Citáty na téma důvod
strana 2

Václav Klaus foto
Jiřina Jirásková foto

„Proč nemám děti? … Namlouvala jsem si, že nechci rodit děti do doby, ve které jsem žila. Hovadina, tenhle důvod. Sama mu nevěřím. Spousta přátel vychovala ze svých dětí slušné lidi bez ohledu na dobu.“

Jiřina Jirásková (1931–2013) česká herečka

Zdroj: [Spáčilová, Tereza, Jirásková v dokumentu ČT poprvé mluví o ortelu nad Štěpničkovou, kultura.idnes.cz, 2009-06-17, 2012-02-16, http://kultura.idnes.cz/jiraskova-v-dokumentu-ct-poprve-mluvi-o-ortelu-nad-stepnickovou-ph0-/filmvideo.aspx?c=A090617_082812_filmvideo_tt]

Terry Pratchett foto
Albert Camus foto
Friedrich Nietzsche foto

„Kdo by důvody dovedl zvrátit víru, jíž se lůza kdysi bez důvodů naučila?“

Friedrich Nietzsche (1844–1900) německý filozof, spisovatel

Originál: (de) Was der Pöbel ohne Gründe einst glauben lernte, wer könnte ihm durch Gründe das — umwerfen? Und auf dem Markte überzeugt man mit Gebärden. Aber Gründe machen den Pöbel misstrauisch.
Zdroj: Zarathustra, Votobia 1995, str. 266.
Zdroj: Zarathustra IV., Vom höheren Menschen, §9. Kröner Taschen-Ausg. S. 422

Jan Werich foto

„Normální člověk musí mít důvod, směje se něčemu.“

Jan Werich (1905–1980) český herec, dramatik a spisovatel

Chybí zdroj

Oscar Wilde foto
William Shakespeare foto
Jaroslav Vrchlický foto

„Po něčem toužit jest již důvod k žití.“

Jaroslav Vrchlický (1853–1912) český básník, dramatik, novinář a překladatel
John Galsworthy foto
George Bernard Shaw foto
František Vláčil foto

„Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.“

František Vláčil (1924–1999) český grafik, malíř, režisér a scénárista
Carl Gustav Jung foto
Che Guevara foto
Charlie Chaplin foto
Arthur Schopenhauer foto
Antisthenés foto
Walther Rathenau foto
Marcel Achard foto

„Oženit se proto, že milujeme - to je omluva, nikoli důvod.“

Marcel Achard (1899–1974) francouzský spisovatel

Varianta: Oženit se proto, že ji milujeme - to je omluva, nikoliv důvod

Blaise Pascal foto
Jean Jacques Rousseau foto

„Urážky jsou důvody těch, kteří nejsou v právu.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: VANEK, Pavel. Kaleidoskop: moudré, poetické, humorné i rozverné střípky, 2009, s. 239
note: Neověřené

George Sand foto
Publius Ovidius Naso foto

„Je sto důvodů, proč vždy miluji.“
Centum sunt causae, cur ego semper amem.

Publius Ovidius Naso (-43–17 př. n. l.) římský básník

Amores II,IV

Clive Staples Lewis foto
Bertrand Russell foto
Lao-c' foto
Louis Sachar foto
Ladislav Zibura foto
Dalajláma foto
Teal Swan foto
Gilbert Keith Chesterton foto
James Arthur Baldwin foto
Jean Paul foto
Jean de La Bruyere foto
Jean Antoine De Baif foto
Jaroslav Kubera foto
Anthony Hopkins foto
Milan Kundera foto
Douglas Adams foto
J. H. Krchovský foto
Jean Jacques Rousseau foto
Marek Vácha foto
Nick Vujicic foto
Vladimir Semjonovič Vysockij foto
Václav Havel foto

„Daly by se shromáždit asi validní právní důvody, proč by KSČM rozpuštěna být mohla, ale zdá se, že k tomu není dostatek jakési obecné politické síly.
--říjen 2006“

Václav Havel (1936–2011) disident, dramatik, esejista a prezident České republiky

Zdroj: https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=6&IS=3681&T=62 senat.cz 8. června 2007 [cit. 2022-05-18]

Brigitte Bardot foto

„Potřebujte důvod, abyste milovali?“

Brigitte Bardot (1934) francouzská modelka, herečka, zpěvačka a aktivistka
Carl Gustav Jung foto

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Duše moderního člověka

„Věrnost není důvodem pro otupení pozornosti.“

Radoslav Rochallyi (1980) slovenský spisovatel, básnik a pedagog

Zdroj: List pro syna, Brno: Tribun 2017, ISBN 978-80-263-1195-9

Paulo Coelho foto
Adolf Hitler foto
Chuck Palahniuk foto
Arthur Schnitzler foto
Honoré De Balzac foto
Ivo Andrič foto
Anaximenes foto

„Nuda je důvodem většiny zločinů.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

Varianta: Nuda je původcem většiny zločinů.

Anton Pavlovič Čechov foto
Karl Raimund Popper foto
René Clair foto
Bohumír Kolář foto
František Ladislav Rieger foto

„Moc není důvodem práva.“

František Ladislav Rieger (1818–1903) český politik a publicista
Josef II. foto
Tereza Boučková foto
Konrad Adenauer foto
Jules Henri Poincaré foto
Christopher Hitchens foto

„Jedním z důvodů, proč rád debatuji s věřícími, je, že nikdy nevíte, co řeknou příště.“

Christopher Hitchens (1949–2011) britský americký autor a novinář

Zdroj: HITCHENS, Christopher. Is there an afterlife?. [Diskuze se Samem Harrisem a rabíny Davidem Wolpem a Bradleym Artsonem Shavitem]. 15. 2. 2011. Videozáznam http://www.jewishtvnetwork.com/?bcpid=533363107&bctid=802338105001 (anglicky).

Pavel Kosorin foto
Tahereh Mafi foto
Terry Pratchett foto
Alice Walker foto
Erich Fromm foto

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

Paulo Coelho foto
Walt Disney foto
Simon Sinek foto