Citáty na téma hlaveň
strana 2

„V lidské společnosti shledáváme tři hlavní příčiny sporů. První je soutěžení, druhá nedůvěra a třetí touha po slávě.“

Thomas Hobbes (1588–1679) anglický filozof

„Mezi státními dotacemi, krádeží a korupcí je hlavní rozdíl v tom, že to první je legální.“

Vít Jedlička (1983) politik

Zdroj: Eurovolby 2019 se blíží https://www.extra.cz/eurovolby-2019-se-blizi-kandiduji-prezident-znamy-nepravomocne-odsouzeny-korupcnik-i-sejroska eXtra.cz, 2019-05-05.

„Myslím, že v umění, ale hlavně ve filmech se lidé snaží potvrdit svou vlastní existenci.“

Jim Morrison (1943–1971) vedoucí zpěvák The Doors

Neověřené

O umění, O lidech

„Vypisuj pro lidi soutěže, ve kterých dostanou cenu za to,že se naučí zpaměti populární šlágr nebo hlavní města různých států, nebo kolik tun obilí sklidili loni v Iowě. Namačkej do nich plno údajů, které nejsou nebezpečné, zahlť je tolika fakty, až se budou cítit přecpaní a budou mít dojem,že úplně srší vědomostmi. Potom se jim bude zdát,že myslí.“

Ray Bradbury (1920–2012) americký spisovatel

O lidech

„Hlavně neublížit!“

Hippokratés (-460–-370 př. n. l.) starověký řecký lékař

„Upravujeme jazyk do konečné podoby, jakou bude mít, až už nikdo jinak mluvit nebude. Až skončíme, budou se to lidé jako ty muset celé znovu učit. Ty si asi myslíš, že naše hlavní práce spočívá ve vymýšlení nových slov. Vůbec ne. My slova ničíme - moře slov, stovky denně. Otesáváme jazyk až na kost. Jedenácté vydání nebude obsahovat ani jediné slovo, které by mohlo do roku 2050 zastarat.“

George Orwell kniha 1984

O moři, O lidech

„Nic se neděje náhodou,
všechno má nějaký důvod s pohledem na věc řídící se osudem,
jako dvě cesty ve vysoké trávě,
skoro okem neviditelné,
obě se zdají stejné přitom každá vede na opačnou stranu světa,
na vás je kterou se vydáte,
zdali dáte přednost instinktu před rozumem,
tento kosmický jev lidským okem nezpatřený,
za tož srdcem pocítěný milostný ale zvratem i bolestivý pocit,
který lidská mysl nevnímá kvůli fyzickým faktům,
toho to chaoticky ovládnutého světa,
jednoho krásného dne se přijde na to jak to vlastně opravdu stím nádherným ale nebezpečným osudem je,
to už ale vzato bude pozdě,
svět,
život na zemi bude u konce,
díky lidské hlouposti,
chamtivosti,
pohledu na věc, hlavně té naší velké vzato ale špatné zkušenosti.“

Diana Jonáková

O rozumu, O pocitech, O srdci, O osudu

„Pravá láska chrání, přináší oběti - a hlavně pracuje. Musíme milovat svůj národ pozitivně, ale nemusíme proto nenávidět národy jiné. Pravá láska se nedokazuje nenávistí, ale jen láskou.“

Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) první československý prezident

O milování, O nenávisti, O lásce

„Ono je to ve své podstatě opravdu strašně jednoduché, život je jedna velká iluze nebo hra, chcete-li.
Co je identita každého člověka, to co opět vymyslel, jenom člověk.
Ve skutečnosti nic takového neexistuje.
Proto se zkuste dívat na svět a svůj život s lehkostí, berte jej, jako svojí hru, kde jste a můžete být čímkoli. Vlastně jste hlavní postavou a můžete mít cokoli si, jen budete přát.“

Asníková Adéla

O světě, O hře, O životě

„Nenech na sebe působit negaci a temnou stránku okolí, chceš-li zůstat v dobrým rozpoložení, hlavně si udrž pozitivní přístup mezi negativními lidmi.“

Asníková Adéla

„Nápisy na hrobech neříkají pravdu. Jejich hlavním úkolem je pravdu utajit.“

Edgar Lee Masters (1868–1950) americký spisovatel

O pravdě

„Hlavně že tu byla první ohnivá láska. Nevadí, že zanikla, že byla uhašena vodou, věčně ční věže zatopeného města. Ale jsou lidé, kteří žádnou první lásku neměli.“

Jean Paul (1763–1825) německý spisovatel

O lásce, O lidech, O vodě

„Nic na světě není pro všechny, všecko je jenom pro někoho a hlavně že pro každého je tu něco.“

Miroslav Horníček (1918–2003) český dabér, dramatici, herec, humorista, moderátor, publicista, režisér, scenárista, spisovatel, televizní…

O světě

„Hlavní rozdíl mezi velbloudem a člověkem: velbloud může celý týden pracovat a nemusí pít, člověk může pít celý týden a ani den pracovat.“

Julian Tuwim (1894–1953) polský básník

„Hlavní otcova povinnost vůči dítěti je účastnit se při jeho početí.“

Václav Dušek (1944) český dramatik, překladatel, romanopisec a scénárista

O dětech

„Bůh hraje s vesmírem kostky, ale jsou to kostky, ve kterých je zalito olovo. A hlavním cílem fyziky dnes je zjistit, podle jakých pravidel tam bylo zalito a jak bychom toho mohli využít ve svůj prospěch.“

