Citáty na téma ruka

„Milovat není jen mít rád, milovat je věřit, odpustit a znovu podat ruce, milovat je rozdělit duši i srdce.“

„Opravdový přítel je ten, kdo Ti nabídne ruku a dotkne se Tvého srdce.“

„Dejte muži volnou ruku - a najdete ji někde na sobě.“

„Člověk by se měl smát celý svůj život. Jestli se dokážete smát v jakékoli situaci, naučíte se jim čelit - a to vám pomůže dospět. Neříkám vám, že nemáte plakat. Ve skutečnosti však když se neumíte smát, neumíte ani plakat. Smích a pláč jdou ruku v ruce, jsou součástí jednoho jevu - autentického bytí v pravdě.“

„Mír kážeš s mečem v ruce?!“

„Přítel je ten, před kým můžeme vylít své srdce, plevel i zrno, protože víme, že jeho něžná ruka to vezme a proseje, aby zachovala to, co stojí za to zachovat, zatímco zbytek odfoukne dechem své laskavosti.“

„Princip zatloukání hřebíků: Aby ses neuhodil kladivem do ruky, přidrž hřebík oběma rukama.“

„Nejdřív máme děti na rukou, potom na klíně a nakonec na krku.“

„Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.“

„Co je to přátelství?
… to je jako být si bratrem a sestrou; dvě duše, které se dotýkají, ale nesplynuly, dva prsty na jedné ruce.
…
a láska?
… to je jako dvě bytosti, které jsou jedinou bytostí. Muž a žena, kteří splynuli v anděla. To je nebe.“

„Když nemáte po ruce nic jiného než kladivo, připadá vám kdeco jako hřebík.“

„Bojíme se jenom, že ztratíme to, co máme. Ten strach ale přejde, když pochopíme, že náš příběh a příběh světa psala táž Ruka.“

„Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce.“

„Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatím co těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše.“

„K jídlu mám jen hrubou rýži, piji jen čistou vodu, polštářem je mi má ruka, ale i tak jsem rád na světě. Bohatství a sláva, získané nepoctivě, jsou jen jako letící oblaka na nebi.“

„Strach, to je jako cit v prstech. Nemáš cit, šaháš do ohně, a uhoří si ruka.“

„Když slyším o Schrödingerově kočce, beru do ruky pušku.“

„Podej příteli ruku, ale spočítej si prsty.“

„Všichni jsme tužkou v ruce Boží.“

„Raději bych si useknul ruku, než bych ublížil dítěti.“

„Nejjistější místo, kde naleznete pomocnou ruku, je na konci vašeho ramene.“

„Hádka je solí lásky - ale ať vám neujede ruka!“

„Každý člověk je zámožný, pokud má zdravé ruce a trochu rozumu.“

„Budeš-li někdy hledat pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.“

„Se zbraní v ruce mluvíš o míru?
Romeo a Julie“

„Lež mívá sice krátké nohy, ale někdy až nebezpečně dlouhé ruce a ke svým nohám bývá lhostejná.“

„Lidé nedovedou žít. Musí se je naučit žít. Musí se je naučit, že všecko, co se děje a co se stane v jejich vesnici zrovna tak jako ve světě, je jejich starost. Že jsou za to za všechno odpovědni. Musí se je naučit, že se věci nesmí nechat v rukou hrstky profesionálních politiků, protože to mohou být zloději, gauneři, dobrodruzi, hrdlořezové, kariéristi a kšeftaři se životy celých folků.“

„Vždycky jsem byl toho názoru, že člověk je sám o sobě chytrý. Až teprve lidi jsou stupidní. Jen máloco to dokládá lépe nežli války, organizované náboženství, byrokracie a (střední) škola, kde většina vládne tvrdou, nemilosrdnou rukou.“

„To je všechno krásné - kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla - nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“

„Domov jsou ruce, do kterých smíš plakat.“

„S dospělostí zjistíte, že máte dvě ruce. Jednu, abyste pomáhali sobě, druhou abyste pomohli světu.“

„Kdo jsi, abys soudil život, který žiji?
Vím, že nejsem dokonalý
- a nežiji, abych byl -
ale než na mě začneš ukazovat,
ujisti se, že máš ruce čisté!“

„Moc vždy zotročí člověka, který ji drží v ruce.“

„Pamatujte si, že pokaždé, když potřebujete pomocnou ruku, najdete ji na konci své paže.“

„Tři dny děti netrestej - vylezou na střechu a sházejí tašky. Tři dny nečti a ústa zhrubnou. Tři dni nepiš a ruka zeslábne.“

