Citáty na téma mistr

„Veselý člověk je mistrem své duše.“

„Člověk je učeň, bolest je jeho mistrem. Nic se nenaučíš bez mistra.“

„Nenáviděl jsem každou minutu tréninku, ale vždy jsem si říkal: Teď protrpíš trénink a žij zbytek života jako mistr.“

„I mistr tesař se někdy utesne.“

„Touha po penězích ponižuje velké mistry, ba i umělecké řemeslníky, na obyčejné chamtivce.“

„Špatný žák, který nepřevyšuje svého mistra.“

„Veškeré vědění má každý člověk v sobě. Nikdo tě nemůže nic naučit, je to omyl. Do půlky života se učíme nesmysly a pak se je druhou půlku života odnaučujeme a zjišťujeme, že jsme se naučili úplné hovadiny, které nám vlastně překážejí v normálním životě, v radosti. Každý duchovní mistr ti řekne – Nemohu tě nic naučit, mohu tě jenom odnaučit… Nic ti nemohu dát, vše už máš v sobě.“

„Vycházelo se přitom ze zcela správného předpokladu, že ve velké lži je ukryt určitý faktor věrohodnosti, a že široké masy daného národa se v nejhlubším jádru svého srdce zkazí snadněji, než že by se vědomě a úmyslně staly nedobrými, pročež ve své primitivní prostotě citů padnou velké lži za oběť snadněji, než malé, neboť samy zřejmě občas k malým lžím sahají. Podobná nepravda jim vůbec nepřijde na mysl, a ani příště neuvěří v možnost tak nehorázné drzosti hanebného překrucování… Největšími znalci těchto možností použití lží a pomluv byli vždy Židé. Vždyť i jejich celá existence je vybudována na jedné obrovské lži, totiž že se u nich jedná o náboženské bratrstvo, zatímco seto točí kolem jedné rasy. Jako taková ukřižovala jednoho z největších duchů lidstva s navždy platnou větou fundamentální pravdy: nazval je "největšími mistry lží". Kdo toto není schopen rozpoznat, nebo to rozpoznat nechce, nebude už nikdy na tomto světě schopen pomoci pravdě k vítězství.“

„Můj mistr říkával: Nepotřebuješ nic k tomu být šťastný. Potřebuješ něco k tomu být smutný.“

„Nejlepší vzdělání, které můžete dostat, je pozorovat opravdové mistry při práci.“

„Mistr na výmluvy bývá málokdy ještě mistr v něčem jiném.“

„Na tebe národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti nemohu, nýbrž tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, dědicem činím.
Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český! A pro tuto naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích svých zdědila:
Napřed milost k pravdě Boží čisté, kterouž nám před jinými národy prvé službou Mistra Jana Husa našeho ukazovati začal Pán.
Druhé, poroučím tobě horlivou žádost k vyrozumívání vždy plnějšímu a jasnějšímu té pravdy Boží, abys znajíc Hospodina hojněji jej poznávati se snažovala. A poněvadž Pán náš Písma svatá zpytovati poručil, odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou.
Třetí, poroučím obzvláště také milost (lásku) k církevnímu řádu a milostné té kázni, kteráž mezi dítkami Božími býti má a musí.
Čtvrté, odevzdávám horlivost k sloužení Pánu Bohu a k sloužení jemu jedním ramenem.
Páté, odevzdávám tobě také a synům tvým snažnost v pulérování (tříbení), vyčišťování a vzdělání milého našeho a milostného otcovského jazyka.
Šesté, odkazuji tobě mládeže lepší, pilnější a zdárnější cvičení, nežli bývalo.“

„napsáno po osmém pivu, kdy mistrova mysl již lehce ochabovala“

„Často jsem se ptával, kdo to je ninja. Můj mistr mi pověděl, že ninja je ten, kdo vytrvá.“

„Je to mistr. Neviděl jsem, že by někdo uměl vyprávět příběh jako on. Nikdy nenatočí scénu jen proto, že je zajímavá nebo nějak příjemná. Vždy uvažuje o příběhu, o tom, jak to zapadá do sebe.“

