Citáty na téma snesitelnost

Sbírka citátů na téma snesitelnost, život, utrpení, láska.

Citáty na téma snesitelnost

Honoré De Balzac foto
Marek Eben foto
Claude Debussy foto
Marek Eben foto
Fridtjof Nansen foto

„Těžký život se stane snesitelný, jakmile má cíl.“

Fridtjof Nansen (1861–1930) norský polárník a nositel Nobelovy ceny míru
Friedrich Nietzsche foto
Gilbert Keith Chesterton foto
Oscar Wilde foto

„Móda je tak nesnesitelná forma ošklivosti, že ji musíme měnit každých šest měsíců.“

Oscar Wilde (1854–1900) dramatik, prozaik a básník

Varianta: Móda je tak nesnesitelný druh ohavnosti, že ji musíme obměňovat každých šest měsíců.

Franz Kafka foto
Hesiodos foto
Milan Uhde foto

„Děti se nám podobají. Už tím jsou nesnesitelné.“

Milan Uhde (1936) český ministr kultury ČR, člen českého Parlamentu (1992-1996), člen českého Parlamentu (1996-1998), člen České N…
Francisco Goya foto
Edvard Beneš foto
Voltaire foto
Wolfgang Amadeus Mozart foto
Anatole France foto
Edmondo De Amicis foto
François de La  Rochefoucauld foto
Milan Kundera foto
Michel De Montaigne foto
Marcel Proust foto
Karel Čapek foto
Jo Nesbo foto
Marcus Tullius Cicero foto
Luc de Clapiers de Vauvenargues foto
Michel Houellebecq foto
John Wyndham foto
Bertrand Russell foto
Usáma bin Ládin foto
Peter Altenberg foto
George Bernard Shaw foto
Seneca foto

„Být bez vlasti je nesnesitelné.“
CARERE PATRIA INTOLERABILE EST

Seneca (-4–65 př. n. l.) římský filozof
Jan Masaryk foto
Isoroku Jamamoto foto

„Jeho smrt byla nesnesitelnou ranou morálce v ozbrojených silách.“

Isoroku Jamamoto (1884–1943) japonský admirál

reakce významného velitele japonského námořnictva viceadmirála Šigeru Fukudomeho na zprávu o Jamamotově smrti
Zdroj: [HUBÁČEK, Miloš, Ofenzíva v Pacifiku, 1. vyd. Praha : Panorama, 1987, 517]

Elon Musk foto

„Guardian jsou nejvíce nesnesitelné noviny na planetě Zemi.“

Elon Musk (1971) podnikatel a vynálezce z Jihoafrické republiky
Vincenc z Pauly foto
Alan Watts foto
Alfred Polgar foto
François de La  Rochefoucauld foto
Jean de La Bruyere foto
Jorge Amado foto
Václav Jan Tomášek foto
Alain Resnais foto

„Vždycky mě přitahoval ten typ snění, který se objevuje hned ze začátku Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí, když hrdina pozoruje zeď před sebou a říká si, že jakékoli jeho rozhodnutí mu znemožní poznat, jaký následek by měly všechny ostatní rozhodnutí; život tak připomíná náčrtek siluety obrazu, který nebude nikdy dokončen.“

Alain Resnais (1922–2014) francouzský filmový režisér

Originál: (sk) Vždy ma priťahoval ten typ snenia, ktorý sa objavuje hneď zo začiatku Kunderovej Neznesiteľnej ľahkosti bytia, keď hrdina pozoruje múr pred sebou a vraví si, že akékoľvek jeho rozhodnutie mu znemožní poznať, aký následok by mali všetky ostatné rozhodnutia; život tak pripomína náčrtok siluety obrazu, ktorý nebude nikdy dokončený.
Zdroj: [Kvasnička, Matúš, Zomrel režisér Alain Resnais. Filmu otváral nové cesty, kultura.pravda.sk, 2013-03-02, 2014-03-22, http://kultura.pravda.sk/film-a-televizia/clanok/310243-vo-veku-91-rokov-zomrel-francuzsky-reziser-alain-resnais/]

Carl Gustav Jung foto

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla VII. - Symbol a libido

Ernest Cline foto
Pavel Vrba foto

„Bohémství je stav duše, dost často nesnesitelný. Mé pověstné bohémství musí být záležitost genetická, protože bohémství nejde dlouho předstírat, je totiž nepohodlné jako gotická židle.“

Pavel Vrba (1938–2011) český básník a textař

Zdroj: Vrbová, Marie, Černá, Jana a Sluková-Marková, Věra. Pavel Vrba: básník na pěti linkách. Vyd. 1. [Praha]: Slovart, 2014. 326 s.

Karel Steigerwald foto

„Být publicistou je někdy nesnesitelné.“

Karel Steigerwald (1945) český dramatik, novinář a scénárista

Zdroj: Časopis Reflex č. 8, 2021, str. 17

Tereza z Avily foto

„Jenom utrpením jest mi život snesitelný. Mou největší touhou jest, abych trpěla. Často a často volám k Bohu z hloubi své duše: ‚Nežádám nic od Tebe než buď trpěti nebo zemříti.‘“

Tereza z Avily (1515–1582) římskokatolická světice

Zdroj: Pozn. Český překlad citátu viz WEINFURTER, Karel. Divy a kouzla indických fakirů: studie o fakirismu a jogismu s ilustracemi. Praha: Vojtěch Šeba, 1947. Dostupné online. http://ndk.cz/uuid/uuid:9eb22db0-50fe-11e4-b281-005056825209 Kap. II. Askese, s. 15.

Jane Austen foto
Sebastián Wortys foto