Citáty na téma obsah

„Cítit, milovat, trpět, obětovat se, bude vždycky obsahem života ženy.“

„Tak jako báseň i život se hodnotí ne podle délky, ale podle obsahu.“

„Vezmi lásce iluzi a vezmeš jí všechnu potravu. Každý obdiv pomáhá lásku pěstovat, ať je to obdiv tělesný nebo duševní. Ostatně ženě se nikdy nemá říkat nic, co nemůže dobře pochopit. Hloubá nad tím, a často nesprávně. A když hloubá nad něčím, co je nejasné a záhadné, skončí to obyčejně špatně. Uklouzne jedno slůvko a jeho postupné odrazy rozloučí to, co k sobě lnulo. Kolikrát se stane, aniž se ví jak, že srdce se nepozorovaně vyprázdní jen proto, že je zasáhlo slovo nazdařbůh pohozené. Milující najednou pozoruje, jak jeho štěstí mizí. Nic není hroznějšího jak puklá nádoba, jejíž obsah pozvolna, ale nezadržitelně uniká.“

„Věřící člověk je k obsahům náboženství v jistém smyslu citově vázán.“

„Žijeme ve světě, kde je pohřeb důležitější než zemřelý, svatba je důležitější než láska, vzhled je důležitější než mysl. Žijeme v obalové kultuře, která pohrdá obsahem.“

„Obsah knihy je ten, který tam je.“

„Budoucnost je zviditelněný obsah vašeho současného myšlení. Změňte své myšlení a změníte svůj osud.“

„Člověk je tu proto, aby si něco předsevzal a aby to vykonal. Pouhá existence je moře bez vody, kniha bez obsahu, život bez života.“

„Sen je otvor, kterým ve vzácných chvílích nahlédneš do obsahu své duše.“

„Pohledem lze říci všechno, a přitom lze každý pohled zapřít, protože jeho obsah a význam nelze reprodukovat.“

„Jedním z charakteristických rysů reality je, že postrádá Obsah.“

„Existují čtyři způsoby jak utratit peníze. Můžete utratit své vlastní peníze sám pro sebe. Pak si dáváte dobrý pozor, co děláte, a snažíte se dostat co nejvíc. Potom můžete utratit své peníze pro někoho jiného. Například někomu koupím dárek k narozeninám, přitom se příliš nestarám o obsah, ale dávám pozor na na cenu. Také mohu utrácet cizí peníze pro sebe, to si zaručeně dopřeji dobrý oběd. A konečně, mohu utrácet cizí peníze pro někoho cizího. Pak je mi jedno za kolik a co vlastně dostanu. A to dělá vláda.“

„Já však původ vidím v uctívání učení- uctívám les, který mi dá dřevo pro stavbu domu, zahřeje v zimě, skrývá potravu. Uctívám zvěř protože mi dává maso, kožich aj, uctívám šelmy pro schopnosti lovu. Uctívám moře pro moře ryb atd atd atd.
Čas plyne a lidé usazení v místě, mají čas přemýšlet nad mementem jednoduchých otázek jako jsou, proč, kvůli čemu, jak atd. Svět dostává pozemské hranice a člověk hledí vzhůru, noc co noc pozoruje hvězdy, planety, každé ráno uctívá slunce, které nese život a večer nechá zemi spát. Už jen krok zbývá k vyznávání bohů.
Pohádky a příběhy které si lidé generačně předávali a mísili k nim nové, brzy opomněli na původce a hle vznikla božstva. Bůh tedy znamená vědět a propagace i znásilňování druhých svými božstvi je dle mého názoru nejvíc stupidním počinem v historii lidstva. Je to jako by se sešli jednotliví kuchaři ze všech koutů světa a hlásali, že právě jejich kuchařka (kniha) je ta jediná správná a pokud nepřijmeš tato slova, mám ve jménu spisovatele mojí knihy právo tě donutit přijmout mou knihu za vlastní i za cenu, že tvou knihu spalím a zabiju každého kdo tvou knihu četl, vlastní či zná její obsah. Některá náboženství jsou jsou k druhým tolerantní, ale pokud přečtěte vše, co se o daném náboženství píše, zjistíte že pravá příčina je v aroganci a v opovrhování náboženstvích jiných.
Co mi z toho tedy vyplývá? Náboženství je stupidní přežitek a špatného chápání významu slova Bůh, tedy vědět. Přijde mi, že na téhle planetě neví už nikdo nic a je úplně jedno, že se píše rok 2016 neboť inelekt lidstva zamrzl již dávno a není cesty ven.
Pro mě tedy Bůh je výsměchem pravému významu slova a dokud to lidstvo nepochopí nikdy se neposune vpřed a možná lépe ať vyhyne…“

