Citáty na téma stálost
strana 3

Bohumír Kolář foto
Woody Allen foto

„Tradice je iluze stálosti.“

Woody Allen (1935) americký scenárista, režisér, herec, komik, spisovatel, dramatik a hudebník
Ernst Mach foto
Jan Pavel II. foto
Giovanni Bosco foto

„Být svatý znamená mít stále radostnou mysl.“

Giovanni Bosco (1815–1888) katolický kněz, světec, vychovatel a zakladatel a Salesiánů Dona Bosca
Stephen Chbosky foto
Johann Wolfgang von Goethe foto
Bertrand Russell foto
Božena Němcová foto
Terry Pratchett foto
Stanisław Jerzy Lec foto
Jakub Berka foto
Carl Gustav Jung foto

„O depresi
Sem mladý člověk mladá duše ale život se semnou nikdy nesral ne neexistovalo protože jsem byla z mého života zvyklá že jsem i přes absolutní únavu psychickou a fyzickou a totální vyhoření a zlomenost. Musela v mrazu vozit dřevo z venku do kotelny protože niko jiný neměl čas a tu dobu mě moje okolí hodně zneužívalo a ničilo mě psychicky toxický manipulátoři líní tirani sebestřední co jim bylo úplně jedno jak se cítím psychicky. Tehdy když jsem brečela a cítila takovou zlost na život a moje tělo chladlo schladla i moje zlost a krutost z života jsem si cosi uvědomila. Můžu to změnit ten přístup nenechám se zlomit vším krutým co mě sakra sere nejsem pán své bolesti a zlomenosti. Jsem silnější chytřejší citlivější prozíravější laskavější pracovitější přemýšlivější a jsem dobrej člověk. Nenechám se už ani chvíli ničit svojí psychiku zlíma krutýma slovama mích rodičů oni mě neznají a neváží si mě ale přesto je mám ráda díky nim jsem silnější a lepší člověk. Protože díky nim jsem se naučila hledat na věcech a všem to dobrý aby mě každá kladná myšlenka byla světlem ve dnech bolesti jejích krutých slov aby mě nemohlo nic položit a zlomit a mohla jsem s rovnýma zádama a sílou v myšlence říct: Osude jsem ti vděčná za tu všechnu bolest našla jsem v sobě sílu sice sem stále zlomená protože taková je moje povaha ale cítím se silnější. Tak jsem překonala deprese a taky tím že jsem poslouchala zůzné druhy hudby vykreslovala mandaly a psala si deník kde jsem to všechno podrobně popsala a přemýšlela nad tím jak tu situaci můžu přežít abych se z toho nezcvokla a tak mě to neničilo. Nakonec jsem opevnila svojí mysl a ignorovala ty krutá zlá slova pochopila jsem totiš že já mám problém ale oni mě zneužívají a chovají se ke mě zle protože mě fakt vůbec nechápou. Prostě jsem řekla: Nechápete mě a já vám to nedokážu vysvětlit ale pokud mě neprestanete srát a bejt na mě tak hnusny tak z vás zešílím nechte mě napokoji.Řvali na mě vstekali mluvili sprostě kritizovali říkali všechny věci co jsou na mě špatný snažili se mě psychicky zlomit A já v duchu si říkala Mám vás ráda ale fakt mě děsně serete a lamete moje sebevědomí odpouštím vám jsem vděčná za to že vás mám ikdyž jste fakt zlí monstra já věřím ve vaše dobro a nikdy nepřestanu. A tak jsem našla svoje dobro a pochopila co je krutost života. A naučila se obrnit dobrýma myšlenkama proti těm zlim. A vážit si sví jedinečnosti a svého dobré snahy se nevzdat a najít v sobě energií myšlenku která mě zachrání před bolestí temnotou všeho.“

