Citáty na téma dějiny
strana 2

„Dějiny se píšou vždy až příliš pozdě.“

František Vymazal (1841–1917) český lingvista a překladatel

„Dějiny jsou posmrtný soud, a proto žádný.“

František Vymazal (1841–1917) český lingvista a překladatel

„Dějiny - sbírka událostí, k nimž by nemuselo dojít.“

Stanisław Jerzy Lec (1909–1966) polský spisovatel

„Chováme v sobě dějiny lidstva, jinak budeme jen střelkami kompasu, kterými zběsile mává okamžik.“

Eugéne Delacroix (1798–1863) francouzský romantický malíř

„Člověk se domnívá, že v dějinách není zajímavější doby než jeho, považuje ji za střed všeho; a ostatní nepatrný zbytek minulosti za popravu své doby.“

Jean Paul (1763–1825) německý spisovatel

O minulosti

„Největší revoluce dějin vypukne v den, kdy všichni lidé začnou žít podle Ježíšova horského kázání.“

Georges Clemenceau (1841–1929) francouzský politik

O lidech, O životě

„Dějiny studovat je bezpochyby mnohem příjemnější a pohodlnější než dějiny prožívat.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Odysseus. Když se to tak vezme, jsou to vlastně dějiny protekcí a nepotismu na nejvyšší úrovni. Každý hrdina má svého ochránce na Olympu, jednoho zachraňuje Zeus, jiného Athéna, každý má nějakého strýčka či tetičku tam nahoře.“

Jaroslav Putík (1923–2013) český spisovatel

„Je téměř nemožné pochopit dějiny lidových revolucí, neuvědomíme-li si jasně, jak hluboce konzervativní jsou pudy davů. Jako u všech primitivních bytostí jsou neodstranitelné. Jejich fetišistická úcta k tradicím je naprostá, právě jako hrůza před všemi novotami. Kdyby bývaly měly demokracie svou dnešní moc v období vynálezů parního stroje a železnic, stalo by se uvedení těchto vynálezů v život nemožné nebo jen za cenu opětovných revolucí. Naštěstí pro pokrok civilizace se nadvláda davů zrodila teprve po uskutečnění velkých vynálezů vědy a průmyslu.“

Gustave Le Bon (1841–1931) francouzský psycholog

Zdroj: V zahraniční politice se lhát musí, Zdeněk Švácha, cs-magazin.com http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2003091050

O vědě, O životě, O demokracii

„Jáť aspoň, kdybych byl třeba cikánského rodu a již poslední jeho potomek, ještě za povinnost bych si ukládal přičiniti se všemožně k tomu, aby aspoň čestná památka po mně zůstala v dějinách člověčenstva“

František Palacký (1798–1876) český archivář, filozof, historik, novinář, politický spisovatel, publicista, spisovatel a vědecký spisovat…

20. prosince 1825, odpověď Dobrovskému a Kašparovi na domněnku, že je již pozdě pomýšlet na vzkříšení národa

Source: [Chaloupecký, V., Václav Chaloupecký, Fr. Palacký, Spolek výtvarných umělců MANES, Praha, 1912, 51]
Doložené citáty

„Kdo se podívá otevřenýma očima na to, co světem hýbe a vždycky hýbalo, ten brzo ztratí z očí ono vraždění a podvádění a uvidí svět plný lidí nadšených pro pravdu. Místo šklebících se katů kolem plápolavých hranic uvidí lidi s nadšením jdoucí na smrt upálením pro Krista, místo dravých šelem v arénách uvidí křesťany nade všecko věřící v království Boží, místo surových králů vedoucích války ve jménu Kristově uvidí muže, kteří ve jménu Kristově připravují věčný mír. A na těchto spravedlivých lidech stojí svět, oni jsou strůjci dějin, jimi svět pokračuje a všechna ukrutnost je jen malicherná zlost. A oči všechněch spravedlivých lidí jsou obráceny k jednomu vůdci, ke Kristu.“

Emanuel Rádl (1873–1942) český biolog, filozof a politický spisovatel

Čím je nám dnes Ježíš Kristus
Zdroj: cit.dle „Na každý den 1976“. Kalich Praha 1975, s. 124

O mužích, O lidech, O pravdě, O světě

„Statky přicházejí a odcházejí. V dějinách se tohle opakuje stále. Kdybych měl vypočítávat, kdy a kdo nám už zkonfiskoval majetek, byla by to dlouhá řada… V šestnáctém století po šmalkaldské protireformační válce to udělal habsburský panovník Karel V., potom švédský král, potom Napoleon, pak král bavorský, po první světové válce se z majetku něco ulouplo při pozemkové reformě, za druhé světové války nám majetek sebrali Němci a po ní komunisté. Nakonec zjistíte, že majetek postrádá stálost a podléhá času.“

