Citáty o lidech

strana 47

„Lidé rádi hovoří o sobě. Nechte je mluvit.“

„Fantasté jsou lidé, kteří nemají dost fantazie, aby pochopili skutečnost.“

„Jestliže je pravda, že chudoba člověka se měří jeho potřebami, pak ctižádostivec a lakomec hynou v nejhorší bídě.“

„Poslušnost je lidem samozřejmá, už proto, že jim nabízí nekomplikovaný svět, ve kterém je všechno předem malinkaté, v němž nepotřebují představivost.“

„Pouze velkým lidem přísluší mít velké chyby. A každý má představy o své velikosti.“

„S láskou je to jako s životní pojistkou. Čím je člověk starší, tím vyšší jsou poplatky.“

„Přátelství a příbuzenství, dokonce i mravnost a lidskost se nezastaví - jak praví řecké přísloví - před oltáři, ale před žokem peněz a ženami: lidé se pak stávají divochy a bestiemi.“

„Okamžik, kdy člověk pánem svého osudu jest, nevyskýtá se nikdy dvakráte!“

„Pokud člověk nechápe pár jednoduchých pravidel, nemůže se podílet na tajemném aktu žití a nemá naději dosáhnout uspokojení.“

„Přestanou-li se lidé v jedné budouvě navzájem znát, je na čase společnost rozbít.“

„Lidé nesmýšlí o životních událostech tak rozdílně, jako o nich mluví.“

„Svou fantazii jsme spoutali dobrovolně. Od okamžiku, kdy člověk začal doopravdy létat sám, Pegas musí orat.“

„Lidé si libovolně vytvářejí obraz svých příbuzných nebo přátel. A když se potom ta jistá osoba nechová shodně s jejich představou, křičí: "Ty jsi se změnil, já tě nepoznávám!"“

„Koníček je mužský pud po odbornosti, projevující se v oblasti hry. Neboť koníček zůstává koníčkem, pokud je hrou a soukromým potěšením, jež člověk nechává pro sebe.“

„Úspěšný člověk současnosti zrcadlí všechny historické etapy: city neandrtálce, srdce kamenné, bronzovou pleť, železné nervy, otrokářské způsoby, sebevědomí feudála a nároky kapitalisty.“

„Lidé, kteří se na tomto světě cítí jako ve vyhnanství, mocně inklinují k tomu, aby věřili, že jsou občany jiného světa.“

„Časy se mění, namísto cholery a monarchismu nastupují demokratické republiky, ale stále ještě jsou lidé, kteří se musí vydělávat na své živobytí z výkalů jiných.“

„Umělecké dílo je výrazem nesdělitelné skutečnosti, kterou se člověk pokouší sdělit jiným - a kterou se někdy podaří sdělit. To je jeho paradox a jeho pravda.“

„Nerozumí-li ten člověk žertu, udělej nad ním kříž.“

„Zaslouží-li člověk pochvaly, dbejte, abyste mu ji neodepřeli.“

„Láska činí člověka slepým. Hluchým byl již dříve a němým bude záhy.“

„Posuzujme lidi podle toho, co se jim nepodařilo udělat, a ne podle toho, co se jim podařilo.“

„Má osud všeho, co u člověka je veliké a všeho, co pochází z jeho myšlenky. Buď je vznešená nebo není. Existuje-li, pak provždycky a stále vzrůstá.“

„Dobro pokouší člověka stejně silně jako zlo.“

„Optimista je člověk, který se ožení s vlastní sekretářkou a myslí si, že ji bude i nadále upozorňovat na pravopisné chyby.“

„Láska je kouzelné slovo, kterým lze omluvit cokoli, je-li člověk výmluvný.“

„Obyčejní lidé mají největší sílu právě v tělesných smyslech, kdežto ony méně tělesné zůstávají v nich nevyvinuty.“

„Aby se člověk neopakoval, nekecal, nemluvil ve frázích, potřebuje se dostat k jednoduchosti.“

