Citáty o cestě

strana 9

„Pravá cesta je vždycky trnitá.“

„Když improvizuješ v přítomném okamžiku musíš počítat s tím.Že je přítomnost neznámá cesta. A vesmír je řidič okolností.“

„Kdo chce toho hodně musí odněkud začít start a do cíle dojít. Nacestě svojí mnoho bláznů potká. A s dobrodružným srdcem cesta utíká jinak. Planů moc dělej to co radost ti dělá co tě potěší na duši a ostatním zlepší den. Ať život tvůj není zlím snem.“

„Střední Evropa nezná žádnou střední cestu. Pravoslavná cesta na východ zde nikdy neměla svůj vliv na kulturní vývoj identity národů. V tom případě tedy ale zbývá jen katolicko-evangelický kulturní směr západ.“

„Až se budeš chtít zalíbit tomu, který tě vyléčil, pak si našel tu správnou cestu radostného života.“

„Když se ocitneme v situaci, kdy naše hodnoty vedou k prioritám, které ostatní považují za nepřijatelné, musíme udělat vše pro to, abychom našli „třetí cestu“, která nevyžaduje sebeobětování. Musíme hledat řešení, které uspokojí obě strany – takové, které naplní naše potřeby i potřeby druhých. Tím se vyhneme volbě mezi „nimi“ a „námi“.“

„Osamělost je pouhou zastávkou na cestě ke spokojenosti.“

„Kritik je člověk, který zná cestu, ale neumí řídit auto.“

„Zlo vzdoruje dobru dokonce i tehdy, když dobro chce pomáhat těm, co nastoupili cestou zla.“

„Cesta civilizace je dlážděna daňovými výměry.“

„Po srázných cestách ke hvězdám.“
Per aspera ad astra.

„Dinosauři vyhynuli, protože měli příliš malý mozek. Člověk si zvolil opačnou cestu k záhubě.“

„Cenzura je vždy rodnou cestou každé diktatury.“

„Vracíme-li se k sobě, doporučuje se použít sjízdných cest.“

„Nejhorší je, když nám někdo ukazuje cestu k jasným cílům mlhavými frázemi.“

„Ze zapálených kazatelů se lehce stávají přikazovatelé a zákonodárci; z hledačů nových cest vylučovatelé jedině správné trasy.“

„Zlatá střední cesta.“

„Zkušenost v oborech různých tak dala umění vzniknout, na cestu příklad svítil.“
PER VARIOS USUS ARTEM EXPERIENTIA FECIT, EXEMPLO MONSTRANTE VIAM

„Není lehká cesta k hvězdám ze země - k vznešeným cílům.“

„Cesty, které nikam nevedou, jsou ovšem nejnebezpečnější.“

„Nejlepší cesta, jak být oklamán: považovat se za chytřejšího než ostatní.“

„Příliš mnoho pravidel stojí v cestě vedení. Prostě vás uzavírají do krabice. Lidé stanovují pravidla, aby se nemuseli rozhodovat.“

„Velcí géniové dosahují cíle jedním krokem, kdežto lidé obyčejného ducha dosáhnou téhož cíle, teprve když odemknou cestou celou řadu zámků.“

„Individualita není tolik cílem jako cestou. Není to cesta nejlepší, zato však jediná.“

„Někdy je nutné jít dlouho po nesprávné cestě, abychom se mohli správně a rychle vrátit.“

„Demokracie je jediná společenská soustava, kterou lze demokratickou cestou odstranit.“

„Žena je branou pekel, cestou k nepravostem, žahadlem škorpionovým, neprospěšným tvorem.“

„Jeden každý ať zná vlastní cestou svou jít.“
UNUS QUISQUE SUA NOVERIT IRE VIA

„Neukazuj nám cíl bez cesty, jež k němu míří, protože cíl i cesta jsou navzájem spojeny: změníš-li jedno, promění se ti i druhé a jiná cesta tě zavede k jinému cíli.“

„Cesta k velkým činům je plná trní a bodláčí.“

„Společenský styk - výměna předsudků a chorob horních cest dýchacích.“

„Diplomat je člověk, který vás pošle do horoucích pekel takovým způsobem, že se na tu cestu dokonce těšíte.“

„Cesta člověka vede od smečky ke karavaně.“

„K Rembrandtovi nenajdeš cestu, nebudeš-li každý jeho obraz pociťovat jako náboženský zážitek.“