Karel Schwarzenberg (1937) český kandidát na prezidenta (2013), ministr zahraničních věcí ČR, místopředseda vlády ČR, člen českého Parlamen…

Zdroj: Vladimír Votýpka:Návrat české šlechty.2000

O válce, O čase

„Nebezpeční jsou někteří lidé, kteří se na islám odvolávají. Mimochodem pan Mohamed provedl v sedmém století nejúspěšnější ostřízlivovací akci v dějinách. Muslim nejsem, ale komu čest, tomu čest.“

Karel Nešpor (1952) český jogín, lékař a psychiatr

na otázku: Je islám v některých svých podobách pro naši civilizaci nebezpečný?
Zdroj: [Výslech, Reflex, 2011, 3, 82]

O lidech

„Nejvlastnější jednotu dějin (české) filosofie způsobuje zřejmě souvislost otázek, jimiž se - zároveň nebo v časovém sledu - zabývají ty, kdo se filosofii věnují. Otázka, zda a kdy se taková souvislost vytvořila, není jednoduchá a odpověď na ni nelze dát jednou větou.“

Stanislav Sousedík (1931) český filozof a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [2012, Hledání české filosofie, Filosofia, Praha, 1, 51, čeština, 978-80-7007-388-9]

„Moderní věk je údobím, kdy se člověk považuje za neomezeného pána všeho a zároveň za bezvýznamnou součástku v soustrojí anonymních, nutných dějin.“

Erazim Kohák (1933–2020) český filozof, spisovatel a vysokoškolský pedagog

O věku

„V Bibli existuje více důkazů autentičnosti, než bychom nalezli v jakýchkoli světských dějinách.“

Isaac Newton (1643–1727) britský fyzik a matematik a zakladatel moderní klasické fyziky

Originál: (en) I find more sure marks of authenticity in the Bible than in any profane history whatsoever.
Zdroj: [Christie, Thomas, 1794, The Analytical Review, Or History of Literature, Domestic and Foreign, on an Enlarged Plan, Svazek 19, 491, angličtina]

„V propasti dějin je pro všechny dost místa.“

Paul Valéry (1871–1945) francouzský básník, esejista a filozof

Zdroj: La crise de l'ésprit, Première lettre; in: Œuvres 1. Pléiade 1957, str. 988.

„Dějiny každého života jsou dějinami krachu.“

Jean Paul Sartre (1905–1980) francouzský existenciální filosof, dramatik, prozaik, scenárista, politický aktivista, autor životopisů a l…

Chybí zdroj

O životě

„Dějiny jsou lži vítězů…… a také sebeklam poražených.“

Julian Barnes (1946) anglický prozaik

„Čím víc se zabývám dějinami, tím víc si uvědomuju, že se lidstvo nemění. Scénáře jsou pořád stejné, mění se jen herci.“

Richard Paul Evans (1962) americký spisovatel

„To je přece … největší žert v dějinách Gondoru: že se sedmi tisíci, což je méně než předvoj armády z dnů naší moci, jdeme, abychom napadli hory a neproniknutelnou bránu Černé země!“

John Ronald Reuel Tolkien kniha Návrat krále

Imrahil

O horách

„Ještě jednou zopakujme, že životu nepřátelské vášně představují odpověď na existenciální potřeby člověka stejně jako vášně život podporující. Oba typy vášní jsou hluboce lidské. První z nich se vyvíjejí za podmínek, kdy neexistují předpoklady pro uskutečnění těch druhých. Destruktivní člověk může být označen za zlého, protože destruktivita je zlo, přesto zůstává člověkem. Neklesl na úroveň zvířete, není motivován zvířecími instinkty, nemůže změnit strukturu svého mozku. Mohli bychom ho považovat za postiženého existenciálním selháním, za člověka, kterému se nepodařilo rozvinout se podle svých možností a být produktivní. To, jak člověk v tomto ohledu dopadne, závisí v podstatě na tom, zda jsou mu dány společenské podmínky růstu nebo ne. Současně musím dodat, že když říkám, že společenské okolnosti jsou zodpovědné za vývoj člověka, nechci tvrdit, že člověk je bezmocným objektem zevních okolností. Faktory prostředí podporují nebo brzdí vývoj určitých vlastností člověka a určují hranice, v nichž člověk jedná. Přesto však lidský rozum a vůle zůstávají jak individuálně, tak ve společenském měřítku velice mocnými faktory. Dějiny nevytvářejí člověka; člověk se vytváří v procesu dějin sám. Jen dogmatické myšlení, pramenící z lenosti ducha i srdce, se snaží vytvářet zjednodušující černobílá schémata, která brání každému skutečnému porozumění.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