„Říkáte konečně, že jsme pod komandem Moskvy a že si tam chodíme pro rozum. Vy jste pod komandem Živnobanky, Petschka, Weimanna, Preise, vy jste pod komandem Společnosti národů, to jest společnosti imperialistických dravců, a vy si chodíte pro rozum k Petschkům, Weimannum, Rotschildům a Preisům, abyste se naučili vydírat pracující lid ještě lépe než dosud. A my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry… Přejde vás smích! .“

„Ty jsi svým vlastním pánem a mistrem. Tvoje budoucnost záleží na tobě samotném.“

„Byl krásný slunečný den ale mistr si dal oběd a pivo a ve spánku přemýšlel jaké krásné dílo vytvoří.“

„To, co je důležité, je ta naděje, mistře. To je velká součást víry. Dejte lidem sklenici džemu teď a oni si sednou a snědí ji. Konec. Slibte jim tu sklenici do budoucna, a ona je udrží na nohou navěky.“

„Drbna je ta, kdo s Vámi mluví o jiných lidech. Nudný je ten, kdo Vám vypráví o sobě. Mistr konverzace je ten, kdo s Vámi mluví o Vás.“

„Abys byl velkým mistrem, musíš uvěřit, že jsi nejlepší. Pokud nebudeš nejlepší, tak dělej, že jsi nejlepší…“

„Kdo si svého mistra váží, na toho hlad nedoráží.“

„Muž jehož si neváží mistr, a mistr, jehož si neváží ředitel, a ředitel, jehož si neváží firma, musí hledati chybu ne ve firmě, nýbrž sám v sobě.“

„Duchovní mistři všech tradic se už odedávna shodují v tom, že přítomný okamžik je bránou do sféry duchovna.“

„Byl jsem blízko smrti, jako nikdy předtím. Přijeli jsme do Manilly s Frazierem jako dva mistři a odjížděli jsme jako dva staříci.“

„Dílo prozradí svého mistra.“

„Mistr loutkař zahraje dobré divadlo i s kusem hadru, ale špatný loutkař nezahraje dobré divadlo ani s nejšpičkovějším kašparem na světě.“

„To, co housenka nazývá koncem světa, mistr nazývá motýlem.“

„Nedopustíme aby nás moc zastavila. Jsme mistři v našem nenásilném hnutí co odzbrojuje policejní síly; oni nevědí, co dělat.“

„Vítej zlatý hattricku, jsme po třetí za sebou mistři světa!!!“

„Víte co mají diktátoři společné? Jsou mistři v řečnictví a slibování lepších zítřků.
Víte co mají ovce ve stínu diktátorů společné? Věří jim ty lepší zítřky.“

„Teď to povím vznešeně; kdo chce být mistrem musí namáčet své pero v pravdě. Ničím jiným už nepřekvapí.“

„Každého to mistra hněte, jiný-li se do řemesla plete.“

„Pravda bez pozlátka, pravá demokracie nedvořící se mocným a nezdůrazňující vlastní velikost oproti „nižším“, sebevědomí Vyvoleného bez ješitnosti, nejhlubší cit bez sentimentálnosti, nevýslovná radost z práce, čistý a prostý poměr k Bohu a lidem, to byly vlastnosti jeho duše. A stálý tvůrčí neklid! Vidím Mistrovu ruku, která neustále, někdy i během přestávky v rozmluvě, nepokojně hraje na kabátě, jakoby na piáně. Zdálo se, že myslí jen hudbou.“

„Pomocí šachů jsem si vypěstoval charakter, učí objektivitě, velikým mistrem se může člověk stát jedině tehdy, pozná-li své omyly, chyby a vady. Stejně tak je tomu i v životě.“

„Mistr Časnačaj měl skutečně oslňující mysl, ale oslňující jako popraskané zrcadlo-nádherné obrazce a duhový lom světla, ale v konečném výsledku přece jen něco, co bylo polámané.“

„Lidé jsou mistry svého vlastního osudu. Vždy se mohou dopustit týchž omylů. Vždy mohou utéci od toho, co si přejí a co před ně život šlechetně staví.“