„Zachovávám si něco z důstojnosti trávy, která odmítá růst na cestách.“

„Podobni řekám jdeme cestou nejmenšího odporu a náš život je samý zákrut.“

„Jakápak to avantgarda, když jí razí cestu garda?“

„Dokud budou existovat topografické omyly, budu se bát dokonale přímé cesty.“

„Na nejistých cestách dáváme ženám přednost.“

„Někteří básníci připomínají venčené psy. Ať zvolíte kteroukoli cestu, jdou vždycky před vámi.“

„V umění to není jako na horách. Chraňte se značených cest.“

„I na rovné cestě můžeš v životě klopýtnout.“

„Každá cesta a každý projekt vás nějakým způsobem ovlivní a posune vás směrem dopředu a obohatí o další zážitky.“

„V krystalických okamžicích životních křižovatek egoisté bezpečně volí ty nejblátivější cesty, které halasně označují za diamantové stezky příslibů.“

„Cesta zločinu řeže nejvíc v zatáčkách.“

„Cesta pravdy je samá křižovatka; nedivme se, že ten, který jí prošel, byl ukřižován.“

„Dva roky chodí po zemi. Žádný telefon, žádný bazén, domácí mazlíčci, žádné cigarety. Konečná svoboda. Extremistické. Estetické voyager, jehož domovem je cesta. Unikl z Atlanty. Nebudeš se moct vrátit, protože "Západ je nejlepší." A teď po dvou nesourodých letech přichází konečné a největší dobrodružství. Vrcholná bitva, zabít falešnou bytost uvnitř a vítězně uzavřít duchovní pouť. Deset dní a nocí nákladních vlaků a stopem přivést ho do Velkého Bílého severu. Už se otrávil civilizace prchá, a chodí sám po zemi, aby se ztratil v divočině.“

„Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce – jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu – a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života.
Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů – a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu.
Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat.
A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti.
Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče – strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi.“

„Mnohem nepříjemnější pro mne mělo následky, že snažil jsem se smířiti české esperantisty. Byla tu Unie, která byla seskupena kolem esperantisty K. a pak Associe družící se k esperantistovi B. Já snažil se poznati, u koho je pravda, žádal jsem letákem všechny čelné esperantisty, aby mi sdělili, proč je ten svár. Dostal jsem velký počet dopisů, jichž uveřejněním vyšlo na jevo, že pan K., jinak velmi bystrý člověk, si hraje na diktátora v Unii, odkud dává vylučovati všechny lidi jemu nepohodlné. Přímo mne urazilo, když byl vyloučen i čestný člen a zakladatel esperanta u nás, Theodor Čejka, učitel z Bystřice pod Hostýnem. Rázně jsem se ho ujal a o výsledku své ankety jsem referoval v Praze ve zvláštní schůzi, k níž byli pozváni četní esperantisté. To mi vyneslo zvolení za předsedu Associe, ale zároveň tolik nesnází a pronásledování od stoupenců pana K. mi to způsobilo, že jsem se po roce předsednictví vzdal a nechtěje si ještě více překážek v cestu klásti, než jsem jich již měl, stykům s českými esperantisty jsem se raději vyhýbal, ač mi to bylo vždy líto. Ale mé zkušenosti byly příliš smutné.“

„Byl jsem namáčknutý na zadním sedadle mezi vyžraná policejní prasata a jen sem tam bylo slyšet tělesné pochody v dutinách fízlů, dobře napasených z estébácké kantýny. Úzký tělesný kontakt s nimi byl sám o sobě hororový zážitek a první část cesty, než jsem otupěl, jsem nebyl schopen vnímat nic jiného než intensivní představu bublajících agresivních tělních tekutin, zpracovávajících v policejních útrobách vyfasovaný proviant, a kroutících se policejních střev, s námahou postrkujících toxické zbytky po knedlo-zelo-vepřu k fízláckým konečníkům a řitím, plným beďarů a opruzenin z policejních židlí, jako kdyby vedle mě seděla popelářská auta, která likvidují směsný odpad.“

„Na cestě do Vídně zachoval se bídně,
písničkáře Kryla jidášsky objal.
Klíče mu věnoval, pak ho fízlům udal,
zatlouká, zatlouká a tím mě dojal…“

„V roce 1997 natočil album "JPM". Cesta hotového LP byla ale trnitá, protože většina vydavatelství v ČR se k desce vyjádřila téměř stejně. Desku vydáme, ale jen za předpokladu, že na ní bude také remix hitu "Né, 5 ne". Cílem Josefa Melena však nebyl návrat do hitparád se starým dětským hitem a tak se album podařilo vydat až v roce 2001. Jenže ani potom se vlastně k posluchačům nedostalo…bohužel nikdy nespatřilo světlo světa, neb se nedostalo na prodejní pulty a dodnes je celý náklad uskladněn kdesi ve skladu…“