„Co kdybyste usnuli
A co kdyby
Se vám ve spánku
Něco zdálo
A co kdybyste
Snili o nebi
A tam utrhli zvláštní a krásnou květinu
A co kdybyste
Až se probudíte
Drželi tu květinu v ruce
Ach, co pak?“

„Osamělý nabídne ruku příliš rychle komukoli, s kým se setká.“

„Muž nemá s ženami diskutovat. Vyjde z toho vždy jako poražený. Logika v jejich rukou je vosk.“

„Lidé v nouzi nepotřebují až tak moc peníze. Oni potřebují naše oči, ruce, nohy, srdce…“

„Nikdo nesetře slzy tak dobře jako ruka toho, kdo je způsobil.“

„Ruka k ruce, a dům je vystaven, břich k břichu, a dům je zničen.“

„Vzal osud do vlastních rukou, ale obě měl levé.“

„Srdce mé stále po lásce prahne, nikomu však již nevěřím. Když někdo ke mně ruce své vztáhne, ustoupím bojácně ke dveřím.“

„POHLÉDNOUT ŽIVOTU DO TVÁŘE
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Zdá se, že tato úzkost je nedílnou součástí existence. Nevychází z ničeho, co jsme zažili v minulosti. Znepokojivé otázky bublající těsně pod povrchem, otázky, které by mohly probouzet nechtěné pocity.
Kdy zemřu? (A já vím, že jednoho dne zemřu.)
Když zemřou mí nejdražší? (A já vím, že jednoho dne, možná že brzy, zemřou.)
Onemocním? Onemocní moji blízcí? Přijdu o práci? O peníze? Stane se něco, co nebudu moct ovlivnit? Stane se to někdy záhy? Jak se mohu chránit před tím, co nemohu předvídat ani ovlivnit? Jak můžu vědět, co nelze vědět?
Příteli, je toho tolik, co je mimo naši kontrolu. Někdy jsme tak maličcí, tak zranitelní, jako dítě toužící po hlubokém ujištění, že všechno bude v pořádku.
V průběhu věků nám duchovní učitelé připomínali, jak hluboká pravda spočívá v poznání, že nad životem nemáme žádnou kontrolu. Život je příliš ohromný na to, aby jej mohla lidská mysl pochopit, natož ovládat. Můžeme zdánlivě ovládat to, co můžeme zdánlivě ovládat; ale zbytek je v rukou Boha, Vesmíru nebo jakkoliv chcete nazývat Nepojmenovatelné.
Zůstaňme na okamžik s touto existenční úzkostí. Nechme ji prosáknout svou zvídavou pozorností. Dýchejme do středu této úzkosti jako čerstvě narozené dítě (protože právě tak dítě dýchá). Naslouchejme jí. Jděme se s ní projít. Pečujme dnes o ni. Nezkoušejme ji utišit nebo od ní utéct, tím jen získá víc moci.
Pomalu a jemně se nořme do vlastní bezmocnosti jako do teplé koupele po celodenní pouti.
Do menší či větší míry může být vše mimo kontrolu, ale dobrá zpráva je:
Naše bezmoc může být branou k hlubšímu odevzdání.
Ve středu naší úzkosti můžeme nalézt větší pokoj a sílu, odvahu pohlédnout životu do tváře a jít dál - třesoucí se, ale nebojácní.“

„Musí se zabít, musí se žít, ruce jsou zbraně, srdce štít.“

„Víte proč Škoda dodává své automobily s vyhřívaným zadním sklem? Aby Vás nezábly v zimě ruce až ho budete tlačit!“

„Když sedíte hodinu s hezkou dívkou zdá se to jako minuta. Když položíte na minutu ruku na horká kamna zdá se to jako hodina. To je relativita.“

„Víte kdy má ženská vyndat ruce ze dřezu? Když přivezou uhlí!“

„Dítě, na jehož natažené ruce se často odpoví odmítnutím, může navždy ztratit schopnost projevovat svou něžnost a vycházet vstříc.“

„To je tajemství života. Nikdy nemějte pocit, že máte pravdu, a nikdy se netvařte, že máte pravdu – nikdy na tuto myšlenku nenaleťte. A nikdy si o nikom nemyslete, že se mýlí, protože tyto dvě věci jdou ruku v ruce – pokud máte pocit, že máte pravdu, vždycky tím odsuzujete druhé a domníváte se, že a někdo druhý se mýlí. Nikdy nikoho nezatracujte a nikdy se nevychvalujte; jinak vám unikne podstata. Přijímejte lidi takové, jací jsou. Jsou prostě takoví, a kdo jste vy, abyste posuzovali, zda mají pravdu, anebo se mýlí? Pokud nemají pravdu, trpí, a pokud mají pravdu, jsou požehnaní. Ale kdo jste vy, abyste je odsuzovali?“

