Citáty na téma člověk
strana 17

Michal Viewegh foto
Oscar Wilde foto
Ernest Thompson Seton foto
Alžběta Bavorská foto

„Manželství je nesmyslná instituce – v patnácti je člověk prodán a vysloví přísahu, které nerozumí a které se nemůže zbavit 30 a více let.“

Alžběta Bavorská (1837–1898) česká královna

Zdroj: [926. schůzka: Manželství je nesmyslná instituce, rozhlas.cz, 2013-03-24, 2016-10-02, http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/926-schuzka-manzelstvi-je-nesmyslna-instituce--1190400]

Billy Corgan foto
Le Corbusier foto
Jan Amos Komenský foto

„V mladosti má člověk pamatovati, kterak by dobře živ byl, a v starosti kterak by dobře umřel.“

Jan Amos Komenský (1592–1670) český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel
Aenne Burda foto
Marcia Haydee foto

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

John Green foto
Aristoteles foto
Michael Jackson foto
Nikki Sixx foto

„Bez hloubky člověk potřebuje rauš a útěk, nejsme autentičtí, dnes nechceme znát sami sebe, je to pomalé, zatímco svět letí v úprku.“

Anna Hogenová (1946) česká filozofka a vysokoškolská pedagožka

Zdroj: Když je člověk sám, vyčistí se prý od balastu dnešní agresivní doby.

Ludwig Feuerbach foto
Billie Eilish foto

„Ve skutečnosti jsem opravdu usměvavý člověk. Usmívám se, když mluvím, a směju se.“

Billie Eilish (2001) americká zpěvačka a skladatelka

Diogenés Ze Sinópy foto

„Chudoba je ctnost, které se člověk může naučit.“

Diogenés Ze Sinópy (-404–-322 př. n. l.) starověký řecký filozof, jeden ze zakladatelů filozofie cynismu
Albert Einstein foto
Vincenc z Pauly foto
Seneca foto

„Neboť žádný člověk není skutečně svobodný, pokud je otrokem svého těla.“
Nemo liber est qui corpori servit.

Seneca (-4–65 př. n. l.) římský filozof
George Orwell foto
Alfred Adler foto
Immanuel Kant foto
Napoleon Bonaparte foto
Lao-c' foto
José Ortega Y Gasset foto

„Davový člověk se cítí dokonalým. Má-li se cítit dokonalým člověk vybraný, musí být ješitný; víra v osobní dokonalost s ním není podstatně sloučena, není v něm původní, ale pochází z jeho ješitnosti a i pro něho samotného má umělý, obrazný a problematický ráz. Proto ješita potřebujete ostatní lidi: hledá u nich potvrzení představy, kterou by rád o sobě měl. A tak ani v tomto nenormálním případě, je-li ,,zaslepen" ješitností, se člověk vybraný není schopen cítit opravdu úplným. Zato se nestane, aby o vlastní dokonalosti pochyboval nový Adam, průměrný člověk našich dnů. Jeho důvěra v sebe sama je stejná jako Adamova: rajská. Vrozená hermetičnost jeho duše mu znemožňuje to, co je předběžnou podmínkou k odhalení vlastní nedostatečnosti: srovnání s druhými. Porovnat se by znamenalo na okamžik vyjít ze sebe a přenést se do někoho jiného. Jenomže průměrná duše není tohoto cestování – nejvyššího sportu – schopna. Zde se setkáváme s rozdílem, který je od věčnosti mezi hlupákem a člověkem důvtipným. Důvtipný člověk často překvapí sám sebe na hranici hlouposti. Nelituje však námahy, aby hrozící hlouposti unikl. V tomto úsilí spočívá inteligence. Hlupák se naopak sám nepodezírá – má se za duvtipného – odtud i záviděníhodná klidnost, s níž se uvelebuje a hoví si ve vlastní lenosti. Jako hmyz, který nelze dostat z děr, kde žije, není možné hlupáka vylákat ze své hlouposti, ani na chvilku nemůže být vyveden ze své slepoty, aby se přinutil srovnat svůj obvyklý mdlý pohled s jemnějšími způsoby vidění. Omezenec je doživotní a neprodyšný. Proto Anatol France říkal, že hlupák je mnohem větším neštěstím než člověk zlý. Zlý člověk totiž občas odpočívá; hlupáci nikdy.“

Zdroj: [1. vyd, Vzpoura davů, Naše vojsko, Praha, 80-206-0072-8, 978-80-206-0072-1, 158 s., 39592445, José, Ortega y Gasset, 1993, 68-69, La rebelion de las masas, VIII. Proč se davy do všeho pletou a proč vždy násilně?]

