Citáty na téma objekt

Sbírka citátů na téma objekt, život, lidé, skutečnost.

Citáty na téma objekt

„Lidská bytost zůstává do jisté míry narcistickou, i když už člověk našel vnější objekty pro své libido.“

Sigmund Freud (1856–1939) rakouský lékař, psychoanalytik a psycholog

„Neužitečný předmět roky trčí na místě, kde každému překáží, ale nikdo se neobtěžuje dát ho někam jinam. Když tento objekt konečně potřebuješ, zjistíš, že zmizel neznámo kam.“

Murphyho zákon

„Přítomnost knihovny je v utopiích vzácná. Obecně vzato přistupují utopisté ke knihám s nedůvěrou: jde o objekt soukromého rázu, který izoluje jedince a vzdaluje ho kolektivu, nehledě k tomu, že kniha může čtenáři nasadit do hlavy nepatřičné myšlenky. K čemu jsou nám knihy, žijeme-li v ideálním světě?“

Patrik Ouředník (1957) český archivář, básník, literární teoretik, překladatel a romanopisec

Utopus to byl, kdo učinil mě ostrovem
Zdroj: Torst, Praha, 2010.

O životě, O knihách, O důvěře, O myšlenkách

„Když nás něco rozzlobí až do nepříčetnosti, nepřipustíme si, že příčina našeho hněvu nemusí spočívat jen mimo nás, ve věci nebo osobě, která nás rozzlobila. A tak svěřujeme věcem moc, jež nás může přivést do stavu hněvu, případně způsobit poruchy spánku nebo trávení. Předmět, na nějž jsme narazili, pak bez váhání a zábran odsuzujeme a láteříme tedy na nevědomou část sebe samých, kterou jsme promítli do rozčilujícího objektu.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

O spánku

„Základ veškeré lidské znalosti, začátek lidského vědomí musí být to že každý z nás je objekt lásky.“

Michael Jackson (1958–2009) americký zpěvák

O lásce

„Nedefinuji čas, prostor, místo a pohyb, ježto jde o věci všem dobře známé. Musím pouze konstatovat, že neučení lidé si nepředstavují tyto veličiny jinak než v jejich vztahu k smyslovým objektům. A z toho pocházejí jisté předsudky…“

Isaac Newton (1643–1727) britský fyzik a matematik a zakladatel moderní klasické fyziky

O lidech, O učení, O vztazích, O čase

„Krásno vyžaduje kvalitu objektu.“

Immanuel Kant (1724–1804) německý filozof

„Nezávisle na rychlosti, jakou jdeš, překážka situovaná mezi tebou a krásnou dívkou, která přichází směrem k tobě, se objeví v kterémkoliv bodě na přímce, kterou tvoříš ty a tebou pozorovaný objekt.“

Murphyho zákon

O závislosti, O rychlosti

„Primitiv si minimálně uvědomuje sám sebe a současně se maximálně vztahuje k objektu, který na něj dokonce může vyvíjet přímý magický nátlak. Celá primitivní magie a náboženství spočívají v těchto magických vztazích k objektu, jež. se neskládají z ničeho jiného, než z projekcí nevědomých obsahů na objekt.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

O náboženství, O vztazích

„Nejvhodnější objekty pro padělatele: víno a pravda.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

O pravdě, O víně

„Nerozum a demagogie jsou objekty, na které se člověk spolehnout nemůže. Mnozí vedoucí politikové jsou společensky bezvýznamní, charakterově podlí a pro svůj úřad naprosto nepřipravení. Někteří z nich jsou pouze levní demagogové, jiní zbohatlíci, kteří svůj politický mandát prostě koupili. Je dost i těch, kteří se řídí pouze nízkými stranicko-politickými předsudky a jinak nevědí zhola nic.“

John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) americký politik, 35. prezident Spojených států

