Citáty na téma chvíle

strana 4

„Nejhorší moment je ten když vás kamarád začne pomlouvat a zjistíte to od nepřítele. A v tu chvíli si začnete hlavě přemýšlíte kdo je vlastně kamarád a kdo ne.“

„Čím otevřenější jste vůči tomu, kým v danou chvíli jste a jak se cítíte, tím menší máte nutkání dávat věci rychle do pořádku.“

„V některých chvílích je dobré zapomenout na to co bylo, jako kdyby se Vám to z mysli smylo, chci žít přítomností,
a ne starou minulostí,
Chci se těšit na to co může být, o čem můžu snít a co můžu mít!“

„Čas nejde vrátit zpátky, aby jsme zažívali chvíle na které postupem času zapomíname.“

„Všechny ty sračky, co se dnes hrají v rádiu, postrádají skutečný smysl rock and rollu, který lze vymezit pojmy sex, revolta a styl. Rock and roll je pohanský, primitivní a velice násilný a má takový být. Ve chvíli, kdy tyto vlastnosti ztratí, bude mrtvý.“

„Stačí, abych si byl jist, že ty a já v tuto chvíli existujeme.“

„chudý chlapec! Nikdy jsem tě neznal, přesto si myslím, že nemohu odmítnout tuto chvíli zemřít za tebe, pokud by tě to zachránilo.“

„Lidi jsou jako psi každý by chtěl kus masa, ale když jim to maso dáte za chvíli budou chtít celé prase.

Radek Soukup“

„Večer je nádhernej v tom, že přichází zklidnění a můžeš v tu chvíli hudbu vnímat úplně naplno.“

„Jeto fakt těžký loučit se s osobou
S kterou jsi toho hodně prožil
A s kterou jsi vyrůstal,
Někdy něco nečekáš A život se ti v tu chvíli změní ……. Markus šťastný“

„Jsou chvíle, kdy největší odvahou je šířka moudrosti.“

„Muž honí zvěř a z pušky střílí,
muž s mužem pro hloupost se bije,
vymyslil dobro, zatím zlý je,
muž vymyslil si dlouhou chvíli,
ro každou malichernost šílí.“

„Řeka..
Plyne tak rychle, jak ty nejhezčí chvíle.“

„Jsem mlčenlivý a netrpím pocitem viny, když je ve společnosti chvíli ticho.“

„Ta nejhorší chvíle vašeho života nastane, když si uvědomíte,že začínáte zapomínat, jak vypadají přátelé, se kterými jste dříve trávili většinu svého času.“

„Střední věk je chvíle, kdy stanete na vrcholku žebříku a zjistíte, že byl opřený o špatnou zeď.“

„Už jsem říkal, že v SSSR má auto jednom jedna rodina ze sedmi? Hodně aut tam proto řídí buďto sovětští byrokrati, nebo cizinci. Jednoho dne byl vydán rozkaz, aby každý, koho policajti chytí při překročení rychlosti, dostal pokutu. Ale úplně každý, ať je to kdokoli. Gorbačov takhle jednou odjíždí ze své dačy, v limuzíně na něj čeká řidič, ale Gorbačov mu přikáže, ať si sedne dozadu, že chce řídit sám. Jede rychle, všimne si jich dvojice policajtů na motorce a jeden z nich je zastaví. Chvíli mluví skloněn do okénka a pak se vrátí ke kolegovi: „Tak tomuhle pokutu nedám.“ „Proč?“ ptá se kolega. „Vždyť máme rozkaz dát pokutu každému, bez ohledu na to, kdo to je. Kdo je v tom autě?“ „Neznám ho, ale musí to být někdo strašně důležitý, protože mu Gorbačov dělá řidiče.““

„Přátelé projevují svou lásku v těžkých chvílích.“

„To, co děláme ve chvíli, kdy nemáme co dělat, ukazuje nejlépe, jací skutečně jsme.“

„Velké umění jest naučit se přemýšlet, až ve chvíli, když se něco děje, namísto analyzovaní, vytváření si domněnek a obav.“

„Chceš-li mít klidný život, přemýšlej pouze ve chvíli, až kdy se něco děje.“

„Každé tvé slovo, které vyslovíš, každá myšlenka, která právě teď prolétla tvou hlavou, třeba jen na malou chvíli, utváří tvůj život. Tvé myšlenky i slova přetvářejí tebe v tomto okamžiku a tím měníš svou budoucnost. Opusť negativní zacílení své mysli a zaměř se na pozitivní myšlenky. Tím se stává tvůj život pozitivním. Třeba už zítra.“