Joseph Ford (1927–1995) americký fyzik

O bohu, O vesmíru

„Člověk musí mít v sobě kus krystalu, něco hladkého a čistého a tvrdého, co se s ničím nemísí a po čem musí všechno sklouznout. Hlavně umělec to musí mít, aby mohl usilovat o dokonalostech.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

O dokonalosti

„U dětí, pocházejících z rodičů, porušením nervové soustavy ztížených, musíme ve škole jaksi individualisovati, totiž přizpůsobiti duševní práci tomuto poměru, poněvadž víme, že na půdu dědičně takto nepravidelnou silnější duševní práce hlavně v útlém věku zhoubně může účinkovati a k vývoji nemocí nervových přispěti.“

Vítězslav Janovský (1847–1925) český dermatolog a lékař

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 59, česky]

O dětech, O nemocích, O rodičích, O škole a vzdělávání

„Trikové záběry a efekty jsou prima věc, vždy ale bude hlavní samotný příběh.“

James Cameron (1954) kanadský filmový režisér

Zdroj: [Před rokem přišel Avatar, dnes komerčně nejúspěšnější film všech dob, art.ihned.cz, 2010-12-08, 2013-08-29, http://art.ihned.cz/c1-48506800-pred-rokem-prisel-avatar-dnes-komercne-nejuspesnejsi-film-vsech-dob]

„Podezřívám všechny fanatiky, že hlavním důvodem jejich pohledu na svět je nedostatek fantazie.“

Pavel Kosorin (1964) český humorista

O fantazii, O světě

„Hlavním cílem vzdělání není vědění, nýbrž jednání.“

Herbert Spencer (1820–1903) anglický filozof, biolog, sociolog a prominentní klasický liberální politický teoretik

O vzdělání

„Úcta je to hlavní, co si dnešní žena zaslouží.“

Peter Nagy (1959) slovenský popový zpěvák, skladatel, textař

Zdroj: [Citáty a postřehy, Výběr Reader’s Digest, 1210-7077, říjen, 2004, 27]

O ženách

„Úspěch by neměl být tím hlavním, po čem by měl člověk toužit, ale spíš důsledkem jeho konání.“

Zlata Adamovská (1959) česká dabérka, divadelní herečka, filmová herečka, herečka a televizní herečka

Zdroj: [Top 50 nejzajímavějších českých žen, Praha, Astrosat, [2006], Zlata Adamovská : Zážitky lidi spojují, 5]

O úspěchu

„I pes v hlavním městě štěká centrálněji.“

Stanisław Jerzy Lec (1909–1966) polský spisovatel

O psech

„A chci také hlavně říci, že pravými a věrnými spolupachateli vojenských katů a šašků demokracie jste vy, kdo zůstáváte v klidu a pronášíte amen, vy ostatní "počestní lidé" a "dobří občané".“

Henri Barbusse (1873–1935) francouzský romanopisec

Dvě stě padesát, Bílý teror

O demokracii, O lidech, O věrnosti

„Moje matka mluvila hodně. Hlavně proto, aby vyjádřila, že není spokojená.“

Anne-Sophie Brasme (1984) francouzská spisovatelka

O maminkách

„A možná, že dospívání je hlavně o tom, uvědomit si, že nemáme být jen postavičkou, které příběh nařizuje, kam jít. Jde o to uvědomit si, že ten příběh můžeme psát sami. - Dopisy na konec světa“

Ava Dellaira

O světě

„U šikany je hlavní cíl, aby ji ten, komu se děje, naplno zaregistroval. Šikana, které si oběť nevšimne, to je prostě nemožnost.“

Haruki Murakami kniha 1Q84

„Hlavním zásadním momentem pro člověka je to, jakým myšlenkám a činům věnuje každý den svou pozornost.“

Anastasia Novych ukrajinská spisovatelka

O myšlenkách

„Učitel nebyl jenom a ani ne hlavně zdrojem informace; jeho funkcí bylo především přenášet určité lidské způsoby.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

