Citáty na téma duchovní

„Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“

„Političtí vůdcové i vlády vděčí za své postavení zčásti prostě moci, zčásti tomu, že si je lidé zvolili. Nelze je považovat za představitele duchovně a morálně výše postavené části národa.“

„Pravá Láska, to je znovuobnovení jednoty Duší. Milující člověk vidí v jiném spřízněnou krásu jeho Duše. Když člověk opravdu miluje, nevidí povrchní krásu, tím myslím, rozumovou a fyzickou krásu jiného člověka, jeho talenty, schopnosti, ale vnitřní krásu jeho Duchovní podstaty. V tomto případě začíná člověka vidět z úplně jiného úhlu pohledu. I u této osoby také probíhají podstatné změny. Představte si, že ještě nedávno se vůči vnějšímu světu choval agresivně. Najednou v něm někdo objevil nikoli zlého člověka, ale dobrého, uviděl ne jeho špatné vlastností, ale dobré. To znamená, že obrátil pozornost na jeho duchovní krásu, která v něm také je, ale nebyla v jeho mysli dominantní. Díky tomuto upřímnému pocitu, člověk začne nejenom rozkvétat, ale i se měnit k lepšímu, přebývat svým vědomím v poháru plném Lásky. Lidé, kteří chtějí jít duchovní cestou, by neměli ztrácet čas čekáním, že někdo někdy přijde a začne je upřímně opravdově milovat. Potřebujeme se naučit odhalit lásku uvnitř sebe - Lásku k Bohu, Lásku k Duši - a pak se to odrazí ve vnějším světě, dovolí to vidět lidi z hlediska jejich duchovní krásy. Je to vlastně mnohem blíže, než si dokážete představit.“

„Kdo je dokonalý v lásce, je dokonalý v duchovním životě.“

„Veškeré vědění má každý člověk v sobě. Nikdo tě nemůže nic naučit, je to omyl. Do půlky života se učíme nesmysly a pak se je druhou půlku života odnaučujeme a zjišťujeme, že jsme se naučili úplné hovadiny, které nám vlastně překážejí v normálním životě, v radosti. Každý duchovní mistr ti řekne – Nemohu tě nic naučit, mohu tě jenom odnaučit… Nic ti nemohu dát, vše už máš v sobě.“

„Životní prohry a trápení, ale člověka posouvají do vyšších duchovních sfér. Když se mu všechno daří, považuje to za samozřejmost. Teprve, když se propadne na dno a vyhrabe se z něho vlastní silou, začne se kolem sebe rozhlížet a všímat si důležitých věcí, které by ho jinak vůbec nezajímaly.“

„Zdravý člověk je krásný, ale musí na něj přijít trochu nějaké nemoci, aby se stal krásným také duchovně.“

„POHLÉDNOUT ŽIVOTU DO TVÁŘE
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Zdá se, že tato úzkost je nedílnou součástí existence. Nevychází z ničeho, co jsme zažili v minulosti. Znepokojivé otázky bublající těsně pod povrchem, otázky, které by mohly probouzet nechtěné pocity.
Kdy zemřu? (A já vím, že jednoho dne zemřu.)
Když zemřou mí nejdražší? (A já vím, že jednoho dne, možná že brzy, zemřou.)
Onemocním? Onemocní moji blízcí? Přijdu o práci? O peníze? Stane se něco, co nebudu moct ovlivnit? Stane se to někdy záhy? Jak se mohu chránit před tím, co nemohu předvídat ani ovlivnit? Jak můžu vědět, co nelze vědět?
Příteli, je toho tolik, co je mimo naši kontrolu. Někdy jsme tak maličcí, tak zranitelní, jako dítě toužící po hlubokém ujištění, že všechno bude v pořádku.
V průběhu věků nám duchovní učitelé připomínali, jak hluboká pravda spočívá v poznání, že nad životem nemáme žádnou kontrolu. Život je příliš ohromný na to, aby jej mohla lidská mysl pochopit, natož ovládat. Můžeme zdánlivě ovládat to, co můžeme zdánlivě ovládat; ale zbytek je v rukou Boha, Vesmíru nebo jakkoliv chcete nazývat Nepojmenovatelné.
Zůstaňme na okamžik s touto existenční úzkostí. Nechme ji prosáknout svou zvídavou pozorností. Dýchejme do středu této úzkosti jako čerstvě narozené dítě (protože právě tak dítě dýchá). Naslouchejme jí. Jděme se s ní projít. Pečujme dnes o ni. Nezkoušejme ji utišit nebo od ní utéct, tím jen získá víc moci.
Pomalu a jemně se nořme do vlastní bezmocnosti jako do teplé koupele po celodenní pouti.
Do menší či větší míry může být vše mimo kontrolu, ale dobrá zpráva je:
Naše bezmoc může být branou k hlubšímu odevzdání.
Ve středu naší úzkosti můžeme nalézt větší pokoj a sílu, odvahu pohlédnout životu do tváře a jít dál - třesoucí se, ale nebojácní.“

