Citáty o světě
strana 18

„Nenapadá mi tvářit se, že jsem na tomto světě nezískal mnohonásob více zlých než pěkných a dobrých zkušeností - tím vroucněji držím na ty dobré!“

Josef Čapek (1887–1945) český malíř a spisovatel

O zlosti

„Dějiny světa, to je pokrok ve vědomí svobody.“

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770–1831) německý filozof

O svobodě

„A vy jste se někdy domníval, že je na světě jediný přítel, který by se choval odmítavě k vaší ženě nebo k vaší dceři, jestliže si zamanula, že jí musí podlehnouti?“

Denis Diderot (1713–1784) francouzský osvícenský filozof a encyklopedista

O přátelství, O ženách

„Svět je vše, o čem můžeme povědět přátelům.“

Ludwig Witthgenstein

O přátelství

„Ta stařenka, která táhne na provaze kozu, je potřebnější a cennější než sedmero divů světa; kdo myslí a cítí, že ona je k nepotřebě, ten je vrah.“

Tadeusz Rózewicz (1921–2014) polský spisovatel

„Generační rozdíl vzniká únikem informací z dětského světa.“

Neznámý autor

„Lékařská věda dosáhla takového pokroku, že nikdo na světě už není zdráv.“

Aldous Huxley (1894–1963) anglický spisovatel

O vědě

„Svět byl stvořen z ničeho, a proto snad také v podstatě za nic nestojí.“

Jaromír John (1882–1952) český novinář, romanopisec, spisovatel a vědecký spisovatel

„Přesvědčení, které o sobě mládež má - že by všechno na světě zařídila a vyřídila lépe, než to neprobudilé lidstvo provádělo před ní, nebývá snad jen ješitně sebepřecenivé, nýbrž také - a ještě více - krásné a povzbudivé.“

Josef Čapek (1887–1945) český malíř a spisovatel

„Žena mluví raději o lidech, muž mluví raději o světě a člověčenství.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

O lidech, O mužích, O ženách

„Srdce, jež touží po klidu, pozbývá všechnu odvahu bojovat za vznešenost světa.“

Karl Gutzkow (1811–1878) německý spisovatel

O srdci

„Idioti jsou jako láska: dokud budou na světě dva lidé, nevyhynou.“

Gustave Flaubert (1821–1880) francouzský spisovatel

O lásce, O lidech

„Svět má rád lidi, kteří umějí něco udělat, ne lidi, kteří se umějí vymlouvat, proč něco neudělali.“

Helen Rowland (1875–1950) americká novinářka

O lidech

„Dejte mi hmotu a vystavím z ní svět.“

Immanuel Kant (1724–1804) německý filozof

„Na celém světě není nic, oč bychom se měli víc bát než milión dolarů - kromě deseti miliónů dolarů.“

G. W. Johnson

„Žádný muž, který dělá něco tak vážného na tomto světě, nemá dost času a peněz na takové dlouhé a nákladné lovy, jakými jsou lovy na ženy.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

O ženách, O mužích, O penězích, O čase

„Počínající láska je tak hezká, dojemná, i když je nízká. V počáteční, v každé, je vznešená záře. Je to pokaždé stejný zázrak jako stvoření světa.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

O lásce

„Necháš-li vzpurnou ženu láskou hladovět, zkrotne a chopí se s povděkem každého muže, jen aby nesešla z tohoto světa jako ctnostná panna.“

Konstantin Nikolajevič Baťuškov (1787–1855) ruský spisovatel

O lásce, O ženách, O mužích

„Věci světa mě zajímají je z hlediska rozumu.“

Paul Valéry (1871–1945) francouzský básník, esejista a filozof

O rozumu

„Láska, to je mocná říše tohoto světa, v níž ženy dobývají trůnu proto, že lžou nejpřesvědčivěji.“

Francois Fénelon (1651–1715) katolický biskup

O lásce, O ženách

„Svět se zakládá na příkladu vládce.“

Claudius Claudianus (370–404) římský latinský básník

„To, co považujeme za pravdu, je výsledkem toho, jak vnímáme svět našimi pěti smysly. Smiřme se s faktem, že každý se v daný moment chová tak, jak nejlépe umí.“

Kjell A Nördström (1958) švédsko-norský kostymér

O pravdě

„Moderní svět není špatný; v některých věcech je moderní svět až příliš dobrý. Je plný zplanělých a promrhaných ctností.“

Gilbert Keith Chesterton (1874–1936) anglický romanopisec a křesťanský obhájce

„Dějiny světa jsou světový soud.“

John Fletcher (1579–1625) anglický jakobínský dramatik

„Jestli mlčet je zlato, pak je Anglie nejbohatší zemí na světě.“

Sacha Guitry (1885–1957) francouzský dramatik a dramatik

„Velcí mužové někdy poznávají se velmi pozdě, od činu k pomníku bývá dlouhá mezera časová, tak tomu již chtívá labyrint světa.“

Jan Neruda (1834–1891) český básník, divadelní kritik, novinář, publicista a spisovatel

O mužích

„I nejpodrobnější mapa světa Vás nikam nedovede, když nevíte kde, se právě nacházíte.“

Neznámý autor

„Nic na světě, kromě náušnic a cti, se nemůže ztratit nadobro.“

Karel Konrád (1899–1971) český romanopisec

„Umění je nepostradatelné, aby člověk byl schopen poznávat a měnit svět - ale nepostradatelné také pro kouzlo, jež je v něm skryto.“

