Citáty o vědě
strana 4

„Jako Chajim Weizmann, jehož život a práce byla inspirací mnoha mladých vědců, celým svým srdcem věřím, že věda této zemi přinese mír, obnoví její mladistvý elán a vytvoří zdroje pro nový život, a to jak duchovně, tak materiálně.“

Efrajim Kacir (1916–2009) izraelský vědec, 4. prezident Izraele

Zdroj: [Katchalski-Katzir, Ephraim, My Contributions to Science and Society, The Journal of Biological Chemistry, 2005, únor, 280, 17, 10.1074/jbc.X400013200, 1083-351X, http://www.jbc.org/content/280/17/16529.full.pdf, 16530, anglicky]

O srdci, O míru, O životě

„V Akademii věd jsem byl pořád mezi tou privilegovanou skupinou intelektuálů, kteří mají často názory inkompatibilní s názory těch lidí, kteří drží moc. Iluze intelektuála je v tom, že jeho myšlenka je daleko mocnější nežli moc sama.“

Ivan Sviták (1925–1994) český československý politik, básník, filozof a politický spisovatel

Zdroj: [2012, Hledání české filosofie, Filosofia, Praha, 1, 205, čeština, 978-80-7007-388-9]

O myšlenkách, O lidech

„Na poli vědy i v běžném životě jsem postupně učinil řadu objevů; vzhledem ke své mizerné paměti mnohé z nich i opakovaně.“

Jaroslav Flegr (1958) český evoluční biolog

Zdroj: Blog Jaroslava Flegra. URL: http://jaroslavflegr.bigbloger.lidovky.cz

O vzhledu, O životě

„Nepřipouštím ideu střetnutí mezi vědou a náboženstvím. Rozpor je mezi náboženstvím a tradicí myšlení, jež si dělá nárok na autoritu vědy, ale ve skutečnosti ztuhlo kolem malého jádra předpokladů – což je moc málo vědecká věc.“

Marilynne Robinsonová (1943) americká spisovatelka a esejistka

Zdroj: [Gallagher, Michael Paul, Nová prohlídka „nového ateismu“, teologicketexty.cz, 2013, 2014-11-28, http://www.teologicketexty.cz/casopis/2013-1/Nova-prohlidka-noveho-ateismu.html]

O náboženství

„Psychologie nemůže dosáhnout jistoty a přesnosti přírodních věd, dokud se nebude opírat o experiment a měření. Krokem v tomto směru by mohla být aplikace série mentálních testů a měření na velký počet individuí.“

James McKeen Cattell (1860–1944) americký psycholog

Zdroj: [Plháková, Alena, Dějiny psychologie, Grada, 1, 2006, 80-247-0871-X, 105]

„Věda nám dodá dostatek rad, když se zeptáme na té správné fakultě, jak zařídit to i ono.“

Jan Zrzavý (biolog) (1964) český evoluční biolog, profesor a zoolog

Zdroj: Jan Zrzavý: Rozhodne se ve městech. Euro, č. 15, roč. 2011, 11. IV. 2011, str. 78-79.

„Náboženství je věda minulosti, vyschlá a obrácená v dogma; je to jen slupka zastaralého vědeckého vysvětlení.“

Roger Martin du Gard (1881–1958) francouzský spisovatel

Originál: (en) Religion is the science of former times, dried out and turned to dogma; it is only the husk of an outdated scientific explanation.
Zdroj: román Jean Barois

O minulosti, O náboženství

„Člověk je bytost s představivostí a morálkou proto, že ve společnosti dává svému životu nové cíle, které by o samotě nemohly existovat: přátelství, náboženství, umění, vědy.“

George Santayana (1863–1952) 20. století španělsko-americký filozof zabývající se pragmatismem

The life of reason II. Reason and society

O umění, O životě, O přátelství, O náboženství

„Věda – a to je jejím nejkrásnějším přívlastkem – je základním prvkem spojujícím myšlenky lidí, roztroušených po celém světě.“

Joliot-curie Frédéric (1900–1958) francouzský vědec

Zdroj: [Řekli, napsali…, Rozhledy matematicko-fyzikální, 67, 1988, září, 1, IV. strana obálky]

O myšlenkách, O lidech, O světě

„Současný terorismus je ve své podstatě náboženský, a proto to nebude dlouho trvat a brzy skončí. Opírá se o víru a náboženství, které už nemá žádnou moc, aby se postavilo světu, vědě. Lidé ztratili víru v Boha, svět je agnostický. Věda a sex nás brzy osvobodí.“

Fernando Arrabal (1932) španělský spisovatel, dramatik

Zdroj: Rozhovor s Fernandem Arrabalem na pwf.cz http://www.pwf.cz/archivy/texty/rozhovory/fernando-arrabal-terorismus-skonci-v-muslickach-mladych-muslimek_2954.html

O lidech, O světě, O víře, O sexu

„Věda hraje obrovskou roli, ale nemyslím si, že bude pro dnešní myšlení světa důležité, jestli bude v CERNu nalezen Higgsův boson nebo nebude.“

Jiří Bičák (1942) český fyzik a vědec

Zdroj: [Einstein v Praze, ceskatelevize.cz, 2012-03-13, 2012-12-27, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/historie-cs/168028-einstein-v-praze/]