„Od chvíle, kdy ses narodil, je smrt tvým přirozeným vlastnictvím. Lidé, kteří mají pocit, že je stále dost času připravit se na zítřek, a nedbají na blížící se okamžik smrti, nemají rozum. Nyní máš možnost výběru vydat se nahoru či dolů. Pošetilí jsou lidé, kteří se nevěnují praxi dharmy, jež přináší vysvobození! Putování samsárou nemá konce, proto lidé, kteří šálí sami sebe, nemají rozum!“

„Největší ironií života je, že ho pochopíme až ve chvíli, kdy je většina už za námi.“

„Maloměšťák je pro mě člověk, který je povznesený v nepravou chvíli a nadchne se hloupostmi.“

„Šachy jsou dobrá hra, ale dáma je na zkrácení dlouhé chvíle lepší.“

„Jsou chvíle, kdy i věci pláčí.“

„Teorie krásného umění se mění každou chvíli, ale zákony pravdy a krásy jsou nekonečné.“

„Nejhumánnější jsme ve chvíli, kdy pozorujeme sebe samé.“

„Stáří začíná od chvíle, kdy se nám všechna děvčata začínají zdát hezká.“

„Od té chvíle, kdy začal milovat, nevidí ani ten nejmoudřejší muž žádnou věc tak, jak ve skutečnosti vypadá.“

„Dobrý kouč připomíná lidem, kdo jsou, i ve chvílích, kdy na to oni sami zapomenou.“

„Chvíle vyměřená životu je krátká.“

„Ženy mám nejraději, když líbají, neboť v tu chvíli musí mlčet.“

„V jeho životě hrály hlavní roli peníze a ženy. Do chvíle, kdy ho druhé o první připravily.“

„Lidstvo ve svém vývoji spěje rychlým krokem vpřed. Kdo se v tom pochodu vědomě nebo bezděky na malou chvíli zdrží, a to činívají zpravidla děti a básníci - prokazuje mu veliké dobrodiní.“

„Vypadl mi zub zrovna ve chvíli, kdy jsem se považoval za věčného.“

„…sekretář přinesl papeži jeho denní program a generál Vanier, zděšený při pohledu na vše, co měl papež za tento jediný den absolvovat, zvolal:„Ale, Svatý otče, vždyť to se nedá zvládnout!“. Jan XXIII. mu odpověděl: „Copak papež nemá být jako pramen, ke kterému každý smí přijít a napít se?“ Pak mu ukázal rodinné fotografie a dodal: „…Vidíte, jsem pořád ten ubohý Roncalli, ale nikdy jsem neprožíval větší vnitřní pokoj než od chvíle, kdy nesu toto břemeno."“

„Česká katolická církev je uzavřená do sebe, hlásí se k ní sice skoro tři milióny lidí, ale přesto jako by stála někde mimo většinovou společnost, jako by se její representanti až na několik světlých výjimek starali jen o finanční zajištění či narovnání, jako by biskupové byli vidět a slyšet jen ve chvílích, kdy v médiích komentují katedrálu, Vánoce a Velikonoce.“

„Izrael má sklon ustoupit ve chvíli, kdy si uvědomí, že je jeho protivník silný. Izraelská armáda a politické vedení dává přednost tyranizovat státy a entity s chabou vojenskou silou, jako jsou Palestina, Sýrie nebo Libanon. Proto také od roku 1967 ještě nedošlo k vojenské konfrontaci s Jordánskem. A proto také Izrael vojensky zaútočil na Mavi Marmaru a násilím neozbrojeným lodím zabránil doplout do Gazy. Pokud by tyto lodě ale měly vojenskou eskortu, situace by byla jiná.“

