Citáty o vědě

strana 2

„Vím, že jdu na smrt, ale nebojím se jí. Statečný muž umře jednou, jen zbabělci umírají stokrát. Umřu s klidem, protože vím, že naše oběti nebyly zbytečné.“

„Herectví je pro mě vášní, vycházející odkudsi z mého nitra, z mé duše. Nevím, proč je tomu tak. Je to jako když někdo bere drogy, taky nedokáže vysvětlit, proč je bere.“

„Velmi pochybná je především představa, že se dítě rodí jako člověk. Dokonce sama zoologie označuje člověka jako Homo sapiens; narozené dítě však má daleko k tomu, aby bylo „sapiens“, tj. moudré, rozumné, vědoucí. Člověk se vyznačuje schopností mluvit; dítě se rodí jako nemluvně. Člověk na rozdíl ode všech ostatních živočichů umí vyrábět; dítě se tomu musí velmi dlouho učit. Dítě se proto jako člověk nerodí, nýbrž člověkem se teprve postupně stává. Z toho ovšem nevyplývá, že bychom čerstvě narozené dítě nebo lidské embryo nemuseli považovat za člověka; změněný přístup k těmto otázkám nás totiž dovede k závěru, že člověk není to, co „jest“, nýbrž především to, co „bude“, čím se stane. Respekt k druhému člověku je převážně respektem k jeho budoucnosti.“

„Nevím, co se stane, když zemřeš. Nikdy jsem nebyla mrtvá. Jsem jenom zvědavá.“

„Podnikání není ani věda, ani umění. Je to praxe.“

„Ve vědě jsme se konečně vrátili k předsokratovskému filosofovi Heraclitusovi, který řekl, že všechno je proud, tok, proces. Neexistují žádné "věci".“

„Věda je zbraň. I v rukou hlupáka.“

„Rozvoj vědy a pokrok poznání se stávají stále obtížnější. Na experimentování již nestačí zápalky a sláma.“

„Věda žádá celého člověka bez postranních myšlenek, ochotného obětovat všechno a dostat za to jako odměnu těžký kříž střízlivého poznání.“

„Má-li člověk opravdu zálibu ve vědách, první co pocítí, když se jim věnuje, je jejich spojitost, která působí, že se navzájem přitahují, podporují, objasňují, a že jedna se neobejde bez druhé.“

„Věda zjistila, že nic nemůže zmizet beze stopy. Příroda nezná zničení, pouze změnu.“

„Ve vědě není nic jednoduššího než to, co bylo nalezeno včera, ale nic tak těžkého, jako to, co bude nalezeno zítra.“

„Láska je jediný druh vědy, která se obejde docela dobře bez konverzace a korespondence.“

„Manželství je věda.“

„"Dobrý vědec" je považován za člověka bez předsudků, s otevřeným čelem, který je ochoten přijmout každou novou myšlenku podepřenou fakty. Jak ukazují dějiny vědy, vědci se zjevně tímto obecným názorem neřídí.“

„S přírodními vědami nemá environmentalismus fakticky nic společného — a co je ještě daleko horší — se společenskými vědami, ač se pohybuje na jejich teritoriu, bohužel také ne.“

„Vědec nestuduje přírodu z důvodu, že je to užitečné. Studuje ji, protože ho to těší, a těší ho to, protože příroda je krásná. Kdyby příroda nebyla krásná, nestálo by za to ji poznat a život by nestálo za to žít. Nemluvím samozřejmě o kráse oslovující smysly, o kráse vlastností a vzhledu. Jsem dalek pohrdání smyslovou krásou, jenže ta nemá nic společného s vědou. Co mám na mysli, je důvěrnější krása, jež pochází z ladného uspořádání částí, a kterou může pochopit čistá inteligence.“

„Don Quijote bojoval proti větrným mlýnům, protože si myslel, že jsou to obři.
Kdyby věděl, že mlýny jsou mlýny, vysral by se na to, ovšem. Protože proti
mlýnům, jasně věda, že jsou to mlýny, dokáže bojovat jenom Švejk.“

