Citáty o knihách

strana 5

„Erudice: prach vyklepaný z knihy do prázdné lebky.“

„Kniha, která usiluje o nesmrtelnost, musí mít ducha.“

„Na rozdíl od přátel si ode mne nepřátelé nepůjčují knihy ani peníze a neflirtují s mou ženou. Jsou to zkrátka sympatičtí lidé.“

„Poválečný odsun Němců z Československa dodnes zůstává živou a stále rozporuplnou událostí. Týká se řady posledních žijících účastníků, jejich potomků i těch, kteří stáli na druhé straně, na straně svědků bouřlivých shromáždění českých Němců toužících vejít Heim ins Reich. Tento příběh se rozpíná mezi nimi, těmi všemi, kteří prošli válkou. Rozpíná se mezi skutečnými historickými událostmi i mezi milníky jednotlivých lidských osudů. Rozpíná se ve skutečných ulicích skutečného města, které se muselo vyrovnat s poválečnou situací. Připomíná jeden z méně známých poválečných excesů, pochod na Pohořelice, který dodnes obestírá mnoho mýtů a polopravd. Smyslem této knihy není je vyvrátit ani zvážit míru provinění, obhajovat ani soudit. Je to příběh jednotlivce, který byl obětí války.“

„Tvrzení, že nás prý jezuité naučili česky, je taková nehoráznost, když vidím ty Koniáše, kteří házeli knihy do plamenů, a hodili by do plamenů pekelných i lidi, kteří s nimi nesouhlasí - já to nechci nijak připomínat, pane poslanče, ale aspoň byste býval měl chodit na hodiny dějepisu, nebo aspoň si přečíst třeba román Temno. Ten napsal Alois Jirásek, což nebyl zcela jistě nepochybně komunista, abych vás uklidnil, že byste snad z toho zrudnul.“

„Kdyby byl Karel Čapek psal jinou řečí než češtinou, byl by světový spisovatel. Jeho jasnozřivost, to je něco jako když jsme četli knihy Julese Vernea. Jenomže Čapek byl navíc filozof. Tím Verneho předčil. Škoda, že se nějak zapomnělo, jaký to byl spisovatel. Myslím si, že je naše rodinné stříbro.“

„Ale… opravdu si může někdo myslet, že třeba bolševická nebo židovská literatura a takzvané zvrhlé umění nezpůsobí daleko větší škody na duševním zdraví, a zase hlavně u mladých lidí? Zhoubná židobolševická propaganda a nákaza se může šířit pouze prostřednictvím knih, novin, filmu a dnes i televize…“

„Mám vášeň učit děti, aby se staly čtenáři. Aby byly s knihou rády, nikoli stresovány. Knihy by neměly odrazovat, měly by být vtipné, vzrušující a nádherné.“

„Kdo ničí knihy, ví, co dělá, a dělá, co ví. Jeho cíl je jasný: zastrašit, demotivovat, způsobit ztrátu historické paměti, zmírnit odpor, vzbuzovat pochybnost.“

„Chcete si připadat chytřejší? Čtěte hloupé knihy.“

„Slova tóry se zjeví jen tomu, kdo je miluje. A my jsme chtěli mluvit o knihách, a nemilovali jsme je, chtěli jsme se jim vysmát…“

„Jsme naprosto přesvědčeni, že ten nejlepší způsob, jakým byste měli trávit svůj volný čas, je buď čtením nebo modlením. Můžete se velmi poučit z knih, které poté můžete užít jako pravé zbraně ve službě svého Pána a Mistra. Pavel volal: „přines knihy“ — přidejte se k tomu volání.“

„Nikdy nepřestanete číst, ani když přečtete všechny svoje knihy, stejně jako nikdy nepřestanete žít, přestože smrt je neodvratná.“

„„V knihách musí něco být. Něco, co si nedovedeme představit, když kvůli tomu zůstane žena v hořícím domě, něco v nich musí být. Jen tak pro nic za nic by tam člověk nezůstal.“
„Neměla rozum.“
„Měla zrovna takový rozum jako ty nebo já, možná lepší, a my jsme ji spálili.““