„Neodsuzujme dnes jeho vrahy. Co víme o bezuzdné nenávisti, kterou k nám pociťují? Osm let žijí v uprchlických táborech v Gaze a přímo před očima mají, jak měníme půdu a vesnice, kde žili oni a jejich předkové, ve svou vlastní zemi. Měli bychom požadovat odplatu za Ro'iovu krev ne na Arabech z Gazy, ale na sobě samých, za to, že zavíráme oči nad svým krutým osudem a nad úlohou naší generace. Jsme sice generací osadníků, ale bez bojové přilby a hlavně pušky nebudeme schopni vysadit strom, ani postavit dům.
Nebojme se pohledět na zášť, provázející a stravující život stovek tisíců Arabů, kteří sedí všude kolem nás a čekají na chvíli, kdy budou moci vztáhnout ruku po naší krvi. Neodvracejme zrak, protože to by oslabilo naši ruku. Takový je osud naší generace. Máme jedinou volbu: být připraveni se zbraní v ruce, silní a rozhodní, jinak nám meč vyklouzne z ruky a naše životy budou vážně ohroženy.“

„Když ty trpíš, bolí to i mně. A přijdou chvíle, kdy ve mně cosi začne nahlas křičet, protože bolest těch druhých se skutečně stane bolestí mojí. Když se pak pustím do díla, žádné otázky už si nekladu. Nic z toho, co jsem kdy udělal, nebylo předem kalkulováno. Já se totiž vůbec nerozhoduji. Buď držím zobák, nebo spustím naplno. A nikoho nešetřím.“

„Když člověk aktivně pracuje na poli přírodní vědy, nemůže mít během odborného bádání žádné předsudky a to ani jedním směrem: Ateismus je stejně nedobrý předsudek jako teismus. Teprve ve chvíli, kdy mám před sebou vědecké výsledky, se mohu z filosofického hlediska nad nimi zamyslet.“

„Než jsem poznala jeho pravý charakter – ten se vyjevil až v době, kdy už mě nepotřeboval – viděla jsem ho jen v nejlepším světle. A protože jsem milovala jeho, začala jsem na chvíli sympatizovat i s komunistickou doktrínou, již on slepě sledoval. Byla jsem bláhová, když jsem si myslela, že mi Vladimír kdy patřil.“

„Bez malování a kreslení jsem nemohl být, jsem workoholik. Navíc nikdy nejsem se svou věcí spokojený, jenom když ji dělám. Když se na ni podívám za chvíli a s odstupem, tak si říkám, že jsem to mohl udělat lépe. Ale když jsem se viděl ve společnosti těch největších mistrů, tak jsem si řekl, že to je opravdu uznání, které vyšší být už nemůže. Že se přece jen potvrdilo, že má cesta je správná.“

„Když přijdu poprvé do nějaké trafiky a chci cigarety, nabídnou mi krabičku. Říkám: "Ne, přál bych si karton." Krabička by se ani nevyplatila, šel bych tam za chvíli znovu.“

„K národní hudbě jest zapotřebí osobnosti zcela jiné, než takové, jež ve chvíli největšího utrpení českého národa přijímala od rakouské vlády spolu s klerikálními a německými zrádci české věci rakouské řády. Pro takovou osobnost není v tomto (národním) ovzduší místa, i kdyby se nyní sebe více zdobila trikolorou.“

„Každý z nás měl v životě chvíle, kdy se zdálo, že za chybu nebude nést důsledky, že čas vyléčí všechno a nějak vykoupí starý viny.“

„V přímém rozporu s tím, co si obvykle myslíváme, nejsou nejlepšími okamžiky našeho života pasivní chvíle, kdy něco přijímáme nebo kdy odpočíváme… Nejlepší okamžiky obvykle bývají ty, kdy se naše tělo nebo mysl vzepne k hranicím svých možností ve vědomé snaze dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to.“

„Jako představitelka Šťastné chvíle jsem zažila přímo strašlivou chvíli. Protože i když to nebyli praví vlci, ale nalíčení psi z ministerstva vnitra, málem mě sežrali.“

„Lidé od hudby vždycky chtějí, aby byl člověk zcela němý ve chvíli, kdy on sám si přeje být absolutně hluchý.“

„Svou hudbu přizpůsobovat nechci. Chci, aby se rádia přizpůsobila mně! Protože ve chvíli, kdy svou hudbu transformuješ tak, aby slušela rádiím, stane se z tvý muziky nuda.“

„Podstata Boží lásky spočívá výlučně v plnění Boží vůle v každé chvíli a všechny pobožnosti mají za cíl pomoci nám splnit Boží vůli.“

„Závidím mladým lidem, že jsou mladí. Závidím dobrým hercům, že jsou tak dobří. A špatným hercům, že jsou tak špatní, a přesto hrají. Ano, někdy bývám závistivý. A představte si, že jsou chvíle, kdy závidím i sám sobě!“

