Citáty na téma zvláštnost

„Skutečné manželství je zvláštní směs lásky, přátelství, smyslnosti a úcty.“

„Ty oči mě zaplavovaly zvláštním mocným zmatkem. Z těch neproniknutelných očí vycházelo nekonečné kouzlo, nyvé jako závan větříku, svůdné jako pohasínající obloha za šeříkových, růžových a modrých soumraků, trochu melancholické jako noc přicházejíc za nimi! Ty oči skrývají v sobě tajemství toho, co se zdá a neexistuje, co se může objevit v pohledu ženy a zapůsobit, že v nás vzklíčí láska.“

„Občas si člověk přečte nějakou knížku a pocítí až fanatickou potřebu přesvědčit úplně každého, aby si ji přečetl také, protože se mu zdá, že je to jediný způsob, jak náš roztříštěný svět uvést zase do pořádku. A pak jsou knihy jako Císařský neduh, o kterých lidem vykládat nemůžete, knihy tak jedinečné, tak zvláštní a vaše, že když o své lásce k nim promluvíte, máte dojem, že je zrazujete.“

„V celé lidské historii platí zvláštní zákon, že lidé mají neustále snahu podceňovat své okolí, podceňovat své štěstí, podceňovat sebe.“

„Mám slabost pro dívky. Rád se na ně dívám. Stačí je sledovat a je to nejlepší důvod k úsměvu.
Dívky jsou něčím zvláštní a tak je s nimi také třeba zacházet. To je důvod, proč si vždycky říkám, nedívej se přímo na ně. Začnou se vrtět a přemýšlet, jestli se jim nerozcuchaly vlasy, nebo nerozmazal make-up. Je to jako jít do umělecké galerie a vidět krásné obrazy“

„Osobnost se vyvíjí v průběhu života z těžko znatelných nebo i neznatelných zárodečných vloh a teprve naše činy ukáží, kdo vlastně jsme. Jsme jako Slunce, které živí život na Zemi a plodí všelicos krásného, zvláštního i zlého: jsme jako matky, které nosí v lůně štěstí i hoře, o kterých nic nevědí. Zprvu nevíme, jaké činy nebo zločiny, jaký osud, jaké dobro a jaké zlo v sobě máme: a teprve podzim vyjeví, co zplodilo jaro, a teprve večer bude jasné, co ráno začalo.“

„S penězi je to zvláštní. Když už jich má člověk dostatek, tak je nepotřebuje.“

„Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem.“

„Je zvláštní nebýt zvláštní.“

„Člověk je zvláštní tvor! Děsí ho, přichází-li o bohatství, avšak zůstává lhostejný k tomu, že nenávratně míjejí dny jeho života.“

„Je zvláštní, že parodovat jest snazší, než stvořit parodované..“

„Je-li nehezká žena milována, pak je milována šíleně, protože je to způsobeno buď zvláštním sklonem milence, nebo půvabem skrytějším a neodolatelnějším, než jsou vnady krásy.“

„Co kdybyste usnuli
A co kdyby
Se vám ve spánku
Něco zdálo
A co kdybyste
Snili o nebi
A tam utrhli zvláštní a krásnou květinu
A co kdybyste
Až se probudíte
Drželi tu květinu v ruce
Ach, co pak?“

„Jsou lidé, kteří nemají vůbec žádného koníčka,
ale takové osoby jsou zvláštní hříčkou přírody - tak jako leváci, svatí, vegetariáni a jiné výjimečné zjevy.
Normální člověk se však obyčejně vyživuje jistým víceméně tichým šílenstvím, kterému se říká koníček.“

„Ženy mají zvláštní vášeň pro matematiku: dělí své stáří dvěma, zdvojnásobují cenu svých šatů, ztrojnásobují plat svých mužů a přičítají pět let k věku svých přítelkyň.“

„Je to hrozně zvláštní - věřit, že ti Bůh dal život, a přitom si myslet, že ten život od tebe nechce nic než sedět a koukat na televizi.“

„Lidé říkají, že jsem zvláštní,
protože miluji jednoduché základní věci,
Je mým osudem kompenzovat
to dětství, které jsem nikdy neměl.“