„Lidé se nad tím musí vážně zamyslet. Duchovní svět nelze přesně popsat, je to naprosto jiný svět, odlišný od toho materiálního. Ale duchovní svět je možné reálně procítit, budeme-li se věnovat duchovním praktikám, vítězit nad svým egocentrismem a otevírat v sobě cestu do Věčného světa.
Je zapotřebí, aby se lidé naučili být pány svého duchovního osudu, aby nečekali, že za ně někdo udělá tu životně důležitou duchovní práci, ale se sami zdokonalovali, pracovali sami se sebou, rozšiřovali svůj obzor poznání světa. Neměli by čekat na dobrodiní velekněží a politiků, neměli by podporovat iluze a nechat se sebou manipulovat. Je zapotřebí být zralejší Osobností, společensky aktivním a duchovně zodpovědným Člověkem.“

„Jak je to lákavé, dát nálepku mocným vlnám, které prochází vaším nervovým systémem a promývají vaše citlivé, jemné tělo.
"Ahhh, já vím, co to je": Je to 'smutek', je to 'zlomené srdce', je to 'zuřivost', je to 'strach'. Nebo, jste-li trochu více 'duchovní' - pak je to 'kundalini', nebo 'mocné světlo Posvátného', nebo 'temná noc duše'…
Jste ochotni na chvíli připustit, že vůbec netušíte, co 'to' je? Neboť 'to' je čisté, nezkrocené, nevyřešené, a naprosto bezprecedentní. 'To' se teď objevilo úplně poprvé. Je čistým vyjádřením tvořivosti a inteligence, které vyvěrají z neznámého a neviděného, plné čisté esence moudrosti.
Najděte odvahu si přiznat, že jste se s 'touto' vlnou ještě nikdy nesetkali. Není ničím jiným než ohromnou aktivitou divoké lásky, která na sebe bere novou podobu a prohledává vaše tělo, vaše buňky, a vaše srdce jako svou nádobu nebo plavidlo. Není nepřítelem nebo překážkou, která by přicházela zvenku. Je tajemným poslem celistvosti, který je vyslán z hlubin, aby vám připomenul, na co jste možná zapomněli.
Sestupte za říši rozumu a spočiňte v prostých pocitech plných života, v posvátných informacích, kterými září vaše tělo. A přesto, že se může zdát, že máte hledat něco mimo sebe, možná, že jediné, po čem jste kdy toužili, byla vaše vlastní přítomnost.
Přijměte s úctou vše, co se ve vás pohybuje.“

„Dvě nejtěžší zkoušky na duchovní cestě jsou trpělivost čekat na správný okamžik a odvaha nebýt zklamaný tím, s čím se setkáme.“

„Máme právo se ptát těch, kteří vyloučili ze svého světového názoru veškeré duchovní hodnoty, co tím získali.“

„Ve starých kolejích už to dál nepůjde! Budeme-li nadále žít, jak lze žít bez impulsů z duchovního světa,
pak sice budeme moci dál rozvíjet průmysl, banky, univerzity… a vykonávat různá povolání, to vše ale povede k úpadku, k zániku civilizace… Dnes nejde o to říkat: „Tak radikálně to nesmíme brát!“ Nebýt v tomto ohledu radikální vlastně znamená napomáhat vplouvání do úpadku lidstva.“

„V manželství se spíše stydíme projevit manželskou lásku duchovní než tělesnou; před manželstvím ovšem naopak.“

„Cítím, že podstatou duchovní praxe je váš postoj k druhým.“

„V říši algebry, jíž se po století zabývali nejnadanější matematici, objevila metody, které mají nesmírnou důležitost. Čistá matematika je v jistém smyslu poezií logických myšlenek. Ve snaze dosáhnout logické krásy, jsou objevovány duchovní formule nezbytné k hlubšímu průniku do zákonů přírody… Existuje, naštěstí, několik lidí, kteří ve svém životě včas poznají, že nejkrásnější a nejuspokojivější prožitky dostupné lidstvu nepocházejí odněkud z vnějšku, ale souvisejí s rozvojem vlastního cítění, myšlení a práce jednotlivce. Skuteční umělci, objevitelé a myslitelé byli vždy lidmi tohoto druhu. Přestože životy těchto lidí probíhají nenápadně, plody jejich úsilí jsou nejcennějším přínosem, který nějaká generace může zanechat svým potomkům.“

