Citáty o zlosti

„Moudří nehledají úniku ze života ani ze smrti, protože život jim nedělá vrásky a smrt nepřipadá zlá. Tak jako si při jídle nevybírají největší porci, ale nejchutnejší, netouží ani po nejdelším čase, ale trhají ty nejlahodnější plody.“

„Proto jsi básníkem, šťastný člověče, aby ses pokusil ze všeho hořkého a zlého vyčarovat nějakou smutnou krásu.“

„Na tomto světě jsou dva typy lidí - dobří a zlí. Ti dobří lépe spí a ti zlí se daleko radši probouzejí.“

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

„Pravda vyřčená se zlým úmyslem je někdy podlejší než všechny lži, které si lze vymyslet.“

„Pouze ti, kteří se mnou hladověli a stáli při mně, když jsem šel přes zlou dobu v určitém okamžiku v životě, budou jíst u mého stolu.“

„Dostaneš-li dobrou ženu, budeš výjimkou, dostaneš-li zlou, staneš se filosofem.“

„Svět je nebezpečné místo k životu, ne kvůli lidem, kteří jsou zlí, ale kvůli lidem, kteří s tím nic neudělají.“

„Někdy je skutečně tak zle, jak se zdá. Ale mám též důkazy, že občas něco dopadne ještě líp, než jsme se odvážili doufat“

„Dotaz novináře: „Jak se má člověk chovat, aby dosáhl vnitřního osvícení?“
Odpověď dalajlámy: „Dobře se najíst a pořádně se vyspat. Vstanete pak jako rybička a přejde vás zlost na celý svět.““

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Antisemitismus je jednou z největších příčin neštěstí lidstva. A vůbec ne proto, že ubližuje Židům, ale proto, že dovoluje hlupákům zlým blbcům, nečestným a špatným zbabělcům zbavovat se pocitu méněcennosti. Přitom méněcennosti, která je zasloužená a které se nikdy nezbaví. Antisemita je v podstatě nešťastný člověk. Antisemitismus nezpůsobují Židi, protože nejde vůbec o Židy. Neboť, jak řekl Sartre – nemýlím-li se -, kdyby Židé nebyli, antisemita by si je musel vymyslet.“

„Kozel nebezpečen zpředu, kůň zezadu, zlý člověk odevšad.“

„Udržovat v sobě zlost je jako chytit rozpálený uhlík s tím, že ho chcete po někom hodit, spálíte se jenom Vy.“

„Hněv překonávej srdečností,
zlé oplácej dobrým,
lakomého překonávej dary,
pravdou překonávej lháře.“

„Osobnost se vyvíjí v průběhu života z těžko znatelných nebo i neznatelných zárodečných vloh a teprve naše činy ukáží, kdo vlastně jsme. Jsme jako Slunce, které živí život na Zemi a plodí všelicos krásného, zvláštního i zlého: jsme jako matky, které nosí v lůně štěstí i hoře, o kterých nic nevědí. Zprvu nevíme, jaké činy nebo zločiny, jaký osud, jaké dobro a jaké zlo v sobě máme: a teprve podzim vyjeví, co zplodilo jaro, a teprve večer bude jasné, co ráno začalo.“

„Pravá Láska, to je znovuobnovení jednoty Duší. Milující člověk vidí v jiném spřízněnou krásu jeho Duše. Když člověk opravdu miluje, nevidí povrchní krásu, tím myslím, rozumovou a fyzickou krásu jiného člověka, jeho talenty, schopnosti, ale vnitřní krásu jeho Duchovní podstaty. V tomto případě začíná člověka vidět z úplně jiného úhlu pohledu. I u této osoby také probíhají podstatné změny. Představte si, že ještě nedávno se vůči vnějšímu světu choval agresivně. Najednou v něm někdo objevil nikoli zlého člověka, ale dobrého, uviděl ne jeho špatné vlastností, ale dobré. To znamená, že obrátil pozornost na jeho duchovní krásu, která v něm také je, ale nebyla v jeho mysli dominantní. Díky tomuto upřímnému pocitu, člověk začne nejenom rozkvétat, ale i se měnit k lepšímu, přebývat svým vědomím v poháru plném Lásky. Lidé, kteří chtějí jít duchovní cestou, by neměli ztrácet čas čekáním, že někdo někdy přijde a začne je upřímně opravdově milovat. Potřebujeme se naučit odhalit lásku uvnitř sebe - Lásku k Bohu, Lásku k Duši - a pak se to odrazí ve vnějším světě, dovolí to vidět lidi z hlediska jejich duchovní krásy. Je to vlastně mnohem blíže, než si dokážete představit.“

