Citáty na téma dítě

strana 2

„Ženu napomínej v nepřítomnosti dětí, děti v nepřítomnosti cizích.“

„Smutek je ve skutečnosti založen na tom, že čestně a bez podvodů odráží čistě lidským způsobem, jaké je být dítětem.“

„Nejlepší matkou je žena, která vzbudí ve tři hodiny ráno muže, protože má dojem, že dítě pláče.“

„Nezáleží na tom, kam schováš své erotické časopisy, tvé děti je vždy najdou.“

„Starý člověk je podruhé dítětem.“

„Některým mužům vadí, že se jim do soukromých záležitostí pletou příbuzní. Například manželka a děti.“

„Dítě, narozené za dne, se podobá otci, narozené v noci, matce.“

„Prožil jsem toho hodně a myslím si teď, že již vím, co je třeba pro štěstí. Tichý život v ústraní na venkově, s možností být užitečný lidem, pro které je snadné konat dobro a kteří nejsou zvyklí na to, že by je někdo konal pro ně; potom pracovat a zabývat se něčím, o čem lze doufat, že to je k nějakému užitku, potom odpočinek, příroda, knihy, hudba, láska k bližnímu- taková je moje představa štěstí. A potom, k tomu všemu, mít tebe za družku a děti - je snad něco víc, po čem může toužit srdce muže?“

„Místo toho, abychom své děti více milovali, instalujeme do škol detektory kovu.“

„Děti jsou naše radost. Vedle toho se člověk z vlastní zkušenosti přesvědčí, že genialita je dědičná.“

„Netvrdím, že by se mělo matkám bránit v lásce k dětem. Říkám jen, že je lepší, když matky milují ještě někoho jiného.“

„Je zajímavé, že z generace na generaci jsou děti stále horší a rodiče stále lepší, navíc ze stále horších dětí vyrůstají stále lepší rodičové.“

„Ve chvíli, kdy uznáte, že muži jsou jako děti, porozumíte všemu.“

„Malé děti nenechají spát, velké nenechají žít.“

„Ti, kteří dokážou i v nestabilní společnosti založit rodinu, zachovat manželskou věrnost, zplodit a dobře vychovat děti a postarat se o staré rodiče, asi opravdu mohou být na co hrdí.“

„Příroda tomu chtěla, aby ženy byly našimi otrokyněmi… ony jsou naším vlastnictvím, ne my jejich. Patří nám, stejně jako stromy plodící ovoce patří sadaři. Co je to za šílenou myšlenku požadovat rovnoprávnost pro ženy. Ženy nejsou nic jiného, než stroje na výrobu dětí.“

„Děti - živé květiny země.“

„Kdo dal život dítěti, stává se jeho dlužníkem.“

„Dítě, když se narodí, umí všechno, ale musí to zapomenout, aby s námi mohlo žít.“

„Když hovoříme o rodině, je třeba na ni myslet z pohledu dětí, nás, kteří jsme se všichni narodili v rodině. Když se na ni totiž díváme z pohledu partnerů, vstoupí do hry náš instinkt svobody, naše touha po svobodě, naše osobní pýcha, ego, všechno to, díky čemuž zapomínáme, jak byla pro nás rodina důležitá, když jsme byli dětmi, a jak mnoho je důležitá pro naše děti.“

„Dítě si stěžuje, že bylo bito, ale neříká proč.“

„Nejlepší výchovná metoda je obstarat dítěti dobrou matku.“

„Budoucností jsou děti. Problémem je mládež. Mládež, která byla svědkem nenávisti mezi svými rodiči doma, si nese smrtelná zranění po celý život. Pokud k rozvodu dochází, když je dětem mezi 9 a 11 lety, nesou si citová zranění po celý život. To se samo nevyléčí. Co se děje v celé Evropě je hrůza. Je to smrtící atentát na rodinu.“

„Moje děti jsou pro mne vším!“

„Děti a psi hned poznají, kdo je má rád.“

„Které dítě by nemělo důvod plakat nad svými rodiči?“

„Svět dítěte je plný nevinnosti a čistoty, ale postupně vykročíme na cestu, dlážděnou lží a proradností, a když dozrajeme, jsme staří - nejen tělesně, ale i duševně.“

„Na prostředí člověka, zejména na děti, nepůsobí nic duševně silněji než nežitý život rodičů.“

„Mohu nahradit věci, ale nikdy nemohu nahradit svou ženu a děti.“

„Je zajímavé, že ze zlobivých dětí se často stávají pořádní a vážení muži a ženy, jako z těch hodných.“

