Citáty na téma starost

strana 3

„Jestliže vážnější nemoci těla dovedou překazit příjemnost života, tím spíše ji musí překazit nemoci duše, k nimž patří touha po bohatství, slávě, panování, po rozkoších těla, návaly sklíčenosti, omrzelosti a zármutku, které hlodají v duši a moří ji starostmi.“

„Voda mladým, víno starým.“

„Nyní mi nepůsobí starost darebáci, ale hlupáci.“

„A já si tedy tak lehce nadávám a říkám si: Ty starý jezevče z Vysočiny, proč jsi na 6 měsíců vylézal z nory? Já tedy výsledky voleb respektuji, vítězným stranám gratuluji a vracím se zpět do nory.“

„Měl jsem dost času na to, abych se naučil, že zlost jen málokdy něčemu pomůže… Odlož starosti a soustřeď se jen na svůj úkol. Co bude, bude. Trápit se kvůli tomu jenom zvětší pravděpodobnost, že se tvé obavy naplní.“

„Mladí si nedokáží představit, jak uvažují a co cítí staří. Starci se ovšem prohřeší, když zapomenou, jaké to bylo, když byli mladí.“

„Myslím, že jsem vyrostla nějak rychle. Přála bych si, abych byla mladší než jak velká jsem ve své hlavě. Z rozličných důvodů se cítím jako stará žena. Toužím po tom, abych mohla prožít znovu své dětství a pubertu a užít si trochu více srandy, než jsem si ve skutečnosti užila.“

„Staré přísloví říká: když je nemůžeš porazit, tak se k nim přidej…“

„Starosti jsou jako naše děti - za pečlivého ošetřování zdárně rostou.“

„Len dotial človek bez starosti žije, dokial si gombík zapät nevie.“

„Manžel se obyčejně málo stará o svou ženu, ale začne si jí vážit hned, jak se kolem ní začne vrtět někdo jiný.“

„Škoda: být starý je jediný způsob, jak žít dlouho.“

„I pro ty, kteří jsou na milování staří, je příjemné poslouchat milostné verše, neboť je nutí myslit na lásku a oni jako by tím omládli.“

„Manželství je hranol, který rozkládá radost na tisíce drobných starostí.“

„Rozum dějiny opisuje, a utváří jejich vášeň. Proto je všechno nové nespravedlivé vůči starému.“

„… Neboť, přátelé, pijeme-li, dřímají naše starosti.“

„Z vášnivých snů se mladí lidé probouzejí, aby je uskutečnili staří se slzami v očích.“

„Milé dámy, nikdy se neukazujte svým starým přítelkyním v novém kožichu.“

„Jediná pomoc, kterou ti tvůj manžel poskytne při úklidu, je to, že ti dovolí používat jeho stará trička na hadry.“

„Nové potřeby ducha, srdce i sluchu nám ukládají nové snažení a v některých případech nás nutí, abychom rušili staré zákazy.“

„Mužové, zvláště když se znají, se většinou cítí nepohodlně, když si nemají co povídat. Proto je polovina všeho, co muži spolu mluví, nesmysl v podstatě ještě zbytečnější, než plácání starých bab u necek.“

„U mladých žen nahrazuje krása ducha, u starých duch krásu.“

„Obyčejné ženy se vždycky utěší. Některé tím, že si začnou libovat v sentimentálních barvách. Jakživ nevěřte ženě, ať je jakkoliv stará, která nosí světlefialové barvy, nebo ženě přes pětatřicet, která má ráda růžové stužky. To vždycky znamená, že jde o ženy s historií. Jiné zas nalézají velikou útěchu v tom, že najednou začnou objevovat dobré vlastnosti u svých manželů. Chlubí se člověku do tváře svým manželským štěstím, jako kdyby šlo o nějaký úžasně okouzlující hřích. Vždycky si najdou nějakou útěchu. A to jsem se ještě nezmínil o té nejdůležitější… Že si žena opatří obdivovatele některé jiné ženy, když přijde o vlastního.“

