Citáty na téma objekt

Sbírka citátů na téma objekt, život, lidé, skutečnost.

Citáty na téma objekt

Sigmund Freud foto
Patrik Ouředník foto
Carl Gustav Jung foto
Michael Jackson foto
Isaac Newton foto
Immanuel Kant foto
Carl Gustav Jung foto
John Fitzgerald Kennedy foto

„„Kosmičtí piráti“ čekali celé věky na svou „velkou žeň“. Systematicky podněcovali oslabování Sjednocujícího principu paměti vytvářením vládnoucích systémů - vzdělání, vědy, manipulace potravinového cyklu, zdravotnictví, obchodu, médií, církve. Hlavním cílem jejich útoků byla žena, protože díky umění, které provozovala ve své laboratoři, Kuchyni, byla Alchymistkou a měla pod kontrolou tělo. Na Západě to nakonec vedlo k honům na „čarodějnice“ (vyvolaným inkvizicí). Přes pět milionů žen bylo mučeno nebo zaživa upáleno, aby se v lidech probudil strach. Pak převzala žezlo chemie. Tato reaktivní věda, používající deduktivní přístup, souvisí s rozbitím jádra, v němž je obsažena Paměť. Na hmotné úrovni to vedlo k vytvoření atomové bomby a děloha ženy se stala stále častějším objektem útoků: 1. antikoncepční piluky 2. potrat jako samozřejmá záležitost 3. běžně prováděný „císařský řez“ 4. umělé oplodnění 5. časté odstraňování dělohy a vaječníků 6. brzy se zavede umělá děloha 7. na základě toho vznikne klon s naprostou ztrátou oné Paměti potřebné k Návratu ke Zdroji. Také MÓDA napomáhá tomu, aby zničila ženské rozmnožovací orgány. Především oblast dělohy a ledvin se musí udržovat v teple. Dnes se i v chladném počasí tyhle partie bezostyšně obnažují. Ženy v dávných kulturách nosívaly kolem pasu šerpu a v Japonsku se nosil ozdobný pás obi, což není jen nějaká „tradice“, ale má za úkol chránit tak důležité rozmnožovací orgány. Prakticky všechny ženy, které se dnes řídí touhle podivnou „obnažovací“ módou, budou dříve nebo později mít tzv. „ženské problémy“ a budou náchylné k rakovině prsu. „Věda“ nepřinese řešení, protože NENÍ v zájmu vykořisťovacího systému, aby Tělo vytvářelo Svobodného Ducha. Lidé spíš naletí na jejich „zázrak“ založený na redukci Duše a konečném přetvoření člověka podle obrazu podřadného boha. Jejich cílem je anti-tvoření, proto se pěstuje bezmocnost i vůči nejprimitivnější formě života, viru.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

François-René de Chateaubriand foto
Erich Fromm foto

„Oblast životních zájmů člověka je však daleko širší než oblast životních zájmů zvířat. Člověk musí přežít nejen fyzicky, ale také psychicky. Musí si udržet určitou psychickou rovnováhu, chce-li si zachovat schopnost vykonávat své činnosti správně. Pro člověka má všechno, co je nezbytné k udržení jeho psychické rovnováhy, stejně základní význam jako to, co slouží jeho fyzické rovnováze. Člověk má životní zájem na tom, aby si zachoval svůj základní orientační rámec. Na tom závisí jeho schopnost jednat a koneckonců jeho pocit identity. Když ho jiní lidé ohrožují idejemi, které zpochybňují jeho orientační rámec, zareaguje na ně jako na vážné ohrožení. Tuto reakci si může různě racionalizovat. Řekne třeba, že nové myšlenky jsou od základu "nemorální", "necivilizované", "bláznivé" nebo cokoli jiného, co ho napadne, aby vyjádřil svůj odpor - ve skutečnosti jeho nepřátelské pocity vznikají z toho, že se cítí ohrožený. Člověk nepotřebuje jen orientační rámec, ale také objekty uctívání, které jsou životně důležité pro jeho emocionální rovnováhu. Ať jde o jakékoli hodnoty, ideály, předky, otce, matku, půdu, vlast, třídu, náboženství a stovky jiných jevů, pociťuje je jako "svaté". Dokonce i zvyky se mohou stát posvátnými, protože symbolizují stávající hodnoty. Jedinec nebo skupina lidí pak reaguje na útok proti tomu, co je "svaté", se stejnou zuřivostí a agresivitou, jako by šlo o ohrožení života.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