„Nejsem hrnčíř a nejsem ani hrnčířské kolo, jsem hrnčířská hlína; není snad ale krása tvaru právě tak závislá na vlastní kvalitě hlíny, jako na kole a schopnostech Mistra?“

„Jestli děláte něco dobře, dělejte to lépe. Buďte odvážní, buďte první, buďte mistry.“

„Potrava pochází ze Stvoření. A Stvoření vychází ze Stvořitele. Kdo má pod kontrolou potravu, má pod kontrolou náš vztah ke Stvořiteli, podle jehož obrazu jsme byli stvořeni. „Zprostředkovatel“ se nás nyní snaží přetvořit (klonováním) podle svého obrazu formou mentálních, genetických a jiných manipulací. Už máme umělou dělohu, krev (získanou z umělé stravy), umělé sperma, oplodnění, umělý porod (císařským řezem), umělé srdce, umělý mozek (počítač), způsob „života“ (vydělávání na „živobytí“ na úkor žití), umělou identitu (nakonec naimplantovaný mikročip) a smrt (oběť ve jménu „vědy“). Tohle všechno nám posloužilo jako nástroj k tomu, abychom byli schopni zaujmout k závěrečné otázce „BÝT“ či „NEBÝT“ zodpovědný postoj. Nyní musíme „NEBÝT“ změnit na „BÝT“ a stát se Pány a Mistry Sebe samých. To je ten nejzásadnější princip Seberealizace. V pozemské škole Velkého Mystéria se pro nás nyní otevírá poslední semestr k jejímu absolvování. Cílem Revoluce Jednoho srdce je dát na poslední otázku, „BÝT“ či „NEBÝT“, tu nejlepší odpověď. „JÁ JSEM“ znamená být úplně odevzdaný Stvořiteli. Velký experiment nám nabídl zkušenost „NEBYTÍ“. Teď jsme schopni poznat ony dvě extrémní možnosti, aby se Plán, kterého jsme se rozhodli být součástí, mohl naplnit prostřednictvím Lidského potenciálu, spočívajícího ve SVOBODNÉ VŮLI. Tím Plánem je učinit Zemi PORTÁLEM Míru ze svého NITRA. Revoluce Jednoho srdce vychází ze zodpovědnosti samostatně obnovit kvalitu své krve, která nám dopomůže Vzpomenout si, že VŠE JE JEDNÍM. Revoluce Jednoho srdce je pro ty, kdo mají odvahu zahájit Rozhodující bitvu v sobě samých a ZVÍTĚZIT v ní!“

„Když setrváváš na povrchu svého bytí, celá tvá existence je povrchní. Pokud tvou energii neovládají impulzy zraku, sluchu a hmatu, otáčí se pomalu k tvému nitru. Postupně se tak tvůj vnitřní zrak stává citlivým na duchovní světlo, k jeho spatření, poznání a udržení. Jakmile prozřeš, zůstaneš prost všech nároků vlastní vůle. Když se vracíš do svého nitra, stáváš se mistrem. Když se budeš pohybovat směrem ke svému povrchu, můžeš zůstat otrokem.“

„Známkou vaší nevědomosti je hloubka vaší víry v nespravedlnost a tragédii. To, co housenka nazývá koncem světa, mistr nazývá motýlem.“

„Pane peníze: jsou všech věcí mistrem, polárkou a skutečným kompasem, cestou, smyslem, moudrostí a silou, základem a spolehlivým vždy přítelem.“

„Čas je nejlepší soudce a trpělivost nejlepší mistr.“

„Mýtus vlastní dokonalosti a přebujelý syndrom „mistrů světa“ je odrazem hlubokého pocitu méněcennosti.“

„Mistrem je ten, kdo vstane, když už nemůže.“

„To se musí uznat, láska je veliký mistr - učí nás být tím, čím jsme nikdy nebyli.“

„Jsme naprosto přesvědčeni, že ten nejlepší způsob, jakým byste měli trávit svůj volný čas, je buď čtením nebo modlením. Můžete se velmi poučit z knih, které poté můžete užít jako pravé zbraně ve službě svého Pána a Mistra. Pavel volal: „přines knihy“ — přidejte se k tomu volání.“