„Už jsme si vyjasnili, že cest bude víc. Usilujeme o cestu v rámci demokratických postupů, změnou právního řádu, volbami, „sametovou“ revolucí, podle situace. Lid má právo se bránit nedemokratické, uzurpátorské vládě.
Odpověď na otázku: „Jaký bude konkrétní způsob přechodu z dnešního režimu k socialismu?“, 15. 5. 2006,“

„Do Himálaje jsem nezačal jezdit kvůli Koruně Himálaje. Byl jsem prostě horolezec. Ale v Himálaji jsem nalezl drogu vysokých hor. Na první expedici jsem byl rovnocenným partnerem lezci, který měl již 11 vylezených osmitisícovek. To mě povzbudilo. Po zdolání Nanga Parbatu kamarád řekl, ať je vylezu všechny, což mě ale napadlo až v okamžiku, kdy jsem vylezl Manaslu. Ale nechtěl jsem jen vrchol. Za každou cenu. Chci tam být s kamarády, lézt bez kyslíku, bez pomoci výškových nosičů. Vlastní silou a lezeckou schopností se dostat na vrchol. I cesta je cíl.“

„Ještě včera jsem důrazně protestoval u generálního tajemníka ministerstva zahraničí proti opatřením vlády a ještě jednou jsem ho upozornil, na všechno nehumánní a protikřesťanské ve způsobu a rozsahu boje vedeného proti Židům. Řekl jsem také, že Svatý otec bude hluboce zarmoucen, když uvidí, že se Maďarsko, až dosud považované za křesťanský národ, dalo cestou, která je v rozporu s učením evangelia.“

„Příprava a průběh tohoto představení s názvem přímá volba může nabrat také jiné podoby a jiné cesty, než jak je napsáno ve scénářích velkých zájmových skupin a velkých mediálních hráčů. Zažíváme tu snad nejdelší prezidentskou kampaň všech dob, přestože volby ještě ani nebyly vyhlášeny a přijaty příslušné prováděcí zákony. Přesto už od loňského podzimu vidíme průzkumy a výčty favoritů, které nás mají naučit vyjmenovat všechny kandidáty zpaměti a hlavně nevyjmenovat nikoho jiného. Proto nám to už od října říkají, abychom se konečně naučili, kdo je tím kandidátem, o kterém je možné to říkat nahlas. A také kdo jím nebude, protože kdyby se objevilo jiné jméno, tak je to přece bizardní. A víte proč? Protože se o něm přece ještě nemluvilo. Tuto naplánovanou hru zájmových skupin stojí zato nějakým způsobem narušit.“

„Politická reprezentace v Maďarsku se vydává na historicky nebezpečnou cestu. Ignoruje dobré evropské mravy, popírá zásady mezinárodního práva, uzavírá se do kruhu politického sebeklamu, nerespektuje literu, ducha i mechanismy podepsaných dvoustranných i mnohostranných smluv.“

„Celá vláda bydlí v Rubljovce a jezdí do práce a z práce po Kutuzovském. Když je vidíte jet ráno a pak zase večer, je to dostatečně silný obraz. Všechna auta se klidí z cesty a oni v těch strašných černých vozech jedou, jako by žádná pravidla neexistovala… To jsou skutečně zvláštní lidé. Takhle jezdí i nižší úředníci, nejen vláda. A mnohokrát se stalo, že někoho přejeli, rozbili auta, mrzačili lidi – a vyvolali pak proti těm postiženým trestní stíhání. Opričníci přesedlali z koní na mercedesy.“

„V žádném případě tu nesedím na lavici obžalovaných jako žalovaná strana. Stojím zde jako žalobce, vznášející obžalobu tohoto prohnilého, zkorumpovaného, brutálního, cynického a krvežíznivého monstra mezinárodního terorismu a všech, kteří ho tak či onak podporují – ať již cestou přímé pomoci, nebo jen pouhé tolerance. Předstupujeme před Radu bezpečnosti s prostým poselstvím, v němž sdělujeme, že jsme hrdí na to, co jsme dokázali, neboť jsme předvedli celému světu, že i v malé zemi, existující za podmínek, v jakých musí fungovat Stát Izrael, a které jsou členům této Rady důvěrně známy, představují lidská důstojnost, život a svoboda ty nejvyšší hodnoty. Jsme hrdí nejen na to, že se nám podařilo zachránit životy více než stovky nevinných rukojmích – mužů, žen i dětí, ale také na význam, který má naše operace pro věc obrany lidské svobody.“

