Citáty na téma nebe

strana 3

„Fakt, že své poklady ukládáte v nebi, není žádnou zárukou toho, že se tam dostanete.“

„Do pekla se vstupuje hromadně, zatímco do nebe po jednom.“

„Nebe je nedobytné, ale otevřené.“

„Když hříchy lidí dosáhnou až do nebe, hněv Boží dosáhne až na zem.“

„Nikdo uţ nebude takový jako Beatles, protoţe Beatles tomu celému dali „kontext“. Důvod jejich velikosti je v tom, ţe oni neměli nikoho, s kým by je mohli srovnávat, takţe rostli aţ do nebe.“

„Je peklo na této zemi? Pochybující mysl má a je jedinou odpovědí. Je Nebe na této zemi? Aspirující srdce má a je jedinou odpovědí.“

„A proc nemaji srdce ani hvezdy na nebi, protoze z te vysky vidi vsechno, co se na nasem svete deje lidem a co lide zpusobuji sami sobe. Kdyby hvezdy mely srdce, tak by je tizilo a bolelo, az by vsechny popadaly z nebe na zem a to by byl konec sveta.“

„Co je tak špatného na troše štěstí uprostřed apokalypsy? - Nebe v plamenech“

„Tenhle svět je jen přestupní stanice na trase nebe, peklo a další nekonečné zapomnění.“

„Vojáci vyžadovali, aby v každém domě visel portrét prezidenta Kayibandy. Misionáři dohlíželi na to, aby jeho portrét visel všude vedle obrázku Panny Marie. Žili jsme tedy se dvěma portréty. Na jednom byl prezident, který si přál naše vymýcení, na druhém Panna Marie, která na nás čekala v nebi.“

„Chci, aby věděla, že se nikdy nestane nic, čeho by nebyla součástí, že je všude, jako nebe.“

„Tohle je náš příběh a můžeme ho vyprávět po svém. - Nebe je všude“

„Nebe je prázdné. Nevěděla jsem, jestli Bůh umřel, nebo jestli nikdy žádný neexistoval.“

„Člověk musí sahat dál, než mu stačí ruka. Nač by jinak bylo nebe?“

„Snad není nebe ani peklo, Bůh ani ďábel jinde než v člověku samotném, v člověku, jenž upřímně touží po dobru, ale podivuhodným úradkem osudu způsobí vždycky zlo.“

„Ani si neuvědomíte, kolik prostoru seberou ve městě budovy. Kdybyste je odstranili, zbylo by jenom nebe, obrovský a prázdný.“

„Skutky? Skutky? Člověk že by se měl dostat do nebe skrze skutky? To bych spíš očekával, že vyleze na měsíc po laně s písku!“

„Peklo nastává jen tehdy, pokud si lidé dělají falešné představy o nebi.“

„Já však používám určitý filosofický, religionistický a historický materiál výlučně ke znázornění duševních souvislostí. Když například používám pojem Bůh nebo stejně metafyzický pojem energie, pak se tomu nemohu vyhnout, neboť jsou to obrazy, které jsou v lidské duši od počátku. Musím vždy znovu zdůraznit, že ani mravní zákon, ani pojem Bůh, ani jakékoli náboženství nenapadly člověka zvnějšku, jaksi z nebe, ale že to vše má člověk in nuce v sobě a že si to tedy také vytvořil sám ze sebe. Je tudíž naprosto liché si myslet, že k zapuzení těchto strašidel stačí pouhé vysvětlení. Ideje mravního zákona a božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše. Proto se každá poctivá psychologie, kterou nezaslepilo šosácké osvětářské tmářství, s těmito skutečnostmi musí vyrovnávat. Vysvětlováním ani ironií se jich nezbavíte. Ve fyzice se můžeme obejít bez obrazu Boha, v psychologii je to však zcela určitá veličina, s níž se musí počítat stejně jako s „afektem“, „pudem“, „matkou“ atd. Věčné zaměňování objektu a imaga vede přirozeně k tomu, že ve svém myšlení neumíme rozlišit mezi „Bohem“ a „imagem (obrazem) Boha“, takže se domníváme, že mluvíme o Bohu a že podáváme „teologické“ vysvětlení, když hovoříme o „obrazu Boha“.“

