Citáty na téma člověk

strana 17

„Ale krása, opravdová krása, ta přestává tam, kde začne intelektuální výraz. Intelekt je už sám o sobě jistý druh přehnanosti a ruší harmonii každé tváře. V okamžiku, kdy si člověk sedne a začne přemýšlet, je hned samý nos nebo samé čelo nebo prostě něco děsného. Jen se podívej na lidi, kteří vynikli v kterémkoli učeném povolání! Jak jsou dokonale oškliví!“

„Žádný člověk tě nebude nenávidět tolik, jako ten, jež ví, že s tebou špatně jednal. A naopak zase: není člověka, který by ochotněji bojoval za tebe, než ten chlapík, který pro nějakou hloupou nehodu měl možnost někdy dříve ti pomoci!“

„Manželství je nesmyslná instituce – v patnácti je člověk prodán a vysloví přísahu, které nerozumí a které se nemůže zbavit 30 a více let.“

„Je snadné říkat, že každý křičí, tak budu křičet hlasitěji a všichni mě uslyší. Jakmile člověk zmoudří, dojde mu, že je účinnější, když šeptá.“

„Jsem samouk a jsem zvědavý. Nemám žádnou školu, nemusel jsem se tudíž pracně odnaučovat to, co bych se v ní učil. Nechci se míchat mezi akademiky, neboť člověk nesmí myslet akademicky. Jedinou mou školou je neustálé pozorování přírody a věcí kolem nás.“

„V mladosti má člověk pamatovati, kterak by dobře živ byl, a v starosti kterak by dobře umřel.“

„Stárnutí, to je kruté. Člověk si nesmí nic namlouvat a druzí by člověku také neměli nic předstírat. Pro generaci našich otců a dědů bylo stáří ještě milostí. Staří lidé bývali začleněni do rodiny a panovalo docela docela jiné ovzduší. Ale, co platí dnes? Jakobychom měli co do činění a jakýmsi šílením po mládí, které se podobá chorobě. Co se cení je přece už jen mládí, mládí, mládí!“

„Důležitější je, jaký jsi člověk, než jaký jsi tanečník.“

„Člověk by si měl brát příklady z přírody. Zatím z ní jen bere.“

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

„Člověk si může druhého představovat docela dobře - ale nikdy ne dokonale, chápeš?“

„Je svým nejlepším přítelem a má radost ze soukromí, zatímco člověk bez ctnosti nebo talentu je svým nejhorším nepřítelem a bojí se samoty.“

„Bůh miloval ptáky a vynalezl stromy. Člověk miloval ptáky a vynalezl klece.“

„Říkáte, že práce je to, co má člověk dělat. Ale říkám, že nemáte pravdu, když Vám nemohu dát sladkou lásku.“

„Jedna větev oheň nedělá, jeden člověk není ještě člověkem.“

„Člověk překročí plot, kde nejnižší uvidí bod.“

„Snáze se člověk vzdá své víry než svých zvyků.“

„Domům se počítají léta a moudrý člověk vždy jest mlád.“

„Vzdělaný člověk má stále bohatství v sobě.“

„Každá mince a každý člověk mají dvě strany.“

„Zvíře, člověk, různé živé bytosti s kterými všichni sdílíme planetu. zvířat je mnohonásobně více, zabíjí se navzájem. Což je přirozené, velká ryba žere malou. Jak velká ryba je člověk?“

„Diplomat je člověk, který se rozmýšlí dvakrát, než nic neřekne.“

„Je hezký chtít mít u sebe někoho, na koho myslíš… Ale chtěl by tam ten člověk být s TEBOU?“

„Jsou dny kdy si přeju, aby se všichni lidi na planetě zastavili a začali přemýšlet. O všem.
Jsem dobrý člověk? Pomáhám lidem okolo sebe? Jsem zlá já na lidi nebo oni na mě?
Přemýšlím o pomíjivosti věcí, protože vše je pomíjivé. Smutek. Láska.Štěstí. Přátelství. Mladí i sám život.“

„Nejsi člověk, když jsi schopný ublížit nevinému dítěti, nebo zvířeti, jen pro svou zábavu.“

„Největším zklamáním je, když člověk najde to, co nehledal a nenajde to, co hledal.“

„Pouze v samotě může být každý člověk sám sebou.“

„Člověk si uvědomí jak je život křehký, teprve až uvidí, jak o něj ostatní přichází. Jak tělo odchází, ale duše zůstává.“