„Budeme štvát hladové dělníky proti fabrikantům, domkáře proti velkostatkářům, vojáky proti generálům. My budeme štvát a rušit váš klid… A my se chodíme do Moskvy učit. Víte co? My se od ruských bolševiků chodíme učit, jak vám zakroutit krkem, a vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry. Přejde vás smích….“

„Já, Jan Hus z Husince, mistr svobodných umění a hotový bakalář svatého bohosloví na vysokém učení pražské univerzity, kněz a kazatel potvrzený při kapli zvané Betlémské, svěřuji toto své odvolání Ježíši Kristu, soudci nejspravedlivějšímu, který spolehlivě zná, obhajuje a soudí, činí zřejmou a odměňuje spravedlivou při každého člověka.“

„Bóh s vámi! A rač vám dáti odplatu věčnú, že jste mi mnoho dobrého činili… Také prosím, aby dobře živi byli a Boha poslúchali, jakož jste slýchali. Králové, mé milostivé paní, děkujte ode mne ze všeho dobrého, jež jest mi činila. Čeledi své pozdravte, i jiných věrných přátelóv, jichž nelze jest popsati. Prosím také všech, aby za mě Pána Boha prosili, u jehož svaté milosti skóře se shledámy s jeho svatú pomocí. Amen. Psán list v čakání odsúzenie na smrt v žaláři, v okovách, jež úfám, trpím pro Boží zákon. Pro Boha, nedajte hubiti dobrých kněží! Mistr Hus, v naději slúha Boží.“

„Mysl by měla být pořád živá a tvořivá, a přesto schopná kdykoliv se ponořit do ticha. V tom spočívá mistrovství. Když se vám chce přemýšlet, přemýšlíte, když nechcete přemýšlet, přejdete do stavu nepřemýšlení. Skutečný mistr dokáže obojí.“

„Mistrem je ten, kdo cvičí.“

„Nejsem mistr slova, jsem vedoucí.“

„Složím ho, aby byl svý rase věrnej, aby se konečně choval jako černej, protože když byl mistr, napínal síly a pořád se chtěl jen cpát mezi bílý.“

„Jeho styl je neobyčejně zpěvný, v jeho skladbách by člověk sotva našel pasáže, které by nemohl zpívat lidský hlas. Jeho hra je procítěná a patetická v adagiu; chápu zcela, že, jak mi bylo řečeno, i velcí hudebníci ji poslouchali se slzami v očích. Pro ty, kdo studují hudbu, není jistě bez užitku, budou-li pokračovat v cestě, kterou svým stylem a svými skladbami sledoval on. Skladby i přednes tohoto mistra jsou skutečně velmi osobité a krásné.“

„Bez malování a kreslení jsem nemohl být, jsem workoholik. Navíc nikdy nejsem se svou věcí spokojený, jenom když ji dělám. Když se na ni podívám za chvíli a s odstupem, tak si říkám, že jsem to mohl udělat lépe. Ale když jsem se viděl ve společnosti těch největších mistrů, tak jsem si řekl, že to je opravdu uznání, které vyšší být už nemůže. Že se přece jen potvrdilo, že má cesta je správná.“

„Buď udatný, mistře Ridley; tento den zapálíme z Boží milosti v Anglii takovou svíci, jaká věřím nebude nikdy zhašena.“

„Učeník rychleji se naučí u toho mistra, na jehož práci patří, než u toho, který o práci mluví.“

„Král, prohlásil Hus, je sluha Boží a má meč, aby vládl lidem dobrým stejně jako zlým. Ty dobré aby chránil, a ty zlé, laiky i církevníky, aby přiměl činit dobro. Hus se netajil tím, že tlumočí závěry Mistra Viklefa.“

„Plié je první věc, kterou se naučíš a poslední věc, která z tebe udělá mistra.“

„Je lepší být pod Zákonem pod jedním Mistrem, než být podřízený mnoha.“

„Dvakrát či třikrát si přihnu a v řemesle každém jsem mistr.“

„Král, prohlásil Hus, je sluha Boží a má meč, aby vládl lidem dobrým stejně jako zlým. Ty dobré aby chránil, a ty zlé, laiky i církevníky, aby přiměl činit dobro. 'Hus' se netajil tím, že tlumočí závěry Mistra Viklefa.--Paul de Vooght“

