Citáty o lásce

500+ nejkrásnějších citátů o lásce, které vás dojmou ❤️ | Citaty.net | strana 17

„Mně rozkoší je neproniklý les a v slastném nadšení se tovaryší má duše s osamnělým břehem kdes, kde z hloubi moře hudbu věčna slyším. Mám lásku k lidem, k přírodě však vyšší.“

„Trpím životem? Jak bych netrpěl. Miluji život? Jak bych ho nemiloval. Je v tom tedy rozpor? Ne, je v tom život sám.“

„Za krásnou definici lásky považuji vysvětlení, že láska znamená být v temnotách věrným tomu, co jsme viděli ve světle.“

„Nikdy nemůžete mít právě tu lásku, co chcete - jenom lásku, co někdo dává.“

„Láska je to jediné, co stojí za boj.“

„Příliš jsem miloval radost. A když Bůh rozdílel smutek, úmyslně jsem přišel pozdě. Bál jsem se ho. Teď je můj smutek bez břehů a bez hranic.“

„Rozum má cenu, jen slouží-li lásce.“

„Opravdová láska je mlčenlivá a trpí.“

„Žena má být milována, nikoli pochopena.“

„Věřím, že matky nás zaplavují svým jedem. Zbožňujeme je a bereme je jako samozřejmost. Nenávidíme je a obviňujeme je a přikládáme jim větší váhu než komukoliv jinému v našich životech. Žadoníme o důkaz jejich lásky, stále sami sebe ujišťujeme o jejich náklonnosti a o její biologické podstatě. Můžeme krást, lhát a odejít a ony nás stále budou milovat.“

„Láska je naše nejhlubší spojení.“

„Všechno, co děláš z lásky, děláš dobře.“

„Láska je přechodné šílenství, vybuchne jako sopka a potom opadne. A když opadne, musíš se rozhodnout. Musíš zjistit, zdali je vaše kořeny propletený takovým způsobem, že váš rozchod není vůbec myslitelný. Protože právě tohle je láska. Láska není ta bezdechnost, není to vzrušení, nejsou to halasné sliby věčné vášně, není to touha pářit se čtyřiadvacet hodin denně a není to, když v noci zůstaneš vzhůru a představuješ si, že líbá každý záhyb tvého těla. Ne, nečervenej se, já ti teď říkám náramné pravdy. To je jenom zamilovanost, to svede každý hlupák. Láska samotná je to, co zbude, když se zamilovanost vyčerpá, a to je jak umění, tak šťastná náhoda. Mně a tvé mamince se to povedlo, měli jsme kořeny, které kdesi v podzemí srostly k sobě, a když nám z větvi opadaly všechny ty krásné květy, zjistili jsme, že jsme jeden strom, ne dva. Ale někdy korunní plátky opadnou a ty zjistíš, že kořeny nesrostly. Představ si, že opustíš domov a svůj lid, jen abys po šesti měsících, roce, třech letech zjistila, že strom tvé lásky nezapustil kořeny a vyvrátil se. Představ si to zoufalství, představ si, jak by tě to dusilo.“

„Láska je naším pravým osudem. Smysl života nenalezneme sami - najdeme ho s dalšími lidmi.“

„Nenajdete lásku, láska najde vás. Má to něco společného s osudem a tím, co je napsáno ve hvězdách.“

„Ani vznešený stupeň inteligence nebo fantazie, nebo obou spolu nevede k tomu, aby se člověk stal géniem. Láska, láska, láska, ta je duší génia.“

„Žena se má vdát spíše za toho, kdo miluje ji, než za toho, koho miluje ona.“

„Neexistují dvě stejná objetí.
Nic nevoní tak dobře jako vlasy ztraceného přítele, který se rozhodl vrátit.
Nic nepůsobí takovou bolest jako slzy člověka, spadající na vaše rameno.
A nic nerozbuší srdce tak jako snaha dostat se ještě blíž k člověku, kterého milujeme. Ne však nějakou násilnou cestou, nýbrž pomalou a jemnou pěšinkou.“