„Sionismus se nemůže v daných podmínkách změnit v realitu bez přechodného období organizované revoluční vlády židovské menšiny. Neexistuje cesta, aby se k židovské většině nebo dokonce jen k rovnováze mezi oběma rasami (nebo třeba k dohodě dostačující k poskytnutí základny pro kulturní centrum) dospělo systematickou imigrací a kolonizací bez období nacionalistické menšinové vlády, která by uzurpovala státní mašinerii, správu a vojenskou moc, aby se předešlo nebezpečí, že budeme smeteni početní převahou a povstáním“

„Moderní divák je zvyklý na neuvěřitelné násilí. První žurnály po druhé světové válce poprvé ukázaly mrtvého člověka ležícího na cestě vedle pohozených houslí, a změnily tak světovou estetiku. Dnes můžete ukázat milióny mrtvých, ale stejné lidské reakce jako tehdy nedosáhnete, když to neuděláte metaforicky. Umění se od televize a informačních médií liší v tom, že umí metaforu použít.“

„Když vás lidé nazývají 'židovským autorem', je to způsob, jak vás uklidit z cesty… Vnímal jsem, že se v padesátých a šedesátých letech spousta spisovatelů chovala ke svým židovským kolegům neomluvitelně sprostě a antisemitismus po holocaustu je naprosto neodpustitelný.“

„Nezáleží na tom, aby se učni v pamět vštípilo určité množství hotových poznatků, kterých se může kdykoli v knihách opět dočísti; nýbrž aby se mu osvětlila cesta zkušeností a pozorování, kteráž vede k nalézaní těchto poznatků, zkrátka: by semu vdechl filosofický duch vědy, kterýž by jej provázel ku každému předmětu jeho studia, jímžto, jsa již jím proniknut, jeho vlastní duch nabýval by síly a jistoty, a jenž by ho prodchnul živou láskou ku pravdě.“

„Křesťanský pohled na svět, křesťansko-židovský monoteoismus a přírodní vědy tu stojí jako dva základní pilíře euroatlantické civilizace (třetím je římské právo) a pokud by se zdálo, že po společné cestě starověkem a středověkem se jejich cesty v novověku rozcházejí, že dochází ke změně paradigmatu a že krize bude možná fatální, neznamená to nutně neštěstí. Svět bez krizí, bez rizik by byl světem bez impulsů, vedl by ke ztrátě identity, což by možná bylo riziko ze všech největší.“

„Opravdové bludiště jest tento svět, z něhož nejsnadněji a bez úhony vyváznou ti, jímž náboženství klubko, kterýmž by se na cestách spravovali, co někdy Ariadna Theseovi podala.“

„Veškerá snaha a úsilí zaměřené na plnou zaměstnanost, konjukturu nadbytku a kontinuitu růstu hospodářství, budou ovšem korunovány úspěchem potud, pokud nebude hospodářská soutěž manipulována umělými nebo právními předpisy, které jí budou stát v cestě a nebo jí nakonec úplně znemožní.“

„Drazí, posílám poslední své kněžské požehnání všem svým drahým přátelům, příbuzným a dobrodincům, svým farníkům a spoluobčanům. Prosím, jestli jsem vás někdy zarmoutil, abyste mi odpustili. Vytrvejte v dobrém. A těm, kteří se vzdálili, najděte cestu k Božím zákonům. Modlete se. Modlím se za vás a žehnám vám: ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého.“

„Představuji si Mozartova génia jako slunce, které svítí a hřeje, aniž by opouštělo svoji uzákoněnou dráhu, kdežto Beethovena nazývám kometou, která naznačuje odvážné cesty, aniž se podřizuje nějakým pravidlům a její objevení zavdává podnět k všelijakým pověrám. Mozart vysílá věčně svěží paprsky ranního slunce přímo k zemi, Beethoven soustřeďuje v ohnisku žhavé polední paprsky a přebírá stíny noci, aby osvěžily a zchlazovaly ty, jimž je žár nesnesitelný.“