„Lásku člověk pozná tehdy, až jí ztratí“

„Největší chyba je to, když má člověk stále strach že nějakou chybu udělá.
Není špatně chybu udělat,
je špatně jí ignorovat, nenapravit
a pak se hrdě nepostarat o to,
aby se už neopakovala.“

„Je jednoduché hrát jako stroj, a když někdo jako stroj hraje, jde z toho strach. Ztrácíte v tom veškerý cit. Můžeme obdivovat, jak důkladně dotyčný zkouší a studuje a pravděpodobně se obětoval hrají basketbalu a chození za holkama, ale stejně se nezbavím pocitu, že ve většině případů je chyba v tom, že ten člověk vůbec neoslovuje. A v tom hudba právě je. On hraje čistě. Ale jeho hudba je bez výrazu.“

„Když jsem většinu času trávil sám se sebou, přátelství se pro mě stalo něčím jako televizí: bylo to něco, co se dá vypínat a zapínat, aby člověk zapomněl, že je sám.“

„Bez hloubky člověk potřebuje rauš a útěk, nejsme autentičtí, dnes nechceme znát sami sebe, je to pomalé, zatímco svět letí v úprku.“

„Výraz, který člověk nosí na své tváři, je mnohem důležitější než oblečení, které nosí na svých zádech.“

„Člověk bez emocí je jako ryba bez vody.“

„Nikoliv Bůh stvořil člověka, ale naopak člověk Boha.“

„Ve skutečnosti jsem opravdu usměvavý člověk. Usmívám se, když mluvím, a směju se.“

„Chudoba je ctnost, které se člověk může naučit.“

„Hodně čtení po určitém věku odvádí mysl od jeho tvůrčích snah. Každý člověk, který čte příliš mnoho a používá svůj vlastní mozek příliš málo, spadá do líných zvyků myšlení.“

„Zkus druhým ukázat srdečnou lásku a tvář veselou. Ptáš se, jak se může člověk usmívat, když je srdce smutné? Není podstatné, je-li tvoje srdce veselé nebo ne. To není pokrytectví, neboť láska spočívá ve vůli!“

„Neboť žádný člověk není skutečně svobodný, pokud je otrokem svého těla.“
Nemo liber est qui corpori servit.

„Možná že člověk ani tolik nepotřebuje, aby ho někdo miloval, ale aby mu rozuměl.“

„Člověk, který se nezajímá o druhé, mívá největší potíže v životě a způsobuje největší újmu ostatním. Právě z těchto jednotlivců pramení všechny lidské zklamání.“

„Člověk, který se chová krutě ke zvířatům, není o nic méně zatvrzelý k lidem. Lidské srdce můžeme poznat i ve vztahu ke zvířatům.“

„Dělat vše, co člověk umí, znamená být člověkem; dělat vše, co by člověk chtěl, by znamenalo být bohem.“

„Moudrý člověk si neshromažďuje své vlastní poklady. Čím více dává druhým, tím více má pro sebe.“

„Můžu ti poradit, můžu tě vést… protože jsem taky člověk, akorát s jiným příběhem.
Nemůžu mluvit za tebe. Ty sám musíš vědět a cítit, co je správně…“

„Davový člověk se cítí dokonalým. Má-li se cítit dokonalým člověk vybraný, musí být ješitný; víra v osobní dokonalost s ním není podstatně sloučena, není v něm původní, ale pochází z jeho ješitnosti a i pro něho samotného má umělý, obrazný a problematický ráz. Proto ješita potřebujete ostatní lidi: hledá u nich potvrzení představy, kterou by rád o sobě měl. A tak ani v tomto nenormálním případě, je-li ,,zaslepen" ješitností, se člověk vybraný není schopen cítit opravdu úplným. Zato se nestane, aby o vlastní dokonalosti pochyboval nový Adam, průměrný člověk našich dnů. Jeho důvěra v sebe sama je stejná jako Adamova: rajská. Vrozená hermetičnost jeho duše mu znemožňuje to, co je předběžnou podmínkou k odhalení vlastní nedostatečnosti: srovnání s druhými. Porovnat se by znamenalo na okamžik vyjít ze sebe a přenést se do někoho jiného. Jenomže průměrná duše není tohoto cestování – nejvyššího sportu – schopna. Zde se setkáváme s rozdílem, který je od věčnosti mezi hlupákem a člověkem důvtipným. Důvtipný člověk často překvapí sám sebe na hranici hlouposti. Nelituje však námahy, aby hrozící hlouposti unikl. V tomto úsilí spočívá inteligence. Hlupák se naopak sám nepodezírá – má se za duvtipného – odtud i záviděníhodná klidnost, s níž se uvelebuje a hoví si ve vlastní lenosti. Jako hmyz, který nelze dostat z děr, kde žije, není možné hlupáka vylákat ze své hlouposti, ani na chvilku nemůže být vyveden ze své slepoty, aby se přinutil srovnat svůj obvyklý mdlý pohled s jemnějšími způsoby vidění. Omezenec je doživotní a neprodyšný. Proto Anatol France říkal, že hlupák je mnohem větším neštěstím než člověk zlý. Zlý člověk totiž občas odpočívá; hlupáci nikdy.“

