Citáty na téma dveře

„Život je někdy velmi skoupý, uplynou dny, týdny, měsíce a roky, aniž člověk zažije něco nového. Ale pak se otevřou dveře a dovnitř se vřítí lavina. V jednu chvíli nemáte nic, a najednou máte víc, než dokážete přijmout.“

„Učitel ti může otevřít dveře, ale vstoupit do nich musíš ty sám.“

„Délka minuty závisí na tom, na které straně dveří od záchodu se nalézáš.“

„Pravděpodobnost, že panty u domovních dveří budou skřípat, je přímo úměrná tomu, jak pozdě přijdeš domů.“

„Celé lidstvo žije v otroctví. Každá víra je otroctví; každé náboženství, každý kostel, každá synagoga, každý chrám není nic jiného než vězení s otevřenými dveřmi. Dveře jsou záměrně otevřené, aby ve vás vyvolaly iluzi, že nejste ve vězení.“

„Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí. Co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá.“

„Lhostejnost k druhým a lhostejnost k osudu celku je přesně tím, co otevírá dveře zlu.“

„Vítá-li tě dítě už ve dveřích polibkem, počítej do deseti a potom se podívej, co je rozbité.“

„Když ti žena přibouchne dveře před nosem, určitě ti nechá pootevřené okno.“

„Snažte se dělat věci nejlépe na světě a svět si vyšlape cestičku k Vašim dveřím.“

„Až kvůli štěstí projdeš celý svět, zjistíš, že stálo před tvými dveřmi.“

„Nepotřebuji tě, ale chci tě.
Nemám prázdnotu, mám prostor pro činy.
Neočekávám od Tebe, že mě uděláš šťastnou, jsem šťastná z Tvé radostí a úsměvu.
Nemusíme se milovat jako blázni, nejsem Tvá a Ty nejsi můj.
Jsem úplná i bez Tebe a Ty jsi beze mě taky úplný.
Neumřu, pokud odejdeš, a Ty budeš šťastný, i kdybych odešla.
Nejsi zodpovědný za mou osobní spokojenost.
Přijímám Tě jako své zrcadlo a posla a nabízím Ti své oči, aby ses v nich také našel.
Jsme dva krásné a vzácné vesmíry, úplné, dokonalé, připravené vytvářet nové světy.
Nejsem bez tebe osamělá a Ty nejsi beze mě ztracený.
Nebudeme zavírat dveře a okna jen proto, abychom byli vedle sebe a nemohli svobodně létat.
Vážím si Tvé i mé svobody, každého dne našeho výběru.“

„Když se jedny dveře štěstí zavřou, otevřou se jiné. Často ale na ty zavřené dveře hledíme tak dlouho, že si nevšimneme těch, které se pro nás otevřely.“

„Jdi za svým snem a Vesmír ti otevře dveře tam, kde dřív byly pouze zdi.“

„Vždycky si musíme uvědomit, kdy se nějaká etapa uzavírá. Ukončit cyklus, zavřít dveře, dopsat kapitolu - nezáleží na tom, jak to nazveme, důležité je považovat za minulost životní okamžiky, které už skončily.“

„Smích je branou a úsměv dveřmi, kterými může do člověka vklouznout mnoho dobrého.“

„Kdykoli vyjdu ze dveří, narovnám se, nesu hlavu hrdě vzhůru a zhluboka se nadechnu. Dopřeji si doušek slunečního svitu, pozdravím své přátele s úsměvem a mám srdce na dlani. Neobávám se, že bych byl nepochopen a neztrácím ani minutu tím, že bych přemítal o svých nepřátelích, soustředím se na to, čeho chci dosáhnout, a aniž bych ztrácel směr, zamířím rovnou ke svému cíli. Myslím na velké a vznešené věci, kterých chci rád vykonat, a pak, jak budou plynout dny, docela mimoděk využiji, všechny příležitosti, které vedou k naplnění mých cílů, právě tak jako bere mořský korál z přílivu a odlivu svou sílu k životu. Představuju si, jaký chci být: schopný, svědomitý, užitečný, a samo myšlení mě přemění k tomu obrazu… Pamatuji si že myšlenka vládne tělu. Zachovávám si správné duševní rozpoložení, jsem odvážný, upřímný a milý. Správně myslet znamená totéž, co tvořit. Všechny věci přicházejí skrze naše touhy a naše upřímné modlitby jsou pak vyslyšeny. Stáváme se tím, nač se naše srdce pevně upnulo v představách. Narovnám se a nesu hlavu hrdě vzhůru. Jsme samými bohy v zárodku.“