O učitelích

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

Erich Fromm kniha Umění milovat

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

O přírodě, O osobnosti, O osamělosti, O zoufalství

„„Kosmičtí piráti“ čekali celé věky na svou „velkou žeň“. Systematicky podněcovali oslabování Sjednocujícího principu paměti vytvářením vládnoucích systémů - vzdělání, vědy, manipulace potravinového cyklu, zdravotnictví, obchodu, médií, církve. Hlavním cílem jejich útoků byla žena, protože díky umění, které provozovala ve své laboratoři, Kuchyni, byla Alchymistkou a měla pod kontrolou tělo. Na Západě to nakonec vedlo k honům na „čarodějnice“ (vyvolaným inkvizicí). Přes pět milionů žen bylo mučeno nebo zaživa upáleno, aby se v lidech probudil strach. Pak převzala žezlo chemie. Tato reaktivní věda, používající deduktivní přístup, souvisí s rozbitím jádra, v němž je obsažena Paměť. Na hmotné úrovni to vedlo k vytvoření atomové bomby a děloha ženy se stala stále častějším objektem útoků: 1. antikoncepční piluky 2. potrat jako samozřejmá záležitost 3. běžně prováděný „císařský řez“ 4. umělé oplodnění 5. časté odstraňování dělohy a vaječníků 6. brzy se zavede umělá děloha 7. na základě toho vznikne klon s naprostou ztrátou oné Paměti potřebné k Návratu ke Zdroji. Také MÓDA napomáhá tomu, aby zničila ženské rozmnožovací orgány. Především oblast dělohy a ledvin se musí udržovat v teple. Dnes se i v chladném počasí tyhle partie bezostyšně obnažují. Ženy v dávných kulturách nosívaly kolem pasu šerpu a v Japonsku se nosil ozdobný pás obi, což není jen nějaká „tradice“, ale má za úkol chránit tak důležité rozmnožovací orgány. Prakticky všechny ženy, které se dnes řídí touhle podivnou „obnažovací“ módou, budou dříve nebo později mít tzv. „ženské problémy“ a budou náchylné k rakovině prsu. „Věda“ nepřinese řešení, protože NENÍ v zájmu vykořisťovacího systému, aby Tělo vytvářelo Svobodného Ducha. Lidé spíš naletí na jejich „zázrak“ založený na redukci Duše a konečném přetvoření člověka podle obrazu podřadného boha. Jejich cílem je anti-tvoření, proto se pěstuje bezmocnost i vůči nejprimitivnější formě života, viru.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O lidech, O vzdělání, O strachu, O umění

„V jednotlivých kapitolách jsme hlavní postavy, avšak v celých knihách podstatní nejsme…“

Marek Vršecký

O knihách

„Alkohol nás sice zabijí, některé rychleji, některé pomaleji, ale hlavně nám ukazuje naše skutečné povahy, naše pravé já. Není to žádná rada k tomu, aby se člověk stal alkoholikem, ale aby přišel na způsob, jak najít to své pravé já i bez něj.“

Peter Kenny Hille

O alkoholu, O povaze

„Opravdová láska k národu je věc velmi krásná; u slušného a čestného člověka se rozumí sama sebou; proto se o ní mnoho nemluví, tak jako slušný muž nevytrubuje do světa svou lásku k ženě a rodině. Pravá láska chrání, přináší oběti - a hlavně pracuje. Musíme milovat svůj národ pozitivně, ale nemusíme proto nenávidět národy jiné. Pravá láska se nedokazuje nenávistí, ale jen láskou.“

Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) první československý prezident

O světě, O milování, O mužích, O nenávisti

„Nemám pocit, že je nutné přesně vědět, čím jsem. Hlavním cílem v životě a v práci je stát se někým jiným než že jste byli ze začátku. Pokud jste věděli, když jste začali čítat knihu, že co byste na konci řekli, myslíte si, že byste měli odvahu ji napsat? To, co platí pro psaní a milostný vztah, platí i pro život. Hra stojí za to, pokud nevíme, jak skončí. Moje pole je historie myšlení. Člověk je myslící bytost.“

Michel Foucault (1926–1984) francouzský filozof

O knihách, O historii, O vztazích, O hře

„Při čtení některých knih se zabýváme hlavně myšlenkami autora; při vnímání ostatních, výhradně s našimi vlastními.“

Edgar Allan Poe (1809–1849) americký spisovatel

O myšlenkách, O knihách, O čtení

„Já jsem hlavně šťastný, že ve světě fotbalu můžu být. Fotbal pro mě byl odjakživa úplně všechno.“

Jindřich Trpišovský (1976) český fotbalový trenér

Zdroj: Časopis Reflex č. 32, 2020, str. 20-25

O fotbale, O světě

„Je zajímavé, jak nás někdy obal může zmást, ten hezký zevnějšek, přitažlivost, chtíč a hlavně zaslepenost, jak s námi druhý pomalu, ale jistě manipuluje.“

Asníková Adéla

„Ze zdravotních důvodů zabraňujeme některým lidem myslet - jde hlavně o naše zdraví.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

O lidech, O zdraví

„Boj proti vlastní nenasytnosti je hlavním problémem výživy zdravého, aktivně žijícího člověka.“

Mykola Mychajlovyč Amosov (1913–2002) ukrajinský lékař a spisovatel

Zdroj: Chromý, Z.: Abeceda moudrosti. Praha: Proxima 1992. S. 16.

O zdraví, O boji, O problémech

„Tou hlavní zásadou politika je - být zvolen.“

Harry Kemelman (1908–1996) americký spisovatel

„Myslím, že všichni umělci se předvádějí, hlavně hudebníci. Aniž byste se předváděli si vás nikdo nevšimne.“

Elton John (1947) anglický rockový písničkář, skladatel a klavírista

„Jsme vyznavači peněz, které, jak si nalháváme, umožňují všechno, hlavně množství nejrůznějších požitků. Všechno už bylo. Izraelité si udělali modlu, zlatého býčka, symbol peněz, síly, mládí, sexuální potence. Přesně to, co Evropané postavili na vrchol své hodnotové pyramidy. - Petr Piťha v promluvě k výročí svatořečení Anežky České 13.11.2015 v katedrále sv. Víta “

Petr Piťha (1938) český ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, lingvista a římskokatolický duchovní