O rozumu

„„Kosmičtí piráti“ čekali celé věky na svou „velkou žeň“. Systematicky podněcovali oslabování Sjednocujícího principu paměti vytvářením vládnoucích systémů - vzdělání, vědy, manipulace potravinového cyklu, zdravotnictví, obchodu, médií, církve. Hlavním cílem jejich útoků byla žena, protože díky umění, které provozovala ve své laboratoři, Kuchyni, byla Alchymistkou a měla pod kontrolou tělo. Na Západě to nakonec vedlo k honům na „čarodějnice“ (vyvolaným inkvizicí). Přes pět milionů žen bylo mučeno nebo zaživa upáleno, aby se v lidech probudil strach. Pak převzala žezlo chemie. Tato reaktivní věda, používající deduktivní přístup, souvisí s rozbitím jádra, v němž je obsažena Paměť. Na hmotné úrovni to vedlo k vytvoření atomové bomby a děloha ženy se stala stále častějším objektem útoků: 1. antikoncepční piluky 2. potrat jako samozřejmá záležitost 3. běžně prováděný „císařský řez“ 4. umělé oplodnění 5. časté odstraňování dělohy a vaječníků 6. brzy se zavede umělá děloha 7. na základě toho vznikne klon s naprostou ztrátou oné Paměti potřebné k Návratu ke Zdroji. Také MÓDA napomáhá tomu, aby zničila ženské rozmnožovací orgány. Především oblast dělohy a ledvin se musí udržovat v teple. Dnes se i v chladném počasí tyhle partie bezostyšně obnažují. Ženy v dávných kulturách nosívaly kolem pasu šerpu a v Japonsku se nosil ozdobný pás obi, což není jen nějaká „tradice“, ale má za úkol chránit tak důležité rozmnožovací orgány. Prakticky všechny ženy, které se dnes řídí touhle podivnou „obnažovací“ módou, budou dříve nebo později mít tzv. „ženské problémy“ a budou náchylné k rakovině prsu. „Věda“ nepřinese řešení, protože NENÍ v zájmu vykořisťovacího systému, aby Tělo vytvářelo Svobodného Ducha. Lidé spíš naletí na jejich „zázrak“ založený na redukci Duše a konečném přetvoření člověka podle obrazu podřadného boha. Jejich cílem je anti-tvoření, proto se pěstuje bezmocnost i vůči nejprimitivnější formě života, viru.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O lidech, O vzdělání, O strachu, O umění

„Jakmile do naší mysli vstoupí pravdivá myšlenka, vrhne na nás světlo, díky němuž vidíme spoustu dalších objektů, které jsme předtím nikdy nevnímali.“

François-René de Chateaubriand (1768–1848) francouzský spisovatel, politik, diplomat a historik

O myšlenkách, O světle

„Pro Aristotela, který se zabýval klasifikováním, pořádáním a analyzováním světa na jeho neredukovatelné a nejzazší kategorie, objekty, příčiny a atributy, se představa neklasifikovatelné prázdnoty, všech vlastností zbavené díry v přirozené stavbě bytí, izolované od příčiny a následku a odloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává člověka napospas nevykořenitelnému horroru vacui.“

Brian Rotman (1938) britský matematik

Zdroj: [Barrow, John D., Teorie ničeho, Jan Novotný, Mladá fronta, Praha, 2005, 60, 80-204-1156-9]

O nemocích, O šílenství, O světě

„Oblast životních zájmů člověka je však daleko širší než oblast životních zájmů zvířat. Člověk musí přežít nejen fyzicky, ale také psychicky. Musí si udržet určitou psychickou rovnováhu, chce-li si zachovat schopnost vykonávat své činnosti správně. Pro člověka má všechno, co je nezbytné k udržení jeho psychické rovnováhy, stejně základní význam jako to, co slouží jeho fyzické rovnováze. Člověk má životní zájem na tom, aby si zachoval svůj základní orientační rámec. Na tom závisí jeho schopnost jednat a koneckonců jeho pocit identity. Když ho jiní lidé ohrožují idejemi, které zpochybňují jeho orientační rámec, zareaguje na ně jako na vážné ohrožení. Tuto reakci si může různě racionalizovat. Řekne třeba, že nové myšlenky jsou od základu "nemorální", "necivilizované", "bláznivé" nebo cokoli jiného, co ho napadne, aby vyjádřil svůj odpor - ve skutečnosti jeho nepřátelské pocity vznikají z toho, že se cítí ohrožený. Člověk nepotřebuje jen orientační rámec, ale také objekty uctívání, které jsou životně důležité pro jeho emocionální rovnováhu. Ať jde o jakékoli hodnoty, ideály, předky, otce, matku, půdu, vlast, třídu, náboženství a stovky jiných jevů, pociťuje je jako "svaté". Dokonce i zvyky se mohou stát posvátnými, protože symbolizují stávající hodnoty. Jedinec nebo skupina lidí pak reaguje na útok proti tomu, co je "svaté", se stejnou zuřivostí a agresivitou, jako by šlo o ohrožení života.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

