Citáty na téma určitost

strana 2

„Jestli se ti na tahák nevejde všechna probraná látka, to, co si vynechal, protože "to v písemce určitě nebude", bude otázka za největší počet bodů.“

„Určitě říkám i spoustu blbostí, aniž bych si to uvědomoval, ale aspoň si uvědomuji toto.“

„Od určité míry svobody je dorozumění nemožné.“

„Nejlépe se člověk seznámí s určitým námětem, když o něm napíše knihu.“

„Udělali jsme to tak, že jsme bohaté Židy, pokud se chtěli vystěhovat, přinutili ke složení určité částky u židovské obce. Problémem nebylo dostat ven bohatší Židy, ale židovský plebs.“

„Většina mužů vyrůstá s vnitřní prázdnotou v sobě. Ať už tomu říkáme touha po otci, mužská deprivace nebo osobní nejistota… Když se pozitivní mužská energie, onen způsob, jak se muž cítí mužem - nepřenese z otce na syna, vzniká v mužských duších určité vakuum. A právě do tohoto vakua vnikají démoni.“

„Hudba je vždycky komentářem ke stavu společnosti a krutosti na jevišti jsou určitě mírné ve srovnání s těmi, které v našem jménu provádí vláda.“

„Demokracie není pouze politický systém, stojí nejen na existenci ryze politických struktur, nýbrž také na jisté kultuře komunikace, kvalitě vztahů mezi lidmi a lidskými skupinami; může přežít jen v určité "morální hemisféře" sdílených základních etických hodnot.“

„Nikdy nezapomeň, kdo jsi, protože svět na to nezapomene určitě. Udělej to svou předností a nedopusť, aby to bylo tvou slabostí. Obrň se proti tomu a nikdy to nebude použito k tomu, aby ti to ublížilo. - Hra o trůny“

„Morpork vypadal jako dvojče dehtové jámy. Nebylo mnoho věcí, které by mohly z Morporku udělat horší místo, než jakým už byl. Tak například přímý zásah meteoritem by se dal z určitého hlediska brát jako zušlechtění místní krajiny.“

„Čím méně určitá organizace produkuje, tím častěji se reorganizuje.“

„pravděpodobnost že jste si četl vaší nově příchozí sms jako první je nulová…… něk do ji před vámi určitě četl… třeba jako odesílatel:-D“

„Hodně čtení po určitém věku odvádí mysl od jeho tvůrčích snah. Každý člověk, který čte příliš mnoho a používá svůj vlastní mozek příliš málo, spadá do líných zvyků myšlení.“

„Milujeme-li, jsme zranitelní. Milujte cokoliv, a vaše srdce se bude určitě trápit a nejspíš bude zlomeno. Chcete-li si být jisti tím, že si je zachováte nedotčené, nesmíte je dát nikomu, dokonce ani zvířeti. Pečlivě si své srdce obalte koníčky a drobnými požitky. Vyhněte se všem závazkům. Bezpečně je uzamkněte v klenotnici nebo v rakvi svého sobectví. Ale v této klenotnici - bezpečné, temné, nehybné, bez přístupu vzduchu - se změní. Nebude zlomeno; stane se nezlomitelným, neproniknutelným, nevykupitelným. Alternativou tragédie, nebo přinejmenším toho, že budete tragédii riskovat, je zatracení. Jediným místem mimo nebe, kde můžete být dokonale bezpečni před všemi nebezpečími a zmatky lásky, je peklo.“

„Firma má jen určité množství peněz a manažerského času. Ti úspěšní investují tam, kde se to nejvíce vyplácí.“

„Člověk vězí vždy v určité situaci, o níž by se dalo oprávněně říci, že je jakoby víceméně okamžitým pokračováním jeho těla.“

„Každý umělec potřebuje k tomu, aby začal pracovat na novém díle, určitý podnět. U mě to jsou zpravidla dluhy.“

„Osobnost se buduje z určitého, jedinečného souladu a nesouladu s okolním světem.“

