Citáty o umění
strana 3

Stephen King foto

„Život není pilířem umění. Je to přesně naopak.“

Stephen King (1947) americký spisovatel

O psaní

Jaroslav Havlíček foto
Ray Bradbury foto
Jitka Molavcová foto
Auguste Renoir foto
Helena Čapková foto
Blaise Pascal foto

„Umění a život má totožný smysl.“

Blaise Pascal (1623–1662) francouzský filozof, matematik, fyzik, spisovatel
Samuel Johnson foto

„Umění paměti spočívá v umění pozornosti.“

Samuel Johnson (1709–1784) anglický spisovatel

Varianta: Umění paměti záleží v umění pozornosti.

Giuseppe Verdi foto

„Věda je všem národům společná, v umění však musejí dbát vlastního charakteru.“

Giuseppe Verdi (1813–1901) italský skladatel

Zdroj: Smolka, Jaroslav & kol.: Dějiny hudby, s. 464-465

George Bernard Shaw foto
Themistoklés foto
Auguste Renoir foto

„Umění se učíme v muzeu.“

Auguste Renoir (1841–1919) francouzský malíř
Franz Liszt foto

„Věřím v obnovení hudby jejím vnitřním spojením s básnictvím, což umožní volnější rozvoj umění, které by více odpovídalo duchu doby.“

Franz Liszt (1811–1886) maďarský romantický skladatel a virtuózní pianista

Zdroj: Smolka, Jaroslav & kol.: Dějiny hudby, s. 464

Nicolas Chamfort foto
Marcus Tullius Cicero foto
Carlo Ponti foto

„Má-li film úspěch, je to byznys. Nemá-li úspěch, je to umění…“

Carlo Ponti (1912–2007) italský filmový producent

Zdroj: [Zemřel Carlo Ponti, hvězda italské filmové produkce, kultura.ihned.cz, 2007-01-10, 2011-03-20, http://kultura.ihned.cz/c1-20143510]

Václav Klaus foto
Gustave Flaubert foto
Pierre Corneille foto
Marcus Tullius Cicero foto

„Rozvážnost je umění života.“

Marcus Tullius Cicero (-106–-43 př. n. l.) římský filozof a státník
Miroslav Horníček foto
Otto František Babler foto
Otto František Babler foto
David Lynch foto
Albrecht Dürer foto
Radovan Lukavský foto
Hermann Hesse foto
Vasilij Kandinskij foto
Jim Morrison foto

„Myslím, že v umění, ale hlavně ve filmech se lidé snaží potvrdit svou vlastní existenci.“

Jim Morrison (1943–1971) vedoucí zpěvák The Doors

Neověřené

Marcel Proust foto
Josef Čapek foto
Bohumil Hrabal foto
Erich Maria Remarque foto
Romain Rolland foto
Peter Drucker foto

„Podnikání není ani věda, ani umění. Je to praxe.“

Peter Drucker (1909–2005) rakouský ekonom a spisovatel

Varianta: Podnikání není ani věda, ani umění. Je to praktická zkušenost.

Ernst Hans Gombrich foto
Conor McGregor foto
Prokop Siostrzonek foto

„Pokora je umění sestoupit k sobě. Pokud to, co najdeme, pravdivě pojmenujeme, najdeme pokoru. Pokora je cestou k pravému lidství.“

Prokop Siostrzonek (1957) český římskokatolický duchovní

Zdroj: [Člověk je buď věřící, nebo zoufalec bez naděje. K lidství patří pokora, říká opat Siostrzonek, rozhlas, 2018-04-02, 2020-05-04, https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/opat-petr-prokop-siostrzonek-host-radiozurnalu-rozhovor-lucie-vyborna-brevnovsky_1804021520_haf]

Context: Vzpomínám si na počáteční léta, kdy si člověk myslí, že všechno zná. Touto školou si ale každý musí projít. Pokora je umění sestoupit k sobě. Pokud to, co najdeme, pravdivě pojmenujeme, najdeme pokoru. Pokora je cestou k pravému lidství.