„Jsou knihy, ktoré by měl mít člověk zakázáno číst příliš brzy. Pak se s nimi mine nebo se ho nedotknou. Stejné je to i s filmy. Měla by na nich být nálepka: Nevidět nebo nečíst, dokud něco neprožijete.“

„Kniha je řeč, kterou se mezi sebou dorozumívají generace.“

„Píšu jenom proto, abych rozšířil tu krásu, která mi teď patří. Nemám jiný důvod psát knihu, než abych přidal tři nebo čtyři stovky akrů ke svým velkolepým pozemkům.“

„Dostal jsem dopisy od šesti různých lidí. Jeden byl z Austrálie, jeden z Německa a další pro změnu z Anglie, ale všichni psali stejně: „Vaši knihu CESTA jsem vzal do ruky po večeři a skončil až druhý den ve tři čtvrtě na čtyři ráno a pak jsem vstal z postele, šel nahoru, vzbudil děti a prostě jsem seděl na posteli a držel je v náručí.““

„Knihy mají mnoho příjemných vlastností pro ty, kdo je umějí volit; ale nic dobrého není bez stínu: je to potěšení, které není čiré, stejně jako ta ostatní; má svoje nevýhody, a to značně tíživé. Duše se jimi cvičí, ale tělo zůstává zatím v nečinnosti, vadne a smutní.“

„Ten, kto hledá jádro příběhu v prostoru mezi knihou a autorem, se mýlí. Pátrat není třeba v prostoru mezi autorem a tím, co napsal, ale v prostoru mezi textem a čtenářem.“

„Bábi měla sice proti čtení jisté námitky filozofického druhu, ale byla ta poslední, kdo by chtěl tvrdit, že knihy, zvláště ty s velkými stranami a na měkkém papíře, nemají své uplatnění.“

„Myšlení
Tahle kniha nějaké myšlení skutečně obsahuje. Jestli si doma vyzkoušíte tohle nebo ne, je jen na vás.“

„Pro duši naladěnou na citlivý rytmus knihovny je máloco horší než zívající mezera v místě, kde má být kniha.“

„Každá zrůda má matku. Když jsem potkal Marilyna Mansona, byl jsem odzbrojen tím, jak krásný je. Lidi jsou málokdy tak kouzelní jak očekáváte. Až na Courtney Love, která mi připomíná toho potrhlýho hada z Knihy Džunglí.“

„Překonání strachu je o tom, že si budeme vědomi toho, jaká slova používáme. Slova jsou mocné vibrace. Slovo „gramatika“ pochází ze staroanglického slova „grimoire“, které znamená „kniha kouzel“. Vše, co vyřkneme, je v jistém smyslu kouzlo - slova slouží k zakrytí pravdy. Změna používaných slov nám pomůže některé strachy překonat.“

„Dejte mi knihy, francouzské víno, ovoce, pěkné počasí a trošku hudby, která hraje z dveří někoho, koho neznám.“

„Naše zásady nepovažujeme za dogmy obsažené v knihách, o nichž se říká, že pocházejí z nebe. Inspiraci získáváme ne z nebe, ani z neviditelného světa, ale přímo ze života.“

„Prosíme, žádáme vás, modlíme se, vyhoďte televizor a na jeho místo si přidělejte krásnou polici na knihy.“

„Cenu knih určuje čas, krásu hloubka slov, ale jejich skutečné kouzlo tkví v lidské mysli. Fantazii.“

„Skvělé knihy se píšou samy, jen špatné knihy se musí psát.“

„Za tohoto našeho věku knihy české tak vzácné a řídké jsou, jako nic jiného. Byla doba za mého chlapectví, brzo po vítězství pražském [1620, Bílá hora], kdy všechny knihy psané českým jazykem pokládány právě proto za kacířské nevědomostí jistých lidí, a proto bez rozdílu, ať byly dobré či špatné, odsuzovány do ohně. Z koutu domů byvše vyvlečeny nebo z rukou vyrvány (byť se nic netýkaly náboženství), byly trhány a na zapálených hranicích páleny“

„Skvělé knihy jsou ty, které potřebujeme“

„Co tě nenaučí ve škole, naučí tě knihy.“

„V uměleckých dílech je více platných faktů a podrobností než v knihách dějepisu.“