„Stará náboženství se svými vznešenými a směšnými, dobrotivými i krutými symboly nespadla z čistého nebe, nýbrž vzešla z lidské duše, která v nás žije i v této chvíli. Všechny ty věci a jejich praformy v nás žijí a mohou se na nás kdykoli se zničující silou vrhnout v podobě davové sugesce, proti níž je jednotlivec bezmocný. Naši strašliví bohové pouze změnili jméno, rýmují se teď na –ismus.“

„Do nebe se dostaneme tím, že dobře užíváme tento svět, ačkoliv pomine; svou přirozenost zdokonalíme ne tím, že ji zničíme, nýbrž tím, že k ní přidáme to, co ji přesahuje, a nasměrujeme ji k vyšším cílům, než jsou její vlastní.“

„Budoucnost je v nebi.“

„Žít v nebi, nevím, co bych si počal. V utrpení lze najít smysl.“

„Začalo to tak jednoduše.
Chtěla jsem se cítit jako Venuše.
Dokonalosti dosáhnout.
Do nebe se vytáhnout.“

„Když je čisté nebe, je možné vidět hvězdy“

„Červánky na podvečerním nebi jsou jako naděje v životě. Tak vzdálené, tak krásné.“

„Pro tebe bych na kraj světa pěšky šel, do nebe vyšplhal a k noze si kámen přivázal“

„Až v nebi uvidíme, kolik dlužíme chudým, že nám pomohli lépe milovat Pána Boha.“

„Více trpí ti, co chtějí jít do pekla, než ti, co chtějí jít do nebe.“

„Neupírám, že jsem kdysi před sebou měla ideál muže, tak jako i ideál manželství. První byl vzor vší dokonalosti a krásy a druhé představovala jsem si co nebe. Byla jsem mladá a nezkušená. Vychovaná jen v přírodě. Nikdo se nestaral o mé fantazie.“

„Pokud jste si již jednou prošly peklem, tak půjdete i do nebe.“

„Neudělám ani krok, pohyb, gesto, nesednu si, nevyjdu, nelehnu si, nemohu vstát, pohlédnout na nebe či na zemi bez toho, abych si našla důvod k doufání či zoufání, až do té doby, kdy rozzlobena ze všech těchto překážek, které moje myšlení klade do cesty mým činům, vyzvu na souboj všechny své pověry a konám to, co konat chci.“

„Hodně lidí věří, že život je mezi peklem a nebem, ale napadlo někoho, že samotný život může být to peklo?“

„Svět v zrníčku písku rozeznat,
a nebe v divoké květině.
Nekonečno do vlastních dlaní brát,
a věčnost prožít si v hodině.“

„Ve jménu smrti sám sebe miloval, při pohledu na nebe všech lidí litoval“

„Nebe se řídí přízní. Kdyby se řídilo zásluhami, zůstali byste venku a váš pes by šel dovnitř.“

„Je to shoda stvořená v nebi... retardovaným andělem.“

„Udržujte svou mysl vždy jasnou a čistou jako širé nebe, velký oceán a nejvyšší vrchol, prostou všech myšlenek. Vždy udržujte své tělo naplněné světlem a teplem. Naplňujte se silou moudrosti a osvícení.“

„Žádný učený z nebe sice nespadl, ale debily jako kdyby házeli.“

„Lidé jsou si rovni jako hvězdy na nebi. Jedni mají zkrátka jinačí čas zazářit než druzí.“

