Citáty na téma úvaha

„Vezměte v úvahu, že velká láska a velké skutky zahrnují velké riskování.“

„Bohové vytvořili po zralé úvaze dvojici, které se říká muž a žena tak, aby oba měli ze společného života co největší prospěch. Oba dva musí dávat a přijímat, proto poskytli oběma stejnou měrou paměť i pozornost, stejnou měrou také učinili oba schopné sebeovládání. Protože nemají oba přirozené vlohy k týmž věcem, potřebují tím spíš jeden druhého a jejich spojení se ukazuje ještě užitečnější: na co nestačí jeden, to dokáže druhý.“

„Úvahy o tom, že černá díra emituje částice, nasvědčují, že Bůh nejenže v kostky hraje, ale občas je hází i tam, kde je nikdo nemůže vidět.“

„Když si vám známá stěžuje na nevěrného manžela, přicházíte v úvahu jako mstitel.“

„Pro člověka, který chce a má vědomosti, není nic nemožné. (Úvahy a projevy)“

„Naše současné výsledky nejsou nic jiného než výsledek našeho dřívějšího uvažování. Jsme tam, kam nás naše myšlenky přivedly, a zítra budeme tam, kam nás dovedou naše dnešní úvahy.“

„Lidé všechno, co konají, konají nutně ze sedmi příčin, pod vlivem shody okolností, z přirozené nutnosti, z donucení, ze zvyku, z rozumové úvahy, ze vznětlivosti a žádosti.“

„Einstein se mýlil, když řekl, že Bůh nehraje v kostky. Úvahy o tom, že černá díra emituje částice, nasvědčují, že bůh nejenže v kostky hraje, ale občas je hází i tam, kde je nikdo nemůže vidět.“

„I když vezmeme v úvahu lidskou hloupost, přece jen lidé vědí hodně.“

„Z úvah pedagoga: profesoři, kteří přednášejí s otevřeným sešitem, by měli studentům umožnit opisovat.“

„Vzpomeň si, jak dlouho jsi otálel s těmito úvahami a kolikrát jsi dostal od bohů lhůtu, a neužil jsi jí! Musíš si už konečně uvědomit, jakého světového celku jsi částí a jakého světovládce jsi výronem; a že máš vymezenou lhůtu! Jestli ji neužiješ k vyjasnění své duše, pomine, jako i ty pomineš, a už se nevrátí.“

„Zjistil jsem toliko, že veliký závod vybudovat lze nejlépe, když podnikatel vytkne si za cíl sloužit zákazníkům a zaměstnancům, protože jen tak lze dosíci, aby zákazníci a zaměstnanci sloužili jemu, tj. jeho věci, jeho myšlence.“ (Úvahy a projevy, str. 208)“

„Odvaha znamená po zralé úvaze s láskou a klidem přistoupit k činu.“

„Když vezmete v úvahu věci jako hvězdy, zdá se, že na našich záležitostech moc nezáleží, že?“

„Filozof nikdy nevěří tomu, co vidí, protože je příliš zaneprázdněn úvahami o tom, co nevidí.“

„Staří jsme jen tehdy, když nám působí potěšení bavit se s dámou, která pro nás nepřichází v úvahu jako milenka.“

„UMĚT VČAS ODEJÍT - Člověk by měl přestat tam, kde už svou práci nemá rád, když je mu potíží a břemenem, když ubývá těch, kdo ho potřebují. Diváků, čtenářů, spolupracovníků. Někdy je potom odchod racionální úvahou a jindy doslova uměním. Výrazem odvahy a pokory.“

„Mágové filozofii nemilují. Co se logiky jejich úvah týká, pak jedna ruka tleskajícího člověka vydává zvuk "pl".“

„Nejjasnější pojmy jsou často zatemňovány složitými úvahami.“

„Lidi, jež známe jen zpola, neznáme vůbec. Věcem, jimž rozumíme jen ze tří čtvrtin, nerozumíme vůbec. Tyto dvě úvahy stačí ke zhodnocení veškeré společenské konverzace.“

„Móda musí být brána v úvahu jako příznak touhy po ideálu, jenž se vznáší v lidském mozku nade vším, co v něm přirozený život hromadí hrubého, pozemského, nestvůrného.“