„Umělec má vždy mistry v očích.“

„Jsme mistři nevyslovených slov, ale otroky těch, které jsme nechali vyklouznout.“

„Co by mohlo být lepší, než jít po jakékoli ulici v jakémkoli městě a vědět, že jste mistrem světa v těžké váze?“

„Mistře, řekni bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.“

„V šachu se člověk může stát velkým mistrem jedině tehdy, pozná-li své omyly a vady. Stejně je tomu i v životě…“

„Tvůrce kláštera Voroneţ si neudělal křídla z došků jako bájný mistr Manole. Sešel dolů pěkně po žebříku, a proto nevstoupil do dějin.“

„Sonny Liston je hodně ošklivý na to, aby byl mistr světa.“

„Ministru financí Miroslavu Kalouskovi, praotci TOP 09 a rozpočtové odpovědnosti, se návrh (návrh Tomáše Sedláčka zbavit politiky pravomoci sestavovat schodkové státní rozpočty) na nesvéprávné politiky nelíbí. Novinářům vysvětloval, že o dluhu, dani a výdajích rozhoduje jedině Sněmovna a vláda předkládá ve vší skromnosti pouhý návrh rozpočtu pouze poslancům. A že – dovoluji si podtrhnout mistra mystifikací – „představa, že jakákoli nevolená instituce bude mít kompetence Sněmovny, je naprosto absurdní“. Vždyť nezávislé centrální banky jsou nevolené instituce, které monetárními nástroji nastavují míru inflace, zaměstnanosti i růstu, a tím i státních příjmů a výdajů – a tím i velikost deficitů. Václav Klaus je živým svědectvím, jak mu – coby premiérovi – Tošovského ČNB „šlápla na brzdu“ a donutila ho k rozpočtovým „balíčkům“. Kdo volil Standard & Poor’s, Moody’s anebo Fitch Rating, které rozhodují o osudech firem, bank a celých států kótovaných na burze anebo doslova žijících z dluhopisů? Jinak to totiž nejde: zálohovaný kapitál, spotřební úvěr a státní deficit představují svatou trojici – skutečné mazadlo – systému. Kdo maže, ten jede. A komu se podaří na tomto motorovém oleji ušetřit, ten sice vejde do dějin, ale hned vedle Lenina.“

„Mikulka je možná nejplodnější autor v tomto slovesném oboru a přitom snese srovnání s klasickými mistry, jako byli Josef Václav Sládek a František Hrubín. Je ovšem jiný, pestřejší a vynalézavější v námětech i slovníku - jeho slon chobot má jak saxofon, ježek malý ferina vypravil se do kina, straka krade z kola páčku, z auta značku, jednu malou propisku a pružinku z notýsku, kočky mají smutek, protože jejich krále Macíka přejelo auto a je teď v kočičím nebi, nebe si obléká hvězdovanou zástěru a v lese číhá strašidlo, co vypadá jak čunidlo. S klasiky ale spojuje Mikulku laskavost pohledu a tónu, pochopení pro dětskou potřebu sbližování, účasti a rodinného přístavu. Není to malé umění, psát o těchto hodnotách bez sentimentu, s úsměvem, který je taškářský a zároveň vlídný.“

„Jas Péllease, Nokturen, předehry k Faunovu odpoledni všude oslnil umělce a poznenáhlu zvítězil u citlivého a inteligentního obecenstva. Vlivy nezbytné u každého tvůrčího umělce, jež ho živily v jeho prvních pokusech, byly stráveny a vytvořily osobnost silnou a zároveň i harmonickou. Dokonce i druhá umění, básnictví s Verlainem a Mallarmé, malířství s celou školou impresionistickou tvoří k našemu hudebníkovi jakoby doprovod. Proto také nelze dnes najít hudebníka, ketrý by tak či onak nepocítil na sobě mistrův stín a který by mohl říci, že mu nic nedluží.“