„Nikdo není svobodný, dokonce i ptáci jsou připoutáni k nebi.“

„Až přesvědčím sám sebe, z pekla se stane nebe.“

„Příroda je krutá krásná a pestrá a má svou moudrost a rytmus koloběch a propojenost. Je divoká nebezpečná tajuplná. Ale díky lidem co si jí neváží skurvená zdecimovaná a zanedbaná zasraná od lidského odpadu. Ale přesto jsou krásná místa kterých si člověk váží a neskurvil je která jsou divem pro oko. A potěchou pro duši i mysl. A proto by se každej člověk měl snažit o to aby bylo všude hodně zeleně stromů rostlin které dělají vzduch a taky o to aby byla pestrá a žilo se pěkně i živočichům. Pak bude i klid v mysli a zdravé plíce co dýchají zdravý vzduch. A né náký zasraný sklurvený a smog.Čisté nebe a klid v mysli. Přírodní krásy a spoustu živočichů kteří nás těší svojí přítomností a kteří patří na naší planetu stejně tak jako mi lidi. Zvířata živočichové hmyz oni každý z nich má svoje poslání jak pomáhat planetě zemi. Tak abychom na ní mohli žít. Bez živočichů a hmyzu a spoustu dalšího by tu nebyl život. Nechovejte se jako sobečtí sebestřední sráci a myslete na ty živočichy oni žijou a chcou žít stejně tak jako vi i já. A chovejte se a zajímejte se o to jak funguje příroda koloběh živočichů jejich životy a koloběch rostlin a jak to všechno do sebe zapadá.
A né jenom slepě být a chtít ale i znát a vážit si přírody toho chápat to že je to živé že to má svůj úděl. Ne jenom bejt zasranej člověk sobeckej sebestřednej a plácat se vším věcma jídlem. Ale skutečně si toho věcí vážit a nemít věci co ubližujou přírodě. Příroda je ve všech zabíjíš přírodu ubližuješ přírodě zabíjíš sám sebe. Vesmír osud příroda a lidi všechno je součástí všeho jak to špatný tak to dobrý. Život chce život né záhubu. Život je krása i starost. Jak moc máš rád sebe měj dávej tuhle energií přírodě. Všímej si všech těch krás těch živočichů těch rostlin stromů barev vůní povrchů mareriálu jak je na nich život. Pak pochopíš tu sílu života. Měj se rád i přírodu zastav se vnímej jí smyslama. Buť v klidu čas takto strávený není marný. A příroda ocení že si ji taky věnoval čas když je tvojí a všech lidí součástí.“

„Jsi na obloze, tvůj stín na mě dopadá a já se tak celý rozzářím v jeho svitu. A jak jsi tak na té obloze a já se snažím k tobě přiblížit, dotknout se tě. Ale pořád stojím ve tvém stínu. Jsi na obloze, jako anděl na nebi tančící s jiným andělem. Nezbývá mi nic jiného než kráčet ve tvém stínu a nikdy se k tobě nepřiblížit, nikdy se tě nedotknout.“

„Nebe, duha, déšť, rosa. Jitřenka, Měsíc, Mars. Nekonečná obloha hvězd, rozzářená nad mojí hlavou. A přesto mé oči vnímají jenom tebe.“

„Dotek tvého těla byl tak příjemný, že jsem se ocitnul v nebi. Každá noc bez tebe, každé ráno bez tebe bylo horší než osud Fínea. Nemohu se na tebe ani podívat, bez záplavu bolesti mého srdce. Máš mozek tak pěkný, že by se dal vystavit do muzea a tělo nádherného atleta.“

„Dřív než bylo moře a země obloha nebe, měla příroda po celém okrsku jen jednu tvářnost jež se zve chaos, surová a beztvará spousta a nic jiného než nehybná tíha a hromada mezi sebou znesvářených semen nedobře pospojovaných věcí“
Ante mare et terras est, quod tegit omnia, coelum unus erat toto naturae kultus in orbe, quem dixere chaos, rudis indigestaque moles, nec quidquam nisi pondus iners congestaque eode non bene iunctarum discordia semina rerum.