O porozumění, O rozumu, O vášni, O vůli

„Krutá vůle dějin rozbila na kusy mou starou vlast, rakousko-uherskou monarchii. Miloval jsem ji, tuto vlast, jež mi dovolila byt současně vlastencem i světoobčanem, Rakušanem i Němcem mezi všemi rakouskými národy. Miloval jsem ctnosti a přednosti této vlasti, a ještě dnes, kdy je mrtvá a ztracená, miluji navíc i její chyby a slabiny. A těch bylo mnoho. Vlast za ně zaplatila smrtí. Přešla téměř bezprostředně z operetního představení do hrůzného divadla světové války. Vojenská kapela, která doprovázela mou pochodovou setninu na vídeňské Severní nádraží, hrála potpourri z melodie od Lehára a Strauße, a hvízdání lokomotivy, jež nás měla dopravit na bitevní pole, se ztrácelo v odvívaných zvucích bubnů a trubek, které zůstávaly, zatímco náš vlak se šinul směrem k smrti: Právě uplynul týden od úmrtí starého císaře. Ve zbrusu nových polních uniformách, které jsme měli na sobě při odjezdu, jsme předtím při pohřbu stáli špalír před Kapucínskou kryptou. Vypadalo to, jako by nás na smrt posílal ještě mrtvý císař. A zatímco byl pohřbíván s tlumenou pompou, neboť tu ceremoniáři přikazovalo věčné mlčení padlých a hlasitý nářek trpících mrzáků, my všichni, jeho vojáci, jsme věděli, že náš poslední císař odešel, a s ním i náš domov, naše mládí a náš svět. Jeho následovník byl jen bezmocným a dočasným správcem, který měl udržovat dědictví, na něž již čekali noví majitelé se stvrzeným právem světových dějin v rukou. Vůli světových dějin jsem poznal, její smysl však vždy nechápu. Je-li skutečné soudem světa, zdá se mi, že občas není chráněna před právními omyly a chybami o nic víc než obyčejný okresní nebo krajský soud. Vždyť občas nanejvýš bezstarostně přenechává vynést rozsudek nad starou rakousko-uherskou monarchií kinu, operetě ve zvukovém filmu a směšným zvěstovatelům v zemi tak obvyklých šablonovitých moudrostí. A podle toho lze poznat, že trpce vážná Kleió někdy přenechává vlastní úkoly svým lehčím sestrám.“

Joseph Roth (1894–1939) rakouský novinář a spisovatel

O domově, O vůli, O mládí, O světě

„Dějiny píšou vítězové.“

Walter Benjamin (1892–1940) německý literární kritik, filozof a sociální kritik

„Láska je příjemnější než manželství z téhož důvodu, proč jsou romány zábavnější než dějiny.“

Nicolas Chamfort (1741–1794) francouzský spisovatel

O manželství, O lásce

„Za mnohé světlé stránky našich dějin musíme poděkovat našim historikům.“

Pavle Kovačovič

„Dobré noviny jsou rafije na ciferníku současných dějin.“

František Vymazal (1841–1917) český lingvista a překladatel

„Dějiny nás učí, jak je falšovat.“

Stanisław Jerzy Lec (1909–1966) polský spisovatel

„Dějiny znají mnoho velkých i malých idiotů přistrčených tou či onu vlivnou rukou k výhodnému korýtku. A daleko víc jich samozřejmě neznají.“

Jan Procházka (1929–1971) český scénárista a spisovatel

„Dějiny lidstva jsou jedna řada ztracených příležitostí, které člověk propásl svou krátkozrakostí, tou věčnou vnitřní lehkovážností, která je jeho údělem.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

„Kdyby se grafomani trestali jako zloději, žháři a vrahové z vilnosti, měly by dějiny literatury o devět svazků méně.“

Adolf Nowaczyński (1876–1944)

O literatuře

„Dějiny obyčejně píší vítězové.“

Žarko Petan (1929–2014) slovinský spisovatel a režisér

„Dějiny myšlení jsou žalostnou přehlídkou předčasných závěrů.“

Daniela Fischerová (1948) česká spisovatelka, dramatička, publicistka a scénáristka

„Největší reklamní kampaní v dějinách lidstva byl příběh Ježíše Krista. Jejím poselstvím byl univerzální slogan: "Milujte se navzájem" a pozoruhodné logo: kříž.“

Oliviero Toscani (1942) italský fotograf

O milování, O lásce

„Dějiny světa, to je pokrok ve vědomí svobody.“

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770–1831) německý filozof

O světě, O svobodě

„Dějiny světa jsou světový soud.“

John Fletcher (1579–1625) anglický jakobínský dramatik

O světě

„Dějiny ducha lze shrnout v těchto slovech: je nesmyslný tím, co hledá; je veliký tím co nalézá.“