Oscar Wilde foto
Julius Zeyer foto
Jacques Bénigne Bossuet foto
Joseph Conrad foto
François de La  Rochefoucauld foto
Johann Wolfgang von Goethe foto
Friedrich Dürrenmatt foto
Bruce Willis foto

„Stále se silně cítím být Rusem. Jsem sice mixem tří elementů - ruského, izraelského a židovského. Ale doma mluvíme rusky, vyrostl jsem na ruské literatuře, na ruské hudbě. To ve mně přirozeně velice silně zakořenilo. Žije to ve mně.“

Boris Giltburg (1984) izraelský klavírista

Zdroj: ["Olympionik" Giltburg předvede svoji "srdcovku", Prokofjeva, rozhlas.cz, 2015-04-16, 2015-06-04, http://www.rozhlas.cz/mozaika/hudba/_zprava/1479029]

Claude Monet foto

„Chtěl bych mít jeho vlny stále před očima, chtěl bych na nich plout. Až umřu, chtěl bych být pochován v bóji.“

Claude Monet (1840–1926) francouzský impresionalistický malíř

o moři
Zdroj: [Kalendárium, ceskatelevize.cz, 2011-03-21, http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/3153-vyhledavani/?searchType=date&kMonth=12&kDay=6]

Douglas Adams foto
Christopher Paolini foto
Miley Cyrus foto
Johnny Carson foto
Carl Gustav Jung foto

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Duše moderního člověka

Erich Fromm foto

„Musíme rozlišovat mezi obsahy myšlenkového procesu a logickými kategoriemi použitými myšlením. Zatímco se obsahy našeho bdělého myšlení nepodřizují omezením prostoru a času, mají kategorie logického myšlení prostorově-časovou povahu. Tak například mohu myslet na svého otce a zjistit, že jeho postoj v určité situaci je totožný s mým. Toto zjištění je logicky správné. Jesliže však tvrdím: "Já jsem svým otcem," pak je toto tvrzení "nelogické", protože neodpovídá pojmům fyzikálního světa. Z hlediska prožívání je však ta věta logická, neboť jí vyjadřuji své prožitky totožnosti se svým otcem. Logické myšlenky v bdělém stavu jsou podřízeny logickým kategorím, založeným na speciální formě existence, ve které přistupujeme k realitě v jednání. Ve spící existenci, která se vyznačuje nepřítomností dokonce i potenciálního jednání, se používají kategorie, které se vztahují k prožívání sebe sama. To platí i pro cítění. Jestliže se můj ci v bdělm stavu týká člověka, kterého jsem dvacet let neviděl, jsem si stále vědom faktu, že dotyčný není přítomen. Když o něm však sním, pak ho cítím tak, jako kdyby přítomen byl. Jestliže však říkám "jako kdyby přítomen byl", vyjadřuji tím svůj pocit v pojmech, které odpovídají "bdělému životu". Pro spící existenci neexistuje žádné "jako by"; příslušná osoba je přítomna.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

Mýtus, sen a rituál

Ramana Maharši foto
Václav Havel foto
Howard Phillips Lovecraft foto

„A pomyslná cena života stále klesá.“

Stanislav Jaksch

Agatha Christie foto
Alexandr Pavlov foto
Pablo Picasso foto
Karel May foto
Zygmunt Bauman foto
Richard Feynman foto
François de La  Rochefoucauld foto
Georg Christoph Lichtenberg foto
Robert Capa foto
Norbert Wiener foto
Erich Fromm foto

„Člověk existuje ve stavu stálé a nevyhnutelné nevyrovnanosti.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

Varianta: Člověk existuje ve tvaru stálé a nevyhnutelné nevyrovnanosti.