„Obavy rodičů jsou oprávněné, dřív dětský obsah procházel kontrolou, dnes tomu tak být nemusí.“

„Současnost! Jak truchlivá věc! Má-li si život uchovat minimální iluzi nějakého obsahu, je záhodno jej žít v mimočase. Lidé nadaní špetkou zdravého rozumu bytují vně své doby.“

„V podvečer dlouhého a obsahem bohatého života se otevírá pohled do netušených dálek. Takový člověk už nežije každodenními zájmy a peripetiemi osobních vztahů, nýbrž přehlíží rozsáhlé prostory času a pozoruje staletý pohyb idejí.“

„Primitiv si minimálně uvědomuje sám sebe a současně se maximálně vztahuje k objektu, který na něj dokonce může vyvíjet přímý magický nátlak. Celá primitivní magie a náboženství spočívají v těchto magických vztazích k objektu, jež. se neskládají z ničeho jiného, než z projekcí nevědomých obsahů na objekt.“

„Rychlost vaší jízdy je přímo úměrná poměru mezi obsahem alkoholu ve vaší krvi a pravděpodobnost í silniční kontroly.“

„Obsah některých knih dokáže strávit jen oheň.“

„Musíme rozlišovat mezi obsahy myšlenkového procesu a logickými kategoriemi použitými myšlením. Zatímco se obsahy našeho bdělého myšlení nepodřizují omezením prostoru a času, mají kategorie logického myšlení prostorově-časovou povahu. Tak například mohu myslet na svého otce a zjistit, že jeho postoj v určité situaci je totožný s mým. Toto zjištění je logicky správné. Jesliže však tvrdím: "Já jsem svým otcem," pak je toto tvrzení "nelogické", protože neodpovídá pojmům fyzikálního světa. Z hlediska prožívání je však ta věta logická, neboť jí vyjadřuji své prožitky totožnosti se svým otcem. Logické myšlenky v bdělém stavu jsou podřízeny logickým kategorím, založeným na speciální formě existence, ve které přistupujeme k realitě v jednání. Ve spící existenci, která se vyznačuje nepřítomností dokonce i potenciálního jednání, se používají kategorie, které se vztahují k prožívání sebe sama. To platí i pro cítění. Jestliže se můj ci v bdělm stavu týká člověka, kterého jsem dvacet let neviděl, jsem si stále vědom faktu, že dotyčný není přítomen. Když o něm však sním, pak ho cítím tak, jako kdyby přítomen byl. Jestliže však říkám "jako kdyby přítomen byl", vyjadřuji tím svůj pocit v pojmech, které odpovídají "bdělému životu". Pro spící existenci neexistuje žádné "jako by"; příslušná osoba je přítomna.“

„Hudba ve své podstatě je neschopna cokoliv vyjádřit: pocit, obsah, psychický stav, přírodní jev apod. Komponovat pro mne znamená uvést do jistého pořádku určité množství tónů podle jejich intervalových znaků.“

„V metafysice lidé hledají bůhvíjaké hluboké a tajuplné vědomosti, a zatím právě metafysika, aspoň jak byla pěstována posud, je na obsah chudá, chudičká; je to jen malý konkurenční podnik, který si zařídila filosofie proti theologii.“

„Obsahem životním může být úsilí a láska. Tyto dva principy mi byly kompasem, když jsem se vydal na cestu …..“

„Šťastný je ten, kdo má bohatý obsah životní, šťastný je ten, kdo dovede poctivým úsilím zčásti uskutečnit své ideály.“

„Neustále naivně vycházíme z domněnky, že jsme jedinými pány ve svém vlastním domě. Naše chápání si proto musí nejdříve zvyknout na myšlenku, že i ve svém nejintimnějším duševním životě žijeme v jakémsi domě, který má přinejmenším dveře a okna do světa, jehož předměty a obsahy na nás sice působí, ale nepatří nám.“