O penězích, O mládí, O síle

„Ale… opravdu si může někdo myslet, že třeba bolševická nebo židovská literatura a takzvané zvrhlé umění nezpůsobí daleko větší škody na duševním zdraví, a zase hlavně u mladých lidí? Zhoubná židobolševická propaganda a nákaza se může šířit pouze prostřednictvím knih, novin, filmu a dnes i televize…“

Roman Skružný (1932–2004)

O lidech, O zdraví, O literatuře, O knihách

„Fantom opery byl geniální psychopat. Tak já musím do toho dostat hlavně trošku z toho prvního, protože tam nechci vypadat JENOM jako psychopat.“

Robert Záruba (1967) český sportovní novinář

o soutěži StarDance
Zdroj: http://bleskove.centrum.cz/stardance/clanek.phtml?id=37264

„Já si hlavně myslím, že problém většiny současné poezie spočívá v tom, že osmdesát procent tvoří sebereflexivní texty. Básníci dnes většinou popisují pouze své ego a žádná objektivní skutečnost jim nestojí za zpodobnění. Jakoby si vystačili sami se sebou. A to je podle mě špatně, když básník nemá jiné téma než sám sebe.“

Vít Kremlička (1962) český básník

Zdroj: [„Připomínáme si Lidice, ale že by si někdo vzpomněl na Tibet…“, literarky.cz, 2010-01-10, 2014-03-20, http://www.literarky.cz/politika/rozhovory/13028-vit-kremlika-my-si-tady-poad-pipominame-lidice-ale-e-by-si-nkdo-vzpomnl-na-tibet]

O problémech

„Mě zajímá hlavně lidské srdce a jeho nadání k dobru i ke zlu, jak to říkal Erich Fromm. Mě zajímá jako určitý zápas, který se odehrává v člověku, a určité drama, které člověk prožívá každý den.“

Jan Balabán (1961–2010) český komiksový scenárista, překladatel a spisovatel

Zdroj: [Zemřel ostravský spisovatel Jan Balabán, ceskatelevize.cz, 2010-04-23, 2010-10-12, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/87867-zemrel-ostravsky-spisovatel-jan-balaban/]

O zlu, O srdci

„Svou víru v mlze nepoztrácej – a hlavně se neztrať sám sobě!“

Vladimir Semjonovič Vysockij (1938–1980) sovětský zpěvák, skladatel, básník a herec

Zdroj: Rovnost 22. 3. 1991

O víře

„Státnost a zájmy občanů ať jdou k čertu, hlavně když to nese peníze.“

Anděla Dvořáková (1927–2011)

o českých politicích
Zdroj: [Novinky.cz, Zemřela předsedkyně svazu bojovníků za svobodu Dvořáková, http://www.novinky.cz/domaci/243706-zemrela-predsedkyne-svazu-bojovniku-za-svobodu-dvorakova.html?ref=zpravy-dne, 2011-9-5, 2011-09-05]

O penězích

„Je chytrá, ale nepochopila, co je s lidmi v nepořádku. Nepochopila podstatu. Lidi nikdy nejsou spokojení s tím, co mají. Neváží si toho a hlavně si toho ani pořádně nevšímají.“

Maria Joan Hyland

O lidech

„Filosofický Bůh je na nic a hlavně nám nikdy nepomůže.“

Marek Otisk (1976) český filozof a vysokoškolský pedagog

O bohu

„Barvené a hlavně odbarvené vlasy přestávají být úložištěm myšlenek. Barva je ničí a znehodnocuje. Takové vlasy už nemohou ukládat - jsou prázdné a umělé. Bylo by lepší je ostříhat a hned vyhodit. Jsou mrtvé, bez paměti a smyslu.“

Olga Tokarczuková (1962) polská spisovatelka a politička

O barvách, O myšlenkách, O mrtvých

„Hlavním důvodem odkladů a nedostatku motivace je neurčitost, nejasnost a zmatek v tom, co se snažíte udělat, v jakém pořadí a proč.“

Brian Tracy (1944) americký motivační řečník a spisovatel

O motivaci

„Děti kteří tráví věčinu času na mobile, tak přichází o mladí, neuvědomují si že plyne čas a že stárdnou…to je taky důvod proč nevinikaji ve škole, ničí jim to jejich budoucnost a hlavně oči, slábne mysl a hlavně komunikace mezi lidmi, jako dobře ať si jsou na tom mobile fajn..
Ale tak minimálně 1-2 hodiny a nejlepší by bylo kdyby si stáhli nějaký ten vzdělávací program pro mládež.“

Radek Mafin

Citát o dnešních dětech

O čase, O škole a vzdělávání, O budoucnosti, O dětech

„Zjistil jsem, že na taková ta běžná rozhodnutí a úvahy, jak co funguje ve společnosti, mi pomáhá zamyslet se nad tím, proč to tak chce příroda. Myslím hlavně lásku, vztahy, chování lidí, směřování člověka a jeho vztah k věcem. Ale taky úplně obyčejné věci, jako je třeba spánek. Příroda dá odpověď skoro na všechno. Stačí ji zkoumat.“

Igor Orozovič (1984) český herec

https://magazin.aktualne.cz/orozovic-vadi-mi-kdyz-se-nadava-na-ceskou-povahu-zivotni-odp/r~cdc03d081b5211ea858fac1f6b220ee8/

