Citáty na téma bytost

strana 4

„Existují lidé a bozi, a pak už jen bytosti, jako je Pýthagorás.“

„Když nebudete růst, potká vás totéž, co nás v takovém případě potkává jako lidské bytostí – když nebudete růst, zemřete.“

„Právě za první světové války se zrodila lidská bytost typická pro celé 20. století: válečný uprchlík.“

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

„Snící se rozhodl žít nejen jako netělesná myšlenková bytost, nýbrž přijmout a prožít i tělo a svět instinktů, skutečnost problému života i lásky.“

„Lidský intelekt, tak, jak si jej my představujeme, není nikterak onen, který nám líčil Platón v alegorii o jeskyni. Není právě tak jeho úlohou, aby pozoroval jak míjejí prázdné stíny, jako aby zřel, ohlížeje se za sebe, hvězdu zrak oslňující. Má dělati něco jiného. Zapřaženi jako voli oráčovi do těžké práce, cítíme hru svých svalů a kloubů, tíhu pluhu a odpor půdy: jednati a věděti o sobě, že jednáme, vstupovati ve styk se skutečností a dokonce ji žíti, avšak jen v mezích jejího významu pro dílo, které se dokonává, a pro brázdu, která se táhne, takový jest úkol lidského intelektu. A přece koupeme se v blahodárném fluidu, z něhož čerpáme samu sílu k práci a životu. Z tohoto oceánu života, do něhož jsme ponořeni, vdechujeme ustavičně něco a cítíme, že naše bytost, nebo alespoň intelekt, který ji vede, vytvořil se tu jakýmsi místním ztužením. Filosofie může být jen úsilím, jak znovu rozplynouti se v celku. A intelekt, resorbuje-li se ve svém principu, prožije zas naruby svou vlastní genesi. Avšak takový podnik nebude již moci dovršiti se na ráz; bude nutně hromadný a postupný. Bude záležeti na výměně dojmů, které opravujíce se vzájemně a též na sebe se kladouce, posléze rozšíří v nás lidství a dosáhnou toho, že půjde nad sebe samo.“

„Zde vznikají obrazy "božských" bytostí, které jsou zčásti lidské, zčásti zvířecí povahy. Způsob, jakým se tyto postavy objevují, závisí na zaměření vědomí, je-li zaměření vůči nevědomí negativní, budí zvířata strach, je-li zaměření pozitivní, pak jsou to například "pomáhající zvířata".“

„Dnes již není hranice mezi bližním a nepřítelem tak jasná, jako tomu bylo v minulosti. Když nastoupíme do vlaku, lepí se na nás nesčetné množství nepřátel, jako by byli našimi bližními. Někteří nepřátelé pronikají až do našeho domova v přestrojení za poštovní zásilky, jiní, proti nimž není obrany, nenápadně vnikají až do našich buněk v podobě radiových vln. A tak se pro nás obklíčení nepřítelem stalo již běžnou, každodenní samozřejmostí, zatímco bližní se stali těžko postřehnutelnými bytostmi, které abychom hledali jako jehlu v kupce sena.“

„Zapomeň na to, že ses narodil jako hinduista, a nebuď ani Američan; ber to nejlepší z obou. Buď tím, čím opravdu jsi – dítětem Božím. Hledej a vstřebávej do své bytosti nejlepší vlastnosti všech svých bratří, roztroušených v různých rasách po celém světě.“

„Vzdát se přesvědčení, že musíme zemřít, je poměrně snadné, jakmile člověk opravdu pochopí, že jsme pouhé energetické systémy a že úroveň buněčné degenerace a/nebo regenerace závisejí na tom, jaké úrovně mistrovství nad myslí (kontrola nad mentálním tělem) bytost dosáhla.“

„Schopnost žít z prány je přirozeným důsledkem toho, že je člověk jako naladěný nástroj. Jak naznačuje výzkum celostní medicíny, lidské bytosti existují ve fyzické realitě zvané systém čtyř těl - fyzické, emoční, mentální a spirituální tělo. Zjednodušeně to lze přirovnat ke kytaře o čtyřech strunách. Když jsou struny rozladěné, můžeme pociťovat nejrůznější stupně tělesných, citových či duševních potíží nebo nespokojenosti se životem. Jsou-li naladěné správně, život se stává kouzelným.“

„Je třeba chápat, že vzhledem k tomu, že mezi naší vnitřní a vnější bytostí existuje propojení, ovlivňujeme prostředí okolního světa vším, co se svou bytostí provádíme, ať už na fyzické, mentální nebo duchovní úrovni. Pokud věříme, že když budeme ignorovat Jednotu, unikneme Vesmírné spravedlnosti, znamená to, že trpíme závažným onemocněním - arogancí ducha.“

