Citáty na téma vzduch

Sbírka citátů na téma příroda, vzduch, život, voda.

Citáty na téma vzduch

John Ronald Reuel Tolkien foto
Billie Joe Armstrong foto
Ivo Andrič foto
Buddha foto

„Znič strach a obavy, ničeho se neboj a otevři nové možnosti, jen tak budeš moci vidět jasně, co je před tebou. Seber si z minulosti to nejlepší a potom ji nech navždy rozplynout v mysli. Je to jako zavřít dveře a otevřít okno. Dýchej volně celým tělem, ať máš mysl klidnou, prázdnou, čistou jako zimní vzduch.“

Buddha (-563–-483 př. n. l.) nepálský duchovní učitel na jehož učení bylo založeno Buddhismus

Volně podle Buddhy
Zdroj: Tomanová, Kateřina. Jahody pro Popelku, aneb, Když chlap fackuje hysterku. Vyd. 1. Ostrava: Repronis, 2012. 101 s. ISBN 978-80-7329-306-2.

Winston Churchill foto
Erich Maria Remarque foto
Winston Churchill foto

„Budeme bojovat na mořích…
Budeme bojovat… ve vzduchu…
Budeme bojovat na polích…
Nikdy se nevzdáme…

Winston Churchill (1874–1965) premiér Spojeného království během druhé světové války

Winston Churchill Červen 1940

Hans Selye foto

„Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít.“

Hans Selye (1907–1982) rakouský lékař a vědec

Zdroj: [Kalendárium, ceskatelevize.cz, 2011-03-21, http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/3153-vyhledavani/?searchType=date&kMonth=01&kDay=26]

Gary Snyder foto
Winston Churchill foto

„Ptáte se, jaká je naše politika? Řeknu to takto: vést válku na moři, na pevnině a ve vzduchu, celou naši silou a s veškerou silou, kterou nám Bůh může dát; vést válku proti zrůdné tyranii, nikdy nepřekonané v temném, žalostném seznamu lidského zločinu. Tak vypadá naše politika. Ptáte se, jaký je náš cíl? Mohu odpovědět jedním slovem: vítězství - vítězství za každou cenu, vítězství navzdory všem hrůzám, vítězství, byť by cesta byla dlouhá a těžká; neboť bez vítězství není přežití.“

Winston Churchill (1874–1965) premiér Spojeného království během druhé světové války

proslov v Dolní sněmovně, 13. květen 1940
[(en) You ask, what is our policy? I will say: It is to wage war, by sea, land and air, with all our might and with all the strength that God can give us: to wage war against a monstrous tyranny, never surpassed in the dark, lamentable catalogue of human crime. That is our policy. You ask, what is our aim? I can answer in one word: It is victory, victory at all costs, victory in spite of all terror, victory, however long and hard the road may be; for without victory, there is no survival.]
Zdroj: [Peter G, Tsouras, Slovník vojenských citátů, Baronet, Praha, 2007, 44, 978-80-7384-048-8]

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

Jeff Foster (1980)

Překlad: Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/the-end-of-spiritualitymy-yoga-mat-has-disappeared-into-the-ground-under-my-feet/2917818988315690/

Ray Bradbury foto
Franklin Delano Roosevelt foto
Carl Gustav Jung foto
Boris Vian foto

„Pokud bude na Zemi místo, kde bude vzduch, slunce a tráva, bude muset člověk litovat, že tam není.“

Boris Vian (1920–1959) francouzský spisovatel, básník, hudebník, zpěvák, překladatel, kritik, herec, vynálezce a inženýr
Marek Vácha foto
Akif Pirincci foto
Marie Pujmanová foto
Seneca foto
Clive Staples Lewis foto
Jack Welch foto
Erich von Däniken foto
David Hume foto
Tomáš Klus foto
Ralph Waldo Emerson foto
Břetislav Rychlík foto
Henry Rollins foto
Tento citát čeká na kontrolu.
Anaximenes foto
Stanisław Jerzy Lec foto
Thomas Jefferson foto
Klaus Kinski foto

„Jsem jako divoké zvíře za mřížemi. Potřebuju vzduch, potřebuju prostor.“

Klaus Kinski (1926–1991) německý herec

Zdroj: [Zkrocení démoni, Instinkt extra, 2010, červen, 28]

Nicole Krauss foto
Terry Pratchett foto
Günther Schwab foto
Zdeněk Hanka foto
Karl Lagerfeld foto
Jacques-Yves Cousteau foto

„Voda a vzduch, dvě základní tekutiny, na nichž závisí veškerý život, se staly popelnicemi světa.“

Jacques-Yves Cousteau (1910–1997) francouzský námořní důstojník, průzkumník, ochránce přírody, filmař, inovátor, vědec, fotograf, spisovatel …
Otto Von Bismarck foto