„Peschko, chci opustit Vídeň velmi brzy. Jak je tu hnusně! Každý mi tu závidí a všichni jsou úskoční. Dřívější kolegové na mě pohlíží nanávistnýma očima. Ve Vídni jsou stíny. Město je černé. Chci být sám. Chci odjet na Šumavu. Květen, červen, červenec, srpen, září, říjen. Musím vidět nové věci a prozkoumat je. Chci ochutnat tmavou vodu a vidět praskající stromy a větry.
Chci udiveně zírat na rozpadající se zahradní ploty. Chci to všechno poznat, slyšet mladé březové porosty a chvějící se listy, vidět světlo a slunce, radovat se z vlhkých zeleno-modrých údolí zvečera, uvědomit si třpytící se zlaté rybky, vidět bílé mraky kupící se na obloze, chci mluvit ke květinám, k travám. Chci se dívat na růžové lidi, staré úctihodné kostely, vědět, co říkají malé dómy, běhat bez zastavení po oblých travnatých kopcích a polích, širými planinami, chci políbit zemi a čichat hebké teplé květiny v mechu a pak vytvořím věci tak krásné, pole barev…“

„Vykonám každou věc, každou modlitbu, každou povinnost, jako bych neměl nic jiného na starosti, jako kdyby mi Bůh dal život jenom na to, abych udělal dobře právě tuto věc, jako kdyby má svatost závisela pouze na této činnosti. Nebudu myslet na to, co mě potká v budoucnosti, ani na to, co bylo v minulosti.“

„Doufám, že s tím naším sportem nedopadneme jako ve starém Řecku, kde jeden z filozofů napsal, že sportovci jsou jenom k tomu stvořeni, aby žrali, trénovali a nechali se masírovat!“

„Nevzdáte-li se starých způsobů myšlení, váš život bude plný bolesti, násilí, zmatku a šílenství.“

„Hned po nenávisti jsou starosti tou nejhorší duševní aktivitou.“

„Problematika zvířat stojí pro mne mnohem výše než starost abych nebyl směšný. Protože problém zvířat je nerozlučně spjat s problematikou lidí a sice v té míře, že každé vylepšení našeho vztahu ke světu zvířat znamená zlepšení na naší cestě k lidskému štěstí.“

„V mladosti má člověk pamatovati, kterak by dobře živ byl, a v starosti kterak by dobře umřel.“

„Stárnutí, to je kruté. Člověk si nesmí nic namlouvat a druzí by člověku také neměli nic předstírat. Pro generaci našich otců a dědů bylo stáří ještě milostí. Staří lidé bývali začleněni do rodiny a panovalo docela docela jiné ovzduší. Ale, co platí dnes? Jakobychom měli co do činění a jakýmsi šílením po mládí, které se podobá chorobě. Co se cení je přece už jen mládí, mládí, mládí!“

„Přestaňte si dělat starosti pro to co jste ztratili. A začněte se zaměřovat na to co máte získat.“

„Měl jsem takový nápad. Chtěl jsem, aby zvuk mé kytary zpíval, měl přitom tu správnou hutnost, zatímco výsledný zvuk byl tak výrazný, aby mohla správně artikulovat. Vyrobil jsem ji ze starého krbu.“

„Na Chicagské letiště přiletěl tryskovým letadlem starý indiánský náčelník, sedl si na letištní plochu a tři hodiny nehybně seděl. Když se ho zeptali co dělá. Odpověděl, že čeká až za ním doputuje jeho duše.“

„Staré boty a staří přátelé jsou nejmilejší.“

„Starý ukazuje, jaký byl mladý.“

„Je mnoho rušivých vlivů, mnoho světských starostí. Asketa se nenechá
vyrušovat ničím. Přinášejí mu chleba a vodu, má rohož, na které leží, a může věnovat každou
hodinu modlitbě, meditaci a kontemplaci Boha. Jak snadné je vidět Boha za takových okolností!
Jak jednoduchý úkol! Ale dejte mu manželku a děti! Ať vidí Boha v dítěti, které potřebuje vyměnit
plenky ve tři hodiny v noci. Ať vidí Boha v nájemném, které je třeba zaplatit každý měsíc. Ať vidí
ruku Boží v nemoci manželky, ve ztraceném zaměstnání, v horečce dítěte, v bolesti rodiče. Tady
hovoříme o zbožnosti.
Chápu, že vás ten věčný boj unavuje. Ale říkám vám tohle: Budete-li mě následovat, váš boj skončí.
Žijte v Božím prostoru a všechno se stane požehnáním.“

„Tak jsem říkal svému ošetřujícímu lékaři, až budeš vědět, že mám dva měsíce do smrti, tak mně to řekni, já si objednám bednu Campari, karton cigaret a ty dva poslední měsíce života se vrátím ke starým zvykům, vykouřím karton a vypiju bednu Campari.“