„Všechno je snazší, když jsme zlí.“

„Přemoci zlé návyky lze jen dnes, nikoliv zítra.“

„V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.“

„Zle zamilovat se neznamená mít rád. Člověk se může zamilovat a zároveň nenávidět. Pamatuj si to!“

„Žádná smrt nemůže být zlá, které předchází život dobrý.“

„Nebudu říkat neplakej, neboť ne všechny slzy jsou zlé…“

„Hlásám, aby se nekonaly zlé skutky, aby se nemluvila zlá slova, aby nebylo zlých myšlenek.“

„Jenom čas ti zjeví muže spravedlivého, zlého však poznáš za jediný den.“

„Člověk má rozum, aby rozeznával, a vůli, aby volil, cokoli je kde dobrého nebo zlého.“

„Nenávist je možno podnítit jak dobrými, tak zlými skutky.“

„Když pomyslím na to množství nepříjemných lidí, o nichž vím, že odešli na onen lepší svět, jsem si jist, že peklo vůbec nebude tak zlé.“

„Protože žiješ poctivě, nedbej na řeči zlých lidí.“
CUM RECTE VIVAS, NE CURES VERBA MALORUM.

„I kdybys i zlostí pukl, přes to budou lidé stále jednat stejně.“

„Smrt není zlá, co zlé je, to umírání je.“

„Člověk bývá zřídka dobrý nebo zlý celkově, většinou je "dobrým" v určitém vztahu a v jiném "zlým", nebo je "dobrým" za takových a takových vnějších podmínek a za jiných jednoznačně "zlým."“

„Dobrý člověk se bude bránit zlému systému celou svou duší…“

„Každý čin, ať dobrý, nebo zlý, každá myšlenka, slovo, vyzáří do prostoru, opíše kruh a vrací se zpátky do bodu, odkud vyšel. Toť karma.“

„Strach z nejhoršího vyléčí často zlé.“

„Jenom se vesele žeňte; dostane-li se ti žena dobrá, budeš vzácnou výjimkou, dostane-li se ti zlá, staneš se filozofem.“

„Na zemi totiž není nic tak zlého, co dobrem nemůže být pro druhého, a rovněž nic tak dobré tady není, co nemohlo by ve špatné se změnit.“

„Život není jenom samí slunce a duha je to hodně zlý a drsný místo a i když jsi sebesilnější stráží tě na kolena a nechá tě klečet když to připustíš nikdo nerozdává tak tvrdý rány jako život ale nejde o to jak inkasuješ jde o to kolik ran uneseš a přesto se znovu zvedneš kolik ran dokážeš přijmout ale nezastaví tě jenom tak se vítězí“

„S penězi není tak dobře, jako bez nich zle.“

„Optimismus je takový zažraný názor, že všecko je dobré, i když je to zlé.“

„Zahoď prášky, obvazy, mast, když je zle, je tu chlast.“

„Lepší dobře se oběsit, než zle oženit.“

„Žena je schopna všeho zlého z lásky, nikoliv z nenávisti.“

„Věřím na posmrtný život. Uvidím, co bude, až si mě Pán zavolá. Jestli tam přijdu a nenajdu tam nic, tak se vážně rozzlobím a budu zlý!“

„Co je většího či statečnějšího než čelit zlému osudu?“

„V srdci lidském je stálý boj dvou nepřátel: zlé vůle a dobroty.“

„Je to jako být zamilovaný do ženy. Může být nevěrná, může být zlá, může být krutá, ale na tom nezáleží. Když jí milujete, tak jí chcete, i když Vás zraňuje všemi možnými způsoby. Stejné je to se mnou a boxem. Může mě jakkoliv zraňovat, ale já ho miluji.“

„Když pes hryže kost, i na psa – přítele má zlost.“

„Jo, jo, dneska jsou moc zlé časy! Vždyť i mnozí bohatí mohou místo másla na hlavě nosit už jen margarín!“

„Když je mysl lidí zastřena zlostí nebo nenávistí, nemůže na ně dosáhnout žádný anděl“