„Jsem vyznavačem životního kréda, ač kréda nemám rád, že když něco velmi chcete a jdete za tím, ale ne přes mrtvoly, tak to přijde, pokud to přijít má. Musíte věřit v sebe, pracovat na tom a jít tomu naproti. Talent a romantická povaha určitě nestačí.“

„Čím víc toho člověk musí kvůli určité věci podniknout, tím větší je jeho touha onu věc si ponechat.“

„Určitě to nevím. Vypadá to sice logicky, ale logika má často málo co dělat se způsobem, jímž se někteří lidé chovají.“

„Díky svým pozitivním myšlenkám a pocitu Lásky vytvoříte určité silové pole, které na jedné straně působí na okolní svět a na druhé straně změní frekvenci vnitřního vnímání samotného člověka.“

„Štěstí je volba. štěstí je výsledek určitých myšlenek a činností, které ve skutečnosti v našem těle vyvolávají chemickou reakci. tato reakce vede k euforii…“

„Omezení tisku je urážka národa, zakázat číst určité knihy jest prohlásit obyvatele buď hlupáky, nebo otroky.“

„Musíme rozlišovat mezi obsahy myšlenkového procesu a logickými kategoriemi použitými myšlením. Zatímco se obsahy našeho bdělého myšlení nepodřizují omezením prostoru a času, mají kategorie logického myšlení prostorově-časovou povahu. Tak například mohu myslet na svého otce a zjistit, že jeho postoj v určité situaci je totožný s mým. Toto zjištění je logicky správné. Jesliže však tvrdím: "Já jsem svým otcem," pak je toto tvrzení "nelogické", protože neodpovídá pojmům fyzikálního světa. Z hlediska prožívání je však ta věta logická, neboť jí vyjadřuji své prožitky totožnosti se svým otcem. Logické myšlenky v bdělém stavu jsou podřízeny logickým kategorím, založeným na speciální formě existence, ve které přistupujeme k realitě v jednání. Ve spící existenci, která se vyznačuje nepřítomností dokonce i potenciálního jednání, se používají kategorie, které se vztahují k prožívání sebe sama. To platí i pro cítění. Jestliže se můj ci v bdělm stavu týká člověka, kterého jsem dvacet let neviděl, jsem si stále vědom faktu, že dotyčný není přítomen. Když o něm však sním, pak ho cítím tak, jako kdyby přítomen byl. Jestliže však říkám "jako kdyby přítomen byl", vyjadřuji tím svůj pocit v pojmech, které odpovídají "bdělému životu". Pro spící existenci neexistuje žádné "jako by"; příslušná osoba je přítomna.“

„Naše životní energie jsou tou nejzákladnější a nejsilnější stránkou lidských bytostí. Přestože většina lidí si toho není vědoma, chování našich energií určuje chování našich těl, myslí a emocí. Takže když dokážeme tyto energie donutit k chodu určitým směrem, můžeme si být jisti, že naše těla, emoce a myšlení se vydají stejnou cestou.“

„Právo dokončit větu bez přerušení nemáš. Pokud si však myslíš, že ano, určitě se naštveš, jestliže ti někdo skočí do řeči, i když to bude Bůh.“