Paul Valéry (1871–1945) francouzský básník, esejista a filozof

„Král se navždy zapsal do dějin - dal popravit dva velké básníky.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

Jan Zahradil (1963) český politik

Zdroj: Projev Jana Zahradila v Pantheonu pražského Národního muzea, 28. října 2010. URL: http://www.zasvobodu.cz/diskuse.php?cid=1

O barvách, O historii, O pravdě, O světě

„Své základní názory shrnuje [J. L. Fischer] zkratkou velmi abstraktní a velmi schematickou ve své nástupní přednášce jako mimořádný profesor dějin filosofie na universitě Masarykově: Věčný a časový úkol filosofie 1935 /…/ Věčný úkol filosofie vidí v poznání řádu, zákonitosti světa skutečného i světa teprve tvořeného, kulturní tvorby. Skutečnost dělí na tři plně samostatné a svézákonné existenční typy: objektivně reální, psychicky reální a kulturně reální, kvalitativně různé a na sebe nepřevoditelné. Princip kvantitativní a kausální nahrazuje kvalitativním a funkčním, determinism pojmem kvalitativního optima. Společnost definuje jako skladbu reálných funkcí sociálního dosahu či rozptylu, z nichž nejnižší jsou funkce záchovné, nejvyšší pak funkce rozvojové. Avšak jeho quasi scholastické, často spíše jen slovní a terminologické rozlišování a jeho nepřekonatelný, jak se zdá, sklon k verbalismu činí jeho idee nejasnými a neurčitými, ale na mysli ne dosti schopné věcné analysy působí dojmem novoty a originálnosti.“

Josef Ludvík Fischer (1894–1973) český filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog

Prof. PhDr. Josef Král

O světě, O poznání

„Židé ve svých bohatých dějinách hodně zkusili, ale žádné jejich utrpení nebylo tak hrozné, nesnesitelné a masové, jako je nyní. Naší generaci bylo dopřáno, aby se z hrozného osudu Židů poučila, kam vede antisemitismus … Je pravda, že se každý národ pozná podle toho, jak se chová k Židům, a my jsme se chovali slušně. … Antisemitismus je barbarství a ostuda, které zůstanou vyhrazeny Němcům jako znamení … Musíme si uvědomit, že pro nás…antisemitismus je prvním krokem k pangermanismu, který by nám při druhém kroku vrazil kudlu do zad … Židé na tom dnes jsou nejhůře. V polských ghettech je to ještě horší než v Dachau a Oranienburgu. Proto vás prosím, pomáhejte jim, jak můžete.“

Jan Masaryk (1886–1948) český politik

Londýn, 29. září 1943 na Roš ha-šana
Zdroj: [Rothkirchnenová, Livie, Schmidt-Hartmannová, Eva, Dagan, Avigdor, Osud Židů v protektorátu 1939–1945, Ústav pro soudobé dějiny, Praha, 1991, 80-900953-7-2, 136-137]

O osudu, O pravdě, O utrpení

„Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.“

Friedrich Engels (1820–1895) německý sociolog, autor, politický teoretik a filozof

O síle, O vztazích, O vědě, O lidech

„Jsem jím hluboce zasažena, úplně jsem oněměla. Jsou tam všechny lidské charaktery, které mezi sebou vidíme dodnes. Je to lidská přirozenost. Zlí lidé, odvážní, zbabělci, to jsou povahové rysy, které se projevují v našich společných česko-německých dějinách a můžeme vidět, že jsou na obou stranách. A to nás kulturně velmi spojuje.“

Erika Steinbachová (1943) německá politička

o filmu Habermannův mlýn, jehož tématem je poválečný odsun Němců
Zdroj: [Téma českého filmu Habermannův mlýn padlo v Německu na úrodnou půdu, i.rozhlas.cz, 2010-11-25, 2010-11-27, http://i.rozhlas.cz/zpravy/film/_zprava/tema-ceskeho-filmu-habermannuv-mlyn-padlo-v-nemecku-na-urodnou-pudu--815067]

O lidech, O zlosti

„… Dokud si neuvědomíme, že i roduvěrní Češi se v minulosti chovali leckdy s neslýchanou krutostí, zvůlí a surovostí, dokud nepochopíme, že do českých dějin nepatří jen hrdý odboj, ale i zbabělá kolaborace morální i fyzická, ba i přímá zrada - zkrátka dokud nepoznáme, že české dějiny netvoří žádnou světlou výjimku v moři běd postihujících lidstvo, budeme vlastní minulost neustále přibarvovat a zkreslovat. Opakuje se nám neustále, že máme být na svou minulost hrdi, ale stejně oprávněně lze říci, že se jí máme děsit. …“