„Člověk, který je vždy schopen vtisknout svou myšlenku skutečnosti, je génius; ale člověk, který má nejvíce génia, nepoužívá ho stále, neboť pak by se příliš podobal bohu.“

„Poučení člověk najde ve světě častěji než útěchu.“

„Když člověk neumře zvlášť mladý, musí zřejmě občas sám sobě trochu odporovat.“

„Nahoru se drápou jenom lidi bez křídel.“

„Člověk by měl ve dne dělat jen takové věci, aby mohl v noci klidně spát a v noci jenom takové věci, aby mohl jít za bílého dne mezi lidi.“

„Člověk si zvykne i na šibenici. Zvláště posílá-li tam lidi často.“

„Lidé si mají navzájem pomáhat. Zatím si ani nefandí.“

„Některým lidem peníze slouží pouze k tomu, aby si koupili to, co se jim nepodařilo ukrást.“

„Neznalost zákonů a vlivných lidí neomlouvá.“

„Snadná je láska k vybraným lidem.“

„Také máte pocit, že někteří lidé jsou rodu neživotného?“

„Většině lidí jsou více na obtíž mravné návrhy než nemravné.“

„Vzdělanci jsou lidé jako my. Jenom jsou hůře placeni.“

„Četba knih nám poskytuje tu neocenitelnou možnost, že při ní nejsme vázáni na svou současnost, ale můžeme si za společníky zvolit lidi kterýchkoli uplynulých dob.“

„Příliš mnoho mluvíme a vysvětlujeme, příliš málo se tážeme. Otto František Babler Příroda a poezie jsou jako sokyně, které se ucházejí o přízeň lidí. Ale duch zdravý k porozumění pro poezii dospívá jen porozuměním pro přírodu.“

„Jiní lidé žijí, aby jedli, já však jím, abych žil.“

„Člověka dělá člověkem rozmnožování a básníka dělá psaní a vydávání knih.“

„Často jsem slyšel lidi tvrdit, že něco takového jako bezplatný oběd tady není možné. Dnes se zdá, že samotný vesmír je takovým bezplatným obědem.“

„Činy jsou buď dobré, či špatné. Lidé pouze dobří.“

„Chodí do hospody, aby vyslechl, co lidé povídají. Dozví se, že ze střechy spadla taška, že opilý Ukrajinec spadl do výkopu a že opět zdražilo kafe – a cítí v duši potěšení, jako by vyslechl rozpravu Platona.“

„U některých lidí se vzdělanost projevuje jako nemoc z povolání.“

„Lidé dosáhli takového stupně vzdělání, že si kvůli knize vjížděli do vlasů.“

„Výjimeční lidé jsou trvale v menšině.“

„Pramen mládí existuje! Nalézá se v tvé mysli, v tvém nadání, v tvůrčím přístupu ke světu a v lásce k blízkým lidem. Naučíš-li se čerpat z tohoto zdroje, zvítězíš nad věkem.“

„Sláva velkých lidí se skládá z jedné čtvrtiny z jejich odvahy, ze dvou čtvrtin z náhody a z jedné čtvrtiny z jejich zločinů.“

„Lze nicméně doufat – lidé, budou-li se setkávat a jednat spolu, objeví lépe i pouta, jež je spojují.“

„Vztahy lidí jsou jako pole, musí se o ně pečovat, pracovat na nich. Na tom poli není láska jedinou rostlinou, teprve celá krajina představuje život.“

„Švec, který chce obouvat lidi v celém světě – musí vlastníma rukama prohmatat a porovnat nohy celého světa.“

„Leze člověk po stromě
počíná si ohromně
lidé mu tleskají velice
nikomu nepřijde, že je to opice.“

„Nechceme se vrátit zpět k demokracii pomocí voleb, kde korupce prostupuje vše, vláda trpí nestálostí, lidé porušováním jejich práv a politická kriminalita ohrožuje fungování celého státu.“

