Citáty na téma hlaveň
strana 2

Thomas Hobbes foto
Vít Jedlička foto

„Mezi státními dotacemi, krádeží a korupcí je hlavní rozdíl v tom, že to první je legální.“

Vít Jedlička (1983) politik

Zdroj: Eurovolby 2019 se blíží https://www.extra.cz/eurovolby-2019-se-blizi-kandiduji-prezident-znamy-nepravomocne-odsouzeny-korupcnik-i-sejroska eXtra.cz, 2019-05-05.

Jim Morrison foto
Ray Bradbury foto
Hippokratés foto

„Hlavně neublížit!“

Hippokratés (-460–-370 př. n. l.) starověký řecký lékař
George Orwell foto
Tomáš Garrigue Masaryk foto
Edgar Lee Masters foto
Jean Paul foto
Miroslav Horníček foto

„Nic na světě není pro všechny, všecko je jenom pro někoho a hlavně že pro každého je tu něco.“

Miroslav Horníček (1918–2003) český dabér, dramatici, herec, humorista, moderátor, publicista, režisér, scenárista, spisovatel, televizní…
Julian Tuwim foto
Karel Čapek foto
Vítězslav Janovský foto
James Cameron foto

„Trikové záběry a efekty jsou prima věc, vždy ale bude hlavní samotný příběh.“

James Cameron (1954) kanadský filmový režisér

Zdroj: [Před rokem přišel Avatar, dnes komerčně nejúspěšnější film všech dob, art.ihned.cz, 2010-12-08, 2013-08-29, http://art.ihned.cz/c1-48506800-pred-rokem-prisel-avatar-dnes-komercne-nejuspesnejsi-film-vsech-dob]

Pavel Kosorin foto
Herbert Spencer foto

„Hlavním cílem vzdělání není vědění, nýbrž jednání.“

Herbert Spencer (1820–1903) anglický filozof, biolog, sociolog a prominentní klasický liberální politický teoretik
Peter Nagy foto

„Úcta je to hlavní, co si dnešní žena zaslouží.“

Peter Nagy (1959) slovenský popový zpěvák, skladatel, textař

Zdroj: [Citáty a postřehy, Výběr Reader’s Digest, 1210-7077, říjen, 2004, 27]

Zlata Adamovská foto

„Úspěch by neměl být tím hlavním, po čem by měl člověk toužit, ale spíš důsledkem jeho konání.“

Zlata Adamovská (1959) česká dabérka, divadelní herečka, filmová herečka, herečka a televizní herečka

Zdroj: [Top 50 nejzajímavějších českých žen, Praha, Astrosat, [2006], Zlata Adamovská : Zážitky lidi spojují, 5]

Stanisław Jerzy Lec foto
Henri Barbusse foto
Haruki Murakami foto
Erich Fromm foto
Erich Fromm foto

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

„„Kosmičtí piráti“ čekali celé věky na svou „velkou žeň“. Systematicky podněcovali oslabování Sjednocujícího principu paměti vytvářením vládnoucích systémů - vzdělání, vědy, manipulace potravinového cyklu, zdravotnictví, obchodu, médií, církve. Hlavním cílem jejich útoků byla žena, protože díky umění, které provozovala ve své laboratoři, Kuchyni, byla Alchymistkou a měla pod kontrolou tělo. Na Západě to nakonec vedlo k honům na „čarodějnice“ (vyvolaným inkvizicí). Přes pět milionů žen bylo mučeno nebo zaživa upáleno, aby se v lidech probudil strach. Pak převzala žezlo chemie. Tato reaktivní věda, používající deduktivní přístup, souvisí s rozbitím jádra, v němž je obsažena Paměť. Na hmotné úrovni to vedlo k vytvoření atomové bomby a děloha ženy se stala stále častějším objektem útoků: 1. antikoncepční piluky 2. potrat jako samozřejmá záležitost 3. běžně prováděný „císařský řez“ 4. umělé oplodnění 5. časté odstraňování dělohy a vaječníků 6. brzy se zavede umělá děloha 7. na základě toho vznikne klon s naprostou ztrátou oné Paměti potřebné k Návratu ke Zdroji. Také MÓDA napomáhá tomu, aby zničila ženské rozmnožovací orgány. Především oblast dělohy a ledvin se musí udržovat v teple. Dnes se i v chladném počasí tyhle partie bezostyšně obnažují. Ženy v dávných kulturách nosívaly kolem pasu šerpu a v Japonsku se nosil ozdobný pás obi, což není jen nějaká „tradice“, ale má za úkol chránit tak důležité rozmnožovací orgány. Prakticky všechny ženy, které se dnes řídí touhle podivnou „obnažovací“ módou, budou dříve nebo později mít tzv. „ženské problémy“ a budou náchylné k rakovině prsu. „Věda“ nepřinese řešení, protože NENÍ v zájmu vykořisťovacího systému, aby Tělo vytvářelo Svobodného Ducha. Lidé spíš naletí na jejich „zázrak“ založený na redukci Duše a konečném přetvoření člověka podle obrazu podřadného boha. Jejich cílem je anti-tvoření, proto se pěstuje bezmocnost i vůči nejprimitivnější formě života, viru.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