„Nemám žádné zvláštní nadání. Jsem jen vášnivě zvědavý.“

„Vracet se domů z cest je zvláštní pocit. Vše vypadá, voní a působí stejně. Jediné, co se změnilo, jsi ty sám.“

„Hloupost je zvláštní nemoc, kterou netrpí nemocní, ale všichni kolem.“

„Jsme jen pokročilé plemeno opic na menší planetě velmi průměrné hvězdy. Můžeme však pochopit Vesmír. To z nás dělá něco velmi zvláštního.“

„Být ženou je něco tak zvláštního, tak smíšeného, tak složitého, že to žádný přívlastek nevyjádří, a mnoho přívlastků, které bychom chtěli vyslovit, by si odporovalo do té míry, že to může snést jenom žena.“

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

„Je to zvláštní, ale když máte z něčeho hrůzu a dali byste cokoli, abyste zpomalili čas, zjistíte, že bývá jeho nepříjemným zvykem ubíhat ještě rychleji.“

„Zvláštní. Překážka zepředu vypadá větší, než když se na ni ohlížíme. V případě životní zkušenosti je tomu právě naopak.“

„Lidé mají v dnešní době zvláštní názor, že se lze všemu naučit z přednášek. Já však myslím, že přednášky nemohou tolik prospěti jako četba knih, z nichž se přednášky konají.“

„Sen je součástí našeho soukromí. Je cosi zvláštního v tom, sdílet své soukromí s lidmi, které milujeme. Je to pouze další způsob, jak se dát druhým poznat.“

„Bůh tvořil bez zvláštního přesvědčení. Bylo nutné, aby něco udělal.“

„Mám zvláštní schopnost uchovat si živé vzpomínky prožité ve fantazii, ač na svůj skutečný život raději uchovávám jen zastřenou vzpomínku.“

„Není to zvláštní,že právě do prázdné hlavy se toho vejde nejmíň?“

„Každý má ve svém životě speciální okamžik kdy je figurativně poplácán po zádech a je mu nabídnuta příležitost udělat velmi zvláštní věc, pro něj unikátní a šitou na míru jeho schopnostem. Jaká tragédie když ten moment je zastihne nepřipravené a nekompetentní pro to co mohla být jejich nejlepší hodina.“

„Vyspělá technika je zvláštní evoluční odnoží života.“

„Láska je zvláštní boj, v němž šťastné vítězství patří tomu, kdo nejvíce ztrácí.“

„Nikdy nebylo mým úmyslem latinsky něco psát, natož vydávat. Toliko svému národu abych prospěl některými knihami sepsanými v mateřském jazyce, taková touha mě pojala už jako jinocha a neopustila po celých těch padesát let; k jiným věcem jsem byl přiveden jenom časovými příležitostmi. Abych ovládl svůj jazyk, začal jsem roku 1612 (za pobytu v Herbornu) skládat Poklad jazyka českého, to jest co nejúplnější slovník, přesnou mluvnici, ozdobné i výrazné způsoby mluvy a přísloví. Všechno to jsem svědomitě sbíral, a přičinil jsem se, aby všechno bylo souběžné a souladné s latinou, aby se mohla vyjádřit slova, úsloví, zvláštnosti, pořekadla i sentence se stejnou ušlechtilostí a stejným důrazem (vlastní výrazy vlastními, obrazné obraznými, starobylé starobylými, žertovné žertovnými, průpovídkové průpovídkovými atakdále) tak, aby se kterýkoli spisovatel s nejumnější latinou mohl překládat do češtiny a naopak se stejnou uhlazeností.“

„Elfové jsou úžasní. Vyvolávají úžas.
Elfové jsou zázrační. Působí zázraky.
Elfové jsou romantičtí. Sesílají romantické sny.
Elfové jsou kouzelní. Spřádají kouzla.
Elfové jsou strašliví. Budí strach.
Slova jsou zvláštní tím, že se jejich význam dovede zkroutit jako had, a když chcete najít hada, hledejte ho za slovy, která změnila svůj význam.
Nikdo nikdy neřekl, že jsou elfové hodní. Elfové jsou zlí. Dámy a pánové“

