Citáty na téma konec

strana 2

„Když se na konci života většina lidí ohlíží zpátky, zjistí, že po celou dobu žili prozatímně. Překvapí je zjištění, že právě to, co nechali projít, aniž to docenili a aniž si to užili, byl zkrátka jejich život. A tak člověk, podveden nadějí, vtančí do náručí smrti.“

„Náboženství a věda potřebuji víru v Boha. Kromě toho, pro náboženství Bůh stoji na začátku každé myšlenky a pro vědu na konci. Pro některé znamená základní kámen a pro druhé vrchol konstrukce jakýchkoli přírodních principu. Náboženství a věda se vzájemně nevylučuji, jak se někteří teď domnívají, ale doplňuji a jsou na sobě vzájemně závislé.“

„Nejtěžší část konce je další začátek.“

„Všechno co má svůj začátek, má i svůj konec.“

„Děti vychované – rodičům věnec; děti zpovykané – rodičům konec.“

„Láska je plavba a potopení. Láska je temnota a světlo v jednom záblesku. Láska je krutý démon a hřejivý anděl… je to sladká tečka… na konci hořké věty…“

„Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců, kdo vesel baví posluchače o jejich činech, jejich velikosti, a s tichou radostí vidí sebe připojena na konec té krásné řady.“

„Začátek sladký, však konec lásky je hořký.“

„Začátek i konec lásky se vyznačuje rostoucí rozpačitostí, kterou cítíme, když jsme spolu sami.“

„Koho bozi milují, umírá mlád - což neznamená čestně, ale že až do konce života má mladistvého ducha.“

„Láska dokáže převrátit život na ruby - na začátku i na konci.“

„Nezapomeň na mluvu znamení. A hlavně nezapomeň dovést svůj Osobní příběh až do konce.“

„Chci ti říct, nežli mě přemůže dřímota / že jsem tě miloval! Do konce života… / poslední polibek, poslední doteky / Nikdys tu nebyla a klíč hoď do řeky“

„Když vám život nabízí sen naprosto za hranicemi vašich největších očekávání, není rozumné truchlit, když nadejde jeho konec.“

„Všechno, co vzniklo, jednou zanikne. Všechno má svůj konec.“

„Dobrá kniha nemá žádný konec.“

„Na konci všechno dopadne dobře. Pokud ne, ještě není konec.“

„Věčnost je dlouhá doba, zejména ke konci.“

„Jak docela věrný to obraz osudu smrtelníků! Právě ti z nich, kteří nejvíce dychtí po bohatství, poctách nebo rozkoších nebo jiných věcech v životě žádoucích, nejvíce hladovějí a žízní, poněvadž v rozkoších a žádostech není nasycení: jedí, aby jedli, pijí, aby opět pili. Jako svrabovitý člověk se nikdy nepřestane škrábati, tak rozkošník nezná konce v rozkošnictví, ctižádostivec ve ctižádosti, boháč v hromadění bohatství, poněvadž každá žádostivost je nenasytná.“

„Nemůžeme dojít na konec svého života a zjistit, že jsme žili jen jeho délku. Je třeba žít také jeho šířku a hloubku.“

„Dokonalost, jak víme, je konečná, a konec znamená smrt.“

„Bystrá žena je ve lstivosti čert a jakmile pronese rozsudek nad naší ctí, je s námi konec.“

„Zmocnila se mě potřeba, jako jsem nedovedl pochopit: znovu a znovu jsem se snažil představit si hranici prostoru nebo jeho neohraničenost, čas s počátkem a čas bez počátku a konce, a obojí bylo stejně nemožné, stejně beznadějné… Pod neodolatelným tlakem jsem přecházel od jednoho k druhému chvílemi tak nesmírně blízký nebezpečí zešílení, že jsem vážně pomýšlel na to, vyhnout se mu sebevraždou.“

„Cokoli děláš, dělej pořádně a pamatuj na konec.“

„Žádná píseň není tak dlouhá, aby jí nebylo konce.“

„Pamatujme: stojíme na konci, jsme začátek.“

„Nelistujte v knize lásky příliš nedočkavě. Tak jako tak dojdete ke stránce, kde je na psáno: KONEC.“

„Každý začátek má v sobě nádech pomíjivosti, konec může znamenat i nový začátek…každé loučení má v sobě nádech naděje dalšího setkání…“

„My vidíme ve státě instituci, která byla v historii lidských společností proto zřízena, aby zabraňovala přímému mezi lidmi, aby překážela rozvoji místní a individuelní iniciativy, aby rozbíjela stávající svobody, aby bránila novému jejich rozkvětu - a to vše proto, aby podřídila masy menšinám………. Ano, smrt - nebo jaro! Buď stále stát, ničící individuelní a místní život, zmocňující se veškerých oborů lidské činnosti, vyvolávající války a vnitřní boje o držení moci, povrchní revoluce, které pouze zaměňují tyrany a na konec této evoluce nevyhnutelně - smrt! Nebo na kusy rozbité státy a nový život znovu počínající v tisících a tisících středisek na zásadě vytrvalé iniciativy jedince a skupin, na zásadě volné dohody.“