O lidech, O rozhodnutí, O chování, O přírodě

„Hlavní je účast, píle, hrdost a motivace.“

tomas448

Honza Kotek
Zdroj: Chat s Tomášem Kučerou

O motivaci

„Celé je to hlavně o tom, odepřít si okamžité potěšení, protože víš, že usiluješ o něco většího, co sice nenese ovoce hned, ale v řádu let sklidíš několikanásobně víc.“

stepan9

„Leader neřeší problémy za ostatní. Jeho úloha nespočívá v tom, aby jim něco ulehčoval. Hlavní přínos role leadera spočívá v tom, že to všem dává smysl, baví je to a všichni vnímají, že to stojí za to.“

Petr Pacher (1982) český psycholog a praktik

O problémech

„Věci se dějí kombinací příčin a důsledků. Člověk ke svému správnou úspěchu potřebuje kombinaci elementů, aby podpořil svou duševní sílu. Víra je tím hlavním elementem.“

Dalajláma (1935) 14. dalajláma, tibetský duchovní vůdce

O síle, O úspěchu, O víře

„Každý, kdo ublíží jinému člověku, ubližuje i sám sobě a hlavně své cti.“

Matěj Sochanič

MS (18)
Proč si ubližovat, když můžem spolupracovat? To nestačí, že si lidi ubližují jen svojí existencí?

„Obecně řečeno, nejlepší jsou stručné myšlenky. A úplně nejlepší jsou myšlenky staré, hlavně když jsou krátké.“

Winston Churchill (1874–1965) premiér Spojeného království během druhé světové války

O myšlenkách

„Jít příkladem není jenom hlavní nástroj, jak ostatní inspirovat. Je to ten jediný možný nástroj.“

Albert Schweitzer (1875–1965) francouzsko-německý lékař, bohoslovec, hudebník a filozof

„O jídlu
Ty potraviny co jsou dobré pro mozek a celé tělo a i životní prostředí. Mají smysl protože když sníš něco co žilo dobře a rostlo svobodně instinktivně tě to potěší. Než to co páchá pouze bolest. Ten kdo jí kvalitní potraviny ten sám je kvalita. Je umění používat pouze sezoní potraviny a vůbec nepoužívat žádné jiné. Regionální potraviny jsou taky dobré. Tuzemské ok. Všichni jsme to co jíme, podle toho co jíme a v jaké míře to jíme. Jídlo ovláda psychiku a i náladu i hormony myšlenky tělo. To je zase trochu teorie 🤏 .V šechno je to propojeno i to co jíš mělo nákej život nákej životní příběch jak se ti to dostalo na talíř. Jak to žilo rostlo a pak zemřelo pro spracování a konzumaci výživu organizmu těla.A to tělo to spracovává a funguje z toho. Hádej jakej vliv v populaci spůsobí méně hodnotná strava a nebo i nadměrná konzumace některých složek co škodí ??????????????????????????????????
Ale nemůže za to jen jídlo ale hlavně je to zase o tom (Přístupu)ovladat se chtít mít potřebu žít zdravě a i dobře a i spravně žít.Akorád to myšlení je přikryplený u těch co pak kňučí a chcipou je to smutné. Bez prášků všeho druhu by lidi chcipali bolestí na mnoho příčin tělních ve vnitř v těle. A co ta psychika to duševní zdraví a pohoda klid v srdci být dobrej člověk. Nic to je smutné jak ani duševně ani psychicky lidi nesou dobrý ani zdravý. Chce se mě z toho blejt.🤢🤮“

Žádné

O jídlu, O bolesti, O snech, O životě

„Rád vidím ostatní se smát. Hlavně tebe. Usmívej se, tak často, jak budeš jen moc.“

Tomáš Rousek

„Je to láska nebo je to bolest?
Jedno hloupé slovo a je vše pryč..
Všechno co jsme budovali spadlo …jako by se podkopli základy
Které jsme si s láskou postavili,, co je moje je i tvoje“to bylo to hlavní naše
Na čem jsme pěli a co nás drželo pohromadě …ta opora kterou v sobě máme

Spadlo to a už to nejsme my …byli jsme jak jeden
A ted každý sám

Kdyby se to mohlo vrátit zpátky chtěla bych to změnit..
Být spolu zestárnout a jen se s tebou smát …
To byla moje představa toho jak to má být
Jen ty a já a naše šťastný žití

Posunout se dal?…
Jen se zamyslím, a sliz se mi roní

Jednou šťastná a budoucnost v tom vidíš a všechno se to hroutí
Jde či nejde to vrátit zpět?
Vždyť slova slzy vzíti nejdou zpátky …stojí za to bojovat či ne?…

miluju tě

S. UkyMejv“

-S.UkyMejv

O hlouposti, O milování, O budoucnosti, O bolesti

„Hlavní problém s milenkami je neztratit je dříve, než nás přestanou vzrušovat.“

Vladimír Páral (1932) český romanopisec a spisovatel

O milenkách, O problémech

„Jsou kuchaři a řečníci, jejichž hlavní síla je v omáčkách.“

Oldřich Fišer

O síle

„Radost z malých věcí, láska k malým věcem. - Ale ať dovedeš milovat také ty veliké! Malé věci bez měřítka zadního plánu velikosti nemají než všední, nicotný a hlavně lhostejný rozměr.“