„Jeden druhému vydýcháváme vzduch, jeden musí ustoupit nebo být „ustoupen“, do té doby musíme zůstat protivníky.“

Otto Von Bismarck (1815–1898) německý státník, kancléř Německa

O prusko-rakouských vztazích. V dopise Leopoldu von Gerlach z roku 1853.
Zdroj: [Schoeps, Hans-Joachim, Dějiny Pruska, Garamond, Praha, 2004, 410, 211, 80-86379-59-0, Šárka Stellnerová, František Stellner]

Andrew Coburn foto
Romain Rolland foto
Maxim Gorkij foto
František Novák foto

„Ovládněte sebe - ovládnete vzduch.“

František Novák (1902–1940) československý akrobatický letec

Zdroj: Ivo Štuka: Král vzduchu (nakladatelství Novinář, 1970)

Thomas Szasz foto

„Nemůžeme dlouho přežít bez vzduchu, vody a spánku. Potom přichází na řadu jídlo a na paty mu šlape samota.“

Thomas Szasz (1920–2012) americký psychiatr

Zdroj: [Exley, Helen, Pro klid v duši 365 : Citáty na každý den, Zuzana Pavlová, Slovart, Praha, 2018, 368, 978-80-7529-518-7, 309]

Louisa May Alcott foto
Emily Brontë foto
Stephen Fry foto
Anaximandros foto
Stanisław Jerzy Lec foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog
Maria Augusta Trappová foto

„Nejveselejší ze všech byl „On“. Plácal se do stehen a chechtal se tak srdečně, že se dvakrát zakuckal. Vstal a znovu dopadl na židli smíchem bez sebe. Řídké vlasy mu padaly do čela, rukou mával ve vzduchu, proslavený knírek se mu třásl – byl na něho otřesný pohled.“

Maria Augusta Trappová (1905–1987) rakousko-americká zpěvačka a spisovatelka

popis náhodného setkání s Hitlerem v Mnichově
Zdroj: Maria Augusta, Trappová, S písní kolem světa, Zdena Martinová, Praha, Vyšehrad, 1971, 81, dále jen S písní kolem světa

Aristoteles foto
Eduard Albert foto

„Veliké vzory jsou dobrou a silnou potravou duše. Na výši lidstva panuje božský, čistý vzduch, a ten nás sílí tak, že rádi se noříme ve zbožné rozvažování.“

Eduard Albert (1841–1900) český básník, chirurg, překladatel a vědecký spisovatel

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 281, česky]

Gore Vidal foto
Michail Jurjevič Lermontov foto
David Weber foto

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“

Golda Meirová foto
Jack Kerouac foto
Lou Fanánek Hagen foto
Anthony Burgess foto
Franklin Delano Roosevelt foto
Miroslav Pelta foto

„Moc chytrejch hráčů neznám. Ale řeknu výjimku. Petr Čech, ten dokáže prodat i teplej vzduch.“

Miroslav Pelta (1964) český fotbalista, místní politik, podnikatel a sportovní funkcionář

Zdroj: Pelta při výpovědi u soudu

John Ronald Reuel Tolkien foto
William Blake foto

„Jak víte však, že každý pták, putující vzduchem, je světem radosti, co hranice má ve vašich pěti smyslech?“

William Blake (1757–1827) anglický romantický básník

Zdroj: Alberto Manguel, Čtení obrazů
Zdroj: William Blake, Sňatek nebe s peklem

Richard Jefferies foto

„Nyní je věčnost. Jsem v jejím středu. Jen já ve slunečním svitu. Jako motýl vznášející se ve světlem prostoupeném vzduchu. Nic víc se už nemusí stát, je jen teď.“

Richard Jefferies (1848–1887)

Zdroj: [Exley, Helen, Pro klid v duši 365 : Citáty na každý den, Zuzana Pavlová, Slovart, Praha, 2018, 368, 978-80-7529-518-7, 302]

