Citáty na téma objekt

„Neužitečný předmět roky trčí na místě, kde každému překáží, ale nikdo se neobtěžuje dát ho někam jinam. Když tento objekt konečně potřebuješ, zjistíš, že zmizel neznámo kam.“

„Přítomnost knihovny je v utopiích vzácná. Obecně vzato přistupují utopisté ke knihám s nedůvěrou: jde o objekt soukromého rázu, který izoluje jedince a vzdaluje ho kolektivu, nehledě k tomu, že kniha může čtenáři nasadit do hlavy nepatřičné myšlenky. K čemu jsou nám knihy, žijeme-li v ideálním světě?“

„Když nás něco rozzlobí až do nepříčetnosti, nepřipustíme si, že příčina našeho hněvu nemusí spočívat jen mimo nás, ve věci nebo osobě, která nás rozzlobila. A tak svěřujeme věcem moc, jež nás může přivést do stavu hněvu, případně způsobit poruchy spánku nebo trávení. Předmět, na nějž jsme narazili, pak bez váhání a zábran odsuzujeme a láteříme tedy na nevědomou část sebe samých, kterou jsme promítli do rozčilujícího objektu.“

„Základ veškeré lidské znalosti, začátek lidského vědomí musí být to že každý z nás je objekt lásky.“

„Nedefinuji čas, prostor, místo a pohyb, ježto jde o věci všem dobře známé. Musím pouze konstatovat, že neučení lidé si nepředstavují tyto veličiny jinak než v jejich vztahu k smyslovým objektům. A z toho pocházejí jisté předsudky…“

„Krásno vyžaduje kvalitu objektu.“

„Nezávisle na rychlosti, jakou jdeš, překážka situovaná mezi tebou a krásnou dívkou, která přichází směrem k tobě, se objeví v kterémkoliv bodě na přímce, kterou tvoříš ty a tebou pozorovaný objekt.“

„Primitiv si minimálně uvědomuje sám sebe a současně se maximálně vztahuje k objektu, který na něj dokonce může vyvíjet přímý magický nátlak. Celá primitivní magie a náboženství spočívají v těchto magických vztazích k objektu, jež. se neskládají z ničeho jiného, než z projekcí nevědomých obsahů na objekt.“

„Nejvhodnější objekty pro padělatele: víno a pravda.“

„Nerozum a demagogie jsou objekty, na které se člověk spolehnout nemůže. Mnozí vedoucí politikové jsou společensky bezvýznamní, charakterově podlí a pro svůj úřad naprosto nepřipravení. Někteří z nich jsou pouze levní demagogové, jiní zbohatlíci, kteří svůj politický mandát prostě koupili. Je dost i těch, kteří se řídí pouze nízkými stranicko-politickými předsudky a jinak nevědí zhola nic.“

„„Kosmičtí piráti“ čekali celé věky na svou „velkou žeň“. Systematicky podněcovali oslabování Sjednocujícího principu paměti vytvářením vládnoucích systémů - vzdělání, vědy, manipulace potravinového cyklu, zdravotnictví, obchodu, médií, církve. Hlavním cílem jejich útoků byla žena, protože díky umění, které provozovala ve své laboratoři, Kuchyni, byla Alchymistkou a měla pod kontrolou tělo. Na Západě to nakonec vedlo k honům na „čarodějnice“ (vyvolaným inkvizicí). Přes pět milionů žen bylo mučeno nebo zaživa upáleno, aby se v lidech probudil strach. Pak převzala žezlo chemie. Tato reaktivní věda, používající deduktivní přístup, souvisí s rozbitím jádra, v němž je obsažena Paměť. Na hmotné úrovni to vedlo k vytvoření atomové bomby a děloha ženy se stala stále častějším objektem útoků: 1. antikoncepční piluky 2. potrat jako samozřejmá záležitost 3. běžně prováděný „císařský řez“ 4. umělé oplodnění 5. časté odstraňování dělohy a vaječníků 6. brzy se zavede umělá děloha 7. na základě toho vznikne klon s naprostou ztrátou oné Paměti potřebné k Návratu ke Zdroji. Také MÓDA napomáhá tomu, aby zničila ženské rozmnožovací orgány. Především oblast dělohy a ledvin se musí udržovat v teple. Dnes se i v chladném počasí tyhle partie bezostyšně obnažují. Ženy v dávných kulturách nosívaly kolem pasu šerpu a v Japonsku se nosil ozdobný pás obi, což není jen nějaká „tradice“, ale má za úkol chránit tak důležité rozmnožovací orgány. Prakticky všechny ženy, které se dnes řídí touhle podivnou „obnažovací“ módou, budou dříve nebo později mít tzv. „ženské problémy“ a budou náchylné k rakovině prsu. „Věda“ nepřinese řešení, protože NENÍ v zájmu vykořisťovacího systému, aby Tělo vytvářelo Svobodného Ducha. Lidé spíš naletí na jejich „zázrak“ založený na redukci Duše a konečném přetvoření člověka podle obrazu podřadného boha. Jejich cílem je anti-tvoření, proto se pěstuje bezmocnost i vůči nejprimitivnější formě života, viru.“