O světě

„Mystici neustále doufají, že je věda jednoho dne předběhne.“

Booth Tarkington (1869–1946) americký romanopisec

Originál: (en) Mystics always hope that science will some day overtake them.
Zdroj: [Tarkington, Booth, 1969, Looking Forward: And Others, Ayer Publishing, 112, angličtina]

„Věda věci rozebírá, aby zjistila, jak fungují. Náboženství věci spojuje, aby zjistilo, co znamenají. Jsou to odlišné intelektuální počiny.“

Jonathan Sacks (1948) britský rabín

Zdroj: [Stephen Hawking používá myšlenky Isaaca Newtona; křesťané reagují, krestandnes.cz, 2010-09-08, 2013-03-29, http://www.krestandnes.cz/article.htm?vars=stephen-hawking-pouziva-myslenky-isaaca-newtona-krestane-reaguji/17216]

O náboženství

„Jsme ovládáni kulturou, která se nerozvinula tak daleko jako věda; vědecký člověk je už na Měsíci, ale my pořád žijeme s morálními pojmy od Homéra.“

Michelangelo Antonioni (1912–2007) italský filmový režisér a scenárista

Zdroj: [Lukavec, Jan, Giboda, Michal (ed.): Mosty a propasti mezi vědou a uměním (in LtN), iliteratura.cz, 2010-07-20, 2011-07-14, http://iliteratura.cz/Clanek/26765/giboda-michal-ed-mosty-a-propasti-mezi-vedou-a-umenim-in-ltn]

O životě

„Studium vědy je ctnost. Pozornost věnovaná geologii je lidská povinnost.“

Alexander Winchell kniha Walks and talks in the geological field

Originál: (en) The study of science is a virtue. Attention to geology is a human duty.
Zdroj: [Winchell, Alexander, 1890, Walks and talks in the geological field, Chautauqua press, 36, angličtina]

O studiu

„Lidé, kteří se málo vyznají v přírodních vědách, a lidé, kteří se málo vyznají v náboženství, se mohou mezi sebou hádat a jejich pozorovatelé si mohou myslet, že se to hádá věda s vírou. Ve skutečnosti však zde narazily na sebe jen dva druhy nevědomosti.“

Robert Andrews Millikan (1868–1953) americký fyzik

O lidech, O víře, O náboženství

„Vytvořili systém vlády, která nejenže nepovolil žádné demokratické podmínky, ale také modernizaci ekonomiky, techniky, vědy a mnoha dalších oblastí. Byl to fašismus blízký italskému.“

Andrzej Bilik (1939)

o Antóniu de Oliveira Salazarovi a Marcelu Caetanovi
Originál: (pl) Stworzyli system władzy, który nie tylko nie dopuszczał żadnych warunków demokratycznych, ale także nowoczesności w gospodarce, technice, nauce i wielu innych dziedzinach. Był to faszyzm bliski włoskiemu.
Zdroj: [Rewolucja goździków – koniec dyktatury w Portugalii, polskieradio.pl, 2014-04-25, 2014-05-26, http://www.polskieradio.pl/39/156/Artykul/1107238,Rewolucja-gozdzikow-–-koniec-dyktatury-w-Portugalii]

„Věda je mou prací a hudba zábavou.“

Alexandr Porfirjevič Borodin (1833–1887) ruský skladatel, lékař a chemik

Zdroj: [Schonberg, Harold C., 2006, Životy velkých skladatelů, BB/art, Praha, 1, 387, čeština, 80-7341-905-X]

O hudbě

„Přímé řízení velkého umění a vědy je neproveditelné.“

Pjotr Leonidovič Kapica (1894–1984) ruský fyzik

1965
Zdroj: [Muraško, Galina P., Vědeckotechnická revoluce a sovětská technická inteligence, Slovanský přehled, 2014, 1, 97]

O umění

„Vědou nejsou jen vědy přírodní, nýbrž i etika, právo, politika, ekonomie, estetika a náboženství.“

František Fajfr (1892–1969)

Zdroj: František Fajfr na phil.muni.cz http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/fajfr.html

O náboženství

„Staří Řekové měli ve vědě pěkně našlápnuto, kdyby se takhle pokračovalo, byli bychom nesmrtelní už dnes.“

Marvin Minsky (1927–2016) americký kognitivní vědec

„Pěstování vína se podobá filmu. Taky je to velká věda.“

Christopher Lambert (1957) francouzský herec

Zdroj: [Tarzanova vášeň, Reflex, 2010, 25, 18]

O víně

„Pojem sebereflexe, který byl dosud doma v humanitních vědách, určuje ve stále větší míře i problémy přírodních věd.“

Dietrich Schwanitz (1940–2004) německý spisovatel

Zdroj: [Lukavec, Jan, Schwanitz, Dietrich: Vzdělanost jako živý dialog s minulostí (in MfD), iliteratura.cz, 2012-02-06, 2012-09-15, http://www.iliteratura.cz/Clanek/29483/schwanitz-dietrich-vzdelanost-jako-zivy-dialog-s-minulosti-in-mfd]