„Nemáme-li žádnou výjimečnou polohu, rychlost či zrychlení, ani odlišný původ než jiné rostliny a živočichové, pak bychom alespoň mohli být nejchytřejšími bytostmi celého vesmíru. V tom je naše jedinečnost.“

„Prvotní primitivní svět obývaly jednoduché buňky. Celá atmosféra byla prosycena chemickými prvky a zářením. Bylo to období přípravy na vytvoření bytostí, které by mohly vzestoupit do oblasti s vyšší vibrační frekvencí. Dnes se stala běžnou nemocí rakovina, což ukazuje, že opak je pravdou. Je to předehra k návratu nejprimitivnější formy života. Systém proto používá chemtraily, chemoterapii a ozařování, aby degenerovanou složitou buňku uspokojil vytvořením prvotního primitivního stavu Uvnitř. Tento úpadek souvisí i s počítačem, který je minimálně sto let pozadu za programovací pamětí jednoduché buňky. Atmosféra je navíc plná chemikálií a radiace, aby se celková degenerace ještě urychlila. Jak to vyjádřili Hopiové dávných časů, „spása“ démonického řádu spočívá v zničení našeho spojení s Já.“

„Hata yoga je způsob práce s tělem, způsob disciplinování těla, očištění těla, přípravy těla k vyšším úrovním energie. Všichni jsme živi, všichni jsme lidské bytosti, nacházející se tady. My všichni však neprožíváme život se stejnou intenzitou, protože naše energetické úrovně nejsou stejné. Naše životní energie nejsou stejné. Různí lidé prožívají život s různou intenzitou.“

„Jak se budou cítit lidské bytosti, tak se bude mít i celá společnost. Flexibilní a otevření lidé, kteří se budou zajímat a věnovat se všemu místo uzavírání se do svých názorů a ideologií, jistě přispívají k vytvoření jiné společnosti. Energie, kterou ponesou tyto lidské bytosti, ovlivní všechno okolo nich.“

„Otec a matka by měli být respektováni, stejně jako starší, laskavost k živým bytostem by měla být silná a měla by být mluvena pravda.“

„Ultimátní pravda v tomto vesmíru je pravda jednoty. Proto každá existující bytost je ve skutečnosti rozšířením toho, co mnozí nazývají "Bůh". Jsme od toho neoddělitelní. A jako takoví, mít dobré vztahy s lidmi je stejné jako mít dobrý vztah s Bohem.“

„Lidé se v prvé řade neumějí postarat samy o sebe ale chtěli by se už starat i o jiné bytosti.“

„Žijí na jiných planetách inteligentní bytosti?
Jistě. Důkaz: nenavazují s námi kontakt.“

„Naproti tomu řada sociologů si všimla společenské funkce náboženství a z tohoto hlediska v nich vidí mnoho společného. Émile Durkheim pokládal náboženství za výraz kolektivní identity skupiny, která si teprve v posvátném uvědomuje sebe samu. Psychologové objevili obdobnou roli náboženství při integraci lidské osoby, pro vznik vztahů důvěry, jako oporu společné morálky a podobně. Jiní autoři – například Rudolf Otto – naproti tomu hledají společné prvky nebo vrstvy různých náboženství: pro R. Otta je to posvátná bázeň, pro M. Foessela „výraz toho, zač dlužíme bytosti-základu“ a pro J. Sokola „lidská odpověď na fakt života a existence, který se v náboženství chápe jako dar.“

„V naší společnosti dochází k posunu od psychoanalýzy k neurovědě. Zatímco psychoanalýza konfrontuje lidskou bytost s jejími hranicemi a jejími nedostatky, kognitivní neurověda ji vyzývá, aby šla za hranice.“

„Bůh je výtvor člověka. Vynalezli jsme ho, abychom své lidské druhy, a především družky, ovládali. Je to jen ochranářský bengál. Lidské bytosti nemohou žít bez tajemna: bez bohů, popových hvězd, klaunů, mimozemšťanů.“

„To, co je dnes předkládáno jako ideál krásy, je model tuberkulózní nemocné bytosti.“

„Mým cílem je realitu zachycovat excesivně a zachycovat jen myšlenky a vášně živoucích lidských bytostí.“

„Někdy naše světlo zhasne, ale při setkání se s druhou lidskou bytostí, se znovu zapálí.“

„Umělecké dílo je podle mého názoru zajímavé pouze tehdy, je-li to okamžitá a přímá projekce toho, co se děje v hloubi lidské bytosti…. Věřím, že pouze v tomto uměleckém Brutu můžeme najít přirozené a normální procesy umělecké tvorby v jejich čistém a elementárním stavu.“

