Citáty na téma filosofie

„Láska je mocnější než jakákoliv síla a moudřejší než filosofie.“

„Krásná je filosofie, která rodí nové myšlenky.“

„Víra má názor na vše, věda na to kde není vidět lepší možnost, filosofie na co se jí zlíbí.“

„Prázdná je řeč toho filosofa, který neléčí žádnou lidskou bolest. Neboť jako by nebyl žádný užitek z lékařství, kdyby nevyhánělo z těla nemoci, tak není žádný užitek z filosofie, jestliže nezapuzuje bolest duše.“

„Dadavěda je kříženec vědy, umění a filosofie.“

„Věda staví Babylonskou věž a filosofie na vrchu se snaží dosáhnout ještě výš.“

„Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek filosofie než tento.“

„V tom chybují filosofové i theologové: theologie není náboženstvím, jen theorií náboženství; filosofie může nahradit theologii, ale nedovede nahradit náboženství.“

„Věda a víra jsou extrémní modifikace filosofie.“

„Jsou dva druhy filosofie - jeden čerpá z životních zkušeností myslících lidí, druhý z myšlenek lidí bez životních zkušeností.“

„Ježíši ukřižovaný! Nechci žíti ve světě, jehož filosofie učí, jak se mizerňoučkými prostředky dobývají malicherňoučké prospěšíčky a výhodečky. Bohužel, rozhlížím-li se českou společností, vidím plno lidí, tou filosofií se spravujících. U nás opravdu se všecko hemží pididušemi, které za bukvici přísahají, nejlepšího přítele zrazují, slovo ruší, obecné dobro zadávají, rodičů i jazyka materského se odříkají. Dej mi, bože, do ruky provaz uzlovatý, abych jím ku Tvé slávě zmrskal tuto chamradinku, mrskal a umrskal, až by jí nebylo! Vnukej, Pane, českým synům zase velké myšlenky, jako jsi činíval druhdy; a vrať jim srdce velké, abych Tvůj národ český jen počtem byl malý, ale duchem a srdcem nezůstával za velkými!“

„Dosavadní filosofie byla hromadou hnoje; respekt před "velkými lidmi"? Raději před krysí mrtvolou!“

„Pro mne skauting znamenal celoživotní orientaci na hodnoty, které do nás škola ani rodina nedostala. Byli jsme součástí přirozeného klukovského živlu postaveném na tom, že kluci se spolu kamarádí a navzájem se vychovávají. My jsme se do té doby s klukama jenom bili. S příchodem skautingu to najednou dostalo silně dobrodružný ráz a jiný řád. Nikoliv metodou příkazů ale… – bylo to, jako když dýcháte vzduch. My jsme skautskou výchovu ani metodiku nevnímali, prostě to bylo to nejpřirozenější, co jsme tehdy mohli dělat. Věrnost hodnotám, jako je například přátelství nebo vztah k přírodě, to je něco, čeho se držím. Být věrný skautskému slibu, věrný tomu, co jsme si tehdy řekli… to je filosofie, bez které se člověk v dnešním světě neobejde, která ho drží pohromadě.“

„Ať si říká Aristoteles a celá filosofie, co chce, tabáku se nic nevyrovná.“

„V metafysice lidé hledají bůhvíjaké hluboké a tajuplné vědomosti, a zatím právě metafysika, aspoň jak byla pěstována posud, je na obsah chudá, chudičká; je to jen malý konkurenční podnik, který si zařídila filosofie proti theologii.“

„Filosofie prohlubuje praktickou soudnost… Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech.“

„Filosofie je dobrá věc a politická činnost také, ale každá se vztahem k jinému předmětu; kdo má účast v obojím, je uprostřed, nemluví podstatné věci a je horší než obě dvě.“

„Každá nová filosofie propaguje jen nějakou starou neřest.“

„Je pravda, že trocha filosofie vábí lidskou mysl k ateismu, ale hlubiny filosofie přivádějí lidského ducha zase k náboženství.“

