Citáty na téma jistota

„Nevěřím v posmrtný život. Ale pro jistotu si s sebou vezmu rezervní prádlo.“

„Domněnka ženy bývá přesnější než jistota muže.“

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“

„Nic nesnižuje mužovo sebevědomí tolik, jako nejistota co do počtu vlastních dětí.“

„Lidé se obávají neznáma. Jest pravda, že každé opuštění starého znamená nejistotu - skok do tmy. Avšak kdo chce pomoci sobě a jiným, musí opustit dobré, aby mohl vybojovat lepší. Nesmí držeti pevně vrabce v hrsti jen proto, že je lepší než holub na střeše. Bez odvahy ke změně není zlepšení, a tak není ani blahobytu!“

„Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný. Změna lidského charakteru, nestálost v citovém životě je přirozenou vlastností člověka. Vždyť se mění s počasím, okolnostmi, tělesnými podmínkami, jeho zájmy, schopnostmi, názory a zvyky. Člověk vidí věci různě. Je stálý ve své nestálosti a nestálý ve své stálosti, nesnáší ponurou ctnost pravidelnosti, miluje rozmanitost, je takový i onaký, ze všech stran nekonečný, můžeme o něm pronášet protikladná určení, je to ztělesněný rozpor. Jeho dnešní já je jiné než včerejší, v jeho životě není totožných okamžiků, jeho individualita není dána, je to vyvíjející se struktura, přecházející z jednoho stavu do druhého.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Jistoty jsou dobré, nejistoty přitažlivé, tajemství vyzývavá.“

„Nelíbí se mi jak vypadám. Nikdo nemá rád vlastní vzhled, a pokud má, nechci se s tím člověkem přátelit. Ale všichni víme, v čem tkví naše nejistoty. Otázka, kterou jsem si při psaní kladl, byla:,, Jak tyto nejistoty ovlivňují můj způsob života? Jak si kompenzuji to, že na sobě něco nemám rád? Co dělám, abych to zakryl?“

„,, Kůň je naše zrcadlo " hrozně moc používané slovní spojení, každý koňák ho slyšel.. Ale málo který koňák si ho vezme k srdci… nebo nedokáže ovládat sebe samotného, nemá své emoce pod kontrolou a své rozpoložení se odráží jako v zrcadle v jeho koni…. Proč kůň přebírá aktuální náladu od svého partnera? … Kůň potřebuje ve svém jezdci oporu, potřebuje vědět, že je jeho člověk hoden ho vést, že se na něj může spolehnout (to se dá snadno udělat pár správně provedenými cviky ze země).. Ale udržet si tu pozici toho vůdce a nespadnout na té tenké hraně do pozice vedeného nebývá vždy jednoduché. Když kůň cítí sebemenší nejistotu, začne si být sám nejistý, říká si,, ona je nervózní, asi se něco děje, asi bych měl být na pozoru, a převzít velení a ochránit se sám… Chci jet sám za sebe, s ní se necítím dobře, sobě věřím víc! " pak nemá naší pozornost, je ostražitý, často více lekavý, může strkat a předbíhat. Kůň potřebuje klidného, vyrovnaného člověka, v názorech pevného jako škálu, ale citlivého a dobrosrdečného. O toho se může opřít.. Každého falešníka jeho kůň prozradí světu tím, že je zkažený.. Že kope, kouše, je dopředný, hází kozly, je vylekaný a ze všeho má strach, nebo nás ignoruje. Jestli něco z toho váš kůň dělá, zamyslete se nad sebou samými, jestli by něco nechtělo změnit… Mluvím z vlastních zkušeností, když říkám, že největší překážkou v harmonii člověka s koněm je člověk sám :-)“

„Nemáme žádnou jistotu, že zítřek opravdu přijde, tak pojďme žít hned dnes!“

„Začnete pomalu umírat,
když necestujete, když nečtete,
když neposloucháte zvuky života,
pokud si sami sebe nevážíte.
Začnete pomalu umírat, když zabijete svou sebeúctu,
když nenecháte druhé, aby vám pomohli.
Začnete pomalu umírat, pokud se stanete otrokem svých zvyků,
kráčejíce každý den po stejné cestě…pokud nezměníte svůj stereotyp,
pokud nenosíte jiné barvy nebo nemluvíte s těmi, které neznáte.
Začnete pomalu umírat, pokud se budete vyhýbat vášni a jejím turbulentním emocím,
těm, které způsobí, že se vaše oči budou lesknout a vaše srdce bít rychleji.
Začnete pomalu umírat pokud nezměníte svůj život, když nejste spokojeni se svou prací, svou láskou nebo vaším okolím.
Pokud neriskujete co je jisté pro nejistotu,
pokud nejdete za svým snem,
pokud si alespoň jednou za život nedovolíte utéct od rozumné rady.“