„Lidé se vždycky podivují tomu, čemu nerozumějí a co se jim zdá být logické. Na tom se zakládá uznání duševních kvalit, čímž se zase probouzí úcta jiných lidí, která vědoucího člověka činí nezdravě sebevědomým a to je zřejmou předzvěstí jeho duševního pádu.“

„Vždy investuji obrovské množství pozornosti, energie a dolarů do vybudování skvělého produktu, nebo služby. Jen nepatrnou část do marketingu. Vím, že když vybuduji skvělý produkt, nebo službu, zákazníci z něj budou nadšení a řeknou o něm svým známým.“

„Smrt je můj nepřítel, protože vím, že je konec. Konec uvědomění si života a navždy zapomenut.“

„Boží mlýny melou, pomalu a jistě, někteří to vědí a další to zjistí. Boží mlýny melou - to zůstane stejný, léta, věčnost celou, melou boží mlýny.“

„Demokratický politik ví, že pro stát je nežádoucí vláda jedné strany.“

„„Kosmičtí piráti“ čekali celé věky na svou „velkou žeň“. Systematicky podněcovali oslabování Sjednocujícího principu paměti vytvářením vládnoucích systémů - vzdělání, vědy, manipulace potravinového cyklu, zdravotnictví, obchodu, médií, církve. Hlavním cílem jejich útoků byla žena, protože díky umění, které provozovala ve své laboratoři, Kuchyni, byla Alchymistkou a měla pod kontrolou tělo. Na Západě to nakonec vedlo k honům na „čarodějnice“ (vyvolaným inkvizicí). Přes pět milionů žen bylo mučeno nebo zaživa upáleno, aby se v lidech probudil strach. Pak převzala žezlo chemie. Tato reaktivní věda, používající deduktivní přístup, souvisí s rozbitím jádra, v němž je obsažena Paměť. Na hmotné úrovni to vedlo k vytvoření atomové bomby a děloha ženy se stala stále častějším objektem útoků: 1. antikoncepční piluky 2. potrat jako samozřejmá záležitost 3. běžně prováděný „císařský řez“ 4. umělé oplodnění 5. časté odstraňování dělohy a vaječníků 6. brzy se zavede umělá děloha 7. na základě toho vznikne klon s naprostou ztrátou oné Paměti potřebné k Návratu ke Zdroji. Také MÓDA napomáhá tomu, aby zničila ženské rozmnožovací orgány. Především oblast dělohy a ledvin se musí udržovat v teple. Dnes se i v chladném počasí tyhle partie bezostyšně obnažují. Ženy v dávných kulturách nosívaly kolem pasu šerpu a v Japonsku se nosil ozdobný pás obi, což není jen nějaká „tradice“, ale má za úkol chránit tak důležité rozmnožovací orgány. Prakticky všechny ženy, které se dnes řídí touhle podivnou „obnažovací“ módou, budou dříve nebo později mít tzv. „ženské problémy“ a budou náchylné k rakovině prsu. „Věda“ nepřinese řešení, protože NENÍ v zájmu vykořisťovacího systému, aby Tělo vytvářelo Svobodného Ducha. Lidé spíš naletí na jejich „zázrak“ založený na redukci Duše a konečném přetvoření člověka podle obrazu podřadného boha. Jejich cílem je anti-tvoření, proto se pěstuje bezmocnost i vůči nejprimitivnější formě života, viru.“