„Veškerá filosofie vyvěrá z pouhých dvou věcí: zvídavosti a chabého zraku… Problém tkví v tom, že toužíme vědět více, než dokážeme spatřit.“

„Filosofie je umění vytěžit potěšení z toho, že považujeme život za neutěšený.“

„Pesimismus je filosofie, k níž člověka přivádí pohled na skličující početní převahu optimistů s jejich děsivou nadějí a ohyzdným úsměvem.“

„Filosofie jedná nepoctivě, když víru haní a chce ji vyměnit za něco jiného. Filosofie víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může. Nemá lidem víru brát, jako kdyby byla bezcenná. --str.29“

„Nejvlastnější jednotu dějin (české) filosofie způsobuje zřejmě souvislost otázek, jimiž se - zároveň nebo v časovém sledu - zabývají ty, kdo se filosofii věnují. Otázka, zda a kdy se taková souvislost vytvořila, není jednoduchá a odpověď na ni nelze dát jednou větou.“

„Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá.“

„Filosofie se stará o vybírání a systematické skládání toho, co se rozumí samo sebou a skrze co se musí chápat všechno ostatní..“

„Církve jsou pro všechny, filosofie pro jedince.“

„Filosofie zahrnuje principy rozumového poznání věcí prostřednictvím pojmů.“

„Dnešní situace mezi vzdělanci je tristní. Razí se trend specializovaných odborníků - a tak máme odborníky na Kanta jako odborníky na kovaříky… Takoví odborničící odborníci jsou pohroma filosofie - ale mají zelenou. A bohužel vychovávají své nástupce v tomtéž duchu: nutí je pamatovat si spoustu nepotřebných údajů, cpát je do sebe po léta… Místo aby je naučili myslet.“

„Filosofie je jen pokus teoreticky ospravedlnit své jednání.“

„Své základní názory shrnuje [J. L. Fischer] zkratkou velmi abstraktní a velmi schematickou ve své nástupní přednášce jako mimořádný profesor dějin filosofie na universitě Masarykově: Věčný a časový úkol filosofie 1935 /…/ Věčný úkol filosofie vidí v poznání řádu, zákonitosti světa skutečného i světa teprve tvořeného, kulturní tvorby. Skutečnost dělí na tři plně samostatné a svézákonné existenční typy: objektivně reální, psychicky reální a kulturně reální, kvalitativně různé a na sebe nepřevoditelné. Princip kvantitativní a kausální nahrazuje kvalitativním a funkčním, determinism pojmem kvalitativního optima. Společnost definuje jako skladbu reálných funkcí sociálního dosahu či rozptylu, z nichž nejnižší jsou funkce záchovné, nejvyšší pak funkce rozvojové. Avšak jeho quasi scholastické, často spíše jen slovní a terminologické rozlišování a jeho nepřekonatelný, jak se zdá, sklon k verbalismu činí jeho idee nejasnými a neurčitými, ale na mysli ne dosti schopné věcné analysy působí dojmem novoty a originálnosti.“

„Můj žák Švarc mne seznámil s esperantem, kterému jsem se v krátce naučil a od té doby stal jsem se jeho horlivým šiřitelem. Vždyť jsem viděl, že největším důvodem všech neshod mezinárodních jest neporozumění. Bylo mi jasno, že vzdělání se bude šířiti mnohem lépe, když nebudou lidé nuceni tolik řečí studovati a budou se moci oddati více studiu věd přírodních a filosofie. Esperanto sám jsem doporučil svému tatínkovi doufaje, že v něm bude moci uplatniti velkou svoji pracovitost a také jsem se nemýlil. Tatínek potom mnoho času strávil šířením tohoto jazyku a mnoho dobrého tím vykonal ještě v době svého odpočinku. Zejména přeložil mnoho českých národních písní do esperanta.“

„Vzešla-li totiž první žena, Eva, z žebra prvního muže, Adama, pak mám pocit, že podobně z žeber filosofie, původně pokrývající veškeré lidské teoretické poznání, vznikaly různé jednotlivé vědy, které si z kontinua toho, s čím si původně lámali hlavu filosofové, přivlastňovaly různé víceméně jasně vymezené úseky, u nichž se dospělo ke shodě o metodách, jak je zkoumat.“