„Láska je pyšný a svěží kvítek, věnčící a završující život individua. Ale jako všechny ostatní květy i ona musí být rozvinuta jednou stranou, a to tou lepší, ke společnému nebi.“

„Veselost je nebem, pod kterým se všechno daří.“

„Ve dvaceti je krása dar nebe, ve třiceti je to disciplína, ve čtyřiceti disciplína a práce.“

„Kostelní věže - obrácené trychtýře k nalévání motliteb do nebe.“

„Spadlý sníh se do nebe nevrací. Musí roztát.“

„Chrám nedokončený víc k nebi jásá.“

„Zrak čistého srdce proniká nebe i peklo. Jakým je kdo ve svém nitru, tak posuzuje též věci zevnější.“

„I mlčení může volat do nebe! Kdo zavře obě oči, hned vidí věci úplně jinak. Umění vyžaduje oběti. Proč ale vždy od posluchačů.“

„Mluvili za něho výsledky jeho práce. Dokonce volaly do nebe.“

„Tenhle pasák chtěl být vynášen až do nebe i s ovcemi.“

„Pták se odpoutal od země. Napříště bude zajatcem nebe.“

„Byly pověrčivé státy, které nevyhlásily všeobecnou mobilizaci, dokud nezahlédly na nebi kometu.“

„Apoteóza čili okázalý útěk. Útěk do nebe. Ve všech náboženstvích nadejde den, kdy proroci vezmou nohy na ramena. Nanejvýš okázalý útěk před zodpovědností.“

„Mikulka je možná nejplodnější autor v tomto slovesném oboru a přitom snese srovnání s klasickými mistry, jako byli Josef Václav Sládek a František Hrubín. Je ovšem jiný, pestřejší a vynalézavější v námětech i slovníku - jeho slon chobot má jak saxofon, ježek malý ferina vypravil se do kina, straka krade z kola páčku, z auta značku, jednu malou propisku a pružinku z notýsku, kočky mají smutek, protože jejich krále Macíka přejelo auto a je teď v kočičím nebi, nebe si obléká hvězdovanou zástěru a v lese číhá strašidlo, co vypadá jak čunidlo. S klasiky ale spojuje Mikulku laskavost pohledu a tónu, pochopení pro dětskou potřebu sbližování, účasti a rodinného přístavu. Není to malé umění, psát o těchto hodnotách bez sentimentu, s úsměvem, který je taškářský a zároveň vlídný.“

„Kolik je hvězd na nebi, tolik má tvůj Řím dívek.“
Quot caelum stellas, tot habet tua Roma puellas.

„To snad není pravda, dotkli jsme se hokejového nebe, Martin Procházka … prostřelil Curtice Joshepa!“

„Amerika byla pro mne velkou zkušeností, ale vždycky jsem toužila vrátit se domů. Sametová revoluce v roce 1989 v Československu jako kdyby spadla z nebe. Jak jen to bylo možné, hned jsem začala jezdit do Prahy. V roce 2001 jsem se konečně přestěhovala.“

„Šel jsem po cestě se dvěma přáteli – slunce zapadalo za horu nad městem a fjordem – pocítil jsem nápor smutku – nebe se náhle změnilo v krvavou červeň. Zastavil jsem se, opřel o zábradlí, smrtelně unaven – přátelé se po mně ohlédli a pokračovali dál – díval jsem se nad plápolajícími mraky na fjordem, byly jak krev a meč, a město – modročerný fjord a město – mí přátelé šli dál a já tam stál a třásl se strachy – cítil jsem jakoby velký, nekonečný výkřik šel tou nekonečnou přírodou.“

„Jako vojáci, kteří ve válce jsou zajati a po dlouhá léta nuceni žít v cizině, touží po domově, tak i duše v očistci jsou mučeny touhou po nebi a po patření na Boha.“

„Pokud budeme brát Bibli vážně, ale ne doslova, můžeme přijmout ústřední biblickou zprávu bez přijetí jasnozřivé kosmologie, v níž byla vyjádřena, jako je například třívrstvý vesmír s nebem nad a peklem pod, nebo sedm dní v příběhu o stvoření..“

„Slavný císaři! Je názorem mnoha osobností starých časů, že tento stvořený svět je z vůle Nejvyšší Inteligence (kterou je Bůh) uspořádán a usměrňován druhotnými inteligencemi… mezi nimi sedmi duchy, kteří jsou ustanoveni vládci sedmi planet… ze kterých, od počátku nebe a země, každý vládne světu 354 let a 4 měsíce po pořádku.“