„Žena ti jevy lásku a ty jí jen tak odmítneš, kvůli tomu, že té ženě nevěříš a nechceš být raněn z klamání. A přemýšlel jsi někdy o tom, že ti ta žena nelže a říká ti celou tu dobu pravdu a ty jí pokaždé odmítáš? Protože tak to věčinou je…“

„Nejvíc bolí zrada od člověka kterého miluješ“

„Ten pocit když někoho miluješ, ale přitom víš že on tebe ne.“

„Kde není hluboká láska, nemůže dojít k hlubokému zklamání.“

„Vždy jsem milovala být středem pozornosti a dělat divné věci, nikdy jsem nechtěla zůstat pozadu.“

„Lidé tě milují, když jsi úspěšný, ale pokud ne, kdo se o tebe opravdu zajímá?“

„Jste to, co milujete, ne to, co miluje vás.“

„Budete vždy milovat a budete vždy milován.“

„Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu.“

„Kdysi byly platonické lásky, dnes jsou platonická manželství.“

„Nenávisti lze přivyknout, lásce nikoliv.“

„Láska psa k člověku spočívá v tom, že žije více pro svého majitele než pro zachování svého rodu.“

„Povinnost nás uschopňuje dělat různé věci dobře, ale láska nám dělá schopnost dělat je skvěle.“

„Láska je jako němohra. Nikdy nevíme dost jistě, které gesto co znamená.“

„Věřte, láska je touha po kráse.“

„Kdo je v lásce moudrý, miluje co nejvíc a mluví co nejmíň.“

„Kdo miluje, bezděčně se přizpůsobuje duši milovaného. Tak silně touží, aby ho nezranil, aby byl úplně takový jako on, že tajemnou a náhlou intuicí čte v hloubi jeho duše nepostřehnutelná hnutí.“

„Nenávist může být zděděná, láska nikoliv.“

„Láska jako taková by měla být především duševní záležitostí, tělesným třením až naposled.“

„Ochlupení některých částí lidského těla je to, co dodává lásce živočišné příchuti a činí ji smyslnější.“

„Hrdina, jehož miluji celou duší, byl, je a vždycky bude krásný - je jím pravda.“

„Odloučení působí na lásku jako vítr na oheň, malý uhasí, velký rozdmýchává.“

„Milovat, to není volba pro jeden okamžik, ale navždy.“

„Láska je jako otevřená láhev od sodovky. Vyprchá dříve, než se stačíte napít.“

„Strach a hrůza jsou nepevná pouta lásky; jakmile je uvolníš, pak ti, kteří se přestali bát, začnou nenávidět.“

„Kdo miluje, ten píše po zdech.“

„Je lepší milovat a ztratit než nemilovat vůbec.“

„Láska jest všech velkých skutků zárod, a kdo nemiloval, nemůže ani znáti, co je vlast a národ.“

„Nešťastná láska má tu nevýhodu, že je usilovnější než šťastná.“

„Umět vyslovit, jak strašně mám rád, znamená milovat, ale málo.“

„Miluji Wagnera, ale pokud jde o hudbu, dávám přednost kočce pověšené za ocas u okna, když se snaží zachytit drápky na skleněných tabulkách.“

„Láska je strom, na kterém jako loupežník číhá žárlivost.“

„A kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.“

„Pakliže nás žena miluje, odpustí nám i naše nedostatky, pokud nás nemiluje, neodpustí nám ani naše přednosti.“

„Láska znamená pro ženu daleko víc než pro muže, znamená všechno.“

„Nic neposiluje lásku tak jako nepřekonatelné překážky.“

„Čím více milujeme a darujeme se, tím většího významu a hodnoty nabývá náš život.“

„Moudré je říct si každého dne: „Kéž si uchovám lásku k životu.““

„Vědomí, že milujeme a jsme milováni, zmírňuje těžké chvíle loučení. Poslední sbohem dokonce ztrácí všechnu hořkost, když je v něm ještě slyšet ozvěnu lásky.“