O problémech

„Vědy a umění vděčí za zrod neřestem; méně bychom pochybovali o jejich výhodách, kdyby za něj vděčily ctnostem.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Dílo, Rozprava o vědách a uměních
Zdroj: [Rousseau, Rousseau, 1989, Rozpravy, Svoboda, Praha, 2., 60, 80-205-0064-2]

O umění

„Umění a věda mají svůj styčný bod v metodě.“

Edward George Lytton (1803–1873) anglický romanopisec, básník, dramatik a politik

Originál: (en) Art and science have their meeting point in method.
Zdroj: [Bulwer-Lytton, Edward, 2011, Caxtoniana: A Series of Essays on Life, Literature, and Manners, Cambridge University Press, 122, anglicky, 978-1-10807-279-3]

O umění

„Filozofie práva aneb právo přirozené jest věda, která předně z bytosti člověka i člověčenstva vyvozuje nejvyšší princip neb ideu práva, jižto pak dále vyvinuje na základě skutečných poměrů života lidského.“

Rudolf Thurn-Taxis (1833–1904) český právník a starosta

Zdroj: Rudolf Thurn-Taxis na phil.muni.cz https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/thurn.html

O životě

„Nic nepřekáží pokroku vědy tolik, jako když si někdo myslí, že ví, co ještě neví.“

Georg Christoph Lichtenberg (1742–1799) německý vědec, satirik

J 1438

„Nobelova cena je velmi dobrá pro vědu a velmi špatná pro vědce.“

Jacques Monod (1910–1976) francouzský biolog

Originál: (en) The Prize is very good for science and very bad for the scientists.
Zdroj: [Hargittai, Istvan, 2002, The road to Stockholm: Nobel Prizes, science, and scientists, 5, en, 0-19-860785-7]

„Svět náboženské víry je radikálně odlišný od světa vědeckého, ve víře nejde o dokazování věcí, ale o následování, o životní postoj. Znovu podotýkám, že podle mne matematika může nabídnout určité metafory pro usuzování v náboženské víře. Ale rozhodně se věda dá dělat jak s vírou, tak bez víry.“

Petr Hájek (matematik) (1940–2016) český logik a matematik

Zdroj: Daníčková, Sylva, O povaze královny věd aneb Matematika, abicko.avcr.cz, 2013-07-12, 2014-01-08, http://abicko.avcr.cz/archiv/2004/5/obsah/o-povaze-kralovny-ved-aneb-matematika.html

O matematice, O světě, O víře, O životě

„Skeptik je skutečný muž vědy: on pochybuje jen o sobě a svých závěrech, ale věří ve vědu.“

Claude Bernard (1813–1878) francouzský fyziolog

Originál: (en) The doubter is a true man of science: he doubts only himself and his interpretations, but he believes in science.
Zdroj: [Bernard, Claude, 1999, Experimental Medicine, Transaction Publishers, 52, anglicky, 978-1-41282-322-7]

O mužích

„Věda je archiv mrtvých náboženství.“

Oscar Wilde (1854–1900) dramatik, prozaik a básník

Zdroj: Moudrost a vtip Oscara Wildea. Praha: LEDA 2008.

O náboženství, O mrtvých

„Neexistuje důvod, proč by sociolog měl z přírodních věd znát více než ti, jejichž činnost se snaží vysvětlit, a proto neexistuje ani důvod, proč by vývoj poznání měl čekat na to, až přírodní vědy dosáhnou určitého stupně svého vývoje.“

Friedrich August von Hayek (1899–1992) rakouský ekonom, nositel Nobelovy ceny, politolog a sociolog

Zdroj: [2008, Auguste Comte - 150 let po smrti, Cep, 1, 59, 978-80-86547-87-9]

O poznání

„Hranice racionality se neshodují s hranicemi vědeckosti, s hranicemi empirické vědy.“

Michał Heller (1936) polský teolog

Zdroj: [Spousta, Jan, Tajemství přírody, getsemany.cz, 2014, 2014-03-12, http://www.getsemany.cz/node/3106]

„Pracuji (ve vědě), protože chci pochopit.“

David Baltimore (1938) americký biolog

Originál: (en) I work (in science) because I want to understand.
Zdroj: [Yount, Lisa, A to Z of biologists, Infobase Publishing, 1, 2003, 0-81604-541-0, 13, anglicky]

„Metafysika má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla.“

Immanuel Kant (1724–1804) německý filozof

Zdroj: Kritika čistého rozumu B 395, AA III.260.

O svobodě, O přírodě

„Válka je věda o ničení.“

John Stevens Cabot Abbott (1805–1877) americký historik, pastor a pedagogický spisovatel

Originál: (en) War is the science of destruction.
Zdroj: [Abbott, John S.C, The history of Napoleon Bonaparte: with Maps and Illustrations : in 2 Vollumes, Svazek 1, Sampson Low, 1855, V, anglicky]

O válce

„Pečlivě si vybírejte knihy, které čtete; ať u vás mají svatá Písma vždy přednost, a hned po nich solidní, živoucí, nebeská pojednání, která Písma nejlépe vykládají a aplikuji, a pak věrohodné historie zejména církve, a traktáty o nižších vědách a uměních; ale dávejte si pozor na falešné učitele, kteří by zkazili vaše porozumění.“

Richard Baxter (1615–1691) anglický puritánský církevní vůdce, básník

Originál: (en) Make careful choice of the books which you read: let the Holy Scriptures ever have the pre-eminence, and, next to them, those solid, lively, heavenly treatises which best expound and apply the Scriptures, and next, credible histories, especially of the Church, and tractates upon inferior sciences and arts: but take heed of false teachers who would corrupt your understandings.
Zdroj: The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek II. S. 150.