„Umění se odlišuje od přírody jako tvoření od činnosti, a produkt nebo důsledek umění jakožto dílo od produktu přírody jakožto účinku. Přísně vzato bychom měli nazývat uměním jen vytváření ze svobody; tj. z libovůle, která vychází z rozumu. Neboť, ačkoliv produkt včel nazýváme uměleckým dílem, děje se to jen kvůli analogii s ním; jakmile si totiž uvědomíme, že svou práci nezakládají na žádné vlastní rozumové úvaze, řekneme hned, že je to produkt jejich přirozenosti a jako umění je to připisováno jen jejímu tvůrci. Když při prohlídce bažiny, jak se to tu a tam stane, narazíme na kus osekaného dřeva, neřekneme, že je to produkt přírody, nýbrž umění; jeho vytvářející příčina si myslela nějaký účel, kterému tento kus dřeva vděčí za svou formu. Jinak vidíme umění snad také ve všem, co je uzpůsobeno tak, že představa toho musela v jeho příčině předcházet před jeho skutečností, aniž by však touto příčinou mohl být její účinek myšlen; nazveme-li však něco vůbec uměleckým dílem, abychom je odlišili od nějakého přírodního účinku, rozumíme tím vždy dílo člověka.“

„Vyhovět na okamžik nějakému myšlenkovému záchvatu znamená být ztracen, neboť úvaha nás jenom nutká k rozvažování, velí ustoupit - a proto, pravím, ustoupit nemůžeme.“

„Svobodný člověk nepřemýšlí o ničem méně než o smrti a jeho moudrost spočívá v úvahách o životě, ne o smrti.“

„Ženy se nikdy nedají přesvědčit úvahou ani důkazem. Jen citem a silou.“

„Jsem opravdu rád, že ve skutečnosti neexistuje žádný neustálý, neotřesitelný, nevyvratitelný božský dohled – božská Severní Korea, v níž žádné soukromí ani žádná svoboda nepřichází v úvahu od okamžiku početí a nikoli do okamžiku smrti, ale i poté. Byl jsem v Severní Koreji a vím tedy, jak by zbožný stát vypadal. Vím, jak by to vypadalo modlit se k Bohu od rána do večera. Viděl jsem to na vlastní oči. A je to ta nejodpornější, nejdepresivněší a nezbytečnější bezduchá věc, kterou si můžete představit. Ale v Severní Koreji můžet aspoň zemřít nebo odejít. Křesťanství Vám tohle nedovolí…“

„(Úvahy starého umírajícího mága) Všechno je poslední dobou nějaké mizerné. (…) V ničem není ten správný život. A dni jsou taky kratší. Hmm. Něco se na nich pokazilo. Nejsou to prostě ty staré dny. Hmm. Každý z nich trvá celou věčnost, což je divné, protože dny v množném čísle letí jako splašené.“

„Podobné úvahy jsou ovšem čistě teoretické, neboť kde kdy kdo skončí, není výsledkem pečlivého plánování, leč nevyzpytatelného sledu náhod.“

„Zjistil jsem, že na taková ta běžná rozhodnutí a úvahy, jak co funguje ve společnosti, mi pomáhá zamyslet se nad tím, proč to tak chce příroda. Myslím hlavně lásku, vztahy, chování lidí, směřování člověka a jeho vztah k věcem. Ale taky úplně obyčejné věci, jako je třeba spánek. Příroda dá odpověď skoro na všechno. Stačí ji zkoumat.“

„Pro spravedlivé posouzení sporu dvou stran je nutné nejprve obě strany vyslechnout. Následně zvážit jejich argumenty, případně ověřit důkazy. A teprve poté - po zralé úvaze - vynést konečný úsudek/verdikt.“

„Jak mohu najít smysl v tomto konečném světě, když vezmu v úvahu šířku svého pasu a velikost košile.“

„Mnozí kapitalisté stráví třetinu života tím, jak kapitál vytvořit, třetinu času, jak jej uchránit, a poslední třetinu úvahami, jak jej odkázat.“

„Velká filozofie nepřichází v manželství v úvahu.“

„Ženy si pořád vybírají muže, nikdy si nedají pokoj. Vejdou do místnosti, a když je tam pět mužů, začne jim mozek hned pracovat jako mechanický počítač. Označuje dírkami: výběr, druhá jakost, přijatelná partie, uvidím, nepřichází v úvahu.“