„Držte tygra v kleci, ale nikdy nebudete mít jistotu,že jste ho zlomili. S lidmi je to snazší.“

„Pes je zvíře a v tom je taková nějaká jistota. Lidské city jsou takové nestálé… Lásku, jakou umí projevit pes, vám žádný člověk dát nedokáže.“

„Však lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu!“

„Změna je pravidlo života. Ti, kteří se dívají pouze na minulost a přítomnost, s jistotou minou budoucnost.“

„Lidé, kteří si své nejlepší víno nechávají pro lepší příležitosti, jsou optimisté. Pesimisté je pro jistotu vypijí hned. Realisté své nejlepší víno nechávají na dárek pro nadřízeného.“

„Pravda uhodí a třeba zničí tam, kde nejistota jen stále hlodá a otravuje.“

„Štěstí není možné v nevědomosti. Jen jistota činí život klidným.“

„Včera odpoledne jsem nabyl jistoty, že si přestávám rozumět. To přesně odpovídá mým výpočtům, podle nichž jsem se předběhl o takových 17 až 18 let. Nezbývá, než abych si zachoval chladnou hlavu a počkal, až mne doba zase dožene.“

„Teplo "rodinného hnízda" poskytuje duchovnu téměř celoživotně pocit klidu, bezpečí a jistoty.“

„Vzdělání: cesta od nafoukané nevědomosti k ubohé nejistotě.“

„Co člověk vymyslel, dělá s láskou, co se naučil, dělá s jistotou.“

„Ženy… se oddávají výhradně mužům rozhodného ducha, poněvadž pouze ti jim mohou poskytnout kýžený pocit jistoty, bez něhož žádná ženská nedokáže čelit životu.“

„Toužíme po pravdě a nalézáme nejistotu; hledáme štěstí a nalézáme bídu a smrť.“

„Jít s ženou nakupovat je jako jít s ďáblem do pekla. Nemáš jistotu kdy a jestli se vrátíš.“

„Lásku lze v životě udržovat jen pochybnostmi, nikoliv jistotou.“

„Jistota, že jsme inteligentnější než ostatní, je povážlivá už proto, že ji s námi sdílí tolik pitomců.“

„Je lepší pustit se odvážně do všeho i za cenu, že v polovině případů utrpíš nezdar, než všeho se obávat a nikdy nic nezkusit. Cožpak je vůbec možné, když jsme jen lidé, poznat něco s jistotou? Myslím, že ne. Úspěch obvykle provází ty, kteří mají chuť pustit se do něčeho, a ne ty, kteří si všechno dlouho rozvažují a váhají.“

„Existuje jediný koutek ve vesmíru, který můžeš s jistotou zlepšit a to jsi ty sám.“

„Ptáte se mne, odkud své myšlenky beru? To nemohu s jistotou říci: přicházejí nevolány, nepřímo i bezprostředně, mohl bych je uchopit do rukou ve volné přírodě, v lese, na procházkách, v tichu noci, za časného rána; podníceny náladami, které se u básníka přemění v slova a u mne v tóny, jež znějí, šumí, bouří; až konečně stojí v notách přede mnou.“

„Vlk nás naučí poznat sebe samého, rozvíjet svou sílu, sebedůvěru a jistotu tak, abyste to nemuseli demonstrovat a dokazovat ostatním.“

„Láska opanovala mou duši, která se s ní zasnoubila tak rychle a počala silou, kterou jí dávala má obrazotvornost nabývat nade mnou takové jistoty, že jsem musel bez výjimky plnit všechna její přání.“

„Kolísání kolem pevného bodu je život. Štěstí je jistota, že tento pevný bod existuje.“