„Naše doba je epochou chaosu a rozkladu. Vše se stalo problematickým. Jak se to v takových stavech děje vždy, tlačí se nevědomé obsahy na hranice vědomí s cílem kompenzovat jeho nouzi. Stojí proto zato pečlivě sledovat všechny hraniční jevy, jakkoli temné se mohou zdát, aby v nich byly nalezeny zárodky možných nových řádů.“

„Přítel je ten, jemuž může člověk vysypat obsah svého srdce, pohromadě plevy i zrno, protože ví, že jeho jemné ruce vše vezmou a prosejí, uchovají vše, co stojí za to uchovat a laskavý dech odfoukne zbytek.“

„Televize je od přírody drogou par excellence. Kontrola obsahu, jednotnost obsahu, opakovatelnost obsahu z ní nevyhnutelně činí nástroj nátlaku, vymývání mozků a manipulace.“

„Jsme jako knihy. Většina lidí vidí pouze naši vnější stránku, menšina čte pouze úvod, mnozí věří kritikům. Jen málo lidí pozná náš obsah.“

„Když se ženíme, přejímáme zapečetěný dopis, o jehož obsahu se dovídáme, teprve když jsme na širém moři.“

„Znaky lásky se objevují v přírodě ještě dávno před člověkem. Avšak teprve člověkem se stala láska základem kultury a velkým životním obsahem.“

„Nadepsat poslední stránky knihy slovem obsah zní v některých případech troufale.“

„Mou metodou je nerušit hru orchestru. To je vše. Když chcete od hráčů příliš, znepokojujete je. Musíte vědět, kde jim pomoci, a ne množstvím pokynů provázet každou obtížnou pasáž. Co možná nejméně mluvit a ne stále opakovat: toto je velmi důležité. Všechno je přece v partituře důležité! Hráči pak jenom pokyvují hlavou a nevnímají. Hovořím s nimi jenom rukama. Nikdy orchestru nepředstírám obsah hudby v obrazech, oni jej přece znají.“

„Sám jsem se ptával, odkud se v mích prvních knížkách vzaly židovské motivy. Moje rodina byla přece zcela asimilována a k židovskému celku příslušela celkem vzato spíš z tradice a setrvačnosti. Nikdy v dětství, ani později jsme neslyšel protižidovskou nadávku a nesetkal jsem se s žádnou formou antisemitismu. l A přece se mi už asi od sedmnácti let zdálo, že se (a také moji příbuzní) přece jen čímsi liším od svých přátel a známých. Každý jsme nějak jiný, říkal jsem si, kdybychom byli všichni stejní, bylo by to na světě k zbláznění. Ta má odlišnost měla zvláštní znak: nostalgii, jež neměla obsah. Toužil jsme po čemsi, co jsem nedovedl pojmenovat. Často jsem býval smutný, deprimovaný a nevěděl jsme proč…“

„Bůh je jediný obsah, pro který člověk neumí vymyslet formu.“

„Forma nikdy není ničím víc než pokračováním obsahu.“

„…nechceme, aby boj českého národa proti nacismu vypadal jako komedie, jak by jistě vyhlížel, kdybychom po porážce nacismu si osvojovali jeho kruté a hnusné methody. Český národ to myslil vážně, říkal-li, že si hnusí sám obsah nacismu. Nesmíme dovolit, aby tento čistý obraz byl zakalen počínáním některých jedinců, jimž vzkypěl jed v krvi. Národ musí se tak zřetelně, jak možno, oddělit od této neodpovědné menšiny, jaká všude se konec konců vyskytne. Není hanba, že se vyskytla; až dosud ještě každá revoluce vzbouřila hlubiny; hanba by byla, kdybychom se rozpakovali hanebné činy odsoudit. Národ nebojoval za to, aby násilí jen dostalo jinou barvu; bojoval, aby násilí nebylo.“

„O Ankhu se dalo říci, že je tekutý jen proto, že se pohyboval jen o něco rychleji než okolní zem. Obsah zvráceného žaludku mohl pravděpodobně způsobit, že hodnota jeho průměrného znečištění se snížila.“

„Život nezískává na hodnotě délkou, trváním, ale hloubkou, obsahem… Čteme-li něčí životopis, také jej nehodnotíme podle tloušťky knihy. ale podle bohatosti obsahu a formy zpracování.“