Alexandr Pavlov foto
Vincent Van Gogh foto

„Skutečné umění je využít špatné k dobru.“

MS (17 let)

Miloš Zeman foto

„Největší umění života je umění vědět, kdy skončit“

Miloš Zeman (1944) prezident České republiky

Zdroj: https://nasregion.cz/koncim-v-politice-rekl-zeman-prozradil-co-bude-delat-v-duchodu-301411/

Mikoláš Aleš foto
Anton Pavlovič Čechov foto
Lev Nikolajevič Tolstoj foto
Étienne Bonnot De Condillac foto
Gabriel Laub foto
Henry De Montherlant foto
Paul Gauguin foto
Gilbert Keith Chesterton foto
Herbert Louis Samuel foto
Ptahhotep foto
Miroslav Horníček foto

„Žena je nejen věčnou, ale prvotní inspirací nejen v umění, ale ve všem konání.“

Miroslav Horníček (1918–2003) český dabér, dramatici, herec, humorista, moderátor, publicista, režisér, scenárista, spisovatel, televizní…
Herbert Edward Read foto

„Umění je únik z chaosu.“

Herbert Edward Read (1893–1968) anglický anarchista, básník a kritik literatury a umění
Gabriel Laub foto
Johann Wolfgang von Goethe foto
Vittorio De Sica foto
Alfred De Musset foto

„Umění je cit.“

Alfred De Musset (1810–1857) francouzský spisovatel
Lafayette Ronald Hubbard foto

„Život na své nejvyšší úrovni je porozumění.“

Lafayette Ronald Hubbard (1911–1986) americký autor sci-fi, filozof a zakladatel Scientologické církve
Francisco Goya foto

„Fantazie opuštěná rozumem plodí nemožné stvůry. Spojena s ním je matkou umění a zdrojem jejich zázraků.“

Francisco Goya (1746–1828) španělský malíř a grafik

Zdroj: Český rozhlas 3 – Vltava 15. května 2008; pořad Španělský rok

Zarathuštra foto
Gustave Moreau foto
Anthelme Brillat-Savarin foto
Anton Pavlovič Čechov foto
Graham Greene foto
František Palacký foto

„Harmonie jest věrná všech slastí dárkyně, jak v umění, tak i v životě.“

František Palacký (1798–1876) český archivář, filozof, historik, novinář, politický spisovatel, publicista, spisovatel a vědecký spisovat…
Otto František Babler foto
Seneca foto
Cvi Hecker foto

„Jen v jediném nesmí přestat být umělec naivní, totiž že musí stále věřit tomu, že svým uměním spasí svět.“

Cvi Hecker (1931) izraelský architekt

Zdroj: [K osmdesátým narozeninám Zvi Heckera, archiweb.cz, 2011-06-03, 2015-03-02, http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=10256&type=2]

Paul Morand foto

„V Benátkách není homosexualita nic víc než to nejrafinovanější z krásných umění.“

Paul Morand (1888–1976) francouzský spisovatel

Zdroj: [Ackroyd, Peter, Peter Ackroyd, Benátky - příběh nejromatičtějšího města na Zemi, BBart, Praha, 2010, Věčné téma: žena, 295, česky]

Paul Cézanne foto

„Když hodnotím umění, vezmu svůj obraz a postavím ho vedle zpředmětněného Boha, jako je strom nebo květina. Tluče-li se, není to umění.“

Paul Cézanne (1839–1906) francouzský malíř

Zdroj: Cézanne, Euromedia Group, k. s. – Knižní klub, Praha 2013, s. 3, ISBN 978-80-242-3825-8