„Kolik myslí zkažených, jako je tvoje, by však z této knihy vytěžilo extrémní závěr, že ve smíchu spočívá dokonalost člověka! Smích zbaví na chvíli sedláka strachu. Zákon však nabývá platnosti pomocí strachu, jehož pravé jméno je bohabojnost.“

„Každou chvíli buď lepším.“

„Chvíli na to jsme projeli kolem dvou kluků, kteří po sobě stříleli z umělohmotných pušek.
,, Jak koukám, pořád učíte svoje děti zabíjet.“

„Zamilovanost nečeká na chvíli, kdy se to oběma zrovna hodí.“

„V tu chvíli si uvědomím, jaké to doopravdy je, něco psát. Je to spolupráce mezi vámi, kteří dáváte slova, a těmi, kdo je přijímají a nacházejí v nich smysl, vymyslí k nim hudbu, nebo je odhodí, protože neodpovídají jejich potřebám.“

„Miluje muže a vždycky je miloval. Toužil je objímat a sdílet s nimi život. A to si uvědomil teprve ve chvíli, kdy ztratil muže, který opětoval jeho lásku.“

„Dvě tabletky syčivě klesají na dno láhve. Chvíli přemýšlím a pak přidám další dvě. Ať mi někdo zkusí říct, že nevím, jak udělat ženu šťastnou.“

„Nejhorší jsou chvíle, kdy se nic neděje.“

„Občas mám pocit, že když se jen tak díváte, jen tak bez hnutí sedíte a necháte svět, aby před vámi prostě jenom existoval – přísahala bych, že v tu chvíli se čas na zlomek vteřiny zastaví a svět se přestane otáčet. Jen na zlomek vteřiny. A kdybyste našli způsob, jak v něm zůstat, mohli byste žít navždy.“

„Pan Liberka se odmlčel a vrhl na Anežku ponurý pohled, vyhrazený pro všechny, kdož se snaží naočkovat situaci sérum příčetnosti právě ve chvíli, kdy dění začíná být nádherně morbidní.“

„"Jen pořád něco rozebírat a plánovat je k ničemu. Když pořád rozebíráš minulost, nepohneš se z místa. Stejně tak tě drží zpátky, když pořád jen plánuješ budoucnost. To pak trčíš pořád na místě. Žij touhle chvílí, kdy je všechno, jak má bejt. Přestaň zbytečně vzpomínat na minulost a dostaneš se, kam se chceš dostat, mnohem rychlejc. A bez boulí na silnici." - Andrew Parrish, Na hraně zapomnění“

„Čí vlídná náruč, jaká úžasná chvíle mi vrátí tuto krajinu, odkud přichází všechno mé snění i každý můj sotva slyšitelný záchvěv vzrušení?“

„Boj ve skutečnosti není o používání vlastní síly, Kenzie, ale o využívání síly toho druhého. Historie vždycky budou silnější. Necítí bolest, takže jim nemůžeš ublížit, ne pořádně. Nekrvácejí, a když je zabiješ, vstanou z mrtvých. Historie umřou a za chvíli se proberou. To ale pro tebe neplatí.“

„Život není jednosměrná ulice nebo jednokolejná trať. Je to pohyb různými směry, je to dění dané chvíle, je to příjmání a odkládání. Je to spíše odlehčený tanec, než upracované úsilí.“

„Stará náboženství se svými vznešenými a směšnými, dobrotivými i krutými symboly nespadla z čistého nebe, nýbrž vzešla z lidské duše, která v nás žije i v této chvíli. Všechny ty věci a jejich praformy v nás žijí a mohou se na nás kdykoli se zničující silou vrhnout v podobě davové sugesce, proti níž je jednotlivec bezmocný. Naši strašliví bohové pouze změnili jméno, rýmují se teď na –ismus.“