Dean Acheson foto
Paul Valéry foto
Cato starší foto
Arthur Honegger foto

„Talent je odvaha začínat stále znovu.“

Arthur Honegger (1892–1955) švýcarský skladatel

Zdroj: [Pokora, Miloš, S Radimem Křestou o klavírním kvartetu Josefa Suka, Hudební rozhledy, 2014, 7, 6]

Senta Berger foto
Joseph Addison foto

„Nic v přírodě není tak nestálé jako dámský účes.“

Joseph Addison (1672–1719) politik, spisovatel a dramatik

Originál: (en) There is not so variable a thing in nature as a lady's head-dress.
Zdroj: [Addison, Joseph, 1863, Addison's humorous essays, selected from the 'Spectator', 96, angličtina]

Jean Jacques Rousseau foto
Pierre Dac foto
Otto František Babler foto
George Foreman foto
Josef Suk foto
Karl Marx foto
Cvi Hecker foto

„Jen v jediném nesmí přestat být umělec naivní, totiž že musí stále věřit tomu, že svým uměním spasí svět.“

Cvi Hecker (1931) izraelský architekt

Zdroj: [K osmdesátým narozeninám Zvi Heckera, archiweb.cz, 2011-06-03, 2015-03-02, http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=10256&type=2]

Honoré De Balzac foto
William Blake foto
Madonna foto
Robert Fulghum foto
Erich von Däniken foto

„Stále je co zkoumat. Les otazníků je hustší než kdy dřív.“

Erich von Däniken (1935) švýcarský spisovatel a záhadolog

Tajemný dávnověk středomoří

Jeremy Clarkson foto
George Harrison foto
Erich Fromm foto

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

Alexandre Dumas starší foto

„Pilné lidi obdivuji. Je jich stálý nedostatek.“

Hrabě Monte Christo (zkrácená verze od V. Duška)

„„Kosmičtí piráti“ čekali celé věky na svou „velkou žeň“. Systematicky podněcovali oslabování Sjednocujícího principu paměti vytvářením vládnoucích systémů - vzdělání, vědy, manipulace potravinového cyklu, zdravotnictví, obchodu, médií, církve. Hlavním cílem jejich útoků byla žena, protože díky umění, které provozovala ve své laboratoři, Kuchyni, byla Alchymistkou a měla pod kontrolou tělo. Na Západě to nakonec vedlo k honům na „čarodějnice“ (vyvolaným inkvizicí). Přes pět milionů žen bylo mučeno nebo zaživa upáleno, aby se v lidech probudil strach. Pak převzala žezlo chemie. Tato reaktivní věda, používající deduktivní přístup, souvisí s rozbitím jádra, v němž je obsažena Paměť. Na hmotné úrovni to vedlo k vytvoření atomové bomby a děloha ženy se stala stále častějším objektem útoků: 1. antikoncepční piluky 2. potrat jako samozřejmá záležitost 3. běžně prováděný „císařský řez“ 4. umělé oplodnění 5. časté odstraňování dělohy a vaječníků 6. brzy se zavede umělá děloha 7. na základě toho vznikne klon s naprostou ztrátou oné Paměti potřebné k Návratu ke Zdroji. Také MÓDA napomáhá tomu, aby zničila ženské rozmnožovací orgány. Především oblast dělohy a ledvin se musí udržovat v teple. Dnes se i v chladném počasí tyhle partie bezostyšně obnažují. Ženy v dávných kulturách nosívaly kolem pasu šerpu a v Japonsku se nosil ozdobný pás obi, což není jen nějaká „tradice“, ale má za úkol chránit tak důležité rozmnožovací orgány. Prakticky všechny ženy, které se dnes řídí touhle podivnou „obnažovací“ módou, budou dříve nebo později mít tzv. „ženské problémy“ a budou náchylné k rakovině prsu. „Věda“ nepřinese řešení, protože NENÍ v zájmu vykořisťovacího systému, aby Tělo vytvářelo Svobodného Ducha. Lidé spíš naletí na jejich „zázrak“ založený na redukci Duše a konečném přetvoření člověka podle obrazu podřadného boha. Jejich cílem je anti-tvoření, proto se pěstuje bezmocnost i vůči nejprimitivnější formě života, viru.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

Ramana Maharši foto