Citáty o horách

„V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.“

„VŠECHNO, CO OPRAVDU POTŘEBUJU ZNÁT o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské školce. Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti v nedělní škole. Tohle jsem se tam naučil:“

„Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. Přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili.“

„Hoře lásky patří k největším a nejušlechtilejším lidským bolestem.“

„Láska hory přenáší, ale jen sex zajistí vítaný turistický ruch.“

„Kniha je mezi dárky tím, čím je pro nás Říp mezi horami, Vltava mezi řekami a lípa mezi stromy.“

„A kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.“

„Až spatříš z vrcholku hory, že jsou tvé otázky rozhřešeny, říkáš si: "Jak to, že jsem to předtím nepochopil?" Jako by předtím bylo co k pochopení.“

„Můj dědeček mne brával na procházky v horách a mnoho toho nenamluvil. Naučil jsem se od něj poslouchat ticho. A pro mne je poslouchání to nejdůležitější: Poslouchat se navzájem, poslouchat, co lidé říkají, poslouchat hudbu.“

„Vrátit se z hory bez dosažení vrcholu znamená sice porážku, ale také je to především šance vrátit se.“

„V horách Beraní hlavy bylo pěkných rovných míst až až, ale potíž byla v tom, že většina z nich byla položena svisle.“

„Máš-li čas na mluvení,
Čti knihy.

Máš-li čas na čtení,
Jdi do hor, pouští a k moři.

Máš-li čas na chození,
Tanči a zpívej.

Máš-li čas na tančení,
Tiše seď, šťastlivý blázne.“

„„Hory vznikají a zase mizí a hluboko pod námi se vesmírem vznáší Želva. Lidé žijí a umírají a Želva kráčí. Říše vznikají a zanikají a Želva kráčí. Bohové přicházejí a odcházejí a Želva stále kráčí. Želva kráčí!““

„V horách jsem byla nezávislá na konkurenci. Nemusela jsem se starat o pohrdavé chování ostatních. Můj pocit méněcennosti zmizel.“

„Malé děti - malé hoře, velké děti - velké hoře.“

„Blesky bijí do vrcholků hor.“

„Ten, kdo neviděl hory, bude žasnout nad velkolepostí pahorku.“

„Láska hory přenáší, ale zklamání neunese.“

„Nemám rád žádné náboženství, žádnou církev. Jsem přesvědčen, že jestli by se měl dneska někdo někomu omluvit, měla by to být katolická církev celému světu za nezměrná utrpení a hoře, které lidstvu způsobila. Pozorně jsem si prostudoval dějiny papežství, inkvizice, řeholních řádů – nepřetržitý boj o majetek a moc.“

„Občas na vrchol hory vylezl nějaký člověk a přidal nějaký ten kámen nebo dva na mohylu, která se tam vršila, jen proto, aby dokázal, že neexistuje žádná pitomost, kterou by člověk nedokázal.“

„Až se vaše země a moje země sejdou na naukách stanovených Kristem v tomto Kázání na hoře, pak vyřešíme problémy nejen našich zemí, ale zemí celého světa.“

„Mám sen o přírodě, sen o panoramatu Edenu. Samozřejmě, že mohu vyhledat přírodu i tady, ale jen miniaturní a vyplácanou člověkem. Ne, já stojím na mírné hoře v hustém trávníku, povívaném větrem, a pode mnou se rozkládá nekonečná příroda, svět, pravý svět, jak byl před člověkem. Jak bych rozpřáhl ruce! Jak bych padl na kolena! Jak by se mi z očí vyřinuly slzy!“

„Hora, na kterou plánujete vylézt, není ta samá jako ta, na kterou se nechystáte.“

„Na pasece zavoní večerní vůně, motýli uprchnou a něžný svit obestře listí a květiny. Pak zmizí i červánky nad horami, příroda utichne a nastane noc, která dýchne svěží chlad na trávu a uzavře koruny květů. Nastane bílá a tichá červencová noc, noc snů a lásky, noc průzračná jako studánka ve skalách.“