„Pokládám ožralství sice za neřest zbabělou a pitomou, ale zato méně zlomyslnou a méně škodlivou, než jsou neřesti ostatní, které téměř všechny poškozují přímo veřejný prospěch společnosti… Tato neřest nepřijde tak draho našemu svědomí jako ty druhé. A mimo to není těžké si ji opatřit, je k ní vhodná příležitost, což také stojí za úvahu.“

„Píše-li autor předmluvu k svému vlastnímu dílu, sugeruje v ní čtenáři nenápadně polehčující okolnosti, které má brát v úvahu.“

„Občas slyšíme, že se svými úvahami o věcech, jako jsou klimatické změny, ekonomové pletou do řemesla meteorologům či biologům, ale to vůbec není pravda. Nic z jejich oborů si nikdo z nás nedovolí komentovat, natož zpochybňovat.“

„Jsem jako pes, před něhož dají kousek buřta, aby za sebou táhl vůz. Stejně jako ten pes chňapá po mase, natahuju se i já po tom, co mi voní před nosem. Někdy mě ta vůně vyžene z postele. A někdy mě přinutí k úvahám, jak je dobře, že jsem vůbec vstal.“

„Příroda nezačíná od elementů, s nimiž jsme nuceni začínat my. Máme ale štěstí, když se nám na jistou dobu podaří odvrátit pohled od obrovského celku a soustředit se na jeho jednotlivé části. Nesmíme však zapomenout ihned znovu zkoumat to, co jsme nevzali prozatím v úvahu, a vnésti doplňky a opravy.“

„Existuje jen jeden rozdíl mezi špatnou a dobrou ekonomií: špatná se omezí jen na viditelný užitek, kdežto dobrá ekonomie bere do úvahy i ty účinky, které nejsou vidět a které musejí být pouze předvídány.“

„Říká-li se, že lidstvo je postaveno nesrovnatelně výše než kterékoli bytosti, jež člověku na Zemi předcházely, vždy se berou v úvahu pouze intelektuální a morální kvality vlastní výhradně našemu druhu, ne však živočichům. Není ovšem vůbec jasné, zda by člověk díky svému uzpůsobení dosáhl onoho uvažovaného vynikajícího postavení i tehdy, kdyby namísto svých rozumových schopností byl vybaven pouze takovými instinkty, jakými jsou obdařeni nižší živočichové.“

„Individualistické, že jednotlivec stojí o sobě a pro sebe a spojením jednotlivců vznikají národy a nakonec lidstvo je dnes konečně vyloučeno z vážných úvah. Universalismus je dvojče individualismu. Oba jsou intelektualistické, tj. vzdálené přírodě.“

„Je to moje nejdrzejší úvaha, budoucnost člověka není ve fyzickém těle, ale jinde.“

„O škole
Když si spomenu na školu. Tak mě toho naučila spoustu. Nechápu lidi co tvrdí že je škola nic nenaučila a že spoustu věcí co se naučili byli ne užitečné. To asi záleží na to jak se na to člověk kouká a jak si to přizná ty informace a pohled na všechno. Ty hlubší úvahy o všem to vidět v nákým hlubším smyslu. Těžko říct tak to cítím nevím jak ostatní.“

„I když bereme v úvahu, že láska netrvá stále, přece nade vším vítězí.“

„Jestliže jsou fakta, z nichž úvaha vychází, špatně zjištěna nebo chybná, celá úvaha se zhroutí, nebo vede k nesprávnému závěru. Lze tedy říci, že omyly vědeckých teorií plynou ponejvíc z nesprávných výchozích informací.“

„Velcí učenci – staří mládenci: Koperník, Descartes, Galileo, Newton. Asi potřebovali klid ke svým astrálním úvahám. Einstein porušuje pravidlo, ale jemu nevadilo nic, ani manželství.“

„Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce – jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu – a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života.
Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů – a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu.
Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat.
A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti.
Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče – strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi.“

„My lidé 20. století, bez ohledu na obor, jímž se zabýváme, jsme v úvahách o tom, čeho je zapotřebí k přeplutí oceánu, tak předpojatí, že se dáváme unést dogmatem, i když je v rozporu se známými fakty. Musel jsem třikrát přeplout oceán na voru a podstoupit řadu jiných empirických pokusů, abych zjistil, jak velice jsou naše moderní představy vzdálené od reality.“