„Proč? Proč dívka v roztrhaných šatech, ležící na krvavé posteli, vzlyká jméno viníka, ve chvílí když její rodiče nic netušící vcházejí do domu nalézajíc zneuctěné tělo jejich děvčátka…
Proč chlapec, kterého matka zavrhla, nutí slečny být mu nablízku a být mu osobou, kterou vždy tolik chtěl i když to znamená, že slečny křičí z posledních sil a poté ztichnou napořád…
Proč muž viní ze ztráty své milé jeho děti a v zlosti jeho pěst přistává na líci jeho dcery, přičemž praví:,, promiň“ pokračujíc v úderech do třesoucího se tělíčka jehož běloba chladí na duši, otočí se a na řadu příjde syn, který jen svou sestru chránil…
A proč osoba s dobrým srdcem je odtržena, pro svůj nedokonalý vzhled, když láska sršící jí z očí by zahřála všechny osoby v říši divů, při čemž by ji ještě půlka zbyla pro bytosti všeho druhu co by lásku potřebovaly a obětovala by svůj zrak pro slepou matku aby své dítě spatřila, svůj sluch pro stařenku, aby naposledy slyšela své blízké a svou řeč pro chlapce šeptajíc své:,, miluji tě“ jeho umírající přítelkyni.
Mnoho otázek a jen jedna odpověď…LÁSKA.
Někteří pro ní mnoho obětují, jiné tento pocit úplně zničí.
Tolik lidí by šťastnějších bylo, kdyby zatmění jejich srdcí ovadlo a radost by rozzářila jejich tváře.“

„Zlý člověk škodí sobě samému víc než škodí jiným.“

„Povaha nadutých a špatných lidí je taková, že v dobách dobrých jsou zpupné, ve zlých pak ponížené a pokorné.“

„Kdo miluje svou matku, nemůže být zlým člověkem.“

„Není zlých pravd. Jsou jen zlé skutečnosti.“

„Je bůh ochotný zabránit zlému, ale neschopen toho? Pak není všemocný.
Je schopen, ale neochotný? Pak je škodolibý.
Je jak schopný, tak ochotný? Pak, odkud se bere zlo?
Je jak neschopný, tak neochotný? Pak proč ho nazývati bohem?“

„Lépe jest dobře zemříti, nežli zle živu býti.“

„Měla by se konečně natočit pohádka o hodném boháči a zlém chudákovi.“

„Přátelství širokých vrstev lidu je pro vladaře nezbytné; neboť jinak se v dobách zlých nemá o koho opřít.“

„Faleš není zlá vlastnost, je to pouze maska, která zakrývá naši slabost.“

„Máte-li pocit, že se vám děje něco zlého, je to z vaší strany mylný výklad. Je to určitě požehnání v nějakém převleku.“

„Chceš-li dokázat nějakou pravdu, nerozčiluj se a nevyslovuj ani jediné zlé či urážlivé slovo.“

„Tak často slyšíme, jak lidé říkají: "Zlé časy, svízelná doba." Žijme dobře, pak bude i naše doba dobrá. My jsme ta doba. Jací jsme my, taková je doba.“

„Zlý člověk, když sám hyne, rád by celý svět zahubil.“

„Zlé časy vykřešou z některých lidí to nejlepší, a z jiných zase to nejhorší.“

„Muž nemůže potkat nic lepšího než ženu, pokud je dobrá a nic horšího, pokud je zlá.“

„Štěstí je dobré zdraví a zlá paměť.“

„Přemohl jsem krokodýla, přepral velrybu, medvědovi vyprášil kožich a lvovi dal přes hubu. Jsem zlý! Včera jsem spoutal blesk a zatknul hrom, zabil skálu a zranil kámen. Jsem tak strašný, že i lékům se ze mě dělá špatně!“

„V lásce je zlé dvojí - válka a mír.“

„Milosrdenství má být každému činěno, buď žid, pohan neb zlý křesťan.“

„Jsem optimista, neboť věřím, že není tak zle, aby se lidem nemohla říkat pravda.“

„Všechny dívky jsou dobré a krásné. Odkud se jen bere tolik zlých ženských?“

„Lidé jsou zlí, ale člověk je dobrý.“

„Největší zlo, jímž trpí svět, není síla zlých, nýbrž slabost dobrých.“

„Upravovat život jiným lidem ti připadá lehké, vždyť když ho upravíš špatně, nebude zle tobě, ale jim.“