„Příroda je krutá krásná a pestrá a má svou moudrost a rytmus koloběch a propojenost. Je divoká nebezpečná tajuplná. Ale díky lidem co si jí neváží skurvená zdecimovaná a zanedbaná zasraná od lidského odpadu. Ale přesto jsou krásná místa kterých si člověk váží a neskurvil je která jsou divem pro oko. A potěchou pro duši i mysl. A proto by se každej člověk měl snažit o to aby bylo všude hodně zeleně stromů rostlin které dělají vzduch a taky o to aby byla pestrá a žilo se pěkně i živočichům. Pak bude i klid v mysli a zdravé plíce co dýchají zdravý vzduch. A né náký zasraný sklurvený a smog.Čisté nebe a klid v mysli. Přírodní krásy a spoustu živočichů kteří nás těší svojí přítomností a kteří patří na naší planetu stejně tak jako mi lidi. Zvířata živočichové hmyz oni každý z nich má svoje poslání jak pomáhat planetě zemi. Tak abychom na ní mohli žít. Bez živočichů a hmyzu a spoustu dalšího by tu nebyl život. Nechovejte se jako sobečtí sebestřední sráci a myslete na ty živočichy oni žijou a chcou žít stejně tak jako vi i já. A chovejte se a zajímejte se o to jak funguje příroda koloběh živočichů jejich životy a koloběch rostlin a jak to všechno do sebe zapadá.
A né jenom slepě být a chtít ale i znát a vážit si přírody toho chápat to že je to živé že to má svůj úděl. Ne jenom bejt zasranej člověk sobeckej sebestřednej a plácat se vším věcma jídlem. Ale skutečně si toho věcí vážit a nemít věci co ubližujou přírodě. Příroda je ve všech zabíjíš přírodu ubližuješ přírodě zabíjíš sám sebe. Vesmír osud příroda a lidi všechno je součástí všeho jak to špatný tak to dobrý. Život chce život né záhubu. Život je krása i starost. Jak moc máš rád sebe měj dávej tuhle energií přírodě. Všímej si všech těch krás těch živočichů těch rostlin stromů barev vůní povrchů mareriálu jak je na nich život. Pak pochopíš tu sílu života. Měj se rád i přírodu zastav se vnímej jí smyslama. Buť v klidu čas takto strávený není marný. A příroda ocení že si ji taky věnoval čas když je tvojí a všech lidí součástí.“

„Když vám dochází vzduch, rozdělte cokoliv jakkoliv.“

Dan Faltýnek (1980) Narozen 1980 v Olomouci. Mgr., Ph.D., vysokoškolský pedagog, lingvista, filolog, práce z oboru, též autor poezie.
Lord Kelvin foto

„Létací prostředky těžší než vzduch jsou čirým nesmyslem.“

Lord Kelvin (1824–1907) britský fyzik a inženýr

prezident Royal Society, 1895

John King foto
John Ruskin foto
Hermann Kesten foto
Valeriu Butulescu foto
Valeriu Butulescu foto
Viktor Suvorov foto

„V pracovních záležitostech se lidé měli vyrovnat horníku Alexeji Stachanovovi. Podle plánu měl Stachanov za směnu narubat 7 tun uhlí. V noci na 31. srpna 1935 se pustil do práce s takovou vervou, že místo 7 narubal 102 tuny. A tak se v zemi rozšířilo stachanovské hnutí: Stachanovovi následovníci si dali za úkol narubat za směnu desetinásobek normy. Pak dvacetinásobek. Propaganda je nazývala stachanovci, a lid stakanovci (od stakan - sklenička). Lidé věděli, že záležitost není tak čistá, jak se zdá. Po desítkách let se zjistila pravda také o tomto "hrdinském činu". Stachanov skutečně narubal 102 tuny uhlí. Pravda však je, že na dobu této rekordní těžby všem ostatním rubačům šachty "Centralnaja-Irmino" zastavili přívod stlačeného vzduchu, aby ve Stachanovově sbíječce neklesal tlak. Aby nic nebránilo jeho pracovnímu rekordu, byl zcela ochromen pracovní rytmus celé šachty. Uhlí, které Stachanov narubal, bylo třeba odvážet z porubu, a tak všechny huntíky putovaly ke Stachonovovi a dostaly zelenou. Ostatní brigády musely počkat. Hlavní finta spočívala ve statistice. Všechno závisí na způsobu zacházení s čísly. Rubač nepracuje sám. Narubané uhlí je třeba odhrabat, naložit do huntů, odvézt, natahat výdřevu a porub zpevnit. Kdyby se narubané uhlí rozpočítalo na všechny, kdo mu pomáhali a zajišťovali jeho práci, vyšlo by to na zmíněných 7 tun na člověka. Jenže pro Stachonovovu rekordní směnu byla použita jiná, progresivnější metodika výpočtu. Všechno, co narubal, připsali jemu, všechno vyčíslili jako jeho osobní zásluhu. A všechny ostatní, kdo odhrabávali, nakládali a odváželi uhlí, všechny, kdo podpírali porub za Stachanovem, zanesli do jiné kolonky. Mezi tyto pomocné pracovníky se tuny narubaného uhlí nerozpočítaly. Tak se zrodil celosvazový rekord.“