„Nechápu, proč medvědi žijou na horách, když stejně celou zimu prochrněj……“

„Hory volají, musím jít.“

„Obtíže hor jsou za námi, nyní nás čekají obtíže rovin.“

„Nejvyšší horou světa je Golgata.“

„Pro nás slunce zapadlo. Hory je vidí nadále.“

„(…) Hory nejsou nic zlého ani dobrého, nejsou mými nepřáteli ani přáteli; prostě jsou zde. A přestože mohou v horách být bouře i laviny, nikdy nejsou zlomyslné.“

„Člověk by měl chodit na hory jen se sobě rovnými.“

„Příroda nezná emoce, ty tam nosíme my.“

„Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo. Takto se rozletím, zase do polí a luk, strání a k rybníkům, na hory i v nížiny. Budu zase nespoutaná, a ten klid a mír.“

„K velikým lidem táhnou strázně jako bouře k horám.“

„Co hoře naplodil žaludek lidstvu! Pro lidský žaludek vyplouvají i válečná loďstva na rozbouřené moře a nesou lidstvu zkázu a zmar.“

„Teta z Orlických hor…“

„Hory jsou hrdé, ale nás živí skromnost nížin.“

„Když první kosmonauté viděli Zemi z oběžné dráhy, neviděli hranice států, jen lesy, hory, oceány, pouště. To hodně přispělo k tomu, že jsme si uvědomili, že je jen jedna Země a také jedno lidstvo, byť rozčleněné do nejrůznějších kultur a národů. Rozdíly mezi národy a kulturami se z výšky 400 kilometrů stanou nepatrnými a malichernými.“

„Všude slibují politici hory doly – jen u nás moře.“

„Talent není totéž co genialita a ani hory elánu na tom nic nezmění.“

„Odchází jedna z nejvýznamnějších postav naší historie. Nechť je Vaše hoře mírněno vědomím, že je sdílíme všichni s Vámi.“

„Proč ulpívat na životě
kráse a vášni
tak vzdáleném?
Půvabné jsou pivoňky,
leč přijdou o své květy a uvadnou.
Když snažím se, hory na mne shlíží.
Když odpočívám, vzhlížím já na ně.
Může to vypadat stejně, ale tak to není,
neboť snažení nepředčí zahálení.
I když zrovna kvetou,
smutek visí
nad květy.
Myslí snad na to,
že také jednou opadají?“

„Nezabíjej nevztahuje se jen na vraždění člověka, ale na vše, co žije. A toto přikázání bylo zapsáno v srdci člověka ještě dříve, než bylo dáno na hoře Sinaji.“

„Já jsem však rozený poutník. Můžu cítit nesmírnou lenost nebo stesk po domově, ale jakmile učiním první krok, zmocní se mě smysl cesty. Když na nádraží v Jaroslavli přecházím na páté nástupiště, uvědomuji si, že nikdy nedojdu, kam chci, zůstanu-li pořád na jednom místě. Se svou duší dokážu rozmlouvat, jen když jsem v pouštích, ve městech, na horách, na silnicích.“

„Exil, který jsem si sám uložil, mi sice pomohl odhalit v sobě některé velice důležité věci, ale zároveň měl vážný vedlejší účinek: zlozvyk samoty. Můj svět se omezil na několik málo přátel v horách, na odpovědi na dopisy a na emaily a na iluzi, že všechen zbývající čas je můj. Prostě život bez přirozených problémů vyplývajících ze soužití s jinými lidmi.“

„Nepřichází hora k hoře, ale měl by člověk k člověku.“

„...Bábi Zlopočasová, která se celý život beze strachu procházela nočními lesy v horách obývanými bandity s jistotou, že tma neskrývá nic strašlivějšího než je ona sama...“

„Mají-li se dát lidé do pohybu, musíte dát hlas jejich nejhlubším touhám, inspirovat je, aby uvěřili, že dokáží slézat hory, o kterých panuje názor, že jsou příliš vysoké.“

„Kooperace: Víra hory přenáší. To je jisto. A věda je navrací zpět na jejich místo.“