„Potrava pochází ze Stvoření. A Stvoření vychází ze Stvořitele. Kdo má pod kontrolou potravu, má pod kontrolou náš vztah ke Stvořiteli, podle jehož obrazu jsme byli stvořeni. „Zprostředkovatel“ se nás nyní snaží přetvořit (klonováním) podle svého obrazu formou mentálních, genetických a jiných manipulací. Už máme umělou dělohu, krev (získanou z umělé stravy), umělé sperma, oplodnění, umělý porod (císařským řezem), umělé srdce, umělý mozek (počítač), způsob „života“ (vydělávání na „živobytí“ na úkor žití), umělou identitu (nakonec naimplantovaný mikročip) a smrt (oběť ve jménu „vědy“). Tohle všechno nám posloužilo jako nástroj k tomu, abychom byli schopni zaujmout k závěrečné otázce „BÝT“ či „NEBÝT“ zodpovědný postoj. Nyní musíme „NEBÝT“ změnit na „BÝT“ a stát se Pány a Mistry Sebe samých. To je ten nejzásadnější princip Seberealizace. V pozemské škole Velkého Mystéria se pro nás nyní otevírá poslední semestr k jejímu absolvování. Cílem Revoluce Jednoho srdce je dát na poslední otázku, „BÝT“ či „NEBÝT“, tu nejlepší odpověď. „JÁ JSEM“ znamená být úplně odevzdaný Stvořiteli. Velký experiment nám nabídl zkušenost „NEBYTÍ“. Teď jsme schopni poznat ony dvě extrémní možnosti, aby se Plán, kterého jsme se rozhodli být součástí, mohl naplnit prostřednictvím Lidského potenciálu, spočívajícího ve SVOBODNÉ VŮLI. Tím Plánem je učinit Zemi PORTÁLEM Míru ze svého NITRA. Revoluce Jednoho srdce vychází ze zodpovědnosti samostatně obnovit kvalitu své krve, která nám dopomůže Vzpomenout si, že VŠE JE JEDNÍM. Revoluce Jednoho srdce je pro ty, kdo mají odvahu zahájit Rozhodující bitvu v sobě samých a ZVÍTĚZIT v ní!“

„Vědoucí ví a ptá se, nevědoucí ani neví, nač by se měl ptát.“

„Od začátku svého studia jsem si učinil zásadu, že kdekoli poznám mínění správnější, ihned upustím od svého méně správného a pokorně a radostně přijmu názor, odůvodněný lépe, věda, že to, co víme, je zcela nepatrným zlomkem toho, co nevíme.“

„Nejen praktikujte své umění, ale ponořte se do jeho tajemství; umění si to zaslouží, protože pouze umění a věda mohou povýšit člověka na božství.“

„Věda nemůže vyřešit ultimátní tajemství přírody. A to proto, že v poslední analýze jsme my sami součástí přírody, a proto i součástí tajemství, které se snažíme vyřešit.“

„Dnešní lékařská věda si ničeho tak neváží jako vleklých nemocí.“

„V čem spočívá tvůrčí proces ve vědě? Snad ve schopnosti poznat, co je důležité a co podružné.“

„Umění má znepokojovat. Věda vyvolává jistotu.“

„Když vědě chybí argumenty, jednoduše rozšíří svůj slovník.“

„Věda nikdy nevyřeší jeden problém, aniž by vyprodukovala deset dalších.“

„Kde není honorář, není věda.“

„Znalost příčin je skutečná věda.“

„Věda je spekulativní činnost, kterou se člověk snaží upevnit ve své duši základ všeho toho, co existuje, a také získat to, co je ne-zbytné pro vývoj jeho morální odpovědnosti.“

„Kooperace: Víra hory přenáší. To je jisto. A věda je navrací zpět na jejich místo.“

„Medicína není z věd obtížných.“

„Ke druhému se musí říci, že různý ráz předmětu poznání působí různost věd. Neboť tutéž větu dokazuje hvězdář a přírodozpytec, na příklad, že země jest kulatá. Avšak hvězdář prostředky matematickými čili ze hmoty vyvozenými, kdežto přírodozpytec pomocí toho co vidí na hmotě.“
Ad secundum dicendum quod diversa ratio cognoscibilis diversitatem scientiarum inducit. Eandem enim conclusionem demonstrat astrologus et naturalis, puta quod terra est rotunda, sed astrologus per medium mathematicum, idest a materia abstractum; naturalis autem per medium circa materiam consideratum.