„Podle mého názoru nejsou dětské knihy o nic méně hodnotné, než knihy pro dospělé. To je to, po čem jsem vždy toužil - stejný přístup, pokud jde o hodnocení dětské literatury a také stejnou šanci získat pozornost.“

„Nedokážu si představit, že by si člověk opravdu užíval knihu a četl ji jen jednou.“

„Nenajdete dostatečně velký šálek čaje ani dostatečně dlouhou knihu, aby mě uspokojili.“

„Jedno letní ráno za úsvitu před dávnými lety
jsem potkala malou holčičku s knihou pod paží.
Zeptala jsem se jí, proč je venku tak brzy a
ona odpověděla, že je příliš mnoho knih a
příliš málo času. A v tom měla naprostou pravdu.“

„Kniha, která čtenáři nabídne vedle zábavy i ponaučení a zamyšlení je kniha, která byla psaná pro čtenáře. Nikoliv pro peníze.“

„Každý je sám sobě nejlepší knihou, kde je pravda obsažena. Pravdu musíš žít a ne se zabývat teorií o pravdě.“

„Jedna planeta Země, jedna příroda, jeden život jako planeta. Pak mnoho divů a spoustu přežití spoustu pochopení a spoustu myšlenek tolik slov knih a znalostí a přesto. Se svět tak vyvíjí až se ničí příroda nemá klid citliví jedinci šílí duše trpí. Kde ptám se kde jsou hranice moralní nastavená pravidla nebo na papíře napsaná. Kolik vezmeš z přírody tolik do ní musíš vrátit nazpět né přetvořit k obrazu svému lidskému ale spátky do klidu přírody tak jaká je divoká pestrá a plná života svobodná čistá bez zásahu člověka. Jasně pro člověka míň smířitelná a přijatelná a využitelná ale i v nás jako lidských bitostech pramení život posvátná energie bytí. Žijeme jako lidstvo tolik let s přírodou a přesto řešíme víc svoje ega a svoje plány cíle touhy chamtivost chtít víc něco víc být mocní lepší líp žít míň se starat míň se dřít víc si užívat. Proč se všechno vzdaluje lidskosti a přírodě přirozenosti života lásky k životu a vira v život. A slepě nasledujeme něco ideu něčeho lepšího co je iluze která nás dělá oběťmi informací. Které nás dělají chytřejší a propojenější informacema se světem ale né lidskými bytostmi kterým v žilách proudí krev. Vlastně každej to myslí a cítí jinak protože je jinak nastavenej chápat a má jiné životní nápady.“

„Z knihovničky v pokoji, o který se dělila s Rosou, vytáhla Tolstého tlustou knihu, z níž se lidstvo stejně nepoučilo, protože ti lidé, kteří čtou klasiky, jsou dost chytří aby chápali nesmyslnost války i bez líčení její krutosti, a ti, kdo by se poučit potřebovali, po žádné z moudrých knih nikdy nesáhnou.“

„Vysokoškolský titul, čtyři knihy a stovky článků a pořád dělám chyby při čtení… Napsala jsi "Dobré ráno" a já to četl jako "Miluji tě"…“

„Jsme jako knihy. Většina lidí vidí pouze naši vnější stránku, menšina čte pouze úvod, mnozí věří kritikům. Jen málo lidí pozná náš obsah.“

„Číst dobré knihy je jako rozmlouvat s nejbystřejšími mysliteli uplynulých století.“

„No tohle má být láska? Co je to za svět kde každý jen podvádí a klame? co to ma být se ptám? už neexistuje láska a věrnost slova…? mužská čest a laskavost …? laskavost byla ona žena. která vzala mi ho. A utvrdila ze nejsem ta práva a on můj.. kdyby byla pravda a byl můj není tady druhá kterou by ohnul.

Člověk podvede a nedodrží své slovo. druhé šance už nejsou.. měl si jednu proč by měla být druhá?…. odpustíš a chyba je jen tvá …. nechceš odejít a nechceš zůstat…, tak proč sedíš a přemýšlíš co dělat? …když cesta je jasný směr …kam mas jít a ty ze sebe jen hloupou děláš?.. a víš ze láska je jen hřích!!