„Než jsem podepsal Chartu 77, tak jsem měl již za sebou čtyři rozsudky a léta věznění za protikomunistickou, dnes již soudně rehabilitovanou, odbojovou činnost. Podrobnosti … jsou popsány v knize „Vladimír Hučín, není to o mně, ale o nás“. Nepatřil jsem k žádným významným chartistům, ale když šlo o mé časté zadržování na 24 nebo 48 hod. tak se to většinou neobešlo bez tvrdých zákroků příslušníků StB - SNB při nichž tekla i krev. Po mém propuštění z věznice Minkovice v r. 1986 jsem viděl v Ch 77 i určitou naději pro svoji další činnost … o to větší bylo mé zklamání … po 17. listopadu 1989 … osobně jsem ve společenství Ch 77 poznal celou řadu kvalitních lidí, ale když už se řekne "A" tak by se mělo říci i "B". Je možné, že toto mé malé prohlášení ke 30. výročí CH 77 bude pro mnohé čtenáře málo konkrétní, ale já jsem ochoten v případě zájmu sdělit další podrobné informace a nést v tomto směru jak říkají právníci, důkazní břemeno!“

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

„V západní moderně se to ovšem všechno banalizuje. Nikdo, kdo ráno v metru z plastového kelímku popíjí kafe, si nevzpomene na to, že arabští súfisté kávu uctívali jako boží rostlinu. Lidé sedí před televizí s plechovkou piva a nevědí nic o božském původu ječného nápoje. Kouří rychlou cigaretu, v polovině ji odhodí, zatímco stejný tabák šamanům umožňuje pohlížet do jiných světů. To mě rozčiluje, tento všudypřítomný bezmyšlenkovitý drogový konzum.“

„Nemyslím si, že celibát by měl být rozhodujícím faktorem vysvětlujícím úbytek povolání, protože tutéž starost mají evangeličtí křesťané, jejichž faráři se žení a farářky vdávají… Spíše bychom měli uvažovat, zda nevytvořit různé kněžské kategorie – na jedné straně by působili kněží "misionáři" a na straně druhé kněží "údržbáři". Určitá farnost by se obrátila na svého biskupa a představila mu někoho s rodinou, kdo brzy půjde do penze, a bude tudíž existenčně zajištěn a mohl by navštěvovat na teologické fakultě dálkové kurzy a doplnit si vzdělání… Jako údržbář v nejlepším smyslu by mohl v neděli předsedat eucharistii, křtít, konat pohřby, vést společenství, zatímco misionáři, mladí lidé, by vedli celibátní život a prováděli tzv. kategoriální pastorace, obraceli by se k nemocným, k vojákům, k vězňům či chudým a snažili by se být solí země a světlem na svícnu.“

„A tak byly mezi ministry pořádány hotové dražby na královské milosti, na zvýšení platů, na čestné tituly, postupy a řády. Každý z ministrů nutně potřeboval svých podřízených jednak k zvýšení své vážnosti a k vykonávání prací, jež pak vydával za své, jednak k vyhledávání malých a tajných intrik. Z toho pak vznikla úmyslný úskok na státní pokladnu; v tom byla příčina, že všechny úřady byly rozmnožovány, zřizována místa nových zbytečných prezidentů, neschopní lidé podržováni a povyšováni, a jim po bok ustaveni jiní, aby za ně pracovali…“

„Studium lidí, kteří žijí uvnitř hranic této říše, nepředstavuje jen velice podstatnou oblast činnosti odborníků, ale částečně ho lze využít při rozvíjení jednotícího vlastenectví. Lepším poznáním hodnot a typických znaků jednotlivých etnografických skupin a jejich vzájemné hmotné závislosti se musí posílit pocit solidarity, který spojuje všechny obyvatele vlasti.“