„Poslední Mistr zvučící písně, spanilá ústa umění hudebního, dědic a šiřitel nesmrtelné slávy Händelovy a Bachovy, Haydnovy a Mozartovy dokonal, a my plačíce stojíme u přervaných strun doznělé lyry….“

„Kdybychom se chtěli omezit na to, že budeme pokládat Saint-Exupéryho výlučně za spisovatele angažovaného v nebezpečném povolání a za mistra hrdinského činu, kterým v životě, v díle i ve smrti vskutku byl, pak by Malý princ, tato prostá píseň s melancholií a něhou, byla jen omylem, vybočením, okamžikem pochybností a únavy na vzestupu duše k vrcholům mužné moudrosti - zatímco je pointou patnácti let meditací, postupu ducha směrem k radosti a k umění pojímanému v jeho plnosti.“

„Když se mistr Jan Hus a Jeroným Pražský nebáli dát upálit zaživa, nebudeme se bát ani my po smrti.“

„Sirotek je mistrem přetvářky a pochlebnictví, čímž získává si podle svých zednářských vzorů důvěru některých lehkověrných míst.“

„My ho nepovažujeme za reformátora církve. Protože mistr Jan Hus nezakládal žádnou novou církev. Není sporu, že se podílel na reformním úsilí. o Janu Husovi.“

„Scénáře Jiřího Hubače, všechny bez výjimky, bylo možné točit jako kuchařskou knihu. Tam nebylo nic špatně. On byl skutečný Mistr.“

„Byl to bezvýhradně nejduchaplnější mistr konverzace s jakým jsem se kdy setkal, nejpohotovější, nejvtipnější, nejsmělejší… Nikdo si nemohl dělat naděje, že ve společnosti zazáří oslnivěji než on, ba nikdo nemohl doufat, že vedle něho zazáří vůbec.“

„Nikdo nemůže říkat druhému jak vidět. Kompozice je způsob vidění a je-li slabá nebo silná, závisí na osobnosti. Její pravidla jsou přejata z práce velkých mistrů a užívána slabými imitátory, kteří s nimi stejně nic podstatného nevytvoří.“

„Mohu prohlásit s dobrým svědomím, že ze všech žijících skladatelů jsem pravděpodobně tím, kdo je v nejužším styku s velkými mistry naší bohaté minulosti.“

„Mistr jazyka, jehož mysl překypuje myšlenkami, bude při řeči spíše přemýšlet a vybírat. Ale obyčejný člověk ze sebe sype ustavičně ty samé myšlenky, oděné vždy do těch samých slov.“

„Kupujte staré mistry. Mají větší cenu než staré milenky.“

„Nejste něčím náhodným. nebyli jste vytvoření v hromadné výrobě. Nejste produktem montážní linky. záměrně vás naplánoval a s láskou přivedl na zem velký mistr.“

„„Kapitáne, na chvilku… vaše oči… úplně svítily. Jako zvířeti.“ Paran se na něj zadíval. „Opravdu?“ „Odpřisáhl bych to s jednou nohou na předkožce mistra Kápě, kapitáne.“

„„Pravé umění“, křičel Mistr, „je bezúčelné, bezcílné!“

„Nové paradigma se probouzí k vědomí. Nemusíme hledat venku, vše existuje uvnitř nás. Hledání je u konce. Stáváme se svými vlastními učiteli a vzájemně se vnímáme jako zdroj podpory, inspirace a síly. Každý jsme mistr; každý kolem nás je mistr. Začíná to ovšem nejdříve poznáním - sebe sama. My všichni jsme hvězdy. Nyní nastává na planetě doba, kdy se z víry přesouváme do vědění.“

„Hrajte vždy jako v přítomnosti mistra.“

„Začátek šestnáctého století, Cinquecento, je nejslavnější období italského umění, jedno z největších období všech dob. Byl to čas Leonarda da Vinci a Michelangelo, Raphaela a Titian, Correggio a Giorgione, Dürer a Holbein na severu, a mnoho jiných slavných mistrů. Můžeme se zeptat, proč se ve stejném období narodili všichni tito velcí mistři, ale tyto otázky jsou snadněji položeny, než odpovězeny. Nelze vysvětlit existenci génia. Je lepší si to užívat.“