„Muž jistě jedná za určitým účelem, nevkládá do svého jednání celou duši a všechen cit, nýbrž tříští se v množství abstraktních jenotlivostí. Oproti němu jedná dítě či mladý člověk z plného srdce. Cit a názor je tedy tím prvním, myšlení tím posledním. Tak se nám jeví cit také jako konkrétnější než myšlení, tato činnost abstrakce a obecna. Ve skutečnosti je tomu však naopak. Smyslové vědomí je ovšem vůbec konkrétnější – i když je tím nejchudším co do myšlenek, je tím nejbohatším co do obsahu. Musíme tedy rozlišovat přirozené konkrétno od konkrétna myšlenky, jež je naopak chudé co do smyslového obsahu.“

„Obsah je král, ale marketing je královna a řídí domácnost.“

„Z příliš mnoha informací s množstvím obsahu a dostávám existenciální strach. Stále se zastavuji na křižovatkách, kde je třeba učinit životní rozhodnutí a kde toho buď vím příliš mnoho, nebo málo. Život podrobený zkoumání není žádná procházka růžovým sadem.“

„Nejsem své myšlenky, emoce, smyslové vjemy a zážitky. Nejsem obsahem svého života. Já jsem život. Jsem prostor, v němž se všechny věci odehrávají. Jsem vědomí.“

„Mravnost odtržená od života je právě tak nemravná jako život, který ztratil jakýkoli mravní obsah.“

„Ženy se ochotně podřizují módě, neboť vědí, že obal se musí časem měnit, má-li obsah zůstat zajímavý.“

„V zemích, kde více láká vineta sáčku než obsah, samozřejmě slovo platí více než myšlenka.“

„K vztahu obsahu a formy: nejdokonalejší tvar ze všech čísel má nula.“

„Myšlenky nemají rozměr a proto je měříme podle obsahu.“

„Se zákony, jejich obsahem a dodržováním je to u nás ale takové, že vysvětlit tuto látku v čítankovém stylu by nešlo. Školním dětem by se buď muselo lhát a přikrášlovat skutečnost, anebo říci vše bez okolků a zasadit výchovnému procesu těžkou ránu.“

„Smysl naší vlastní existence nám možná bude mnohem pochopitelnější, když začneme vnější povrch a vnitřní obsah věcí vnímat právě opačně, než jak je obvyklé - jinými slovy, když budeme přehlížet obal a vnímat především obsah.“

„…celostátní antény by měly být ve větší míře než dříve nasyceny misijním obsahem.“

„Vzdělávací systém. Vzdělávání je vždy systém, provázaný celek obsahu, formy, organizace a úzkého vztahu mezi poskytovatelem a uživatelem. Špatný systém nelze změnit ani zlepšit separovanými úpravami jednotlivých dimenzí (jako např. prosté nalití peněz) – ty špatný systém pouze utužují a jeho výkonnost jen zhoršují. Lepšího systému lze dosáhnout pouze změnou organizace všech jeho výše zmíněných složek.“

„Dnes je skoro masový jev lenost myslet. Lidé se vydávají všanc médiím, nechávají si od nich naplnit obsah svého vědomí, a při tom sami aktivně nepřemýšlejí, nesnaží se tvořit.“

„Forma a obsah si odpovídají v nedělitelné jednotě jako dva atributy jedné duchovní substance.“

„Celý svět národní suverenity nám mizí – s ním i obsah teorie společnosti, na níž je založená skoro celá sociologie první moderny.“

„Psaní o České republice mi hodně pomohlo. Při umístění knihy jsem si uvědomil, že obsah je velmi můj, intimní, nepíšu jen o České republice, ale také o sobě.“

„Všechny knihy, jejichž obsah souhlasí s koránem, jsou zbytečné; ostatní pak nebezpečné.“

„Generál může být ve formě, i když není v uniformě, a s obsahem v umění je to stejné.“

„Myšlenky bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý.
Kritika čistého rozumu, AA III.75.“

„Představu, kterou si tedy můžeme učinit o Jeho slávě, je pouze taková, jakou můžeme mít o velikém svazku skrze stručný obsah, nebo o rozlehlé zemi skrze malou krajinu. [Bůh] nám o sobě dal pravé svědectví, ale ne plné; takové, které chrání naše představy – jsou-li jím vedeny – od bludu, ale ne od nevědomosti.“