Tomáš Krystlík (1947) český publicista

Zdroj: Úvod k I. dílu knihy Tomáše Krystlíka: ZAMLČENÉ DĚJINY

O zradě, O minulosti, O moři

„Zřídkakdy v dějinách lidstva přijde na svět muž, který je zároveň ocel i samet, tvrdý jako skála a jemný jako vznášející se mlha, jenž skrývá v srdci a mozku paradox strašlivé bouře a nevýslovně dokonalého duševního klidu.
1959 o Abrahamu Lincolnovi“

Carl Sandburg (1878–1967) americký spisovatel a editor

Zdroj: [Ecce Homo - Abraham Lincoln, rozhlas.cz, 2005-04-13, 2013-02-09, http://m.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-abraham-lincoln--165026]

O srdci, O mužích, O světě, O dokonalosti

„Kulturní marxismus politické korektnosti, stejně jako ekonomický marximus, zjednodušuje celý historický vývoj jen na jedno hledisko. Ekonomický marximus tvrdí, že veškeré dějiny určuje vlastnictví výrobních prostředků. Kulturní marxismus neboli politická korektnost tvrdí, že veškeré dějiny určuje moc, pomocí níž různé skupiny definované na základě rasy, pohlaví apod. ovládají ostatní skupiny. Všechno ostatní je lhostejné.“

William Lind (1947)

Zdroj: BROWNE, Anthony. Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. str. 31

O pomoci, O lhostejnosti

„Jeho individualita, originalita a autenticita přepsaly dějiny. A jeho tvůrčí duch je v hudbě, módě, umění i popkultuře přítomný už desítky let.“

Frida Giannini (1972) italská módní návrhářka

o Davidu Bowiem
Zdroj: [Leonard David Bowie na své první výstavě ukáže, proč je dobré být jiný, art.ihned.cz, 2012-09-5, 2013-06-22, http://art.ihned.cz/c1-57336550-david-bowie-na-sve-prvni-vystave-ukaze-proc-je-dobre-byt-jiny]

O umění, O hudbě, O módě

„Dějiny filozofie stávají se neustále soustavným studiem všech pokusů, jež se v dosavadním vývoji člověčenstva a speciálně evropského lidstva dály za utvořením jednotného názoru světového a životního.“

František Drtina (1861–1925) český filozof a středoškolský pedagog

Zdroj: František Drtina na phil.muni.cz http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/drt.html

O životě, O studiu

„Skoro všechny spisy filosofů jsou vlastně rozpravou o dějinách filosofie. Mluví jeden o druhém, ale nikdy o věci.“

Josef Velenovský (1858–1949) český botanik, mykolog a vysokoškolský pedagog

„Kultury jsou organismy. A světové dějiny jsou jejich úplná biografie.“

Oswald Spengler (1880–1936) německý filozof a spisovatel

Zdroj: [Jandourek, Jan, Konec Západu je tu. Už zase., Reflex, 2011, 35, 37]

„Zažil jsem Chruščova před rokem v Senátním výboru zahraničních věcí a z tohoto důvodu jsem se s ním tak trochu seznámil. Znám rovněž dějiny a tvář země, kterou reprezentuje, neboť jsem jí v roce 1939 navštívil. Chruščov dával k dobru následující historku: Jakýsi zaměstnanec Kremlu, jednoho dne začal zmateně pobíhat chodbami a vykřikoval „Chruščov je vůl! Chruščov je vůl!“ Byl zatčen a odsouzen na 23 roků žaláře. Tři roky za urážku hlavy státu a dvacet let za vyzrazení státního tajemství.“

John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) americký politik, 35. prezident Spojených států

Pikesville, Maryland, 16. září 1960

O tajemství

„Na dějinách je zajímavý především lidský rozměr. Pohled na malé dějiny, tedy příběhy a osudy jednotlivců, ze kterých jsou ty velké dějiny složené.“

Jaroslava Roguľová (1975)

Originál: (sk) Na dejinách je zaujímavý predovšetkým ľudský rozmer. Pohľad na malé dejiny, teda príbehy a osudy jednotlivcov, z ktorých sú tie veľké dejiny zložené.
Zdroj: [Gyarfašová, Soňa, Storočie procesov: Ako súdili Tisa, Husáka či Tuku, sme.sk, 2013-11-29, 2014-05-30, http://kultura.sme.sk/c/7022976/storocie-procesov-ako-sudili-tisa-husaka-ci-tuku.html]

O osudu

„Když vítězové píší dějiny, mají poražení co falzifikovat.“

Zdeňka Ortová (1961) česká spisovatelka

Zdroj: Sfinga křížovka 26/2007

„Pokud má některý národ rušné dějiny, pak jsou to Egypťané, kteří zároveň vytvořili spoustu skvělých uměleckých děl. Ta - byť i v troskách - dodnes dokazují, že jsou nezničitelná, a zůstávájí majestátnější a obdivuhodnější než všechny ostatní památky ze staré či nové doby.“

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770–1831) německý filozof

„Dějiny nevytváří náhoda ani bohové. Jsme to my sami.“

Henri Loevenbruck (1972) francouzský novinář a romanopisec

Noc vlčice - Moira, kniha 3.

