Citáty na téma skutečnost

strana 8

„Je skutečnost realistická?“

„Když peněz pozbudeme, tekou nám skutečné, upřímné slzy.“

„Život musí mít smysl, máš-li být skutečně šťastný.“

„Vynaložil obrovské množství práce na to, aby zakryl skutečnost, že vlastně vůbec nic nedělá.“

„Skutečnými proletáři našich dob jsou pracující matky.“

„Nikdo není skutečně dospělý, dokud si neuvědomí, že záleží na tom, jestli je, či není na světě.“

„Žena ve skutečnosti představuje všednost života, je v ní pošetilost, opatrnictví, přízemnost, nuda.“

„Teorie jsou nezbytné. Svádějí k rozporům, ale i to má svou dobrou stránku, neboť se tak obnaží slabá místa v našich představách a ukáže se, kudy musí jít náš výzkum. Hodnotná je i taková teorie, která se nehodí zcela přesně na všechny známé skutečnosti, pokud se na ně hodí lépe ne některé jiné představy.“

„Skutečně suverénní je ten, kdo umí bez zdůvodnění odmítnout pozvánku.“

„Sen je kanál, který vede pod skutečností.“

„Co jsi zdědil po svých otcích, toho musíš dobýt, abys to skutečně měl.“

„Postupem času se stal skutečným odborníkem na převody. Převáděl cizí peníze na své bankovní konto.“

„Skutečnou slávu získá ten, kdo ji pohrdá.“

„Cesta dobré ženy je skutečně poseta květy, ty však se objeví za šlépějemi, kterými kráčela, a nikoli před nimi.“

„Literárním hrdinům se stává, že nejsou věrní historii. Historie na oplátku nebývá věrná svým skutečným hrdinům.“

„Cit je ve skutečnosti cosi velice vzácného, cosi výjimečného. Nestačí na to běžný slovník.“

„Schopnost předvídat nemilou skutečnost bývá nazývána pesimismem.“

„Osudnou chybou vedení není skutečnost, že je příliš vzdálen od lidu, který řídí, nýbrž že se od něho nevzdálil dostatečně daleko.“

„Nejlepším prostředkem proti rozmaru jsou skutečné starosti.“

„Každý musí umřít, ne každý však skutečně žije.“

„Z milostných iluzí se rodí skutečné děti.“

„Umění není přizpůsobení se jedné skutečnosti, nýbrž konkurencí s ní vůbec.“

„Smrt se neustále přibližuje. Ale skutečnost, že nikdy nevíš, kdy k tobě přijde, jakoby ubírala na významu skutečnosti, že život má svůj konec.“

„Přesvědčit chytré lidi, že jsme tím, čím nejsme, je ve většině případů těžší, než být skutečně tím, čím se chcete zdát.“

„Od té chvíle, kdy začal milovat, nevidí ani ten nejmoudřejší muž žádnou věc tak, jak ve skutečnosti vypadá.“

„Hlupák, který poroučí, může jako kdokoli jiný zločiny trestat, skutečný státník jim však dokáže předejít.“

„Čím více se blížíme pravdě, tím víc se vzdalujeme skutečnosti.“

„Stane se Evropa tím, čím ve skutečnosti je: malým mysem asijské pevniny?“

„Co v muži skutečně je, se pozná až podle toho, jak ráno obstojí v závěrečných milostných zkouškách.“

„Život v představách vyžaduje stejné množství kyslíku a působí stejné, ne-li větší napětí než život skutečný.“

„Každý člověk je romanopiscem svého života; hledá čas, až když je nenávratně ztracený; prožívá své radosti a své dny ve skutečnosti, až když jsou pryč.“

„Člověk vytváří člověka ke svému obrazu - ale ne vždy ho pak ve skutečnosti pozná.“

„Na vše, co jsem stvořil jako básník, jsem pramálo hrdý… Že však v obtížné vědě o barvách jsem jediný, kdo poznal skutečnost, mně dává vědomí převahy nad mnohými.“

„Lidé, kteří dnes ovládají vědu, skutečně ani sami nepředvídají všechny důsledky toho, co se děje.“

„Skutečný vůdce se pozná podle toho, že jeho lidé vždy nějakým záhadným způsobem odvádějí vynikající práci.“

„Jemným a krásným skutečnostem rozumíme nejlépe, jsou-li proměněny v éter vzdáleností v čase.“