Ernst Fischer (1899–1972) rakouský literární historik, novinář a spisovatel

O umění

„Nejrozšířenějším filmovým žánrem na světě je film fantastický. Je opravdu fantastické, co se všechno lidem předvádí.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

O lidech

„Kdyby na světě panoval jen rozum a neexistovaly by vášně, nastal by konec světa.“

Neznámý autor

O rozumu, O vášni

„Poslušnost je lidem samozřejmá, už proto, že jim nabízí nekomplikovaný svět, ve kterém je všechno předem malinkaté, v němž nepotřebují představivost.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

O lidech

„Člověk vstoupil do světa bez hluku.“

Pierre Maria-Joseph Teilhard de chardin

„Lidé, kteří se na tomto světě cítí jako ve vyhnanství, mocně inklinují k tomu, aby věřili, že jsou občany jiného světa.“

George Santayana (1863–1952) 20. století španělsko-americký filozof zabývající se pragmatismem

O lidech

„Poučení člověk najde ve světě častěji než útěchu.“

Georg Christoph Lichtenberg (1742–1799) německý vědec, satirik

„Bludný kruh lidské touhy: z vřavy a hluku světa do tichého ústraní - z tichého ústraní do vřavy a hluku světa…“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

O tichu

„Cítíš nedůvěru vůči umění abstraktnímu? Zdá se, že ti slovní rozbor dává za pravdu, neboť abstrakce znamená vlastně odčítání a musíme se tudíž obávat,že tu bylo něco ubráno z plnosti života, světa a jeho obrazu.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

O umění, O důvěře, O pravdě, O životě

„Jedno ze slov, které bylo nesprávným užíváním znehodnoceno, je výrazd i l e t a n t, jímž se dnes označuje člověk neodborník, konající některou činnost nebo provozující některé umění nedokonale a nezodpovědně. Co však původně znamenalo? Označovalo jedince, který svou práci koná s potěšením, který cítí rozkoš z dovednosti, jíž se dopracoval, který prožívá čistou radost z umění, k němuž dospěl. Přeji světu mnoho a mnoho diletantů.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

O umění, O radosti, O rozkoši, O dokonalosti

„Jsme na světě k tomu, abychom pomáhali druhým. Ale někdy bych rád věděl, k čemu jsou na světě ti druzí, kterým pomáháme. Snad k tomu, aby zplodili syna, jehož pravnuk bude na světě pomáhat druhým.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Myslitel jde světem jako slepec, ale má svůj cíl jasně před očima.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Svět se stává čím dále horším. Nemůžeš proti tomu dělat nic jiného než, že se ty sám budeš stávat stále lepším a lepším.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Užívej, ale nezneužívej světa!“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Když se někdo naučí dobře profesionálně kreslit a malovat, je to krásné. Ještě krásnější je, když nadto objeví svůj vlastní svět.“

Adolf Born (1930–2016) český malíř

„Nemáme žádný důkaz o existenci světa, kromě toho, že bychom neměli existovat bez nás.“

Stefan Napierski (1899–1940) polský autor a překladatel

„Smrt: svět minus jednotka.“

Stefan Napierski (1899–1940) polský autor a překladatel

O smrti

„Svět: Boží sebeobrana proti nicotě.“

Stefan Napierski (1899–1940) polský autor a překladatel

„Verše: to je boj se světem.“

Stefan Napierski (1899–1940) polský autor a překladatel

O boji

„Nemohu odpustit Descartovi: v celé filosofii by se nejraději obešel bez Boha; ale přece jen si nemohl pomoci a připsal mu ono cvrnknutí, které uvedlo svět do pohybu; pak už nemá s Bohem co dělat.“

Blaise Pascal (1623–1662) francouzský filozof, matematik, fyzik, spisovatel

O pomoci

„V dětství jsem byl prakticky ze všech stran obklopen usmívajícími se lidmi. Ten úsměv je hrozně divný: vztahuje se ke světu, jaký by měl nebo mohl být.“

David Lynch (1946) americký filmař, televizní režisér, výtvarník, hudebník a příležitostný herec

O úsměvu, O dětství

„Vědci a soukromí detektivové pozorují svět a každý den objevují něco nového, přičemž vědí, že se jim stejně nepodaří odhalit beze zbytku všechno.“

David Lynch (1946) americký filmař, televizní režisér, výtvarník, hudebník a příležitostný herec

„Flaubert radí spisovatelům, aby líčili svět, jaký je, a ne aby nad ním naříkali.“

Jaroslav Putík (1923–2013) český spisovatel

„Mnozí se domnívají, že přišli na svět omylem, a čekají, až budou povoláni zpátky.“

Valeriu Butulescu (1953)

O chybách

„Pramen mládí existuje! Nalézá se v tvé mysli, v tvém nadání, v tvůrčím přístupu ke světu a v lásce k blízkým lidem. Naučíš-li se čerpat z tohoto zdroje, zvítězíš nad věkem.“

Sophia Loren (1934) italská herečka

O mládí, O věku, O lidech, O lásce

„Ve světě existuje zázračný prostředek dorozumění : Je to umění. A také literatura.“