„Jakmile do naší mysli vstoupí pravdivá myšlenka, vrhne na nás světlo, díky němuž vidíme spoustu dalších objektů, které jsme předtím nikdy nevnímali.“

„Pro Aristotela, který se zabýval klasifikováním, pořádáním a analyzováním světa na jeho neredukovatelné a nejzazší kategorie, objekty, příčiny a atributy, se představa neklasifikovatelné prázdnoty, všech vlastností zbavené díry v přirozené stavbě bytí, izolované od příčiny a následku a odloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává člověka napospas nevykořenitelnému horroru vacui.“

„Oblast životních zájmů člověka je však daleko širší než oblast životních zájmů zvířat. Člověk musí přežít nejen fyzicky, ale také psychicky. Musí si udržet určitou psychickou rovnováhu, chce-li si zachovat schopnost vykonávat své činnosti správně. Pro člověka má všechno, co je nezbytné k udržení jeho psychické rovnováhy, stejně základní význam jako to, co slouží jeho fyzické rovnováze. Člověk má životní zájem na tom, aby si zachoval svůj základní orientační rámec. Na tom závisí jeho schopnost jednat a koneckonců jeho pocit identity. Když ho jiní lidé ohrožují idejemi, které zpochybňují jeho orientační rámec, zareaguje na ně jako na vážné ohrožení. Tuto reakci si může různě racionalizovat. Řekne třeba, že nové myšlenky jsou od základu "nemorální", "necivilizované", "bláznivé" nebo cokoli jiného, co ho napadne, aby vyjádřil svůj odpor - ve skutečnosti jeho nepřátelské pocity vznikají z toho, že se cítí ohrožený. Člověk nepotřebuje jen orientační rámec, ale také objekty uctívání, které jsou životně důležité pro jeho emocionální rovnováhu. Ať jde o jakékoli hodnoty, ideály, předky, otce, matku, půdu, vlast, třídu, náboženství a stovky jiných jevů, pociťuje je jako "svaté". Dokonce i zvyky se mohou stát posvátnými, protože symbolizují stávající hodnoty. Jedinec nebo skupina lidí pak reaguje na útok proti tomu, co je "svaté", se stejnou zuřivostí a agresivitou, jako by šlo o ohrožení života.“

„Ještě jednou zopakujme, že životu nepřátelské vášně představují odpověď na existenciální potřeby člověka stejně jako vášně život podporující. Oba typy vášní jsou hluboce lidské. První z nich se vyvíjejí za podmínek, kdy neexistují předpoklady pro uskutečnění těch druhých. Destruktivní člověk může být označen za zlého, protože destruktivita je zlo, přesto zůstává člověkem. Neklesl na úroveň zvířete, není motivován zvířecími instinkty, nemůže změnit strukturu svého mozku. Mohli bychom ho považovat za postiženého existenciálním selháním, za člověka, kterému se nepodařilo rozvinout se podle svých možností a být produktivní. To, jak člověk v tomto ohledu dopadne, závisí v podstatě na tom, zda jsou mu dány společenské podmínky růstu nebo ne. Současně musím dodat, že když říkám, že společenské okolnosti jsou zodpovědné za vývoj člověka, nechci tvrdit, že člověk je bezmocným objektem zevních okolností. Faktory prostředí podporují nebo brzdí vývoj určitých vlastností člověka a určují hranice, v nichž člověk jedná. Přesto však lidský rozum a vůle zůstávají jak individuálně, tak ve společenském měřítku velice mocnými faktory. Dějiny nevytvářejí člověka; člověk se vytváří v procesu dějin sám. Jen dogmatické myšlení, pramenící z lenosti ducha i srdce, se snaží vytvářet zjednodušující černobílá schémata, která brání každému skutečnému porozumění.“