Zpomeň si ze tam kde si byla.. už nějaký byli.. a ty si myslíš ze výjimečnost si ty …? ach ty choude.. všichni si říkají… a tobě pohledy nedochází.. proč už nezarveš oči a nejdes dal? …srdce me bolí je to velký žal …mam věřit či nevěřit.. dovolí ti jen co bude chtít …. lidská maska je jak hřích ze málo kdo vy kolik ještě bude stran. než v knize zjistíš kdo je vrah.


Neobhajuj si to a dojdi za nim udělej krok a bude lip …není to skok ale vímena stran …nemusis být smutná o nic neprichazis …to on ztratil mnoho.. ten kdo postrádá nejsi ty..

-S. ukymejv“

„Kritik dopsal konečně svou zdrcující recenzi, teď si bude moci tu knihu v klidu přečíst.“

„Některé pokrokové ženy si pletou erekci s reakcí, protože oboje znají jen z knih.“

„Bylo by užitečnější studovat více lidi než knihy.“

„Nadepsat poslední stránky knihy slovem obsah zní v některých případech troufale.“

„Drazí-li se kniha s hlavou a zaduní to, je to vždy vinou knihy?“

„Spisovatel, říkával Diderot, může mít milenku, která píše knihy, musí však mít manželku, která mu žehlí košile.“

„Náruživý knihomol - čte dokonce i ty knihy, které recenzuje.“

„Spálené knihy, nu budiž, ale spálené pečeně?“

„Četba knih nám poskytuje tu neocenitelnou možnost, že při ní nejsme vázáni na svou současnost, ale můžeme si za společníky zvolit lidi kterýchkoli uplynulých dob.“

„Smíš-li o knize říci, že má myšlenku, je to mnohem více chvály, něž kdybys o ní řekl, že je v ní mnoho myšlenek.“

„V knize dovede dobře číst jen ten, kdo dovede dobře číst i ve vlastní duši.“

„Člověka dělá člověkem rozmnožování a básníka dělá psaní a vydávání knih.“

„Kupuji si jen drahé knihy. Cena mě nutí, aby je přečetl.“

„Jak netaktní jsou někteří spisovatelé. Čtou knihy druhých.“

„Lidé dosáhli takového stupně vzdělání, že si kvůli knize vjížděli do vlasů.“

„Je-li života člověka příliš krátký na to, aby si přečetl všechna veledíla, má ještě vůbec smysl psát průměrné knihy?“

„Box je jediný sport, ve kterém si necháte mlátit do hlavy, vezmete si za to peníze a zapíšete se do pohřební knihy.“

„Rocky Marciano toho moc nevěděl o boxerských knihách. Ale nebyla to síla knihy, se kterou mě praštil. To byla celá knihovna.“

„Každý má svou vlastní knihu, kterou nosí neustále u sebe.“

„Knihy vycházejí – bez čtenáře se však daleko nedostanou.“

„Je nutné, aby vycházely i špatné knihy. Co by jinak četli špatní čtenáři?“

„Kniha je zároveň s kolem, lodní plachtou, chlebem a vínem největším objevem lidského rodu.“

„Než jsem podepsal Chartu 77, tak jsem měl již za sebou čtyři rozsudky a léta věznění za protikomunistickou, dnes již soudně rehabilitovanou, odbojovou činnost. Podrobnosti … jsou popsány v knize „Vladimír Hučín, není to o mně, ale o nás“. Nepatřil jsem k žádným významným chartistům, ale když šlo o mé časté zadržování na 24 nebo 48 hod. tak se to většinou neobešlo bez tvrdých zákroků příslušníků StB - SNB při nichž tekla i krev. Po mém propuštění z věznice Minkovice v r. 1986 jsem viděl v Ch 77 i určitou naději pro svoji další činnost … o to větší bylo mé zklamání … po 17. listopadu 1989 … osobně jsem ve společenství Ch 77 poznal celou řadu kvalitních lidí, ale když už se řekne "A" tak by se mělo říci i "B". Je možné, že toto mé malé prohlášení ke 30. výročí CH 77 bude pro mnohé čtenáře málo konkrétní, ale já jsem ochoten v případě zájmu sdělit další podrobné informace a nést v tomto směru jak říkají právníci, důkazní břemeno!“