„O depresi
Sem mladý člověk mladá duše ale život se semnou nikdy nesral ne neexistovalo protože jsem byla z mého života zvyklá že jsem i přes absolutní únavu psychickou a fyzickou a totální vyhoření a zlomenost. Musela v mrazu vozit dřevo z venku do kotelny protože niko jiný neměl čas a tu dobu mě moje okolí hodně zneužívalo a ničilo mě psychicky toxický manipulátoři líní tirani sebestřední co jim bylo úplně jedno jak se cítím psychicky. Tehdy když jsem brečela a cítila takovou zlost na život a moje tělo chladlo schladla i moje zlost a krutost z života jsem si cosi uvědomila. Můžu to změnit ten přístup nenechám se zlomit vším krutým co mě sakra sere nejsem pán své bolesti a zlomenosti. Jsem silnější chytřejší citlivější prozíravější laskavější pracovitější přemýšlivější a jsem dobrej člověk. Nenechám se už ani chvíli ničit svojí psychiku zlíma krutýma slovama mích rodičů oni mě neznají a neváží si mě ale přesto je mám ráda díky nim jsem silnější a lepší člověk. Protože díky nim jsem se naučila hledat na věcech a všem to dobrý aby mě každá kladná myšlenka byla světlem ve dnech bolesti jejích krutých slov aby mě nemohlo nic položit a zlomit a mohla jsem s rovnýma zádama a sílou v myšlence říct: Osude jsem ti vděčná za tu všechnu bolest našla jsem v sobě sílu sice sem stále zlomená protože taková je moje povaha ale cítím se silnější. Tak jsem překonala deprese a taky tím že jsem poslouchala zůzné druhy hudby vykreslovala mandaly a psala si deník kde jsem to všechno podrobně popsala a přemýšlela nad tím jak tu situaci můžu přežít abych se z toho nezcvokla a tak mě to neničilo. Nakonec jsem opevnila svojí mysl a ignorovala ty krutá zlá slova pochopila jsem totiš že já mám problém ale oni mě zneužívají a chovají se ke mě zle protože mě fakt vůbec nechápou. Prostě jsem řekla: Nechápete mě a já vám to nedokážu vysvětlit ale pokud mě neprestanete srát a bejt na mě tak hnusny tak z vás zešílím nechte mě napokoji.Řvali na mě vstekali mluvili sprostě kritizovali říkali všechny věci co jsou na mě špatný snažili se mě psychicky zlomit A já v duchu si říkala Mám vás ráda ale fakt mě děsně serete a lamete moje sebevědomí odpouštím vám jsem vděčná za to že vás mám ikdyž jste fakt zlí monstra já věřím ve vaše dobro a nikdy nepřestanu. A tak jsem našla svoje dobro a pochopila co je krutost života. A naučila se obrnit dobrýma myšlenkama proti těm zlim. A vážit si sví jedinečnosti a svého dobré snahy se nevzdat a najít v sobě energií myšlenku která mě zachrání před bolestí temnotou všeho.“

Epiktétos foto
Marcel Pagnol foto
Molière foto
František Xavérsky foto
Erich Fromm foto
Josef Čapek foto
Anne Dudek foto
Friedrich Schiller foto
Georg Christoph Lichtenberg foto
Publius Ovidius Naso foto

„Nejméně zná člověk sám sebe.“

Publius Ovidius Naso (-43–17 př. n. l.) římský básník
Georg Wilhelm Friedrich Hegel foto
Johann Wolfgang von Goethe foto
Raymond Chandler foto

„Ředitel je člověk jako každý jiný, jenže o tom neví.“

Raymond Chandler (1888–1959) romanopisec, scénárista

Varianta: Ředitel je člověk jako jiní, jenže neví o tom.

Marcel Proust foto
Curzio Malaparte foto
Georg Christoph Lichtenberg foto
Anaxagorás foto
Gabriel Laub foto
Robert Redford foto

„Člověk je přece jen tak dobrý, jak se odváží nebýt špatný.“

Robert Redford (1936) herec a režisér ze Spojených států

Zdroj: Rovnost 5. 10. 1990

François de La  Rochefoucauld foto
Jean Jacques Rousseau foto
Lafayette Ronald Hubbard foto
George Bernard Shaw foto
Thomas Mann foto
Lev Nikolajevič Tolstoj foto
François Périer foto
Josh Billings foto
Thomas Carlyle foto
Avicenna foto
Jean Anouilh foto
Konrad Adenauer foto
Cato starší foto

„Rozzlobený člověk otvírá ústa a zavírá oči.“

Cato starší (-234–-149 př. n. l.)

Varianta: Rozlobený člověk otvírá ústa a zavírá oči.

Lloyd George foto
Jean Paul foto
Arthur Schopenhauer foto
Charles Louis Montesquieu foto

„Člověk musí mnoho studovat, aby málo věděl.“

Charles Louis Montesquieu (1689–1755) francouzský společenský komentátor a politický myslitel

Zdroj: Tajenka křížovky v Pátku LN č.2/2008

Bertolt Brecht foto
Théodore De Banville foto