„Je to zvláštní, protože někdy, když čtu knihu tak myslím,že jsem postava v té knize.“

„Je to zvláštní myšlenka, ale až když vidíte lidi, jak vypadají směšně, uvědomíte si, jak moc je máte rádi.“

„V pekle existuje zvláštní místo pro ženy, které nepomáhají ostatním ženám.“

„Není to zvláštní, o kolik knížky ztloustnou, když je člověk čte víckrát? Jako by pokaždé zůstalo něco přilepené mezi stránkami. Pocity, myšlenky, zvuky, vůně… A když pak po mnoha letech v té knize zas listuješ, objevíš v ni sebe samu, o něco mladší, tak nějak jinou, jako by tě ta kniha zachovala jako vylisovaný květ, cizí a důvěrně známou zároveň.“

„Kdyby nějaký Marťan (který nikdy nezemře, snad jen při nehodě) přišel na Zemi a viděl tento zvláštní druh bytostí – tyto lidi žijící asi sedmdesát nebo osmdesát let s vědomím, že přijde smrt – zdálo by se mu, že musí být nesmírně depresivní žít a vědět, že život je jen dočasný. My lidé nějak přijdeme na to, jak žít i přes tento problém: smějeme se, vtipkujeme, žijeme.“

„V úvodu řeknu, že nejsem sexista, nikdy bych nevyslovil to, co někteří kolegové vyslovili v Poslanecké sněmovně, v této komoře by se to ani nehodilo, se ženami spolupracuji od svých čtyř nebo pěti let, každý si pamatujete, jak to tehdy bylo, jsou krásné, nádherné, lepší a nejlepší, mnohem lepší než my, ale hlavně o naši ochranu nestojí. Jsou svéprávné, ochrání se samy, ale na druhou stranu chtějí být obletovány, chtějí slyšet, že mají dnes krásný účes, krásnou sukni nebo kalhoty - bokovky, které jim sice zničí ledviny, ale ony obětují všechno pro to, jen aby se nám líbily. Proto nemohu v žádném případě podpořit naši paternalistickou ochranu a touhy neukojených feministek, kterým harasment nikdy nehrozí. To je na tom velmi pikantní a zvláštní. Nemohu je jmenovat, protože bych se dopustil toho, čeho se dopustit nechci, ale můžete si je na internetu prohlédnout - ty aktérky, které jsou v těchto směrech aktivní, těm se opravdu nemůže nic stát, nikdo je nikdy obtěžovat nebude. Nevím, proč bych to měl podporovat. Naopak, našich milých a krásných se to týká, a to, co dělám dosud, budu dělat pořád, tím spíš ke svému věku, že mi už nic jiného nezbývá.“

„To je zvláštní, myslím si, za války jsme přece všichni viděli tolik mrtvých a víme, že přes dva milióny nás padlo pro nic a za nic. Proč se tu teď rozčilujeme kvůli jedinému mrtvému, a proč jsme už skoro zapomněli na ty dva milióny? Ale snad je to proto, že u jediného člověka je to vždycky smrt, kdežto u dvou miliónů pouze statistika. (“

„Příběh jak někdo čte příběh jak někdo čte příběh. Dostal jsem takový zvláštní pocit, že i já nakonec skončím v tom příběhu a že si někdo jiný bude číst o mně, jak si kdesi v čekárně čtu tento příběh.“

„Někdy mi připadá, že dobré lidské skutky nebesa pouze registrují jako něco normálního, co není hodno zvláštního pozoru. Zato špatné skutky vám dají pěkně sežrat.“

„Ať se setkáš s kýmkoliv, hned si polož otázku: jaké asi zásady o dobru a zlu má tento člověk? Má-li totiž o rozkoši a bolesti a jejich příčinách, o slávě a neslávě, o smrti a životě takové a takové zásady, pak se mi nebude zdát podivné nebo zvláštní, jedná-li právě tak a tak, a budu mít na paměti, že takto jednat musí.“

