Citáty o lásce

500+ nejkrásnějších citátů o lásce, které vás dojmou ❤️ | Citaty.net | strana 51

„Láska je nejvyšší projev sobectví. Nemiluje své partnery, ale jejich schopnosti milovat nás.“

„Musíme milovat nejen své strádající bližní, ale i své bohaté vzdálené příbuzné.“

„Láska pro sebe vyžaduje v lidské duši hodně místa a musí něco zničit, aby se tam mohla uvelebit.“

„Láska má mnoho společného s pohádkou, manželství naproti tomu s realistickým příběhem.“

„Láska měla na spisovatele ohromný vliv. Udělala z něho satirika.“

„Jedinou láskou, které člověk vždy zůstává věren, je sebeláska.“

„Velký člověk žije pro lásku, moudrý pro krásu.“

„Když prezentujete pouze lásku, život a smrt by mohli být mnohem důležitější.“

„Když nemilujeme příliš, nemilujeme dostatečně.“

„Vše, co jsme vykonali s láskou, zůstává.“

„Klid v lásce je náznak jejího pozvolného uvadání.“

„Nejobtížněji se lidé rozcházejí, když už se nemilují.“

„Láska, která je plná slov, slouží spíše k popření své velikosti než k jejímu vyznání.“

„Láska - jediná oblast, kde nám nic nepokazí neschopnost osob třetích.“

„Toužíme být milováni brutto, nikoli netto.“

„Láska by měla být něžnou hrou citů, nikoliv násilným používáním těl.“

„Miluji hříšníky! Je v nich více lásky než ve světcích.“

„Duchovní láska je radost z totožnosti, tělesná z rozdílnosti.“

„Chlípnost znamená, že to chceš dělat, i když ho nemiluješ.“

„Milující žena promine spíše velké nehoráznosti než malé proradnosti.“

„Milovat vlastní krev není těžké.“

„Závratě lásky nejsou výsledkem probuzené přitažlivosti, ale spícího rozumu.“

„Štěstí v podobě lásky, i když je nakloněno poctít nás svou přízní, přece nás nutí bojovat o ni.“

„Proroci v lásce bývají kamenováni, až když dojde na jejich slova.“

„Praxe lásky může v sobě uchovat její teorii jen s vypětím posledních sil.“

„Láska je přání dávat.“

„I kdybychom měli toho druhého sebevíce rádi, sebeláska v nás nepřestává hlodat.“

„Láska nejsou jen námluvy, ale také střetávání rozdílností; v tom případě by měla mít vždy charakter sportovního zápolení.“

„Měj v lásce otce dobrého a snášej špatného.“

„Básník bez lásky – to by byla fyzická i metafyzická nemožnost.“

„Láska je kompromis mezi velkými ideály a malými možnostmi.“

„Sebeláska nás snadno přesvědčuje o tom, že věci jsou chvályhodné pouze potud, pokud přitahují nejenom naši pozornost, ale i nějak nás uspokojují…“

„Náboženské pravdy jsou tajemné svou podstatou, a stejně po více než tisíci letech jsou předmětem nekonečných sporů, při nichž nepřestane téci krev, dokud neosvítí lidského ducha láska a neřekne své poslední konečné slovo.“

„Och, příznaky lásky! Kdo má tolik jemnosti, aby rozeznal ruměnec hněvu od milostného uzardění.“

„Láska je pud ze všech nejméně prozíravý. Právě jeho slepota jí umožňuje existenci.“

„Ctižádost si vybírá, láska bere.“

„Bědný je člověk jež miluje.“

„Láska nemůže být květem mezi stěnami. Ona chce celého světa bez mezí. Láska je strom na hoře - strom, který rostl.“

„Každý milovník je především lovec a pak každý lovec milovník.“

„Láska, která trvá příliš dlouho, se chová jako některé vonné oleje. Vyprchá z ní její podstata a zůstane omastek.“

„V lásce je těžké být samoukem.“

„Pravdu lze hledat, ale nikdy ji nelze najít. To jenom lásku nacházíme, i když ji právě nehledáme.“

„Manželka na mé bývalé lásky nežárlí. Závidí jim, že jsem je opustil.“

„Vzpomínám na tebe s láskou. Leží vedle mě.“

„Básníci jsou na světě k tomu, aby od člověka k člověku a z pokolení na pokolení předávali poselství víry, naděje a lásky.“