„Z útrob Asketické jeskyně v nitru Nezajímavé hory, která se tyčí v části pekla nazývané Tady-není-nic-k-vidění-jeďte-jinam, se ozývaly kutilské zvuky. Kutilství, jak možná víte, je převážně doménou mužů. Ženy - až na světlé výjimky - kutilství neprovozují, což je i důvod, proč právě muži vynalezli kůlnu a garáž, dvě místa, kam se zpravidla uchylují za účelem provádění činností nemajících žádný konkrétní účel, vyjma toho nějak zaměstnat chlapské ruce - a pokud možno něčím, co nezahrnuje jídlo, pití ani mačkání tlačítek dálkového ovladače televizoru. Velmi zřídka přinese kutilství nějaký užitečný objev; většinou je jeho náplní opravování součástek, které dosud bezvadně fungovaly, a výsledkem situace, kdy inkriminované součástky dělají něco jiného, než by měly, popřípadě nedělají vůbec nic, takže je třeba dalšího kutilství za účelem jejich opravy; jenže ani poté nefungují tak dobře jako na začátku, takže se s nimi dál kutí, což pokračuje prakticky do chvíle, než dotyčný kutil zemře, přičemž jeho smrt mívá zhusta na svědomí rozezlená manželka, která ho umlátí nefungujícím papiňákem či kusem lednice.“

„Kupředu… kde to je? Kupředu je všude. Kupředu — to je úplně prázdná abstrakce… Já mám taky rád abstrakce. (Nakreslí žlutou křídou, kterou vzal Evě, na prázdné místo na tabuli šikmou čáru.) Ale nemám rád prázdné abstrakce. (Pozoruje se zalíbením šikmou čáru.) Šikmá čára. K ní zrcadlový protějšek. ( Kreslí druhou šikmou čáru, takže vznikne tvar A.) Jaká krásná a jednoduchá symetrie! Když tento útvar znovu zrcadlově zdvojíme, vznikne uzavřený tvar. (Kreslí třetí šikmou čáru.) Už na nejstarší zdobené kosti z paleolitu, na té slavné kosti z Laugerie Basse, objevuje se tento prazákladní ornament. (Kreslí čtvrtou šikmou čáru, takže na tabuli je žlutý kosočtverec.) A už paleolitický člověk cítil, že v tomto útvaru je nejdůležitější střed. A ve chvíli, kdy ho označil (kreslí doprostřed kosočtverce kolmou čáru), přestává být tento tvar prázdnou abstrakcí a znamená náhle zcela konkrétní věc. Ale zároveň si ponechává i nadále takovou obecnost, že kromě této věci znamená i mnoho dalšího, například naši chuť na tuto věc. Ale tou studenou geometrickou strohostí označuje vzápětí i pošetilost té chuti, a tedy i naši nechuť. A samozřejmě nevztahuje se pak už jen k oné věci samé, ale k ženě vůbec. A protože ženy jsou naším životem, vztahuje se tedy k celému našemu životu, znamená lidské bytí samo. Ale tou studenou geometrickou strohostí naznačuje hned také i naše základní zklamání a znechucení z bytí, a tedy celou podstatnou ošklivost bytí…“

„Žádám, aby všechno, co řeknu v kterékoli chvíli, bylo pro nejvyšší dobro ostatních a také pro nejvyšší dobro mne samé(ho). [Proč bychom měli chtít, aby to, co říkáme, bylo něčím méně, než tím nejvyšším dobrem? Také našim vztahům to dává povolení, aby byly vším, čím mohou být, osvobozené od našich očekávání. ]“

„O něčem rozhodneme, necháme to ležet a chvíli počkáme, co se stane. Pokud kolem toho není žádný velký povyk a nikdo se nebouří, protože většina lidí nerozumí, co bylo rozhodnuto, pokračujeme krok po kroku, až není cesty zpět.“

„Jsou chvíle, kdy jsou mužské vášně mnohem důvěryhodnější než jejich principy.“

„Svými životními prožitky a epizodami za pochodu stavíme a za sebou zanecháváme kulisy, mezi nimiž hrajeme své větší či menší kusy. Jednoho dne však nastane chvíle, kdy narazíme na zeď. Třeba sdělením diagnózy. Tehdy se zastavíme, ohlédneme se a spatříme je všechny. Jsou to ty naše vlastní, pravé a jedinečné. A je až překvapující, v jak ostrých rysech a plných barvách je vidíme; jednotlivě i v součtu. Jsou totiž přesne takové, jaké jsme stavěli.“

„I v těch nejtěžších chvílích se najde alespoň 1 důvod k úsměvu.“

„Snažme se plně užít krásné chvíle jednou je vystřídají ty špatné.“

„Rozhodnutí platí pouze pro tuto chvíli. Když se změní situace a okolnosti, mění se i rozhodnutí.“