„Umění, to skutečné a veliké umění má závratnější účin než nejostřejší realita.“

„Člověk má poznávat s vědomím, že je vzdálen skutečnosti.“

„Realismus - umění, jak zobrazovat skutečnost viděnou očima ropuchy.“

„Jak vychovat syna ke skutečné mravnosti? Způsobit, aby žil v obci s dobrými zákony.“

„Rozvodový spor není ve skutečnosti sporem o rozvod. Je to spor o opětovný sňatek.“

„Každé myšlení je pohodlné a lehké, když nepočítáme se skutečností.“

„Fantasté jsou lidé, kteří nemají dost fantazie, aby pochopili skutečnost.“

„Umělecké dílo je výrazem nesdělitelné skutečnosti, kterou se člověk pokouší sdělit jiným - a kterou se někdy podaří sdělit. To je jeho paradox a jeho pravda.“

„Slon bývá obvykle zobrazován menší, než je ve skutečnosti, ale blecha vždy větší.“

„Člověk, který je vždy schopen vtisknout svou myšlenku skutečnosti, je génius; ale člověk, který má nejvíce génia, nepoužívá ho stále, neboť pak by se příliš podobal bohu.“

„Do abstrakce se vejde všechno i skutečnost.“

„Odkládaným očekáváním onemocní srdce, ale když vytoužená věc skutečně přijde, je stromem života.“

„Dokud není vystaven úmrtní list, nikdo se nemůže považovat za skutečně mrtvého.“

„Sokol kroužící ve výši je velkolepost sama. Ve skutečnosti hledá v trávě myši.“

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

„Své základní názory shrnuje [J. L. Fischer] zkratkou velmi abstraktní a velmi schematickou ve své nástupní přednášce jako mimořádný profesor dějin filosofie na universitě Masarykově: Věčný a časový úkol filosofie 1935 /…/ Věčný úkol filosofie vidí v poznání řádu, zákonitosti světa skutečného i světa teprve tvořeného, kulturní tvorby. Skutečnost dělí na tři plně samostatné a svézákonné existenční typy: objektivně reální, psychicky reální a kulturně reální, kvalitativně různé a na sebe nepřevoditelné. Princip kvantitativní a kausální nahrazuje kvalitativním a funkčním, determinism pojmem kvalitativního optima. Společnost definuje jako skladbu reálných funkcí sociálního dosahu či rozptylu, z nichž nejnižší jsou funkce záchovné, nejvyšší pak funkce rozvojové. Avšak jeho quasi scholastické, často spíše jen slovní a terminologické rozlišování a jeho nepřekonatelný, jak se zdá, sklon k verbalismu činí jeho idee nejasnými a neurčitými, ale na mysli ne dosti schopné věcné analysy působí dojmem novoty a originálnosti.“

„Ty jezy se totiž postaví, ať už tady odhlasujeme to, nebo ono. Pokud jde o ekologickou škodu, je třeba uvést i kladné skutečnosti. Samozřejmě tam bude muset být hráz, takže bobr nebude muset kácet stromy, protože hráz za něj postaví betonová lobby, ale při zvýšené hladině mu vzniknou přirozené meandry, kde on si udělá svá hnízdiště. Ono to vypadá jako legrace, ale příroda je opravdu mocná. Ujišťuji vás, že stále ještě jsme slabí, a proto mě to naplňuje klidem, že planetu zničit opravdu nemůžeme. Příroda je mnohem chytřejší než my, my jsme jenom malí panáčkové, kteří, si myslím, ve skutečnosti si jenom myslíme. Ono se to srovná a můžu vám to dokumentovat na mnoha stavbách v Čechách, kdy se říkalo, že když se toto postaví, že když se zaplaví toto území, teď to bude v severních Čechách se zaplavením bývalých šachet, co všechno se tam stane, jak se naruší ekosystém, že snad bude stále pršet, protože bude velká hladina. Nebude.“

„Myslím si, jak by bylo krásné, kdyby opět jednou přišel hudebník, o němž bychom se potřebovali hádat právě tak málo jako o jaru. Kdo na veřejné cestě najde skvost, je povinen oznámit tento nález: Žádám, aby se na tuto noticku pohlíželo z tohoto stanoviska… Tak, jak protivná je všechna reklama, je naopak oprávněná snaha směřující k tomu, aby skutečnému talentu byla zkrácena chmurná doba neslávy.
V roce 1878 o Dvořákových Moravských dvojzpěvech a Slovanských tancích“

„Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.“

„Jeho styl je neobyčejně zpěvný, v jeho skladbách by člověk sotva našel pasáže, které by nemohl zpívat lidský hlas. Jeho hra je procítěná a patetická v adagiu; chápu zcela, že, jak mi bylo řečeno, i velcí hudebníci ji poslouchali se slzami v očích. Pro ty, kdo studují hudbu, není jistě bez užitku, budou-li pokračovat v cestě, kterou svým stylem a svými skladbami sledoval on. Skladby i přednes tohoto mistra jsou skutečně velmi osobité a krásné.“

„… s probíhající přestavbou dostává u nás skutečně prognostika poprvé normální podmínky pro svou existenci. Mizí nadšené chvalozpěvy na světlou budoucnost, která nám bude darována díky moudrému a neomylnému vedení. Začíná střízlivý rozbor budoucích příležitostí a rizik, při kterém často s hrůzou zjišťujeme, že nejvýraznější rizika mohou vzniknout jako důsledek nekvalifikovaných (ať již uskutečněných nebo projektovaných) rozhodnutí tohoto vedení.“

„Je známo, že byla období, kdy se teologie s přírodní vědou velmi nesnášela, ale na druhou stranu byla zase jiná období, kdy se snášela velice dobře. Takovým obdobím byl například vrcholný středověk. O něm si sice většina lidí myslí, že byl „temný“, ale to je neobyčejně naivní výklad. Ve skutečnosti, jako každá jiná historická epocha, také středověk měl své světlé i temnější stránky. Kdybychom mluvili jen o těch „temnotách“, pak by právě novověk nedopadl nejlépe, zejméne s ohledem na to, co se odehrávalo v právě uplynulém dvacátém století.“

„Nikdo nemusí přemítat o tom, jaká je Boží vůle: ta se jasně jeví v každé situaci našich dnů, pokud jen se naučíme hledět na všechno tak, jak to vidí Bůh a jak nám to sesílá. Pokušení tkví v přehlížení těchto věcí, poněvadž jsou stále stejné, banální, fádní a všední, a v hledání jiné, vznešenější Boží vůle kdesi mimo tuto hmotnou skutečnost, jak by to lépe odpovídalo našim vlastním představám o ní.“

„Jako prezident byste měl povzbuzovat členy sboru náčelníků štábů, aby mluvili otevřeně, aniž by se museli obávat nějakého trestu, pokud přijdou s nevítaným stanoviskem. Nechcete se přece ex post dovědět, že "Ano, pane" ve skutečnosti znamenalo "To jste se snad pomátl!"“

„Když ty trpíš, bolí to i mně. A přijdou chvíle, kdy ve mně cosi začne nahlas křičet, protože bolest těch druhých se skutečně stane bolestí mojí. Když se pak pustím do díla, žádné otázky už si nekladu. Nic z toho, co jsem kdy udělal, nebylo předem kalkulováno. Já se totiž vůbec nerozhoduji. Buď držím zobák, nebo spustím naplno. A nikoho nešetřím.“

„Co je pravda ve filozofii, nemusí být pravda v teologii a naopak. Víra vypráví jen pohádky k potřebě nevzdělaných davů, skutečná pravda je jenom pravda vědecká, pravda filozofická, pravda Aristotelova.“

„Tak jako Chamberlain vysílal Hitlerovi nesprávný signál v Mnichově a Chamberlain vyvolal II. světovou válku – ne Hitler, ale Chamberlain vyvolal II. světovou válku svojí kapitulací před Hitlerem v Mnichově – tím, že vysílal signál slabosti, tak my podporujeme nesmlouvavost a ve skutečnosti válku u části Arabů. To je prostě pošetilé.“

„Činnost některých sionistů ve Spojených státech nakonec obrátí všechny lidi proti jejich cílům. Velmi se obávám, že se Židé zachovají stejně jako všichni pronásledovaní: dostanou-li se k moci, začnou projevovat stejnou nesnášenlivost a krutost, s jakou se k nim chovali lidé, v jejichž područí byli. Tato skutečnost mě velmi trápí, protože mi vždycky byli sympatičtí.“