„Stará moudra je potřeba ukládat do nových nadávek.“

„Čemu věříš, to žiješ. Okolí nám ukazuje, čemu věříme a dává nám příležitost tyto bolesti propustit a naše pravdy změnit. Proto, čím dřív si to uvědomíš, vyrosteš, opustíš staré pravdy a kdy začneš tvořit nové, tím dřív začneš žít lepší život.“

„Stinnou stránkou nových knih je, že kvůli nim nemáme čas číst staré.“

„Manželství je radostí na měsíc a starostí pro celý život.“

„Závist je stejně stará jako neschopnost.“

„Být starým je stejně krásný a svatý úkol jako být mladým, učit se umřít a umírat je stejně hodnotná činnost jako každá jiná - za předpokladu, že je vykonávána v úctě ke smyslu a posvátnosti všeho živého.“

„Svět se ničeho tak nebojí jako nové zkušenosti, protože ta nahradí tolik starých zkušeností.“

„Staří jsme, ale jsme chytří?“

„Pryč se starými omyly! Ať žijí nové omyly!“

„Rodina je oporou státu. Lidé, zaměstnaní rodinnými starostmi, nemyslí na politiku.“

„Pro lidi není obtížné přijmout nové myšlenky, ale zapomenout na staré.“

„Lidé zvyklí snášet běžné námahy, byť i slabé a staří, snáze je snášejí než-li lidé silnější a mladší, avšak nezvyklí.“

„Staří lidé mezi starými lidmi jsou méně staří.“

„Osud je zlomýslný jak stará babizna.“

„Žádná žena se nestará o erotiku, dokud se o ni dostatečně stará muž.“

„Staří jsme jen tehdy, když nám působí potěšení bavit se s dámou, která pro nás nepřichází v úvahu jako milenka.“

„Od starého vola učí se orat mladší.“

„Děláš-li si nové přátele, nezapomínej na staré.“

„Mládí je něco, co mají jen mladí a čeho by jen staří dovedli moudře využívat.“

„Štěstí prospívá tělu, ale starosti rozvíjení ducha.“

„Hádanky jsou staré a odpovědi k nim jsou také staré. A mnohé ty odpovědi jsou dobré a správné. Ale tobě budou správnými, když je pochopíš sám a v okolnostech svých, jen sobě vlastních.“

„Aforista je člověk, který se raduje jako malé dítě, podaří-li se mu vymyslet něco, co bylo nejspíš prastarým příslovím starých Féničanů.“

„Tisíciletá minulost protéká každým: děláme něco velkolepě starého a historického, když mluvíme česky.“

„Celý život si někteří lidé myslí, že bych měl skončit s boxem. Nejdříve to bylo proto, že jsem byl příliš mladý. Teď to má být proto, že jsem příliš starý.“

„Zbavit se zbytečných starostí, neuhánět světem zběsile, s ambicí, že to všem nandám a ukážu. Nehnat se za mamonem, odolat lákadlům, to je štěstí. Dokázat si najít chvíli na lenošení, umět se zastavit, nadechnout, odpočinout, v tom se podle mne skrývá pravý pocit štěstí.“

„Byl mi kdysi přidělen punc komika, což je pro mě titul významný a čestný. Myslím, že humor má moc člověka polidštit, uvolnit v něm ventil, kterým odcházejí všechny starosti, smutky a bolesti. Proto ho mám rád…“

„Mé datum spotřeby je už dávno prošlé. Jsem v podstatě už tak stará, že nezáleží na tom, kolik mi je.“

„T. G. Masaryk říkal „nebát se a nekrást“. To jsme trošku zkrátili na „nebát se krást“. Ostatně už za tatíčka Masaryka se zpívalo: „Nade hrade, pode hradem, kradu, kradeš, krade, kradem“. Starý kočí v Chýňově říkával: „Pane doktore, rakouský vorel, ten zobal, ale náš lev, ten žere.““

„Komentuji, vysvětluji staré spisy, netvořím nové. Věřím v staré učence a miluji je.“

„Úděl stáří je dělat si starosti o mladé. A úděl mladých je vysmívat se stařeckým starostem.“

„Za všechno, co je opravdu moderní, vděčíme starým Řekům.“

„Jestli začnete jíst sladkosti, zabije vás to. Tedy mně by to bylo jedno a dovolím si říct, že vaše stará by byla ráda, že má od vás pokoj, ale tomu psovi by se po vás stýskalo.“