„Oko je duší fotoaparátu, pomocí něhož formujeme objekt dle svých představ a vizí a vytváříme tak pomyslný obraz spojení " tady a teď", jež tvoří naše vzpomínky.“

„Abychom se nestyděli za lásku, musíme milovat dokonalý objekt, nebo si to aspoň namlouvat.“

„V počátcích všech vědeckých pozorování jsme při hledání rozumného vysvětlení jevů vystačili s pouhou intuicí, založenou opravdu jen na prosté zkušenosti s všedními objekty. Ale jak se snažíme vypracovat lepší popis naší zkušenosti, která začíná zahrnovat stále širší rozsah jevů, přestávají být naše vysvětlení jednoduchá a stávají se tím, co nazýváme zákony. Často se zdá, že jsou čím dál nerozumnější a stále více vzdálené od toho, co považujeme za zřejmé.“

„(o vzhledu eurobankovek) Když teď opravdu pominu politiku, pak z pohledu výtvarného je to takový typický byrokratický peníz. Já říkám, že je to peníz-nepeníz. Protože jsou na nich témata-netémata. Podle mě to přesně opisuje filozofii celé Evropské unie. Hlavně se nikoho nedotknout, všichni musí být kamarádi, běda, aby měl jeden navrch nebo druhý méně. Je to vidět i na těch objektech, které jsou na bankovkách, kde najdete mosty-nemosty, okna-neokna. Rozumíte mi, prostě aby to nikoho neurazilo. Jsou to takové impotentní peníze.“

„Co nejupřímněji upozorňuji stoupence pravého náboženství aby neubližovali Galilejským a neuráželi je žádným způsobem… Ti, kteří se mýlí ve věcech nejvyšší důležitosti, by měli být objektem soucitu, nikoliv nenávisti.“

„Každý grif, každý trik a každý kouzelnický kousek smí fotograf využít… Povinnost mu nařizuje vyhýbat se obvyklému, holému a ošklivému a místo toho objekty svých fotografií pozdvihnout, neohrabané odstranit a nemalebné opravit.“

„Každý den a každá hodina v lágru dávala tisíce příležitostí k vnitřnímu rozhodnutí, které bylo rozhodnutím pro, nebo proti propadnutí člověka těm okolním silám, které hrozily uloupit mu to nejvlastnější, jeho vnitřní svobodu, a svést ho k tomu, aby se zřekl své svobody a důstojnosti a stal se pouhým míčem na hraní, pouhým objektem vnějších podmínek a nechal se od nich proměnit v typického koncentráčníka.“

„Je pro mě velmi důležité, aby kniha vypadala tak, jak chci. Jsem přece nejen spisovatel, ale i výtvarník, proto je pro mě kniha důležitá především jako objekt.“

„Já však používám určitý filosofický, religionistický a historický materiál výlučně ke znázornění duševních souvislostí. Když například používám pojem Bůh nebo stejně metafyzický pojem energie, pak se tomu nemohu vyhnout, neboť jsou to obrazy, které jsou v lidské duši od počátku. Musím vždy znovu zdůraznit, že ani mravní zákon, ani pojem Bůh, ani jakékoli náboženství nenapadly člověka zvnějšku, jaksi z nebe, ale že to vše má člověk in nuce v sobě a že si to tedy také vytvořil sám ze sebe. Je tudíž naprosto liché si myslet, že k zapuzení těchto strašidel stačí pouhé vysvětlení. Ideje mravního zákona a božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše. Proto se každá poctivá psychologie, kterou nezaslepilo šosácké osvětářské tmářství, s těmito skutečnostmi musí vyrovnávat. Vysvětlováním ani ironií se jich nezbavíte. Ve fyzice se můžeme obejít bez obrazu Boha, v psychologii je to však zcela určitá veličina, s níž se musí počítat stejně jako s „afektem“, „pudem“, „matkou“ atd. Věčné zaměňování objektu a imaga vede přirozeně k tomu, že ve svém myšlení neumíme rozlišit mezi „Bohem“ a „imagem (obrazem) Boha“, takže se domníváme, že mluvíme o Bohu a že podáváme „teologické“ vysvětlení, když hovoříme o „obrazu Boha“.“