Josef Čapek (1887–1945) český malíř a spisovatel

O lásce, O milování, O radosti, O lhostejnosti

„Překvapení, to, co je nečekané, je jedna z hlavních vzpruh poezie dneška.“

Guillaume Apollinaire (1880–1918) francouzský básník

Přisuzované

„Rovnost - hlavní osnova lásky.“

Gotthold Ephraim Lessing (1729–1781) německý básník

O lásce

„Pedagogika je umění - hlavně umění nedat na sobě znát nesnáze povolání. To je někdy opravdu kumšt.“

Božena Benešová (1873–1936) česká básnířka, literární kritička, novinářka, publicistka a romanopisec

O umění

„V jeho životě hrály hlavní roli peníze a ženy. Do chvíle, kdy ho druhé o první připravily.“

Jan Sobotka (1944) český spisovatel

O penězích, O životě, O ženách

„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

Jan Zahradil (1963) český politik

Zdroj: Projev Jana Zahradila v Pantheonu pražského Národního muzea, 28. října 2010. URL: http://www.zasvobodu.cz/diskuse.php?cid=1

O přátelství, O módě, O světě, O barvách

„Problém upadající rozumnosti a těžký pokles kvality myšlení je zastírán jednak dostatečným počtem mimořádných výkonů a hlavně triumfálním postupem vědy. V celku však zvláště evropská společnost degeneruje, což je ještě podepřeno nechutí inteligence k potřebné reprodukci. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

Petr Piťha (1938) český ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, lingvista a římskokatolický duchovní

O inteligenci, O vědě, O problémech

„Argumentace, při níž se odmítne problém poukazem na protipříklad, je v podobných debatách nejen logicky a věcně, ale hlavně morálně vadná. Když se hospodyni připálí hrnec s rýží, je masivní většina zrn nespálená. Nicméně hospodyně spálila rýži, každý to pozná, všecko smrdí. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

Petr Piťha (1938) český ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, lingvista a římskokatolický duchovní

O problémech

„Kahuda byl vystavován ostré kritice hlavně ze strany fyziků. Filozofové zůstávali k jeho koncepcím lhostejní, psychologové a psychiatři se je spíše pokoušeli podchytit diagnosticky. Velká část psychotroniků se od Kahudy distancovala. Mention byl brzy překřtěn na demention a sloužil k pobavení a obveselení ve společnostech vzdělanců a polovzdělanců.“

Vladimír Borecký (1941–2009) český filozof a psycholog

Zdroj: [František Kahuda – mystik marxismu-leninismu, rozhlas.cz, 2014-04-03, 2014-04-26, http://m.rozhlas.cz/plus/portrety/_zprava/frantisek-kahuda-mystik-marxismuleninismu--1334564]

O lhostejnosti

„Nařizuji skoncovat do zítřka s nepokoji v hlavním městě, neboť je nelze v tomto obtížném období války s Německem a Rakouskem trpět.“

Mikuláš II. Alexandrovič (1868–1918) ruský car

telegrafický rozkaz generálu Chabalovovi po které následovalo krvavé potlačení demonstrace 11. března 1917 v Petrohradě
Zdroj: [Bauer, Jan, Jak to bylo doopravdy s ruskou revolucí?, 21. století, 2009, září, 9]

O válce

„Nemusíte být nezbytně Skandinávec, abyste pochopil Sibelia, nebo Čech, abyste pochopil Janáčka. Je tu samozřejmě určité dědictví, geny, které si v sobě neseme, ale hudební intelekt je jednotný. Každý může hudbu pochopit a předat dál. To jsou hlavní mechanismy, které umožňují lidem hudbu interpretovat.“

Aleksandar Marković (1975) srbský dirigent

Zdroj: [Textové přepisy: "Orchestr je jak malířská paleta," říká dirigent Aleksandar Markovič, ct24.cz, 2010-08-19, 2011-03-14, http://www.ct24.cz/textove-prepisy/98967-orchestr-je-jak-malirska-paleta-rika-dirigent-aleksandar-markovic/]

O lidech, O hudbě

„Již loňského roku při rozhovoru filmových tvůrčích pracovníků s panem ministrem obchodu Kratochvílem bylo zdůrazněno, že český film jen velmi zřídka ukazuje lidskou práci ve vážném pohledu. Práce, a to myslím hlavně manuální, byla vždy rekvizitou, ne pravým smyslem filmu. Proto jsem rád sáhl po Vlčkově námětu, který v prosté fabuli ukazuje poctivou lidskou práci. To, co vypráví skalák Fábera o tvrdé práci a štěstí z ní, platí nejen továrníku Bartošovi na plátně kin, ale i všem, kdož tento film shlédnou.“

Vladimír Slavínský (1890–1949) český herec, režisér a scenárista

o filmu Nebe a dudy
Zdroj: [Taussig, Pavel, Nebe a dudy, instinkt.tyden.cz, 2010-05-10, 2011-04-03, http://instinkt.tyden.cz/rubriky/ostatni/serial/nebe-a-dudy_25210.html]