„Nikdo neutře slzy způsobené láskou, jako ruka toho kdo je způsobil!“

„Pravé štěstí je vždycky v našich rukou. Následuje za dobrým životem jako stín za předmětem.“

„Milostný styk těší daleko víc, je-li spojen s oddanou láskou. Ne v požitcích, které jsou kdykoliv po ruce, ale v požitcích, v něž se teprve doufá, spočívá hlavní půvab milostné touhy.“

„Jen v šetrné ruce laskavého zahradníka kvete růže domácího štěstí, v hrubých rukou zvadne.“

„Bohové dali člověku dvě ruce proto, aby je neobtěžoval s každou maličkostí.“

„Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!“

„Kéž by nám Pán Bůh všeliké to vlastenčení z huby do rukou vraziti ráčil!“

„Nevinné rostliny a zvířata jsou Bohem vloženy do rukou člověka, aby je miloval a žil s nimi jako se slabšími sourozenci.“

„Kniha je předmět, který ožívá v rukou čtenáře.“

„Je to srdce které rozdává. Ruce už jenom dávají.“

„Naivní malíři jsou dospělé děti, které najednou vzaly tužku nebo štětec a tím prvním pohybem ruky na čistou plochu zjistily, že obrazy jsou nejen jejich dětským hřištěm, ale i obranou proti nudě, hojivou krásou, prostou jak léčivé byliny.“

„Naučila jsem se, že každý den můžeš natáhnout ruku a někoho se dotknout. Lidé milují vroucí objetí, nebo jen poplácání po rameni.“

„I kdyby mi zlomil ruce, zabiju ho.. Pokud mi zlomí nohy, dokoušu ho k smrti! Když mi urve hlavu, budu se na něj dívat, dokud neumře! A i kdyby mi vyškrábal oči, proklínám ho z hrobky!“

„Malíř má vesmír ve své mysli a rukou.“

„Stiskneme-li nepříteli ruku k smíru, pak jen proto, že v ní drží zbraň mocnější, než je naše.“

„Je zajímavé, kolik mužů s budoucností padne do rukou žen s minulostí.“

„Ptáte se mne, odkud své myšlenky beru? To nemohu s jistotou říci: přicházejí nevolány, nepřímo i bezprostředně, mohl bych je uchopit do rukou ve volné přírodě, v lese, na procházkách, v tichu noci, za časného rána; podníceny náladami, které se u básníka přemění v slova a u mne v tóny, jež znějí, šumí, bouří; až konečně stojí v notách přede mnou.“

„Začínám si myslet, že jestliže je Internet CB rádiem devadesátých let, pak domácí počítač je takovým parkovištěm duše a nebezpečným nástrojem v rukách idiotů. Nakonec tenhle dobrovolně přijímanej fašismus donutí člověka, aby přesvědčil sám sebe, že už nepotřebuje myslet, a tak ho zničí.“

„Přiložíš-li ruce k dílu, lenoch závidět ti bude.“

„Boj, který svádíte je pouze ve vás samotných.
Musíte přijmout zodpovědnost za svůj život.
Můžete obviňovat každého okolo sebe a ne vždy musí být vina na vaší straně.
Nebo vezmete svůj vlastní život do vlastních rukou.“

„Potkáváš četné manželské dvojice, jak se vedou za ruce, neboť spojit se těly je snadné. Jen málo potkáš takových, kdo jsou úzce spojeni tím, co je v nich nejhlubší; jen málokteří jsou oddáni dušemi.“

„Bohatí dobrodinci nevidí, že to, čím konají dobrodiní chudému, vyrvali často z rukou ještě chudších.“

„O psychoanalýze by se mohlo říci, že kdo jí podá malíček, tomu už drží celou ruku.“

„Ztratil jsem všechny naděje, pokud jde o budoucnost naší země, když dnešní mládež převezme do svých rukou kormidlo řízení. Je to mládež nedisciplovaná, drzá, nesnesitelná…“

„Ruka pracovitých panovati bude.“

„Může se stát, že jazyková kultura národa pokulhává za jeho jazykem. To je případ váš, vy lidé čeští. Máte v rukou stradivárky a hrajete na nich jako šumaři.“

„Fotografie je chodící oko. Klusající zřítelnice… Buď někdo vidí, co se má fotografovat, anebo nevidí. Když to vidí, tak to uvidí i bez fotoaparátu; tím aparátem to jenom sdělí. To je jako když má někdo myšlenky a píše je. Píše už to, co měl dřív, než vzal pero do ruky. Kdežto někdo může mít v každé ruce pět per a když nemá myšlenky, tak nemá co sdělovat.“