„Každá hmota kolem nás je neustále přetvářená na jinou. Tyto přechody a přeměny se dějí pořád. Změníme-li zeminu na jídlo, říkáme tomu zemědělství. Změníme-li jídlo na lidskou bytost, říká se tomu trávení. Pokud přetvoříte člověka zpátky v zeminu, je to kremace. Transformujete-li hmotné na nehmotné, jedná se o posvěcení. Proč potřebujeme přetvářet hmotné na nehmotné? Protože je to naše touha. Kdykoli řeknete, že chcete se vydat duchovní cestou, tak ve skutečnosti říkáte, že se chcete dotknout něčeho nehmotného.“

„Existují lidé, kteří si kladou za cíl, ve jménu vznešených kvalit srdce, které vytváří jejich představivost nebo které možná sami mají, pět ódy na jiné lidské bytosti. Pokud jde o mě, využívám svého génia k zobrazení potěšení z krutosti: potěšení, která nejsou přechodná nebo umělá; ale která vznikla spolu s člověkem a zanikne s ním. Nemůže být génius spolčen s krutostí v tajných paktu s prozřetelnosti? Anebo je krutost neslučitelná s géniem?“

„Váš manžel, jakkoli je k vám nepříjemný, je o sobě existující bytost, bytost separovaná a odlišena biologicky v mravech, tradicích a kultuře.“

„Na světě je to většinou nerovnovážně zařízeno tak, že Ti, o které opravdu hodně stojíš, stojí stejně tak hodně o někoho jiného, kterýžto však opět stejně tak stojí o jiného. Pokud do tohoto koloběhu vstoupí vyrovnaná vzájemnost dvou bytostí, je to zázrak.“

„I já jsem si myslela, že politici jsou jakýsi jiný živočišný druh. Ale pořád jde o lidské bytosti s emocemi. Všichni jim jen tak trochu nedůvěřujeme, a když se dostanete do politické arény, hned si pomyslíte – budu pořád schopná zůstat sama sebou?“

„Každá lidská bytost je miniaturní svět.“

„Ztratil jsem duši jako lidská bytost. Ztratil jsem sebeúctu. Nejsem milý kluk, takže pro lidi opravdu není těžké mě nemilovat.“

„Jak by asi vypadal svět člověka, který by prožil svůj svět bez ovlivnění jiné lidské bytosti.“

„Ani netušíme, jak vtipně může znít slovo lidských bytostí těm, co bučí a mečí.“

„Jakmile muž pocítí touhu za ženou, již není osamocenou bytostí, jeho srdce už není osamělé. Z tohoto citu se rodí všechny vztahy k lidstvu, všechny náklonnosti lidského srdce.“

„Marně si říkám, Bůh je takový. Cítím to, dokazuji si to; no proto ještě nechápu, jak může být takový. Nakonec čím více se snažím zkoumat jeho nekonečnou bytost, tím méně ji chápu; ale stačí mi vědomí, že je: čím méně ho chápu, tím více se mu klaním.“

„...vím proto, že cítím. ... Nevím proč existuje vesmír, ale přece pozoruji stále, jako je uspořádaný, stále pozoruji vnitřní souvislost, podle níž bytosti, ze kterých se svět skládá si navzájem pomáhají. Jsem jako člověk, který poprvé viděl otevřené hodinky a neustále by obdivoval jejich sestrojení, ačkoli by neznal použití tohoto stroje anevidel ještě jejich ciferník.“

„O Bohu: Nepochopitelná bytost, která vše objímá, která hýbe světem a tvoří celý systém bytostí, není ani viditelná našemu zraku, ani hmatatelná našim rukám, vymyká se našim smyslům; dílo je viditelné, ale jeho tvůrce se skrývá. Není to maličkost poznat jeho existenci; a když jsme se dostali až sem, že si klademe otázku, jaký je, kde je, náš duch je zmatený, bloudí a nevíme, co si máme myslet..“

„Ženy jsou bytosti složité, uznávám, a ne vždy je možné jim porozumět.“

„Když vidíme, že příroda vyzbrojila některé živé bytosti zuby, jiné rohy a další rukama, aby ubližovali nepříteli, tak zneužití řeči je také, když někomu ubližujeme jazykem ... existují 4 druhy zneužití řeči: 1. když lidé zaznamenávají své myšlenky nesprávně tak, že nejsou důslední ve významu slov a tak lžou sami sebe. 2. když používají metaforicky tedy v jiném významu, než jaký mají ve skutečnosti, a tak pletou druhých. 3. když jako svou vůli slovně deklarují to, co jejich vůlí není. 4. když je používají aby si navzájem ubližovali.“

„Člověk je, jediná bytost na této planetě, povrchní.“

„Protože milovat druhou lidskou bytost je možno ten nejtěžší úkol ze všech. Je to ten nejpodstatnější úkol. Je to práce, při níž všechny ostatní práce se zdají být pouze přípravou.“