„Žena je zvláštní stvoření; nemá-li co říci, nemlčí, ale stává se ještě výmluvnější.“

„Francouzi mají pro ženy zvláštní odlišení, dost zásadní: některá žena je "facile", to jest "snadná" k získání, pochopení, zvládnutí, některá "difficile“

„Lze-li šimpanzům vyprávět pohádky, strašit je (nepřítomným) ČERNÝM PSEM, pozorovat, jak se vždycky na podzim začnou těšit na Vánoce (= BONBON STROM) a jak jim je líto, když jejich ošetřovatelce zemře dítě, pak zdůrazňovat zvláštní a „kvalitativně“ odlišnou podstatu člověka už není jenom nabubřelý, ale především nesmyslný žvást. A naopak zvířatům, alespoň některým, nejlépe porozumíme, budeme-li je vnímat antropomorfně. Zvířata jsou hloupí lidé, nikoliv stroje.“

„Sebevědomí má v Česku zvláštní příchuť, spíš pachuť. A přitom je to jen vědomí sebe sama. Tedy něco, na čem by člověk měl lpět.“

„My dirigenti jsme taková zvláštní kombinace sebevědomí a pokory. Sebevědomí potřebujeme před orchestrem, pokoru pak před skladatelem, jehož dílo studujeme….“

„Poté co Výsměšek zjistil z čeho pochází mléko, okamžitě zakázal jeho distribuci na území NU, což je celkem zvláštní na člověka, který každý den snídá vejce.“

„Je zvláštní, jak nedostatečně jsou kladeny otázky po právu zabíjet zvířata a hranicích tohoto práva, filozofie mlčí, náboženská vyznání rovněž, i politické strany naší civilizace mlčí. Zvířata jsou záležitostí nanejvíš okrajovou.“

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

„Člověče Vladimíre, ten Sovětský svaz to je ti zvláštní země. Voni jsou jednou nohou v 19. století, druhou nohou v 21. století a na to 20. století ti nějak serou.“

„Lidé jsou zvláštní, snaží se zničit to co neznají, milují ty co je nenávidí a nenávidí ty co je milují.“

„Žádná epidemie, návykové poblouznění nebo náboženská hysterie se nerozšířila rychleji a nezískala tolik konvertitů v tak krátké době jako televize. Nejbližší analogickou drogou srovnatelnou s návykovostí televize a se změnou hodnot v životě jejího silného konzumenta je zřejmě heroin. Stejně jako televize i heroin zplošťuje obraz světa, s heroinem nejsou věci horké ani studené, feťák se dívá na svět a je si jistý, že ať je to cokoliv, je to stejně jedno… Televize, podobně jako drogy nebo alkohol, dovoluje účastníkovi vypnout vnímání opravdového světa a vstoupit do příjemného a pasivního mentálního stavu. Televizní program vytlačuje starosti a problémy reality stejně účinně, jako tomu je v případě tripu, vyvolaného alkoholem nebo drogami. Návyk na televizi smývá ponětí o čase. Ostatní zážitky se stávají matné, zvláštním způsobem nereálné, zatímco televize je jaksi opravdovější.“

„Osamělost dodává životu krásu. Dává západům slunce zvláštní plamen a nočnímu vzduchu lepší vůni.“

„Zvláštní, jak se z velkých slov dají udělat velké myšlenky.“

„Umění je tím zvláštní a krásné, že v něm nelze lhát. Je možno lhát v lásce, v politice, v medicíně, je možno oklamat lidi i samotného Pánaboha, avšak v umění klamat nelze.“