Erich Fromm foto

„Ještě jednou zopakujme, že životu nepřátelské vášně představují odpověď na existenciální potřeby člověka stejně jako vášně život podporující. Oba typy vášní jsou hluboce lidské. První z nich se vyvíjejí za podmínek, kdy neexistují předpoklady pro uskutečnění těch druhých. Destruktivní člověk může být označen za zlého, protože destruktivita je zlo, přesto zůstává člověkem. Neklesl na úroveň zvířete, není motivován zvířecími instinkty, nemůže změnit strukturu svého mozku. Mohli bychom ho považovat za postiženého existenciálním selháním, za člověka, kterému se nepodařilo rozvinout se podle svých možností a být produktivní. To, jak člověk v tomto ohledu dopadne, závisí v podstatě na tom, zda jsou mu dány společenské podmínky růstu nebo ne. Současně musím dodat, že když říkám, že společenské okolnosti jsou zodpovědné za vývoj člověka, nechci tvrdit, že člověk je bezmocným objektem zevních okolností. Faktory prostředí podporují nebo brzdí vývoj určitých vlastností člověka a určují hranice, v nichž člověk jedná. Přesto však lidský rozum a vůle zůstávají jak individuálně, tak ve společenském měřítku velice mocnými faktory. Dějiny nevytvářejí člověka; člověk se vytváří v procesu dějin sám. Jen dogmatické myšlení, pramenící z lenosti ducha i srdce, se snaží vytvářet zjednodušující černobílá schémata, která brání každému skutečnému porozumění.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

Jean Paul foto
Richard Feynman foto
Oldřich Kulhánek foto
Julianus foto
Henry Peach Robinson foto
Viktor Frankl foto
Pavel Pepperštejn foto

„Je pro mě velmi důležité, aby kniha vypadala tak, jak chci. Jsem přece nejen spisovatel, ale i výtvarník, proto je pro mě kniha důležitá především jako objekt.“

Pavel Pepperštejn (1966) ruský umělec a spisovatel

Zdroj: [Bernkopf, Jiří, Pepperštejn, Pavel, iliteratura.cz, 2012-09-24, 2012-09-25, http://www.iliteratura.cz/Clanek/30539/pepperstejn-pavel#3]

Carl Gustav Jung foto

„Já však používám určitý filosofický, religionistický a historický materiál výlučně ke znázornění duševních souvislostí. Když například používám pojem Bůh nebo stejně metafyzický pojem energie, pak se tomu nemohu vyhnout, neboť jsou to obrazy, které jsou v lidské duši od počátku. Musím vždy znovu zdůraznit, že ani mravní zákon, ani pojem Bůh, ani jakékoli náboženství nenapadly člověka zvnějšku, jaksi z nebe, ale že to vše má člověk in nuce v sobě a že si to tedy také vytvořil sám ze sebe. Je tudíž naprosto liché si myslet, že k zapuzení těchto strašidel stačí pouhé vysvětlení. Ideje mravního zákona a božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše. Proto se každá poctivá psychologie, kterou nezaslepilo šosácké osvětářské tmářství, s těmito skutečnostmi musí vyrovnávat. Vysvětlováním ani ironií se jich nezbavíte. Ve fyzice se můžeme obejít bez obrazu Boha, v psychologii je to však zcela určitá veličina, s níž se musí počítat stejně jako s „afektem“, „pudem“, „matkou“ atd. Věčné zaměňování objektu a imaga vede přirozeně k tomu, že ve svém myšlení neumíme rozlišit mezi „Bohem“ a „imagem (obrazem) Boha“, takže se domníváme, že mluvíme o Bohu a že podáváme „teologické“ vysvětlení, když hovoříme o „obrazu Boha“.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

Guillaume Herbaut foto

„Když jsem byl mladý fotograf, viděl jsem pouze černobílou fotografii, ale myslím, že to byl Černobyl, který mě donutil si uvědomit, že černobílá vytváří vzdálenost mezi divákem a fotografickým objektem. Vybral jsem barvu pro odstranění této vzdálenosti. Myslím, že každá éra má barvu. Tak proč se zbavovat těchto informací?“

Guillaume Herbaut (1970) francouzský fotograf

Originál: (fr) Quand j'étais jeune photographe, je ne voyais la photographie qu'en noir et blanc, mais je crois que c'est Tchernobyl qui m'a fait réaliser que le noir et blanc créé une distance entre le spectateur et l'objet photographique. J'ai choisi la couleur pour enlever cette distance. Et je pense que chaque époque a une couleur. Alors, pourquoi se priver de cette information?
Zdroj: [Guillaume Herbaut : "Aujourd'hui, on peut tout avec un appareil photo, alors il faut savoir ce qu'on montre.", franceculture.fr, 2018-03-07, 2018-03-28, https://www.franceculture.fr/emissions/par-les-temps-qui-courent/guillaume-herbaut]