Alexandr Isajevič Solženicyn (1918–2008) ruský spisovatel, publicista a politický činitel

O umění, O literatuře

„Plzeň dala světu tři metly: pivo, kanóny a herce.“

Jaroslav Průcha (1898–1963) český herec, herec a režisér

O pivu

„Synu, uč se od mravence mravně na tom světě žíti.“

Boleslav Jablonský (1813–1881) český katolický kněz a básník

O životě

„Švec, který chce obouvat lidi v celém světě – musí vlastníma rukama prohmatat a porovnat nohy celého světa.“

Jan Baťa (1898–1965) český podnikatel

O lidech

„Svět zotročený k dobru je stejně tak nesvobodný, jako svět zotročený ke zlu.“

Stanisław Lem (1921–2006) polský autor sci-fi

Originál: (pl) Świat zniewolony do samego dobra jest takim samym przybytkiem niewoli jak świat zniewolony do samego zła.
Zdroj: [Lem, Stanisław, 2001, Opowiadania wybrane przez czytelników, Wydawn. Literackie, 57, polština, 83-08-03143-9]

O zlu

„Dnešní svět se humanizuje. Zločiny jsou stejně nelidské jako v minulosti, ale tresty už nikoli.“

Jan Sobotka (1944) český spisovatel

O trestu, O minulosti

„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

Jan Zahradil (1963) český politik

Zdroj: Projev Jana Zahradila v Pantheonu pražského Národního muzea, 28. října 2010. URL: http://www.zasvobodu.cz/diskuse.php?cid=1

O přátelství, O módě, O barvách, O demokracii

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

O rozumu, O porozumění, O pití, O úspěchu

„V západní moderně se to ovšem všechno banalizuje. Nikdo, kdo ráno v metru z plastového kelímku popíjí kafe, si nevzpomene na to, že arabští súfisté kávu uctívali jako boží rostlinu. Lidé sedí před televizí s plechovkou piva a nevědí nic o božském původu ječného nápoje. Kouří rychlou cigaretu, v polovině ji odhodí, zatímco stejný tabák šamanům umožňuje pohlížet do jiných světů. To mě rozčiluje, tento všudypřítomný bezmyšlenkovitý drogový konzum.“

Christian Rätsch (1957) německý antropolog a autor

Zdroj: [Mingels, Guido, Všichni jsme ilegální, literarky.cz, 2013-06-26, 2013-06-30, http://www.literarky.cz/politika/rozhovory/15228-vichni-jsme-ilegalni]

O rychlosti, O kávě, O pivu, O lidech

„Své základní názory shrnuje [J. L. Fischer] zkratkou velmi abstraktní a velmi schematickou ve své nástupní přednášce jako mimořádný profesor dějin filosofie na universitě Masarykově: Věčný a časový úkol filosofie 1935 /…/ Věčný úkol filosofie vidí v poznání řádu, zákonitosti světa skutečného i světa teprve tvořeného, kulturní tvorby. Skutečnost dělí na tři plně samostatné a svézákonné existenční typy: objektivně reální, psychicky reální a kulturně reální, kvalitativně různé a na sebe nepřevoditelné. Princip kvantitativní a kausální nahrazuje kvalitativním a funkčním, determinism pojmem kvalitativního optima. Společnost definuje jako skladbu reálných funkcí sociálního dosahu či rozptylu, z nichž nejnižší jsou funkce záchovné, nejvyšší pak funkce rozvojové. Avšak jeho quasi scholastické, často spíše jen slovní a terminologické rozlišování a jeho nepřekonatelný, jak se zdá, sklon k verbalismu činí jeho idee nejasnými a neurčitými, ale na mysli ne dosti schopné věcné analysy působí dojmem novoty a originálnosti.“

Josef Ludvík Fischer (1894–1973) český filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog

Prof. PhDr. Josef Král

O poznání

„Tlak budí protitlak. Alespoň u lidí s rovnými páteřemi. Když nás bijou po hubě, když nás vyhánějí, když nám věší na krk všechny zločiny světa, člověk, kterému nevypověděla službu čest, naučí se být teprve židem; stáhne se do sebe, nenechá se vyhazovat z národa a půjde sám. Tak by to řekl asi maloměšťák. Ale já jinak: Bijte si, blbci, bijte! Zatím jsem si vydobyl právo nazývat se Čechem, ne žvaněním o vlastenectví. Ne ze strachu o místo, o příslušnost, ale ze strachu o zem, o národ se z národa vyhodit nedám. Nazývat se Čechem, to si musí každý právo k tomu vydobýt. A já si je ještě vydobudu!! Pánové z pravicových večerníků, ještě se pozná, kdo je to český národ a kdo smí nosit jméno Čecha bez bázně.“

Hanuš Fantl (1917–1942) český básník

deníkový záznam z února 1939
Zdroj: [Milan, Jariš, Milý čtenáři!, Hanuš, Fantl, Píseň vzdoruje noci, Praha, Mladá fronta, 1955, 8]

O lidech, O blbcích, O strachu

„Beginovo zakotvení v minulosti a v onom zmizelém světě východoevropských Židů a jeho téměř mystické vytržení, když lyricky opěvoval „židovské parašutisty, židovské vojáky, židovské tanky“, připadalo sabrovi Šaronovi zvláštní: „Když mluvil, cítili jsme, že by byl sám rád řídil takové muže a zbraně, aby smetl nacisty a antisemity z ledových plání Polska a Ukrajiny…““