Andy Warhol foto
Immanuel Kant foto
Jean Arp foto
Vladimir Nabokov foto

„Umění Dálného východu, hudba, poezie, tanec, výtvarné umění, ba i zvyklosti a určité vzorce myšlení tamní populace, to skutečně pro mě byla jedna velká neznámá. A to jsem měl dělat reportáže o jejich životě. Ale zjistil jsem, že tamní lidi znají evropské umění. A třeba i evropskou filozofii. Není to pro ně vůbec žádná velká neznámá, jak jsem si myslel. Měl jsem to vlastně vědět. My v Evropě bereme dokonce jako přirozené, že nejen znají Dvořáka, Smetanu a třeba Brahmse a Bizeta, ale že taky mají řadu skvělých interpretů evropské hudby. Když jsem na tento poněkud zahanbující rozdíl mezi námi Evropany a jimi narazil ve styku s Tchajwanci a jinými obyvateli Dálného východu, mohl jsem si vybrat: Buď pociťovat hrdost nad světovostí české a obecně evropské západní hudby, malířství a dalších kulturních projevů nebo podlehnout tomu pocitu zahanbení nad svou, evropskou a západní neznalostí umění Dálného východu. Co víme o čínské opeře? Jak často je na repertoáru v Evropě? Jak předvídat nějaké modely jejich politického chování, když naše znalosti jejich myšlení nedosahují takové hloubky jako jejich znalosti našich stereotypů.“

Zdeněk Velíšek (1933) český hispanista a novinář

Zdroj: [Velíšek, Zdeněk, Český rozhlas Vltava (archiv - Osudy), http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3803377, 2017-03-03, 2017-07-02]

Erich Fromm foto

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

Curt Sachs foto

„„Kosmičtí piráti“ čekali celé věky na svou „velkou žeň“. Systematicky podněcovali oslabování Sjednocujícího principu paměti vytvářením vládnoucích systémů - vzdělání, vědy, manipulace potravinového cyklu, zdravotnictví, obchodu, médií, církve. Hlavním cílem jejich útoků byla žena, protože díky umění, které provozovala ve své laboratoři, Kuchyni, byla Alchymistkou a měla pod kontrolou tělo. Na Západě to nakonec vedlo k honům na „čarodějnice“ (vyvolaným inkvizicí). Přes pět milionů žen bylo mučeno nebo zaživa upáleno, aby se v lidech probudil strach. Pak převzala žezlo chemie. Tato reaktivní věda, používající deduktivní přístup, souvisí s rozbitím jádra, v němž je obsažena Paměť. Na hmotné úrovni to vedlo k vytvoření atomové bomby a děloha ženy se stala stále častějším objektem útoků: 1. antikoncepční piluky 2. potrat jako samozřejmá záležitost 3. běžně prováděný „císařský řez“ 4. umělé oplodnění 5. časté odstraňování dělohy a vaječníků 6. brzy se zavede umělá děloha 7. na základě toho vznikne klon s naprostou ztrátou oné Paměti potřebné k Návratu ke Zdroji. Také MÓDA napomáhá tomu, aby zničila ženské rozmnožovací orgány. Především oblast dělohy a ledvin se musí udržovat v teple. Dnes se i v chladném počasí tyhle partie bezostyšně obnažují. Ženy v dávných kulturách nosívaly kolem pasu šerpu a v Japonsku se nosil ozdobný pás obi, což není jen nějaká „tradice“, ale má za úkol chránit tak důležité rozmnožovací orgány. Prakticky všechny ženy, které se dnes řídí touhle podivnou „obnažovací“ módou, budou dříve nebo později mít tzv. „ženské problémy“ a budou náchylné k rakovině prsu. „Věda“ nepřinese řešení, protože NENÍ v zájmu vykořisťovacího systému, aby Tělo vytvářelo Svobodného Ducha. Lidé spíš naletí na jejich „zázrak“ založený na redukci Duše a konečném přetvoření člověka podle obrazu podřadného boha. Jejich cílem je anti-tvoření, proto se pěstuje bezmocnost i vůči nejprimitivnější formě života, viru.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

Claude Monet foto
Dorothy Nevill foto