„Pokud příroda učinila alespoň jednu věc méně náchylnou k výlučnému vlastnictví než ty ostatní, pak je to čin schopnosti myslet zvaný myšlenka, kterou může jedinec vlastnit výlučně, dokud si ji nechává pro sebe; ale jakmile je zveřejněna, nutí se do vlastnictví všech, a její příjemce o ni nemůže přijít. Její zvláštní vlastností je též, že nikdo jí nemá méně proto, že ji celou mají i ostatní. Kdo ode mne obdrží myšlenku, obdrží návod, aniž bych já o něj přišel; jako kdo si zapálí svíčku o moji, obdrží světlo, aniž by mě uvrhl do tmy. Aby se myšlenky volně šířily od jednoho člověka ke druhému napříč zeměkoulí, pro morální a vzájemné poučení člověka, a vylepšení jeho podmínek, se zdá být zvláštně a laskavě navrženo přírodou, když myšlenky učinila, stejně jako oheň, rozšiřitelné všude po prostoru, aniž by snížila jejich hustotu v nějakém místě, a, jako vzduch, ve kterém dýcháme, hýbeme se a fyzicky existujeme, neschopné zajetí či výlučného přivlastnění. Vynálezy tedy nemohou být, v povaze věci, být předmětem vlastnictví.“

„Advent je pro mě významný čas. Já jsem od dětství sběratel koled a betlémů. Takže když můžu, tak si zapálím svíčky, postavím betlémy, poslouchám koledy a jsem takový dětina. Cítím, že je to zvláštní doba, doba narození Spasitele, který se narodil na slunovrat. Žádný Santa Klaus, ale ježíšek, jezulátko, Ježíš Kristus.“

„(na adresu kněží v celibátu) Zřeknutí se manželství a rodiny se musí chápat takto: Vzdávám se toho, co je lidsky vlastně nejnormálnější a také nejdůležitější. Vzdávám se toho, že sám rozšířím strom života dalším životem, že budu mít vlastní zemi života, a žiji ve víře, že mou zemí je Bůh. Tím pro druhé svědčím o nebeském království, činím tuto víru hodnověrnější. Nejen slovy, ale zvláštním způsobem existence tedy svědčím o Ježíši, o evangeliu, a touto formou svého života se mu dávám k dispozici.“

„Zvláštní, že lidé tak rádi bojují za své náboženství, a tak neradi podle něho žijí.“

„Je to snad zvláštní, ale zcela jistě to má smysl, že lidé a zvířata, která milujeme, jsou nám tím bližší, čím více o ně máme starostí.“

„Je to tak zvláštní, jak křivolaké cestičky někdy volíme, jen abychom neukázali, co opravdu cítíme!“

„Základní masou demonstrantů byli školáci a studenti, kulturní pracovníci, k nimž se postupně připojila i část dělníků a úředníků. Používaly se všechny možné formy působení na veřejnost – stávky, stávková pohotovost, setkání v divadlech, návštěvy závodů studenty a herci, velká shromáždění s řadou krátkých projevů a doplněných vystoupením herců a zpěváků a hudebních skupin, což vytvářelo zvláštní atmosféru jednoty, uspokojovalo mentalitu mládeže a zvyšovalo emoce, přitažlivost a bojovnost i odvahu. Zvlášť aktivní úlohu hráli studenti a profesoři pražských uměleckých škol, v nichž byly pěstovány opoziční nálady, nepřátelský vztah ke KSČ a SSM, elitářství a přezíravý postoj k pracujícímu člověku. To bylo i zdrojem jejich opoziční aktivity i vlivu na ostatní studenty. Přitom šlo většinou o děti umělců, které byly při velkém počtu uchazečů přednostně přijímány.“

„Je to jen o ženách. Zvláštní, že cokoliv jiného je ve tvé mysli, ať už je to pád globální ekonomiky nebo příšerné ekologické problémy; věc, co tě vždy dostane nejvíce, je, když jsi někým okouzlen.“

„Jsem Čech rodu slovanského, i se vším tím nemnohým, co mám i co mohu, oddal sem se zcela i na vždy ve službu svému národu. Tento národ malý sice jest, ale od jakživa zvláštní a sám o sobě stávající; panovníci jeho účastnili se od věkův ve svazku knížat německých, národ ale sebe sám nikdy k národu německému nepočítal, aniž, také od jiných po všecka století kdy k němu byl počítán.“

„Můj život se jako zvláštní hudba… vždy, když se melodie začne jevit jako čistě mollová, objeví se durové akordy…“