Menachem Begin (1913–1992) izraelský politik a premiér

O minulosti, O mužích

„Opravdová podstata a jednoduchost života lidského v dobách prvotních měla v sobě alespoň tu přednost, že mohl žíti v přírodě stále jako host. Když se posilnil pokrmem a spánkem, pomýšlel na další cestu. Svět mu byl takřka stanem a on se buď províjel údolími, nebo procházel rovinami, zlézal horské vrcholy. Ale běda! Lidé se stali nástroji svých nástrojů. Člověk, který si beze všeho trhal ovoce, když měl hlad, se stal farmářem, a kdo si vybral za přístřeší strom, byl domácím pánem. My už nerozbíjíme své ležení jenom na noc, nýbrž usadili jsme se na zemi a zapomněli na nebesa. Přijali jsme křesťanství jenom jako zlepšený způsob zemědělství. Vystavěli jsme si pro život vezdejší rodinné obydlí a pro to, co přijde potom, rodinný hrob.“

Henry David Thoreau (1817–1862) americký autor a přírodovědec

O noci, O spánku, O životě, O hladu

„Nikdy nedovolíme, aby naši synové a naše dcery, naši rodiče a prarodiče byli znovu vymazáni z tváře země. Poučili jsme se a bereme hrozby zničení Izraele vážně… Vyzývám všechny státy a všechny představitele států, aby bojovali proti nenávisti na tváři země, vykořenili ji a rozhodně jednali proti projevům antisemitismu ve světě. Nemůžeme říci, že to nevidíme – nápis na zdi, jasný a zřetelný… Stojím hrdě jako velitel, syn židovského státu, který je mocný a silný, a slibuji: Nikdy více; nikdy nebudeme bezmocní, (závislí) na dobročinnosti jiných. My vojáci Izraelských obranných sil – vyslanci lidu a národa – zde dnes stojíme v uniformách izraelské armády a zvedáme hrdě izraelskou vlajku ve jménu desítek tisíc izraelských vojáků a velitelů, kteří se považují za vykonavatele vůle, modliteb a snů šesti milionů bratří a sester, jejichž existence byla krutě zkrácena.“

Gabi Aškenazi (1954) náčelník generálního štábu izraelské armády

2.5.2008 <br class="br">Zdroj: Eretz.cz - Nikdy více; nikdy nebudeme bezmocní, (závislí) na dobročinnosti jiných http://eretz.cz/content/view/5690/40/

O závislosti, O nerozhodnosti, O sestrách, O rodičích

„Já bych poradil světu, aby byl každý sám sebou. Víte, jak jsem poznával svět, nejdřív jsem viděl, že komunisté nejsou komunisté. Pokračování: socialisté nejsou socialisté, což se pozná třeba ze zmíněného projevu francouzského „socialistického“ prezidenta. Dále: křesťané už dávno nejsou christiani, nýbrž právě ti nejhorší farizejové, co Ježíše vydali na kříž. Co bychom si povídali: dívejte se, po ovoci jejich poznáte je. Aristokrati – jestli kdy byli, už dávno nejsou noblesa, nýbrž ušmudlaní kupčíci či šašci pro pobavení publika. A kapitalisté se netěší svými rozkošemi, ale kupují si vlády, armády, a – což je nejnovější hit – tajné služby… Pročež já nehlásám žádnou utopii, ale jenom ten cíl, aby každý byl tím, co o sobě deklaruje, což je, bohužel, asi ta vůbec nejsmělejší utopie.“

Jan Tesař (1933) český esejista a historik

Zdroj: [Jan Tesař: Nezamlčujte svědectví, literarky.cz, 2015-02-17, 2015-02-26, http://www.literarky.cz/politika/rozhovory/19301-jan-tesa-nezamlujte-svdectvi]

O rozkoši

„Byl plachý, úzkostlivý, mírný a dobrý, ale knihy psal kruté a bolestné. Svět viděl plný neviditelných démonů, kteří ničí a rvou člověka nechráněného. Byl příliš jasnovidný, příliš moudrý, aby dovedl žít, příliš slabý, aby bojoval, slabostí ušlechtilých, krásných lidí, kteří nedovedou podstoupiti boj se strachem před nedorozuměními, nelaskavostmi, intelektuální lží, vědouce předem, že jsou bezmocní a podléhající tak, že zahanbují vítěze.“

Milena Jesenská (1896–1944) česká novinářka a překladatelka

Zdroj: [Surosz, Mariusz, 2011, Pepíci. Dramatické století Čechů polskýma očima, Plus, Praha, 1. (dotisk), 66–67, 978-80-259-0069-7]

O lidech, O životě, O boji, O vědě

„Tolik jsem krajin světa projel, u tak mnoho pohanských národů býval, tak mnoho na zemi i na moři nebezpečentví vystál, a nyní, hle, v vlasti mé nevinně smrt násilná mi se činí! A to rukou těch, jimž jsem po všecken věk svůj sloužil, jako i otcové moji. Bože, jim odpusť!“

Kryštof Harant (1564–1621) český spisovatel, šlechtic, válečník, diplomat, cestovatel a hudebník

Podle Historie o těžkých protivenstvích církve české http://texty.citanka.cz/komensky/ od Jana Amose Komenského.