„Po stovky a tisíce let by se tahle diskuze [mezi věřícími a ateisty] na většině míst nemohla odehrát, resp. bychom Sam [Harris] a já při tom riskovali život. Teď za námi náboženství přichází s tímhle úlisně usměvavým výrazem, protože muselo opravdu hodně ustoupit a protože toho nyní mnohem víc víme. Nezapomínejte však, jak se chovalo, když bylo silné a když skutečně věřilo, že Bůh je na jeho straně.“

„Pro skutečně zbožného člověka nic není tragické. Wittgenstein In: R. Rhees, Personal recollections, kap. 6.“

„Církev činná je společný čin Ducha svatého a naší odpovědné svobody. Svědomí pak je posledním kritériem a dokonce ani papež by nemohl být šťasten z podřízenosti, jež by nevycházela z osobního svědomí. Ani papež nemůže vyloučit dialog, a to ve svém vlastním zájmu: jinak se jeho působení octne v neskutečnosti, bylo by podstatně pravdivé, ale existenciálně neúčinné. Proto lid Boží je základní součástí života církve.“

„Cele se poddej svým obsesím. Stejně nic lepšího nemáš. Obsese jsou relikty dětství. A právě z hlubin dětství pocházejí ty největší poklady. […] Animaci používej jako magickou operaci. Animace není pohybování neživých věcí, ale jejich oživení. […] Stále zaměňuj sen za realitu a naopak. […] Čím hlouběji jdeš do fantastického děje, tím musíš být realističtější v detailu. […] Imaginace je subverzivní, protože staví možné proti skutečnému. Imaginace polidštila člověka, ne práce.“

„Bylo by obtížné a pro mě dokonce odpuzující předpokládat, že Ježíš nikdy nepoložil skutečnou otázku, tedy otázku, na kterou neznal odpověď. To by z jeho lidství učinilo něco tak nepodobného našemu, že by se to už sotva mohlo nazývat lidstvím. Je pro mě snazší věřit, že když se zeptal: „Kdo se mě dotkl?““

„Mne vždy bavilo dělat dobročinné práce pro staré lidi a pro postižené děti. Štěstím je pro mne a mou ženu skutečnost, že se dokážeme vzájemně tolerovat i po padesáti letech. Nebo dokonce víc než tolerovat.“

„Neustále se pokořují rekordy, a přestože bych se měl radovat, pokaždé je mi z toho úzko. Částky, které se dnes platí za umění, jsou skutečně šokující.“

„Psaní románu není jako vypravování něčeho, co přímo souvisí se skutečným světem. Podstatou je navázání hry mezi čtenářem a autorem. Podobně jako při svádění.“

„…láska je velice důležitá. Je to jediná věc, která je skutečně důležitá. Je to umění kompromisu. Je to umění soužití. Umění, když už ne sdílet stejné zájmy, tak alespoň tolerovat zájmy toho druhého. Mé ženě Gretě teď ani nevadí, když jdu na bridž, a mně nevadí, když ona jde na ty své dámské schůzky.“

„Já jsem za nejpozoruhodnější rys podniku považoval duch jeho zaměstnanců, zřetelnou hrdost na to, že se podílejí na něčem, co přineslo skutečný úspěch.“

„Ve Vatikánu vládne skutečná revoluce shora. Papež (František) na tom pracuje krok za krokem. Ultrakonzervativci odcházejí ze svých po léta udržovaných pozic a přicházejí lidé daleko otevřenější, kvalifikovanější.“

„Naše postavení by bylo naprosto beznadějné nebýt jednoho. Existuje jedna věc v celém vesmíru, o níž víme víc, než se můžeme dozvědět z vnějšího pozorování. Tou věcí je člověk. Lidi nejen pozorujeme, lidmi jsme. Proto také víme, že se lidé nacházejí pod mravním zákonem, který nevytvořili, ale který nemohou zapomenout, a o němž vědí, že by ho měli být poslušni. … Kdyby někdo studoval člověka zvenčí a neznal jazyk, takže by nemohl obdržet žádnou z našich informací zevnitř a byl odkázán na pozorování toho, jak si počínáme, nikdy by nezískal nejmenší důkaz o existenci mravního zákona. … Stejně tak bychom se nikdy nemohli nadít, že pokud by bylo něco nad nebo za pozorovanými fakty, mohli bychom to objevit zvenčí. … Kdyby mimo vesmír existovala nějaká řídící síla, nemohla by se nám ukazovat jako jeden z faktů uvnitř tohoto vesmíru - o nic víc než můžeme říci, že architekt domu je ve skutečnosti v tom domě zdí, schodištěm nebo krbem. Mohli bychom očekávat, že se projeví jediným možným způsobem, a sice v nás samých jako vliv nebo příkaz…“