„Evoluce života na Zemi přirozeně je solidní vědecká teorie, která podává jednotný výklad dějů, které se odehrály v pozemské biosféře od doby vzniku života před minimálně 3,8 miliardy let. Podrobnosti najdete přirozeně jak v učebnicích evoluční biologie, tak v mnoha populárně/vědeckých knihách, které napsali naši odborníci, anebo které byly přeloženy do češtiny. Podtrhuji, že pro věřícího člověka tím nevzniká ani ten nejmenší problém, protože mezi vědou a vírou v křesťanském pojetí nemůže z principu být žádný rozpor. Rozpory jsou pochopitelně mezi vírou a pověrou a vědou a pavědou, ale tak tomu bylo odjakživa.“

„Byl plachý, úzkostlivý, mírný a dobrý, ale knihy psal kruté a bolestné. Svět viděl plný neviditelných démonů, kteří ničí a rvou člověka nechráněného. Byl příliš jasnovidný, příliš moudrý, aby dovedl žít, příliš slabý, aby bojoval, slabostí ušlechtilých, krásných lidí, kteří nedovedou podstoupiti boj se strachem před nedorozuměními, nelaskavostmi, intelektuální lží, vědouce předem, že jsou bezmocní a podléhající tak, že zahanbují vítěze.“

„Myslím si, že výchozím bodem pro vytvoření nové choreografie může být mnoho věcí. Může to být kniha, kterou jsem četl, hra, na které jsem byl v divadle, může to být hudba, která vás přiměje vstát a tančit, zrovna tak to může být i nějaká životní zkušenost. Myslím si každopádně, že to nejdůležitější, pokud se jedná o nějaký zdroj kolem vás, je to, že vnímáte sami sebe jako jeho součást.“

„Má neamerická tragédie v Americe začíná tím, že mohu psát jen o prostředí, v kterém žiji. Ve svých knihách o Americe jsem tedy psal nejvíce o emigrantech. Ale i to málo z líčení výhradně amerického života v románech jako Sedmkrát v hlavní úloze, Půlnoční pacient aj. šla děsivě na nervy vlastníkům pravého a přímého pohledu na zdejší život. Proč? Povím to krátce: protože většina Američanů, nejen kritiků, nesnáší pohled na sebe z nového úhlu.“

„Je nutno říci, že v dobách Stalinových dělnické a lidové politické organizace pracovaly mnohem lépe a kapitalismus byl méně arogantní.“

„E-knihy jsou asi taková změna, jako když na mnichy, kteří po klášterech iluminovali rukopisy, přišel Gutenberg s knihtiskem.“

„Jako spisovatelka až tak pilná nejsem. Když napíšu knihu, dám si pak klidně i dva roky pauzu. A co se týká talentu a jeho hranic: jsem si samozřejmě dobře vědoma svých limitů a je mi jasné, že tak jako Nabokov nikdy psát nebudu….“

„Filozofie je zapsána do této veliké knihy, tj. vesmíru, který je neustále vystaven našemu pohledu, ale nemůže být pochopen, pokud se nejprve nenaučíme jeho jazyku, v němž je zapsán. Jeho jazykem je jazyk matematiky a jeho znaky jsou trojúhelníky, kruhy a další geometrické obrazce, bez nichž by nebylo možno sestavit byť jediné slovo. Bez těchto znaků a slov vesmírem člověk bloudí jako temným labyrintem.“

„Byla jsem ve třetím měsíci a tam [v knize o dětech] se psalo, že moje dítě je veliké jako oliva. A bylo to.
(jak její dcera [“

„Knihy a tablety by měly být dětem ukázány a dospělí by měli pomoci dětem je objevovat. Ukázat cenné věci. Je třeba být průvodcem.“

„Psaní se u mě rovná výzkumu. Při psaní ohledávám, ochutnávám, zkoumám. Musí tam jít o něco zásadního. Na začátku knihy jsem jiný než po dopsání.“

„Peklo je nevědět, jestli je člověk živý nebo mrtvý… Peklo je být po smrti a uvědomit si, že ses dost nevěnoval životu, když jsi ještě mohl.
z knihy Ráj a peklo“

„Je pro mě velmi důležité, aby kniha vypadala tak, jak chci. Jsem přece nejen spisovatel, ale i výtvarník, proto je pro mě kniha důležitá především jako objekt.“