O moři, O smrti, O věku, O vlasti

„Náš rod Baťků byl vždy k židům spravedliv. Snad je to tím, že v mých předcích, jak jsem se dosud přesvědčil, neproudí ani kapky židovské krve. Já sám pokládám národ židovský za největší ze všech národů v dobrém i ve špatném smyslu. Je to stejně národ geniů, jako národ zločinců. Je to národ opravdu velký. […] Jest pravda, že židé šíří na Moravě a na Slovensku kořaleční mor, ale rovněž při našem osvobození byli židé. Inž. Fleischner, Dr. Kohn a prof. Velemínský dobyli si velkých zásluh. Největší velduchové světa jsou židé, počínaje Ježíšem, Baruchem Spinozou konče Zamenhofem a Einsteinem.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 291–292, Roku 1918]

O pravdě

„Sám jsem se ptával, odkud se v mích prvních knížkách vzaly židovské motivy. Moje rodina byla přece zcela asimilována a k židovskému celku příslušela celkem vzato spíš z tradice a setrvačnosti. Nikdy v dětství, ani později jsme neslyšel protižidovskou nadávku a nesetkal jsem se s žádnou formou antisemitismu. l A přece se mi už asi od sedmnácti let zdálo, že se (a také moji příbuzní) přece jen čímsi liším od svých přátel a známých. Každý jsme nějak jiný, říkal jsem si, kdybychom byli všichni stejní, bylo by to na světě k zbláznění. Ta má odlišnost měla zvláštní znak: nostalgii, jež neměla obsah. Toužil jsme po čemsi, co jsem nedovedl pojmenovat. Často jsem býval smutný, deprimovaný a nevěděl jsme proč…“

Egon Hostovský (1908–1973) český romanopisec

Zdroj: 168

O přátelství, O dětství, O rodině

„Animátoři jsou jediní filmoví tvůrci, kteří se ocitají v podstatě v božské pozici. Přemýšlel jsem o tom, jak vlastně bůh přišel na to, jak má vypadat Eva. V tom máme my jako tvůrci už určitý náskok a výhodu, protože už můžeme využívat analogie, vidíme už svět kolem sebe. Právě jsem sledoval ženu na druhé straně místnosti, vytvářel jsem si v hlavě možný příběh o ní. Animátoři jsou na tom určitě lépe, než tvůrci hraných i dokumentárních filmů. Můžeme opravdu stvořit celý svůj svět.“

Jurij Borisovič Norštejn (1941) sovětský filmový režisér

Zdroj: [V umění si je vše rovno, říká režisér Jurij Norštejn, aktualne.centrum.cz, 2013-10-27, 2013-10-30, http://aktualne.centrum.cz/kultura/mfdf-jihlava/clanek.phtml?id=793865]

O bohu, O ženách

„Jen povrchní duše mohou upadnout do bludu, kdy hovoří o národním Bohu a národním náboženství, jen povrchní duše se mohou pustit do bláznivého pokusu uvěznit Boha, Stvořitele veškerého světa, do hranic jednoho národa, tělesné omezenosti jedné jediné rasy - Pius XI. v Mit brennender Sorge“

Pius XI. (1857–1939) 259. papež katolické církve

Zdroj: podle Františka Schildbergera, dostupné na http://sklenenykostel.net/joomla/index.php?option=com_content&task=view&id=455&Itemid=33

O náboženství, O duši

„Pýthagorovci říkali, že je prázdno a že z nekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u čísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu.
— 58 B30, Aristotelés, Fyzika 213b22-27.“

Aristoteles (-384–-321 př. n. l.) klasický řecký filozof, student Platóna a zakladatel západní filozofie

„Škatulkování je pohodlná věc, zjednodušuje pohled na svět a vysvětluje mnoho věcí. Člověk si pak myslí, že všechno chápe, ačkoli se mýlí. Proto je ty krabičky třeba překonat a zamyslet se, zda ostatní vnímáme komplexně a nikoliv na základě jednoho znaku. Je to, jako kdyby někdo teď mne škatulkoval pouze na základě toho, že mám na sobě oranžový svetr.“

Samo Marec (1982)

Originál: (sk) Škatuľkovanie je pohodlná vec, zjednodušuje pohľad na svet a vysvetľuje mnoho vecí. Človek si potom myslí, že všetko chápe, hoci sa mýli. Preto tie škatuľky treba prekonať a zamyslieť sa, či druhých vnímame komplexne a nie na základe jedného znaku. Je to, ako keby niekto teraz mňa škatuľkoval len na základe toho, že mám na sebe oranžový sveter.
Zdroj: [Samo Marec: Treba niekoho, kto má gule a presadí sa, SME.sk, 2013-11-16, 2013-12-31, http://www.sme.sk/c/7008097/samo-marec-treba-niekoho-kto-ma-gule-a-presadi-sa.html]

„O králi Šalamounovi se říká, že rozuměl i jazyku žížal a mravenců. O Christianu Morgensternovi se to ví. Vážným lidem tohoto světa vadí, když třicetiletý muž, který nadto má předpoklady stát se myslitelem, žvatlá po způsobu dětí a vymýšlí si podivná slova jen proto, aby pobavil celou společnost.“

Jiří Suchý (1931) český básník, divadelní ředitel, dramatici, filmový režisér, herec, hudební skladatel, humorista, komik, spisova…