O historii, O porozumění, O knihách, O umění

„Hranice mezi náboženstvím a vědou neprobíhají mezi vírou a poznáním, ale mezi věděním pravým a mylným. V tom vidím doklad, že věda dnes zastává roli náboženství, je dnešním náboženstvím.“

Zdeněk Neubauer (1942–2016) český biolog a filozof

Zdroj: týdeník Mladý svět, 21. října 2003

O víře, O náboženství, O poznání

„Dějiny říší jsou dějinami utrpení. Dějiny vědy jsou dějinami lidské velikosti a lidského štěstí. Přesto však lidé vzpomínají více na své ničitele než na své dobrodince.“

Edward Gibbon (1737–1794) anglický historik a člen parlamentu

Zdroj: [1088. schůzka: Všivá historie, rozhlas.cz, 2016-05-01, 2016-08-22, http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/1088-schuzka-vsiva-historie--1631971]

O lidech, O štěstí, O utrpení

„Věda bez svědomí je zhouba duše.“

Francois Rabelais (1494–1553) hlavní francouzský renesanční spisovatel

O duši

„Film jako umění totální syntézy, toto báječné novorozeně stroje a emoce, přestává křičet a vstupuje do svého dětství. Jeho dospívání bude brzy ponoukat jeho inteligenci a rozmnožovat jeho sny; žádáme, aby se urychlil jeho rozmach a aby se uspíšil příchod jeho mladosti. Potřebujeme Film, abychom vytvořili totální umění, k němuž všechna umění odevždycky směřovala. Dnes se „pohyblivý kruh“ estetiky konečně triumfálně uzavírá v totálním splynutí všech umění, kterému se říká Kinematograf. Naše doba syntetizovala božským elánem četné zkušenosti člověka. Dali jsme dohromady všechny stránky praktického a citového života. Oženili jsme Vědu s Uměním, chci říci objevy – a ne údaje vědy – s ideálem Umění, aplikujíce je vzájemně tak, abychom mohli zachytit a fixovat rytmy světla. To je film.“

Ricciotto Canudo (1879–1923)

Zdroj: Canudo Ricciotto: Teorie sedmi umění. Iluminace 92-1, s. 20

O světle, O snech, O umění, O životě

„Mateřství je úžasná, ale zároveň i náročná práce. Spíš než o čem jiném je o logistice. Zjistíte, že máte rezervy energie, o kterých jste nikdy nevěděla.“

Deborah Mailman (1972)

O mateřství

„Polovinu peněz, které dávám na reklamu, vyhazuji oknem. Jenže nevím, která polovina to je.“

Lord Leverhume

O penězích

„Pokud majitel obchodu neví, kudy se zákazníci nejčastěji pohybují, není možné se racionálně rozhodnout, kam co vystavit nebo kam umístit reklamní materiály, které je mají zlákat k nákupu.“

Paco Underhill (1950)

„Sociální média jsou jako sex v pubertě. Každý to chce dělat, nikdo pořádně neví jak, a když dojde konečně na věc, všichni jsou zklamaní, že to nebylo lepší.“

Avinash Kaushik

O sexu

„Když se homosexualita vystavuje na odiv extrémně ve stylu: ‚Ach, víte, jsem homosexuál‘, to není nic pro mě. Muž má být mužem.“

Giorgio Armani (1934) italský módní návrhář

Zdroj: [Giorgio Armani: Ženy mají stárnout přirozeně, muži nemají být svalovci, revue.idnes.cz, 2015-04-23, 2017-03-16, http://revue.idnes.cz/giorgio-armani-o-zenach-a-muzich-dnq-/lidicky.aspx?c=A150421_122221_lidicky_zar]

O mužích

„Moc dneska vědou, pomocí vědy vládne. Dneska se žádná mocenská struktura bez vědy neobejde. Jednak se neobejde bez produktů vědy, ale ta lepší, vyšší se neobejde ani bez vědy samotné. To, že se věda nechává kupovat a dělá svou práci na objednávku, je dokladem jakési upadlosti intelektuálství do něčeho, co je pokleslé. Postmodernita začala de facto v modernitě, v té vědě, která přestala být posedlostí hledání pravdy a stala se výrobou toho, co si kdo objednal. A v tom smyslu intelektuál, který by byl podnikatelem a dodával by potřebnou intelektuální zbrojnici komukoliv, tak vlastně poklesá na úroveň „vědce“. Proto si myslím, že povědomí té povolanosti je strašlivě důležité, ale nelze se při tom pouze odvolávat na tradici, ale musíme analyzovat také to, co to ještě může znamenat dnes. Tedy intelektuál není ten, kdo má pravdu, ale ten, jemuž je pravda důležitější než jakákoli politika, jakákoli mocenská pozice, jakýkoli omezený zájem.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