„Jenom národ zachovalý a vzdělaný může míti svobodu a spojenou s ní dobrou vládu, tuto pravdu, které nás učí zkušenost dějepisu, musíme vždy především na zřeteli míti. Národ nevzdělaný, kdyby se celý zkrvácel samými revolucemi, nedocílí přece svobody a práva, nýbrž bude vždy zase brzy ošizen a do libovlády nazpět vtlačen. Národ mravně zkažený, byť by i vzdělán byl, přece zase svou pokažeností plete vždy sám na sebe metlu absolutie. … Kde není národ zachovalý a vzdělaný, tam jest marné svrhovati revolucemi staré vlády, neboť zase se dříve nebo později všechno zlé navrátí, třeba se osoby a okolnosti změnily, a národ nemá z revoluce nic než trochu škody a nepořádku. V takovém pádu musí se napřed odstraniti tyto závady každé pravé svobody a teprva potom jest naděje a vyhlídka na možnost dobré a trvanlivé právní vlády.“

„Jsou tři velcí přátelé: stará manželka, starý pes a peníze, které máš k dispozici“

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

„V minulosti vedli Ti uprostřed revoluce pod praporem rovnosti, a nastolili novou tyranii, jakmile byla stará svržena.“

„Neklidná žena v domě přikládá ke starostem bolest.“

„Žena je stará tehdy, když již ona sama si nepřipadá mladá.“

„Staří jdou špatně, ale radí dobře.“

„Starý člověk chutná po mladém.“

„Já musím psát. Když jsem mnohdy mrzutostí nebo starostí sklíčená, jak sednu k psaní, žiji v jiném světě.“

„Radostí a smíchem ať přijdou staré vrásky.“

„Dříve jsem usilovala, domnívala jsem se, že musím něco dělat, něco získat, něčeho dosáhnout. Avšak samotný akt snažení se o něco, vychází ze strachu - bojíme se, že nebudeme mít to, co opravdu chceme. Udržuje nás to uvězněné v dualitě, protože se soustřeďujeme na onu neodmyslitelnou oddělenost mezi lovcem a jeho kořistí. Teď už se nehoním za ničím, jen dovoluji.
Když například cítím obrovskou touhu, aby se můj život ubíral určitým směrem, vím, že kdybych se o to usilovně snažila, budu jen bojovat s vesmírnou energií. Čím více energie musím vložit do toho, abych něco získala, tím je mi jasnější, že dělám něco špatně.
Dovolení, na druhou stranu, nevyžaduje vůbec žádnou snahu.
Je to spíš něco jako uvolnění, protože to znamená uvědomit si, že tvoří-li všechno jednotu, pak to, co toužím získat, již mé je.
Proces dovolení probíhá tak, že napřed důvěřuji a potom jsem opravdu tím, čím jsem. Pak přitáhnu jen to, co je opravdu moje, a přitáhnu to takovou rychlostí, jaká je mi příjemná. Můžu se soustředit na své starosti, nebo na to, co mi zdánlivě chybí, ale pak se můj život nebude ubírat směrem k tomu, co bych chtěla zažít. Zůstane, jaký je teď, protože věnuji pozornost strachu a svému trápení a pocitu nenaplněnosti, místo abych rozšířila své vědomí a vpustila do svého života nové zážitky. Mohu tedy nechat své představy materializovat pomaleji nebo rychleji, podle toho, jak rychle se dokážu oprostit od svých strachů a úzkostí a uvolnit se. Čím více jsem připoutaná k určitému způsobu uvažování a k určitým výsledkům, tím více se bojím nových dobrodružství; a tím pomalejší bude vývoj, protože nejsem procesu vývoje otevřená.
Neumožňuji vesmírné energii, aby mnou volně proudila. Nechci tím říct, že sedím doma a zvažuji každou možnost a každé rozhodnutí. Dělám jen to, že vědomě žiju každý okamžik
v tomto prostoru, který je dán vnitřně, nikoli zevně.
Venku není o co usilovat a co přitahovat. A protože vesmír je v nitru, pak vše, co zažiju sama v sobě, ovlivní i Celek.
Vzhledem k tomu, že celá tapiserie všech dob již byla utkána, pak vše, co chci, aby se v mém životě stalo, již existuje v nekonečné, nefyzické rovině. Mým jediným úkolem je rozvinout své pozemské já natolik, abych dosáhla i do této sféry. Jestliže tedy po něčem toužím, nemám jít a získat to, ale měla bych rozšířit své vědomí a umožnit vesmírné energii, aby mi to vnesla do mé zdejší skutečnosti.
Snaha získat to, po čem toužím, jen posiluje oddělenost, zatímco dovolení znamená uvědomit si, že vzhledem k tomu, že tvoříme všichni jednotu, tak to, po čem toužím, již mé je.“