O dětech, O lidech, O mužích

„Zřídkakdy v dějinách lidstva přijde na svět muž, který je zároveň ocel i samet, tvrdý jako skála a jemný jako vznášející se mlha, jenž skrývá v srdci a mozku paradox strašlivé bouře a nevýslovně dokonalého duševního klidu.
1959 o Abrahamu Lincolnovi“

Carl Sandburg (1878–1967) americký spisovatel a editor

Zdroj: [Ecce Homo - Abraham Lincoln, rozhlas.cz, 2005-04-13, 2013-02-09, http://m.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-abraham-lincoln--165026]

O dokonalosti, O srdci, O mužích

„V geopolitice, stejně jako ve fyzice, neexistuje žádná akce bez reakce. Žádné 11. září nebylo. Chci tím říct - naše politika byla taková, že jsme museli pobláznit spoustu lidí v arabském světě, aby se nás snažili vyhodit do vzduchu, protože cítí, že námi páchané zločiny byly spáchány na nich. To přece pochopí každý blbec. A jedním z těch blbců jsem i já.“

Gore Vidal (1925–2012) americký spisovatel

Zdroj: [Hari, Johann, Gore Vidal: Za duchy amerického století, literarky.cz, 2009-10-20, 2011-02-19, http://www.literarky.cz/component/content/article/1485-gore-vidal-za-duchy-americkeho-stoleti]

O lidech, O blbcích

„Jsem si jist, že všem faktickým změnám nejprve předchází revoluce v lidském myšlení. Impulz pro změnu světa nakonec přijde z Ruska. Nemám na mysli komunismus, to vůbec ne. Spíše to, co s ním má společný základ a co učil již Kristus. Vlastně takovou odrůdu Ježíšova komunismu.“

Edgar Cayce (1877–1945) domnělý jasnovidec a léčitel

Zdroj: [Horn, Roland M., 2011, Magické osobnosti minulých staletí, Dialog, 145, 978-80-7424-031-7]

O Kristu, O změně

„Na světě je mnoho lidí, kteří nechápou, nebo tvrdí, že nechápou, v čem spočívá rozpor mezi svobodným světem a komunistickým světem. Ať přijdou do Berlína! Jsou lidé, kteří říkají, že komunismus je vlna budoucnosti. Ať přijdou do Berlína! A jsou lidé, kteří říkají, že v Evropě i jinde můžeme spolupracovat s komunisty. Ať přijdou do Berlína! A je několik lidí, kteří říkají, že komunismus je zlý systém, ale umožňuje nám hospodářský vzestup. Lass' sie nach Berlin kommen - ať přijdou do Berlína!“

John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) americký politik, 35. prezident Spojených států

O zlosti, O budoucnosti, O lidech

„Vystupování mám rád takřka stejně jako skládání písniček, ale na Oskarech to bylo opravdu podivné. Písničku zkrátili na méně než dvě minuty a publikum se skládalo z lidí, kteří nepřišli proto, aby si mě poslechli. Nemohl bych v takovém světě žít, ale byla to docela zábava do něho na den nahlédnou.“

Elliott Smith (1969–2003) americký písničkář

Zdroj: [Zbořil, Jakub, Elliott Smith - trpký příběh jednoho písničkáře, muzikus.cz, 2011-10-21, 2011-12-02, http://www.muzikus.cz/publicistika/Elliott-Smith-trpky-pribeh-jednoho-pisnickare~21~rijen~2011/]

O lidech, O životě

„Lyndon Johnson nikdy nezapochyboval o tom, že Amerika je nejlepší ze všech zemí. Z předpokladu nadřazenosti plynula pro svět mravní povinnost sdílet americký způsob života. A doprovázel ho pocit spravedlivé zloby na sebemenší kritiku Ameriky.“

Doris Kearnsová Goodwinová (1943) americká životopiskyně

Zdroj: [Graubard, Stephen, Prezidenti, BB art, 1, Praha, 2007, 978-80-7341-973-8, 14. kapitola - poznámky, 717, česky]

O pocitech, O životě

„Extáze si dává draze zaplatit za svých pár minut chemické slasti. Pustí vás do lepšího světa, do společnosti, kde se všichni drží za ruce, kde už člověk není sám. […] Dovolí vám to všechno zahlédnout a pak, najednou, bez varování, vám zabouchne dveře před nosem.“

Frédéric Beigbeder (1965) francouzský spisovatel a literární kritik

Zdroj: [Nenutil, Libor, Beigbeder, Frédéric: Povídky psané pod vlivem extáze, iliteratura.cz, 2013-02-19, 2013-02-19, http://www.iliteratura.cz/Clanek/31251/beigbeder-frederic-povidky-psane-pod-vlivem-extaze]

„Vím, že svět je zlý, že je na celé planetě tolik utrpení, jaké si nikdo nedovedeme představit. Často myslím na ty, co nemají nic, co denně musí trpět, takže nějaký vítězný míč, gem, set, zápas mi nikdy nedá obrovskou radost. Ale jen uspokojení. Svět se totiž nezmění.“

Karolína Plíšková (1992) česká tenistka

Zdroj: [Vávra, Aleš, Slečna drsňák s tetováním ze Zélandu. Hvězda Plíškové stoupá, http://sport.aktualne.cz/slecna-drsnak-s-tetovanim-ze-zelandu-hvezda-pliskove-stoupa/r~d84d97e441cc11e4bb7b0025900fea04/, 2014-09-22, 2014-09-22, aktualne.cz]