„To čas brání dějinám, aby se opakovaly, čas určuje rychlost, s jakou minulost mizí.“

David Mitchell kniha Atlas mraků

O minulosti, O rychlosti, O čase

„Lidské dějiny se stále více stávají závodem mezi výchovou a katastrofou.“

Herbert George Wells (1866–1946) anglický spisovatel

„Ale v dějinách jako v lidském životě nepřivolá lítost nazpět ztracený okamžik a tisíce let nevykoupí to, co promeškala jedna jediná hodina.“

Stefan Zweig (1881–1942) rakouský básník, překladatel a romanopisec

O životě

„Zbožní a věřící jak jen křesťané mohou být, dovolávají se Boha s celou vroucností duše a zároveň se v jeho jménu dopouštějí nejhanebnějších nelidskostí dějin.“

Stefan Zweig (1881–1942) rakouský básník, překladatel a romanopisec

O duši

„Nic nereprezentuje tak svérázně Evropu před světem, jako její dramatická tvorba. Právě dějiny dramatu nás poučují, že evropským bývá jen to, co je nejnárodnější a evropanství nelze chápat jako vyhlazení národních osobitostí; každá nivelizace Evropy by znamenala její duševní smrt.“

Miloš Hlávka (1907–1945) český básník, překladatel, dramatik a divadelník

O světě, O smrti

„Poprvé ve světových dějinách technická reprodukovatelnost emancipuje umělecké dílo od jeho parazitické závislosti na rituálu… Místo, aby bylo založené na rituálu, začíná být založené na jiné praxi – politice.“

Walter Benjamin kniha Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti

Zdroj: Ritter, Martin (2009). Walter Benjamin. Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. Revue labyrit 23-24. Praha: Labyrint – Via Vestra. s. 169

O závislosti

„Lidé křičí, že chtějí vytvořit lepší budoucnost, ale není to pravda. Budoucnost, to je jen lhostejná prázdnota, která nikoho nezajímá, kdežto minulost je plná života a její tvář nás dráždí, popuzuje, uráží, takže ji chceme zničit nebo přemalovat. Lidé chtějí být pány budoucnosti, jen aby mohli měnit minulost. Bojují o vstup do laboratoří, v nichž se retušují fotografie a přepisují životopisy a dějiny.“

Milan Kundera kniha Kniha smíchu a zapomnění

The Book of Laughter and Forgetting

O fotografii, O minulosti, O budoucnosti, O lidech

„Bohyně dějin shlíží na zemi. Jedině skrze ten nejžhavější oheň je možno dosáhnout očištění. Vidí les umírajících slunečnic.“

Anthony Doerr kniha All the Light We Cannot See

„Jsem přesvědčen, že kavárny jsou neoddělitelnou součástí dějin umění, všech oborů humanitních věd a filozofie. Bez kavárenského života není město úplné, kavárny patří ke stylu doby, k poetice básnictví a k podstatě moderního umění vůbec.“

Josef Kroutvor (1942) český básník a esejista

Zdroj: Český rozhlas Vltava, 31. prosince 2017, citován v čase cca 18:05

O vědě, O umění, O životě

„Dějiny jsou velká sviňa. To jsou. Kdybychom šli oba do kostela a modlili se k pánu Bohu, aby se něco změnilo, tak Bůh ty prosby nevyslyší. Jsme těm dějinám vydáni napospas. Můžeme dějiny uprošovat, protestovat proti nim, kořit se jim. Ale mám nepříjemný pocit, že naše jednotlivé osudy jsou těm dějinám trošku lhostejné.“

Ota Filip (1930–2018) český spisovatel

Zdroj: [Navara, Luděk, Spisovatel Ota Filip účtuje se svými hříchy, zpravy.idnes.cz, 2008-03-21, 2018-04-24, https://zpravy.idnes.cz/spisovatel-ota-filip-uctuje-se-svymi-hrichy-fmc-/zpr_archiv.aspx?c=A080320_170202_kavarna_bos]

O pocitech, O bohu, O osudu, O lhostejnosti

„Syté barvy a velké kontrasty nejsou tím nejdůležitějším, nýbrž šedé tóny, nuance, barevné mezistupně a přechody. Dějiny jsou šedé.“

Thomas Nipperdey (1927–1992)

Zdroj: [Milan, Hlavačka, 2014, České země v 19. století, Historický ústav AV ČR, 31, I. díl, 978-80-7286-207-8]