„Tlak budí protitlak. Alespoň u lidí s rovnými páteřemi. Když nás bijou po hubě, když nás vyhánějí, když nám věší na krk všechny zločiny světa, člověk, kterému nevypověděla službu čest, naučí se být teprve židem; stáhne se do sebe, nenechá se vyhazovat z národa a půjde sám. Tak by to řekl asi maloměšťák. Ale já jinak: Bijte si, blbci, bijte! Zatím jsem si vydobyl právo nazývat se Čechem, ne žvaněním o vlastenectví. Ne ze strachu o místo, o příslušnost, ale ze strachu o zem, o národ se z národa vyhodit nedám. Nazývat se Čechem, to si musí každý právo k tomu vydobýt. A já si je ještě vydobudu!! Pánové z pravicových večerníků, ještě se pozná, kdo je to český národ a kdo smí nosit jméno Čecha bez bázně.“

„Ježíš přišel mezi lidi bezbranný, neměl ani doporučení ani peněz ani obydlí ani služebníků ani lidových mas ani úřadů ani policie, ba ani psacího pera neměl. Předstoupil sám a sám před lid pouze se svým novým poselstvím. Láska, kázání, poučování, chvála a kritika a ovšem znalost Starého zákona byly jedinou jeho zbraní. Nemá filosof hledět s úžasem na takový podnik, čistou myšlenku založit vládu nad lidmi, podnik, proti kterému je učení Pythagorovo o filosofii mimo světský ruch anebo učení Platonovo o filosofech králích jen hrubým tápáním po zemi.“

„Opravdová podstata a jednoduchost života lidského v dobách prvotních měla v sobě alespoň tu přednost, že mohl žíti v přírodě stále jako host. Když se posilnil pokrmem a spánkem, pomýšlel na další cestu. Svět mu byl takřka stanem a on se buď províjel údolími, nebo procházel rovinami, zlézal horské vrcholy. Ale běda! Lidé se stali nástroji svých nástrojů. Člověk, který si beze všeho trhal ovoce, když měl hlad, se stal farmářem, a kdo si vybral za přístřeší strom, byl domácím pánem. My už nerozbíjíme své ležení jenom na noc, nýbrž usadili jsme se na zemi a zapomněli na nebesa. Přijali jsme křesťanství jenom jako zlepšený způsob zemědělství. Vystavěli jsme si pro život vezdejší rodinné obydlí a pro to, co přijde potom, rodinný hrob.“

„A na vás taky dojde! Už se připravuje směrnice o průměrné váze Evropana a každý, kdo bude mít nad ní, tak bude platit daň z váhy! A uvidíme potom, jak ti propagátoři omezování se budou tvářit, až vám zakážou pivo, bůčky a všechny tyto požitky. A vrcholem bude zákaz sexu v neděli, protože je jasně prokázané, že v pondělí lidé, kteří užívají sexu v neděli, nepodávají vůbec žádný pracovní výkon – a to je, prosím, úřední den! Jak k tomu přijdou klienti, kteří přijdou na úřad a něco na úřadě chtějí?“

„Česká katolická církev je uzavřená do sebe, hlásí se k ní sice skoro tři milióny lidí, ale přesto jako by stála někde mimo většinovou společnost, jako by se její representanti až na několik světlých výjimek starali jen o finanční zajištění či narovnání, jako by biskupové byli vidět a slyšet jen ve chvílích, kdy v médiích komentují katedrálu, Vánoce a Velikonoce.“

„Vzpomínám si, kdy 35 tisíc lidí podepsalo petici proti utrácení psů v útulcích, ale nikdo z nich si nevzal psa z útulku. Když je totiž petice zadarmo, podepíše ji i ten, kdo na tom zvláštní zájem nemá. Kdyby byl poplatek tisíc korun za podpis, lidé by se rozmýšleli. […] Navrhuji, abychom se peticemi příliš nezabývali, protože je stejně nevyřešíme, vzali je na vědomí a spíš nutili, aby nám je petičníci neposílali. Ať je posílají tam, kde jsou síly, které mohou na věci něco změnit.“