„Krása je podoba, kterou láska bere na sebe ve chvíli, když se jí dostane nejvyšší milosti.“

„Krása slibuje dobro, dobro slibuje lásku.“

„Láska tě nezbaví touhy, ale objasní ti její pravý cíl.“

„Všechno, oč by lidstvo mělo všemi schopnostmi své existence usilovat, by mělo mít jedniného společného jmenovatele: Lásku.“

„Láska: předzvěstí každého plodu byl květ.“

„Z lásky neumíráme. Rodíme se z ní.“

„Budu milovat svého bližního. Ale na dálku.“

„Historie vás nutí obdivovat Bonapartův krvavý romantismus, jako vás kreslené filmy nutí milovat nechutné myši.“

„Láska zdolá každou překážku. Rozum káže, pud poroučí.“

„Lásku a přízeň osmi milionů Kubánců bych nevyměnil za všechny dolary světa.“

„Sobota je den, kdy se koupou muži, kteří milují své ženy. Kdo se koupe i přes týden, na toho si dejte pozor.“

„Velká láska – to je řeč srdce, rozum jen naslouchá.“

„Láska – to jsou brýle se zvětšovacími skly, bez nichž bychom neviděli ani na krok.“

„Láska – jak velké je to v srdci zavazadlo!“

„Společné omyly spojují lidstvo více než vzájemná láska.“

„Láska jako stav duše – to je nekonečně širší krajina, pro niž nemáme dostatečně výstižné slovo.“

„Být nechtěný je nejhorší nemoc, jaká může člověka potkat. Jedinou možnou léčbou jsou ochotné, sloužící ruce a srdce, jež nepřestávají milovat.“

„Miluji Beethovena, ačkoliv jsem pouhý geolog. Zážitek dobře provedené Sedmé symfonie je nezapomenutelný. Prožil jsem však silnější hnutí mysli díky suchosti a přízemnosti vědy. Najde-li geolog tektonickou linii, kterou po měsíci námahy doslova vyhmatal v těžkém terénu pralesa a jezer, jak vesele pokračuje ještě o tři sta km dál v severské tundře, je zaplaven pocitem hlubokého vnitřního uspokojení – štěstí. Směšné? Jen pro ignoranty světa vědy.“

„Zbožňuji lásku. Její sílu, něhu, nedočkavost, její závrať, porozumění, vášnivost, náročnost, tajemnost. I pro její hrůzy – pro ten pocit štěstí, že se člověk aspoň na chvíli stane vyvoleným středem něčí pozornosti.“

„Zralý muž dává přednost slávě před láskou – jako „aperitivu“.“

„V umění nakonec člověk je tvůrcem, který určuje bytí obrazu, jeho charakter a prostředky výrazu. Nezaměňujme přírodu s uměleckým dílem. Milovati přírodu a dělati obrazy jsou dvě různé věci. Neděláme podobu světa, spíše oslavu a podobenství jeho. Pokora před přírodou je jistě klad, ale při malování nesmí být člověk pasivní. Na obraze nesmí být tupý opis, nesmí to být dílo člověka, který trpně přírodu přejímá a opisuje.“

„Dělat něco s láskou znamená tvořit. Dělat něco s nenávistí znamená bořit.“

„Když se srazí dvě lásky, na čelech jsou vrásky.“

„Miluji každou minutu otcovství. Být celou noc vzhůru, vyměňovat plenky, zdá se mi to všechno opravdu zábavné a inspirující. Člověka to váže k světu zcela novým způsobem.“

„Jestliže se vůle zaměří na nějakou věc, která sama o sobě odporuje lásce, jež nás směřuje k poslednímu cíli, už tím se hřích stává smrtelným, … ať už je namířen proti Boží lásce, jako např. rouhání, křivá přísaha, nebo proti lásce k bližnímu, jako například vražda, cizoložství. Když se vůle hříšníka obrátí k nějaké věci, která v sobě nese nepořádek, ale není namířena proti lásce k Bohu nebo bližnímu, je to hřích všední, jako např. prázdná slova, nevhodný smích.“
Cum enim voluntas fertur in aliquid quod secundum se repugnat caritati, per quam homo ordinatur in ultimum finem, peccatum ex suo obiecto habet quod sit mortale. Unde est mortale ex genere, sive sit contra dilectionem Dei, sicut blasphemia, periurium, et huiusmodi; sive contra dilectionem proximi, sicut homicidium, adulterium, et similia. Unde huiusmodi sunt peccata mortalia ex suo genere. Quandoque vero voluntas peccantis fertur in id quod in se continet quandam inordinationem, non tamen contrariatur dilectioni Dei et proximi, sicut verbum otiosum, risus superfluus, et alia huiusmodi.