„"Ale já nejsem vinen," řekl K., "je to omyl. Jak muže člověk vubec být vinen? Jsme zde přece všichni lidé, jeden jako druhý."
"To je pravda," řekl duchovní, "ale tak obvykle mluví viníci."“

„Člověk se pouze tehdy změní k lepšímu, když se sám o to bude snažit, když z duchovního udělá hlavní prioritu svého života, když bude každou vteřinu kontrolovat své myšlenky, sledovat projevy Materiální podstaty, v maximální míře konat dobré skutky.“

„Rozluč se se starým já a přivítej nové hydratované, zdravé, duchovně probuzené, intelektuálně stimulované a finančně stabilní já.“

„Netoužím po pomíjivém pozemském království. Usiluji o království nebeské, jímž je duchovní osvobození. K tomuto cíli není pro mě nutno, abych hledal útočiště v jeskyni. Nosím svou jeskyni s sebou.“

„Zejména tím, že se nezpůsobilí lidé zmocnili možnosti ovládat různé přírodní síly, budou do světa zasahovat impulsy ke zlu přímo gigantickým a velkolepým způsobem. Proti tomu budou muset ostatní lidé (na základě svých duchovních schopností) vyvíjet odpor, z něhož budou moci vyrůstat opačné síly dobra.“

„Duchovní mistři všech tradic se už odedávna shodují v tom, že přítomný okamžik je bránou do sféry duchovna.“

„Život je ustavičný vývoj – společenský, politický, duchovní, ať na jakékoli úrovni. K tomu, aby se lidé vyvíjeli, je třeba, aby se měnili.“

„Že je někdo duchovní, ještě neznamená, že je naprosto odevzdaný své víře a neužívá si života. Naopak, umí si užívat toho, co mu život přináší, ať už jde o cokoli. Vše je dar z vesmíru a vše je vyzvou. Jde o to vnímat, jak stinnou stránku, tak i světlou stránku života. Být v souladu. Obojí je totiž naší součástí.“

„Germanizace by ulehčila život obyvatelům Čech, neboť příslušnost k většímu národu poskytuje mnohem větší prostor i působnost duchovní práci, kdežto češtinou věda ouží důkladné práce své.“

„Při stálé podpoře pozitivních myšlenek ve vašem vědomí, bude životní cesta hladší. A nejdůležitější je, že člověk se vyvíjí duchovně a poznává sílu Lásky…“

„Díky procesu duchovního rozvoje člověk nejenže pozná sebe sama, ale pozná i neviditelnou stranu okolního světa. Začíná odlišovat skutečnost od iluze, kterou dříve považoval za skutečnou. Člověk, když pociťuje svoji skutečnou duchovní podstatu, začíná o strachy, které mu vnutil Živočišný princip, přicházet. Začíná cítit svoji Duši a její svět, začíná chápat, že je-li sám průvodcem Vůle Duchovního principu, neexistují pro něj v materiálním světě v podstatě žádné překážky. Proto když člověk přebývá v takovém jasném, rozšířeném stavu vědomí, zbývá Živočišnému rozumu k tomu, aby zpět získal svoji původní moc nad danou Osobností, pouze „vyčkávat“, až Osobnost oslabí svoji duchovní kontrolu a poddá se emocím, lákadlům nějakých myšlenek, přání Živočišného principu. To je jednoduše zapotřebí chápat a nepodrobovat se jeho lstím. Co je ale v tomto procesu aktivity Živočišného rozumu během duchovního probouzení člověka hlavní, je to, že nachází-li se sám člověk na pozici Pozorovatele Duchovního principu, získává praktickou zkušenost a pochopení toho, proti čemu je Živočišný rozum bezmocný.“

„Mnoho lidí si myslí, že být "duchovní" znamená být pozitivní, ale být "duchovní" znamená uvědomovat si a být vědomý. A stát se vědomým znamená úplně něco jiného než stát se pozitivním. Abychom byli vědomí, musíme být v první řadě autentičtí. A autentičnost zahrnuje obojí - jak to "pozitivní" tak to "negativní".“