Tomáš Garrigue Masaryk foto
Michel Foucault foto
Edgar Allan Poe foto
Jindřich Trpišovský foto

„Já jsem hlavně šťastný, že ve světě fotbalu můžu být. Fotbal pro mě byl odjakživa úplně všechno.“

Jindřich Trpišovský (1976) český fotbalový trenér

Zdroj: Časopis Reflex č. 32, 2020, str. 20-25

Gabriel Laub foto
Mykola Mychajlovyč Amosov foto

„Boj proti vlastní nenasytnosti je hlavním problémem výživy zdravého, aktivně žijícího člověka.“

Mykola Mychajlovyč Amosov (1913–2002) ukrajinský lékař a spisovatel

Zdroj: Chromý, Z.: Abeceda moudrosti. Praha: Proxima 1992. S. 16.

Elton John foto
Petr Piťha foto
Robert Záruba foto

„Fantom opery byl geniální psychopat. Tak já musím do toho dostat hlavně trošku z toho prvního, protože tam nechci vypadat JENOM jako psychopat.“

Robert Záruba (1967) český sportovní novinář

o soutěži StarDance
Zdroj: http://bleskove.centrum.cz/stardance/clanek.phtml?id=37264

Vít Kremlička foto

„Já si hlavně myslím, že problém většiny současné poezie spočívá v tom, že osmdesát procent tvoří sebereflexivní texty. Básníci dnes většinou popisují pouze své ego a žádná objektivní skutečnost jim nestojí za zpodobnění. Jakoby si vystačili sami se sebou. A to je podle mě špatně, když básník nemá jiné téma než sám sebe.“

Vít Kremlička (1962) český básník

Zdroj: [„Připomínáme si Lidice, ale že by si někdo vzpomněl na Tibet…“, literarky.cz, 2010-01-10, 2014-03-20, http://www.literarky.cz/politika/rozhovory/13028-vit-kremlika-my-si-tady-poad-pipominame-lidice-ale-e-by-si-nkdo-vzpomnl-na-tibet]

Jan Balabán foto

„Mě zajímá hlavně lidské srdce a jeho nadání k dobru i ke zlu, jak to říkal Erich Fromm. Mě zajímá jako určitý zápas, který se odehrává v člověku, a určité drama, které člověk prožívá každý den.“

Jan Balabán (1961–2010) český komiksový scenárista, překladatel a spisovatel

Zdroj: [Zemřel ostravský spisovatel Jan Balabán, ceskatelevize.cz, 2010-04-23, 2010-10-12, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/87867-zemrel-ostravsky-spisovatel-jan-balaban/]

Vladimir Semjonovič Vysockij foto

„Svou víru v mlze nepoztrácej – a hlavně se neztrať sám sobě!“

Vladimir Semjonovič Vysockij (1938–1980) sovětský zpěvák, skladatel, básník a herec