Viktor Suvorov (1947) ruský historik
Miloš Jakeš foto

„…a na kraji mu řekli, podívali se: Máme ještě málo kulturních domů. Řekli: Hřiště ne, ale jestli chceš stavět kulturní dům, na ten ti dáme. Byla tam dobrá hospoda, která šla rekonstruovat, a tak se rozhodl postavit kulturní dům, poněvadž na něj měl pomoc. Samozřejmě že je správný stavět kulturní domy, poněvadž lidi se maj kde scházet, kde se bavit a tak dál. Napříště chceme, abychom stimulovali ty národní výbory, co maj stavět. No jestli máme zájem, aby byl čistý potok, aby nepouštěli špinavou vodu, no pak řekneme: Jestliže postavíte čistírnu odpadní vody, dostanete řekněme 70 % státní subvenci. Když ji nepostavíte, nedostanete nic. A na druhý vám subvenci nedáme. Nebo vám dáme ještě subvenci na toto, na jiný zas ne. A to bude ten státní zájem, který budeme uplatňovat. Tedy chceme pozvednout ty národní výbory, aby skutečně rozhodovaly o těch otázkách občanů! A stejně tak chceme, aby ta Národní fronta se oživila. Dole aby se oživila! Aby pracovaly samostatně ti organizace. Mnozí pracujou, zahrádkáři a chovatelé drobného zvířectva, myslivci a další, ale všichni aby samostatně pracovali. A na té bázi, Národní frontě i národního výboru, se ten zájem sjednocoval, v něco vyúsťoval. My nechceme…, nemůžeme…, nejsme proti tomu, ale co nám pomůžou jenom kritici. Vždyť my víme, že v Praze, nebo v Plzni či jinde, kolik je tam špíny - tedy ve vzduchu mám na mysli - kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to, no k tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal!…“

Miloš Jakeš (1922–2020) československý politik

Varianta: ... a na kraji mu řekli, podívali se: Máme ještě málo kulturních domů. Řekli: Hřiště ne, ale jestli chceš stavět kulturní dům, na ten ti dáme. Byla tam dobrá hospoda, která šla rekonstruovat, a tak se rozhodl postavit kulturní dům, poněvadž na něj měl pomoc. Samozřejmě že je správný stavět kulturní domy, poněvadž lidi se maj kde scházet, kde se bavit a tak dál. Napříště chceme, abychom stimulovali ty národní výbory, co maj stavět. No jestli máme zájem, aby byl čistý potok, aby nepouštěli špinavou vodu, no pak řekneme: Jestliže postavíte čistírnu odpadní vody, dostanete řekněme 70 % státní subvenci. Když ji nepostavíte, nedostanete nic. A na druhý vám subvenci nedáme. Nebo vám dáme ještě subvenci na toto, na jiný zas ne. A to bude ten státní zájem, který budeme uplatňovat. Tedy chceme pozvednout ty národní výbory, aby skutečně rozhodovaly o těch otázkách občanů! A stejně tak chceme, aby ta Národní fronta se oživila. Dole aby se oživila! Aby pracovaly samostatně ti organizace. Mnozí pracujou, zahrádkáři a chovatelé drobného zvířectva, myslivci a další, ale všichni aby samostatně pracovali. A na té bázi, Národní frontě i národního výboru, se ten zájem sjednocoval, v něco vyúsťoval. My nechceme..., nemůžeme..., nejsme proti tomu, ale co nám pomůžou jenom kritici. Vždyť my víme, že v Praze, nebo v Plzni či jinde, kolik je tam špíny - tedy ve vzduchu mám na mysli - kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to, no k tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal!...

John Cale foto

„Kdysi jsem uvažoval o tom, vytvářet hudbou počasí. V mozkové chirurgii používají na odřezávání tkáně ultrazvuk. Dosahují toho zahříváním. Vysoké kmitočty vyvolávají v hmotě teplo, nízké kmitočty se se skládají z kmitů a pohybů sloupců vzduchu.“

John Cale (1942) velšský hudebník, hudební producent a skladatel

Zdroj: [Bockris, Victor, Malanga, Gerard, Nadoraz: Příběh The Velvet Underground, Josef Rauvolf, Levné knihy, Brno, 2010, 214, 978-80-7309-807-0, 148]

Alvar Aalto foto

„Proč dávat 40 procent z nákladů na stavbu na klimatizaci? Místo toho zvyšte stropy. Vpusťte dovnitř vzduch a dejte lidem více prostoru.“

Alvar Aalto (1898–1976) finský architekt a designer

Originál: (en) Why put 40 per cent of the building's cost into air-conditioning? Raise the ceilings instead. Let in the air and give people more space.
Zdroj: [Jones, Cranston, Architecture Today and Tomorrow, McGraw-Hill, New York, 1961, 78, anglicky]

Jaroslav Kubera foto