„Velké duchovní vlastnosti málokdy dopomohou manželství ke štěstí, protože zřídka kdy zapůsobí. Zato malé pozornosti a zvyklosti a ústupný rozum jsou základem štěstí.“

„… tak jako máme fast food, zkoušíme i fast religion, co nejsilnější duchovní zážitek s co nejmenším úsilím…“

„Pravím, že je špatným novinářem a špatným spisovatelem novin, kdo uzavírá sebe sama v jakousi uzoučkou duchovní specializaci. Být v novinách a psát pro noviny, to znamená mít především vztah ke všemu, co jest, nalézt živý, přímý, demokratický zájem o celou skutečnost bez intelektuálního fouňovství.“

„Řád, vytvořený sledováním autority, plodí chaos… Nejhorší je tzv. duchovní autorita. Je jedním z hlavních tvůrců "řádu", protože rozdělila svět na různé druhy náboženství a ideologií.“

„Duchovní život je možný i bez seminářů, půstů, odříkání a celibátu. Stačí věřit a otevřít se Bohu. On pak sestoupí do každého z nás a naším prostřednictvím bude činit zázraky.“

„Hlavní je držet v životě přesný kurz směrem k Duchovní podstatě, věnovat se duchovním praktikám, rozšiřovat obzor svých Znalostí, nepodléhat provokacím Materiální podstaty, vytvářet v sobě cit opravdové Lásky k Bohu. A přirozeně také co nejčastěji činit dobré skutky, žít podle Svědomí. Je to každodenní práce, postupné vítězství nad sebou samým. Z toho všeho se skládá tvá cesta, kterou za tebe nikdo neujde a nikdo za tebe tuto duchovní práci nevykoná.“

„Lidé, kterým chybí radost, používají zábavu jako náhradní drogu. Skutečná radost je ale duchovní kvalita, k té se spíš promeditujete v poustevně než protleskáte na stadionu.“

„Dělat vnitřní pokrok je nakonec vše, na čem záleží, vše ostatní pomine kromě plodů našeho duchovního snažení.“

„Setkání s ním bylo pro mne vždy jako doušek čisté vody. Cítil jsem mimořádnou získávající svěžest jeho srdce. Nebylo to jen umělecké nitro, ale cosi mimořádného, vyzařujícího: pokorné umění proniknuté vírou. Nebo jinak – víra oděná krásou. Rozhovor s ním byl obdarováním: byl upřímný, opravdový, s úsměvem a svěží… Člověk cítil dech duchovního nitra. – Kardinál Vlk na svých osobních stránkách 19. března 2008“

„Vždyť společnosti, které tu údajnou svobodu mají, se utápějí v bezuzdném konzumu, cokoliv si lze koupit, včetně politického úspěchu. Celý ten systém žije na dluh. Všichni dluží všem, a nejzadluženější jsou vlády. Jednoho dne to všechno praskne jako mýdlová bublina. I demokracie už dávno podlehla moci peněz a zájmových skupin. A tu všemi vzývanou svobodou nakonec průměrný člověk využívá jenom k tomu, aby lépe nakoupil, aby si víc užil. V naprosté většině případů nemá tahle svoboda nic společného s vnitřní duchovní svobodou…“

„Život nevylučuje žádného člověka, ani toho nejprostšího, a nikoho neošidí, neboť ve světě duchovním přijde zkrátka jenom ten, kdo šidí sám sebe. --str.86“

„Samostatné myšlení a nezlomná vůle charakterisují duchovně nejpokročilejší lidi.“

„Drahý nepříteli. Dovolte, abych reagovala na nesmyslnou poznámku o tom, že ženy by se měly spokojit s tím, že jsou ‚duchovním krbem, u něhož se muži ohřívají.‘ Pokud je nějakému muži zima, doporučuji investovat do pořádných kamen. A má-li chladnou duši, neškodí dát si sklenku whisky.“

„Velkým úkolem teologie i pastoračního duchovního doprovázení dnes je odmítnutí banálního boha (kterého fundamentalismus hlásá a ateismus vyvrací) a hledat živého Boha Bible a mystiků, Boha paradoxů.“

„Duchovní nauky učí, že se při velkém vypětí vášní může oženit i žák mystiky, ale že musí dbát toho, aby si dobrovolně nezastíral oči tím, že své podlehnutí vášním svede na vyšší úmysl.“