O hledání, O pomoci, O pravdě, O podnikání

„Mé komiksy doopravdy nevyprávějí, nepředstavují ani část příběhu. Nevím, co se děje před a po obraze, který představuji. Důvody plačících hrdinek, které maluji, jsou mi neznámé.“

Roy Lichtenstein (1923–1997) americký výtvarník

Zdroj: [Walther, Ingo, Umění 20. století, Slovart, Praha, 2011, 840, 322, 978-80-7391-572-8]

„Biskupové, finančníci, právníci a všichni ti uhlazenci, co parazitují na dělnické třídě, teď vědí, že to je začátek konce.“

David Kirkwood (1872–1955)

1924
Zdroj: [Johnson, Paul, Dějiny anglického národa, 389, 9788073353094]

„Říká se o mně, že rád mlčím. Neznamená to, že jsem klidný a bezstarostný. Jen prožívám boje, o kterých nikdo nic neví.“

Jan Tříska (1936–2017) česko-americký herec

O boji

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla VII. - Symbol a libido

O cvičení, O povaze, O rozumu, O vztazích

„Bohužel neexistuje žádná jiná metoda známá vojenské vědě, podle níž by se dal rozlišit pravý důstojník od obratné napodobeniny s hvězdami na rameni, než projití ohněm. Ti praví projdou - nebo udatně zahynou, napodobeniny se zlomí. Někdy při tom lámání zahynou. Ale tragédií je ztráta ostatních… dobrých mužů, seržantů, desátníků a vojínů, kteří se jen osudnou zlou náhodou ocitli pod velením neschopného.“

Robert Anson Heinlein kniha Hvězdná pěchota

Starship Troopers

O mužích, O ztrátě, O zlosti, O hvězdách

„"O tom, že ve Spojených státech se vědcům daří lépe, už se hovořilo před sto lety, dosud ale mozky vysáty nebyly",řekl prezident. Debatu s akademiky, kterou místy doprovázely salvy smíchu, uzavřel Klaus hledáním bodu, ve kterém se česká věda nachází.“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

http://www.novinky.cz/05/91/31.html O tom, že chudoba cti netratí, přesvědčoval V. K. české vědce.

O hledání, O smíchu

„Bolševici tvrdí, že jsou marxisté; Marx a Engels vyžadovali od proletariátu vzdělanost, vědu a filozofii; ruský proletariát vzdělání, vědy a filozofie nemá.“

Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) první československý prezident

Zdroj: Tomáš G. Masaryk „Pomoc Rusku Evropou a Amerikou,“ v Věra Olivová (ed.) Otevřít Rusko Evropě, H & H, Praha 1992, str. 11. Přetisk původního textu z roku 1922.

O vzdělání

„Nejsmutnější aspektem dnešního života je, že věda získává poznatky mnohem rychleji, než společnost nabývá moudrost.“

Isaac Asimov (1920–1992) americký spisovatel a biochemik

O životě, O moudrosti

„Přesná věda připouští ztráty.“

Genesis P-Orridge (1950)

O ztrátě

„Stejně jako umění, i věda se zrodí sama od sebe, ne z přírody. Neexistuje žádný neutrální naturalismus. Umělec, ne méně než spisovatel, potřebuje slovní zásobu, než se může pustit do „kopie“ reality.“

Ernst Hans Gombrich (1909–2001) rakouský historik umění

O umění, O realitě, O přírodě

„Chtěl bych jen poukázat na to, že vesmírný program se stává největším americkým generátorem nových myšlenek ve vědě a technice.“

Wernher von Braun (1912–1977) němec, později americký, letecký inženýr a vesmírný architekt

O myšlenkách

„Podíval jsem se třeba na knihu Akademie Věd „Tábor Lety - Fakta a Mýty“, kde je například napsáno, že ten tábor nebyl oplocen.“

Tomio Okamura (1972) český člen českého Parlamentu (2013–2017) a senátor českého Parlamentu

Zdroj: [Alternativní pravda, 168 HODIN, 2018-02-04, 2018-02-19, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229-168-hodin/218452801100204/video/598059]

O knihách

„O historickém románu dalo by se mnoho povídati a disputovati. /…/ Než tolik myslím, pokud historický román vyhoví modernímu pokroku ve vědách a umění, pokud především bude šetřiti plné pravdy a pravdivosti, ovšem na umění nezapomínaje, potud bude vždycky oprávněn a udrží se přese všechny útoky, tak jako že pravá historická malba nedá se zapuditi a zničiti třeba sebe věrnějším malováním všední a sprosté přítomnosti. A pak /…/ nám jmenovitě je nezbytně třeba živého připomínání naší minulosti. To nás sílí, osvěžuje, vzpružuje. Litujeme sice, že tu tam se někdo při tom nudí; ale sta srdcí se při tom zahřeje a rozehřeje. — /…/ Je pravda, najdeme mnoho tendence – /…/ Ale nejen u nás, jinde také. A také pravda, že jí začasté umění trpí. Ale jsme v zápase, a bojujeme o život. A život národa nade všecko. Pro něj musí všecko zápasit, i umění.“