„O depresi
Sem mladý člověk mladá duše ale život se semnou nikdy nesral ne neexistovalo protože jsem byla z mého života zvyklá že jsem i přes absolutní únavu psychickou a fyzickou a totální vyhoření a zlomenost. Musela v mrazu vozit dřevo z venku do kotelny protože niko jiný neměl čas a tu dobu mě moje okolí hodně zneužívalo a ničilo mě psychicky toxický manipulátoři líní tirani sebestřední co jim bylo úplně jedno jak se cítím psychicky. Tehdy když jsem brečela a cítila takovou zlost na život a moje tělo chladlo schladla i moje zlost a krutost z života jsem si cosi uvědomila. Můžu to změnit ten přístup nenechám se zlomit vším krutým co mě sakra sere nejsem pán své bolesti a zlomenosti. Jsem silnější chytřejší citlivější prozíravější laskavější pracovitější přemýšlivější a jsem dobrej člověk. Nenechám se už ani chvíli ničit svojí psychiku zlíma krutýma slovama mích rodičů oni mě neznají a neváží si mě ale přesto je mám ráda díky nim jsem silnější a lepší člověk. Protože díky nim jsem se naučila hledat na věcech a všem to dobrý aby mě každá kladná myšlenka byla světlem ve dnech bolesti jejích krutých slov aby mě nemohlo nic položit a zlomit a mohla jsem s rovnýma zádama a sílou v myšlence říct: Osude jsem ti vděčná za tu všechnu bolest našla jsem v sobě sílu sice sem stále zlomená protože taková je moje povaha ale cítím se silnější. Tak jsem překonala deprese a taky tím že jsem poslouchala zůzné druhy hudby vykreslovala mandaly a psala si deník kde jsem to všechno podrobně popsala a přemýšlela nad tím jak tu situaci můžu přežít abych se z toho nezcvokla a tak mě to neničilo. Nakonec jsem opevnila svojí mysl a ignorovala ty krutá zlá slova pochopila jsem totiš že já mám problém ale oni mě zneužívají a chovají se ke mě zle protože mě fakt vůbec nechápou. Prostě jsem řekla: Nechápete mě a já vám to nedokážu vysvětlit ale pokud mě neprestanete srát a bejt na mě tak hnusny tak z vás zešílím nechte mě napokoji.Řvali na mě vstekali mluvili sprostě kritizovali říkali všechny věci co jsou na mě špatný snažili se mě psychicky zlomit A já v duchu si říkala Mám vás ráda ale fakt mě děsně serete a lamete moje sebevědomí odpouštím vám jsem vděčná za to že vás mám ikdyž jste fakt zlí monstra já věřím ve vaše dobro a nikdy nepřestanu. A tak jsem našla svoje dobro a pochopila co je krutost života. A naučila se obrnit dobrýma myšlenkama proti těm zlim. A vážit si sví jedinečnosti a svého dobré snahy se nevzdat a najít v sobě energií myšlenku která mě zachrání před bolestí temnotou všeho.“

„Jsem svobodný člověk, protože se ještě neobjevil člověk s divokou duší, jako mám já a stejný blázen, jako jsem já. Být single je volba a tak si vždy vyberu to, než jít do vztahu s někým nekompatibilním.“

„Člověk nemusí koukat na dlouhé ságy v televizi, stačí znát příběhy svého rodu, jsou mnohem poutavejší, reálné, skutečné a smysluplnější.“

„Kéž by byli jen tyranové a nikoli ještě jejich komorníci! A jak najednou člověk zmoudří, když ho císař učiní třeba jen dozorcem nad svým nočníkem.“

„Hlupák se nastrojí, elegantní člověk se obléká.“

„Dřív se má člověk starat o čisté svědomí než o dobrou pověst.“

„Člověk vězí vždy v určité situaci, o níž by se dalo oprávněně říci, že je jakoby víceméně okamžitým pokračováním jeho těla.“

„Člověk se často žení z náhlého zoufalství a pak toho lituje celý život.“

„Člověk samotný je smrtelný. Ve dvou je nesmrtelný.“

„Člověk se může spoléhat sám na sebe, nepotřebuje žádných zjevení a žádné církevní autority k tomu, aby věděl, co je dobré a co je zlé.“