„Minulé dva týdny jsem strávila četbou stovek reakcí na encykliku. Většina jich byla pozitivních, ale kritikám vládlo jedno společné téma: Papež František se nemýlí vědecky, ani morálně, ale ekonomiku a politiku by měl přenechat odborníkům. Právě oni prý rozumějí obchodování s uhlím a privatizaci vody i tomu, jak účinně tržně vyřešit jakýkoli problém. Rozhodně s tím nesouhlasím. Nynější nebezpečný stav částečně zavinili mnozí ekonomičtí experti tím, že své technokratické schopnosti uplatňovali bez moudrosti. Vytvořili modely, které přisuzovaly skandálně nízkou hodnotu lidskému životu, zejména životu chudých lidí, a zároveň chránily firemní profit a ekonomický růst za každou cenu.“

„Byl plachý, úzkostlivý, mírný a dobrý, ale knihy psal kruté a bolestné. Svět viděl plný neviditelných démonů, kteří ničí a rvou člověka nechráněného. Byl příliš jasnovidný, příliš moudrý, aby dovedl žít, příliš slabý, aby bojoval, slabostí ušlechtilých, krásných lidí, kteří nedovedou podstoupiti boj se strachem před nedorozuměními, nelaskavostmi, intelektuální lží, vědouce předem, že jsou bezmocní a podléhající tak, že zahanbují vítěze.“

„Příběhy nacistů, tak jak se učí na školách, už byly všechny odvyprávěné. Jsou důležité pro generaci, která nějak musela zpracovat svůj vztah ke Třetí říši, a která tak potažmo viděla své rodiče jako nepřátele. Myslím, že nadešel čas to vše zhodnotit znova a začít porovnávat. Najednou zjistíte, že lidé tehdy byli ješitní, toužili po moci a vlivu, stejně jako jsou nepoctiví dnes.“

„Přijde mi, že my Češi jsme pořád trochu zaprděný, nemáme tu odvahu, sebevědomí. Historie nám ho nepřála a dost dlouho na tom i pracovala, takže tohle prokletí bychom rádi alespoň částečně prolomili. Spousta lidí vůbec neví, že český folklor vůbec existuje, házejí nás do jednoho pytle s východní hudbou a kulturou.“

„Kállay byl jedním z prvních československých fotografů, kteří se prosadili v nejlepších zahraničních časopisech. Chodil po městech, říkal lidem, že je fotograf, a ptal se na tipy. Tak vznikaly jeho jedinečné fotografie a tímto způsobem také našel například fanatického obdivovatele Stalina v Jerevanu.“

„Můj žák Švarc mne seznámil s esperantem, kterému jsem se v krátce naučil a od té doby stal jsem se jeho horlivým šiřitelem. Vždyť jsem viděl, že největším důvodem všech neshod mezinárodních jest neporozumění. Bylo mi jasno, že vzdělání se bude šířiti mnohem lépe, když nebudou lidé nuceni tolik řečí studovati a budou se moci oddati více studiu věd přírodních a filosofie. Esperanto sám jsem doporučil svému tatínkovi doufaje, že v něm bude moci uplatniti velkou svoji pracovitost a také jsem se nemýlil. Tatínek potom mnoho času strávil šířením tohoto jazyku a mnoho dobrého tím vykonal ještě v době svého odpočinku. Zejména přeložil mnoho českých národních písní do esperanta.“

„Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.“

„Mé srdce patří Baníku. Klub je ve špatné finanční situaci, jakákoliv pomoc je velmi vítaná. Lidé z okolí se musí semknout. Věřím, že Baník opět bude bojovat o titul a před vyprodanými Bazaly.“

„Já málo a skoro nic nedbám o hospodářství, nýbrž přemýšlím, jak bych mohl postavit do pole početné vojsko ve službách císařských. V Čechách jest dost bohatých lidí, jejichž statků jednou štědrostí krále českého a svou statečností dosáhnu, aniž bych se musil starat o věci hospodářské.“

„Jeden internetový guru kdysi prohlásil, že je smutné vidět nejlepší mozky jedné generace, jak se snaží vylepšit proklik na internetové reklamě. Mohu parafrázovat, že je smutné vidět nejlepší mozky computer science, jak se věnují odposlechům a dalším formám špehování lidí. Otázka ovšem je, jak moc se liší analýza chování lidí pro reklamní sítě a pro vládu.“