„To světlo na konci tunelu může být taky lokomotiva.“

„V den, kdy lidé pojedou v první třídě a literatura v nákladním vagónu, bude se světem nadobro konec.“

„Často si přeju, aby to vzalo konec, Liesel, ale ty pak uděláš něco… já nevím, třeba sejdeš po schodech do sklepa se sněhulákem v rukou.“

„Je dvojí soucit. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastně jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím, soucit, který vůbec není soucítěním, nýbrž jen instinktivním odvrácením cizího utrpení od vlastní duše. A ten druhý, který jediný má smysl – ten nesentimentální, avšak tvořivý soucit, který ví, co chce, a je odhodlán trpělivě a s účastenstvím vydržet až do konce svých sil a ještě za něj.
— Netrpělivost srdce“

„Proto stále odhadujeme něco nového o sobě samých. Téměř každý rok se objeví něco nového, o čem jsme před tím nevěděli. Pořád si myslíme, že teď jsme u konce se svými objevy. Nikdy nejsme. Pokračujeme v objevování. že jsme to, tamto a jiné věci a někdy máme ohromující zážitky. To ukazuje, že část naší osobnosti je vždy ještě nevědomá, je to ona část, která stále ještě vzniká; jsme nedokončení, pořád rosteme a měníme se. Ale ta budoucí osobnost, kterou máme být za rok, je již zde, jenomže je zatím ještě ve stínu. Já je jako pohyblivý rámeček na filmu. Budoucí osobnost není ještě viditelná, ale pohybujeme se dál a zanedlouho dospíváme k pohledu na budoucí bytost. Tyto možnosti přirozeně patří k temné straně já. Jsme si dobře vědomi, čím jsme byli, ale nejsme si vědomi, co se z nás teprve stane.“

„Je otázka kdy jedinec, který nějakým způsobem zpochybňuje moc - přestává být hrdinou a stává se z něj blázen, nebo naopak a nebo obojí. Na konci války jsem viděl lidi, kteří šli s koštětem proti tanku a všichni kolem křičeli: "To je šílenec!" A dva týdny nato, už mu stavěli pomník a dělali z něj hrdinu.“

„Je labyrintem život nebo umírání? Čemu se snaží uniknout - světu nebo jeho konci?“

„Všude je plno úplatkářů a korupce. Děti nedbají příkazů svých rodičů. Kdekdo se pokouší psát knihy. Je nepochybné, že konec světa se blíží.“

„Konec konců, všechno je jen žert.“

„Ať se to vezme z kteréhokoli konce, skutečnost je vždycky zajímavější, než cokoli si vymyslíte.“

„Hlupák se do ženy zamiluje, moudrý jen přivykne, neboť jen tak s ní lze vydržet až do konce.“

„Život je i v abecedě na konci.“

„Příběh je tedy domyšlen do konce, nastane-li v něm obrat k nejhoršímu.“

„Strach ze smrti je nesmyslný, smrt si totiž zaslouží spíše oslavu! Může se něco vyrovnat dokonalosti neexistence? Agónie, která k ní vede, není sice příliš lákavá, ale zatím se nenašel nikdo tak zesláblý na duchu či na těle, aby ji nezvládl a nedokázal umírat až do konce.“

„Politika, to je úplný opak horolezectví. V Evropském parlamentu se každý den učíte dělat kompromisy. Jinak by to nebyla demokracie. Demokracie je umění jak se dostat dál tím, že lidi přesvědčíte o svém názoru, o tom, že takhle by něco mohlo fungovat lépe a na konci je to vždycky kompromis.“

„V kartách je to jako v lágru: objevíš, že se tě štěstí i neštěstí nemůžou držet od začátku do konce. Když člověk vydrží hrát, nemůže mu padat jenom špatná karta. Někdy se karta obrátí a dostaneš všechno zpátky. Nebo víc. Vyhraješ. Máš příště.“

„Kdybych věděl, že zítra bude konec světa, ještě dnes bych šel a zasadil jabloň.“

„Myslím, že když člověk ztratí něco, co je mu hrozně blízký, tak s tím ztratí i sám sebe. - Dopisy na konec světa“

„Život v naslouchání začíná mlčením. Tichem. I každé ticho je jiné. To nejkrásnější bývá těsně před svítáním na konci zimy.“

„Konec konců, na kolik kusů můžete rozervat jedno srdce a ještě od něj čekat, že bude dál bít?“