„Všechny filosofie, které jsou hodny tohoto jména, se musejí měřit realitou, jinak jde o neplatnou hru, protože každá dekonstrukce bez rekonstrukce je neodpovědná.“

„Evropa v minulosti udělala chybu, že rozlišovala mezi Židy, křesťany, muslimy. Není žádné náboženství, žádná víra, žádná filosofie, když jde o uprchlíky.“

„Filosofie je svou povahou něco ezoterického, co není pro davy a z čeho se ani nedá pro davy něco uvařit: je filosofií jen tím, že je … přímo protikladem zdravého rozumu.“

„Moje filosofie zní: Každý den je novým dnem. Nedělám si velké starosti s uměním nebo s životem. Myslím si, že válka a atomová bomba mě zneklidňují, to ano, ale člověk proti nim většinou nic nezmůže.“

„Skoro všechny spisy filosofů jsou vlastně rozpravou o dějinách filosofie. Mluví jeden o druhém, ale nikdy o věci.“

„Filosofie učí pokoře ve vztahu k realitě. Pro mě to byl způsob života v stalinském období.“

„Neexistuje jiná filosofie než nutnost pochopit, že jsme všichni součástí téhož lidstva, všichni hledáme Boha a musíme respektovat jeden druhého.“

„Filosofie, resp. filosofové, kteří zůstávají příliš dlouho ve své myšlenkové laboratoři (které se ovšem nikdy nemohou nadlouho vyhýbat – ta je totiž tou snad nejdůležitější složkou filosofického „zázemí“), natož na svých akademických „židlích“ a „křeslech“, a pěstují jen filosofii katedrovou, akademickou, tj. nikoli filosofii tázavou a šťouravou, se proti pravé filosofii proviňují, a budoucí generace jejich viny (vlastně skutečné „hříchy“) nepochybně rozpoznají, zajisté opět jen za pomoci nových filosofů – pokud si ovšem aspoň lepší část budoucí společnosti zachová trochu respektu i vůči takovým příštím filosofům, jejichž poselství bude nejednou muset být i tvrdé a nepříjemné.“

„Filosofie je počátek myšlenky změny.“

„Právě o pravdě platí, že ji filosof nikdy nemá, že nad ní nevládne, nýbrž že se jí jen dává k dispozici a nechá pravdu vládnout nad sebou a pak se zasazuje za její vládu též ve světě. V tom smyslu také český myslitel Emanuel Rádl řekl, že nemáme my pravdu, ale pravda má nás. Ono dvojí úskalí, na němž filosofie troskotá a stává se nefilosofií, spočívá tedy v tom, že jsme buď přesvědčeni, že už pravdu máme, že jsme se jí zmocnili, anebo že o pravdu nedbáme a dokonce ji popíráme a považujeme za předsudek a iluzi.“

„Rousseau je stále inspirací k tomu, jak dnes přemýšlet o pojmu lid. Tento pojem se znovu vrátil do politické filosofie, i když se v devadesátých letech zdálo, že lid neexistuje a jsou tu pouze „svobodní a racionální jedinci“, jak to chápali i liberálně levicoví autoři jako John Rawls. Myslím si však, že téma přímé demokracie a Rousseauův pojem „obecné vůle“ nelze chápat izolovaně bez ohledu na ekonomický, sociální a kulturní prostor, v němž o nich uvažujeme.“

„Systematici filosofie se instinktivně odtahují, protože podstata tohoto volního úsilí nepředstavuje žádný logický systém, ale proud duše.“

„Patřím ke generaci, která klade filosofii spíše do výkladu velkých systémů než do vytvoření systému vlastního. Kromě toho jsem dnes pokušení formulovat vlastní filosofické myšlenky vzdálen i proto, že jsem praktikujícím křesťanem. To nicméně neznamená, že bych se nemohl zajímat o dramatické úsilí novověké filosofie o jistotu poznání, výklad lidského já – nebo že by mě koneckonců neměla zajímat Hegelova filosofie.“