„Je téměř nemožné pochopit dějiny lidových revolucí, neuvědomíme-li si jasně, jak hluboce konzervativní jsou pudy davů. Jako u všech primitivních bytostí jsou neodstranitelné. Jejich fetišistická úcta k tradicím je naprostá, právě jako hrůza před všemi novotami. Kdyby bývaly měly demokracie svou dnešní moc v období vynálezů parního stroje a železnic, stalo by se uvedení těchto vynálezů v život nemožné nebo jen za cenu opětovných revolucí. Naštěstí pro pokrok civilizace se nadvláda davů zrodila teprve po uskutečnění velkých vynálezů vědy a průmyslu.“

„Až dosud nevěda učil jsem a zastával jsem všechny zásady Jana Husa. Všichni, zkrátka, jsme nevědomky husité, ano sám Pavel a Augustin jsou doslova husité.“

„Dále, nebude od věci rozlišit tři druhy a, jakoby, stupně ambicí lidstva. První je těch, kteří touží rozšířit vlastní moc ve své rodné zemi, hrubý a zkažený druh. Druhý je těch, kteří usilují o rozšíření moci a vlády své země mezi lidmi. Tento je jistě důstojnější, ač neméně chtivý. Ale pokud člověk usiluje ustavit a rozšířit vládu a panství samotného lidského rodu nad světem, jeho ambice (má-li být zvána ambicí) je bezpochyby celistvější a vznešenější než ty předchozích druhů. Avšak vláda člověka nad věcmi záleží zcela na uměních a vědách. Neboť nemůžeme vládnout přírodě jinak, než jejím posloucháním.“

„Naše sliby vnuci znají, tisíc let se námi uzavřelo, druhý tisíc oni vědou otvírají.“

„Věda je prostě souhrn receptů, které vždycky pomáhají. Všechno ostatní je literatura.“

„Statistika - první politická věda! Poznal jsem hlavu člověka, jestliže vím, kolik je na ní vlasů.“

„Naučit se vidět je celé tajemství přírodních věd.“

„Není vědy bez fantazie a není umění bez faktů.“

„Žádné lidské zkoumání nemůže být nazváno opravdovou vědou, pokud ho nemůžeme dokázat matematicky.“

„Hlouposti každé epochy mají pro vědu dalších epoch stejnou cenu jako její moudrosti.“

„Věda je více než jen soubor poznatků. Je to způsob myšlení. Způsob skeptického vyslýchání vesmíru s jemným porozuměním lidské omylnosti.“

„Víte co je na stáří bezvadný? Že se už vůbec nemusíte zdržovat s lidma, který nechcete. A pak, že člověk už může říkat cokoli.“

„Reklama není žádná věda o nějakých zatracených procentech. Reklama je umění. O tom není pochyb.“

„Zabýváme se ještě problémem modlářství my? Jedině když zjistíme, že nějací „primitivové" uctívají ka­menné a dřevěné modly. Jsme přesvědčeni, že my sami jsme něco takového dávno překonali, poněvadž nevidíme ve společnosti uctívání žádných tradičních symbolů modlářství. Zapomínáme, že podstatou modlářství není uctívání té či oné modly, ale že jde o specifický lidský postoj. Tento přístup lze popsat jako zbožštění věcí či částečných aspektů světa a pod­řizování se takovým věcem. Opakem je přístup, kdy věnujeme život uskutečnění nejvyšších principů lid­ské existence, lásce a rozumu, abychom se stali tím, kým potenciálně jsme, bytostí stvořenou k podobě Boží. Modly nejsou pouze sochy z kamene či dřeva. Slova se mohou stát modlou a stroje se mohou stát modlou. Také vůdci, stát, moc a politické skupiny se jí mohou stát. Věda a názor druhého člověka se mo­hou stát modlou a pro řadu lidí se stal modlou Bůh.“

„Věda má daleko blíže k mýtu, než je filozofie vědy ochotna připustit.“

„Přírodní vědy chtějí, aby se člověk učil, náboženství aby jednal.“

„Chemie je věda vonná, barevná, prskající a dýmající. Je vtipná a ráda žertuje. Totéž platí i o chemicích (některých).“