„Nesnáším stupidní rasismus ať už jakým koliv směrem. Nesnáším skurvenou solidaritu, která zasáhla do rukou přírody a napomáhá k mísení ras, které spolu neměli nikdy žít po boku, neboť historie rozdělila světy do různých časových "sejfů", kde historicky kódy znali jenom místní a sem tam se objevil zloděj, který využil nestřežené chvíle, aby pokradl. Sem tam zradili i místní a za vidinou zisku prodali tajemství svého lidu. Co se do sejfu nevešlo pro nadbytek daného zboží, stalo se výhodným obchodním artiklem. A u toho mělo i zůstat.
Tisíce let touha po přežití tvořila z lidí nejhorší monstra lačnících po krvi, kohokoliv i čehokoliv co jim zkřížilo cestu.
Pak dá se popřemýšlet nad náboženstvím:
Když hledám význam, který je lidem vtloukán do hlav přečtu si toto:“

„Láska je těžko pochopitelná, ale bez ní bychom nemohli zažít nejkrásnější chvíle.“

„Přežíváme každou chvíli, konec konců, s výjimkou posledního.“

„V této chvíli se ocitneme před velmi znepokojivou otázkou: Opravdu chceme jednat podle našich znalostí?“

„Dnes vám říkám, přátelé, že navzdory obtížím a frustraci této chvíle, stále mám sen.“

„Od malička mě hodně zajímá, co si lidi myslí. Když se s někým bavím, tak jediná možnost pro mě je, že se na chvíli stanu tím druhým člověkem. Mě to baví.“

„Tautologie je mdloba přicházející v pravou chvíli, je spásnou afázií, smrtí či chceme-li komedií, rozhořčeným ‚představením‘ práv skutečnosti vůči řeči.“

„Ty úmorné chvíle nepřetržitého domácího ošetřování mě doháněly k myšlenkám, že je s baletem definitivní konec. Jak bych se mohla vrátit, když mé tělo nefunguje, můj mozek nefunguje, mé oči nefungují?“

„Když se zamilujete do člověka, který je váš nejlepší přítel a on do vás, prožijete snad nekrásnější chvíle v životě, ale nikdy nemůžete vyhrát.“

„Každý se cítí shovívavý , pokud ho v té chvíli nic neotravuje.“

„Jaké si děláte starostí. Proč? Proč to?
Vždyť život trvá chvíli,
ach, vždyť ten život milý
je jeden, jen jeden, jen jeden…“

„V bohaté společnosti si společenský status nepotřebujete budovat na nějakých rozdílech. V takové chvíli jste hrdý a opravdový vlastenec. Ale v chudé společnosti si hledáte zástupné věci, na kterých definujete svůj společenský status.“

„Chvíle před koncem,
Je nekonečně dlouhá“

„Lidská povaha váhá do té chvíle,
dokud si opravdové štěstí,
nenechá utéct..
A přitom, stačí přijít o den dříve..“

„Každý z nás
může mít
happyend.

Stačí jen umřít
ve správnou
chvíli.“

„Otázku "Co si s tím vším počít?" si kladou jen ti, kteří problém nepochopili. Pokud je řešitelný, stačí mu porozumět a v tu chvíli známe i řešení.“

„Večer jsem uviděla ukřižovaného Pána Ježíše. Z rukou, nohou i z boku stékala Nejsvětější Krev. Po chvíli mi Ježíš řekl: „Toto vše pro spásu duší. Zamysli se dcero, co děláš pro jejich spásu ty.““

„Dobře si hlídejte své volné chvíle. Jsou jako surové diamanty. Pokud je odhodíte, nikdy se nedozvíte jejich skutečnou hodnotu. Pokud je využijete, stanou se nejjasnějšími užitečnými drahokamy ve vašem životě.“

„Muži potřebují encyklopedie jen do chvíle, než se ožení. Pak už ne, protože manželky vědí všechno.“

„Život je jako sjezdovka. Dlouho se dostáváš na vrchol, ale během chvíle jsi zase dole mezi ostatními.“

„Mozek je zázračný orgán; začíná pracovat ve chvíli, kdy vstanete z postele, a nepřestane, dokud nedorazíte do úřadu.
The brain is a wonderful organ. It starts working the moment you get up in the morning and does not stop until you get into the office.“