O barvách

„Pozdní dvacáté století se podle mne určitě zapíše do dějin jako éra farmaceutické klauniády. Můj vlastní bratr se vrátil z New Yorku s hlavou vybombardovanou Darvonem a Ritalinem a Methaqualonem a Valiem a Bůh ví čím ještě. Měl předpisy na jednu každou věc z tohohle seznamu. Řekl, že se vrací domů objevit své kořeny, ale když jsem uslyšel o všech těch pilulkách, napadlo mě, že bude mít štěstí, nahmátne-li si oběma rukama zadek. Napadlo mě, že byl vůbec zázrak, že našel správný sjezd z mezistátky.“

Kurt Vonnegut (1922–2007) americký spisovatel 20. století

Dílo, Ostroočko (1982)

O bohu, O štěstí

„Žijeme novou kapitolu dějin lidských průserů.“

Roman Češka (1964) český poslanec (1996–1998)

Zdroj: Časopis Reflex č. 39, 2020, str. 28 - 33

O životě

„Hlásím se k pozitivnímu vlastenectví a velmi citlivě vnímám vlastní sounáležitost s českým národem a státem. Nemohu přijmout názor, že stát je jen jakási veteš devatenáctého století a že teď konečně nadešlo pozitivní období lidských dějin, kdy bude tahle veteš smetena a konečně dojde k totálnímu osvobození lidstva.“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

Zdroj: Klaus V., Hájek P.: Václav Klaus Narovinu, Rabbit & Rabbit, Praha [2001], s. 106.

„Covid je největší sociální experiment v dějinách. Většina národa se o duševní zdraví nezajímala, teď je ten tlak může složit.“

Radek Ptáček (1975) český lékař

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/lidem-je-hur-nez-na-jare-o-psychiku-se-nestaraji-chybi-jakak/r~448c6a8e2c3b11eb8972ac1f6b220ee8/

O zdraví

„Je pro mě nepochopitelné, když se někdo zabývá dějinami mučení.“

Martin Franc

Zdroj: Časopis Reflex č. 43, 2020, str. 50

„Znepokojuje mě představa, že se donekonečna budeme dopouštět omylů a bludů, které se opakovaně v lidských dějinách dávno i nedávno vyskytovaly.“

Daniela Kolářová (1946) česká členka České národní rady, dabérka, divadelní herečka, filmová herečka, herečka a televizní herečka

Zdroj: Časopis Reflex, 2021, č. 50/51, str. 96

O chybách

„Dějiny vědy jsou skutečnými dějinami lidstva.“

Emil du Bois-Reymond (1818–1896) německý lékař a fyziolog

O vědě

„Dějiny jsou pohybem vpřed ve spirálách násilí.“

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770–1831) německý filozof

„Archeologové vyhrabávají dějiny lidstva, které politikové zahrabali.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Jen z neznalosti dějin pomlouváme svoji dobu. Vždy tomu tak bylo.“

Gustave Flaubert (1821–1880) francouzský spisovatel

„V Americe lze považovat žurnalistiku za pokračování dějin, v Anglii za pokračování zábavy.“

Anthony Sampson (1926–2004) britský spisovatel a novinář

„Dějiny nemají žádný smysl, je to pouze bezcílná hra náhod.“

Gotthold Ephraim Lessing (1729–1781) německý básník

O hře

„V dějinách lidstva neplatila žádná politická smlouva ani o minutu déle když skončila výhodnost pro jednu ze smluvních stran.“

Egon Lánský (1934–2013) český místopředseda vlády ČR, senátor českého Parlamentu a novinář

„My všichni v každodenním shonu píšeme dějiny, píšeme, jak umíme. Jednou je někdo upraví a dá přepsat.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Dějiny světa bohužel nejsou, jak se většinou podávají, jen dějinami lidské odvahy, nýbrž dějinami lidské zbabělosti.“

Stefan Zweig (1881–1942) rakouský básník, překladatel a romanopisec

O světě

„Příroda je stále nekonečně populárnější než dějiny.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

O přírodě

„Dějiny jsou to, co se událo a co se stále znovu děje.“

Thomas Mann (1875–1955) německý spisovatel a laureát Nobelovy ceny

„Slabý vždy vinu má - silný je nevinný. Tomu nás dávno učí dějiny.“

Ivan Andrejevič Krylov (1769–1844) ruský spisovatel

„Na křižovatkách dějin sice nebývají semafory, ale policajti tam chybějí málokdy.“

Jan Sobotka (1944) český spisovatel

„Čteme proto tak rádi v dávných mýtech, abychom se přesvědčili, že to všechno důležité, co se kolem nás děje - to dobré i to zlé - se už jednou v dějinách odehrálo, jen v jiných rouchách, maskách a podobenstvích.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

O zlosti

„Dějiny příštího století jsou bílá kniha. Ale krev, kterou znachoví, hárá v žilách už teď.“