Zdroj: Rovnost 22. 3. 1991

Anděla Dvořáková foto

„Státnost a zájmy občanů ať jdou k čertu, hlavně když to nese peníze.“

Anděla Dvořáková (1927–2011)

o českých politicích
Zdroj: [Novinky.cz, Zemřela předsedkyně svazu bojovníků za svobodu Dvořáková, http://www.novinky.cz/domaci/243706-zemrela-predsedkyne-svazu-bojovniku-za-svobodu-dvorakova.html?ref=zpravy-dne, 2011-9-5, 2011-09-05]

Olga Tokarczuková foto
Igor Orozovič foto

„Hlavní je účast, píle, hrdost a motivace.“

Honza Kotek
Zdroj: Chat s Tomášem Kučerou

Petr Pacher foto
Dalajláma foto

„Každý, kdo ublíží jinému člověku, ubližuje i sám sobě a hlavně své cti.“

MS (18)
Proč si ubližovat, když můžem spolupracovat? To nestačí, že si lidi ubližují jen svojí existencí?

Winston Churchill foto
Albert Schweitzer foto

„O jídlu
Ty potraviny co jsou dobré pro mozek a celé tělo a i životní prostředí. Mají smysl protože když sníš něco co žilo dobře a rostlo svobodně instinktivně tě to potěší. Než to co páchá pouze bolest. Ten kdo jí kvalitní potraviny ten sám je kvalita. Je umění používat pouze sezoní potraviny a vůbec nepoužívat žádné jiné. Regionální potraviny jsou taky dobré. Tuzemské ok. Všichni jsme to co jíme, podle toho co jíme a v jaké míře to jíme. Jídlo ovláda psychiku a i náladu i hormony myšlenky tělo. To je zase trochu teorie 🤏 .V šechno je to propojeno i to co jíš mělo nákej život nákej životní příběch jak se ti to dostalo na talíř. Jak to žilo rostlo a pak zemřelo pro spracování a konzumaci výživu organizmu těla.A to tělo to spracovává a funguje z toho. Hádej jakej vliv v populaci spůsobí méně hodnotná strava a nebo i nadměrná konzumace některých složek co škodí ??????????????????????????????????
Ale nemůže za to jen jídlo ale hlavně je to zase o tom (Přístupu)ovladat se chtít mít potřebu žít zdravě a i dobře a i spravně žít.Akorád to myšlení je přikryplený u těch co pak kňučí a chcipou je to smutné. Bez prášků všeho druhu by lidi chcipali bolestí na mnoho příčin tělních ve vnitř v těle. A co ta psychika to duševní zdraví a pohoda klid v srdci být dobrej člověk. Nic to je smutné jak ani duševně ani psychicky lidi nesou dobrý ani zdravý. Chce se mě z toho blejt.🤢🤮“

Vladimír Páral foto
Josef Čapek foto
Guillaume Apollinaire foto

„Překvapení, to, co je nečekané, je jedna z hlavních vzpruh poezie dneška.“

Guillaume Apollinaire (1880–1918) francouzský básník

Přisuzované

Gotthold Ephraim Lessing foto
Božena Benešová foto
Jan Sobotka foto
Jan Zahradil foto

„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

Jan Zahradil (1963) český politik

Zdroj: Projev Jana Zahradila v Pantheonu pražského Národního muzea, 28. října 2010. URL: http://www.zasvobodu.cz/diskuse.php?cid=1

Petr Piťha foto
Petr Piťha foto
Vladimír Borecký foto
Mikuláš II. Alexandrovič foto

„Nařizuji skoncovat do zítřka s nepokoji v hlavním městě, neboť je nelze v tomto obtížném období války s Německem a Rakouskem trpět.“

Mikuláš II. Alexandrovič (1868–1918) ruský car

telegrafický rozkaz generálu Chabalovovi po které následovalo krvavé potlačení demonstrace 11. března 1917 v Petrohradě
Zdroj: [Bauer, Jan, Jak to bylo doopravdy s ruskou revolucí?, 21. století, 2009, září, 9]