„Ten, kdo touží po vyšším životě a dospěl tak daleko, že hledá prostřednictvím duchovních nauk, a dá se pak odradit jejich požadavky, se podobá tonoucímu, který v rozhodném okamžiku odmítá záchranné lano.“

„První velká ctnost člověka hledajícího duchovní cestu: odvaha.“

„Já tomu říkám jednoduše – role, hodná jména Člověk. A stát se tím, kým máš být. Když budeš usínat, abys byl klidný, že je tvoje svědomí čisté. Když budeš umírat, aby ses nemusel stydět za své myšlenky a činy. A když pak předstoupíš před Boha, jak říkají křesťané, před Boží Soud, abys měl co říct. Aby miska vah s dobrými skutky byla plná a ta se špatnými skutky prázdná. To je to, co znamená být Člověkem. A to nejen navenek, ale také, a to je nejdůležitější, uvnitř tebe. Udělej si pořádek ve své hlavě. Přestaň snít o špatných, hloupých a prázdných věcech. Mysli víc na Boha, mysli na duši. Pokud máš volný čas – využij ho k užitku duše, modli se, medituj, zabývej se duchovními záležitostmi. Protože život je příliš krátký. A je nám dán pro to, abychom dokázali Bohu, že jsme hodni jména Člověk…“

„Být duchovní neznamená, že jste vždy pozitivní. Vypadněte z mé tváře, když vyvažuju tyto energie.“

„Opravdoví Lidé si nemyslí, že mají hlas k tomu, aby mluvili. Mluvit mohou hlavou a srdcem. Když používáme k hovoru hlasu, upadneme do nicotných, nepotřebných a méně duchovních rozhovorů. Hlas je určen ke zpěvu, k oslavě a k léčení.“

„Naše generace neměla žádnou velkou válku, žádnou velkou depresi. Naše válka je duchovní. Naše deprese je náš život.“

„Pouze díky problémům rosteme mentálně a duchovně.“

„Náboženství, jak se dnes praktikuje, obchoduje s tresty a odměnami. Jinými slovy, plodí strach a chtivost – dvě věci, které jsou pro duchovnost nejzhoubnější.“

„Dnešní lidé by Ježíšovi uvěřili na slovo, ale církev nepovažují za věrohodnou. Protože to prostě již nejde! Ježíš například říká: buďte chudí. Papež a biskupové bydlí v palácích. Ježíš říká: mluvte pravdu a nepřísahejte. Každý biskup v Německu musí složit úřední přísahu na ústavu a každý teolog na učitelský úřad církve. Ježíš říká, že máme lidi osvobozovat od jejich démonů a nemocí. Nyní naši teologii a církevní zbožnost zatěžuje podezření, že již po mnoho století zavádí lidi do duchovního utrpení absurdní morálkou týkající se sexuální sféry. Ježíš říká: nesuďte. My máme kodex církevního práva, který se - ve dvou hlavách - neskládá z ničeho jiného než z trestů.“

„Hromadění kapitálu zmnožuje dělbu práce, dělba práce zmnožuje počet dělníků; a naopak počet dělníků zmnožuje dělbu práce, tak jako dělba práce zmnožuje hromadění kapitálu. Tato dělba práce na jedné straně a hromadění kapitálu na druhé straně způsobují, že se dělník víc a víc stává závislým čistě na práci a to na určité, velmi jednostranné, strojové práci. Je tedy duchovně i tělesně snižován na úroveň pouhého stroje a místo člověka se z něho stává jakási abstraktní činnost a břicho, a zrovna tak upadá do stále větší závislosti na všech výkyvech tržní ceny, na způsobu použití kapitálů a na rozmaru boháčů. Stejně tak tím, že roste třída lidí, kteří jen pracují, zvyšuje se i konkurence mezi dělníky, snižuje se tedy jejich cena. Toto postavení dělníka vrcholí v tovární výrobě.“

„Nejsem vysoce duchovní myslitel, ale brutální realista, který se zabývá tvrdými problémy současnosti.“

„Tvořivost je spolupráce člověka a andělů. Nesmíme si ji představovat tak naivně, že by někdo do mysli géniů vkládal hotová řešení, ale ani tak, že člověk duchovně tvoří z ničeho. (…) Duchovně nežijeme v prázdnotě, ale obklopeni světovými myšlenkami tvořivých bytostí, z nichž člověk čerpá a přepracované je vrací zpět kosmu.“

„Hopiové říkají: "Nezáleží jak hodně jsi duchovně založený, jak hodně toho víš, co máš, co říkáš, co si myslíš. Dokud neumíš pěstovat kukuřici, pro nás to nic neznamená."“