„Člověk si je vždycky více vědom svých individuálních útrap než své surovosti vůči druhým.“

„Člověk žije má-li nějaký cíl.“

„Naše úsudky o bližních by nikdy neměly být prohlašovány s konečnou platností. Člověk je příliš složitý, než aby mohl být tříděn a vtěsnán do nějaké formule.“

„Jen skrze Krásu si člověk hledá cestu ke Svobodě.“

„Je teď tolik všelijakých předpisů, jaký má člověk být, že udělá nejlépe, když zůstane takový, jaký je.“

„Láska je jako opera. Člověk se tam nudí, ale vrací se tam.“

„Nejméně zná člověk sám sebe.“

„Člověk je myslící vědomí…“

„Člověk neztrácí vždy, když se něčeho odříká.“

„Člověk vždy touží po opaku toho, co právě miluje.“

„Člověk je ztělesněný paradox, uzlík protikladů.“

„Ředitel je člověk jako každý jiný, jenže o tom neví.“

„Člověk miluje jiného svými pohledy a představami, které o něm má; city jsou až na posledním místě.“

„Zlo je něco svatého. Jenom čistý člověk je hoden provést svému bližnímu něco zlého.“

„Člověk miluje společnost, i kdyby to byla jen společnost čadící svíce.“

„Člověk je ze všech živočichů nejrozumnější, ježto má ruce.“

„Génius je člověk, který má talent a houževnatost člověka, který nemá talent.“

„Člověk je přece jen tak dobrý, jak se odváží nebýt špatný.“

„Některé lži zastupují pravdu tak dokonale, že by člověk musel být hluchý a slepý, aby se nenechal zmást.“

„Závistivý člověk chudne štěstím druhého.“

„Občanské sdružení je nejdobrovolnějším aktem na světě, neboť každý člověk se rodí svoboden a je svým vlastním pánem, a proto si ho nikdo pod jakoukoliv záminkou nemůže podřídit bez jeho souhlasu.“

„Ideálně by společnost vypadala asi tak, že by to bylo bezpečné prostředí, ve kterém by mohl člověk šťastně žít svůj život.“

„Divoch se klaní před modlami ze dřeva a kamene, civilizovaný člověk před modlami z masa a krve.“

„Pochvala je odporná potrava. Chutná sice dobře, ale člověk se jí rychle přejí.“

„Člověk je svoboden pouze tehdy, když žije v pravdě. Pravdu však odhaluje rozum.“

„Přítel je člověk, u něhož si můžeme být jisti, že se na nás spoléhá.“

„Každý člověk má nezadatelné právo na svůj názor - pokud se shoduje s naším.“

„Časy, kdy byl člověk člověku vlkem, jsou už za námi. Dnes jsme bohužel jeden druhému člověkem.“

„Člověk si nemá stýskat na svou dobu, ano, doba je zlá, ale jsme tady, abychom ji zlepšili.“

„Člověk znovu a znovu pociťuje potřebu spojovat se sobě podobnými, dáti jim poznati svoje myšlenky, dovídat se o myšlenkách bližního. Pro reprodukci je mu nutno, aby žil ve společnosti. Osamění je mu osudné, zbavuje ho základních prostředků existence.“

„Člověk neustále nachází nové a nové lásky, o nichž je přesvědčen, že bez nich nemůže žít.“

„Když si ostatní myslí, že člověk je na konci, potom teprve se musí správně začít.“

„Rozzlobený člověk otvírá ústa a zavírá oči.“

„Politik je člověk, s jehož politikou nesouhlasíš. V opačném případě je to státník.“

„Člověk nikdy není tak mimořádně moudrý, hloupý, zlý, dobrý, aby se tomu někdo musel divit, a kdo se diví, není s to takový být.“

„Charakter je vůbec nenapravitelný; poněvadž všechno lidské jednání vyplývá z jednoho vnitřního principu, podle něhož musí člověk za týchž okolností činit totéž; jinak nemůže.“

„Člověk musí pít, aby mohl milovat všechny lidi.“

„Člověk musí mnoho studovat, aby málo věděl.“

„Člověk holduje raději dobru než zlu, ale podmínky tomu nepřejí.“

„Ze všech ostatních láskách hledá člověk podobu první lásky.“

„Všechno, se člověk dělá nebo povídá, všechno se děje někde poblíž baru. K úspěchu nepotřebuješ intelekt; stačí když máš železná játra a pozinkovaný žaludek.“