„Pokud bude navíc brát za bernou minci lži protikuřácké aktivistky paní doktorky Evy Kralíkové, která vůbec nebere v úvahu, že lidé kromě toho, co zaplatí na daních, si kuřáci platí i zdravotní pojištění. Mrzuté je, že například z cigaret jsou o mnoho větší příjmy do státního rozpočtu než výdaje na léčení, ale nikdo z novinářů to nenapíše a nepošle jí někam. Naopak jí pořád využívají jako vrcholného experta.“

„Založení historického židovského státu na národní a totalitní bázi, vázaného smlouvou s Německou říši, by bylo v zájmu udržované a posilované budoucí německé pozice mocnosti na Blízkém východě. Vycházejíce z těchto úvah, nabízí Národní vojenská organizace v Palestině, pod podmínkou, že výše uvedené národní aspirace izraelského hnutí za svobodu jsou uznány ze strany Německé říše, aktivní účast ve válce na straně Německa.“

„Wilsonova vstřícnost k Rusům, protože evidentně nebrala v úvahu jejich režim ani ochotu válčit, byla principiálně zcela určitě neobhajitelná a urážela demokratické státy, které přinesly a stále přinášely obrovské oběti pro společnou věc.“

„Indická nula vyjadřuje prázdnotu či nepřítomnost, ale také prostor, nebeskou klenbu, hvězdnou oblohu, ovzduší a éter, právě tak jako nic, veličinu, kterou není třeba brát do úvahy, nepodstatný prvek.“

„Více takových Kožených je jiná úvaha. Nevím, a nechci nyní analyzovat, jak se vše v této věci otočilo, jakým způsobem byl on dotlačen k odcházení z této země a podobně, ale myslím si, že obrovskou vinu na této změně jeho chování má česká závist, závist lidí vůči komukoliv, kdo o něco usiluje a kdo v něčem získá nějaký úspěch. Takže trivializovat tuto věc já považuji za velmi, velmi nešťastné. Schůze Poslanecké sněmovny PČR, 3. dubna 1997“

„Je zvláštní, že pro některé je platná tato úvaha: pokud papež není takový, jak chci já, a pokud nedělá to, co chci já, je papežem jen napůl. Jenže katolictví není ideologie, je to dynamická síla, která se v dějinách vyvíjí.“

„Po celém tomto kontinentu vane vítr změny a vzrůst národního uvědomí je politickým faktem, ať se nám to líbí nebo ne. Musíme ho všichni přijmout jako politický fakt a v úvahu ho musí vzít i politiky našich zemí.“

„…v Bělorusku panuje „ruská mentalita“, pokud někdo řekl něco špatného o Rusku, znamená to, že je proti Rusku, tedy proti ruskému jazyku, tedy proti Puškinovi, tedy je fašista. Je to šílená úvaha.“

„Nikdy nebudu někým, kdo píše výlučně o zpěvu ptáků, ačkoliv zpěv ptáků velmi obdivuji, ale ne natolik, abych se stáhl ze světa historie, protože historický svět je také přitažlivý. To co mne doopravdy zajímá, je sepětí historického světa s nehybným světem kosmickým, nebo lépe řečeno pohybujícím se, ale v úplně jiném rytmu. Nikdy nebudu vědět, jak ty dva světy spolu existují: bojují jeden s druhým a doplňují se navzájem - a to rozhodně stojí za úvahu.“

„Za účelem vytvoření plánů, strategie zkoumá vztah mezi časem, pozicí, prostředky a různými zájmy, a bere každý faktor v úvahu.“

„Hlupák dělá hlouposti neuváženě, kdežto rozumný člověk teprve po zralé úvaze.“

„Nikdy jsem nepochopil, proč by mělo být veřejné mínění o evropských myšlenkách bráno v úvahu.“

„Myslím, že respektování soukromého života bude vždy něco, co uživatelé musí brát v úvahu. Ale také si myslím, že respekt je kompromis.“