„Šel jsem po cestě se dvěma přáteli – slunce zapadalo za horu nad městem a fjordem – pocítil jsem nápor smutku – nebe se náhle změnilo v krvavou červeň. Zastavil jsem se, opřel o zábradlí, smrtelně unaven – přátelé se po mně ohlédli a pokračovali dál – díval jsem se nad plápolajícími mraky na fjordem, byly jak krev a meč, a město – modročerný fjord a město – mí přátelé šli dál a já tam stál a třásl se strachy – cítil jsem jakoby velký, nekonečný výkřik šel tou nekonečnou přírodou.“

„Než Louis Sullivan ukázal cestu, vysokým budovám chyběla jednota. Byly postaveny ve vrstvách jako velký svatební dort. Všichni bojovali proti výšce místo aby ji důstojně a čestně přijali.“

„Neil Armstrong toho nechal víc než jen stopy a vlajku na Měsíci. Vytvořil základy pro budoucnost a vytyčil cestu pro budoucí americké průzkumníky, kteří jako první vstoupí na Mars nebo na jinou planetu.“

„Věděl jsem, že cesta vzhůru nebude jednoduchá. V první řadě bylo třeba vytvořit tým odborníků. Jedniček ve svém oboru. A když jsem se ptal na nejlepšího konstruktéra, odpověď byla jednoznačná: Adrian Newey. Byl to jeden z mých nejlepších tahů ve formuli 1.“

„Země naší velikosti, s orientací na zahraniční obchod a se závislostí na něm, musí vědět, že v krajním případě je k ochraně našich zájmů nezbytné i vojenské nasazení. Například k udržení volných obchodních cest, aby se zabránilo regionální nestabilitě, což by se s určitostí odrazilo na našich obchodních šancích, pracovních místech, příjmech.“

„Voliči nám dali jasně najevo, že si přejí změnu. Občanská demokratická strana je dnes ve velmi složité situaci, kdy je ohrožena její pozice v českém politickém systému. Toto ohrožení nás ale nesmí ochromit, musíme ho spíše vzít jako šanci pro nový začátek. (…) Chci tím ukázat, že jsem přesvědčen o budoucnosti ODS, a že jsem připraven se na její cestě aktivně podílet. Chci tím dát také členům a voličům ODS signál, že má smysl se snažit.“

„Když se hovoří o cestě do podsvětí a kloktá se přitom před umyvadlem, trochu pochybuji o smyslu toho sdělení. Já k prověřeným textům, zvláště těm dobře přeloženým, přistupuji s pokorou a bojím se, abych byl mnohoznačnosti předlohy práv. Herec je především prostředníkem.“

„Wales a jeho atmosféra jsou v centru mé tvorby, kolem toho jsou ovšem všechny mé cesty. Díky nim cítím, že jsme všichni spojeni. Mám pocit, že kulturní a jazykové rozdíly mezi námi nejsou ve skutečnosti tak silné, jak se zdají být. Všichni jsme lidské bytosti. Je v tom humanita, provázanost. O tom všem bych zpíval.“

„Smrtí Václava Havla došla konce životní cesta velkého Evropana, spisovatele a humanisty. Byl umělcem a politikem, disidentem a státníkem a vždy dbal svého svědomí. Každý rozhovor s Václavem Havlem mi byl potěšením.“

„Cesta, na nížto ze studií největší prospěch lze očekávat, je ta, abychom nejprve správně jasně rozuměli tomu, čemu se učíme, porozumějíce potom také to řádně podrželi v paměti, a tím konečně se stali způsobilými též něco sami vytvořiti, aby vědomosti neležely v nás jako mrtvé.“

„Člověk je již jako plod v lůně matčině a pak po celý život vystaven proudu podnětů, vlastně doteků. Dotek nemusí být tělesný. Existují také doteky historie. Máme pocit, že to, co minulo, už je pryč, už se nás nedotýká, už to odešlo. Ale není tomu tak. Ono to žije dál. Žije to v atmosféře způsobem, který na nás působí nejen před naše smysly, že o tom slyšíme mluvit, že o tom čteme, ale o ono to působí i cestami mimosmyslovými, je to v ovzduší.“

„Nepůjdete po žádné úzké vyšlapané cestičce, spíš budete jako všichni předešlí prezidenti postupovat ze strany na stranu po cestě s mnoha rozcestími, vesměs špatně značenými, a přitom se budete orientovat podle mapy, kterou jako by někdo nakreslil v dávné minulosti.“

„Zabránit špinavým penězům za cenu, že zlikvidujeme ty čisté, to na federálním ministerstvu financí umíme, ale nejsem přesvědčen o správnosti této cesty. Volební mítink v Ostravě, 1992“