Samuel Beckett foto

„Obnovit ticho je role objektů.“

Samuel Beckett (1906–1989) irský prozaik, dramatik a básník
Simone de Beauvoir foto
Gabriel Laub foto
Wole Soyinka foto
Taslima Nasrinová foto
Henry Moore foto

„Lidská postava je to, oč se co nejhlouběji zajímám, ale zákony tvrau a rytmu jsem našel při studiu přírodních objektů, kamenů, skal, stromů, rostlin atd.“

Henry Moore (1898–1986) anglický sochař a umělec

Zdroj: Walther Ingo, F., Umění 20. století, Taschen/Slovart, Praha 2011, s. 484, ISBN 978-80-7391-572-8

Aline Kominsky-Crumbová foto

„Vzrušovaly mě Crumbovy zvrácený kresby, protože řada ženských objektů chtíče připomínala mě – a to dělá dobře mýmu extrémnímu narcisismu.“

Aline Kominsky-Crumbová (1948) umělkyně

Zdroj: Aline Kominsky-Crumbová na pwf.cz http://www.pwf.cz/archivy/autori/aline-kominsky-crumb/cz/

William Fox Talbot foto
Hugo Demartini foto

„U těch chromovaných leštěných koulí mě fascinovalo především to, že koule má největší plochu ze všech geometrických tvarů. Když jsem z nich udělal zrcadlo, tak se stal divák součástí toho objektu nebo reliéfu a přestal na to myslet jako na umění.“

Hugo Demartini (1931–2010) český sochař a vysokoškolský pedagog

Zdroj: Jirkalová, Karolína. Skřivánek Jan. V tom bude nějaké šamanství. Hovory s Hugem Demartinim. Art&Antiques, 2008, č.2, str. 34

„Ve skutečnosti neničíme objekt, ale jen rozšiřujeme definici.“

Robert Barry (1936) americký umělec

Originál: (en) We are not really destroying the object, but just expanding the definition.
Zdroj: [Chilvers, Ian, Glaves-Smith, John R., 2009, Oxford Dictionary of Modern and Contemporary Art, Oxford University Press, 77, angličtina, 978-0-19923-965-8]

Michael Collins foto

„Při pohledu z Měsíce je Země nejkrásnější objekt, který jsem kdy viděl.“

Michael Collins (1930) bývalý americký astronaut a zkušební pilot

Originál: (en) As viewed from the Moon, the Earth is the most beautiful object I have ever seen.
Zdroj: [Angelo, Joseph A., 2009, Human Spaceflight, Infobase Publishing, 122, angličtina]

Fernand Léger foto

„To kubismus vnutil světu objekt.“

Fernand Léger (1881–1955) francouzský malíř

Zdroj: Pijoán, José (ed.), Dějiny umění, sv. 10, Knižní klub, Praha 2000, s. 76, ISBN 80-242-0218-2

Francis Bacon foto

„Čím vznešenější duše, tím má více objektů soucitu.“

Francis Bacon (1561–1626) anglický filozof, státník, vědec, právník a autor
Alejandro Jodorowsky foto
Carl Gustav Jung foto
Thomas Moore foto
Julianus foto
Max Born foto
Robert Christgau foto

„Rock and roll definoval mládež pubertou a adolescenty proměnil v objekt trhu, zájmovou skupinu a generaci.“

Robert Christgau (1942) americký hudební publicista

Zdroj: [Kohut, Joe, Kohut, John J., Rockecy aneb Kniha rockových citátů, Ladislav Šenkyřík, Volvox Globator, Praha, 1996, 1, 153, 29, 80-7207-016-9]

Franz Brentano foto
Bořek Šípek foto
František Kinský foto
Thomas Hobbes foto

„Štěstí je neustálý postup touhy od jednoho objektu k druhému a dosažení jednoho je jen prostředkem k druhému.“

Thomas Hobbes (1588–1679) anglický filozof

Zdroj: HOBBES, T. O človeku. Bratislava: Kaligram, 2011, str. 91

Kateřina Bečková foto

„Developer má velké právo nakládat s fyzickou podstatou objektu, existuje ale i duchovní podstata stavby, to je kulturní dědictví, a ta patří nám všem.“

Kateřina Bečková (1957) česká historička, spisovatelka a kurátorka

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/autorka-knihy-zboreno-nektere-demolice-v-praze-byly-bolestne/r~fdcb8e6ace7c11eb94d2ac1f6b220ee8/

Tento citát čeká na kontrolu.