„Znám mnoho jednotlivců, kteří mají hodně velký majetek, a přesto se pokládají za tak chudé, že se nevyhýbají žádné námaze a žádnému nebezpečí, jen aby si dopomohli k ještě většímu bohatství… Takové lidi hluboce lituji, protože jsou stiženi velmi zlou nemocí.“

„To zlé ve svém osudu nikdo znát nemusí. To hezké ano, protože víra v to, že přijde, nám pak smutné chvíle pomáhá přežít. Copak není pravda, že každý mrak má stříbrný okraj?.“

„Je ti zle a seš unavenej z toho, že je ti zle a seš unavenej?“

„Zlé slovo poraní víc než ostrý meč.“

„Nic není špatné tak, tak zlé, tak marné, aby to nebylo i blahodárné, aniž co dobré, aby zneužito se nezvrhalo v ohavnost, až líto.
V ohavnost se tak někdy mění ctnost a ve ctnost, tím co koná, ohavnost.“

„Když pozoruji, jak jsou lidé zlí, nikdy se tomu nedivím, ale často se divím, že se nestydí.“

„Nemoc je zlá, ale horší je hrůza vyvolaná pohledem na nemoc druhých.“

„Nepřišel jsem na tento svět, abych ho učinil tím nejlepším místem pro život, ale abych v něm žil v dobrém nebo špatném. Každému je souzeno dělat jenom něco, protože nikdo nemůže dělat všechno. Důležité je, aby nikdo nedělal nic zlého.“

„Není nic snazšího než odsoudit zlého člověka. A není nic těžšího, než mu porozumět“

„Válka není pohádka, v níž všichni zlí hynou a všichni hodní jsou zachráněni. Smrt si v ní nevybírá jen spravedlivou daň na těch, kdo na svůj vrub prolili nevinnou krev.“

„Protož věz, že člověka zlého máš milovati, ale zloby jeho nemilovati.“

„Život je krutý a zlý, ale smrt je osvobození. Osvobodí tě od všeho zlého a zbyde s tebe jen pouhá iluze.“

„Přemýšlejme o tom, jak se chováme, protože se stáváme svou vlastní obětí. Když se chováme špatně, všechno se nám ve zlém vrací.“

„Za nic na světě si člověk nemůže přát znásobení bolesti. Když jde o bolest, může si člověk přát jediné: aby přestala. Nic na světě není tak zlé, jako fyzické utrpení. Tváři v tvář takové trýní není hrdinů, není hrdinů,…“

„Východ slunce netrvá celé ráno,
průtrž mračen netrvá celý den.
Zdá se, že má láska vstala a odešla bez varování,
ale navždy to nebude tak zlé.
Všechno musí pominout,
všechno musí zmizet pryč.“

„Zlý je ten, kdo je dobrý k zlému, dobrý je ten, kdo je přítelem dobrého.“

„Dobrý princip zplodil řád, světlo a muže. Zlý stvořil chaos, temnotu a ženy.“

„Národ bez vědomí národnosti podobá se člověku neznajícímu citu pro čest. Můžeť nebýti zlým, ale k velikým obětem a činům, jež rozehřívají srdce lidská, málokdy schopen bývá.“

„Všechna zloba pochází ze slabosti; dítě je zlé jen proto, že je slabé; učiňte je silným a stane se dobrým; ten, kdo by mohl vše, nedělal by nic zlého.“

„Kdo se aspoň stokrát nepřistihl, jak se dopouští zlého a pošetilého skutku jen a jen proto, že ví, že nemá?“

„„Opravdová láska“ – to je velkorysý vnitřní dar, který dává jeden člověk druhému ze svého přebytku hlubokých pocitů. Takovou lásku můžeš darovat, pokud zapomeneš na sebe. Přesně o takové lásce se říká, že „dlouho trpí, odpouští, nezávidí, není pyšná, nemyslí jen na sebe a nepřeje nic zlého““

„Nedostávám žádné dopisy od teploušů, ale mám dopisy od lidí, kteří tvrdí, že vypadám dost zle.“

„Kde je stáří zlé, tam se mládí nic dobrého nenaučí.“

„Zdravím své přátele, obdivuji své nepřátelé a také věřím v karmu. Proto své nepřátelé považuji za své známé a nepřeji nikomu nic zlého nýbrž věřím spravedlnosti.“