„A jistě, člověk by řekl, že není zapotřebí přílišné neodbytnosti, abychom lidi pohnuli ke čtení té svaté knihy. Rozum tomu velí, zjevení tomu nařizuje: “Víra pochází z slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží.”— „Ptejte se na Písma.”— „Hotovi pak buďte vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás.“ Taková jsou prohlášení a příkazy inspirovaných autorů; příkazy potvrzené doporučením všech, kdo poslouchají to napomenutí. Leč, lze však popřít, že co se týče Biblí v našich domácnostech, jsme nevědomí jejího obsahu; a že z toho ve velké míře vyplývá, že větší část křesťanského světa ví tak málo a mýlí se tak moc v tom, co se dotýká náboženství, které vyznávají?“

„Všude natankují palivo s podstatně vyšším podílem biosložek. V Německu už letos přimíchávají 6,75 procenta energetického obsahu, ve Francii dokonce sedm. (…) Absurdní je, že místo aby stát pomáhal podnikatelům, dělá jenom problémy. Když se nezvýší výroba u nás, vzroste v okolních zemích. Od nás se řepka levněji vyveze za hranice, například do německého Straubingu k ADM, a vrátí se do naší republiky ve formě metylesteru. (…) Ano, lobboval jsem půl roku. Proč bych to nedělal? Agrofert je největším průmyslovým holdingem v zemi, obratem i počtem firem a zaměstnanců. Platíme tady daně, nemáme nikde offshory, zaměstnáváme 25 tisíc lidí, investujeme. Co je na tom, že jako reprezentant největší skupiny podniků prolínajících se přes různá odvětví lobbuji?“

„Prakticky to znamená, že mladému člověku je dáno jen neúplné poznání druhého i sebe sama, a proto může znát motivy druhého člověka i své vlastní jen nedostatečně. Zpravidla jedná většinou na základě nevědomých motivů. Subjektivně se mu přirozeně zdá, jako by byl vědomý, neboť člověk vždycky přeceňuje obsahy, které jsou právě vědomé, a je i zůstane překvapivým objevem, že to, co považujeme za konečně dosažený vrchol, je ve skutečnosti jen nejnižší stupeň velmi dlouhého schodiště.“

„Dogma není svévolným výmyslem ani jedinečným zázrakem, jak bývá líčeno za zřejmým účelem jeho vyzvednutí z přírodních souvislostí. Ústřední křesťanské představy tkví svými kořeny v oné gnostické filosofii, která se podle psychologických zákonů musela vyvinout právě v době, kdy se klasická náboženství stávala obsolentními. Gnóze se zakládá na vnímání symbolů nevědomého procesu individuace, který nastupuje vždy, jakmile se nejvyšší kolektivní představy ovládající lidský život začnou rozpadat. V takové době se nutně objevuje celá řada jedinců, kteří jsou vyšší měrou uchváceni numinózními archetypy, jež se tlačí na povrch, aby vytvořili novou dominantu. Uchvácení se projevuje takřka bez výjimky ve skutečnosti, že lidé jimi zasažení se s jejich obsahy identifikují. Roli, která jim byla vnucena, nechápou jako působení nových obsahů, které je třeba ještě rozpoznat, ale svým životem je vzorově znázorní a stávají se tak proroky a reformátory. Pokud archetypický obsah křesťanského dramatu byl s to uspokojivě vyjádřit zneklidněné a dotírající nevědomí mnoha lidí, povýšila ho "shoda všech" (consensus omnium) na všeobecně závaznou pravdu, ovšem nikoli nějakým úsudkovým aktem, ale daleko účinnější iracionálnější uchváceností.“

„Poněvadž nás věci vnitřního světa subjektivně ovlivňují tím mocněji, čím jsou nevědomější, je pro toho, kdo chce dosáhnout dalšího pokroku ve vlastní kultuře (a nezačíná veškerá kultura u jedince?) nezbytné, aby působení animy objektivizoval a pokusil se zjistit, jaké obsahy jsou podstatou onoho působení. Tím se přizpůsobí neviditelnému a získá proti němu ochranu. K tomuto přizpůsobení však přirozeně nemůže dojít bez ústupků podmínkám obou světů.“