„Vděčnost je zvláštní formou závislosti.“

„Paměť je zvláštní síto: podrží všechno dobré od nás a všechno špatné od těch druhých.“

„Móda je zvláštní věc - módní tvůrci se mohou mýlit, a mnozí to také dělají. Vždy se však najdou miliony žen, které za to zaplatí.“

„Být ženou je stále ještě když ne nedostatek, tedy alespoň zvláštnost.“

„Satira je zvláštní druh zrcadla, v které vždy vidíme jinou tvář než svoji.“

„Genialita, dokonce i velké nadání, nepochází ani tak z intelektuálních úrvků, ze zvláštní myšlenkové vytříbenosti, jimiž někdo vyniká nad své bližní, jako spíš ze schopnosti své předpoklady přeměnit a transformovat.“

„Když má muž vážné úmysly, to není nic zvláštního, ale muž, který má slušné příjmy, a přitom má vážné úmysly - to je za dnešního času zvláštnost!“

„Je známo, že se sem všechno obyvatelstvo nastěhovalo až po válce, takže to bylo německé město. A vlastně celou dobu jsou Tepličané v podstatě přistěhovalí, je jich tu málo, není to jako ve vnitrozemí, kde ty rody žijí staletí. My jsme velmi rádi, že už konečně zabral genius loci a Tepličáci se tady už cítí doma, takže my jsme na invazi připraveni lépe než jiná města, protože nás to nepřekvapí. Tady když jde Arabka v dlouhém hábitu, tak se nad tím nikdo nepozastavuje. Jediné, co vadí, že dělají nepořádek v parcích, protože žijí takovým tím svým zvláštním životem. Oni nejdou spát v osm jako my, oni v osm začínají, my už v osm končíme, takže to jim trošku vadí, ale jinak nejsou žádné problémy.“

„Kristus říká, že kdo položil ruku na pluh a ohlíží se za sebe, není způsobilý pro Boží království. Proto jdu a dívám se dopředu. Budu litovat jen svých hříchů a nedopatření, ta vkládám do Božího milosrdenství. Na ničem jsem nelpěl a zároveň si nepřipouštím zvláštní zásluhy. V mnoha oblastech zůstávám dlužen, ale dělal jsem, co jsem mohl. Hodnocení je na Bohu, se kterým jsem se snažil vše průběžně konzultovat.“

„Neexistuje žádná lidská ohavnost a abnormalita, která by nebyla vložena do lůna milující matky. Jako Slunce září nad spravedlivými i nespravedlivými a jako těhotné a kojící matky pečují se stejnou láskou o dítka boží i o děti ďábla a nedbají o možné následky, tak jsme i my částmi této zvláštní přírody a stejně jako ona v sobě nosíme nedozírno.“

„Zármutek je něco zvláštního; neubráníme se mu. Je jako okno, které se otvírá o své vlastní vůli. V místnosti je stále chladněji a nám nezbývá než se chět zimou. Ale to okno se pokaždé otevře o trochu méně a jednoho dne se s úžasem ptáme, kam se podělo.“

„Láska je něco úplně jiného. Nemá nic společného s velkorysostí a nic společného se soucitem. Naopak. Láska je zvláštní směs protikladů, směs naprostého sobectví a naprosté oddanosti.“

„Je to zvláštní - každý rok prožíváme datum své smrti, a přitom o tom ani nevíme. Pokud si ho ovšem nevybereme sami.“

„Především jsem poznala ty dívky, které upřednostňují to, že budou hrát jako muži, místo aby objevily svůj vlastní styl. Ženy mají zvláštní cítění rytmu. Jejich styl hraní je stupidní, ale přece jenom cool.“

„Moje kariéra měla zvláštní dráhu – začínal jsem na vrcholu a pak už jsem jen padal dolů.“

„Nevědomá anima je vysloveně bezvztahovou a autoerotickou bytostí, která netouží po ničem, kromě úplného ovládnutí jedince, čímž se muž stává zvláštním a nepříznivým způsobem zženštilým.“