„Poláci závidí, že sami nemají mezi spisovateli tak velkého psychologa. S naším pocitem nedostatečnosti se však mísí dvojznačný vztah ke všemu ruskému – jejich kulturu milujeme, nenávidíme, obdivujeme i zesměšňujeme zároveň. Milujeme ji ovšem právě proto, že ji můžeme tak snadno odsoudit – ukazuje přece tolik hrůz, špatných životních podmínek, pohrdání lidskou důstojností a krutostí páchaných na malých národech. Ale zase – polská knihkupectví jsou plná knih, opakujících dokola, že Dostojevskij nenáviděl Polsko, ale plynně hovořil naší mateřštinou. To nás uklidňuje, protože nic nepovažujeme za krutější pohrdání, než neúctu ke kráse polštiny. A teď si představte, že sám velký Dostojevskij dobře znal naši kulturu, tajně ji obdivoval, četl Mickiewicze a možná si od něj trochu vypůjčoval. No není to skvělé?.“

„Chci jen říci pouze určitá fakta o svých českých literárních láskách. K nim patří především Julius Zeyer, a věřte tomu nebo ne, zejména Jan Maria Plojhar pro hrdinův vztah k domovině. A pak záležitost dvou literárních kmotrů z Vodňan, které asi miloval, ale kterým se nemohl přece obdivovat. A nakonec ty stálé úniky z domova do ciziny, jeho přátelství s dánským klasikem J. P. Jacobsenem (poznali se v Itálii), jeho dopisy, neznámé v Čechách, ale už brzy publikované v Itálii, o italské krajině a národu. Ze současníků to nebyl Olbracht. Daleko víc Jan Weiss. Myslím, že jsme se navzájem ovlivňovali. Stylisticky a metafyzicky Jan Čep a z jiných klasiků úplně zapomenutý (v mé době) Josef Uher.“

„Celý Blízký východ se orientuje směrem k radikálnímu islamismu – tento proces probíhá v Egyptě i Sýrii. Hovoří se o islámském právu a islamizaci – proč bychom však nemohli žít všichni společně a respektovat se? Základní výzvou pro budoucnost je tedy opětovné vybudování vnitřní jednoty, podpora křesťanů v ostatních blízkovýchodních zemích a navázání hlubších vztahů s muslimy. Tím by se mělo povolit napětí, vyvolané fundamentalisty. Heslo mého patriarchátu je dvouslovné: “společenství a láska”, protože naše libanonská i blízkovýchodní společnost potřebuje více jednoty a lásky.“

„Byl to historik, který se nořil do temných vod minulosti, aby odtud vynášel perly nádhery pod slovenské slunce. Spisovatel, který velkou část svého života zasvětil své zvláštní lásce - dějinému výzkumu amerických Slováků…“

„Listujemeli v poezii Jaroslava Seiferta, jako bychom se dívali na kresby Františka Tichého: na stole karty, osud, tíha a lásky, dvě hrací kostky, dvě kouzelná slova, komediantský vůz, rejdiště plachých múz.“

„Měl jsem původně režírovat Starce na chmelu, ale přiznám se, že se mi scénář strašně nelíbil. Kvůli tématu: Jsem alergický na příběhy mladých lidí sbírajících chmelové šišky. Mé skeptické povaze je cizí poezie prvních lásek.“

„Nezáleží na tom, aby se učni v pamět vštípilo určité množství hotových poznatků, kterých se může kdykoli v knihách opět dočísti; nýbrž aby se mu osvětlila cesta zkušeností a pozorování, kteráž vede k nalézaní těchto poznatků, zkrátka: by semu vdechl filosofický duch vědy, kterýž by jej provázel ku každému předmětu jeho studia, jímžto, jsa již jím proniknut, jeho vlastní duch nabýval by síly a jistoty, a jenž by ho prodchnul živou láskou ku pravdě.“