„Nejsilnější vědou, která řídí náš svět je, psychologie.“

„Klíč ke vší vědě je otazník.“

„Neexistuje žádná národní věda, jako neexistuje národní násobilka.“

„Průměrní učenci se staví k vědě jako krmená husa ke krmení: Jen proboha už ne víc.“

„Věda a technologie mohou být prospěšným prostředkem pokroku, který vlastní jen duchovně vyspělá společnost.“

„Věda je špičková moderní metoda, s jejíž pomocí lze vlastní zvídavost ukájet za státní peníz.“

„Budoucnost a štěstí lidstva závisí na vědě. Běda lidské společnosti, jestliže nepochopí tuto jednoduchou pravdu.“

„Věda uklidňuje. Umění je od toho, aby rozčilovalo.“

„Pouhým stínem je celá věda, láska je věčným světlem.“

„Dokud všichni lékaři nebudou schopni stanovit stejnou diagnózu u jednoho a téhož nemocného a použít stejné terapie, nejsme na úrovni vědy. Vědec je příliš seriózní na to, aby byl tak domýšlivý a léčil lidi.“

„Věda se nesnaží o vysvětlení, stěží se pokouší interpretovat, převážně sestavuje modely. Modelem se myslí matematický konstrukt, který spolu s jistou verbální interpretací popisuje pozorované jevy.“

„Logika je věda, jejíž užitek je placen v hotových.“

„Vědy, to jsou kouzla, která fungují.“

„Největší tragédie vědy je, že ošklivá fakta zabíjejí krásné hypotézy.“

„Lidé se odvracejí od vědy tak jako vědátoři od lidí.“

„Skalpel je nejpádnějším důkazem fiaska lékařské vědy.“

„Lékařská věda dosáhla takového pokroku, že nikdo na světě už není zdráv.“

„Mám za to, že jediný cíl vědy spočívá v tom, ulehčit člověku klopotnost jeho existence.“

„Věda není nic než soubor pokusů, které se povedly.“

„Filozofie je věda všech věd.“

„Vůdcovství je v umění dosahovat víc, než věda o managementu tvrdí, že je možné.“

„Na vše, co jsem stvořil jako básník, jsem pramálo hrdý… Že však v obtížné vědě o barvách jsem jediný, kdo poznal skutečnost, mně dává vědomí převahy nad mnohými.“

„Lidé, kteří dnes ovládají vědu, skutečně ani sami nepředvídají všechny důsledky toho, co se děje.“

„Hlava vědy by byla zčásti holohlavá, kdyby se nezakrývala lokýnkami, které jinak nejsou k ničemu.“

„Věda je účinná protilátka proti jedu nekritického myšlení a pověr.“

„Pro někoho je věda vznešenou bohyní, pro jiného krávou, ze které dojí mléko.“

„Věda je národům nezbytná. Stát, který ji nerozvíjí, se nevyhnutelně mění v kolonii.“

„Ve všem, co není věda, je nějak zastoupena móda.“

„V prvních dnech (věznění) jsem jel jednou výtahem s už déle vězněným Romem, který mi dával poučení, nevěda, že jsem kněz: Vole, modli se, nebo se tady zblázníš!… Pro mne bylo vězení na Borech druhým noviciátem, ověřil jsem si, že když je člověku nejhůře, je Bohu nejblíže.“

„Problém upadající rozumnosti a těžký pokles kvality myšlení je zastírán jednak dostatečným počtem mimořádných výkonů a hlavně triumfálním postupem vědy. V celku však zvláště evropská společnost degeneruje, což je ještě podepřeno nechutí inteligence k potřebné reprodukci. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