Valeriu Butulescu (1953)

O knihách

„Stará se více o starověké dějiny než o svůj vlastní chrup.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Mnozí vstoupí do Panteonu dějin, ale napřed musí odložit hlavu v šatně.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Tvůrce kláštera Voroneţ si neudělal křídla z došků jako bájný mistr Manole. Sešel dolů pěkně po žebříku, a proto nevstoupil do dějin.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Zapsali se do dějin více ti, co je zapisovali nebo ti, co je přepisovali?“

Ivan Fontana (1946)

„Teatrum mundi – a kolikátá repríza dějin?“

Ivan Fontana (1946)

„I přepis historie se stává součástí dějin.“

Ivan Fontana (1946)

O historii

„Ministru financí Miroslavu Kalouskovi, praotci TOP 09 a rozpočtové odpovědnosti, se návrh (návrh Tomáše Sedláčka zbavit politiky pravomoci sestavovat schodkové státní rozpočty) na nesvéprávné politiky nelíbí. Novinářům vysvětloval, že o dluhu, dani a výdajích rozhoduje jedině Sněmovna a vláda předkládá ve vší skromnosti pouhý návrh rozpočtu pouze poslancům. A že – dovoluji si podtrhnout mistra mystifikací – „představa, že jakákoli nevolená instituce bude mít kompetence Sněmovny, je naprosto absurdní“. Vždyť nezávislé centrální banky jsou nevolené instituce, které monetárními nástroji nastavují míru inflace, zaměstnanosti i růstu, a tím i státních příjmů a výdajů – a tím i velikost deficitů. Václav Klaus je živým svědectvím, jak mu – coby premiérovi – Tošovského ČNB „šlápla na brzdu“ a donutila ho k rozpočtovým „balíčkům“. Kdo volil Standard & Poor’s, Moody’s anebo Fitch Rating, které rozhodují o osudech firem, bank a celých států kótovaných na burze anebo doslova žijících z dluhopisů? Jinak to totiž nejde: zálohovaný kapitál, spotřební úvěr a státní deficit představují svatou trojici – skutečné mazadlo – systému. Kdo maže, ten jede. A komu se podaří na tomto motorovém oleji ušetřit, ten sice vejde do dějin, ale hned vedle Lenina.“

Martin Hekrdla (1956)

O osudu, O míru, O závislosti

„Je možné, aby menšina sociálně diskriminovala většinu? Jak dokazují dějiny na případu apartheidu, možné to je. A po sedmnácti stoletích od vyhlášení Milánského ediktu je náboženská svoboda v Evropě ve stále větším ohrožení. Diskriminováni nicméně nejsou oni matrikoví křesťané, kteří jdou s proudem doby, nýbrž lidé kladoucí vysoké etické nároky křesťanské morálky.“

Gudrun Veronika Kuglerová (1976) österreichische Theologin, Menschenrechtlerin und Juristin

Zdroj: [Je možné, aby menšina diskriminovala většinu?, radiovaticana.cz, 2013-05-30, 2013-05-30, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=18347]

O lidech, O svobodě

„Menachem Begin byl vyhnán nacisty z Polska, vězněn Sověty, pronásledován Brity a téměř zavražděn Židy. I samotné přežití by bylo samo o sobě dostatečně působivé. To, čeho dosáhl – vedl první [židovskou národní] revoluci po téměř dvou tisících letech a podepsal první mírovou smlouvu v izraelských dějinách – se téměř rovná zázraku. – Sidney Zion“

Menachem Begin (1913–1992) izraelský politik a premiér

„Kreditním systémem (angl. ECTS, European Credit Transfer System), který je součástí boloňského procesu, se měří údajně „student workload“, tedy pracovní objem, jaký student potřebuje pro dosažení určitého cíle. Kredity či výkonnostní body udělované za určité studentské aktivity nepředstavují tedy žádný obsahový ekvivalent studia, nýbrž porovnávají jen vynaložený pracovní čas. Patří k ironii světových dějin, že marxistické učení o hodnotě vynaložené práce, která ekonomická věda s pohrdáním odsunula na smetiště dějin, se v evropských vzdělávacích plánech dočkalo radostného návratu. Hodnota studia se měří podle průměrného pracovního času, který na něj byl vynaložen. Takovouto renesanci marxismu jako jádra vzdělávací reformy, která sama sebe mylně chápe jako liberální, není možno podceňovat.“

Konrad Paul Liessmann (1953) rakouský literární kritik

Zdroj: Igor Cagáň: Varovné rešerše z Kellera a Liessmanna IV. Beo.sk, 18. VIII. 2010. URL: http://beo.sk/recenzie/1138-varovne-reserse-z-kellera-a-liessmanna-iv-

O učení, O vědě, O čase, O studiu