„Ztráta dítěte je to nejhorší, co vás může potkat. Neumíte si představit ten smutek, který vám zaplní duši. Všechny slzy a trápení z té doby jsem dal do hudby, odrážejí se v ní. Hudba dokáže pomoci uniknout, mám štěstí, že ji mám.“

„Když vidíte děti, jak trýzní kočku nebo ptáčka, napomínáte je, učíte je soucitu s živým tvorem. Ale sami chodíte na lov a zasedáte k obědu, pro který bylo zabito pár tvorů. Nepozastavíte se nad touto zjevnou protichůdností?“

„Pravdu vždycky uslyšíš buď od dítěte nebo od hlupáka.“

„Máš děti - máš křídla.“

„Láska k dětem je moje jediné štěstí.“

„Otec a matka mají mnoho práce a nemají na dítě čas.. toto jsou věci, které ničí mír.“

„Bože, dej nám sílu, abychom zachovali naší svobodu pro naše dětí a děti naších dětí, nejen pro nás, ale i pro ostatní národy Evropy, jelikož toto je válka kterou vedeme my všichni, tentokrát nejen pro Německý národ, je to válka za celou Evropu a sní nakonec za celé lidstvo.“

„Děti jsou v ideálním věku tehdy, jsou-li již příliš staré na to, aby celé noci proplakaly, a ještě příliš mladé na to, aby celé noci proflámovaly.“

„Není nic půvabnějšího než maminka s dítětem v náručí, a nic ctihodnějšího než matka v kruhu dětí.“

„Úspěch je dítětem odvahy.“

„Umíme jen děti počít, ale pak nevíme, co si s nimi počít.“

„Tři dny děti netrestej - vylezou na střechu a sházejí tašky. Tři dny nečti a ústa zhrubnou. Tři dni nepiš a ruka zeslábne.“

„Rodiče chválí své děti; tím podvědomě chválí sebe.“

„Být dítětem, to znamená.. Celý svět v zrnku písku zřít a nebe v polní květině, nekonečno do dlaně uchopit, věčnost žít v pouhé hodině.“

„Vždycky se mi líbila peterpanovská myšlenka, že člověk může být dítětem v mysli, když už ne v těle, a Smells Like Children měla být dětská deska pro toho, kdo už dítě není, pro někoho, kdo stejně jako já chce svoji nevinnost zpátky, protože už je natolik zkažený, že si jí dovede vážit.“

„Jako děti jsme byli vděční, tomu, kdo nám na Vánoce naplnil punčochy nadílkou. Proč nejsme vděční Bohu za to, že nám dal do punčoch nohy?“

„Jsem voják, dítě revoluce, vyšlý z lůna lidu. Nestrpím, aby mě někdo urážel jako nějakého krále.“

„Každé hrající si dítě si počíná jako básník, když si vytváří jakýsi vlastní svět, nebo přesněji řečeno, když dává věcem svého světa nový, jemu vyhovující řád.“

„Ve svých dětech žijeme dál.“

„Muž se nevybírá ženu, ale žena si vybírá muže. Aby vybrala nejlepšího otce svým dětem, má žena znát, v čem záleží dobro a zlo. A tomu by se měly ženy především učit.“

„Na našich rtech má vždy být úsměv pro každé dítě, kterému pomáháme, pro každého člověka, jemuž sloužíme nebo mu dáváme lék. Bylo by těžkou chybou podávat jen lék. Musíme dávat své srdce.“

„Zemi nedědíme po předcích, nýbrž si ji jen vypůjčujeme od našich dětí.“

„Chůvy v Anglii v roce 1805 strašili malé děti, když budou zlobit tak si pro ně přijde Bony (Napoleon).“

„Přátelství dospívajících dětí je něco krásného. Děvče se přitom rádo poučí a mladík rád poučuje.“

„Nejlepší způsob jak ztratit dítě je držet ho stále u sebe.“

„Úspěch je dítětem dvou rodičů: vytrvalosti a přesnosti.“

„Manželství bez dětí, den bez slunéčka.“

„Má-li tvoje dítě problémy s výslovností "ř", nic si z toho nedělej, všechna neslušná slova bude vyslovovat jasně.“

„Znáte nejjistější prostředek, jak učinit dítě nešťastným? Přivykněte je tomu, aby dosáhlo všeho… Vaše dítě by nemělo dostat nic jen proto, že to chce, nýbrž jen proto, že to potřebuje.“

„Zpočátku děti své rodiče milují, s přibývajícím věkem je soudí, někdy jim odpustí.“

„Nejlépe vychované děti jsou takové, jež poznaly rodiče, jací jsou. První povinností rodičů není v žádném případě pokrytectví.“