„Papež František je člověk, který bude velmi milován a přinese mnoho dobra celému světu. Byl mým pacientem a před lety jsem ho musel operovat. Jeho přísná chudoba je zřejmým rysem jeho osobnosti. Aniž bych chtěl chudobu vyvyšovat, myslím, že je naší povinností pomáhat chudším lidem. Musíme také nenávidět chudobu, která vtahuje do bídy a odnímá možnost důstojného života. Jde spíše o to, abychom vytvářeli bohatství a rovně je dělili. Církev nemá být bohatá a vystavovat bohatství na odiv, musí však mít zdroje, které jí umožní účinně vykonávat její poslání. Musíme se všichni radovat, že novým papežem naší církve bude člověk natolik dobrý a inteligentní.“

„Claudio Abbado vždy bude součástí špičkové skupiny géniů dějin umění. Jeho nekonečná štědrost a láska se mne dotkla od velmi mladého věku a bude stále jedním z nejhodnotnějších pokladů mého života. Nejen mne osobně, ale mnohem důležitější je, že i náš Národní systém venezuelských mládežnických a dětských orchestrů přijal jako svou rodinu. Dal nám svou upřímnou lásku a hlubokou moudrost.“

„Reinkarnace je nejspravedlivějším náboženstvím. Každému, kdo se provinil proti zákonu lásky k bližnímu, dává v obnoveném pozemském životě možnost napravit to, v čem chyboval. Psychologie bude muset pohřbít mnohé staré a často velmi oblíbené teorie – a formulovat nové, ve kterých vědecky prokázaná reinkarnace zaujme klíčové místo.“

„Narodil jsem se ve středozemské kultuře, v níž je mnoho žárlivosti, lásky i smrti. Krvavá svatba je skutečný španělský příběh, tragédie naplněná folklorem. Lorcovo dílo mě vždycky zajímalo, hlavně to, jak popisuje charakter obyvatel Andalusie.“

„Prohlašuji, že umírám v ryzí římsko-katolické víře a plně se podřizuji Boží vůli. Nabízím svůj život jako oběť za svou diecézi, Katolickou akci, deník L´Avvenire d´Italia a za návrat míru do světa. Prosím, vyřiďte mé manželce, že jsem jí byl stále věrný, stále jsem na ni myslel a stále jsem ji silně miloval.“

„(Po nabídce spolupráce s StB během věznění) Cítil jsem se jako ruina, která se v sobě snaží mobilizovat poslední zbytky víry a síly. V těch hrozných podmínkách byly jejich návrhy opravdu velkým pokušením a žil jsem ve strašné nejistotě… Nezbylo mi nic jiného než znovu a znovu bědovat před Bohem. To moje bědování, to byl výkřik člověka, ze kterého odchází život, který sám na sobě vidí, jak ztrácí zdraví, životní elán, důstojnost a schopnost milovat.“

„Colin je pravděpodobně nejmilejší člověk na světě. Je neuvěřitelný profesionál, vždycky je na place včas, má skvělou fyzičku a nádherné tělo, je úžasný herec i brilantní otec, nemohu o něm říct nic jiného než to nej, prostě ho miluju.“

„Myslím, že by se hned záhy vésti měla mládež k tomu, aby byla pozorna a učila se povážiti, ano i milovati to, co příroda krásného a velebného tak rozmanitě, příjemně a velkotvárně podává, a to ne pro pouhé obveselení obraznosti a smyslnosti, nýbrž přede vším pro vzdělání citů krásy a tím vzbuzení a sílení všeho, co pravdivého, mravně dobrého a nábožného jest.“

„Na všech místech, kde jsem působil, dostalo se mi hodně lásky a pozornosti, dobroty a trpělivosti od věřících i od žáků a posluchačů; rád jsem všude byl a všem ze srdce děkuji. Prosím je o odpuštění, pokud jsem jim ve své slabosti ublížil, nebo dal špatný příklad. Prosím všechny, aby vzpomínali v dobrém… Prosím všechny o modlitbu a prosím pokorně své někdejší posluchače-kněze i své přátele mezi kněžími o memento ve mši svaté.“