„Všichni jsme si rovni. Všichni máme stejný potenciál. Všichni jsme lidské bytosti. Pouze kvůli diskriminaci v minulosti se Vám nedostávalo rovné příležitosti. Problém je pouze ve vás.“

„Bůh je životem všech svobodných bytostí. Je spásou všech, věřících i nevěřících, spravedlivých i nespravedlivých, zbožných i bezbožných, těch kdo jsou svobodni od vášní i těch, kdo jsou v nich chyceni, mnichů i těch kdo žijí ve světě, učených i analfabetů, zdravých i nemocných, mladých i starých.“

„Všechny konečné bytosti nikdy nezůstávají zcela stejné, nýbrž neustále přecházejí z jednoho stavu do druhého, a to buď k lepšímu nebo horšímu... Lidský život je proto stále vystaven změnám. Protože tedy není věčný a neměnný, znamená to, že se stále znovu rodí. Jenže k narození v tomto případě nedochází cizím zásahem zvnějšku jako u tělesných bytostí. Je výsledkem svobodného rozhodnutí každého jedince. A tak se určitým způsobem sami stáváme svými rodiči tak, že se tvoříme, jak chceme, a vlastní volbou se znovu rodíme.“

„Jedna z mých nejoblíbenějších motliteb zní: Dokud tento vesmír bude trvat, dokud zde bude utrpení cítících bytostí, chci zde být, abych mohl sloužit a pomáhat. Tato slova mi vždycky dají vnitřní sílu a naději.“

„Lidská bytost může dosáhnout čehokoli. Pro člověka není nic nemožné. Můžete dosáhnout, cokoli máte na srdci. To je zcela jisté. Říkám to se stoprocentním přesvědčením, se stoprocentní jistotou – čeho opravdu chcete dosáhnout, to můžete mít. A proto je velmi důležité chtít jen dobré věci a ne špatné.“

„Každá rozumná lidská bytost by měla být umírněný socialista.“

„Všichni skutečně duchovní lidé mají v jádru svých bytostí nadání, jak být prostí, nebo vědí, jak prostotu najít.“

„Jak velké je pokušení k ateismu, které přirozeně plyne z bohatství; i ke kompletnímu zapomínání na Boha, jako by snad ve vesmíru nebylo takové Bytosti.“

„,,Živé bytosti přicházejí na svět s úkolem zjistit jak milovat a dobře žít. Zvířata tohle dávno vědí a učí to nás … proto je jejich čas na tomto světě tak krátký - oni se nemusí učit milovat, oni to umí."

MVDr. Orlovská“

„Vrba je domovem andělských bytostí
a ztělesněním jistoty a naděje.“

„Jakmile překročím strach uvnitř sebe. Stávám se nedotknutelným. Čím chcete hrozit bytosti která chápe svou nesmrtelnost?“

„Dřív jsem měl vzory. Jakmile jsem rozvinul mysl pochopil jsem že jediným vzorem bych měl byt já sám. Inspirovat sebe, milovat sebe, posouvat sebe poznávat sebe vzkvétat hodně se smát a být přínosem sobě. Jakmile se stanu sám sobě vzorem neposouvam jen svůj svět ale i ten venku. Jak rozvijím sám sebe rozvijím okolí. Svobodná milující bytost chce žít ve svobodném a milujícím světě a tak se aktivně podílí na jejím vzniku.“

„Jako science fiction je Brave New World nesporně jednou z pamětihodných knih století. Druhou je Orwellův 1984. Oběma knihám se dostává ne zcela žádoucí cti, že se částečně, ve větších a menších detailech, realizují. Tím nabývá pro současného čtenáře zvláštní a specifické síly a sugestivnosti. Přesahují hranice literatury a vstupují do špatného svědomí života. Pokud se týká Huxlyeyho Nového Světa, tak nejen do špatného. Neboť některé principy se nejeví nesentimentálnímu čtenáři zcela zavrženíhodné. Přiznejme si, že proti produkci lidských bytostí ve zkumavkách mluví spíše jen křesťanská tradice a dogma než vědecký rozmysl. Přiznejme, že podmiňování lidské psychiky a pracovních návyků a vůbec lidských motivací v raném věku se provádí, a to dosud na zbytečně nevědeckém a ne zcela efektivním základě. Nepříjemné zde není v principu samém, nýbrž v cílech, které si daná společenská formace je schopna stanovit.“