„Hraje-li Benda, ač tak stár, adagio, máme dojem jako by věčná moudrost z nebe hovořila.“

„Plánuji dožít se pětadevadesáti let a potom za teplého letního dne zemřít pod modrým nebem na náhlou srdeční slabost.“

„Cokoliv je pro Boží děti dobré, budou mít; vše je jejich, aby jim pomohlo na cestě do nebe; proto, je-li pro ně dobrá chudoba, budou ji mí; budou-li dobré pohanění či kříže, budou je mít; neboť vše je naše, aby podpořilo náš nejvyšší blahobyt.“

„Naše očekávaní nebyla realistická – mysleli jsme, že svoboda změní Rumunsko z pekla na zemi v nebe na zemi. Štve mě, že přeměny obyčejného života se dějí tak pozvolna, i když jistě jde o normální tempo historických procesů. Ale jsem poslední, kdo by si mohl stěžovat. Mohu svobodně pracovat a vede se mi velmi dobře.“

„Lidé procházejí stupněm formování, růstu a dovršení. Procházíme vodním obdobím v lůně své matky, pak pozemským obdobím a nakonec vzdušným obdobím v nebi. Jinými slovy, lidé procházejí třemi obdobími: obdobím vody v lůně, obdobím, kdy se narodí a žijí zhruba sto let na této zemi a pak obdobím létání ve světě vzduchu.“

„Možná by se Bible začala víc číst, kdyby Bůh přišel se soutěží: "Vyhrej týden v nebi."“

„Je možné spíš vysušit místo zaplavené mořem a rukama strhávat hvězdy z nebe, než odradit římské ženy od hříchu.“

„Víra v Boha je berlička, ale raději se do nebe dobelhat, než tam vůbec nedojít.“

„Spravedlnost existuje v pekle. V nebi panuje milost. -str. 401“

„Tito lidé - nebo alespoň většina z nich - necítí žádnou naději a nevidí budoucnost, a proto se nestarají o životy ostatních, proto se tak bezmyšlenkovitě vrhají na příležitost jít do nebe a získat tak pro sebe alespoň malou poctu. To se lidem, kteří mají plnohodnotný život a naději, nestává.“

„Mezi džihádem podle islámu a náboženským extremismem je stejný rozdíl, jako mezi zemí a nebem.“

„Tak jako klasy na poli dozrávají v žáru letního slunce, tak i mnohá duše dozrává pro nebe teprve v žáru očistce.“

„Zatracení budou žít v pekle tak dlouho, dokud Bůh sám bude žít v nebi.“

„Bůh bude mít na zemi vždy svou církev; nikdy ale neřekl, že bude na této straně nebe neomylná nebo zcela bez vady.“

„Nevstoupíš-li do žádné církve, dokud nenajdeš nějakou dokonalou, musíš počkat, než se dostaneš do nebe; a mimo to, milý příteli, nalezneš-li dokonalou církev, nepřijmou tě; jsem si jist, že by pak už nebyla dokonalá.“

„Mezi světákem a křesťanem by měl být takový rozdíl, jako mezi peklem a nebem, mezi záhubou a věčným životem.“

„Bůh je veliký a veliká je jeho moc, nekonečná jeho moudrost. Chvalte ho svou řečí, nebe i země, slunce, měsíci a hvězdy! Ať ho, pokud jen mohu, velebí i moje duše – jeho, Tvůrce a Pána! Jemu buď chvála a čest i sláva na věčné věky. Amen!“

„Nebe začíná tam, kde končí hřích.“

„Být bez modlitby znamená být bez Boha, bez Krista, bez milosti, bez naděje a bez nebe.“