„Každý v sobě nosí malý hřbitov těch, které miloval.“

„Doopravdy mělcí lidé jsou ti, kteří milují jen jednou v životě. Čemu říkají stálost a věrnost, tomu já říkám buď otupělost získaná zvykem, nebo nedostatek obrazotvornosti. Věrnost je pro citový život tím, čím je důslednost pro život rozumný - prostě přiznání neúspěchů.“

„Stále umírá a nikdy umírat nepřestane ten, kdo miluje.“

„Milovat oduševněle znamená chápat i nevěru jako přirozené mezidobí dvou lásek.“

„Chladná žena je jen ta žena, která se ještě nesetkala s tím, koho by milovala.“

„Trojí láska spaluje lidská srdce – láska k penězům, láska k rozkoším a láska k přetvářce.“

„Poznávají se tři týdny, milují tři měsíce, hádají se tři léta, snášejí se třicet let a děti začnou znova.“

„Kdyby i člověk všeho se nasytil, lásky se nikdy nenasytí.“

„Víte, já ho znal ještě z doby, kdy chodil každý večírek s jiným děvčetem. A najednou se oženil za ty miliony. Já mu to docela přeji. Někdo miluje duši, někdo miluje tělo, někdo miluje peníze.“

„Nemohou-li dívky milovat, nenávidí.“

„Žádný muž ani žena neví, co je to dokonalá láska, dokud nejsou ženatí nebo vdaní čtvrt století.“

„Opravdová láska člověka obohacuje.“

„Láska je povídka v citoslovcích.“

„Jestliže člověk miluje příliš, těžko pozná, kdy ten druhý už nemiluje vůbec.“

„Láska každé generace má jiný ženský tvar.“

„Koktavý koktavého miluje, protože jeho slovům rozumí.“

„Z lásky k sobě žijeme, z lásky k jiným umíráme.“

„Láska pouze platonická je pro zralou ženu pouhá nicka.“

„Mějte lásku ke všem, neboť nikdo není jiný než vy.“

„Člověk není líný vůči tomu, co miluje.“

„Hudba je (jen) služebnice lásky.“

„Má vůbec smysl historie? Co má vůbec smysl při všeobecné pomíjivosti, když nakonec všechno stejně vezme za své: zeměkoule i život na ní? Smysl má přítomný o k a m ž i k. Smysl má smích, humor, odvaha, láska. Snad.“

„Nemohu déle mlčky naslouchat. Musím s Vámi mluvit pomocí takového prostředku, jaký mám po ruce. Rozrýváte mi duši. Napolo zoufám, napolo doufám. Neříkejte mi, že je příliš pozdě, že ten vzácný cit je navždy pryč. Znovu Vám nabízím své srdce, které pro Vás tluče ještě víc, než když jste je před osm a půl rokem téměř zlomila. Nesmíte říkat, že muž zapomíná rychleji než žena, že jeho láska dříve pohasne. Nemiloval jsem nikoho než Vás. Byl jsem snad nespravedlivý, byl jsem malicherný a uražený, věrný jsem však byl vždycky, jen kvůli Vám jsem přijel do Bathu. Jen na Vás myslím, jen pro Vás dělám plány. - Nepoznala jste to? Cožpak jste neporozuměla mé touze? - Nebyl bych čekal ani těch deset dní, kdybych byl mohl číst ve Vašich citech tak, jako Vy jste prohlédla ty moje. Mohu stěží psát. Každým okamžikem slyším něco, co mě rozechvívá. Tlumíte hlas, já však dovedu zachytit jeho zvuk, který by jiní nerozeznali. Vy předobré, ušlechtilé stvořeí! Jste k nám opravdu spravedlivá. Věříte, že muži jsou schopni opravdové náklonnosti a stálosti. Věříte, že já jsem z nich nejhorlivější a nejvěrnější.“

„Utrpení je bohužel součástí lidského údělu. Pouze literatura a umění, poezie a milování, procházky v přírodě a lyžování, vědecké vynálezy a tanec, přítomnost těch, které milujeme, mohou bolest zmírnit.“