O štěstí

„(o vzhledu eurobankovek) Když teď opravdu pominu politiku, pak z pohledu výtvarného je to takový typický byrokratický peníz. Já říkám, že je to peníz-nepeníz. Protože jsou na nich témata-netémata. Podle mě to přesně opisuje filozofii celé Evropské unie. Hlavně se nikoho nedotknout, všichni musí být kamarádi, běda, aby měl jeden navrch nebo druhý méně. Je to vidět i na těch objektech, které jsou na bankovkách, kde najdete mosty-nemosty, okna-neokna. Rozumíte mi, prostě aby to nikoho neurazilo. Jsou to takové impotentní peníze.“

Oldřich Kulhánek (1940–2013) český grafik, ilustrátor, malíř a výtvarník

Zdroj: Pavel P. Novotný - "Autor bankovek: Euro je k ničemu", Mladá fronta DNES, 29.7.2008, strana D2

O přátelství, O penězích, O vzhledu

„Neodsuzujme dnes jeho vrahy. Co víme o bezuzdné nenávisti, kterou k nám pociťují? Osm let žijí v uprchlických táborech v Gaze a přímo před očima mají, jak měníme půdu a vesnice, kde žili oni a jejich předkové, ve svou vlastní zemi. Měli bychom požadovat odplatu za Ro'iovu krev ne na Arabech z Gazy, ale na sobě samých, za to, že zavíráme oči nad svým krutým osudem a nad úlohou naší generace. Jsme sice generací osadníků, ale bez bojové přilby a hlavně pušky nebudeme schopni vysadit strom, ani postavit dům.
Nebojme se pohledět na zášť, provázející a stravující život stovek tisíců Arabů, kteří sedí všude kolem nás a čekají na chvíli, kdy budou moci vztáhnout ruku po naší krvi. Neodvracejme zrak, protože to by oslabilo naši ruku. Takový je osud naší generace. Máme jedinou volbu: být připraveni se zbraní v ruce, silní a rozhodní, jinak nám meč vyklouzne z ruky a naše životy budou vážně ohroženy.“

Moše Dajan (1915–1981) izraelský generál, ministr obrany

během smutečního projevu na pohřbu 21letého Ro'ie Roitberga zabitého arabskými teroristy, duben či srpen 1965
Zdroj: [Ben Ami, Šlomo, Šlomo Ben Ami, Válečné šrámy, mírové rány: izraelsko-arabská tragédie, Argo, Praha, 2010, 978-80-257-0334-2, 82, 371]
Zdroj: Izrael: Dějiny. S. 312

O nerozhodnosti, O osudu, O životě, O stromech

„Má neamerická tragédie v Americe začíná tím, že mohu psát jen o prostředí, v kterém žiji. Ve svých knihách o Americe jsem tedy psal nejvíce o emigrantech. Ale i to málo z líčení výhradně amerického života v románech jako Sedmkrát v hlavní úloze, Půlnoční pacient aj. šla děsivě na nervy vlastníkům pravého a přímého pohledu na zdejší život. Proč? Povím to krátce: protože většina Američanů, nejen kritiků, nesnáší pohled na sebe z nového úhlu.“

Egon Hostovský (1908–1973) český romanopisec

O životě, O knihách

„Podle mého názoru, jedním z hlavních problémů lidstva je, že většina lidí se bojí těch, kteří nejsou jako oni. Téměř všechny války jsou kvůli rozdílům mezi náboženstvími a ideologiemi. Kdybychom byli více otevření a tolerantní, mohli bychom získat velký přínos z těchto rozdílů.“

Mischa Maisky (1948) lotyšský violoncellista

Originál: (ru) На мой взгляд, одна из главных проблем человечества заключается в том, что большинство людей боятся тех, кто на них не похож. Почти все войны происходят из-за различий между религиями и идеологиями. Если бы мы были более открытыми и терпимыми, мы могли бы извлекать огромную пользу из этих различий.
Zdroj: [«После разговоров о Ростроповиче у меня всегда ныла шея», izvestia.ru, 2014-05-11, 2014-05-29, http://izvestia.ru/news/570531]

O lidech, O náboženství, O problémech, O válce

„Tituly udílené bruselskou byrokracií ještě žádnému městu nic nepřinesly, teď už se s tím ale Plzeň bude muset nějak vyrovnat. Raději bych byla, kdyby se Plzeň stala Evropským hlavním městem piva, to by přineslo daleko větší užitek a byl by to mnohem záslužnější titul.“

Jana Bobošíková (1964) česká kandidátka na prezidentku (2008), kandidátka na prezidentku (2013), moderátorka a novinářka

reakce na jmenování Plzně Evropským hlavním městem kultury 2015
Zdroj: [Suverenita Bobošíkové by v Plzni zrušila tramvaje, prvnizpravy.cz, 2010-09-15, 2010-11-30, http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/z-domova/suverenita-bobosikove-by-v-plzni-zrusila-tramvaje/highlightSearch=Bobošíková/]

O pivu

„Je těžké v tomto pekle vydržet. Nechtěl bych být Germánem nikdy a hlavně dnes ne.“

Karel Lukas (1897–1949) český válečník

19. října 1942

Source: FILIP, Zdeněk: Cesty hrdinů československého zahraničního odboje 1939–1945, str. 62–70, nakladatelství Veduta, Štíty 2002, ISBN 80-86438-03-1