„Móda a krása je také filosofie. Životní styl. Projev duše.“

„Morálka je krásou filosofie.“

„Většina problémů se dá snadněji vyřešit bez filosofie. Filosofie je zapotřebí jen pro problémy, pro které není řešení.“

„Filosofie hravě zdolává veškerá obrovská neštěstí v minulosti i v budoucnosti. Ale jedno jediné malé neštěstí v přítomnosti zdolá veškerou filosofii.“

„Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce – jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu – a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života.
Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů – a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu.
Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat.
A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti.
Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče – strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi.“

„Pokorně světu sloužiti je krásnější, nežli nad ním panovati; je to vrcholem cnosti. Náboženství nás tam přivede za den, filosofie teprve dlouhým živobytím, neštěstím a smrtí.“

„Bůh, k němuž hluboká filosofie lidskou mysl vrací, není tentýž, kterému ho mělká filosofie odcizila.“

„Nižádná filosofie a nižádná morálka nemůže veliké většině lidí nikdy nahraditi náboženství.“

„Historie jest metropolí filosofie.“

„Křesťanství vnáší tudíž do filosofie nový prvek: možnost stálého styku s Bohem.“

„Filosofie musí být kořením umění a života. Zabývat se jenom filosofií je právě tak divné jako jíst samotný křen.“

„Velká filosofie není filosofie bez chyb, ale beze strachu.“

„BARONETT: Takový je život?
DIDEROT: Ne, život ne, filosofie.
BARONETT: Myslel jsem, že být filosofem, znamená říkat, co si myslíme.
DIDEROT: Zajisté. A zároveň, být filosofem, znamená myslet si tolik věcí…
BARONETT: Ale být filosofem znamená zastavit se u jedné myšlenky a věřit v ni.
DIDEROT: To, to znamená být kretén. Kretén neříká, co si myslí, ale co si chce myslet; mluví jako dobyvatel.“

„Lidský intelekt, tak, jak si jej my představujeme, není nikterak onen, který nám líčil Platón v alegorii o jeskyni. Není právě tak jeho úlohou, aby pozoroval jak míjejí prázdné stíny, jako aby zřel, ohlížeje se za sebe, hvězdu zrak oslňující. Má dělati něco jiného. Zapřaženi jako voli oráčovi do těžké práce, cítíme hru svých svalů a kloubů, tíhu pluhu a odpor půdy: jednati a věděti o sobě, že jednáme, vstupovati ve styk se skutečností a dokonce ji žíti, avšak jen v mezích jejího významu pro dílo, které se dokonává, a pro brázdu, která se táhne, takový jest úkol lidského intelektu. A přece koupeme se v blahodárném fluidu, z něhož čerpáme samu sílu k práci a životu. Z tohoto oceánu života, do něhož jsme ponořeni, vdechujeme ustavičně něco a cítíme, že naše bytost, nebo alespoň intelekt, který ji vede, vytvořil se tu jakýmsi místním ztužením. Filosofie může být jen úsilím, jak znovu rozplynouti se v celku. A intelekt, resorbuje-li se ve svém principu, prožije zas naruby svou vlastní genesi. Avšak takový podnik nebude již moci dovršiti se na ráz; bude nutně hromadný a postupný. Bude záležeti na výměně dojmů, které opravujíce se vzájemně a též na sebe se kladouce, posléze rozšíří v nás lidství a dosáhnou toho, že půjde nad sebe samo.“

„Filosofie, v jedné z jejích funkcí, je kritikou kosmologie. Její úlohou je harmonizovat, přetvářet a ospravedlňovat rozporná vnuknutí, pokud jde o přirozenost věcí.“

„První právo filosofie: čím hlouběji myslíme, tím hlouběji klesáme.“

„Fenomenologický svět není explicitním vyjádřením již existujícího bytí, ale položením bytí. Filosofie není reflexí již existující pravdy, ale stejně jako umění aktem uvádění pravdy do bytí.“

„Věda je dítě filosofie a část filosofie zůstává neoddělitelným endosymbiontem vědy.“