„Moře nedává ozvěnu, hory ji dávají. Snad proto všechna veliká hudba vzniká dále od moře, ve vnitrozemí, na okraji hájů a strání, pod Vídeňským lesem, pod Alpami, pod Tatrami, na Hukvaldech.“

„Hora se otřese, jen když ji zasáhne jiná hora.“

„Do kostela jdu přímo z voleb,
nač tady potom Sion stál
a k čemu hora Choreb?
Ach, svatý Jane Husi,
jak se mi křesťanstvo hnusí…“

„Stal jsem se nástrojem osudu a nestydím se za to. Nechtěl jsem zabít Rašína, chtěl jsem zabít Živnostenskou banku! Mířil jsem na člověka, jenž šel tvrdě přes lidské hoře a slzy, ale chtěl jsem zasáhnout to, co reprezentoval: kapitalismus rdousící tisíce mých bratří…“

„Když se člověk škrábe na pořádnou horu, alespoň má záruku, že to s ním nepůjde z kopce.“

„To je přece … největší žert v dějinách Gondoru: že se sedmi tisíci, což je méně než předvoj armády z dnů naší moci, jdeme, abychom napadli hory a neproniknutelnou bránu Černé země!“

„Nemoc nechodí jen po lidech, ale i po horách a po celém světě, na modré pasece my chlapci se shodli, že světe uzdravíme tě.“

„Opravdová cesta nikdy nekončí, cíl je vždy za další řekou, balvanem či horou. Vždy existuje ještě jedna cesta, po které lze pokračovat, jedna další fata morgana, kterou lze prozkoumat.“

„Co je rovné? Čára nebo ulice může být rovná, ale lidské srdce - to ne - srdce je klikaté jako cesta, která vede přes hory.“

„Za tohoto našeho věku knihy české tak vzácné a řídké jsou, jako nic jiného. Byla doba za mého chlapectví, brzo po vítězství pražském [1620, Bílá hora], kdy všechny knihy psané českým jazykem pokládány právě proto za kacířské nevědomostí jistých lidí, a proto bez rozdílu, ať byly dobré či špatné, odsuzovány do ohně. Z koutu domů byvše vyvlečeny nebo z rukou vyrvány (byť se nic netýkaly náboženství), byly trhány a na zapálených hranicích páleny“

„Protože nakonec si nebudete pamatovat čas, který jste strávili prací v kanceláři nebo kosením trávníku. Tak na tu zatracenou horu vylezte.“

„Náš život nespočívá v tom, že bychom seděli na nějakém vrcholu hory a rozjímali o svém pupku. Náš život se odehrává ve světě a vzájemně se ovlivňuje s ostatními.“

„Láska má takovou sílu, že hory přenáší, ale ne, aby jedna jeden lidský život vydržela!“

„Trpaslík nebude větší, i kdyby se na horu postavil.“

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

„Pochopila jsem, proč Mojžíš obdržel Tóru na vrcholku hory. Pouze v horách je možné obdržet příkazy shora, kdy člověk vidí, jak je ten dole maličký, a přesto se cítí bezpečně v blízkosti Boží. Zde se člověku rozšíří obzory v každém ohledu a řád věcí se stává srozumitelnější. V horách člověk může věřit – a musí věřit. V horách člověk bezděčně slyší otázku: „Koho mám poslat?“ a pak odpověď: „Pošli mne, abych sloužil kráse a dobru.““

„Na hory se chodím toulat a skoro nefotím. Fotografování v krajině člověka znesvobodňuje.“

„Myslím, že takový svůj normální život si může každý zařídit tak, jak cítí. Můj život je sice normální: přirozené hodnoty, buchty, příroda – to vše se snažím v sobě pěstovat už dnes, ale chaloupka v horách, děti a některé další věci, o kterých zpívám, snad přijdou přirozeně až časem.“

„Vírou se ničeho nevzdávám, naopak vírou všechno získávám, a to ve smyslu slov, že ten, kdo má víru jako zrno hořčičné, může i hory přenášet. --str.42“