„Kromě mě, jen moji překladatelé čtou každé slovo mých knih.“

„Místem, kam si chodíme pro vědomosti, jsou knihy samy. Pravou univerzitou dneška je sbírka knih.“

„Kolik myslí zkažených, jako je tvoje, by však z této knihy vytěžilo extrémní závěr, že ve smíchu spočívá dokonalost člověka! Smích zbaví na chvíli sedláka strachu. Zákon však nabývá platnosti pomocí strachu, jehož pravé jméno je bohabojnost.“

„Máme všechno, co potřebujeme ke štěstí, ale šťastní nejsme. Něco nám chybí. Pátral jsem po tom. Jediná věc, o které jsem věděl, že schází určitě, byly knihy, které jsem deset let pálil. Tak jsme si myslel, že by nám knihy mohly pomoct.“

„… Ano, jsem přesně takový jako postavy v mých knihách. Jsem tvrdý chlapík a je o mně známo, že dokážu holýma rukama přepůlit rohlík…“

„Nejúplněji jsem obsažen jen a jen ve svých knihách. Bude-li je někdo číst za sto let, nebude ho zajímat, jaký jsem byl já. Pokud ano, tak si mě stvoří z toho, co si přečetl.“

„Je ovšem pravda, že když autor vydá svou knihu napospas, nehodlá jí promlouvat k těm mnohým, kteří ji s nechutí odhodí nebo vůbec nevezmou do ruky, ale k těm několika, kdo ho pochopí, třeba líp než většina jeho spolužáků a vrstevníků.“

„Počet knih vždy nakonec přesáhne prostor, který jim je vymezen.“

„Velká kniha trvalé hodnoty nikdy nemůže být napsána o bleše, třeba se už mnoho lidí o to pokoušelo.“

„Knihu našeho života nepíšeme slovy. Píšeme ji činy. Není důležité, co si myslíš. Záleží pouze na tom, co děláš.“

„Pravda má býti praktická a má se osvědčovati v životě; pravda, která k ničemu se nehodí, než aby vyplňovala tlusté knihy, kterých nikdo nečte, není žádná pravda. Důležité jest, že otázka pravdy a omylu se nerozřeší díváním se na zápas pravdy a lži, nýbrž aktivní účastí a osobní volbou pravdy.“

„Život nezískává na hodnotě délkou, trváním, ale hloubkou, obsahem… Čteme-li něčí životopis, také jej nehodnotíme podle tloušťky knihy. ale podle bohatosti obsahu a formy zpracování.“

„Já vím, co se stane, a teď to víte i vy. Ale ty peripetie, které nás k tomu dovedou, ty mě zlobí, matou, zajímají a ohromují… Zlodějka knih“

„Nechť je toto při čtení Bible v našich myslích ustáleným principem, že Kristus je sluncem ve středu celé knihy. Dokud Jej budeme mít na zřeteli, nikdy se v našem duchovním poznání příliš nespleteme. Jakmile z Krista odvrátíme svůj zrak, Bible se nám celá stane temnou a plnou obtíží. Klíčem k poznání Bible je Ježíš Kristus.“

„Není to hrozná pýcha, myslíte-li si, že porozumíte Slovu Božímu stejně dobře bez učitele jako s učitelem? Komorník řekl Filipovi, když se ho zeptal, zdali rozumí tomu, co čte, “kterakž bych mohl, leč by mi kdo vyložil?“ A vy si přesto myslíte, že můžete číst Slovo doma bez průvodce se stejným užitkem [jako když slyšíte kázání]; jako by děti, které chodí do školy, řekly, „doma máme stejné knihy, a proto nebudeme chodit do školy; náš učitel nás učí jen gramatiku a jiné knihy, a ty si můžeme číst doma.“

„"Kniha je jako lžíce, kladivo, kolo nebo nůžky. Jakmile jste je jednou vynalezli, už to lépe udělat nemůžete".“

„Síla záměrné ignorace je nedocenitelná, proto se jedná o systematické násilí masivního rozsahu. Jediným důvodem, proč jsou v tom tak úspěšní, je, že jsou všichni ochotni odvrátit zrak…“