„Rusové jsou evropští mistři v sebedestrukci a likvidaci ostatních. To je moje diagnóza, můj velmi hořký pocit. Sebevražedný, destruktivní prvek je v ruské kultuře a mentalitě převládající.“

„V oblasti lezecké techniky je Cesare Maestri nesporně jedním z největších mistrů naší doby. Nepochybně se mu nikdo nevyrovná v opravdu až ďábelském a dodnes mně nepochopitelném umění vystoupat pouze volným lezení stěnami extrémní obtížnosti.“

„Franckova sonáta je obrovskou výzvou. Právě proto, že se hraje a byla hrána těmi největšími mistry. Zaujmout s ní všechny posluchače, zvláště ty, kteří ji dobře znají a mají rádi některou z interpretací, je těžké. Zde je takřka nemožné přijít s něčím novým a originálním. Já jsem tuto sonátu hrál mnohokrát a za tu dobu, co ji mám na repertoáru, jsem náhled na interpretaci změnil například hned v první větě. Dříve jsem ji cítil jako velmi expresivní a dychtivou po každém tónu, který musím modelovat a opečovávat. Dnes tuto větu vnímám naopak jako velmi intimní záležitost, která ve svých vnitřních obloucích a frázích musí působit jako melodie a která se line jen tak mimochodem.“

„Ministru financí Miroslavu Kalouskovi, praotci TOP 09 a rozpočtové odpovědnosti, se návrh (návrh Tomáše Sedláčka zbavit politiky pravomoci sestavovat schodkové státní rozpočty) na nesvéprávné politiky nelíbí. Novinářům vysvětloval, že o dluhu, dani a výdajích rozhoduje jedině Sněmovna a vláda předkládá ve vší skromnosti pouhý návrh rozpočtu pouze poslancům. A že – dovoluji si podtrhnout mistra mystifikací – „představa, že jakákoli nevolená instituce bude mít kompetence Sněmovny, je naprosto absurdní“. Vždyť nezávislé centrální banky jsou nevolené instituce, které monetárními nástroji nastavují míru inflace, zaměstnanosti i růstu, a tím i státních příjmů a výdajů – a tím i velikost deficitů. Václav Klaus je živým svědectvím, jak mu – coby premiérovi – Tošovského ČNB „šlápla na brzdu“ a donutila ho k rozpočtovým „balíčkům.““

„Víte co mají společného vedoucí ve velkých společnostech? Jsou mistři v řečnictví a slibování lepších zítřků. Víte co mají společného ovce ve stínu těchto lidí? Věří jim ty lepší zítřky.“

„Strach z bolesti má nepochybně každý člověk. Když je však osvícena vírou, stává se z ní ozdravný řez egoismu, banalit a malicherností. A nejen to: my křesťané prožíváme bolest ve společenství s Ukřižovaným Ježíšem, pevně přitisknuti k Němu, vléváme do bolesti Lásku a tak ji proměňujeme v sílu, zpochybňující a přemáhající egoismus přítomný ve světě. Jan Pavel II. byl pravým mistrem bolesti vykoupené Láskou a proměněné v protilátku na egoismus, ve vykoupení lidského egoismu. To však je možné jedině když otevřeme srdce Ježíši. Jedině s Ním lze pochopit bolest a dát jí hodnotu.“

„Byl jsem tvým Mistrem, jsem a zůstanu. Snaž se, aby se tvé srdce stalo podobné mému pokornému a tichému srdci. Nikdy se nedovolávej svých práv. Všechno, co tě potkává, snášej s velikým pokojem a trpělivostí; nebraň se, když na tebe bude neprávem dopadat všechna hanba; nech ostatní triumfovat. Nepřestaň být dobrá, když zjistíš, že tvou dobrotu zneužívají; bude-li to třeba, sám se tě zastanu. I za sebemenší mou milost buď vděčná, neboť ta vděčnost mě zavazuje udílet ti nové milosti.“

„Jsem tady omylem, jsou tady samí jevištní mistři a já nevím, co jsem.
— při převzetí Ceny Thálie“