„Nechť tedy praví křesťané s náležitou upřímností usilují ve všem doporučovat své vyznání a umlčovat marné posměšky nevědomých odpůrců. Nechť odvážně hájí věc Kristovu ve věku, kdy tolik těch, co nosí jméno křesťan [kristovec], se za Něj stydí; a nechť berou v úvahu, že je na ně vložena důležitá povinnost aspoň trochu zdržovat úpadek jejich země, a možná i vykonávat o to rozsáhleji všeobecnou službu společnosti; ne skrze všetečné míchání se do politiky, o kterém nemůžeme než vyznat, že je v něm mnohá nejistota, ale raději skrze ten jistý a radikální užitek obnovení vlivu náboženství a pozvednutí standardů mravnosti.“

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

„Myšlenky a úvahy moudrých přenesené do slov mohou posloužit jako zábradlí tehdy, když cesta míří do mlhy.“

„Bude-li tento obchod [s otroky] pokračovat ve stejném rozsahu a téměř stejným způsobem, zatímco rok za rokem odkládáme jej zastavit nebo se na něm přestat podílet, bude proti nám volat krev mnoha tisíc bezmocných, velmi ukřivděných bližních. Musíme vzít v úvahu žalostný stav těch přeživších, odtržených od svých příbuzných, svazků a rodné země. Bojím se, že africký obchod [s otroky] je národním hříchem, neboť ohavnosti, které jej provází, jsou veřejně známé; a ač by možná větší část národa byla ráda, kdyby byl omezen, přec, jelikož se přímo nedotýká jejich zájmů, zůstávají pasivní.“

„Sun-Paul musí brát v úvahu pouze jednu věc: jaký je vztah této nebo vnější reakce zvířete k jevům vnějšího světa?“

„Musil jsem probrati v tomto svém časopisu také otázku řeči mezinárodní, což mne vedlo k přijetí esperanta a k odmítnutí ida. To způsobilo, že idisté se mnou vedli dlouhou korespondenci týkající se ida a esperanta, z nichž zvláště brněnský Kajš mne hleděl získati pro ido. Já ovšem jsem byl příliš přesvědčen o nutnosti zůstat při Zamenhofově fundamentu, než abych byl mohl povoliti filologickým důvodům idistů, tím více, any důvody filologické na mne působily dojmem větší nebo menší libovůle. Nebylo v nich té průkaznosti, jakou působí úvahy matematické, nebo přírodovědné. Vše se opírá o analogii, která jest však použitelná jen při velmi bedlivém zkoumání všech okolností. Poznal jsem, že ve filologii se vše řídí více méně stávající autoritou toho kterého profesora. A já filologů-profesorů vystřídal tolik, každý z nich učil něčemu jinému, a proto má víra ve filology byla valně otřesena.“

„Koruna, žezlo, jablko, královské symboly, to byla pro desetiletého kluka především pohádka. Jako dospělému se mi do toho pak mísily úvahy o tom, k čemu je ta výstava využívána… Ale že jsou to symboly státnosti, k nimž by měla být nějaká úcta, to jsem chápal už jako dítě.“

„Samozřejmě jako všichni občas pochybuju o smyslu toho, co dělám, trápím se úvahami, k čemu umění je…“

„Dovolte mně, abych toto slavné vojsko tohoto státu a zvláště legionáře podrobil hlubší úvaze. My všichni víme z jakých podnětů legionáři vznikli a víme také, že po převratu, když vracely se jejich hrdinné šiky domů do svobodné vlasti, byly pozdravovány zde od pánů zástupců revolučního tribunálu jako hrdinové a byli stavěni za věhlasný příklad mužnosti na venek i uvnitř. Zvláště my pak věděli, jak to vypadá ve skutečnosti s tou jejich kázní, kteří měli jsme štěstí bydleti v krajích, které musely býti obsazeny, přirozeně však bez odporu. Tam poslali ty hrdiny, aby ukázali znovu své hrdinství, a to, co prokázali za hrdinné skutky, to jest ostuda, která na tomto státním lidu ulpěla a stále bude lpěti. Jest svrchovaně na čase, aby se nalezl na české straně některý muž, který by z tohoto místa, byť i ne s hlediska nestranného a objektivního, vládě ukázal tyto poměry a žádal rozpuštění nynějšího vojska, legionářských svazů a pod. To připadá vám ovšem za těžko, protože takový Kramář, Masaryk a jak se všichni ti páni jmenují, kteří povolali si tyto cizince jako přátele a hosty, nemohou je nyní jen tak vypoklonkovati.“