„Není mrtvé to, co může věčně dumat,
a po zvláštních érách i smrt může skonat.“

„Před třinácti tisíci lety jsme znali něco, co se týkalo nás samých a co jsme od té doby zcela zapomněli: geometrická energetická pole okolo našich těl mohou být zvláštním způsobem roztočena za účasti našeho dechu. Tato pole obvykle rotují rychlostí blízkou rychlosti světla. Po pádu se však tato rychlost zmenšovala a jejich pohyb se nakonec zastavil. Pokud se toto pole vrátí do svých otáček, nazývá se Mer-Ka-Ba. Její důležitost nemá v této Realitě obdoby. Poskytuje nám rozšířené vědomí o tom, kdo jsme, spojuje nás s vyššími rovinami vědomí a dokážeme si vzpomenout na nekonečné schopnosti naší bytosti.
Zdravý vír Mer-Ka-By dosahuje v průměru padesát až šedesát stop, v proporční závislosti na výšce člověka. Když použijeme vhodné přístroje, může být rotace vířící Mer-Ka-By zobrazena i na počítačovém monitoru, a její obraz bude totožný s infračerveným horkým obalem galaxie - je to tentýž základní tvar, jaký má létající talíř.
Slovo Mer-Ka-Ba se skládá ze tří slov: Mer, Ka a Ba, které pochází ze starého Egypta. V jiných kulturách se nazývá merkabah, merkaba či merkavah. Může se vyslovovat několika různými způsoby, ale nejlépe ji vyslovujte jako tři oddělené slabiky se stejným důrazem na každou z nich. Mer značí specifický druh světla, tak jak byl chápán v Egyptě pouze během osmnácté dynastie. Dívali se na něj jako na dvě proti sobě rotující pole světla, otáčející se ve stejném prostoru a vzniklá prostřednictvím určitého způsobu dýchání, Ka značí individuálního ducha a Ba interpretaci ducha v jeho konkrétní realitě. V jiných realitách, kde duch nemá tělo, to značí pojetí nebo interpretaci reality, do které se dostane.
Mer-Ka-Ba je tedy proti sobě se otáčející pole světla, jež vytváří současně duch i tělo. Je to vozítko, které může používat duch a tělo (čili jedna z interpretací reality) pro přesun z jednoho světa či dimenze do druhé. Ve skutečnosti je však Mer-Ka-Ba mnohem víc, protože kromě pohybu různými realitami může také realitu tvořit.“

„Je to zvláštní věc, ale možná nejvhodnějšími vládci jsou ti, kteří o to nikdy neusilovali.“

„Každý člověk má nějakou chybu a nějakou zvláštnost. Musíš se tedy naučit je snášet, aby i s tebou lidé strpení měli.“

„Existuje zvláštní schopnost měnit fakta silou představivosti.“

„O snech
Nikdy mám pocit že vnímám realitu jako bych byla ve snu. Lidi kolem mě se chovají tak zvláštně mají zvláštní energií. Asi jsem z jiný dimenze nebo tak něco.“

„Poslání skladatele má tu větší zvláštnost, že v sobě spojuje i zaujetí člověka, jež usilovně zhotovuje výrobek, který nikdo nechce.“

„To je zvláštní, jak hrst mincí udělá bídu snesitelnou.“

„Láska je slavík - a slavíci mají tu zvláštnost, že v tmavém listoví zákazu klokotají daleko půvabněji než na otevřené silnici povinnosti.“

„Móda je zvláštní záležitost, při níž se náhle všem zalíbí něco, co se jim včera ještě nelíbilo, a co se jim zítra zase nebude líbit.“

„Je absurdní tvrdit, že v Americe nemají žádné zříceniny ani zvláštnosti, když Američané mají své matky a své způsoby.“

„Jestliže, jste během dne neobjevili nic zvláštního, pak jste z toho dne moc neměli.“

„Celý život, brachu, je nadmíru hoden hany; nemá nic zvláštního, ani velkého, ani vznešeného, nýbrž vše malé, slabé, krátkodobé a smíšené s velkými zármutky.“

„Umění je zvláštní a krásné tím, že se v něm nedá klamat.“