„Ptáčník, když lapí ptáka a chce ho okrotiti, vytrhá mu brky větší a menších nechá, aby mohl poletovati a běhati; tak ďábel, když lapí člověka, vytrhá mu brky větší jako lásku, trpělivost a nechá mu menších, jako postu, skutku milosrdného, do kostela choditi, aby se v tom proletoval.(Pravé povědění, velmi mnoho v sobě zdržující)“

„Většina učitelů Východní církve, od Klementa Alexandrijského po Maxima Vyznavače, zastávala učení o obecném vzkříšení a spáse. (…) Pravoslavné myšlení nikdy nepodlehlo myšlence Boží spravedlnosti tak, aby zapomnělo na myšlenku Boží lásky. Zejména nevymezilo člověka z hlediska Boží spravedlnosti, nýbrž z hlediska proměnění a zbožštění člověka i Vesmíru.“

„Proč třeba Vasilij Aksjonov napsal román Tajemná vášeň, kde líčí, kolik toho bylo v létě roku 1968 vypito a jak jsme se všichni milovali? Proč to napsal? Vždyť pomluvil i sám sebe! Nejvíc mě na tom zlobí fakt, že jestli náš život byl opravdu takový, jestli jsme tak nezřízeně pili, jak je možné, že naše generace po sobě zanechala tolik dobré literatury?“

„Byl to papež otevřený poznání nového a měnícím se situacím. Nikdy se neřídil předem stanovenými schematy, nechával se vtáhnout do rozmanitých skutečností s velkou láskou a úctou, aby jim porozuměl a nasměroval je ke Kristu.“

„Nemám nejmenší pochybnosti o vaší lásce k vlasti. Proti možným projevům teroru a násilí, jaké bohužel páchají také příslušníci vaší organizace SA, budu nicméně zasahovat s veškerou možnou přísností.“

„Jedině Bůh, náš Pán, může dát duši útěchu bez předcházející příčiny. Neboť je vlastní Stvořiteli vcházet do ní, vycházet z ní a působit v ní hnutí tak, že ji zcela přitahuje k lásce své božské Velebnosti. Říkám “bez příčiny”: bez jakéhokoliv předcházejícího smyslového nebo rozumového poznání nějakého předmětu, skrze který by tato útěcha přišla prostřednictvím vlastních úkonů rozumu a vůle.“

„Zejména bych si přál modlit se spolu s ním u Zdi nářků. Jako arcibiskup Buenos Aires udělal mnoho pro vztahy mezi křesťany a židy. Dělal to familiárním způsobem, plným lásky, aby ukázal, že věříme v téhož Boha, i když Jej interpretujeme a prožíváme různě. To nás silně spojilo -- o Františkovi“

„U lásky k bližnímu bez hluboko zakořeněné lásky k Bohu a zbožnosti ochabuje vůle a v pouhý dým přechází tam, kde jde o skutečnou obětovnost a vytrvalou trpělivost.“

„Odpozoroval-li jsem něco zkušeností, pak toto: člověk může měřit svůj růst a úpadek v milosti podle svých myšlenek a rozjímání nad osobou Krista, a nad slávou Kristova království, a nad Jeho láskou. “

„A nyní začněme tuto cestu biskupa a lidí, tuto cestu Římské církve, která se snaží jít příkladem všem ostatním církvím, cestu pravdy a lásky. Modleme se jeden za druhého, modleme se za celý svět, aby zde bylo společné bratrství.“

„Miloval jsem vždycky hereckou práci s detailem, který se na velkém jevišti těžko uplatňuje. V malém prostoru stačí jeden pohled, zvlhlé oči, kdežto jinde se můžete uplakat a nikdo si toho nevšimne.“

„Každý si přeje být bohatý a obdivovaný, chce jíst, co hrdlo ráčí, a přitom zůstat štíhlý jako proutek, chce být vyrovnaný, chytrý a sexy. Touží po tom, aby mu koncertní sály ležely u nohou, aby ho děti žádaly o autogramy a aby o něm noviny psaly jako o fenomenálním umělci. Ale pokud toho nedosáhne, spokojí se s tím, že je milován.“

„Žil jsem mezi krajany v USA a znám jejich zájem o nás a jejich lásku, kterou všude projevují vůči zemi svých otců.“