„Evoluce života na Zemi přirozeně je solidní vědecká teorie, která podává jednotný výklad dějů, které se odehrály v pozemské biosféře od doby vzniku života před minimálně 3,8 miliardy let. Podrobnosti najdete přirozeně jak v učebnicích evoluční biologie, tak v mnoha populárně/vědeckých knihách, které napsali naši odborníci, anebo které byly přeloženy do češtiny. Podtrhuji, že pro věřícího člověka tím nevzniká ani ten nejmenší problém, protože mezi vědou a vírou v křesťanském pojetí nemůže z principu být žádný rozpor. Rozpory jsou pochopitelně mezi vírou a pověrou a vědou a pavědou, ale tak tomu bylo odjakživa.“

„Byl plachý, úzkostlivý, mírný a dobrý, ale knihy psal kruté a bolestné. Svět viděl plný neviditelných démonů, kteří ničí a rvou člověka nechráněného. Byl příliš jasnovidný, příliš moudrý, aby dovedl žít, příliš slabý, aby bojoval, slabostí ušlechtilých, krásných lidí, kteří nedovedou podstoupiti boj se strachem před nedorozuměními, nelaskavostmi, intelektuální lží, vědouce předem, že jsou bezmocní a podléhající tak, že zahanbují vítěze.“

„Můj žák Švarc mne seznámil s esperantem, kterému jsem se v krátce naučil a od té doby stal jsem se jeho horlivým šiřitelem. Vždyť jsem viděl, že největším důvodem všech neshod mezinárodních jest neporozumění. Bylo mi jasno, že vzdělání se bude šířiti mnohem lépe, když nebudou lidé nuceni tolik řečí studovati a budou se moci oddati více studiu věd přírodních a filosofie. Esperanto sám jsem doporučil svému tatínkovi doufaje, že v něm bude moci uplatniti velkou svoji pracovitost a také jsem se nemýlil. Tatínek potom mnoho času strávil šířením tohoto jazyku a mnoho dobrého tím vykonal ještě v době svého odpočinku. Zejména přeložil mnoho českých národních písní do esperanta.“

„Vzešla-li totiž první žena, Eva, z žebra prvního muže, Adama, pak mám pocit, že podobně z žeber filosofie, původně pokrývající veškeré lidské teoretické poznání, vznikaly různé jednotlivé vědy, které si z kontinua toho, s čím si původně lámali hlavu filosofové, přivlastňovaly různé víceméně jasně vymezené úseky, u nichž se dospělo ke shodě o metodách, jak je zkoumat.“

„Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.“

„Je známo, že byla období, kdy se teologie s přírodní vědou velmi nesnášela, ale na druhou stranu byla zase jiná období, kdy se snášela velice dobře. Takovým obdobím byl například vrcholný středověk. O něm si sice většina lidí myslí, že byl „temný“, ale to je neobyčejně naivní výklad. Ve skutečnosti, jako každá jiná historická epocha, také středověk měl své světlé i temnější stránky. Kdybychom mluvili jen o těch „temnotách“, pak by právě novověk nedopadl nejlépe, zejméne s ohledem na to, co se odehrávalo v právě uplynulém dvacátém století.“

„Od začátku svého studia jsem si učinil zásadu, že kdekoli poznám mínění správnější, ihned upustím od svého méně správného a pokorně a radostně přijmu názor, odůvodněný lépe, věda, že to, co víme, je zcela nepatrným zlomkem toho, co nevíme.“

„Když člověk aktivně pracuje na poli přírodní vědy, nemůže mít během odborného bádání žádné předsudky a to ani jedním směrem: Ateismus je stejně nedobrý předsudek jako teismus. Teprve ve chvíli, kdy mám před sebou vědecké výsledky, se mohu z filosofického hlediska nad nimi zamyslet.“

„Ekonomie jako pozitivní věda je tělem zkusmo přijatých zevšeobecnění o ekonomických jevech, která mohou být používána pro předvídání následků změn okolností.“

„Člověk se musí probudit k údivu – a národy možná také. Věda je způsob, jak je zase poslat spát.“

„Teologie je věda jako třeba astronomie nebo biologie. Metodologie je různá, ale formálně je to rovnocenné.“

„Mým osudem se zdá zabývat se výzkumem oblastí, které jsou předmětem značné kontroverze ve vědě a ve společnosti.“