„Vy nerozumní, kteří naříkáte na přírodu, vězte, že všechny špatná pocházejí z vás! Z těchto úvah vzešla Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi.“

„Celý zbytek dne jsem bádal a bloudíc hlubokým lesem, nacházel jsem tam obraz prvních dob... odkrývál jsem malé lidské lži; osmělil jsem se odhalit v celé jejich nahotě přirozenou lidskou povahu, sledovat pokrok času a věcí, které jich znetvořili, a porovnáním člověka lidského s člověkem přírodním ukázat v jeho údajném zdokonalování skutečný zdroj jeho běd ... křičel jsem ... Vy nerozumní, kteří naříkáte na přírodu, vězte, že všechny špatná pocházejí z vás! Z těchto úvah vzešla Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi.“

„Chtěl jsem jít někam na misie. My kapucíni ale nejsme primárně misijní řád, a tak se vždy pečlivě zkoumá, proč dotyčný chce odejít. V průběhu těchto rozhovorů jsem dostal otázku, kam bych chtěl. Po úvaze jsem řekl, že někam na sever.“

„Z hlediska teorie poznání není otázka, na kterou odpověď známe, skutečnou otázkou. Odpověď bez otázky zas pro nás není skutečnou odpovědí, protože ji nevnímáme nebo jí nerozumíme. Otázka otázek vyvstala nad jedinečností duše. Nevědění je důmyslnou románovou skladbou, kde všechny příběhy a všechny úvahy k otázkám vedou.“

„Musíme vzít v úvahu, že moudrost je zakotvena v poznání. Zde je seznam tužeb v pořadí: Láska, bohatství, zdraví, moc a poznání.“

„O práci, o svobodě, o nápadu, o složitostech,
Říkám si o čem je život o čem jsou ty pohledy na život. A došla jsem k názoru že je to hodně tím co vlastně člověk dělá za práci a čím se sám o sobě zabívá a přemýšlí o ruzných věcích. Proč si to myslím. Protože to nad čím nejvíc člověk přemýšlí a běžně řeší to prostě je i jeho život. Třeba když by člověk měl jako koníček zálibu přemýšlet o lidské podstatě a práci dělníka tak to ale nesouzní s jeho zálibou a myšlenkovou aktivitou. Ale kdyby měl práci kde by mohl testovat ostatní a mohl by skoušet lidskou podstatu tak byl by spokojen a byl by přínosem. Co teoreticky kdyby šlo zjistit pro co člověk má předpoklady odvozené od toho jak myslí a jaké jsou jeho hodnoty a myšlenky a tím ho pak nasměrovat k tomu být v životě šťastný. Proč něco takového není třeba ve školách před tím než si mladý člověk vybíra školu. Proč se na tohle neklade tak velký důraz pořádně a skutečně by ty studenty nasměrovali proklepli si je a jejich myšlenky a v tom v čem by se jim dařilo našli to nejlepší pro ně. A nebo lidi na úřadech práce ty lidi co třeba z nakého důvodu mají problém si najít práci. Protože jsou jiní ale jsou pracovití ale jejich myšlení je napadené nízkým sebevědomím a vlastně se neznají protože v sobě třeba nezozvíjeli celý život svůj potenciál a zájmy kterými by se mohli živit. Tak takový test kvíz kdo opravdu jsou a k čemu se jejich myšlení hodnoty a úvahy o životě hodí, a i jejich fyzické psychické předpoklady. Takovej test by se mi fakt hodil a myslím i spoustu dalším lidem. Kteří se neznají a neví k čemu se hodí a v čem by byli dobří. Jasně můžou jít a zapnout zuby a dělat něco co je nebaví jenom proto aby přežívály pro ty prachy ale je fakt že jakej v tomto ohledu má život smysl. Pak spousta lidí žije nenaplněné životy a nemají ani v srdci upřímnou lásku když samy nenávidí svoje práce a životy které žijou jenom pro prachy a jistoty. Když si nedáte tu možnost dělat to v čem vynikáte a i vaše myšlení nejen ruce. Tak jak hloupá je společnost kde lidi jen přežívají ale vlastně vůbec nežijou to co chcou skutečně žít. A důsledkem toho je trapně ubohá nudá společnost která se sama nerozvíjí a neroste ani psychicky ani na tom myšlení nemá sny touhy ani nadšení. Potencional všech je přeceňován protože se málo hledají možnosti lepšího využití myšlení jedinců a navíc. Možná nejsou keše a lidi co by opravdu mohli na tom něco změnit nebo stvořit takový test ktery by změnil lidem život k lepšímu. Podle toho jací jsou a jak myslí a v čem jsou fakt dobří najít v nich to nejlepší a dodat tím testem jim sílu a uvědomění toho že jsou v něčem dobří. A nejen soudit je za to že to nejde že se nedaří že jsou líní né to je chybné myšlení. Nadavat nikomu protože se mu nedaří že mu to nevychází jak si myslí většina že by mělo. Občas to nemusí jít podle představ a život sváma zatočí a ostatní těžko můžou vědět co ve své hlavě prožíváte. Každý je různy a na to by se mělo brát ohled. Nikdo není stroj mašina na práci jsme lidi živé bytosti a to je fakt a podle toho by sme se měly chovat k sobě s úctou k sobě a svému vnímání života. Možná chyby všemu víra a motivace k tomu dovolit a dát si tu možnost to prostě udělat? Nebejt zlej ale věřit v ty co jsou slabší povahy co nejsou tak psychicky silni a houževnatí jako jiní.“