„Jen děti, které neposlouchají, mohou se stát lepšími, než jsou jejich rodiče.“

„Snadno odpustíme dítěti, které se bojí tmy. Opravdovou životní tragédií však je, když se lidé bojí světla.“

„Děti prohlédnou rodiče lépe než rodiče je.“

„Děti rozumějí svým rodičům právě tak málo jako rodiče svým dětem.“

„Učitel má být v některém koutě své duše věčným chlapcem, solidárním s tím mládím, které je mu svěřeno, ale takovým věčným dítětem má být i každý otec a matka.“

„Občas si myslím, že by bylo rozumější děti utopit, než je zavírat do dnešení školy.“

„Rodič, který by byl schopen vidět své dítě tak, jaké skutečně je, by potřásl hlavou a řekl: "Vilík nestojí za nic, prodáme ho!"“

„Sklon k pohodlnosti je pro člověka horší než všechny svízele života. Je proto důležité učit dítě již od mládí pracovat.“

„Rodiče odpouštějí svým dětem velmi neradi ty chyby, které jim sami vštípili.“

„Jestliže nemáte dětství, tak jako já a jiné dětské hvězdy, pokoušíte se tuto ztrátu později kompenzovat a dohnat to. Ale co já rád dělám, je to, že pomáhám ostatním dětem, které jsou méně šťastné nežli já – dětem, které jsou smrtelně nemocné, postižené či chudé.“

„POHLÉDNOUT ŽIVOTU DO TVÁŘE
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Zdá se, že tato úzkost je nedílnou součástí existence. Nevychází z ničeho, co jsme zažili v minulosti. Znepokojivé otázky bublající těsně pod povrchem, otázky, které by mohly probouzet nechtěné pocity.
Kdy zemřu? (A já vím, že jednoho dne zemřu.)
Když zemřou mí nejdražší? (A já vím, že jednoho dne, možná že brzy, zemřou.)
Onemocním? Onemocní moji blízcí? Přijdu o práci? O peníze? Stane se něco, co nebudu moct ovlivnit? Stane se to někdy záhy? Jak se mohu chránit před tím, co nemohu předvídat ani ovlivnit? Jak můžu vědět, co nelze vědět?
Příteli, je toho tolik, co je mimo naši kontrolu. Někdy jsme tak maličcí, tak zranitelní, jako dítě toužící po hlubokém ujištění, že všechno bude v pořádku.
V průběhu věků nám duchovní učitelé připomínali, jak hluboká pravda spočívá v poznání, že nad životem nemáme žádnou kontrolu. Život je příliš ohromný na to, aby jej mohla lidská mysl pochopit, natož ovládat. Můžeme zdánlivě ovládat to, co můžeme zdánlivě ovládat; ale zbytek je v rukou Boha, Vesmíru nebo jakkoliv chcete nazývat Nepojmenovatelné.
Zůstaňme na okamžik s touto existenční úzkostí. Nechme ji prosáknout svou zvídavou pozorností. Dýchejme do středu této úzkosti jako čerstvě narozené dítě (protože právě tak dítě dýchá). Naslouchejme jí. Jděme se s ní projít. Pečujme dnes o ni. Nezkoušejme ji utišit nebo od ní utéct, tím jen získá víc moci.
Pomalu a jemně se nořme do vlastní bezmocnosti jako do teplé koupele po celodenní pouti.
Do menší či větší míry může být vše mimo kontrolu, ale dobrá zpráva je:
Naše bezmoc může být branou k hlubšímu odevzdání.
Ve středu naší úzkosti můžeme nalézt větší pokoj a sílu, odvahu pohlédnout životu do tváře a jít dál - třesoucí se, ale nebojácní.“

„Hledejte potěšení v dětech, dopřejte dětem, aby se mohly potěšit s vámi, a bez odkladů užívejte každou radost.“

„Dá to práci, odnaučit naše děti našim zlozvykům!“

„Teprve, když člověk umírá, pozná, co jsou to děti! Ach, drahý příteli, nežeňte se, nemějte děti! Dáte jim život, ony vám dají smrt. Vy je uvedete do světa, ony vás z něho vyštvou.“

„Nejhorší věc, kterou můžete udělat pro dítě, je dát mu všechno.“

„Být matkou znamená chránit své děti před každou myslitelnou bolestí, ale současně jim věřit, že si pro sebe vyberou v životě to nejlepší.“