„Co se od našich vzorů můžeme naučit, je především ta skutečnost, že duše skrývá obsahy nebo je vystavena vlivům, jejichž asimilace se pojí s největšími nebezpečími. Když tedy staří alchymisté své tajemství připisovali hmotě a Faust ani Zarathuštra nás nikterak nepovzbuzují k tomu, abychom je k sobě přičlenili, nezbývá asi nic jiného, než ten arogantní nárok vědomí, aby bylo samo duší, odmítnout a přiznat duši skutečnost, již našimi současnými rozumovými prostředky nejsme schopni pochopit. Nepovažuji za tmáře toho, kdo přizná svou nevědomost, nýbrž toho, jehož vědomí není ještě ani tak vyvinuto, že o své nevědomosti nic neví. Jsem toho názoru, že alchymistické očekávání, že z hmoty lze zhotovit filosofické zlato nebo všelék nebo zázračný Kámen, je sice na jedné straně iluzí (jejíž příčinou je projekce), ale na straně druhé odpovídá psychickým skutečnostem, jimž v psychologii nevědomí připadá velký význam. Alchymista totiž, jak dokazují texty a jejich symbolika, projikoval proces individuace do chemických procesů proměny.“

„Tento střed jsem označil jako bytostné Já. Intelektuálně není bytostné Já nic než psychologický pojem, konstrukce, která má vyjádřit nám nepoznatelné jsoucno, jež jako takové nemůžeme pochopit, protože přesahuje možnosti našeho chápání, jak to vyplývá z jeho definice. Stejně tak dobře by mohlo být označeno „Bůh v nás“. Zdá se, že začátky celého našeho duševního života vyvěrají nerozuzlitelně z tohoto bodu, a zdá se, že k němu směřují všechny nejvyšší a poslední cíle. Tento paradox je nevyhnutelný jako vždy, když se snažíme označit něco, co leží mimo schopnost našeho rozumu. Doufám, že pozornému čtenáři bylo dostatečně objasněno, že toto bytostné Já má společného s já právě tolik jako Slunce se Zemí. Obojí se nedá zaměnit. Stejně tak málo tu jde o zbožšťování člověka anebo o snižování Boha. Co leží mimo náš lidský rozum, je pro něj i tak nedosažitelné. Když tedy použijeme pojem Bůh, tak tím prostě formulujeme jen určitou psychologickou skutečnost, totiž nezávislost a převahu jistých psychických obsahů, skutečnost, která se projevuje v jejich schopnosti mařit vůli, posednout vědomí a ovlivňovat nálady a jednání. Zajisté je možno pohoršit se nad tím, že by nevysvětlitelná nálada, nervózní rozrušení, nebo dokonce neovladatelná neřest byly do jisté míry manifestací Boha. Byla by však právě pro náboženskou zkušenost nenahraditelná ztráta, kdyby se takové, snad i zlé věci měly uměle oddělovat od řady autonomních psychických obsahů.“

„Už jsem řekl, že samostatnost imaga zůstává nevědomá, neboť se ztotožňuje se samostatností objektu. Smrt objektu by tedy měla vyvolat zvláštní psychologické účinky, neboť objekt pak úplně nemizí – existuje v nehmatatelné formě dál. Víme, že to tak opravdu je. Nevědomé imago, jemuž neodpovídá žádný objekt, se stává duchem mrtvého a má na subjekt účinky, které nelze chápat jinak než jako psychologické fenomény. Nevědomé projekce subjektu, jež převedly nevědomé obsahy na imago objektu a ztotožnily je s ním, přečkávají reálnou ztrátu objektu a hrají významnou roli v životě primitivů i všech kulturních národů minulosti i přítomnosti.“

„Odmítám tvrzení, že v hlučném big beatu nezáleží posluchači na obsahu písně a na jejím případném poselství! Proto mě dodnes zlobí třeba to, jak mnozí zpěváci špatně vyslovují, jak mnohým členům kapel záleží při natáčení spíš na ostrém zvuku kytary než na srozumitelnosti textu… Vždyť přece v rocku, který je velmi aktuálním uměním, dodává jedno druhému další rozměr!“

„Celý pohyb lidstva, všechno dobré i zlé, pokrok i úpadek, není řízen plánem a inteligencí. Ty jsou jen vnějším lesklým obalem. Ve skutečnosti svět obládá obsah toho balíku. A tím jsou pouze a výlučně emoce a pudy.“

„Tak jak se měním já, mění se i obsah mé peněženky.“

„Jako by žil dvojím životem. Jedním, který zakoušel na své kůži a druhým vysněným. Nějaký podivný nevyslovitelný stesk vane z jeho obrazů, podobný, jako když se procházíme časně z jara v širém poli. Touha je hlavním obsahem Preislerova díla.“