„Ve jménu Boha, Nejvznešenějšího, Nejsvětějšího. Posvátnému a slavnému dvoru Pána svrchovaného, Jenž v mystériu Podstaty Své vlastní božské od věčnosti dlí a po věčnost nadále dlíti bude, Jenž ve věčnosti Své nesrovnatelné od nepaměti přebývá a navěky nadále přebývati bude, povznesen nad dosah a obzor všech bytostí stvořených, chvála a sláva veškerá náleží. Znamením Zjevení Jeho nesrovnatelného, tak jak Jím utvořeno a do skutečnosti všech bytostí otisknuto bylo, nic jiného není nežli bezmocnost jejich Jej poznati. Světlo, jímž věci všechny zalil a zalévá, ničím jiným není nežli září Já Jeho vlastního. On Sám po všechen čas nad jakéžkoliv spojení s tvory Svými povýšen jest. On stvoření veškeré způsobem takovým utvořil, že by bytosti všechny, schopnostmi svými vrozenými, před Bohem v Den vzkříšení dosvědčiti mohly, že On druha žádného, ni Sobě rovného nemá a od jakéhožkoliv podobenství, podobnosti či srovnání oproštěn jest. On ve slávě transcendentní bytí Svého božského jediným a nesrovnatelným vždy byl, jest a navždy bude a v ušlechtilosti Panstva Svého svrchovaného nepopsatelně mocným vždy jest. Nikdo nikdy schopen nebyl náležitě Jej rozpoznati, ni člověk žádný nikdy neuspěje Jemu porozuměti tak, jak opravdu vhodné a patřičné jest, neboť jakážkoliv skutečnost, na niž se termín „bytí“ použíti dá, svrchovanou Vůlí Všemohoucího stvořena byla, Jenž ji září Já Svého vlastního zalil, která z postavení Jeho nejmajestátnějšího vyzařuje. On navíc dovnitř skutečností všech věcí stvořených emblém rozpoznání Svého vložil, by jistojistě každý věděti mohl, že On Počátkem i Koncem jest, Projeveným i Skrytým, Tvůrcem i Udržovatelem, Všemohoucím a Vševědoucím, Tím, Kdož věci všechny slyší a vnímá, Tím, Kdož v moci Své neporazitelným jest a v totožnosti Své vlastní jako svrchovaný stojí, Tím, Kdož oživuje i zemříti dá, Všemocným, Nepřístupným, Nejvznešenějším, Nejvyšším. Každé zjevení Podstaty Jeho božské znamením jest ušlechtilosti slávy Jeho, vznešenosti posvátnosti Jeho, nepřístupných výšin Jednosti Jeho a velebením majestátu a moci Jeho. Počátek Jeho počátku žádného nemá krom prvosti Jeho vlastní a konec Jeho konce žádného nezná vyjma poslednosti Jeho vlastní.
Báb
I, 1
Výňatky z perského Bayánu“

„Jak podivné bytosti jsou bratři!“

„Jsem nejšťastnější bytost na světě. Možná to už řekli jiní lidé, ale ne tak oprávněně. Jsem dokonce šťastnější než Jane; ona se jen usmívá, já se směju.“

„Pokud nevyjádříte své vlastní originální myšlenky, pokud nebudete naslouchat své vlastní bytosti, zradíte sami sebe.“

„Francouzi uznávají Nejvyšší bytost a nesmrtelnost duše. První den každého měsíce má být zasvěcen věčnému.“

„Velká je vskutku vznešenost Stvořitele, jemuž všechny bytosti vděčí za svůj počátek a který prostupuje celým nebem.“

„Člověk se zcela přirozeně brání zotročení - toť fakt.
Proč se nebrání, když je manipulativně zotročována jeho mysl - toť otázka:
Zotročení těla vadí, ale zotročení mysli nevadí . . .?
(jak nelichotivé pro tak pokročilé bytosti, jakými jsou lidé)“

„Každá živá bytost je o to krásnější, oč je krásnější její duše.“

„Propojení lze chápat jako spojení, které se vytvoří mezi vámi a někým nebo něčím jiným. Když jste takto s něčím spojení, nemůžete to ovlivnit bez toho, aniž byste ovlivnili také sami sebe. A to je ta největší forma bezpečí, kterou může každá živá bytost na této planetě objevit.“

„Pitím vody v podstatě informujete sami sebe. I když ještě nejste ve stavu, kdy byste plně chápali, jaké informace vstřebáváte, tak se informace, které voda obsahuje, přenášejí do vaší bytosti.“

„Teprve správné pojmenování dává bytostem a věcem jejich realitu. Špatné pojmenování činí vše neskutečným. To dělají lži.“