„Pokud příležitost neklepe, postav dveře.“

„Znič strach a obavy, ničeho se neboj a otevři nové možnosti, jen tak budeš moci vidět jasně, co je před tebou. Seber si z minulosti to nejlepší a potom ji nech navždy rozplynout v mysli. Je to jako zavřít dveře a otevřít okno. Dýchej volně celým tělem, ať máš mysl klidnou, prázdnou, čistou jako zimní vzduch.“

„Pochvala znamená dveře k přátelství.“

„Jsem pyšný na to, že jsem pomohl otevřít různé dveře. Všechna ta turné, cestování po světě - vidíte, jaký vliv hudba má. Když se rozhlédnete z pódia na stadion, kam až dohlédnete vidíte lidi. Je to ten nejnádhernější pocit, ale přichází s bolestí. Stojí za tím hodně bolesti“

„Když muž otevře ženě dveře auta, je nové buď auto, nebo žena.“

„Srdce mé stále po lásce prahne, nikomu však již nevěřím. Když někdo ke mně ruce své vztáhne, ustoupím bojácně ke dveřím.“

„Nejlépe zavřené dveře jsou ty, které můžeme nechat otevřené.“

„Krása bez dobrého srdce je jako dům bez dveří, loď bez větru, pramen bez vody.“

„Je to zákon života - jakmile se před námi zavřou jedny dveře, otevřou se jiné. Ale tragédií je, že pořád hledíme na ty zavřené a nevšímáme si těch otevřených.“

„Stálo mi to nakonec za to? Kriste Pane. Jak se mi ten život nenávratně změnil. Jakoby byl poslední letní den a já stál venku v zimě a nemohl najít dveře zpátky. Budte si jistí, že bolesti jsem si v životě užil víc, než dost. Většina lidí spřádá velký plány a život jim zatím uplyne. Já jsem za svůj život rozdával srdce na všechny strany. A ted mi ho k životu už moc nezbývá. Ale usmívám se, protože vím, že moje ctižádost byla mnohem větší, než můj talent. Ted už na mě žádný bílý koně, ani krásné dámy nečekají.“

„Flirtování jsou dveře, za kterýma čeká sex.“

„Jsou věci známé a věci neznámé a mezi nimi jsou dveře.“

„Nejsem na tebe naštvaný. Jsem jen smutný. Ty jsi zavřená v tvém malém světě a když se snažím zaťukat na dveře, na sekundu se podíváš ven, ale pak se zase vrátíš zpátky.“

„Čekáte-li telefon, zazvoní, jakmile za vámi zapadnou dveře.“

„Rozvod je třísknutí dveřmi.“

„Než za sebou práskneš dveřmi, ověř si, z které strany je klíč.“

„Dveře budou otevřeny těm, kteří jsou dostatečně odvážní, aby zaklepali.“

„Přichází-li chudoba dveřmi, prchá láska oknem.“

„Lidé lidem dveře otevírají.“

„Šance zaklepe na dveře častěji, než si člověk myslí, ale většinou není nikdo doma.“

„Neztrácejte čas mlácením do zdi a doufáním, že se přemění na dveře.“

„Když jsou jedny dveře zavřené, tak mnohem víc je jich otevřených.“

„Stateční muži bouchají dveřmi, když přicházejí do domu, a zbabělci jen když odcházejí.“

„Když zamkneš dveře před všemi omyly, zůstane za nimi pravda.“

„Poslouchej, skutečná poezie nic neříká, jen zaškrtává možnosti. Otevírá všechny dveře. Můžeš projít jakýmikoliv, které ti vyhovují.“

„Kdyby byly dveře vnímání očištěny, vše by se člověku jevilo takové, jaké je, Neskonalé. Neboť pokud se člověk uzavře, vidí všechny věci pouze úzkou skulinou ze své jeskyně.“

„Staré klíče neotvírají nové dveře. Jestli chceš být šťastný, musíš přestat žít v minulosti.“

„Četba jsou otevřené dveře do kouzelného světa.“

„Uzavřel jsem před omylem dveře svojí duše. Pravda řekla: „Jakpak já teď dovnitř dostanu se?““

„Jestliže se vracíš domů a už ode dveří slyšíš vyzvánění telefonu, je 99% pravděpodobnost, že přestane zvonit ve chvíli, kdy ho zvedneš.“