„Lásku je třeba brát v úvahu jako tesař, nikoliv jako básník !“

„A můžu si psát co chci jak můžu vědět že to jednou nebude nikdy k něčemu užitečný v poznátcích pohledu na svět. Jak se na to kouká jedna bezvýrnamná osoba. Která sice trochu šílí gramatiku ale každej má svůj styl. Chybný styl je taky styl. Nejde mě o dokonalost jde mě o hlubší úvahy sice to je nezaživné. Ale třeba to co je nudné a nezaživné lidi v budoucnosti pochopí z časem jinak. Třeba za 1345 let no jak to můžu vědět. Třeba to změní realitu no kdo ví. Hlava tělo a nálada kdo ví jak se člověk přizpůsobí složitému světu svého vlastního zmatku svého umělého světa. Je to únavné. Ale příroda je energie a síla života. Člověk je co vlastně jen myšlenka mezi myšlenkama z myšlenkou která prostě je. A každej člověk je tu různě v té možnosti života. A tom přežití je to zase jen zmatek 🤯.“

„Citát o úvaze o počasí a fantazie
Sluníčko sluníčko hrabe🤪 mi z něj maličko. A je mi to jedno stejnak jsou všichni hříšníci tak proč by se neměly vařit v teple jako v pekelných kolech. A stejnak to není tak hrozný. A navíc co když by projednou vypnuli ty měřiče a spíš než se stresovali z možných problému se hodili do klidu a nechali to na přirodě. Ale ještě předtím moc moc plevelu do města a pnoucích plevelů po fasádách a nechat tu zeleň svobodně růst vždyť i ona chce demokracií v růstu ne diktování kde si má růst a kde má bejt hubena proč by to nemohla bejt džungle zarostlá zeleně plná. Na estetiku krasu měst bych nehleděla taková trochu scenerie jako z apokaliptickych filmů kde z měst zmizela lidská činnost a příroda si to pretvořila k obrazu svému. Náke zakony pro přirodu nezabráni odplavováni a ničeni zeleně na úkor potřeb lidského života a stavění nového a nových budov který zaplacenou zabijou zeleň a stejnak to nic nezmění. 🤷‍♀️A adaptovat se na to nikdo nemusí protože jsou všichni chudí a nezajímají se o to a nemužou to zmirnit ani změnit. A navíc beztak víc řeší to jak se uživit než jak ochladit planetu. A nemají k tomu takovej cit jako ti kteří něco pěstujou a mají to jako obživu a musí odhadovat a počítat z rozmary počasí a nejen to počasí ale i škůdci a choroby a jiný problémy. Takže vesměs se počasí podléhají ti co něco mají, a ti co nic nemají ti nemají co stratit a co sčítat a s čím se trápit. Takže mladí co žijou v mamahotelu nemužou být v depresi že jim uhoří odfoukne pomlatí úrodu počasí když maji beztak hovno💩 🤔🤣. Nebo aspoň já.“

„Kdo má velké problémy uvnitř sebe, bude je šířit i kolem sebe.
(prostá úvaha)“