„Ačkoliv se člověk nazývá lidskou bytostí a člověkem něčím mocnějším a lepším než zvířata. Tak je stejnak největším a nejkrutějším zvířecím opičakem zabijákem ze všech. Protože nežere slabé kusy ale zabíjí rovnou celá zdravá stáda a hejna. Pro to aby pak se kazilo v obchodech a čekalo na to až ho nákej mamlas koupí a spotřebuje to je zbytečná smrt. Když se pak to maso nebo ty části zvířete nespracujou všechny. A vihodi zabije se tolik nevinných tvorů pro konzumní nenažranost lidí. Když jsou ty možnosti tak ti bez mozku nemorální sráči jen berou a bez citu bez účty jenom za účelem nacpat si břicho pro prožitek. Né pro ten účel najíst se pro výživu těla a mozku. Slepí budou navždy slepí. Uvědomělí a citliví smutní ze světa a však upřímě smířeni a 1000× silnější ve svém myšlení. Ten kdo si neuvědomuje ten sám de na svoje životní jatka pro život bez smyslu a hodnoty a úcty k životu. Zabíjí svojí psychiku pro vlastní neuvědomění a nechápání a necit a úctu ke všemu.“

„(A peklo začíná samou nepřemyšlivostí)
To co je lokální potravina pro mě to je o příbězích dřině těch lidí co na tím žijou celý život. A dělají to pro přežití a obřivu zisk i smysl. Je to prostě to co je vyprodukováno v místě kde žiju takže vím jak s tím bylo zacházeno. Tím pádem vím jak to žilo a jaký to mělo život to jídlo. Nejím slepě něco co nevím proč a jak to žilo a kdo to produkoval. Tím že člověk žere bez toho aby znal svojí stravu jak žila nebo rostla. Si jí taky méně váží je to vidět pak se i méně stará o prostředí kolem sebe přírody a klimatu protože nevi co to všechno obnáší a jaká je to i radost pro toho pěstitele. Slepí hloupí konzument je ten co pouze vychutnávají jídlo bez toho aby se staral jaký to mělo ten proces život a jak to rostlo. Protože věřím tomu že kdyby si lidi více važily surovin a živých tvorů a víc dokázaly vnímat a měly ty informace a mohli to zažít a cítit a sami svíma rukama to vyrobit. Míň byste ničily přirodu a víc si všeho vážily. Když se máte dobře a nemusíte pro to dřít je vám hej to je snadný život ale je to klam. Kterým dáváte šanci velkým společnostem které serou na vaše podnebí, serou na vaše okolí, serou na vaše ovzduší, serou na všechno co vás trápí protože můžou. A mají takový kapitál prachy že nevidí lidi vidí prachy nevidí tu lidskou dřinu vidí otroky vidí miliardy miliardy slepích ignorantů kterým je u prdele co a odkud a za jakých podmínek to bylo uděláno. Duležité je že každy dostane co chce poptavka bude uspokojena hloupí dostanou to co chcou. A ty velké společnosti jejich hlavní zájem je mít zisk za každou cenu, nehledě na lidi a přírodu vždyť uspokojujou lidi dávají jim co chcou. Omyl to nechcete vy to jenom oni vám perfektně vlezou do hloupých snadno ovladatelných mozečků. A ukážou vám miliony keců proč to potřebujete a vyvolají ve vás touhu emoce naladění to chtít ikdyž to nepotřebujete. Máte ten život všichni v rukách svich myslete na to. Nebuťte hloupí zajimejte se ciťte buďte lidští informujte se vnimejte ten život přírodu. Myslete na ta ten spravnej svět kde si budeme vážit sebe navzájem kde budeme žít a dýchat jíst i žít i pít čistější vodu kde se bude dobré žít nejen nám lidem ale i všemu živému. Protože bez tohohle živeho v nás přírody. Se jinak stáváme bezcenými krutými a né bytostmi nazívajícíma lidma ale ničitely bez soucitu bez respektu vděčnosti a úcty k životu všemu co nás obklopuje.“

„To že je něco samozřejmost znamená to že si toho člověk přestal vážit a bere to jako něco automatického. To mě zase přivádí k té myšlence že člověk není stroj aby opakoval pořád ty samé výkony myšlenky opakovaně. Že jinak je seklej v nákým stereotipu a spohodlnělosti a nemá odevřenou mysl a nespravně vnímá věci okolo sebe. A pokud lidi žijou jako stroje automaticky stereotypně bez kreativity zájmů a nápadů uvah a premyšlivosti tak pak jejich podvědomí je snadno zneužitelný. Protože prostě už to nejsou lidské bytosti ale jen formy na přijímání všeho bez hlubšího zamyšlení a smyslu. Život není samozřejmost život je dar. A tak ani všechno co člověk kdy stvořil a vybudoval a vymyslel není samozřejmost. Za vším je snaha dřina myšlenka hlubší víznam pot i slzy krev i emoce. Ale když je to snadný tak to nemá tu hodnotu ani ten smysl a nikdo si toho neváží. Nechci moralizovat ale jo moralizuju. Proč? Protože můžu to může přeci každej né?“