O myšlenkách, O vlasti, O náboženství, O zvířatech

„Ještě jednou zopakujme, že životu nepřátelské vášně představují odpověď na existenciální potřeby člověka stejně jako vášně život podporující. Oba typy vášní jsou hluboce lidské. První z nich se vyvíjejí za podmínek, kdy neexistují předpoklady pro uskutečnění těch druhých. Destruktivní člověk může být označen za zlého, protože destruktivita je zlo, přesto zůstává člověkem. Neklesl na úroveň zvířete, není motivován zvířecími instinkty, nemůže změnit strukturu svého mozku. Mohli bychom ho považovat za postiženého existenciálním selháním, za člověka, kterému se nepodařilo rozvinout se podle svých možností a být produktivní. To, jak člověk v tomto ohledu dopadne, závisí v podstatě na tom, zda jsou mu dány společenské podmínky růstu nebo ne. Současně musím dodat, že když říkám, že společenské okolnosti jsou zodpovědné za vývoj člověka, nechci tvrdit, že člověk je bezmocným objektem zevních okolností. Faktory prostředí podporují nebo brzdí vývoj určitých vlastností člověka a určují hranice, v nichž člověk jedná. Přesto však lidský rozum a vůle zůstávají jak individuálně, tak ve společenském měřítku velice mocnými faktory. Dějiny nevytvářejí člověka; člověk se vytváří v procesu dějin sám. Jen dogmatické myšlení, pramenící z lenosti ducha i srdce, se snaží vytvářet zjednodušující černobílá schémata, která brání každému skutečnému porozumění.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

O zlosti, O rozumu, O zlu, O porozumění

„Oko je duší fotoaparátu, pomocí něhož formujeme objekt dle svých představ a vizí a vytváříme tak pomyslný obraz spojení " tady a teď", jež tvoří naše vzpomínky.“

Hana Dušková

O vzpomínkách, O pomoci, O duši

„Abychom se nestyděli za lásku, musíme milovat dokonalý objekt, nebo si to aspoň namlouvat.“

Jean Paul (1763–1825) německý spisovatel

O lásce, O milování, O dokonalosti

„V počátcích všech vědeckých pozorování jsme při hledání rozumného vysvětlení jevů vystačili s pouhou intuicí, založenou opravdu jen na prosté zkušenosti s všedními objekty. Ale jak se snažíme vypracovat lepší popis naší zkušenosti, která začíná zahrnovat stále širší rozsah jevů, přestávají být naše vysvětlení jednoduchá a stávají se tím, co nazýváme zákony. Často se zdá, že jsou čím dál nerozumnější a stále více vzdálené od toho, co považujeme za zřejmé.“

Richard Feynman (1918–1988) americký kvantový fyzik

O hledání, O vzdálenosti, O zákonech

„(o vzhledu eurobankovek) Když teď opravdu pominu politiku, pak z pohledu výtvarného je to takový typický byrokratický peníz. Já říkám, že je to peníz-nepeníz. Protože jsou na nich témata-netémata. Podle mě to přesně opisuje filozofii celé Evropské unie. Hlavně se nikoho nedotknout, všichni musí být kamarádi, běda, aby měl jeden navrch nebo druhý méně. Je to vidět i na těch objektech, které jsou na bankovkách, kde najdete mosty-nemosty, okna-neokna. Rozumíte mi, prostě aby to nikoho neurazilo. Jsou to takové impotentní peníze.“

Oldřich Kulhánek (1940–2013) český grafik, ilustrátor, malíř a výtvarník

Zdroj: Pavel P. Novotný - "Autor bankovek: Euro je k ničemu", Mladá fronta DNES, 29.7.2008, strana D2

O přátelství, O penězích, O vzhledu

„Co nejupřímněji upozorňuji stoupence pravého náboženství aby neubližovali Galilejským a neuráželi je žádným způsobem… Ti, kteří se mýlí ve věcech nejvyšší důležitosti, by měli být objektem soucitu, nikoliv nenávisti.“