„Největším momentem v lidském životě je okamžik, když změna jeho duchovních postojů mění jeho život.“

„Když setrváváš na povrchu svého bytí, celá tvá existence je povrchní. Pokud tvou energii neovládají impulzy zraku, sluchu a hmatu, otáčí se pomalu k tvému nitru. Postupně se tak tvůj vnitřní zrak stává citlivým na duchovní světlo, k jeho spatření, poznání a udržení. Jakmile prozřeš, zůstaneš prost všech nároků vlastní vůle. Když se vracíš do svého nitra, stáváš se mistrem. Když se budeš pohybovat směrem ke svému povrchu, můžeš zůstat otrokem.“

„Národ, který rok co rok vydává více peněz na vojenskou obranu než na programy sociálního rozvoje, se blíží duchovní smrti.“

„Za štěstím se nedá cestovat, nelze ho vlastnit, vydělat, nosit ani spotřebovávat. Štěstí je duchovní zkušenost prožívání každé minuty s láskou, milostí a vděčností.“

„Člověku duchovnímu jest vlast jevištěm ducha jeho národa.“

„Duchovní blaženost je pravý základ lidského života, neboť život byl stvořen kvůli štěstí, ne kvůli starosti, k radosti, nikoli k zármutku.“

„Soulož je estetická souhra dvou těl, jejich duchovní sbližování a fyzické splývání, čarokrásné prolínání linií božsky utvářených údů, nádherná pastva pro zrak. Ze všeho nejméně je to napodobení živočišného páření.“

„Jen ten, kdo dovede z každé činnosti vytěžit hodnotu a oddává se jí s plným vědomím odpovědnosti, má vnitřní právo, aby si za cíl určil mimořádné jednání. Jen ten, kdo své předsevzetí považuje za něco samozřejmého a nikoli mimořádného a kdo nehodlá přijmout punc hrdinství, ale jen se střízlivým nadšením plnit přijatou povinnost, má schopnost být duchovním dobrodruhem, jak je potřebuje svět.“

„Myslím, že muzikant by měl žít čistý život fyzicky, duchovně a morálně, měl by studovat hudbu a pokud je to možné, měl by se učit více než jen jednu věc, protože mladí lidé jsou toho schopni. Rozhodně na tom není nic špatného, když mladý člověk je hráč, skladatel a učitel − to jsou tři rozdílné aspekty hudby.“

„Duchovní život není hledáním smyslu, ale zproštěním se ho.“

„"Bůh osobní" ten můj bůh, odlišný od představy Boha jiných lidí. V širším pojetí pak smyšlená jsoucnost a pomůcka k umožnění duchovního pokroku. Mnohdy však vystihuje božskou, na člověku nezávislou bytost nebo stav.“

„Pokud se bude člověku předvádět všechno v dobrém světle, budou se v jeho pozornosti zdůrazňovat duchovní momenty života, budou se více ukazovat příklady dobroty, mravnosti, kulturnosti, dobrého chování, duchovního způsobu myšlení, tak bude tento člověk formovat svůj pohled na svět podle tohoto klíče.“

„Váš život je dokonalým vyjádřením vašeho vnitřního světa. Jestliže se vám tato reflexe nelíbí, neobviňujte svůj život, neobviňujte svou situaci a události vnějšího světa. Podívejte se dobře sami na sebe a uvědomte si, že to všechno je jen dokonalou manifestací vašeho vnitřního duchovního světa.“

„Je to normální. Není normální nezpívat, netančit, nemít rád poezii, nemít zájem o duchovní záležitosti. Jsem velmi, velmi normální případ. A jsem šťastný. Štěstí je normální stav.“

„Zdá se, že náš statečný nový svět se stává méně tolerantním, duchovním a vzdělaným, než byl, když jsem byl mladý.“

„Stejně jako svíčka nemůže hořet bez ohně, nemůže člověk žít bez duchovního života.“

„Moudrostí lze nazvat to, že se člověk horlivě věnuje povinnostem, které náleží lidem, a přestože respektuje duchovní bytosti, drží se od nich dál.“

„Učení je počátkem bohatství. Učení je počátkem zdraví. Učení je počátkem duchovnosti. Hledání a učení je místem, kde začíná zázračný proces.“

„Bůh nechce, abychom se vraceli do nebe; Bůh chce, abychom věděli, že jsme v nebi nyní. Bůh chce, abychom věděli, že jsme Království Boží nikdy neopustili. Tohle království má tři části: říši duchovní, říši fyzickou a říši čistého bytí.“