„Pokud jste líní dělat obsah, nedělejte byznys.“

„Obsah souzní s charakterem. Styl s ním nemá nic společného. Obsah pochází z okolí duše a styl - bůhví odkud.“

„Autorizace je prostě nemravný vztah mezi novinářem a zdrojem, kdy novinář simuluje, že tvořil obsah, a zástupce organizace simuluje, že dostal objektivní mediální pokrytí.“

„Cítit, milovat, trpět, obětovat se bude vždycky obsahem života ženy.“

„Každý psychický fenomén je charakterizován tím, co středověcí scholastikové nazývali intencionální (či také mentální) in-existenci předmětu, a co bychom my, byť ne zcela jednoznačnými výrazy, nazvali vztahem k obsahu, směřováním k objektu (kterým se zde nemá myslet realita) či k imanentní předmětnosti. Každý psychický fenomén v sobě obsahuje cosi jako objekt, ačkoliv ne každý stejným způsobem. V představě je něco představeno, v soudu je něco uznáno či zavrženo, v lásce milováno, v nenávisti nenáviděno, v touze žádáno atd.“

„Neskutečný technický vývoj a zběsilé tempo, ve kterém se dnes žije, zásadním způsobem mění obsah pojmu kultura.“

„Klerikalismus, to není žádný pojem, nýbrž heslo. Nikdo ho nemůže definovat, pouze se může pokoušet popsat jeho obsah.“

„Pro mě je největším ohrožením svobody internetu a bezpečnosti dat filtrování obsahu.“

„Aliance mezi dvěma státy, z nichžto jeden je sláb, druhý silen, aliance, která nemá určitý obsah, nýbrž zachovati se musí v každý čas pro všechny případy války, nemůže buditi víru, že slabší mezi spolčenými státy má mezinárodně nezávislou existenci.“

„Slovo subsidiarita bylo eurofanatiky a eurofily používáno jako útočná zbraň. Bojovalo se s tímto slovem. Ale toto slovo postrádá jakýkoliv obsah. Nic neznamená. Nedefinuje nic. Je z hlediska obsahu prázdné. Můžete pod tento pojem shromáždit všechny možné myšlenky a postoje. Máme mít společnou zahraniční politiku nebo ne? Obhájci subsidiarity budou aplaudovat oběma pozicím. Kdo používá slovo subsidiarita, říká nesmysly. Já už to raději vůbec neposlouchám.“

„Je pravda, že internet může být povrchní; ale je na nás, abychom jej naplnili zajímavým obsahem, aby byl zrcadlem složitosti současnosti.“

„Nevhodný obsah často filtrují stroje podle nefunkčně sestavených slovníků zakázaných slov nebo obrázků. A to může vést i k humorným situacím.“

„Bohužel ochrana autorského obsahu na internetu je obecně stále slabá. Z internetu se stala džungle.“

„Život pro mě znamená vložit Shelleyho obsah do Zolovy formy.“

„Kéže by lidstvo přestalo hodnotit hodnotu informací uvnitř výrazových prostředků na základě pravidel jazyka, ale hodnotilo ji na základě obsahu rámcových a konkrétních myšlenek a paternů.“

„Umělec je samostatný i ve formě svých výtvorů, začínajíc rozměrem verše, i v celém objemu jejich obsahu, a končíc jeho názorem na svět, na dobro a zlo.“

„Fráze je automatizovaný slovní výraz, zbavený obsahu; fráze je rodnou sestrou přetvářky. Stane-li se fráze systémem, může být záštitou nejhorších neduhů společenských.“

„Podstatným obsahem evangelia podle svatého Jana je poselství, že pravda nevládne silou, ale svou vnitřní silou: Ježíš vyznává Pilátovi, že je pravdou a svědkem pravdy. Nehájí pravdu legií, ale zviditelňuje a zefektivňuje ji svým vlastním utrpením.“

„Není formy skutečně krásné bez krásného a velkého obsahu.“

„Knihy mají stejné nepřátele jako lidi; oheň,vlhkost, zvířata, počasí a svůj vlastní obsah.“

„Současná kultura je jako kniha, která má bombastický titul - ale ubohý obsah.
(výjimky potvrzující pravidlo? . . . velmi vzácné)“