„Když jste byli malé děti, nemohli jste si vybrat, čemu věřit a čemu nevěřit. Společnost vám vštěpovala svůj systém hodnot. Programovala vaši mysl. Tyto názory jsou tak silné, že když se po letech setkáte s novými myšlenkami a snažíte se činit svá vlastní rozhodnutí, zjistíte, že vaše staré názory stále ještě ovládají váš život.“

„Jste-li matkou, již nikdy nejste ve svých myšlenkách sama. Matka vždy musí myslet dvakrát – jednou za sebe a jednou za své dítě.“

„Učitelům je sympatické pouze dítě, které se během vyučování chová jako omámené chloroformem, kromě momentů, kdy je vyvoláno k tabuli.“

„Ten kdo miloval a vše ztratil, ví co je to láska.
Ten kdo viděl jak se rodí dítě a také člověka zemřít, ví co je to život.
A jen ten, kdo nevěřil a našel naději, ví co je to zázrak.“

„Není špatných dětí bez špatných matek.“

„Čím jsou partneři zralejšími osobnostmi, tím menší mají potřebu se rozcházet a tím spíše najdou nějaký společný modus vivendi. Pokud se přesto rozejdou, bývají jejich rozchody kultivované, důstojné, chránící děti i sebe navzájem. Rozchod sám pak má vážný a pochopitelný důvod, je rychlý, neprovázejí ho manipulace ani válka o majetek a děti.“

„Člověk, který utíká před tím, čeho se bojí, někdy shledá, že si k tomu jen zkrátil cestu. Húrinovy děti, kap. Túrinovo dětství“

„Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají. Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude ti odpuštěno. Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa? A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil.“

„Proč? Proč dívka v roztrhaných šatech, ležící na krvavé posteli, vzlyká jméno viníka, ve chvílí když její rodiče nic netušící vcházejí do domu nalézajíc zneuctěné tělo jejich děvčátka…
Proč chlapec, kterého matka zavrhla, nutí slečny být mu nablízku a být mu osobou, kterou vždy tolik chtěl i když to znamená, že slečny křičí z posledních sil a poté ztichnou napořád…
Proč muž viní ze ztráty své milé jeho děti a v zlosti jeho pěst přistává na líci jeho dcery, přičemž praví:,, promiň“ pokračujíc v úderech do třesoucího se tělíčka jehož běloba chladí na duši, otočí se a na řadu příjde syn, který jen svou sestru chránil…
A proč osoba s dobrým srdcem je odtržena, pro svůj nedokonalý vzhled, když láska sršící jí z očí by zahřála všechny osoby v říši divů, při čemž by ji ještě půlka zbyla pro bytosti všeho druhu co by lásku potřebovaly a obětovala by svůj zrak pro slepou matku aby své dítě spatřila, svůj sluch pro stařenku, aby naposledy slyšela své blízké a svou řeč pro chlapce šeptajíc své:,, miluji tě“ jeho umírající přítelkyni.
Mnoho otázek a jen jedna odpověď…LÁSKA.
Někteří pro ní mnoho obětují, jiné tento pocit úplně zničí.
Tolik lidí by šťastnějších bylo, kdyby zatmění jejich srdcí ovadlo a radost by rozzářila jejich tváře.“

„Děti nejsou šťastné, nemají-li co ignorovat. Proto byli stvořeni rodiče.“

„"Chcete, nechcete", říkám každé ženě a pokračuji: "Nejsme přece děti, abychom si hráli, jak rytíř dobývá princeznu."“

„Kdo nebyl schopen dát smysl svému vlastnímu životu, pokouší se dát mu smysl prostřednictvím dětí; ale nutně ztroskotá jak v sobě, tak v dětech.“

„Rozdíl mezi dětmi a rodiči je také v tom, že děti nerady ukazují fotografie svých rodičů.“

„Děti jsou nyní tyrany, nikoli služebníky svých domovů.“

„Varování rodičům: Budete-li bít své děti, budou ony bít vaše vnuky.“

„Slib daný dítěti je posvátný.“

„Máme-li děti vychovávat, je třeba abychom se také stali dětmi.“

„Starejte se o své děti, je jedno, že zlobí. Starejte se o své děti a milujte je! Protože nic není jisté.“

„Dítě, na jehož natažené ruce se často odpoví odmítnutím, může navždy ztratit schopnost projevovat svou něžnost a vycházet vstříc.“

„Výchova dětí je činnost, při níž musíme obětovat čas, abychom ho získali.“

„Rodiče by nikdy neměli zapomínat, že nevychovávají své dítě pro sebe, ale pro život.“

„Nejzajímavější informace přicházejí od dětí, protože ty řeknou všechno, co vědí, a potom zmlknou.“