„Když jsem byl mladý fotograf, viděl jsem pouze černobílou fotografii, ale myslím, že to byl Černobyl, který mě donutil si uvědomit, že černobílá vytváří vzdálenost mezi divákem a fotografickým objektem. Vybral jsem barvu pro odstranění této vzdálenosti. Myslím, že každá éra má barvu. Tak proč se zbavovat těchto informací?“

„Obnovit ticho je role objektů.“

„Muž očekává od vlastnictví ženy něco jiného než ukojení instinktu, žena je pro něj vyvoleným objektem, kterým si zotročuje přírodu.“

„Militantní emancipantky jednají vojensky. Staví těžce ozbrojené stráže před objekty na něž nikdo nemíní útočit.“

„Básnický mysticismus je jen pokračováním onoho smyslového animismu v člověku, tříděním destilací a podryvným chápáním, jež se vyvíjí mezi objektem a fantazií. Básník se prostě dostává dovnitř a dále k psychickému bratrství, a to je vzácný případ úplného pochopení, vrcholného sebeuvědomění.“

„Tehdy, mezi chudými ženami, které jsem ošetřovala, jsem si uvědomila, jak hrozné je postavení ženy v muslimské společnosti. Jsou považovány za otrokyně. Za nic jiného než za sexuální objekty. Proto jsem jednoho dne začala psát. Proti nespravedlnostem, které jsou páchány ve jménu náboženství.“

„Lidská postava je to, oč se co nejhlouběji zajímám, ale zákony tvrau a rytmu jsem našel při studiu přírodních objektů, kamenů, skal, stromů, rostlin atd.“

„Vzrušovaly mě Crumbovy zvrácený kresby, protože řada ženských objektů chtíče připomínala mě – a to dělá dobře mýmu extrémnímu narcisismu.“

„Je v našich silách zachytit obraz pohybujícího se objektu, pokud budeme schopni osvítit je náhlým elektrickým výbojem.“

„U těch chromovaných leštěných koulí mě fascinovalo především to, že koule má největší plochu ze všech geometrických tvarů. Když jsem z nich udělal zrcadlo, tak se stal divák součástí toho objektu nebo reliéfu a přestal na to myslet jako na umění.“

„Ve skutečnosti neničíme objekt, ale jen rozšiřujeme definici.“

„Při pohledu z Měsíce je Země nejkrásnější objekt, který jsem kdy viděl.“

„To kubismus vnutil světu objekt.“

„Čím vznešenější duše, tím má více objektů soucitu.“

„To, co nás zneklidňuje, je ve skutečnosti naše víra v 'objektivní' svět, naše moderní mentalita, která si říká racionální. Pořád se tváříme jako distancovaní pozorovatelé jevů, které pokládáme za vnější a jejichž fungování chceme zmapovat ve zřetelných obrysech. V rámci 'šamanské' mentality k podobným problémům vůbec nedochází. Nenacházíme tu ani pozorující subjekt, ani pasivní objekt - jediné, co existuje, je svět, sen plný hemžících se znaků a symbolů, pole vzájemných interakcí, kde se stýkají nejrůznější síly a vlivy. V takovém kontextu nezáleží na tom, jestli jsou operace staré léčitelky 'reálné', nebo ne.“

„Už jsem řekl, že samostatnost imaga zůstává nevědomá, neboť se ztotožňuje se samostatností objektu. Smrt objektu by tedy měla vyvolat zvláštní psychologické účinky, neboť objekt pak úplně nemizí – existuje v nehmatatelné formě dál. Víme, že to tak opravdu je. Nevědomé imago, jemuž neodpovídá žádný objekt, se stává duchem mrtvého a má na subjekt účinky, které nelze chápat jinak než jako psychologické fenomény. Nevědomé projekce subjektu, jež převedly nevědomé obsahy na imago objektu a ztotožnily je s ním, přečkávají reálnou ztrátu objektu a hrají významnou roli v životě primitivů i všech kulturních národů minulosti i přítomnosti.“