„Ten kdo vstoupí až na samé vrcholy hor, spatří nejvyšší vrcholky zastřené oblaky. A ten kdo převýší a nebo si podmaní lidstvo, spatří ty dole docela zaslepené nenávistí.´´“

„Povinnost je těžší než hora, ale smrt je lehká jako pírko.“

„To jako mám psát o tom, jak barbar v koži spolu s válečnicí v chromované podprsence jedou do Temné říše, kde na Temné hoře v Temné věži useknou Temnému mágovi Temnou prdel?“

„Je to ten typ, který dělá hory z komára a pak prodává horolezecké vybavení.“

„Z útrob Asketické jeskyně v nitru Nezajímavé hory, která se tyčí v části pekla nazývané Tady-není-nic-k-vidění-jeďte-jinam, se ozývaly kutilské zvuky. Kutilství, jak možná víte, je převážně doménou mužů. Ženy - až na světlé výjimky - kutilství neprovozují, což je i důvod, proč právě muži vynalezli kůlnu a garáž, dvě místa, kam se zpravidla uchylují za účelem provádění činností nemajících žádný konkrétní účel, vyjma toho nějak zaměstnat chlapské ruce - a pokud možno něčím, co nezahrnuje jídlo, pití ani mačkání tlačítek dálkového ovladače televizoru. Velmi zřídka přinese kutilství nějaký užitečný objev; většinou je jeho náplní opravování součástek, které dosud bezvadně fungovaly, a výsledkem situace, kdy inkriminované součástky dělají něco jiného, než by měly, popřípadě nedělají vůbec nic, takže je třeba dalšího kutilství za účelem jejich opravy; jenže ani poté nefungují tak dobře jako na začátku, takže se s nimi dál kutí, což pokračuje prakticky do chvíle, než dotyčný kutil zemře, přičemž jeho smrt mívá zhusta na svědomí rozezlená manželka, která ho umlátí nefungujícím papiňákem či kusem lednice.“

„Stárnutí je jako výstup na horu; trochu se zadýcháte, ale pohled na svět je mnohem lepší!“

„Nevydáváte se do hor, abyste zemřeli, ale abyste žili.“

„Jsou dny.., kdy i hory, jsou výš než slunce..“

„Ten, kdo vyleze na nejvyšší hory, se směje všem tragédiím, ať už skutečným, nebo vymyšleným.“

„Přátelství je hora, zamilovat se je vrchol a výhled je láska.“

„Láska hory přenáší.“

„Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.“

„Přesvědčení zaměstnává náš rozum, jen když srdce odpočívá od svého hoře nebo radosti.“

„Radost činí člověka společenským tvorem, hoře ho nutí vrhat se střemhlav do sebe sama.“

„Láska nemůže být květem mezi stěnami. Ona chce celého světa bez mezí. Láska je strom na hoře - strom, který rostl.“

„Vidím rezavé hory. Doba železná ještě neskončila.“

„Nemít vedle sebe ty vysoké hory, i Dákové by byli stavěli pyramidy.“

„Tahle hora zůstane i dlouho po mé smrti nadále horou.“

„V umění to není jako na horách. Chraňte se značených cest.“

„Kolik spoutaných kamenů netvoří majestát hory.“

„Síla přátelství a zodpovědnost za druhého se poznají nejen na laně. Hory prověří všechno!“

„Publikace za rok 1921. 456. La misio de la čechoslovaka nacio. Nova Europo I. 2. […] Ve vlastním nákladu. […] 471. Setba č. 30. přeložena do esperanta od Zdenky Kubíkové: Instruo por gejunuloj pri la seksvivo. […] Na Slovensku. […] 473. Kurs esperantský. 12./7. Podbrezová. Závod. hostinec. […] 477. Kurs esperantský. 13./7. Tamtéž. […] 483. Kurs esperanta. Tamtéž. […] 487. Kurs esperanta. 17./7. U Brezna v horách pod Holým vrchem. […] 489. Kurs esperanta. Tamtéž.“