O radosti, O zlosti, O utrpení

„Člověk se Kafky na dálku trochu bojí, ale pak zjistí, že zbytečně, protože on je citlivý, chytrý a vtipný. Kafka dokáže pojmenovávat psychické stavy a svět kolem za ostatní, kteří o tom tolik nepřemýšlejí, kde to vůbec jsme, co to vůbec žijeme.“

Martin Finger (1970) český herec

Zdroj: [Martin Finger: Zpátky do údolí se mi nechce, Divadelní noviny, 2007-10-29, 2014-06-19, http://host.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=14722]

O životě

„Jsem přesvědčen (málo naplat, jsem věřící křesťan) že Bůh je schopen stvořit svět ve vteřině, během sedmi dnů nebo, jestli chcete, během evoluce. Čas vnímám tak, že se v určitém slova smyslu nacházíme v šesti dnech stvoření. Připomíná mi to nějakou fugu, choreografii. Neustále vznikají nové druhy.“

Marek Vácha (1966) český evoluční biolog, vědecký spisovatel a římskokatolický duchovní

Zdroj: [Osobnosti na ČT24: "Mezi velkým třeskem a biblickým stvořením není rozpor," říká Marek Orko Vácha, ct24.cz, 2010-09-06, 2011-03-04, http://www.ct24.cz/textove-prepisy/osobnosti-na-ct24/100627-mezi-velkym-treskem-a-biblickym-stvorenim-neni-rozpor-rika-marek-orko-vacha/]

O bohu, O čase

„Všichni musíme být připraveni zemřít za svoji víru, i když se nám této cti od Pána nedostane… Dát život neznamená jenom být zabit. Dát život, mít mučednického ducha znamená splnit povinnost, mlčky, v modlitbě, poctivým plněním povinností v každodenním mlčení života, postupným dáváním života. Ano, jako to činí matka, která bez bázně, v jednoduchosti mateřského mučednictví počne ve svém lůně dítě, přivede jej na svět, kojí, chová jej a něžně se o ně stará. Tak se dává život. Je to mučednictví.“

Óscar Romero (1917–1980) čtvrtý arcibiskup San Salvador

Zdroj: [Papež o mateřském mučednictví, radiovaticana.cz, 2015-01-07, 2015-01-10, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=21314]

O dětech, O smrti, O životě, O maminkách

„Svět je natolik přitahován krásou, že jsem se začala zajímat o věci, jež obvykle považujeme za groteskní či ošklivé, které mi však připadají mnohem zajímavější a krásnější. Také ráda vytvářím obrazy, jež zdálky vypadají jaksi lákavě, barevně, svůdně a přitažlivě, a teprve poté si uvědomíte, že to, na co se díváte, je pravý opak. Zabývat se typickou představou krásna mi připadá nudné, protože to je ten nejočividnější způsob, jak se dívat na svět. Je mnohem větší výzva podívat se na tu odvrácenou stranu. Myslím, že krása je něco víc než jen to, co tradičně považujeme za krásné. Věci, jež nevnímáme jako příjemné na pohled nebo k zamyšlení, mohou být zrovna tak zajímavé. Domnívám se, že věci, které vytvářím, jsou krásné svým vlastním způsobem, jde tu pouze o jiné vnímání.“

Cindy Shermanová (1954) americká fotografka

Zdroj: Nahota, sexualita a pornografie jako kurátorský projekt na is.muni.cz http://is.muni.cz/th/367893/ff_m/Nahota__sexualita_a_pornografie_jako_kuratorsky_projekt.pdf

O kráse

„V dnešním světě se na přípravky pro mužskou potenci a na silikon pro ženy vydává pětkrát tolik co na léky proti alzheimerově chorobě. Vycházeje z toho budeme za pár let mít spoustu starých žen s velkými kozami a spoustu starých mužů s tvrdými penisy, ale žádný z nich si nevzpomene, k čemu je to dobré.“

Drauzio Varella (1943) brazilský spisovatel a vědec

Português: "No mundo atual está se investindo cinco vezes mais em remédios para virilidade masculina e silicone para mulheres do que na cura do Mal de Alzheimer. Daqui a alguns anos teremos velhas de seios grandes e velhos de pinto duro, mas que não se lembrarão para que servem." - Rafael Capanema: "Escritores consagrados repudiam falsos textos que circulam na rede." Folha de S. Paulo 25/02/2009 http://www1.folha.uol.com.br/folha/informatica/ult124u509013.shtml <br class="br">Zdroj: www.wissen-gesundheit.de http://www.wissen-gesundheit.de/weather.asp?wdid=2046&wpid=8771&mdid=90&sid=0

O nemocích, O ženách, O mužích

„Psaní románu není jako vypravování něčeho, co přímo souvisí se skutečným světem. Podstatou je navázání hry mezi čtenářem a autorem. Podobně jako při svádění.“

Georges Perec (1936–1982) francouzský spisovatel

[(en) Writing a novel is not like narrating something related directly to the real world. It's a matter of establishing a game between reader and writer. It's related to seduction.]
Zdroj: [Man of letters, with exceptions, theaustralian.com.au, 2011-03-05, 2011-03-09, http://www.theaustralian.com.au/news/arts/man-of-letters-with-exceptions/story-e6frg8nf-1226013998558]