„Žádná epidemie, návykové poblouznění nebo náboženská hysterie se nerozšířila rychleji a nezískala tolik konvertitů v tak krátké době jako televize. Nejbližší analogickou drogou srovnatelnou s návykovostí televize a se změnou hodnot v životě jejího silného konzumenta je zřejmě heroin. Stejně jako televize i heroin zplošťuje obraz světa, s heroinem nejsou věci horké ani studené, feťák se dívá na svět a je si jistý, že ať je to cokoliv, je to stejně jedno… Televize, podobně jako drogy nebo alkohol, dovoluje účastníkovi vypnout vnímání opravdového světa a vstoupit do příjemného a pasivního mentálního stavu. Televizní program vytlačuje starosti a problémy reality stejně účinně, jako tomu je v případě tripu, vyvolaného alkoholem nebo drogami. Návyk na televizi smývá ponětí o čase. Ostatní zážitky se stávají matné, zvláštním způsobem nereálné, zatímco televize je jaksi opravdovější.“

„Klid v hlavě je když nemyslíš a pouze vnímáš prostor okolí kolem sebe, myšlenky si někde plují v dáli. A ty jen cítíš tu orosenou trávu jak chladí ti nohy. O kousek dál za plotem motýli sosají šťávu ze spadlích hrušek jsou tam i vosy včely to je zvuků posloucháš hmyz. A v dáli zlatavé pole uzrálé pšenice vlní se od věru. teplý vzduch léta sluneční paprsky prohřívaji tělo. Ve větvích stromů šumí listy jak je vítr profoukává. Taky ptáčci vesele švitoří. Najednou si tou energií života co je všude nevnímáš čas ani sebe ego pouze přírodu v sadu. Klid a jsi pohlcen okolím kolem sebe a všechny starosti házíš za hlavu. Si klid soulad jako ta příroda cítíš jí svíma smyslama Čichem, ušima, očima, hmatem když se dotkneš kůry stromů nebo zrajícího ovoce cítíš vůmi chuť šťavnatost ovoce. Smysli tě najednou ovládají víc než myšlenky tehdy jsi klid.“

„Nikdo není tak starý, aby nemohl beze studu doufat ještě v jeden den.“

„Každý si přeje dlouho žít, ale nikdo nechce být starý.“

„Stará bába jako žába ve dne v noci studená, mladá dívka jako peřina ve dne v noci zahřívá.“

„Muž považuje poslední lásku jenom za jedno z hezkých dobrodružství. Nepozoruje nic; nepřikládá žádný význam tomu posled-nímu výbuchu něhy a mládí, a když je všechno pryč, stojí tu bezbranný, zničený jako starý pouliční zpěvák, zbývá jen zoufalství.“

„Nevěřím ve svět, který stárne nebo se vyčerpává. Věřím v naprostou rovnost věcí starých a trvajících od člověka k člověku.“

„My platíme vždy draze za nové zkušenosti, protože nevyužíváme starých.“

„Protiklady se přitahují - například chudé mladé dívky a bohatí staří pání.“

„Co nazýváme pravdou? Klam starý tisíc let. Co je klam? Pravda, která žije teprve minutu.“

„Fyzické vyčerpání je důsledkem mylné domněnky, že muž je tak starý, jak se cítí.“

„Staří lidé milují náruživě, protože z posledních sil, mládí lehkovážně, protože jich mají nadbytek.“

„Je pravda, že v případě starých mužů zatížených na zajíce všechno závisí na těch mladých. Já bych taky chtěla mít kolem sebe spoustu mladých mužů, ale záleží to na nich.“

„Ženy žijí déle než muži, protože mají to privilegium, že se starají víc o jiné než o sebe. Starost o sebe zkracuje život.“

„Erudice: prach, setřepaný ze starých knih do prázdné hlavy.“

„Starý člověk ztrácí jedno z největších lidských práv: není už posuzován svými, svou generací.“

„Účast neprojevujeme přátelům pláčem, nýbrž starostí o ně.“

„V tom je opravdová radost života: sloužit a plně se věnovat určitému cíli, být přesvědčeni o jeho velikosti. Celí se nechat strávit předtím, než nás dají do starého železa.“