„Člověk nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým.“

„Umění žít je umění milovat skutečnost.“

„Mnou vchází se do trýznivého města,
mnou vchází se do věčné bolesti,
mnou vchází se k těm, jež Bůh věčně trestá.
Mnou dal Pán průchod spravedlnosti,
jsem z Boží moci, dílem lásky jdete,
jsem sklenuta nejvyšší moudrostí.
Všechno stvořené přede mnou v tom světě
je od věků. Já navždy potrvám.
Zanechte naděje, kdo vstupujete.“

„Člověk prý se vždy vrací k svým prvním láskám. Zvláště k těm, kterých tehdy ve své hlouposti nepochopil. S lidskými láskami se to daří jen ve snu, ale dvě věci hodné pomilování uvítají ztraceného milence i v šedinách: knihy a rodná země.“

„Miliony vzpomínek. Bezpočet úsměvů, smíchu a polibků. Její pravidelné ´Miluju tě´ každou noc předtím, než mi dala dobrou noc. Způsob, jakým ve mě vždycky věřila, ať už šlo o test z matematiky, balet nebo zjištění, co je mým posláním na téhle zemi.“

„Miloval a nalezl přitom sám sebe. Většina lidí však miluje, aby přitom sebe ztratili.“

„Když láska prochází žaludkem, kde asi končí?“

„Pro mě je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi, je to zvolání vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti“

„Ty, jenž jsi na nebesích, dej odpuštění a lásku špatnému,
který pěje nebeskou chválu tak pozemským jazykem.“

„Miluju spánek. Prospala bych celý den, kdybych mohla.“

„Všichni jsme někdy prožili celé dny a týdny bez jediného láskyplného projevu svých bližních. V takových obdobích musíme víc zatopit a snažit se osvětlit temnou místnost, v níž se proměnil náš život. Dokážeme-li milovat, budeme také s to lásku přijmout; je to jen otázka času.“

„Všechno žije dál v mých vzpomínkách. Rány se zacelí. Láska přetrvá. My přežijeme.“

„V čase, který měli, si lásku dost neprojevovali a jejich čas vypršel…“

„Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to…“

„Kdo touží, může.
Kdo zkusí, dokáže.
Kdo miluje, žije.“

„Láska se nedívá očima, ale myslí,
A proto je okřídlený Amor malován slepý.“

„Lásce jako prstýnku není konce.“

„Čistý projev lásky aneb být či nebýt
… co se stane s lidmi, že o tohle během dospívání přijdou, proč zabíjí v sobě tu čistotu… proč svět je jedno velké jeviště… kde nikdo neví pro danou roli co jest vlastně tou realitou/ jestli ta hra či ta beznaděj v reálné mysli… teď přišlo mi významu k otázce být či nebýt: chceš-li být/ tedy žít ve společenství, nezbývá než nebýt/ tedy opomenout co jsem… a nebo nebýt/ tedy opustit své společenství a po té být/ tedy sám sebou, což v prostoru který nabízí nám matička Země pod záplavou přemnoženého lidstva vede k tomu, že nebýt nabírá jiných rozměrů., kdy jest člověk, který je hloubavěji myslí obdařen, nachází cestu v nebýt definitivně. A tak hledat cestu jak BÝT, tedy býti definitivně, může vésti k šílenství a člověk musí kontra této realitě vésti boj čistým sobectvím, což popírá vše dobré, a tak otázka o bytí se stává kruhem ze kterého není cesty ven a tak nevědomí je tedy spásou, a proto svět je tímto zaplaven… proto myslitelé končí v depresích, alkoholem, drogami či na provaze vázaného do korun stromů, které mají sílu tě nést neb jejich řád jim umožňuje kvést, dýchat, pít i odpočívat a v případě, kdy jeden prvek zmizí- zaniknou uschnout, rozpadnou se, dají život druhým… nebo zmizí v poušť……“