O pekle

„Měli na mě velký vliv. Werich mi třeba jednou zakázal filmovat. Měl jsem hrát hlavní roli a on říkal: To si musíš rozhodnout, jestli chceš dělat v divadle, nebo filmovat. Voskovec mi to rozmluvil, Werich mi to zakázal. A já jsem mu za to dodnes vděčný.“

Josef Vinklář (1930–2007) český dabér a herec

vzpomínky na Wericha s Voskovcem

O vděčnosti

„Náš motor je dobrý, ale pro průmyslovou výrobu zatím není zralý. A hlavně - Německo nemůže mit pochopení pro tento převratný vynález, který je příliš mladý pro naše těžkopádné krajany.“

Gottlieb Daimler (1834–1900) německý inženýr a konstruktér

Zdroj: [Kuba, Adolf, 1988, Jak přišli koně pod kapotu, Nadas, 1., 63]

O pochopení

„Bavte se svými dětmi co nejvíc – hlavně v době, kdy ještě věří pohádkám.“

Pavel Kosorin (1964) český humorista

O dětech, O pohádkách

„Lhát neznamená jen říkat to, co není pravda. Znamená to hlavně říkat víc než to, co je ve skutečnosti pravda.“

Albert Camus (1913–1960) francouzský spisovatel a novinář

Zdroj: Autorova předmluva k americkému vydání Cizince.

O pravdě

„Manželství je román, kde hlavní hrdina umírá v první kapitole.“

Laurence J. Peter (1919–1990) kanadský pedagog

O manželství

„Známe už zhruba hlavní činy tohoto činorodého humanismu. Je to: mlčet, když se děje něco nehumánního. Nebo dokonce brát bijícího v ochranu proti bitému.“

Ferdinand Peroutka (1895–1978) český československý politik, dramatik, historik, novinář, politický spisovatel, spisovatel a vědecký spiso…

Dnešek 10/1947

„Lidi jsou jako věci, který trochu myslí a hlavně zapomínají.“

Henri Barbusse (1873–1935) francouzský romanopisec

Oheň

O lidech

„Co je pro jednoho slepá ulička, může být pro druhého hlavní vchod. (Kamenná opice) /Charlotta99/“

Jeffery Deaver (1950) romanopisec, novinář, právník

„My byli bytosti schopné hlavně milovat a pamatovat si. Tyto schopnosti jsou největší dary, které jsou nám dány, a nám nezbýva než prožít zapamatované touhy a vzpomínky svých srdcí.“

Tan Twan Eng (1972) malajský spisovatel

O vzpomínkách, O srdci, O lásce, O milování

„Poslední dobou čtu hodně severských ság, hlavně kvůli svému původu, přirozeně, a zjistila jsem, že vypálit někomu dvorec bylo považováno za dobrou srandu. Vidím jistou šanci na návrat ke kořenům.“

Petra Neomillnerová (1970) česká spisovatelka

Tanec s carevnou

O šanci

„Žárlivost je klasický příklad duševní nekázně, kdy úsilí investujeme proti nějaké rovnováze. Kdy vztah rozkomíháme hlavně do záporných poloh a nedovolujeme žádnou libost. Právě tak je příkladem nekázně ušmudlaná debaklová závislost.“

Miroslav Plzák (1925–2010) český psychiatr, psychoterapeut, publicista a vědecký spisovatel

O žárlivosti, O vztazích, O závislosti

„Léčba je nemoc. Hlavním zdrojem nemocí na světě je nemoc lékaře: jeho nutkavá potřeba léčit a jeho mylná představa, že to dokáže. Není lehké nic nedělat, když teď společnost každému vnucuje, že tělo je už od základu podlomené a vbrzku zničí samo sebe. Lidé mají strach, že jsou pořád jednou nohou v hrobě a že by si raději měli hned zajít na rutinní fyzické vyšetření.“

Samuel Shem (1944) americký spisovatel

O strachu, O lidech, O světě, O nemocích

„Myslíš, že to bylo rozumné? – Já si hlavně myslím, že to bylo správné! Protože mám stále silnější pocit, že těch pár hlavounů nahoře se navzájem podporuje v názorech i skutcích, ale kritika se tam nenosí. A když jim ty nepopulární věci, o kterých oni nic nevědí, neřekneme my, tak kdo? – generál Ludwig Beck“

Jiří Šulc

Zrádci

O pocitech

„Myslím, že v minulosti byl na ideologii kladen mnohem větší důraz. Co v dnešním politickém životě postrádám, je osobnost, jakou byl Ben Gurion. Žádnou takovou dnes nevidím. V minulosti jste vstupovali do strany hlavně pro její ideologii, její program, ale dnes můžete vidět, jak se lidé pohybují z jedné strany do druhé bez většího povyku. Hlavním motivem, bohužel, není ideologický důvod, ale spíše osobní zisk v podobě křesel a postů.“

Jicchak Navon (1921–2015) izraelský politik, 5. prezident Izraele

v rozhovoru pro deník Haaretz, duben 2009
Zdroj: [Haaretz, Living the Vision / 'Israeli politics are losing their ideology', http://www.haaretz.com/hasen/spages/1079606.html, 2009-04-20, 2010-2-7, anglicky]

O minulosti, O lidech, O životě, O osobnosti

Citáty na téma hlaveň strana 2

Citáty na téma hlaveň
strana 2