Julianus (331–363) římský císař, filozof a spisovatel

O náboženství, O nenávisti

„Každý grif, každý trik a každý kouzelnický kousek smí fotograf využít… Povinnost mu nařizuje vyhýbat se obvyklému, holému a ošklivému a místo toho objekty svých fotografií pozdvihnout, neohrabané odstranit a nemalebné opravit.“

Henry Peach Robinson (1830–1901) britský fotograf

Zdroj: Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004

O fotografii

„Každý den a každá hodina v lágru dávala tisíce příležitostí k vnitřnímu rozhodnutí, které bylo rozhodnutím pro, nebo proti propadnutí člověka těm okolním silám, které hrozily uloupit mu to nejvlastnější, jeho vnitřní svobodu, a svést ho k tomu, aby se zřekl své svobody a důstojnosti a stal se pouhým míčem na hraní, pouhým objektem vnějších podmínek a nechal se od nich proměnit v typického koncentráčníka.“

Viktor Frankl kniha A přesto říci životu ano

Zdroj: FRANKL, Viktor E., A přesto říci životu ano, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, 1996, ISBN 80-7192-095-9

O rozhodnutí, O svobodě

„Je pro mě velmi důležité, aby kniha vypadala tak, jak chci. Jsem přece nejen spisovatel, ale i výtvarník, proto je pro mě kniha důležitá především jako objekt.“

Pavel Pepperštejn (1966) ruský umělec a spisovatel

Zdroj: [Bernkopf, Jiří, Pepperštejn, Pavel, iliteratura.cz, 2012-09-24, 2012-09-25, http://www.iliteratura.cz/Clanek/30539/pepperstejn-pavel#3]

O knihách

„Já však používám určitý filosofický, religionistický a historický materiál výlučně ke znázornění duševních souvislostí. Když například používám pojem Bůh nebo stejně metafyzický pojem energie, pak se tomu nemohu vyhnout, neboť jsou to obrazy, které jsou v lidské duši od počátku. Musím vždy znovu zdůraznit, že ani mravní zákon, ani pojem Bůh, ani jakékoli náboženství nenapadly člověka zvnějšku, jaksi z nebe, ale že to vše má člověk in nuce v sobě a že si to tedy také vytvořil sám ze sebe. Je tudíž naprosto liché si myslet, že k zapuzení těchto strašidel stačí pouhé vysvětlení. Ideje mravního zákona a božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše. Proto se každá poctivá psychologie, kterou nezaslepilo šosácké osvětářské tmářství, s těmito skutečnostmi musí vyrovnávat. Vysvětlováním ani ironií se jich nezbavíte. Ve fyzice se můžeme obejít bez obrazu Boha, v psychologii je to však zcela určitá veličina, s níž se musí počítat stejně jako s „afektem“, „pudem“, „matkou“ atd. Věčné zaměňování objektu a imaga vede přirozeně k tomu, že ve svém myšlení neumíme rozlišit mezi „Bohem“ a „imagem (obrazem) Boha“, takže se domníváme, že mluvíme o Bohu a že podáváme „teologické“ vysvětlení, když hovoříme o „obrazu Boha“.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

O náboženství, O bohu, O duši, O zákonech

„Když jsem byl mladý fotograf, viděl jsem pouze černobílou fotografii, ale myslím, že to byl Černobyl, který mě donutil si uvědomit, že černobílá vytváří vzdálenost mezi divákem a fotografickým objektem. Vybral jsem barvu pro odstranění této vzdálenosti. Myslím, že každá éra má barvu. Tak proč se zbavovat těchto informací?“

Guillaume Herbaut (1970) francouzský fotograf

Originál: (fr) Quand j'étais jeune photographe, je ne voyais la photographie qu'en noir et blanc, mais je crois que c'est Tchernobyl qui m'a fait réaliser que le noir et blanc créé une distance entre le spectateur et l'objet photographique. J'ai choisi la couleur pour enlever cette distance. Et je pense que chaque époque a une couleur. Alors, pourquoi se priver de cette information?
Zdroj: [Guillaume Herbaut : "Aujourd'hui, on peut tout avec un appareil photo, alors il faut savoir ce qu'on montre.", franceculture.fr, 2018-03-07, 2018-03-28, https://www.franceculture.fr/emissions/par-les-temps-qui-courent/guillaume-herbaut]