„Ve skutečnosti jsem cholerik, ale díky józe došlo k určitému zklidnění. Jinak mám ale celkem šťastnou povahu, jsem ráda na světě a umím se radovat z maličkostí. To je základ.“

„Svět dokáže dost bezohledně určovat hranice mezi snem a skutečností, dokonce i v případech, kdy my to neumíme. -str.200“

„Když začneme popisovat budoucnost, zemře. Zítřek je vždy nějakou předtuchou, která se nad námi vznáší. Má v sobě všechny své možnosti, zdá se nám neskutečná, třebaže v každé předtuše je vždy i pravda.“

„Posláním vědy je hledat ta nejjednodušší vysvětlení složitých skutečností. Snadno podléháme omylu, že skutečnosti jsou jednoduché, protože jednoduchost je to, co hledáme. Vůdčím mottem každého filosofa přírody by tedy mělo být „Hledej jednoduchost – a nedůvěřuj jí“.“

„Cítím potřebu věnovat následující roky svého života úsilí k vytvoření institucí, které se postarají o skutečnou samosprávu tím, že obyčejným lidem dají větší kontrolu nad svými životy.“

„Hodně se dívám na filmy. Svým způsobem se zajímám o film stejně jako o literaturu. Ale ve skutečnosti mě baví především vyprávět příběhy. Není důležité, jestli se jedná o film nebo o literaturu.“

„Protože jsem vlastně nikdy neprožil skutečné štěstí lásky, chci tomuto nejkrásnějšímu ze všech snů ještě postavit pomník. Návrh mám již v mysli – Tristan a Isolda.“

„V zemi jako je Indie, našimi konkurenty nejsou jiní výrobci. Skutečnou konkurencí je chudoba.“

„Svatost, skutečná touha po ní, nepřipouští přestávky ani prázdniny.“

„Detektivky jsou jedna z nejoblíbenějších forem zábavy vůbec. Výborně se tedy hodí, když chcete skutečně něco říct.“

„Nosil tak dlouhé vlasy a vousy, že ztělesňoval skutečnou vznešenost vzdělanosti.“

„František Hrubín, když se na člověka podíval, tak ho skutečně viděl. To není obvyklé. Byl bezelstný až k bezbrannosti, laskavý k lidem.“

„Vzorem může být jen někdo, kdo vás něčemu skutečně učí a vídáte ho často.“

„Budiž poznamenáno, že každý děj je nevyhnutelně fantastický. Neboť každý děj vzniká nárazem fantazie na skutečnost, je jejím důsledkem. Jsou lidé, kteří nedovedou vyslovit slovo „fantazie“ než s přídechem politování. Nuže, tito lidé to mohou přivést do páté nebo i do čtvrté hodnostní třídy, ale nepřivedou to ani k jednomu jedinému dobrodružství.“

„Lhát neznamená jen říkat to, co není pravda. Znamená to hlavně říkat víc než to, co je ve skutečnosti pravda.“

„…skutečnost je ostatně vždy koneckonců jen naším věděním o skutečnosti.“

„Prostřednictvím člověka se nemožné protlačuje do skutečnosti.“

„Sobectví je nejvážnější překážkou zažívání absolutní a posvátné skutečnosti. - Buddha“

„Jedním z důvodů proč prý máme být progresivní, je víra, že se svět stále zlepšuje. Ve skutečnosti je jediným důvodem pro pokrokovost skutečnost, že se všechno neustále zhoršuje.“

„Pořád je co objevovat. Za to jsem vděčná. Natolik, že bych si přála skutečně v anděly věřit, abych mohla někomu nebo něčemu svou vděčnost vyjádřit.“

„Vím, že v lásku svých rodičů můžu skutečně věřit. A napadne mě, že to je velká věc, že ať se stane cokoliv, tohle mi už nikdo nevezme.“

„Nikdo neví, jak bude v určité situaci reagovat, dokud se v ní skutečně neocitne. (Park ozvěn) /Charlotta99/“

„V informační společnosti nikdo nepřemýšlí. Očekáváme, že bude odstraněn papír, ale ve skutečnosti jsme odstranili myšlenky.“