„Existují domácí bohové a naše každodenní práce je způsobem, jak projevit uznání těmto domácím duchům, kteří jsou pro udržení našeho života tak důležití. Rýžák je pak posvátným předmětem, a když tento nástroj užíváme s péčí, děláme něco pro duši. V tomto smyslu je čištění koupelny určitým druhem terapie, protože existuje vzájemnost mezi skutečnou místností a jistou komnatou v srdci. Koupelna, která se objevuje v našich snech, je zároveň pokojem našeho domu i poetickým objektem, který popisuje prostor v duši.“

„Jsou neuctiví vůči bohům a neposlušní našich nařízení, tak jsou pošetilí. Protože my nechceme, aby žádný z nich byl neochotně přitahován k oltářům proti své vůli… Je proto mým potěšením oznámit a zveřejnit všem lidem tímto nařízením, že nesmí podněcovat pobuřování kléru… Mohou uspořádat své setkání, pokud si přejí, a vzdávat modlitby podle jejich zavedeného způsobu… a do budoucna nechť všichni lidé žijí v harmonii… Lidé by se měli učit a vítězit rozumem, nikoli údery, urážkami a tresty.
Proto co nejupřímněji upozorňuji stoupence pravého náboženství aby neubližovali Galilejským (=křesťanům) a neuráželi je žádným způsobem… Ti, kteří se mýlí ve věcech nejvyšší důležitosti, by měli být objektem soucitu, nikoliv nenávisti.“

„Každý objekt, který vnímáme, se objevuje v nesčetných aspektech. Koncept objektu je neměnný ze všech těchto aspektů.“

„Rock and roll definoval mládež pubertou a adolescenty proměnil v objekt trhu, zájmovou skupinu a generaci.“

„Každý psychický fenomén je charakterizován tím, co středověcí scholastikové nazývali intencionální (či také mentální) in-existenci předmětu, a co bychom my, byť ne zcela jednoznačnými výrazy, nazvali vztahem k obsahu, směřováním k objektu (kterým se zde nemá myslet realita) či k imanentní předmětnosti. Každý psychický fenomén v sobě obsahuje cosi jako objekt, ačkoliv ne každý stejným způsobem. V představě je něco představeno, v soudu je něco uznáno či zavrženo, v lásce milováno, v nenávisti nenáviděno, v touze žádáno atd.“

„Intence není skutečný, zvláštní psychologický stav nebo historicky daný soubor mentálních událostí v hlavách Benjamina Bakera či Pabla Picassa, s jejíchž pomocí bych – pokud bych je znal – mohl interpretovat Forth Bridge nebo Kohneweilerův portrét… Není to znovunastolený (odhalený) historický stav mysli, ale vztah mezi objektem a jeho okolnostmi.“

„Tělo je nástrojem, objektem, je permanentně objektivizované - pořád se sleduje, jak vypadá, jaký má tvar, zda je dokonalé, ale už nejde o to, co to tělo prožívá.“

„Architektura má moc pozitivně ovlivňovat lidi. Je v tom mnohem silnější než jakákoli jiná forma umění. Když vytvořím nějaký objekt, zajímá mě, jak bude na lidi působit. Architekt si může s lidmi hrát, vést je domem tak, jak potřebuje. Jednotlivá místa mají odlišný charakter a vyvolávají v lidech různé emoce. Když vstoupíte do divadla, nutně musíte cítit něco jiného, než když vstoupíte do ložnice nebo kanceláře.“

„Myslím, že dnes je jednoznačně průkazné, že historické památky, jež jsou v rukou dědiců rodů, jsou udržovány a spravovány daleko lépe než objekty stejného historického období ve vlastnictví státu.“

„Štěstí je neustálý postup touhy od jednoho objektu k druhému a dosažení jednoho je jen prostředkem k druhému.“

„Developer má velké právo nakládat s fyzickou podstatou objektu, existuje ale i duchovní podstata stavby, to je kulturní dědictví, a ta patří nám všem.“

„Nic proti Víře - pokud nejsou objektem jejího uctívání lidé.
(o jiných zvrácenostech nemluvě)“