„O práci, o svobodě, o nápadu, o složitostech,
Říkám si o čem je život o čem jsou ty pohledy na život. A došla jsem k názoru že je to hodně tím co vlastně člověk dělá za práci a čím se sám o sobě zabívá a přemýšlí o ruzných věcích. Proč si to myslím. Protože to nad čím nejvíc člověk přemýšlí a běžně řeší to prostě je i jeho život. Třeba když by člověk měl jako koníček zálibu přemýšlet o lidské podstatě a práci dělníka tak to ale nesouzní s jeho zálibou a myšlenkovou aktivitou. Ale kdyby měl práci kde by mohl testovat ostatní a mohl by skoušet lidskou podstatu tak byl by spokojen a byl by přínosem. Co teoreticky kdyby šlo zjistit pro co člověk má předpoklady odvozené od toho jak myslí a jaké jsou jeho hodnoty a myšlenky a tím ho pak nasměrovat k tomu být v životě šťastný. Proč něco takového není třeba ve školách před tím než si mladý člověk vybíra školu. Proč se na tohle neklade tak velký důraz pořádně a skutečně by ty studenty nasměrovali proklepli si je a jejich myšlenky a v tom v čem by se jim dařilo našli to nejlepší pro ně. A nebo lidi na úřadech práce ty lidi co třeba z nakého důvodu mají problém si najít práci. Protože jsou jiní ale jsou pracovití ale jejich myšlení je napadené nízkým sebevědomím a vlastně se neznají protože v sobě třeba nezozvíjeli celý život svůj potenciál a zájmy kterými by se mohli živit. Tak takový test kvíz kdo opravdu jsou a k čemu se jejich myšlení hodnoty a úvahy o životě hodí, a i jejich fyzické psychické předpoklady. Takovej test by se mi fakt hodil a myslím i spoustu dalším lidem. Kteří se neznají a neví k čemu se hodí a v čem by byli dobří. Jasně můžou jít a zapnout zuby a dělat něco co je nebaví jenom proto aby přežívály pro ty prachy ale je fakt že jakej v tomto ohledu má život smysl. Pak spousta lidí žije nenaplněné životy a nemají ani v srdci upřímnou lásku když samy nenávidí svoje práce a životy které žijou jenom pro prachy a jistoty. Když si nedáte tu možnost dělat to v čem vynikáte a i vaše myšlení nejen ruce. Tak jak hloupá je společnost kde lidi jen přežívají ale vlastně vůbec nežijou to co chcou skutečně žít. A důsledkem toho je trapně ubohá nudá společnost která se sama nerozvíjí a neroste ani psychicky ani na tom myšlení nemá sny touhy ani nadšení. Potencional všech je přeceňován protože se málo hledají možnosti lepšího využití myšlení jedinců a navíc. Možná nejsou keše a lidi co by opravdu mohli na tom něco změnit nebo stvořit takový test ktery by změnil lidem život k lepšímu. Podle toho jací jsou a jak myslí a v čem jsou fakt dobří najít v nich to nejlepší a dodat tím testem jim sílu a uvědomění toho že jsou v něčem dobří. A nejen soudit je za to že to nejde že se nedaří že jsou líní né to je chybné myšlení. Nadavat nikomu protože se mu nedaří že mu to nevychází jak si myslí většina že by mělo. Občas to nemusí jít podle představ a život sváma zatočí a ostatní těžko můžou vědět co ve své hlavě prožíváte. Každý je různy a na to by se mělo brát ohled. Nikdo není stroj mašina na práci jsme lidi živé bytosti a to je fakt a podle toho by sme se měly chovat k sobě s úctou k sobě a svému vnímání života. Možná chyby všemu víra a motivace k tomu dovolit a dát si tu možnost to prostě udělat? Nebejt zlej ale věřit v ty co jsou slabší povahy co nejsou tak psychicky silni a houževnatí jako jiní.“

„Není možné porazit všemocnou bytost, není možné porazit dobrého člověka.“

„K čemu nás nepřehlédnutelný příchod děťátka nutí? Abychom se oba, muž i žena, napojili na ženskou stránku naší bytosti a naší sexuality, která je jemná, pomalá, citlivá, tvořená něžnostmi a objetími.“

„Tanec je nezávislý rytmus, pohyb jako jeho střed je mimo lidskou bytost.“

„Má-li pes špatné vlastnosti, bývá to proto, že mu je vnutil člověk hlavně tím, že psa považuje pouze za věc a nevidí v něm živou bytost.“

„Moje obrazy mají vypadat, jakoby jimi prošla lidská bytost a zanechala v nich stopu člověčí přítomnosti.“