Alois Jirásek (1851–1930) český spisovatel

O minulosti, O srdci, O pravdě, O umění

„Nejmocnější vědou světa se stala, ta která byla v minulosti dlouho neuznávaná, psychologie. Dnes nám řídí celou společnost….“

Jeannes

O minulosti, O světě

„Věda není až zas taková věda se správným přístupem.“

Stanislav_J

Stanislav Jaksch

„Odhalení Rukopisů jako padělku se netýkalo ani tolik koncepčních otázek jako spíše dostupných vědeckých metod; bylo to přesně řečeno, cvičení v „normální vědě“, abychom tu použili výrazu Thomase Khuna. A jelikož normální vědou byl tehdy pozitivismus, posílil spor o Rukopisy přísně na data zaměřený, programově antispekulativní postoj v humanitních vědách, a představoval tak vyvrcholení českého pozitivismu.“

Jindřich Toman

Zdroj: TOMAN, Jindřich. Příběh jednoho moderního projektu: Pražský lingvistický kroužek, 1926-1948. Praha: Karolinum, 2011, str. 94

O cvičení

„Archeologie je strategická věda 21. století, protože jako jediná nám umožňuje mapovat dlouhé časové řady vývoje společnosti od jejich vzniku, vzestupu, dosažení vrcholu, krize, úpadku a zmrtvýchvstání a nové cesty na další vrchol. Toto je příběh člověka – nekončící snaha vyrovnat se s krizí a dosahovat nových vrcholů.“

Miroslav Bárta (1969) český egyptolog

O cestě, O snaze

„Vědu nelze zastavit. Člověk získá znalosti bez ohledu na to, jaké jsou důsledky - a nemůžeme předvídat, jaké budou.“

Linus Pauling (1901–1994) americký vědec

Alois Jirásek (1851–1930) český spisovatel

/.../ Je pravda, najdeme mnoho tendence – /.../ Ale nejen u nás, jinde také. A také pravda, že jí začasté umění trpí. Ale jsme v zápase, a bojujeme o život. A život národa nade všecko. Pro něj musí všecko zápasit, i umění.
Zdroj: Tato slova vložil Jirásek do úst hrdinovi románu Janu Hodovalovi → JIRÁSEK, Alois. Na ostrově. V Praze: Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1888. 183 s. [Citovaný text je na str. 17.]

O minulosti, O srdci, O pravdě, O umění

„Problém upadající rozumnosti a těžký pokles kvality myšlení je zastírán jednak dostatečným počtem mimořádných výkonů a hlavně triumfálním postupem vědy. V celku však zvláště evropská společnost degeneruje, což je ještě podepřeno nechutí inteligence k potřebné reprodukci.“

Petr Piťha (1938) český ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, lingvista a římskokatolický duchovní

Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové
Zdroj: http://stolzova.deml.cz/view.php?cisloclanku=2008041701

O problémech, O inteligenci

„Ian byl průkopnický vědec, který nás dostal ven z tekutých písků vnímání vědy a náboženstvím jako věcí zcela v rozporu nebo zcela irelevantní k sobě navzájem.“

Robert John Russell (1946) americký fyzik a teolog

Zdroj: [Ian Barbour, Who Found a Balance Between Faith and Science, Dies at 90, nytimes, 2014-01-12, 2017-03-24, https://www.nytimes.com/2014/01/13/us/ian-barbour-academic-who-resisted-conflicts-of-faith-and-science-dies-at-90.html?_r=1]

O náboženství

„Věda nezná svůj dluh vůči představivosti.“

Ralph Waldo Emerson (1803–1882) americký filozof, esejista a básník

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Proto si myslím, že povědomí té povolanosti je strašlivě důležité, ale nelze se při tom pouze odvolávat na tradici, ale musíme analyzovat také to, co to ještě může znamenat dnes. Tedy intelektuál není ten, kdo má pravdu, ale ten, jemuž je pravda důležitější než jakákoli politika, jakákoli mocenská pozice, jakýkoli omezený zájem. <br class="br">Zdroj: Intelektuálové a moc, červen 1991 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=122

O hledání, O pomoci, O pravdě, O podnikání

„Díky vědě nezblbneme.“

Petr Slavíček (1976) český fyzikální chemik

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/slavicek-ucime-jako-pred-900-lety-musime-prestat-prednaset-d/r~d4755c4a23e611ea9ec9ac1f6b220ee8/

„[věda] jde kupředu podle své vlastní řehole, jejímž kánonem je heslo Nic než pravdu. Moderní člověk si žádá, aby totéž heslo ovládlo celou kulturu a celý veřejný život vůbec.“

Jan Bělehrádek (1896–1980) český politik a lékař

Zdroj: [KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století, http://libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=b&start=21&count=20, 2016-07-27, Libri]

O pravdě, O životě

„Já totiž míval velký problém s vědami exaktními, a proto nebylo jiné volby než umělecká škola, kde matematika a fyzika nebyly.“

Václav Kopta

https://program.rozhlas.cz/kdyz-je-silny-pribeh-muze-se-stat-zazrak-rika-herec-vaclav-kopta-8150811