„Věda a technologie mohou být prospěšným prostředkem pokroku, který vlastní jen duchovně vyspělá společnost.“

„Národ, jenž má vědomí důležitosti přirozeného jazyka pro vyšší svůj duchovní život, sám jej zavrhuje a jeho se zříká, páchá na sobě samovraždu a přerušuje tím věčné zákony Boží.“

„Citáty.: fíkové listy na duchovní nahotu.“

„„Duchovní“ povaha vatikánských zájmů se neprojevuje tím, že by představitelé či diplomaté Svatého stolce jednali za všech kolností nezištně, altruisticky, že by zásadně vylučovali možnost využít slabostí svých partnerů či protivníků atd. Mají však odlišné pořadí priorit, než je jinak běžné, a z toho plyne, že jsou občas „nevypočitatelní“, čímž se rozumní, že jejich postup nelze odhadnout podle měřítek, která se užívají jinde. Při jednáních se „světskými státy“ jsou pro Vatikán často důležité mnohé věci, jež jsou pro jeho protějšek vedlejší a naopak. Je-li postaven před volbu, může pozorovatele překvapit tím, že se rozhodne pro variantu, jež je pro něho podle veškerého zdání nevýhodná. Ale udělá to vědomě, protože tím získá něco v oblasti, o které onen pozorovatel nemá ani tušení.“

„To, že komerční rozměr svátků překrývá ten duchovní, není nic nového. A bohužel se to netýká pouze Betléma. Jenže i peníze jsou důležité, protože poutníci přinášejí obživu mnoha zdejším rodinám. Nemám z toho ale obavy, náboženský rozměr je tady v Betlémě pořád velmi silný.“

„Jednak v části gay komunity sílí zájem o duchovní, ano i vysloveně křesťanská témata a hodnoty. Jednak v části církevních komunit sílí vůle akceptovat osoby s gay identitou.“

„Rukopis nebo styl, to je vaše stigma. Důležitější je ale duchovní síla, která vězí uvnitř díla. Rodí se v boji autora se sebou samým. Je to hledání pravdy. Až když se ji povede do díla zafixovat, dostává obraz nebo socha smysl.“

„Strach je emoce; a je zhola nemožné – dokonce fyzicky nemožné – udržet si nějakou emoci dlouhou dobu. … Krizové pocity jakéhokoli druhu jsou ze své povahy přechodné. Pocity přicházejí a odcházejí, a když přijdou, lze jich využít dobrým způsobem; nemohou však být naší pravidelnou duchovní stravou.“

„V Čechách se vždycky kradlo, což o to. Ale dřív se lidi alespoň styděli. (…) Amerika, která je nejúspěšnější kapitalistickou zemí, má ale také národ, který je nábožnější, než jsme my. Ne že by v tom nebyly mouchy. Ale celkově je americký systém založen na přísných, puritánských a často i pokryteckých duchovních základech. My jsme to budovali bez nich, což bohužel mělo a má své výsledky. Heslo TGM „Nebát se a nekrást“ jsme si trochu zkrátili na „Nebát se krást“.“

„Politik touží zůstat u moci; básník sní o tom, že napíše mistrovské dílo. Nikdy v životě bych nevyměnil svoji intelektuální a duchovní svobodu za peníze a moc. Netoužím stát se prezidentem, připadá mi to příliš přízemní. Chtěl bych se stát andělem zkázy a napravit svět.“

„Naší jedinou jistotou je být neustále zaštítěni Boží milostí a nepoužívat vlastní duchovní zrak tak, abychom zlo nazývali dobrem a dobro zlem.“

„V duchovním smyslu je možné všechno, ale ve světě konečném jsou mnohé věci nemožné. --str.38“

„Kultura žen v dnešní církvi hyzdí některé všeprostupující lži. "Být duchovní znamená být aktivní. Být duchovní znamená být ukázněná. Být duchovní znamená být pečlivá. Nikoli. Být duchovní znamená být do Boha zamilovaná. Touha po zamilovanosti je hluboko v každém ženském srdci. Byly jsme pro ni stvořeny. A Ježíš je do vás zamilovaný - a vždycky bude.“

„/je sedm duchovních skutků milosrdenství/ - a ty sú: učiti hlúpého, raditi pochybujícímu, tresktati hřěšícieho, těšiti zarmúceného neb smutného, odpustiti vinu blížniemu, trpěti mile protivenstvie křivé, modliti sě i za nepřátely.“