„Nemohu déle mlčky naslouchat. Musím s Vámi mluvit pomocí takového prostředku, jaký mám po ruce. Rozrýváte mi duši. Napolo zoufám, napolo doufám. Neříkejte mi, že je příliš pozdě, že ten vzácný cit je navždy pryč. Znovu Vám nabízím své srdce, které pro Vás tluče ještě víc, než když jste je před osm a půl rokem téměř zlomila. Nesmíte říkat, že muž zapomíná rychleji než žena, že jeho láska dříve pohasne. Nemiloval jsem nikoho než Vás. Byl jsem snad nespravedlivý, byl jsem malicherný a uražený, věrný jsem však byl vždycky, jen kvůli Vám jsem přijel do Bathu. Jen na Vás myslím, jen pro Vás dělám plány. - Nepoznala jste to? Cožpak jste neporozuměla mé touze? - Nebyl bych čekal ani těch deset dní, kdybych byl mohl číst ve Vašich citech tak, jako Vy jste prohlédla ty moje. Mohu stěží psát. Každým okamžikem slyším něco, co mě rozechvívá. Tlumíte hlas, já však dovedu zachytit jeho zvuk, který by jiní nerozeznali. Vy předobré, ušlechtilé stvořeí! Jste k nám opravdu spravedlivá. Věříte, že muži jsou schopni opravdové náklonnosti a stálosti. Věříte, že já jsem z nich nejhorlivější a nejvěrnější.“

„Nevěra se může vyplatit dvakrát. Milencovým tučným kontem a manželovou pádnou rukou.“

„Papež je idol, jemuž se svazují ruce a líbají nohy.“

„Viděl jsem houf hrobařů: tancovali držíce se za ruce a volali: vítán buď mor!“

„I žena chce svět lepší a jinačí
a žena jen pláče,
když ruce jí na to nestačí.“

„Každá lidská bytost má v sobě něco mnohem důležitějšího než sebe samu: svůj Dar. Neboť do rukou každého člověka vložil Bůh dar – nástroj, jejž On používá, aby se projevil světu a pomohl lidstvu.“

„Vědomosti v hlavě bídáka - jako dýka v rukou pijáka.“

„Podej přátelům ruku, ale neměj při tom zavřené prsty.“

„Dejte tu nejkrásnější ideologii do rukou lidí a vše bude strašné, vražedné, odporné…“

„Člověk by nedosáhl nikdy panujícího postavení ve světě bez používání rukou, těchto nástrojů, tak podivuhodně poslušných jeho vůle.“

„Milovat znamená stárnout ruku v ruce.“

„Ptal jsem se otce, když jsem byl malý, proč nemohu být bohatý? Tak se podívej na tohle, řekl mi, a ukázal mi své hnědé ruce. Proto nemůžeš být bohatý…“

„Měj na paměti, že se v životě máš chovat jako na hostině. Nosí se jídlo kolem stolu a dostane se k tobě: vztáhni ruku a slušně si vezmi! Míjí tě: nezdržuj je! Ještě k tobě nepřichází: neupínej k němu zdaleka svou žádostivost, nýbrž počkej, až se přiblíží k tobě!“

„Ruka rozum nemá.“

„Přátelství je víc než podaná ruka, přátelství je podané srdce.“

„Čím víc budeš naslouchat svým potřebám, tím víc je budeš mít na dosah ruky, protože je uslyší i druzí.“

„Budoucnost národa je v rukou matek.“

„Neexistuje takový problém, který by pro tebe ve svých rukou neměl dar.
Vyhledáváš problémy, neboť potřebuješ jejich dary.“

„Štěstí je jako malé dítě. Musí se neustále držet za ruku a podpírat.“

„Kdo by si neliboval v protahování té slastné chvíle, jež předchází prvnímu polibku, když dva, kteří k sobě pociťují jistou milostnou náklonnost, se již mlčky rozhodli, že se políbí, když jejich oči to vědí, jejich úsměvy to věští, jejich rty a ruce to již cítí, ale oni pořád odkládají okamžik, kdy se jejich ústa něžně setkají poprvé.“

„V životě každého člověka působí neviditelná ruka osudu.“

„Vezmete-li své štěstí a dáte-li je do rukou partnerky, dříve nebo později je rozbije. Dáte-li své štěstí druhému, vždycky vám ho může vzít. Může-li vaše štěstí vycházet jen z vašeho vlastního nitra a je-li důsledkem vaší lásky, pak jste za ně zodpovědní sami. - z knihy Láska, vztaky a přátelství“