O matematice, O škole a vzdělávání, O problémech

„Soukromé vlastnictví bylo a je i dnes příčinou nekonečného počtu zločinů a neštěstí člověka; člověk by měl uvítat dobu, kdy pokrok vědy a znalost prostředků na utváření vyššího charakteru všech jednotlivců lidského rodu způsobila, že další existence soukromého vlastnictví je nejen zbytečná, ale velmi škodlivá pro všechny. V rozumné společnosti nebude existovat soukromé vlastnictví."“

Robert Owen (1771–1858) britský podnikatel, zabýval se dělnickou otázkou, hledal alternativu ke kapitalistickému systému

Zdroj: PERNÝ, L.: Triumvirát utopického socializmu:Charles Fourier, Saint-Simon, Robert Owen. In: DAV DVA, 2019

O štěstí

„Obiectum znamená to, co je před nás vrženo (ob-jecto, před-hazuji), tedy něco jako před-mět či námitka (srv. angl. a franc. objection), tak zároveň to, co leží přes cestu (ob-jacet) jako překážka či zábrana. Objektivita je potom ve vědě názvem pro jsoucno co do jeho pasivního výskytu. (21)
Tvrdím, že přirozenou zkušeností je zkušenost naší subjektivity. V ní se vztahujeme bezprostředně sami k sobě a skrze tuto „samovztažnost“ se vztahujeme ke všemu, co jest. Subjektivita je tím nejpůvodnějším lidským prožitkem, a také tím nejpřirozenějším: od zrození je člověk se svou subjektivitou totožný, v ní spočívá jeho přirozenost: člověk je subjektem. S touto bezprostřední subjektivitou souvisí i naše zasuté povědomí, že bytí jsoucna – veškerého jsoucna – je subjektivní povahy. (16)“

Zdeněk Neubauer (1942–2016) český biolog a filozof

Zdroj: Smysl a svět, Subjektivita jako ontologická zkušenost přirozeného světa, 2001

O cestě, O povaze, O lži

„Záměrem bible není vyučovat vědu, ...učí nás, co je dobré pro naši spásu. Bible neučí geometrii, jelikož jí není potřeba pro naši spásu.“

Georges Edouard Lemaître (1894–1966) belgický vědec a kněz

Zdroj: [Rejman, Daniel, Otec velkého třesku, Georges Lemaître – střídmý kosmolog, jemuž nestačila slova, vesmir.cz, 2019-09-04, 2020-04-10, https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2019/09/otec-velkeho-tresku.html]

„Věda má vlastní specifickou logiku vývoje, kterou je nutno stále mít na zřeteli. Podle ní věda musí pracovat ´do zásoby´, ´na potom´, pouze při těchto podmínkách se bude nalézat ve zcela pro ni přirozené vývojové pozici.“

Sergej Ivanovič Vavilov (1891–1951) ruský fyzik

Zdroj: [Houdek, František, Badatelé všech zemí, bojte se!, vesmir.cz, 2018-11-09, 2020-04-10, https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2018/11/badatele-vsech-zemi-bojte-se.html]

„Převažující důraz na užitečnost vědy stále více kazí radost z rostoucího porozumění základním přírodním zákonům.“

Lise Meitnerová (1878–1968) rakouská fyzička

Zdroj: [Houdek, František, Badatelé všech zemí, bojte se!, vesmir.cz, 2018-11-09, 2020-04-10, https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2018/11/badatele-vsech-zemi-bojte-se.html]

O porozumění, O zákonech, O radosti

„Nechť duševní kultura jde stále kupředu, nechť přírodní věda rozvíjí se do stále větších rozměrů a hloubek a nechť lidská mysl dále rozšiřuje své obzory tak moc jak jen chce; nad vznešenost, důstojnost a morální kulturu křesťanství tak jak vyzařuje z evangelií, se nikdy nedostane.“

Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832) německý spisovatel

„Věda není ohromena konglomerací dat. Má ráda pečlivě sestavenou analýzu každého problému.“

Daniel Edward Koshland (1920–2007)

Originál: (en) Science is not impressed with a conglomeration of data. It likes carefully constructed analysis of each problem.

Source: [Koshland, Daniel Edward, The Perversity of Inanimate Objects, science., 1994-01-14, 2020-04-18, https://science.sciencemag.org/content/263/5144/155]

O problémech

„Dozajista nevyjevím žádné velké tajemství, když sdělím, že proces proměny Filozofické fakulty Karlovy univerzity v opravdovou obec akademickou byl extrémně pomalý a pro mě, kdysi vyštvaného, tam jaksi nebylo místo. Než konečně odešli ti, kteří byli stranou povoláni, aby mě a mé kolegy (třebas Jiřinu Šiklovou) nahradili, založili jsme ve spolupráci s rektorem Paloušem a docentem Suchým prostě Fakultu sociálních věd, která dnes žije svým standardním životem a má pevné, i když nikoliv bezproblémové postavení ve struktuře akademického života.“