„Nejde o to, jít hlavou proti zdi, nýbrž o to, najít očima dveře.“

„Když jsem otevřel dveře, bylo mým prvním dojmem, že u nás hoří, neboť místnost byla tak plná kouře, že stolní lampa jen matně prosvítala. Když jsem vstoupil, mé obavy se arci rozptýlily, neboť kouř, jenž mě začal rdousit a způsobil mi záchvat kašle, byl čpavý dým silného hrubého tabáku. Za namodralým mrakem jsem nejasně rozpoznával mlhavé obrysy Sherlocka Holmese.“

„Vešla mu do srdce dveřmi jeho očí, vešla tam celičká a dveře se za ní zavřely.“

„Možná že veškerá poezie není ničím jiným než hledáním klíčů - k sobě i k blízkým srdcím, ke kořenům lidskosti. Ke třinástým dveřím, za kterými najdeme sami sebe.“

„Někteří členové strany a funkcionáři během listopadových událostí, včetně bývalého předsedy KSČM J. Svobody, podporovali opozici v době, kdy strana usilovala cestou přestavby o potřebné změny a překonání nedostatků a po 17. listopadu projevovali náramnou radost, že byl za jejich účasti svržen „totalitní“ režim. Tito lidé se, ať již v myslné představě, že pomohou socialismu, anebo se zlými úmysly, spojili s jeho nepřáteli. Nelze jim odpustit, s jakou aktivitou a servilností vůči strůjcům státního převratu se podíleli na hanobení revoluční minulosti a restauraci kapitalismu. Zazářil mezi nimi Valtr Komárek. Tento někdy až servilně se nám podbízející ředitel Prognostického ústavu ČSAV měl otevřené dveře k většině vedoucích představitelů strany a vlády. Aktivně se podílel na vypracování cest dalšího sociálně ekonomického rozvoje. Analýzy a návrhy vycházející z Prognostického ústavu, jemuž jeho kritici říkali „Jakešova věštírna“, byly vedením strany využívány. Proto bylo pro mne a nejenom pro mne překvapující, jak se tento „prominentní“ ředitel stal v listopadu předním kritikem socialismu a hlavním licoměrným žalobcem vedení strany, které nazval „mafií“. Skutečnost ovšem byla taková, že pokud lze vůbec mluvit o nějaké mafii, pak fungovala především v Prognostickém ústavu v čele s V. Komárkem. Svědčí o tom, že z jeho nepočetných řad vzešli vedle Komárka Klaus, Dyba, Dlouhý a další, kteří stanuli ve vysokých vládních funkcích a dnes navlékli dresy různých politických stran. Patří mezi ně nemálo bývalých členů a funkcionářů KSČ, kteří byli po roce 1968 vyloučeni nebo vyškrnuti. Jejich přisluhování V. Havlovi a jiným představitelům dnešní moci, jejich neochota či zbabělost postavit se na stranu socialismu třeba – jak kdysi uváděli – „s lidskou tváří“, zcela jasně odhalily jejich „pravou tvář“ a jejich skutečné úmysly, které se už dnes – na rozdíl od roku 1968 – nesnaží zastírat.“

„Je to, jako by Descartes svým výrokem, že zvířata jsou jen stroje, omámil celou evropskou civilizaci. Jako hospodyně, která má zameteno, hledí aby byly dveře zavřené a žádný pes nevběhl a neznečistil její dílo, přesně tak dozírají evropští myslitelé nad tím, aby v etice nepobíhalo žádné zvíře.“

„Nikdy nezapomínejte, že takový smích, který zaklepe u vašich dveří a zeptá se: "Smím vstoupit?", není pravý smích. Nikoli! Smích je král a dostaví se, kdy a jak se mu zlíbí. Nikoho se neptá, neohlíží se na vhodnost okamžiku. Prostě řekne: "Jsem tu.“

„Když tomu věnujeme patřičnou pozornost, může se z každé činnosti stát okno do vesmíru a dveře k porozumění.“

„Kde se hodně pije, žere, tam otvírá nemoc dveře.“

„Láska je jediným klíčem, který dokáže otevřít všechny dveře.“

„Stáří je nezvaná návštěva, o které si myslíme, že je hodně daleko a ona si za dveřmi čistí škrpály na naší rohožce.“

„Věřím, že lidskou svobodu lze vyjádřit jedním slůvkem, které slouží jako cihlička přidržující dveře existence dokořán - možná.“

„Vpíjím se do své tmy očima rudýma/ noc říká, že je den? Znám lepší lhářku…/ ta ale odešla… Nechápu kudyma/ vždyť nemám dveře! Jen čtyři zdi nářků“