„Musíš tomu všemu trochu věřit – aby ses neztratil – aby tě nenapadli bezbrannýho velký psi – nepřejelo kolo – nedostala černá vdova, svině – doma, na konci světa, potmě.“

„Na konec opakuji znova, dočetli jste Halinina slova.“

„Nesmíme přestat hledat. Na konci našeho hledání dospějeme tam, kde jsme začínali, a bude to, jako kdybychom tam byli poprvé.“

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

„Někdy je konec nejlepším začátkem.“

„laska zacina usmevem pak polibkem a konci slzou“

„Největší životní výhrou je, když překonáme sami sebe. Je tak spousta lidí, kteří se sebou neustále prohrávají do konce života.“

„Jsem bytostně přesvědčený, že každý politik by měl vidět mnohem dále, než na konec svého funkčního období. Věřím že by jeho vize a sny měly být větší, než strach z toho, že by mohl jeho plány a projekty realizovat jeho případný nástupce, vždyť právě v tom je ono kouzlo rozvoje a nástupnictví. Každý by měl využít svůj čas svěřený voliči nejlépe jak umí a to i s ohledem na budoucí léta, protože budoucnost vytváříme už dnes.“

„Lidé fascinovaní myšlenkou pokroku netuší, že každá cesta dopředu je zároveň cestou ke konci a že v radostných heslech jen dál a vpřed se ozývá lascivní hlas smrti, která nás láká, abychom pospíšili“

„Emoční závislosti jest jak ta nejtvrdší droga lidskému srdci poznaná, avšak působí jako lehká, až přijde konec zjistí naše srdce, že ztratili jste úplně vše co se zdálo oku dokonalé, přitom oko bylo celou dobu slepé a srdce zoufalé. To rozum vás smete na kolena a rozdrtí ten zbytek co ve vás ještě jest, jako už ten suchý mrtvý list pod tíhou těžkého kamene, pod který jsme si bez rozumu sami lehli.“

„To, co housenka nazývá koncem světa, mistr nazývá motýlem.“

„Posuzujte člověka podle jeho činů od začátku do konce. Neberte si kousek mého života nebo písničku z mé tvorby a neříkejte, že o tomhle mluvím, jen proto, že jste si jistí, že to víte lépe.“

„Každá móda bývá dvakrát směšná: na počátku a na konci.“

„Víra není počátek, ale konec všeho vědění.“

„Když si ostatní myslí, že člověk je na konci, potom teprve se musí správně začít.“

„Láska, která předvídá svůj konec, nechtíc překonat samu smrt a protáhnout se až do věčnosti, není pravou láskou.“

„Doutník - páchnoucí nať z plevele, která má na jednom konci oheň, na druhém blázna.“

„Rachna, kachna to to letělo!!! "(při semifinále se Švédy na MS 2010 po vyrovnání Karla Rachůnka 7 sekund před koncem třetí třetiny na 2:2)"“

„Ruský lid je postižen ekonomickou depresí a deziluzí ze spojenců! Svět si myslí, že ruská revoluce je u konce. Nenechte se ale mýlit. Ruská revoluce právě začala.“

„Nebyl to lehký život, ale byl krásný. A přeji každému, aby si to na konci života mohl říci také.“

„Když máme pocit, že jsme v koncích, nejdeme dopředu, nebo začínáme dokonce sklouzávat nazpátek, je možné, že ve skutečnosti, už jen přiklekáme na startovní čáru, abychom mohli vyběhnout vpřed.“

„Smrt je konec našich lidských možností.“

„Vždy má všechno dobrý konec. Jestliže to dobře ještě neskončilo pak ještě není konec…“

„Chtěl jsem ukončit svět, ale budu spokojen s koncem tvého.“

„Život je jako oheň, na začátku plamen, na konci popel.“

„Když myši i kočka najdou stejnou víru – je to konec prodavače sýrů.“

„Pravá láska, nemá šťastný konec….
Protože pravá láska NIKDY nekončí.“

„Nic se neděje náhodou,
všechno má nějaký důvod s pohledem na věc řídící se osudem,
jako dvě cesty ve vysoké trávě,
skoro okem neviditelné,
obě se zdají stejné přitom každá vede na opačnou stranu světa,
na vás je kterou se vydáte,
zdali dáte přednost instinktu před rozumem,
tento kosmický jev lidským okem nezpatřený,
za tož srdcem pocítěný milostný ale zvratem i bolestivý pocit,
který lidská mysl nevnímá kvůli fyzickým faktům,
toho to chaoticky ovládnutého světa,
jednoho krásného dne se přijde na to jak to vlastně opravdu stím nádherným ale nebezpečným osudem je,
to už ale vzato bude pozdě,
svět,
život na zemi bude u konce,
díky lidské hlouposti,
chamtivosti,
pohledu na věc, hlavně té naší velké vzato ale špatné zkušenosti.“