„Problematika tohoto filmu jde zcela mimo magistrální cesty socialistické kinematografie, neboť mu chybí hluboké ideje a je naprosto odtržen od současnosti.“

„Pokud srovnám kulturu s horou, pak poezie je na špičce, eseje a kritiky leží na půl cesty k vrcholu a próza u její paty, hraničící s rovinou, kde žije průměrná populace.“

„První, co bych vám rád vložil na srdce, je, abyste si byli stále vědomi toho, že nejedete na cestu objevitelskou, ale pracovní a že jdete sloužit lidem.“

„Vršek je jen polovička cesty, cesta nahoru je jednodušší, sestup dolů je mnohem složitější, člověk bývá unavený a nejvíc neštěstí se stává na sestupu, je potřeba si vždycky dávat pozor. Až se člověk dostane do základního tábora nebo raději ještě níž, tak si může říci, že to dopadlo dobře. Nahoře je člověk sám v zajetí ledu, nikdo mu tam nepomůže. Každá hora má svou duši, to je mnohem větší síla než my.“

„Velké budovy v Londýně a kdekoliv jinde jsou dnes až příliš často navrženy ve výtahu při cestě dolů na oběd.“

„Má cesta bude po 58 letech naplněním snu Petra Ginze. Snu, který definitivně dokáže velikost duše chlapce uvězněného mezi zdmi ghetta. Mezi zdmi, které ale nebyly schopny porazit jeho ducha. Petrovy kresby vystavené v Jad Vašem jsou důkazem vítězství ducha.“

„Francouzi jsou změkčilí, Tour musí být morální křížová cesta.“

„A nyní začněme tuto cestu biskupa a lidí, tuto cestu Římské církve, která se snaží jít příkladem všem ostatním církvím, cestu pravdy a lásky. Modleme se jeden za druhého, modleme se za celý svět, aby zde bylo společné bratrství.“

„V projevu k dallaským Židům při její fundraisingové cestě po USA, 1948“

„Existuje příliš mnoho lidí, kteří tržního mechanismu využívají pro zvýšení svých zisků, částečně poloprávní cestou. Na trh zapomeňte. Přeměňovat soukromé neřesti na veřejné ctnosti – jak se to v 17. století optimisticky nazývalo, není zrovna nejšikovnější myšlenka.“

„Richard von Weizsäcker v celém světě představoval Německo, které si našlo cestu do demokratické rodiny národů. Představoval federální republiku, která čelí své minulosti. -- Joachim Gauck“

„Rodina existuje kvůli světu a kvůli Bohu. Měli byste jasně vědět, že toto je cesta členů Církve sjednocení; od této chvíle do budoucna je to kurs jejich každodenního života.“

„Vydat se na dráhu spisovatele není stejné rozhodnutí jako stát se lékařem nebo policistou. Spisovatel si svůj úděl nevybírá, je k němu předurčen. A jakmile se smíříte s tím, že se pro nic jiného, než pro psaní, nehodíte, buďte připraveni na dlouhou a trnitou cestu.“

„Vím, že cíl, který jsme si stanovili, je obtížný, a že cesta k němu je dlouhá. To mne však netrápí. Můj cíl je uspět: buď zvítězit nebo zemřít. – v dopisu Alexi Aaronsohnovi o pomoci Spojenému království v boji proti Osmanské říši“

„Měla jsem k Michaelovi Hanekemu absolutní důvěru, věděla jsem, že mě povede k naprosto přesnému výkonu. Když mi řekl, že nechce žádný sentiment, okamžitě jsem pochopila, oč mu jde. Přesto to byla dost obtížná cesta, každé ráno vyběhnout na plac a hrát.“

„Fico má dvě tváře. Jednu v Bruselu a jednu doma. Nervozita a strašení občanů má stejnou příčinu. Vydal Slovensko na stejnou cestu, jakou podporuje. Proto podporuje půjčky, protože nám hrozí stejná situace.“

„Rodinné prostředí vás celkem přirozeně formuje a předurčuje k nějaké selekci vaší životní cesty, a tak mi také nepřišlo divné, proč je syn ševce švec a že se děti herců dají na herectví.“

„Člověk musí být urputný a pořád prověřovat různé cesty, stále hledat repertoár, který je mu blízký a na kterém zase může dál rozvíjet svůj hlas, své schopnosti. Zpěvák se za svou kariéru potká maximálně s deseti – patnácti rolemi, ve kterých může naplno rozvinout, co v něm je.“