Miloslav Petrusek (1936–2012) český sociolog

2009<br><br>Source: Mé vzpomínky na profesora Miloslava Petruska (15.10.1936 -19.8.2012), spoluzakladatele FSV UK a jejího druhého děkana https://acpo.vedeckecasopisy.cz/publicFiles/00220.pdf

O tajemství, O životě

„Lidé, kteří tvrdí, že studiem věd se člověk stane ateistou, musejí být dost hloupí.“

Max Born (1882–1970) fyzik

Zdroj: http://www.converter.cz/fyzici/vyroky.htm

O lidech, O hlouposti, O studiu

„Uprostřed pouště snili kdysi bojovníci a dobyvatelé o ráji. Sen několika se uskutečnil prací milionů. Od jedné řeky ke druhé proudila voda - suchou pouští. Vznikly vesnice, města, kvetlo umění a věda, dokud vše neovládlo vojsko dobyvatelů beze snů. Živili se ještě plody země, ale neuměli už živě snít.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Der Mythus des 20. Jahrhunderts, Munchen 1941

O vodě, O snech, O umění

„Omyl, zdání, i hřích mohou být v nejvyšší míře pravdivé, činí-li mýlícího se plodným, stoupá-li tím jeho tvořivá síla. Zde spočívá například velká hodnota hypotéz přírodní vědy, které se později ukázaly jako nesprávné. Přiměly bádajícího ducha k novému myšlení, krátce vedly k vzestupu života.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Der Mythus des 20. Jahrhunderts, Munchen 1941

O síle, O životě, O chybách

„Jestliže skutečně hovoří přírodní věda, pak rádi a jako žáci posloucháme. Ale ne vždy, když hovoří přírodovědci, hovoří přírodní věda.“

Edmund Husserl (1859–1938) německý filozof, známý jako otec fenomenologie

Zdroj: [Petr Urban: Být věrný prožívané zkušenosti, vesmir, 2015-10-01, 2018-05-08, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2015/cislo-10/petr-urban-byt-verny-prozivane-zkusenosti.html]

„Naše arménská věda a naše kulturní instituce se po mnoho let vyhýbaly kontaktům se učenými mechitaristy. Ano, jsou spojeni s Vatikánem. Ale stejní mechitaristé jsou sběrateli a správci kulturních hodnot arménského lidu. Vzájemná výměna v oblasti arménských studií by mohla být velkým přínosem pro historii naší kultury.“

Suren Akopovič Tovmasjan (1909–1980)

Originál: (ru) Многие годы наше арменоведение, да и наши учреждения культуры избегали контактов с учеными мужами-мхитаристами. Да, они связаны с Ватиканом. Но те же мхитаристы – собиратели и хранители культурных ценностей армянского народа. Взаимный обмен в области арменоведения мог бы принести большую пользу истории нашей культуры.
Zdroj: [Мирзоян, Гамлет, СОВЕТСКИЕ ПРАВИТЕЛИ АРМЕНИИ, noev-kovcheg.ru, 2018-04, 2020-08-27, https://noev-kovcheg.ru/mag/2009-04/1586.html]

O historii, O učení, O studiu

„...věda přírodní by přestala být vědou, kdyby opustila svůj základní princip, jímž je představa, že všechno dění je zákonité. Bude úkolem dalšího vývoje fyzikální teorie, aby vědeckou víru ve všeobecnou zákonitost dění podepřela a postavila na základ bezpečnější.“

Vladimír Úlehla (1888–1947) český fyziolog rostlin, etnograf, ekolog, etnograf a filozof

Zdroj: Vladimír Úlehla na phil.muni.cz https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/ulehla.html

O víře

Friedrich August von Hayek (1899–1992) rakouský ekonom, nositel Nobelovy ceny, politolog a sociolog

Zdroj: [2008, Auguste Comte - 150 let po smrti, Cep, 1, 59, 978-80-86547-87-9]

O poznání

„Při studiu literární vědy jsem získala odpor k pozitivistickému přístupu k literatuře, nemám dojem, že by můj život a to, co řeknu o knize na besedách, mohlo nabídnout relevantní interpretaci toho, co píšu.“

Viktorie Hanišová (1980) česká spisovatelka a překladatelka

Zdroj: [Nagy, Petr, Hanišová, Viktorie, iliteratura, 2020-04-05, 2020-04-12, http://www.iliteratura.cz/Clanek/42827/hanisova-viktorie]

O literatuře, O knihách, O životě, O studiu

„Ani moji vrstevníci už většinou nemají čas na knihy mimo dovolenou, sociální sítě ten čas ukradly románům. Den má prostě jen čtyřiadvacet hodin, s tím ani dnešní, vyspělá věda nic neudělá.“

Mirko Kraetsch (1971)

Zdroj: Časopis Reflex č. 4, 2021, str. 48-52

O dovolené, O knihách, O čase

„Toužil jsem prospěti vědě a vlasti své.“

Emil Holub (1847–1902) český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf

Zdroj: Vydejte se v Holicích na cestu do Afriky a zpět s Emilem Holubem https://www.novinykraje.cz/blog/2020/06/16/vydejte-se-v-holicich-na-cestu-do-afriky-a-zpet-s-emilem-holubem/, novinykraje.cz, 2020-06-16 [cit. 2020-09-24]

O vlasti