„Ti, kteří u lidí hledají pouze to špatné, to určitě najdou.“

„Dříve jsem usilovala, domnívala jsem se, že musím něco dělat, něco získat, něčeho dosáhnout. Avšak samotný akt snažení se o něco, vychází ze strachu - bojíme se, že nebudeme mít to, co opravdu chceme. Udržuje nás to uvězněné v dualitě, protože se soustřeďujeme na onu neodmyslitelnou oddělenost mezi lovcem a jeho kořistí. Teď už se nehoním za ničím, jen dovoluji.
Když například cítím obrovskou touhu, aby se můj život ubíral určitým směrem, vím, že kdybych se o to usilovně snažila, budu jen bojovat s vesmírnou energií. Čím více energie musím vložit do toho, abych něco získala, tím je mi jasnější, že dělám něco špatně.
Dovolení, na druhou stranu, nevyžaduje vůbec žádnou snahu.
Je to spíš něco jako uvolnění, protože to znamená uvědomit si, že tvoří-li všechno jednotu, pak to, co toužím získat, již mé je.
Proces dovolení probíhá tak, že napřed důvěřuji a potom jsem opravdu tím, čím jsem. Pak přitáhnu jen to, co je opravdu moje, a přitáhnu to takovou rychlostí, jaká je mi příjemná. Můžu se soustředit na své starosti, nebo na to, co mi zdánlivě chybí, ale pak se můj život nebude ubírat směrem k tomu, co bych chtěla zažít. Zůstane, jaký je teď, protože věnuji pozornost strachu a svému trápení a pocitu nenaplněnosti, místo abych rozšířila své vědomí a vpustila do svého života nové zážitky. Mohu tedy nechat své představy materializovat pomaleji nebo rychleji, podle toho, jak rychle se dokážu oprostit od svých strachů a úzkostí a uvolnit se. Čím více jsem připoutaná k určitému způsobu uvažování a k určitým výsledkům, tím více se bojím nových dobrodružství; a tím pomalejší bude vývoj, protože nejsem procesu vývoje otevřená.
Neumožňuji vesmírné energii, aby mnou volně proudila. Nechci tím říct, že sedím doma a zvažuji každou možnost a každé rozhodnutí. Dělám jen to, že vědomě žiju každý okamžik
v tomto prostoru, který je dán vnitřně, nikoli zevně.
Venku není o co usilovat a co přitahovat. A protože vesmír je v nitru, pak vše, co zažiju sama v sobě, ovlivní i Celek.
Vzhledem k tomu, že celá tapiserie všech dob již byla utkána, pak vše, co chci, aby se v mém životě stalo, již existuje v nekonečné, nefyzické rovině. Mým jediným úkolem je rozvinout své pozemské já natolik, abych dosáhla i do této sféry. Jestliže tedy po něčem toužím, nemám jít a získat to, ale měla bych rozšířit své vědomí a umožnit vesmírné energii, aby mi to vnesla do mé zdejší skutečnosti.
Snaha získat to, po čem toužím, jen posiluje oddělenost, zatímco dovolení znamená uvědomit si, že vzhledem k tomu, že tvoříme všichni jednotu, tak to, po čem toužím, již mé je.“

„Jsou určité sprostoty, které se muži příčí - je jich schopna jen žena, krásná a jemná žena.“

„Každá hlava, byť je sebeuniverzálnější, je vždy poznamenána určitým, ať už ostrým nebo tupým, jemným nebo hrubým, dlouhým nebo krátkým, rovným nebo zahnutým nosem.“

„Hudba ve své podstatě je neschopna cokoliv vyjádřit: pocit, obsah, psychický stav, přírodní jev apod. Komponovat pro mne znamená uvést do jistého pořádku určité množství tónů podle jejich intervalových znaků.“

„V tom je opravdová radost života: sloužit a plně se věnovat určitému cíli, být přesvědčeni o jeho velikosti. Celí se nechat strávit předtím, než nás dají do starého železa.“

„Je nutné přiznat, že určitý stupeň nestability je už s civilizací neslučitelný. Celkem vzato však velké éry lidstva byly érami nestability.“

„Hromadění kapitálu zmnožuje dělbu práce, dělba práce zmnožuje počet dělníků; a naopak počet dělníků zmnožuje dělbu práce, tak jako dělba práce zmnožuje hromadění kapitálu. Tato dělba práce na jedné straně a hromadění kapitálu na druhé straně způsobují, že se dělník víc a víc stává závislým čistě na práci a to na určité, velmi jednostranné, strojové práci. Je tedy duchovně i tělesně snižován na úroveň pouhého stroje a místo člověka se z něho stává jakási abstraktní činnost a břicho, a zrovna tak upadá do stále větší závislosti na všech výkyvech tržní ceny, na způsobu použití kapitálů a na rozmaru boháčů. Stejně tak tím, že roste třída lidí, kteří jen pracují, zvyšuje se i konkurence mezi dělníky, snižuje se tedy jejich cena. Toto postavení dělníka vrcholí v tovární výrobě.“

„Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje, je k tomu jediná demokratická cesta – a to jsou svobodné volby, které v daném případě budou za rok. Vypadáte mladě, takže roku 2017 se zcela určitě dožijete. A pak existuje nedemokratická cesta – a ta se jmenuje kalašnikov.“

„Singerův problém je, že je utilitarista. V nadsázce řečeno uvažuje aritmeticky: dvacet osob má z určitého jednání prospěch, pět lidí trpí. Pokud převažuje prospěch většího počtu lidí, musí zbývajících pět prostě strádat, nedá se nic dělat. To není v souladu s koncepcí lidských práv, ani práv zvířecích. I kdyby se měl celý svět radovat z toho, že někde zemře jeden jediný poustevník, má tento člověk právo žít, a my ho nesmíme zabít. Podobné počty jsou zásadně špatné.“

„Určitě nebude snadné s ní pracovat, ale věř mi a nikdy na to nezapomeň, ona je neobyčejná holka. – Enzo Sereni“

„Lidské myšlení ztrácí smysl, když nemá žádný určitý cíl.“

„… jestli to napadlo mě, určitě už na to přišel už někdo přede mnou.“

„Mně už je v určité fázi textu jedno, jestli je někdo Polák, Čech, Američan, Ital, Žid, komunista, nacista, disident, věřící, ateista… Mě zajímá, jak se kdo chová jako člověk v konkrétních situacích.“

„Lidé jsou jako karty, víte. Vyberte si kartu. Jakoukoli kartu. A trik je přimět toho druhého věřit, že karta, kterou si vybral, byla jeho volba, jeho určitá piková dáma.“

„Ve tmě je většinou všechno vidět spíš líp. Zůstat v ní ale příliš dlouho znamená ztížit si návrat do světa ve světle na povrchu zemském. V určitou chvíli je třeba přestat.“

„Když jste špatným studentem v koleji pro vrahy, může se vám stát něco horšího, než že po vás budou házet křídou a stravování ve studentské jídelně s sebou ponese určitou dávku nejistoty.“

„ZAVEDENÍ SOCIÁLNÍ TROJČLENNOSTI V SOUČASNÝCH PODMÍNKÁCH
…lidé říkají: „Ale za této situace se tyto myšlenky nedají uskutečnit“. Tak tomu však není. Proti uskutečnění určitých idejí v přítomnosti jsou jedinou překážkou ti lidé, kteří mají výše uvedenou víru a k tomu moc brzdivě působit v jejím smyslu…“

„Ano, dokážu to! Určitě to dokážu!! Dokážu uspět v tom, o co se nikdo jiný ani neodvážil pokusit.“

„Učitel nebyl jenom a ani ne hlavně zdrojem informace; jeho funkcí bylo především přenášet určité lidské způsoby.“

„Umění Dálného východu, hudba, poezie, tanec, výtvarné umění, ba i zvyklosti a určité vzorce myšlení tamní populace, to skutečně pro mě byla jedna velká neznámá. A to jsem měl dělat reportáže o jejich životě. Ale zjistil jsem, že tamní lidi znají evropské umění. A třeba i evropskou filozofii. Není to pro ně vůbec žádná velká neznámá, jak jsem si myslel. Měl jsem to vlastně vědět. My v Evropě bereme dokonce jako přirozené, že nejen znají Dvořáka, Smetanu a třeba Brahmse a Bizeta, ale že taky mají řadu skvělých interpretů evropské hudby. Když jsem na tento poněkud zahanbující rozdíl mezi námi Evropany a jimi narazil ve styku s Tchajwanci a jinými obyvateli Dálného východu, mohl jsem si vybrat: Buď pociťovat hrdost nad světovostí české a obecně evropské západní hudby, malířství a dalších kulturních projevů nebo podlehnout tomu pocitu zahanbení nad svou, evropskou a západní neznalostí umění Dálného východu. Co víme o čínské opeře? Jak často je na repertoáru v Evropě? Jak předvídat nějaké modely jejich politického chování, když naše znalosti jejich myšlení nedosahují takové hloubky jako jejich znalosti našich stereotypů.“