„Je známo, že byla období, kdy se teologie s přírodní vědou velmi nesnášela, ale na druhou stranu byla zase jiná období, kdy se snášela velice dobře. Takovým obdobím byl například vrcholný středověk. O něm si sice většina lidí myslí, že byl „temný“, ale to je neobyčejně naivní výklad. Ve skutečnosti, jako každá jiná historická epocha, také středověk měl své světlé i temnější stránky. Kdybychom mluvili jen o těch „temnotách“, pak by právě novověk nedopadl nejlépe, zejméne s ohledem na to, co se odehrávalo v právě uplynulém dvacátém století.“

„Jsem jím hluboce zasažena, úplně jsem oněměla. Jsou tam všechny lidské charaktery, které mezi sebou vidíme dodnes. Je to lidská přirozenost. Zlí lidé, odvážní, zbabělci, to jsou povahové rysy, které se projevují v našich společných česko-německých dějinách a můžeme vidět, že jsou na obou stranách. A to nás kulturně velmi spojuje.“

„Křesťanství je pro mě názor. Prvotní křesťanství bylo bez církve, církev se chopila díky různým liturgickým…, díky oblbování mas, díky brainwashingu (vymývání mozků) totálnímu se zmocnili těch lidí a jejich mozků. – pronesl při neformální diskusi s redaktorem časopisu pro homosexuály Lui“

„TOP 09 vyčórovala základní věci z našich stanov: nechceme kolektivní tendence, nechceme socialismus, chceme, aby trh pracoval sám, nechceme se plést lidem do života a regulovat jejich život, tak jak se to někdy snaží dělat i naši starostové, když zakazují lidem tu sekání trávy v neděli, tu pití alkoholu na veřejnosti.“

„Lidé zapomínají, že ani jeden z osmanských sultánů nikdy nepodnikl pouť do Mekky. Přestože je hadždž jedním ze základních pilířů islámu. Sultáni pili alkohol, radovali se ze života. Nechtěli, aby je omezovaly nějaké náboženské příkazy. Teď se vše mění k horšímu. Z Turecka se bohužel stala země, kde jsou babičky modernější, než jejich vnučky.“

„Každý člověk ve svém životě musí přijímat postoje. Když lidé říkají: „Aha, je to hudebník, proč by měl mluvit o politice?“, je to hloupé. Já jsem hrál koncert proti italskému fašismu v La Scale. Bylo to v době voleb a fašisté byli velmi silní. V Itálii je opozicí fašismu komunismus, ale není takový jako v Americe. Já sám jsem nepatřil do žádné strany. Volil jsem komunisty prostě proto, že byli opozicí fašistům. Ale nesouhlasím s italským ani s ruským komunismem v mnoha věcech. Moje linie je jasná. Jsem pro svobodu. Proti všemu, co není pro svobodu, protestuji.“

„Řeknu to takhle: každé velké město má svůj odbor pro řízení a plánování dopravy, kde padesátka lidí pořád kontroluje, jestli si to tady auťáky dost užívají a jestli se mají v našem městě fajn. Proto doporučuju, abychom na každé radnici založili také odbor pro pěší a veřejný život.“

„Nemusíte být nezbytně Skandinávec, abyste pochopil Sibelia, nebo Čech, abyste pochopil Janáčka. Je tu samozřejmě určité dědictví, geny, které si v sobě neseme, ale hudební intelekt je jednotný. Každý může hudbu pochopit a předat dál. To jsou hlavní mechanismy, které umožňují lidem hudbu interpretovat.“

„Vyrůstal jsem ve stínu svého otce, populárního herce Jeana Pierra Cassela. Hrál většinou milovníky a lidi z vysoké společnosti, a já jsem nechtěl pokračovat v tomto lehkém komediálním žánru. Pár podobných rolí jsem sice ztvárnil, ale jinak jsem si musel najít svou vlastní identitu. A tak se stal mojí obchodní značkou úplný protiklad - drsňák.“