„Politika, která záměrně mate veřejné mínění, která vypočítavě staví na lidské mravní nejistotě, na nízkých pohnutkách, náladách a hnutích, není než velmi hanebnou, ne-li přímo zločinnou spekulací.“

„Jedinou jistotou je vědomí nejistoty.“

„Většina lidstva dnes postrádá synchronii Jednoty mezi Stvořením uvnitř a vně. Tato disharmonie je zárodkem nemocí, mentální lability a narušených modelů chování. Pokud lidstvo strádá díky vnitřním bojům mezi hvězdami uvnitř svých těl, což jsou „hvězdné války“, nemůže ve světě existovat mír, spravedlnost, svoboda ani radost! Nemoc je válka uvnitř. Závislost způsobuje vnitřní otroctví. Smutek znamená stagnaci ducha. Místo čistého a harmonického toku krve dochází k blokádám, které se projevují formou bolesti, otoků (včetně obezity), cyst, tumorů, kamenů, podezíravosti, nejistoty, strachu, žárlivosti, nenávisti, zloby atd. Místo toho, aby se světové problémy řešily nastolením skutečného zdraví - odstraněním vnitřního haraburdí, vytvářejí se metody, jak dokázat „žít“ se znečištěním. Upřednostňuje se „syndrom problému“, což je pro nás pohodlné. Proto věda a technika současného systému používá energii z umělých zdrojů, takže naše těla, mysl ani emoce nemohou být vyživovány čistou potravou, potřebnou k tomu, aby se systém udržoval stabilní a zdravý. Vykořisťovat a ovládat slabé tělo, mysl a emoce je totiž pro centralizovaný systém mnohem snazší. Tato kontrola vznikla v rámci monopolizace: půdy - prostřednictvím komercionalizovaného zemědělství („sklízení úrody peněz“); těla - prostřednictvím podřadné, nekvalitní stravy; mysli - prostřednictvím vzdělání, vědy, médií, politiky a zájmů založených na penězích; ducha - manipulací atmosférických podmínek, pomocí mikrovln, strachu, vnucováním politicky navržených zákonů a „náboženství“. Díky špatné kvalitě krve mysl přestala být schopná rozlišovat, co je správné a co ne. Dobro není dobré, pokud tělo musí záviset na „správném“ organizování nesprávného způsobu stravování a léčení. Podřízením se falešné víře lze ducha vtáhnout do syndikáty řízeného světa. Pod kontrolou kurupční, centralizované vlády může být „dobro“ dobré jedině, pokud lze člověka obvinit ze špatnosti. Syndikáty vnucené zákony se proto starají o to, aby zlo převládalo, a „dobrota“ státu mohla pokračovat. Odtud pochází myšlenka pěstovat nemoci podáváním léků, které umožňují „žít“ s nemocí. Proto jsou vězení semeniště zločinu - pomáhají justičnímu systému udržet se u moci. Jestliže naše „svoboda“ a „práva“ vycházejí z politicky motivovaných zákonů, umožňuje to udržovat masy v mezích omezení, která na sebe lidé dobrovolně sami uvalili. S takovou můžeme neustále bránit hranice vyvoláváním „mírových“ válek!“

„Samotnou podstatou romantiky je nejistota.“

„Dík úsilí státníků byla zachována světová nejistota.“

„Nemyslím si, že smysl života je nějaká hádanka, kterou je třeba vyřešit. Život prostě je. Já jsem. Stát se může cokoliv. Zato si myslím, že mohu svůj život obdařit smyslem. Nejistota je vlastně požehnání.“

„Existuje jen jediný způsob, jak si poradit s životem, a to najít onen soubor hodnot, které nepodléhají módním trendům, které se nikdy nemění a budou neustále rodit ovoce v tom smyslu, že nám i uprostřed velice nejistého světa přinesou klid, zdraví a jistotu.“

„Kdo chce mít v lásce jistotu, předem ji prohrává.“

„Obdivuji klidnou jistotu těch, kdo mají náboženskou víru. Je báječné pozorovat chladnou sebedůvěru křesťana, který má čtyři esa.“

„Nepomáhá nám tolik pomoc našich přátel jako jistota, že by nám pomohli.“

„Přátelství žije z jistoty, mlčenlivosti a jemnosti, láska ze síly, rozkoše a strachu.“