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

„Jestliže tě, když jsi na pláži, požádá tvoje přítelkyně, abys jí došel koupit jahodovou zmrzlinu, a ty si koupíš také jednu čokoládovou pro sebe a na cestě zpátky zakopneš a jedna ti upadne, neboj se, bude to ta čokoládová. A jakmile dáš přítelkyni její zmrzlinu, určitě ti řekne, že právě dostala chuť na čokoládovou.“

„Pravděpodobnost objevení určitého příkladu v závěrečné písemce je přímo úměrná obtížností tohoto příkladu.“

„Jestli je na světě něco, za co by stálo umřít, je určitě lepší zůstat kvůli tomu naživu.“

„Měla určitý způsob pohledu na život, který on považoval za osobní přestupek.“

„Pokud není člověk svázán, určitě uspěje.“

„Milovat znamená být zranitelný. Milujte cokoli a vaše srdce bude určitě pomačkané a možná zlomené.“

„Pokud chcete na něco okamžitě zapomenout, udělejte si poznámku, že tu věc si musíte určitě zapamatovat.“

„Modlitba je nejlepší zbraň, kterou máme; je klíčem k Božímu srdci. Musíte mluvit s Ježíšem nejen svými rty, ale svým srdcem. Při určitých příležitostech byste s Ním měli mluvit pouze svým srdcem.“

„Manželství, které uzavírají dva, se zpravidla zúží na jednoho, jenž rozhoduje, jenže se nedá s určitostí předpovědět, kdo jím bude.“

„Prokazujte jeden druhému trpělivost, shovívavost a lásku. Nebyl-li by kdokoli mezi vámi schopen určitou pravdu pochopiti nebo by se jí snažil porozumět, zračte duch nejvyšší vlídnosti a dobromyslnosti, když s ním rozmlouváte…“

„Pamatuji si určité věci, které se možná nikdy nestaly, ale které se tím, jak si je připomínám, stávají.“

„Být upřímný je určitý způsob, jak se zbavit odpovědnosti, když někomu ublížíš.“

„Hloupost vysokého úředníka může být totiž v některých případech užitečná. Některé autority dokonce tvrdí, že určitá míra hlouposti je nutná.“

„Mír je určitým stavem mezinárodní skutečnosti, ne samostatnou a nad skutečnost povznesenou náladou a stavem nitra.“

„V jiných dobách bývali hrdinové oslavováni pro tak všední ctnosti jako odvaha, štědrost, chytrost, věrnost a víra, ale kam mi paměť sahala, sotva kdy pro sebejistotu. Jenže v naší neklidné éře, kdy většina z nás ani neví, kde vlastně stojí, a nemůže s určitostí říct, zda stoupáme či klesáme, zda postupujeme vpřed nebo vzad, jsme-li milováni či nenáviděni, zbožňováni či opovrhováni, nabývá sebejistota přednostního významu.“

„Z duše nesnáším vnucený pocit sounáležitosti s kolektivem. Nikdy se mi nedařilo cítit se v určité skupině skutečně doma. Vždycky jsem zapadala do děr a škvír. Pro spisovatele je to výhoda: z takového postavení člověk snáz přiděluje svým postavám zajímavé myšlenky.“

„Ty první tahy na každém plátně jsou hodně důležité. I já při malování pociťuji cosi jako trému, rozechvění, které vnímá třeba muzikant před koncertem. Je to určitá odpovědnost za dílo, které předkládám publiku. Není to tak že si maluji jen pro sebe.“

„Vysoký ideál výchovy k osobnosti by se raději neměl aplikovat na děti. Neboť co se všeobecně rozumí pod“osobností“, totiž určitá duševní celost schopná odporu a nadaná silou, to je dospělý ideál. Ten to ideál bychom chtěli podsouvat dětství v období, kdy si jedinec ještě není vědom problému své takzvané dospělosti nebo – což je ještě horší – kdy se mu vědomě vyhýbá.“