O hře

„Chtěl jsem osvobodit ženu, ale poznal jsem, že z matek se stávají prostitutky. Chtěl jsem osvobodit lidi, zdecimované bídou a vysilující dřinou, ale poznal jsem, že světu chystám jen ještě horší otroky a utlačovatele. Chtěl jsem osvobodit mládež, ale ta, čím byla svobodnější, tím víc propadala neřestem: teď už nechci nic.“

August Strindberg (1849–1912) švédský dramatik, prozaik, básník, esejista a malíř

Zdroj: LUNAČARSKIJ, Anatolij Vasil'jevič a DOSTÁL, Vladimír, ed. Stati o umění: dějiny kritiky, západoevropská literatura, ruská a sovětská literatura. 1. vyd. Praha: Odeon, 1977. 647 s. Dostupné online http://ndk.cz/uuid/uuid:102be950-d6d9-11e7-8294-005056827e51. Kapitola Mučedník individualismu, s. 275. (česky)

O lidech, O maminkách, O ženách

„Vily jsou nejvyšší formou bydlení. Svět pochopil, že nemá význam hledat pro ně synonymum. I pro dnešek vyjadřují obecně kvalitu životního prostředí. Vila by měla být originální dílo architekta a umění života.“

Ján Bahna (1944) slovenský architekt

Originál: (sk) Vily sú najvyššou formou bývania. Svet pochopil, že nemá význam hľadať pre ne synonymum. Aj pre dnešok vyjadrujú všeobecne kvalitu životného prostredia. Vila by mala byť originálne dielo architekta a umenia života.
Zdroj: [Dvořáková, Helena, Architekt Ján M. Bahna: Najťažšie je navrhovať vlastný dom, kultura.pravda.sk, 2013-10-28, 2015-04-10, http://kultura.pravda.sk/galeria/clanok/297538-architekt-jan-m-bahna-najtazsie-je-navrhovat-vlastny-dom/]

O bydlení, O umění, O životě

„Evropané se často ptají, a Američané na tuto otázku dosud nedokážou odpovědět, proč se v této významné instituci, nejvýznamnější na světě, ovšem s výjimkou papežství, jehož vážnost může zvýšit každý svými vlastními přednostmi, častěji neobjevují velcí a neobyčejní lidé.“

James Bryce (1838–1922) britský akademik, právník, historik a liberální politik

o postu prezidenta
Zdroj: [Graubard, Stephen, Prezidenti, BB art, 1, Praha, 2007, 978-80-7341-973-8, 3. kapitola - poznámky, 634, česky]

O lidech

„Ottův slovník zůstává skvělou příručkou, nepřekonanou ničím, co od té doby v Čechách vyšlo. Ve své době to byla jedna z nejlepších encyklopedií světa, co do počtu hesel a ilustrací snad druhá za Encyklopedií Britannicou.“

Derek Sayer

Zdroj: [Kalendárium, ceskatelevize.cz, 2014-11-06, http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/3153-vyhledavani/?searchType=date&kMonth=11&kDay=25]

„Víte, ve světě je vždy jisté napětí. Mezi zlem a dobrem musí být napětí. A navíc život, který se narodí, je vždycky geniální - z toho dítěte může být vždycky někdo, kdo svět zcela převrátí, síla instinktů matek je nedozírná a nevíme nikdy, co bude zítra.“

Jan Antonín Pitínský (1955) český básník, divadelní režisér a spisovatel

v rozhovoru pro Literární noviny
Zdroj: [Mrázek, Ondřej, J.A. Pitínský: Bohémství polétavého anděla, literarky.cz, 2011-08-24, 2011-08-28, http://www.literarky.cz/rozhovory/5482-j-a-pitinsky-bohemstvi-poletaveho-andla]

O dětech, O maminkách, O zlu, O síle

„Jakýkoliv překlad do angličtiny může být průlomem, protože právě angličtina je branou i do ostatních jazyků. Pokud má některý autor malého jazyka, jakým je čeština, překlad do angličtiny, pak se mu mnohem snáze proniká do celého světa.“

Pavel Mandys (1972) český kritik a publicista

Zdroj: [Bumba, Jan, Jáchym Topol je navržen nacenu deníku Independent, rozhlas.cz, 2011-03-11, 2011-03-31, http://www.rozhlas.cz/zpravy/literatura/_zprava/863540]

O češtině

„Občas s nadsázkou říkám, že startem globalizace byla Ježíšova věta "Jděte do celého světa a učte všechny národy."“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

Zdroj: Reader´s Digest Výběr 2/2009
Zdroj: nepřesný citát z Matoušova evangelia 28 kap.verše 19-20

„Svět je v plamenech. Boj mezi Kristem a antikristem je otevřený a zavilý. Proto, rozhodneš-li se pro Krista, může po tobě být žádána i oběť vlastního života.“

Edith Stein (1891–1942) židovsko-německá jeptiška, teoložka a filozofka

Zdroj: [Před 70 lety podstoupila mučednictví sv. Edith Stein, radiovaticana.cz, 2012-08-09, 2012-08-13, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=16889]

O boji, O životě

Citáty o světě strana 18

Citáty o světě
strana 18