„Když je tvé snažení neúspěšné, tak i přes bolest a utrpení se můžeš dočkat pozitivního konce.“

„Není řešení být na někoho do konce života naštvaný, nebo uražený.
Řešení je vychladnout, promluvit si a dál spolu vychazet a nalézat společné zájmy a radosti.“

„Věří také, že musíme respektovat přání jednotlivce, který se rozhodl přestat brát potravu a usadil se venku, aby ukončil svou pozemskou existenci. Nevěří, že smrt způsobená nemocí nebo úrazem je přirozená. Konec konců není přece možné zabít něco, co je věčné, a člověk nemůže zabít, co sám nestvořil. Tento názor souvisí s jejich vírou ve svobodnou vůli. Duše se svobodně rozhodne přijít. Proč by tedy mělo být spravedlivé zakázat jí odejít? Nejde o osobní rozhodnutí provedené v naší zjevné skutečnosti, ale o věčné rozhodnutí provedené vševědoucí součástí naší bytosti na rovině věčnosti.
Věří, že nejpřirozenější způsob, jak odejít z lidské zkušenosti, je uplatnit svobodnou vůli a právo na volbu. Když jeden z nich dosáhne věku 120 nebo 130 let a začne ho vzrušovat myšlenka na návrat do věčnosti, otáže se Božské Jednoty, zda je to v zájmu Nejvyššího Dobra a uspořádá slavnost na počest svého života.
Národ Opravdových Lidí po staletí pronáší k novorozencům jednu a tutéž větu a každý z nich tedy po narození slyší stejná první slova: „Milujeme tě a budeme ti na tvé cestě nápomocni.“ Při poslední oslavě obejmou jeden po druhém odcházejícího a opakují tutéž větu. Při příchodu na tento svět slyší totéž, jako když ho opouští! Pak se odcházející posadí do písku a doslova vypne své tělo. Zemře během dvou minut. Nikdo ho neoplakává a nikdo netruchlí.“

„Žel, že na konci života vidíme, jak málo jsme uskutečnili z těch dobrých věcí, které jsme v minulých letech hodlali vykonati. Proto nikdy dobré konání neodkládej na dobu pozdější.“

„Svoboda není nikdy více než jednu generaci vzdálená od svého konce. Nedědí se z generace na generaci. Musíme za ni bojovat, hájit ji a předat ji našim dětem, aby mohly jednou udělat totéž své děti.“

„Nové začátky se často maskují jako bolestivé konce.“

„Jsi mé světlo na konci chodby, a přece jsi ten ďábel co se tam ukrývá.“

„Ctnost ženy není hluboká jako moře, ale zloba její nemá konce jako svět.“

„Myšlenky má ledakdo, ale málokdo je domyslí do konce.“

„Konec jednoho zla je jen krokem k druhému.“

„Člověk je na zemi proto, aby všemi směry prokopával chodby, i když dobře ví, že nikdy nedojde konce.“

„Na počátku bylo slovo, na konci fráze.“

„Konec hněvu bývá počátkem lítosti.“

„Na konci díla poznáme, čím jsme měli začít.“

„Nechtěné detektivky v divadle - když divák až do konce hádá, zdali o něco jde.“

„Každému není dáno až do konce milovat. I největší láska otupí své ostří drobným štestím všedního dne.“

„Snažme se každého následujícího dne lépe užíti než předešlého, pokud jsme na cestě. Když pak dojdeme konce, oddávejme se vyrovnané radosti.“

„Člověk, když dosáhne nějakého cíle, žádá si opět jiný cíl, aniž se zastaví na nějaké hranici a aniž kdy dospěje k nějakému konci.“

„Všechny milují námořníky. Když děvče ví, že mládenec do týdne zmizí, a za chvíli bude na druhém konci světa, přestává trochu šlapat na brzdu.“

„Koncem dvacátých let se tak ve Zlíně užívalo dříve neslýchaných koncepcí, jako byl podíl zaměstnanců na zisku, system komunikace uvnitř podniku, samostatná účetní střediska. Firma zavedla pětidenní pracovní týden, aby zaměstnanci mohli v sobotu chodit do školy nebo se jinak vzdělávat.“

„Já jenom kráčím po cestách, které mají srdce. Po kterékoliv cestě, která má srdce. Po nich putuji a jediné, co mě zajímá je, abych je prošel sám až na konec. A jak tak jdu, tak bez dechu jenom zírám a zírám. Don Juan Matus“

„Musel jsem se tu plácat a čekat, až přijde konec. Byla to těžká práce. Byla to ta nejtěžší představitelná práce…Škvár“