„Do Himálaje jsem nezačal jezdit kvůli Koruně Himálaje. Byl jsem prostě horolezec. Ale v Himálaji jsem nalezl drogu vysokých hor. Na první expedici jsem byl rovnocenným partnerem lezci, který měl již 11 vylezených osmitisícovek. To mě povzbudilo. Po zdolání Nanga Parbatu kamarád řekl, ať je vylezu všechny, což mě ale napadlo až v okamžiku, kdy jsem vylezl Manaslu. Ale nechtěl jsem jen vrchol. Za každou cenu. Chci tam být s kamarády, lézt bez kyslíku, bez pomoci výškových nosičů. Vlastní silou a lezeckou schopností se dostat na vrchol. I cesta je cíl.“

„Řekli jsme otevřeně, že ta mapa už nikdy nebude tatáž mapa jako 4. června 1967. Pro nás je to otázkou bezpečnosti a otázkou morální. Červnová mapa pro nás znamená ohrožení a nebezpečí. Nepřeháním, když říkám, že pro nás je něčím, co připomíná Osvětim. Třeseme se, když si představíme, co by nás čekalo, za okolností června '67, kdybychom byli poraženi. Když Syřané byli na horách a my v údolí, jordánská armáda na dohled od moře, Egypťané nás drží pod krkem v Gaze - to je stav, který se už nikdy v historii nevrátí.“

„Křesťanství si příliš často měnilo učení života, chartu synů Božích, jíž je Kázání na hoře, v morálku složenou ze samých předpisů a zákazů, která se velmi podobá onomu farizejství, kterému metal Ježíš do tváře své ‚Běda vám!.“

„Úžasné bohatství lidské zkušenosti by ztratilo něco ze své odměňující radosti, kdyby neexistovaly hranice, které je třeba překonat. Hodinka na samém vrcholu hory by nebyla ani zpolovic tak nádherná, kdyby nebylo nutné překlenout tmavá údolí.“

„Šel jsem po cestě se dvěma přáteli – slunce zapadalo za horu nad městem a fjordem – pocítil jsem nápor smutku – nebe se náhle změnilo v krvavou červeň. Zastavil jsem se, opřel o zábradlí, smrtelně unaven – přátelé se po mně ohlédli a pokračovali dál – díval jsem se nad plápolajícími mraky na fjordem, byly jak krev a meč, a město – modročerný fjord a město – mí přátelé šli dál a já tam stál a třásl se strachy – cítil jsem jakoby velký, nekonečný výkřik šel tou nekonečnou přírodou.“

„Einar H. Kvaran nenávidí romantismus. A není divu. Nový romantismus odvane jeho pohled na svět. Takový, jaký vždy byl. Až literatura změní lidské myšlení v bezduchou rovinu buržoazní zábavy, propast se rozevře, a bouře očistí vrcholky hor od mlhy.“

„Vede-li inženýr dráhu, nevede ji přes vrchol hory, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to prostě velmi přesné počítání se skutečnými fakty. V politice se však nepracuje inženýrsky: udělá se projekt a čeká se, s jakými překážkami se setká, a teprve potom se handluje o nějakou tu okliku. Řeší-li se všechno kompromisem, znamená to, že nejsou předem váženy okolnosti, s nimiž bude nutno dále prakticky počítat: tomu se ovšem říká fušerská práce.“

„Pokud srovnám kulturu s horou, pak poezie je na špičce, eseje a kritiky leží na půl cesty k vrcholu a próza u její paty, hraničící s rovinou, kde žije průměrná populace.“

„Vršek je jen polovička cesty, cesta nahoru je jednodušší, sestup dolů je mnohem složitější, člověk bývá unavený a nejvíc neštěstí se stává na sestupu, je potřeba si vždycky dávat pozor. Až se člověk dostane do základního tábora nebo raději ještě níž, tak si může říci, že to dopadlo dobře. Nahoře je člověk sám v zajetí ledu, nikdo mu tam nepomůže. Každá hora má svou duši, to je mnohem větší síla než my.“