„V jednu chvíli je sex strašně podstatný, ženy to mají navíc spojené s dětmi, dítě se do určitého věku prostě musí vyrobit. Pak přijde čas, kdy sex není až tak podstatný. Nějak se to přelívá a rozhodně nás sex ovlivňuje. Hodně. Škoda, že neumíme být úsporní, nejen v sexu, ale i v emocích, v přemýšlení.“

„Pohlavní výběr závisí na převaze určitých jedinců nad druhými stejného pohlaví, což se týká propagace druhů; zatímco přírodní výběr závisí na vítězství obou pohlaví, v každém věku, za normálních podmínek života.“

„Mě zajímá hlavně lidské srdce a jeho nadání k dobru i ke zlu, jak to říkal Erich Fromm. Mě zajímá jako určitý zápas, který se odehrává v člověku, a určité drama, které člověk prožívá každý den.“

„Musím říci, že hudba je prostě hudba. Nezdá se mi možné, že by někdo byl dobrý v hudbě dvou či tří určitých skladatelů a nebyl by dobrý v hudbě ostatních. Buďto jste dobrý muzikant, nebo ne.“

„Člověk, kterého byste nejraději připravil o život, nikdy přece není pan Tenaten, určitě je to pouze nějaký převlek. Jestliže někoho nenávidíme, pak v jeho podobě nenávidíme něco, co vězí v nás samotných. Co není v nás samých, to nás nevzrušuje.“

„Žádný muž vlastně nemá tušení, co mu nová manželka přinese. "Píču určitě", na to Plumm, "k čemu by to jinak bylo?"“

„Je-li nutno něco dělat, je třeba vědět, proč je to třeba dělat. Je třeba znát účel a není směrodatné, jestli nutnost určitého počinu zdůrazňuje nějaká autorita.“

„…Nehledám jakoukoliv krásnou katedrálu, ale katedrálu v Amiensu, jen tu, ne její obdobu, dvojníka, ale právě ji i se vší únavou cesty, časem, který je k tomu potřeba, trápením, a přeji si určitý sluneční paprsek, který by dopadal na ni i na mě.“

„Existují dva druhy umělců: jedni, kteří určitou věc budují na základě rozumu a systematicky ji rozvíjejí, a druzí, které zkrátka něco napadne…“

„Někdo by nám měl říct hned na začátku života, že umíráme. potom by jsme mohli prožívat život do krajnosti, každou minutu každého dne. udělejte to! říkám vám. všechno, co chcete udělat udělejte teď! je jen určitý počet zítřků.“

„Hlavním důvodem odkladů a nedostatku motivace je neurčitost, nejasnost a zmatek v tom, co se snažíte udělat, v jakém pořadí a proč.“

„Oblast životních zájmů člověka je však daleko širší než oblast životních zájmů zvířat. Člověk musí přežít nejen fyzicky, ale také psychicky. Musí si udržet určitou psychickou rovnováhu, chce-li si zachovat schopnost vykonávat své činnosti správně. Pro člověka má všechno, co je nezbytné k udržení jeho psychické rovnováhy, stejně základní význam jako to, co slouží jeho fyzické rovnováze. Člověk má životní zájem na tom, aby si zachoval svůj základní orientační rámec. Na tom závisí jeho schopnost jednat a koneckonců jeho pocit identity. Když ho jiní lidé ohrožují idejemi, které zpochybňují jeho orientační rámec, zareaguje na ně jako na vážné ohrožení. Tuto reakci si může různě racionalizovat. Řekne třeba, že nové myšlenky jsou od základu "nemorální", "necivilizované", "bláznivé" nebo cokoli jiného, co ho napadne, aby vyjádřil svůj odpor - ve skutečnosti jeho nepřátelské pocity vznikají z toho, že se cítí ohrožený. Člověk nepotřebuje jen orientační rámec, ale také objekty uctívání, které jsou životně důležité pro jeho emocionální rovnováhu. Ať jde o jakékoli hodnoty, ideály, předky, otce, matku, půdu, vlast, třídu, náboženství a stovky jiných jevů, pociťuje je jako "svaté". Dokonce i zvyky se mohou stát posvátnými, protože symbolizují stávající hodnoty. Jedinec nebo skupina lidí pak reaguje na útok proti tomu, co je "svaté", se stejnou zuřivostí a agresivitou, jako by šlo o ohrožení života.“