Aleksandar Marković foto

„Nemusíte být nezbytně Skandinávec, abyste pochopil Sibelia, nebo Čech, abyste pochopil Janáčka. Je tu samozřejmě určité dědictví, geny, které si v sobě neseme, ale hudební intelekt je jednotný. Každý může hudbu pochopit a předat dál. To jsou hlavní mechanismy, které umožňují lidem hudbu interpretovat.“

Aleksandar Marković (1975) srbský dirigent

Zdroj: [Textové přepisy: "Orchestr je jak malířská paleta," říká dirigent Aleksandar Markovič, ct24.cz, 2010-08-19, 2011-03-14, http://www.ct24.cz/textove-prepisy/98967-orchestr-je-jak-malirska-paleta-rika-dirigent-aleksandar-markovic/]

Oldřich Kulhánek foto
Moše Dajan foto
Mischa Maisky foto

„Podle mého názoru, jedním z hlavních problémů lidstva je, že většina lidí se bojí těch, kteří nejsou jako oni. Téměř všechny války jsou kvůli rozdílům mezi náboženstvími a ideologiemi. Kdybychom byli více otevření a tolerantní, mohli bychom získat velký přínos z těchto rozdílů.“

Mischa Maisky (1948) lotyšský violoncellista

Originál: (ru) На мой взгляд, одна из главных проблем человечества заключается в том, что большинство людей боятся тех, кто на них не похож. Почти все войны происходят из-за различий между религиями и идеологиями. Если бы мы были более открытыми и терпимыми, мы могли бы извлекать огромную пользу из этих различий.
Zdroj: [«После разговоров о Ростроповиче у меня всегда ныла шея», izvestia.ru, 2014-05-11, 2014-05-29, http://izvestia.ru/news/570531]

Jana Bobošíková foto

„Tituly udílené bruselskou byrokracií ještě žádnému městu nic nepřinesly, teď už se s tím ale Plzeň bude muset nějak vyrovnat. Raději bych byla, kdyby se Plzeň stala Evropským hlavním městem piva, to by přineslo daleko větší užitek a byl by to mnohem záslužnější titul.“

Jana Bobošíková (1964) česká kandidátka na prezidentku (2008), kandidátka na prezidentku (2013), moderátorka a novinářka

reakce na jmenování Plzně Evropským hlavním městem kultury 2015
Zdroj: [Suverenita Bobošíkové by v Plzni zrušila tramvaje, prvnizpravy.cz, 2010-09-15, 2010-11-30, http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/z-domova/suverenita-bobosikove-by-v-plzni-zrusila-tramvaje/highlightSearch=Bobošíková/]

Karel Lukas foto

„Je těžké v tomto pekle vydržet. Nechtěl bych být Germánem nikdy a hlavně dnes ne.“

Karel Lukas (1897–1949) český válečník

19. října 1942

Source: FILIP, Zdeněk: Cesty hrdinů československého zahraničního odboje 1939–1945, str. 62–70, nakladatelství Veduta, Štíty 2002, ISBN 80-86438-03-1

Gottlieb Daimler foto
Pavel Kosorin foto
Albert Camus foto

„Lhát neznamená jen říkat to, co není pravda. Znamená to hlavně říkat víc než to, co je ve skutečnosti pravda.“

Albert Camus (1913–1960) francouzský spisovatel a novinář

Zdroj: Autorova předmluva k americkému vydání Cizince.

„Známe už zhruba hlavní činy tohoto činorodého humanismu. Je to: mlčet, když se děje něco nehumánního. Nebo dokonce brát bijícího v ochranu proti bitému.“

Ferdinand Peroutka (1895–1978) český československý politik, dramatik, historik, novinář, politický spisovatel, spisovatel a vědecký spiso…

Dnešek 10/1947

Henri Barbusse foto

„Lidi jsou jako věci, který trochu myslí a hlavně zapomínají.“

Henri Barbusse (1873–1935) francouzský romanopisec

Oheň

Jeffery Deaver foto
Jicchak Navon foto