„Život je groteska. Tak to cítím, asi proto jsem také nikdy nemohl ilustrovat romantickou poezii. Zapadající slunce a opuštěná srdce, to je mi na hony vzdálené. Miluju bajkaře: Krylova, La Fontaina, Ezopa. Mám rád, jak míchají říši zvířat a lidí. Věděli, že mocní nikdy neřeknou: Vy myslíte, že ten kozel, to jsem jako já?.“

„Inteligentní lidé jsou všeobecně dost rádi podezíraví. Říkají si, že jejich duševní mohutnost je chrání před slepotou; že i když se vznášejí v nadoblačných výšinách, neztrácejí přitom ze zřetele malé temné body života.“

„Nejdůležitější věcí, kterou Benny Goodman udělal, bylo zařazení Teddy Wilsona a mě do kvarteta. Byla to okamžitá integrace. Černí lidé se nemíchali s bílými. Benny nás představil jako pana Lionela Hamptona a pana Teddy Wilsona. Otevřel dveře Jackie Robinsonovi. Dal hudbě charakter a styl.“

„Vždycky jsem byl radši tím, kdo zůstává vzadu. Nevyprodám sál, lidi mě neznají. Všechny mé písně proslavili jiní hudebníci. A o to mi šlo. Takhle se mi to líbí.“

„Rád bych lidem, kteří se už mnoho let buď smějí, nebo potřásají hlavou, když vidí naše obrazy, udělil menší lekci. Nechápou, že v těch impresích může být i troška rozumu – že podle okamžitého dojmu prostor může být červený nebo modrý. Od dětských let jsou zvyklý na to, že listí a tráva jsou zelené a barva pleti růžová. Nejsou schopni pochopit, že naše snažení je myšleno vážně – považují je za humbuk, nedbalost, nebo duševní poruchu, ta se jim zdá nejpravděpodobnější. Nemohou pochopit, že umělci to s těmi obrazy myslí vážně, že vznikly v trýzni a za probdělých nocí, že stály krev a nervy.“

„Je to velmi silné téma, svým způsobem stále aktuální, které nese v sobě poselství, a to, že lidé dokáží žít a pomáhat si, a pokud to něco kazí, jsou to právě ideologie a záměry mocných, jejichž se malý běžný člověk stává obětí.“

„Pravda je, že ve své zemi nejsem dvakrát populární. Samozřejmě, že je dost lidí, které mé názory dráždí. Na druhou stranu je také dost těch, kdo chápou, že mi přijde například groteskní, absurdní, když se britská či americké vláda snaží zaujímat morální postoje. Podle mého žádnou morální autoritu nemají.“

„Tato rámcová úmluva používá některé zajímavé axiomy jako například, že kouření zabíjí, ačkoliv to nikdy nebylo prokázáno. Bylo pouze prokázáno, že kouření neprospívá zdraví. Víc peněz zatím kuřáci na výzkumy nedali, aby mohlo být prokázáno, že zabíjí, protože například automobily evidentně zabíjejí tisíce lidí ročně, přesto je nikdo nezakazuje.“

„O králi Šalamounovi se říká, že rozuměl i jazyku žížal a mravenců. O Christianu Morgensternovi se to ví. Vážným lidem tohoto světa vadí, když třicetiletý muž, který nadto má předpoklady stát se myslitelem, žvatlá po způsobu dětí a vymýšlí si podivná slova jen proto, aby pobavil celou společnost.“

„Činnost některých sionistů ve Spojených státech nakonec obrátí všechny lidi proti jejich cílům. Velmi se obávám, že se Židé zachovají stejně jako všichni pronásledovaní: dostanou-li se k moci, začnou projevovat stejnou nesnášenlivost a krutost, s jakou se k nim chovali lidé, v jejichž područí byli. Tato skutečnost mě velmi trápí, protože mi vždycky byli sympatičtí.“