„Ještě jednou zopakujme, že životu nepřátelské vášně představují odpověď na existenciální potřeby člověka stejně jako vášně život podporující. Oba typy vášní jsou hluboce lidské. První z nich se vyvíjejí za podmínek, kdy neexistují předpoklady pro uskutečnění těch druhých. Destruktivní člověk může být označen za zlého, protože destruktivita je zlo, přesto zůstává člověkem. Neklesl na úroveň zvířete, není motivován zvířecími instinkty, nemůže změnit strukturu svého mozku. Mohli bychom ho považovat za postiženého existenciálním selháním, za člověka, kterému se nepodařilo rozvinout se podle svých možností a být produktivní. To, jak člověk v tomto ohledu dopadne, závisí v podstatě na tom, zda jsou mu dány společenské podmínky růstu nebo ne. Současně musím dodat, že když říkám, že společenské okolnosti jsou zodpovědné za vývoj člověka, nechci tvrdit, že člověk je bezmocným objektem zevních okolností. Faktory prostředí podporují nebo brzdí vývoj určitých vlastností člověka a určují hranice, v nichž člověk jedná. Přesto však lidský rozum a vůle zůstávají jak individuálně, tak ve společenském měřítku velice mocnými faktory. Dějiny nevytvářejí člověka; člověk se vytváří v procesu dějin sám. Jen dogmatické myšlení, pramenící z lenosti ducha i srdce, se snaží vytvářet zjednodušující černobílá schémata, která brání každému skutečnému porozumění.“

„Je ti určitě známo, že svoboda je nejdůležitější, ze všech věcí, které vlastníš. Skutečně svobodný je ale pouze člověk, kterému nic nebrání v konání jeho Vůle. Jak si můžeš byť jen trochu připadat svobodně, když tě mají ve spárech druzí lidé, nebo přírodní živly?“

„Neznám otázku, ale sex je určitě její odpovědí.“

„Bezos je nejlepší, protože rozumí tomu, co chce zákazník a uživatel. To je velmi důležité, ať už řídíte Amazon nebo noviny. A určitě to podporuje nadějné vyhlídky médií – když do toho jde někdo tak chytrý jako on, znamená to něco.“

„Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.
Tajemství úspěchu je vybrat si ze dvou možností tu třetí.
Buť cestu najdu, nebo si udělám vlastní.“

„Před třinácti tisíci lety jsme znali něco, co se týkalo nás samých a co jsme od té doby zcela zapomněli: geometrická energetická pole okolo našich těl mohou být zvláštním způsobem roztočena za účasti našeho dechu. Tato pole obvykle rotují rychlostí blízkou rychlosti světla. Po pádu se však tato rychlost zmenšovala a jejich pohyb se nakonec zastavil. Pokud se toto pole vrátí do svých otáček, nazývá se Mer-Ka-Ba. Její důležitost nemá v této Realitě obdoby. Poskytuje nám rozšířené vědomí o tom, kdo jsme, spojuje nás s vyššími rovinami vědomí a dokážeme si vzpomenout na nekonečné schopnosti naší bytosti.
Zdravý vír Mer-Ka-By dosahuje v průměru padesát až šedesát stop, v proporční závislosti na výšce člověka. Když použijeme vhodné přístroje, může být rotace vířící Mer-Ka-By zobrazena i na počítačovém monitoru, a její obraz bude totožný s infračerveným horkým obalem galaxie - je to tentýž základní tvar, jaký má létající talíř.
Slovo Mer-Ka-Ba se skládá ze tří slov: Mer, Ka a Ba, které pochází ze starého Egypta. V jiných kulturách se nazývá merkabah, merkaba či merkavah. Může se vyslovovat několika různými způsoby, ale nejlépe ji vyslovujte jako tři oddělené slabiky se stejným důrazem na každou z nich. Mer značí specifický druh světla, tak jak byl chápán v Egyptě pouze během osmnácté dynastie. Dívali se na něj jako na dvě proti sobě rotující pole světla, otáčející se ve stejném prostoru a vzniklá prostřednictvím určitého způsobu dýchání, Ka značí individuálního ducha a Ba interpretaci ducha v jeho konkrétní realitě. V jiných realitách, kde duch nemá tělo, to značí pojetí nebo interpretaci reality, do které se dostane.
Mer-Ka-Ba je tedy proti sobě se otáčející pole světla, jež vytváří současně duch i tělo. Je to vozítko, které může používat duch a tělo (čili jedna z interpretací reality) pro přesun z jednoho světa či dimenze do druhé. Ve skutečnosti je však Mer-Ka-Ba mnohem víc, protože kromě pohybu různými realitami může také realitu tvořit.“