„Ve vesmíru jsou věci, které jsou známy, a věci, které nejsou známy, a mezi nimi jsou dveře.“

„Dělat z jednoho uhození otázku manželství či rozvodu, je jako ničit celý život vzdělaného člověk proto, že bouchl dveřmi. Chuďas nemůže často bouchnout dveřmi dílem proto, že by se jeho vzorný domek sesypal, ale spíše proto, že nemá, kam by šel. Neboť jeho obydlí nebyl dosud připojen kuřácký salón, ani kulečníkový sál nebo salón pro hudbu.“

„Hvězdy bohatě odměňujte a těm, kteří podávají slabý výkon ukažte dveře.“

„Neustálé hromadění majetku jednou třídou lidí by způsobilo velké příkrosti, zbídačení a ponížení druhé třídy lidí. Kdyby se moci zámožných nějakým způsobem nečelilo, stala by se neomezenou, a chudý, ač má v očích Božích stejnou cenu, by byl svými bohatšími bratry pokládán za méněcenného a podle toho by s ním i jednali. Pocit takového útlaku by vyvolal hnutí v chudší třídě. Zavládl by v ní pocit beznaděje a zoufalství, který by vedl ke zkáze mravů společnosti a otevřel dveře zločinům všeho druhu.“

„Moje filmy přitahují ty diváky, kteří ještě nezabouchli dveře za svým dětstvím a nenechali si pragmatickou civilizací vymlátit z duše imaginaci.“

„Noční můry jsou dveře, otevřené nad temnými otvory do pekel, které si vláčíme všude s sebou – a které se většinou snažíme potlačit.“

„Je jedna černá věž, kde žije divá zvěř. V té věži není oken ani dveří. Nikdo nemůže dovnitř ani ven. Na vrcholu je klec, jejíž mřížoví je z kostí. Z té klece hledí ke slunci uvězněný duch. Tou věží je mé tělo, klecí je má lebka, ten duch, co si pro útěchu prozpěvuje, jsem já.“

„Život je plný dveří, které nejdou otevřít, když klepete, a zároveň je tam plno otevřených dveří, o které nestojíte.“

„Budoucnost nám tluče na dveře a všem idejím – s výjimkou těch předsudečných – bude dána příležitost, aby se projevily, a lidé je zhodnotí. Vše zbytečné zmizí.“

„Neustále naivně vycházíme z domněnky, že jsme jedinými pány ve svém vlastním domě. Naše chápání si proto musí nejdříve zvyknout na myšlenku, že i ve svém nejintimnějším duševním životě žijeme v jakémsi domě, který má přinejmenším dveře a okna do světa, jehož předměty a obsahy na nás sice působí, ale nepatří nám.“

„Existuje jistý druh vedoucích, kteří jsou známí svým "Moje dveře jsou vždycky otevřené" a bylo by pravděpodobně lepší utlouci se vlastním životopisem než pro ně pracovat.“

„Můžu ti jen ukázat dveře, projít jimi už musíš sám.“

„Pracovitost zavírá dveře neřesti.“

„Žádné dveře domu nepřiléhají tak těsně, aby jimi neproklouzla dovnitř láska.“

„Pravda se někdy dost načeká, kterými dveřmi ji pustí dovnitř.“

„Ženy jsou jako španělské domy: mají mnoho dveří a málo oken. Je snažší uniknout do jejich srdcí, než do nich nahlédnout.“

„Když se ti v střídmosti, radosti a klidu žít podaří, zavřeš tím své dveře lékaři.“

„Zavřeli jsme dveře, aby nevešel omyl, ale jak má teď vejít pravda?“

„Rozesměj publikum! Zažeň jeho nudu. A nebude-li si tě vážit a zapomene na tebe ve chvíli, kdy projde dveřmi, nevadí.
Lidé vždycky zapomínají na ty, kdo pro ně něco udělali.“

„Je smutné pozorovat, že svět není schopen žít v míru, zvláště nyní, když se připravujeme na vánoce. Svědčí o tom i skutečnost, že mnohé země svátky Kristova narození prostě vymazaly. Je pár dní volna, lidé si přejí pěkné svátky. Pěkné svátky bez Ježíše ale žádné svátky nejsou. Nevidíme-li původ vánoc v Kristově narození, přivádí nás to jen k lhostejnosti. Jsme schopni vánoce slavit jídlem a pitím, jinak by to nebyla pořádná oslava. Kde ale zůstal Kristus, jediný orientační bod ve světě, propadajícím se do materialismu a hledajícím zlato namísto Boha? Posledním hlasem morálky jsou papežovy výzvy. Jsou důležité, protože tlučou na dveře našeho svědomí a nutí nás uvažovat lidsky, a nikoliv materialisticky.“