O fotografii, O barvách, O vzdálenosti

„Obnovit ticho je role objektů.“

Samuel Beckett (1906–1989) irský prozaik, dramatik a básník

O tichu

„Muž očekává od vlastnictví ženy něco jiného než ukojení instinktu, žena je pro něj vyvoleným objektem, kterým si zotročuje přírodu.“

Simone de Beauvoir (1908–1986) francouzská spisovatelka, intelektuálka, existencialistická filozofka, politická aktivistka, feministka

O ženách, O mužích, O přírodě

„Militantní emancipantky jednají vojensky. Staví těžce ozbrojené stráže před objekty na něž nikdo nemíní útočit.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Básnický mysticismus je jen pokračováním onoho smyslového animismu v člověku, tříděním destilací a podryvným chápáním, jež se vyvíjí mezi objektem a fantazií. Básník se prostě dostává dovnitř a dále k psychickému bratrství, a to je vzácný případ úplného pochopení, vrcholného sebeuvědomění.“

Wole Soyinka (1934) nigerijský spisovatel

Zdroj: Wole Soyinka na pwf.cz http://www.pwf.cz/archivy/texty/clanky/wole-soyinka-opet-v-praze_8473.html

O pochopení, O fantazii

„Tehdy, mezi chudými ženami, které jsem ošetřovala, jsem si uvědomila, jak hrozné je postavení ženy v muslimské společnosti. Jsou považovány za otrokyně. Za nic jiného než za sexuální objekty. Proto jsem jednoho dne začala psát. Proti nespravedlnostem, které jsou páchány ve jménu náboženství.“

Taslima Nasrinová (1962) spisovatelka

Zdroj: Jaroslav Matějka: Nejrychlejší babička světa, nakladatelství Mladá fronta, Praha 2005, s. 168-171, ISBN 80-204-1282-4

O spravedlnosti, O náboženství, O ženách

„Lidská postava je to, oč se co nejhlouběji zajímám, ale zákony tvrau a rytmu jsem našel při studiu přírodních objektů, kamenů, skal, stromů, rostlin atd.“

Henry Moore (1898–1986) anglický sochař a umělec

Zdroj: Walther Ingo, F., Umění 20. století, Taschen/Slovart, Praha 2011, s. 484, ISBN 978-80-7391-572-8

O studiu, O stromech, O zákonech

„Vzrušovaly mě Crumbovy zvrácený kresby, protože řada ženských objektů chtíče připomínala mě – a to dělá dobře mýmu extrémnímu narcisismu.“

Aline Kominsky-Crumbová (1948) umělkyně

Zdroj: Aline Kominsky-Crumbová na pwf.cz http://www.pwf.cz/archivy/autori/aline-kominsky-crumb/cz/

„Je v našich silách zachytit obraz pohybujícího se objektu, pokud budeme schopni osvítit je náhlým elektrickým výbojem.“

William Fox Talbot (1800–1877) britský vynálezce a fotograf

„U těch chromovaných leštěných koulí mě fascinovalo především to, že koule má největší plochu ze všech geometrických tvarů. Když jsem z nich udělal zrcadlo, tak se stal divák součástí toho objektu nebo reliéfu a přestal na to myslet jako na umění.“

Hugo Demartini (1931–2010) český sochař a vysokoškolský pedagog

Zdroj: Jirkalová, Karolína. Skřivánek Jan. V tom bude nějaké šamanství. Hovory s Hugem Demartinim. Art&Antiques, 2008, č.2, str. 34

O umění

„Ve skutečnosti neničíme objekt, ale jen rozšiřujeme definici.“

Robert Barry (1936) americký umělec

Originál: (en) We are not really destroying the object, but just expanding the definition.
Zdroj: [Chilvers, Ian, Glaves-Smith, John R., 2009, Oxford Dictionary of Modern and Contemporary Art, Oxford University Press, 77, angličtina, 978-0-19923-965-8]

„Při pohledu z Měsíce je Země nejkrásnější objekt, který jsem kdy viděl.“

Michael Collins (1930) bývalý americký astronaut a zkušební pilot

Originál: (en) As viewed from the Moon, the Earth is the most beautiful object I have ever seen.
Zdroj: [Angelo, Joseph A., 2009, Human Spaceflight, Infobase Publishing, 122, angličtina]