„Nechť je toto při čtení Bible v našich myslích ustáleným principem, že Kristus je sluncem ve středu celé knihy. Dokud Jej budeme mít na zřeteli, nikdy se v našem duchovním poznání příliš nespleteme. Jakmile z Krista odvrátíme svůj zrak, Bible se nám celá stane temnou a plnou obtíží. Klíčem k poznání Bible je Ježíš Kristus.“

„Jako byl Kristus narozen z lůna Panny, tak musí být duchovně zformován v našich srdcích. Jako zemřel za hřích, tak my musíme umřít hříchu. A jako vstal znovu z mrtvých, tak i my musíme opět povstat k duchovnímu životu.“

„Kamkoli přišel apoštol Pavel, tam vznikla duchovní revoluce. Kamkoli přijdu já, tam podávají čaj.“

„Život je příliš krátký, a proto musíme stihnout duchovní podstatu v našem srdci zvelebit.“

„v lidském těle je duchovní podstata neboli duše a materiální podstata neboli fyzická, tělesná, říkejte tomu, jak chcete. Lidský rozum představuje bitevní pole těchto dvou podstat. Proto ve vás také vznikají různé myšlenky.“

„A co je to ten duchovní život? Život, to je řada událostí, kde každý okamžik je jako článek řetězce, jako záběr z filmu, na kterém jsou zaznamenány všechny myšlenky a činy člověka. Stává se, že se díváš na dobrý film, který v tobě vyvolává pozitivní dojmy, protože většina jeho záběrů je světlá a jasná. A stává se, že se díváš na jiný film a ten v tobě vyvolává negativní náladu, protože většina jeho záběrů je temná a pochmurná. Takže je důležité, aby film tvého života byl světlý a jasný, aby v něm bylo co možná nejvíce dobrých záběrů. A každý záběr je ten okamžik tady a teď. Kvalita každého záběru tvého životního filmu závisí výlučně na tobě, neboť jsi to ty, kdo činí tvůj život světlým nebo temným svými myšlenkami a činy. Okamžik, který jsi prožil, už nesmažeš, nevystřihneš, a podruhé už se opakovat nebude. Duchovní život to je tehdy, kdy je každý záběr nasycen Dobrotou, Láskou, dobrými úmysly a činy.“

„Vy nejste pouhé biologické bytosti, jste Lidé, kteří v sobě mají částečku věčnosti. Až si to uvědomíte, pak pochopíte, že celý váš Osud máte ve svých rukou, velmi mnoho v něm závisí jen na vás samotných. A nejen zde, ale i tam. Zamyslete se: kdo jste, dokonalý biorobot nebo Člověk, materiální nebo duchovní bytost? Kdo?“

„Smysl duchovního rozvoje člověka spočívá v jeho kvalitativní vnitřní změně. Tím se v první řadě rozumí nejenom obnova duchovního dialogu s Bohem skrze hluboké vnitřní pocity, skrze upřímnou lásku k Němu, ale i skrze život prostřednictvím této svátosti v každém prožitém dni. Člověk ve skutečnosti k čistému vnitřnímu dialogu s Bohem tíhne.“

„Jak to vypadá v praxi? Když se člověk zdokonaluje sám, disponuje duchovními zkušenostmi a má jistou vnitřní potřebu šířit duchovní Znalosti, ve svém volném čase pomáhá dalším lidem. Ti se učí a také v těchto otázkách pomáhají druhým a ti zase dalším. Ale všichni by měli pracovat ve prospěch společnosti, mít nějaké civilní povolání, vydělávat si svou prací na živobytí. A ve volném čase by se měli jít učit, dělit se o zkušenosti a poznatky s druhými, jednat s nimi jako se sobě rovnými, jako s dobrými přáteli, měli by při tom potlačovat svůj Živočišný princip, řídit se ve svých činech svým Duchovním principem. Toto je reálná pomoc lidem a současně reálná práce nad sebou: člověk v sobě rozpoznává projevy Duchovního a Živočišného principu, přísně kontroluje vlastní myšlenky, zkoumá vlastní povahu a duchovní rozvoj. V tom i je podstata: sám rosteš a pomáháš druhým.“

„Stačí, aby člověk přepnul dominantu Pozorovatele a chtěl spatřit podstatu otázky. Znalosti, zafixované v symbolech a znacích, vždycky byly a jsou, ale pouze duchovně hledající může za clonou tajemství spatřit Pravdu.“