„Minulost nelze vrátit, ale určitě ji můžete nezopakovat.“

„Světci tvrdí, že kdo se k Matce Boží modlí v pokušení, určitě nezhřeší, a kdo se po celý život k Ní s důvěrou obrací, zcela jistě se spasí.“

„Víra, stejně jako strach nebo láska jsou síly, na které musíme pohlížet podobně, jako nahlížíme na teorii relativity a princip neurčitosti. Jedná se o síly které určují směry našich životů. Tyto síly které často přetvářejí čas a prostor a dokáží změnit náš pohled na to, kým jsme, zde existovaly dávno před naším narozením a existují dál po naší smrti.“

„Josefu Stalinovi: Přestaň posílat lidi, aby mě zabili! Už jsme zajali pět z nich, jeden s bombou a druhý s puškou ... Pokud nepřestanete vrahy posílat, pošlu do Moskvy jednoho velmi rychle fungujícího a určitě nebudu muset posílat další.“

„O identitě státu či národa či společnosti se mluví často a nejeden odpůrce evropské integrace se národní identitou ohání. A z její ztráty se strachuje. Domnívám se, že většina těch, kdo takto mluví, podvědomě vnímá identitu jako jakousi osudovou danost, jako cosi genetického, málem jako identitu krve, tedy jako něco, na co nemáme vliv. Myslím, že je to veskrze zvrácené pojetí identity. Identita je určitý výkon, určité dílo, určitý čin. Identita není mimo odpovědnost, ale naopak je jejím výrazem.“

„V životě se pořád za něčím honíme a neužíváme si toho, co právě teď máme. Je to jako cesta do husté mlhy. Chceme být v ní, v tom místě, kde je nejhustší, ale když do ní postupně jdeme, neuvědomíme si, že už tam jsme a chceme jít ještě dál, protože někde bude určitě hustší.
Nežijeme přítomností a honíme se celý život za milníky, které si díky kvapu nedokážeme užít a vychutnat.“

„Měním se v průběhu dne. Vzbudím se a jsem jednou osobou, a až půjdu spát, vím určitě, že budu někým jiným.

BOB DYLAN“

„Mnozí se pohybují čistě primárně po té emocionální lince, že někoho mají rádi či neradi, já vždy upřednostňuji především ty druhé pochopit, to já mám určitě na prvním místě svého vnímání a uvažování.“

„Krásná žena je jako krásná krajina, když se na ni někdo dlouho dívá, určitě se mu omrzí.“

„Protivy se přitahují, ale jen po určitou mez; za ní se odpuzují.“

„Láska je určitý druh válečného stavu.“

„Hloupost - to je také určitý způsob užívání rozumu.“

„Jak uvidíš uši vlka, následuje určitě i ocas.“

„Ve všem je míra a všemu jsou dány určité meze, za nimiž nemůže zůstat už právo a před nimi též ne.“