„Jsme-li praví křesťané, nemáme očekávat, že na naší cestě do nebe půjde vše snadno. Nemáme to pokládat za něco divného, musíme-li podstoupit nemoce, škody, ztráty a zklamání, stejně jako ostatní. Omilostnění zdarma a plné odpuštění, milost cestou a sláva na konci — to vše Spasitel zaslíbil dát. Ale nikdy neslíbil, že nebudeme mít soužení. Miluje nás příliš mnoho, aby nám zaslíbil něco takového. Skrze soužení nás učí mnoha vzácným lekcím, které bychom se jinak nikdy nenaučili. Soužením nám ukazuje naši prázdnotu a slabost, přitahuje ke trůnu milosti, pročišťuje naše city, odstavuje nás od tohoto světa a působí v nás touhu po nebi. To ráno při vzkříšení řekneme, „k dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení.““

„Něco to stojí, být pravým křesťanem podle měřítek Bible. Jsou zde nepřátelé, které musíme překonat, bitvy, co musíme vybojovat, oběti, co musíme učinit, Egypt, který musíme opustit, poušť, kterou musíme přejít, kříž, který musíme nést, běh, který musíme běžet. Obrácení není posazení člověka do křesla a vzetí ho jednoduše do nebe. Je to začátek velikého zápasu, ve kterém to stojí mnoho, získat cenu.“

„Celníci a nevěstky předcházejí do nebe farizeje, protože se dají spíše přesvědčit o jejich hříchu a bídě.“

„Nebe se získává nebo ztrácí na zemi; obdržíme jej tam, ale připravujeme se zde.“

„Je veliký rozdíl v tom, jak po nebi touží posvěcený a neposvěcený člověk. Věřící si jej cení nad zemi a raději by byl s Bohem než zde. (…) Ale pro bezbožné není nic žádostivějšího než tento svět, proto si vybírá nebe jen před peklem, ale ne před zemí; a proto se do něj na základě této volby nedostane.“

„Ach, je třeba vidět ty masky pod naším velkým opálovým nebem, když se pomalu pohybují, pomalované hroznými barvami, se zkřivenými zády, žalostné, znetvořené postavy v dešti, nestoudné a stydlivé zároveň, nadávající a hašteřící se….“

„Bůh vás provádí peklem, jen aby vás dostal do nebe.“

„Jsou-li pekelné tresty věčné, může se snadno stát, že otec se dostane do nebe a syn do pekla. Může pak otec pociťovat nebeskou blaženost, je–li takto navěky od svého syna oddělen?“

„Kdo se odváží nebezpečného a osamělého bytí v nebi blízkých končinách, toho ovládá silný pocit životní radosti, který je jeho kritikům odepřený a nepochopitelný. Takový pocit přirozeně sílí s obtížností každé horské túry, takže kdo se odváží nejtěžšího, ten také pocítí triumfální vrchol životní radosti.“

„Bůh existovat musí. Hodiny prozrazují hodináře. Dokazovalo to hvězdné nebe nade mnou. Někdy – někde, nám bude Pravda vyjevena. Do té doby, co jiného člověk potřebuje v sobě mít než mravní zákon? Ten je jediným skutečným náboženstvím.“

„Moje seznámení s náboženstvím proběhlo způsobem, jakým se většina dětí v té době seznamovala se sexem, ne na ulici, ale na betonovém školním dvoře se štěrkovými cestičkami, během zimních měsíců, kdy jsem chodila do školy. Děti tu postávaly ve skupinkách, držely se za ruce v palčácích a špitaly si. Strašily mě líčením, že na nebi je nějaký mrtvý stařec, který vidí všechno, co dělám, a já jsem se jim pomstila tím, že jsem jim řekla, jak se rodí miminka. Některé matky pak telefonovaly mojí matce a stěžovaly si na mě, ale já jsem přesvědčená, že mě jejich děti vyděsily víc než já je: ony mi nevěřily, zato já jim ano.“

„Můžeš mít jakkoliv velkou víru v duchy a posmrtný život, nebe nebo peklo, ale co se týče tohohle světa, nechovej se jako idiot. Protože můžeš mi tvrdit, jak vkládáš svou víru v Boha, aby tě provedl tvým dnem, ale když dojde na to, že máš přejít silnici, vím, že se rozhlížíš po obou stranách.“