„Sebevražda patří ke zločinům, jež je třeba jednoznačně odmítnout: že člověk za sebou zase zavře dveře, které rozevřel: to je nemožné: pokračovat tak, že odumřeme, otupíme a odumřeme.“

„Bůh miluje nedočkavce, ty, co tlučou, bouchají, kopou do dveří, protože chtějí vidět Boha, protože věří, že on s umanutostí jemu vlastní chce to samé, a dokonce jako první.“

„Když Satan nemůže dostat veliký hřích, vpustí malý, jako zloděj, který jde a nalezne všechny okenice potáhlé železem a zevnitř zavřené. Nakonec uzří malé okýnko v komůrce. Nemůže se dostat dovnitř, a tak tam pustí malého chlapce, aby mohl jít okolo a otevřít zadní dveře. Tak ďábel vždy s sebou nosí malé hříchy, aby šly a otevřely mu zadní dveře, a my ten jeden pustíme dovnitř, řka: „Ó, ten je jen malý.“ Ano, ale jak se ten malý hřích stane zkázou celého člověka!“

„Udělal snad něco, co mi otevřelo dveře, které jsem zase s bouchnutím zavřel?“

„Nikdo na celým světě není takovej, jak o sobě tvrdí, když zaleze domů a zamkne za sebou dveře. Nikdo. A jeden o druhým si může myslet, co chce, ale neví nic… Můžeš znát nanejvýš tak sebe. A i potom, když uvidíš svý pravý já, tak se musíš odvrátit a koukat jinam. (Dvanáctá oběť) /Charlotta99/“

„Dveře mezi životy, které jsme mohli vést, a životy, které jsme vedli, se nám zabouchly před nosem.“

„Ani u nás se moc dlouho neohlížíme.
Jdeme prostě dál, otevíráme nové dveře a děláme nové věci, protože jsme zvědaví. A zvědavost nás vede po neprobádaných stezkách.
Jdi prostě dál“

„Dejte mi knihy, francouzské víno, ovoce, pěkné počasí a trošku hudby, která hraje z dveří někoho, koho neznám.“

„Zažil jsem,“ píše hrabě, „že chytří lidé mohou zhloupnout, že z moudrých lidí se mohou stát pošetilci, z pravých proroků lháři, z těch, kdo milovali pravdu, lidé falešní. Žádná z lidských ctností na tomto světě není stálá kromě jediné: kromě pravé zbožnosti. Víra nás nemůže zklamat, protože nám na tomto světě neslibuje nic. Opravdově věřící člověk nás nezklame, protože nehledá na světě žádné výhody. Uplatněno na životy národů to znamená: Tyto národy marně hledají takzvané národní ctnosti, které jsou ještě pochybnější než ctnosti individuální. Proto nenávidím národy a národnostní státy. Moje stará vlast, monarchie, byla velkým domem s mnoha dveřmi a s mnoha místnostmi pro mnoho druhů lidí. Tento dům byl rozdělen, rozpolcen, zničen. Nemám tam už co pohledávat. Jsem uvyklý žít v domě, nikoli v kabinách.“

„Mám klíč od mého hradu ve vzduchu, ale zda dokážu odemknout dveře, se uvidí.“

„Myslíte si, že ty trampoty jste vy, ale vy jste na ně lék, myslíte si, že jste zámek na dveřích, ale jste klíč, který je otevře.“

„V případě neúspěchu, je důležité najít tajné dveře do nového života.“

„Vůle k vítězství, touha uspět, snaha naplno využít svůj potenciál... to jsou klíče, které vám odemknou dveře k osobní dokonalosti.“

„Neopouštěj hospodu dokud čepují, neopouštěj téma, dokud je aktuální, neopouštěj ženu u domovních dveří.“

„Civilizace dveřmi vyhnala bigamii, která se oknem vrátila jako prostituce.“

„Největší překvapení - za dveřmi s nápisem "úředně uznaný génius" najít génia.“

„Dveře otvíráme mnohým, srdce málokomu.“

„Člověk vyžene svou náturu dveřmi a ona vleze za ním oknem.“

„Láska jsou dveře, jimiž můžete opustit čas.“