„Upřímně milující člověk, vede milovanou bytost k nezávislosti.“

„Je to právě Teologie Separace, kvůli níž dnešní svět funguje tak, jak funguje: je místem, jež bolestně postrádá mír - a také schopnost ho dosáhnout. Nejde jen o mír mezi lidmi, ale také v lidských srdcích. Což je samozřejmě místo, kde musí mír vznikat; kde se musí rodit. Chování je dítětem víry a víra je přísně střežena v srdci. Uvěříme-li celým srdcem, že JSME VŠICHNI JEDNOU BYTOSTÍ, pak se všechno změní. Všechno. Naším úkolem je nalézt způsob, jak přimět lidi, aby jednali kolektivně, protože téměř vždycky jednají individuálně. Individuálně jednáme v nejlepším zájmu těch, jež milujeme. Zůstává tedy otázkou, koho milujeme. Naším úkolem je, stručně řečeno, dosáhnout kolektivního vědomí.“

„Ale proč tady být když nemám pro co tady být. Nikdo mě nikdy nepotřeboval. Jsem tady na tom světě nedobrovolně. A jediný co má smysl je žít bez myšlenky lidskosti ale žít pro instinktivní přežití. Protože lidskost je hloupost jen lepší level žít jako monstrum. I zvíře je víc zvíře. Než člověk člověkem lidskou moudrou bytostí která si zaslouží žít na tyhle planetě. Pro přežití protože jsme se narodili. Protože nám něco dalo život náká hnusná tupá lidská kreatura nazivající se člověk. Ale po několikati letech s rodiči neschopnych hlubokych uvach a emočního vcitění uvědomění si toho že člověk se stavá lidským díky schopnosti empatie lasky přatelství nadsení komunikace pozitivní. Dochazim do bodu kdy citím že né kazdý člověk je hoden byt naziván člověk lidska bytost Ale spíš monstrum neschopné existovat jako normalni člověk diky. Pouhému instinktivnímu prežití ale neradosti existovat to se z člověka pak stane zle monstrum které je naplněno existenčím zlem prežitku života tocí se v zašlích stereotipech které nevytváří hodnotnou lidskou bytost. A když si nedá možnost víru sílu nad vlastním osudem je to jen nádoba co přežívá bez radosti. Bez hodnotné existence myšlenky tady být vsichni jsou jen kus masa co jednou umřou. A už nevidí to krásné na tom životě to co by mohla sám sebou udělat pěknější. Protože neměla sílu neměla víru bála se vší té krutosti v lidských duších a zapoměla na to co ona sama vždycky chcela udělat ten svět lepším sama sebou. Protože věřila víc té temnotě svím monstrózním rodičům než svému dobru které v ní jakžtakš plapolalo jako malí plamínek bojující proti veliké temnotě. A pak je život jen blouděním a vlastně velikou věčností ne vděčností.“

„Pokud máte depresi nebo úzkost, nejste slabí ani blázni – jste lidská bytost s neuspokojenými potřebami.“

„Dnes víme, že nenarozené dítě je lidskou bytostí, která si uvědomuje a reaguje, a která vede aktivní citový život. Jak se svět chová k dítěti v děloze, tak se dítě bude později chovat ke světu.“

„Všichni jsou kyborgové a já jsem eterická bytost.“

„Všechny lidské bytosti je nutno akceptovat, . . . . i přesto, že všechna jejich počínání nelze akceptovat.“

„Duše na věčnost zacyklená nikdy nenalezne skutečný pocit radosti z života stará přemoudřelá duše nechce dobro hájí svoje složitosti. A proto dlouho na věčnosti času musí odplouvat prázdná jako čistá voda vidí skrze všecho. I čistá voda se strátí v hloubce v neznámé tmě která je děsivá a chladná. Taková je i věčnost klidná teměř prázdná čistota z černoty na teplé světlo slunce hrne se bestie. Co oslepla premudřelostí svých emocí při pohledu na nekonečné nebe a nekonečně moře. Příliš pohlcena souladem se vším co bytost může přijmout citem svím a duší celou. Kdo jsem nevím snad jen tou duší nebeskou na pohled nehezkou.“

„Jelikož je člověk bytostí vztahově závislou, není ve své podstatě schopen nevnímat, co si o něm myslí ostatní. Pokoušet se o to je nejen nebezpečné, ale i fyziologicky nemožné. Přesto se nás o tom někteří experti na seberozvoj snaží přesvědčit.“

„Zlo musí být nevyhnutně potrestáno a dobro odměněno - jinak by nejvyšší formy života inteligentních bytostí nedávaly smysl, protože těch se dosahuje právě a jedině - cestou dobra.“

„Lidé využívají všemožných schopností - rozumu, kreativity, snahy . . . , - k uspokojení svých životních, osobních a jiných potřeb. Ale v případě zásadní nutnosti všech inteligentních bytostí - vycházet spolu v dobrém - je veškerý jejich rozum, kreativita i snaha tam, kde záda ztrácejí své slušné jméno.“

„Snažila jsem se vyrůst v báječnou bytost, a tou jsem již nyní, tu nemusím hledat.“