„Kolik mužů by vyneslo své ženy až do nebe, jen kdyby měli jistotu, že tam už zůstanou.“

„Prohrané volby neznamenají pouze porážku kandidujícího senátora. Může to mít i nedozírné následky pro rodinu kandidáta, jejíž životní úroveň a jistota přímo závisí na jeho schopnostech umět vyhrávat.“

„Váš charakter roste tím, jak se řídíte svým nejvyšším smyslem pro to, co je správné, tím jak důvěřujete svým ideálům, aniž byste měli jistotu, že se osvědčí.“

„Smyslem života je hledání něčeho, co odstraní nejistotu z budoucnosti.“

„Cit, jenž chybí v lásce, totiž jistota, činí přátelství nerozlomným a zdvojnásobuje jeho půvab.“

„Rozdíl mezi klidem a jistotou mysli - jistotu poskytuje jen pravda, klid skýtá upřímné hledání pravdy.“

„Nenávidíme nejistotu. Jsme toxikomani závislí na kontrole. Když cítíme, že kontrola chybí, děláme se nám zle. Cítíme nervozitu a stres. Proto se necháváme vést značkami.“

„Víra není zastávání určitých názorů a „jistot“, nýbrž odvaha vkročit do prostoru tajemství.“

„Dnešek je naším nejcennějším majetkem. Je to naše jediná jistota.“

„Láska je pochodní života, která má zaplašovat stíny nejistoty a zatím je vyvolává.“

„Jistota v lásce dodává plachému člověku šarm, zbavuje ho plachosti.“

„Většina mužů vyrůstá s vnitřní prázdnotou v sobě. Ať už tomu říkáme touha po otci, mužská deprivace nebo osobní nejistota… Když se pozitivní mužská energie, onen způsob, jak se muž cítí mužem - nepřenese z otce na syna, vzniká v mužských duších určité vakuum. A právě do tohoto vakua vnikají démoni.“

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

„Na posmrtný život nevěřím, ale pro jistotu si beru rezervní spodní prádlo.“

„Štěstí není v jistotě lásky, spíše v její nejistotě, jsouc spojena s jistým nebezpečím.“

„Umění je více nepokoj než jistota: vždycky je v něm veliká složka touhy.“

„Lid, jenž jistoty nemá, se rozštěpí v mínění různá.“

„Oženit se předpokládá jistotu a bez ní nemůže spojení jedné osamělosti s druhou osamělostí vytvořit vlast, vytvoří naopak galeje.“

„Pravda dává jistotu, ale již i samo hledání poskytuje klid.“

„Jenom zvířata jsou lhostejná k tomu, kdo je jejich otcem. Pro děti člověka vzpomínka na otce, jistota, kdo jím je, je nedílnou částí jejich vlastní totožnosti. Tento „tržní eugenismus“ je úděsná porážka lidského otcovství.“

„Náboženství – jmenovitě myslím na náboženství monotheistická – dodává člověku vírou v Boha a v nesmrtelnost ve všech okolnostech života útěchy, ve všech protivenstvích naděje a posiluje jeho lásku k lidstvu; proto je nábožný člověk za všech okolností života veselý, jeho víra, jeho přesvědčení a jeho jistota poutá ho nejenom k nebi, nýbrž zároveň k zemi, k životu.“

„Napijme se tedy na umění. Je to jedna z mála věcí, na které se dá dneska ještě s trochou jistoty pít. Krajiny nestřílejí.“

„Zákon/zákon rovná se Bůh/bůh. Kterého Boha/boha následujeme, poznáme podle toho, který Zákon/zákon používáme k tomu, abychom byli vyživováni a ochraňováni. Bůh svůj Zákon vytváří sám a jen On může vyžadovat jeho dodržování. Protože Bůh je ve všem a ve všech, jeho zákon prosazuje sám sebe. Jestliže žijeme Jeho Zákon, žijeme řádný život. Naproti tomu zákony vytvořené lidmi musí být lidem vnucovány; k tomu, aby fungovaly, je třeba používat uměle vytvářené síly. To vyžaduje deduktivní přístup. Úkolem organizovaného náboženství a vzdělání je zajišťovat akceptování těchto lidmi vytvořených zákonů. Představa závazků a povinností, viny, nejistoty, hanby a strachu se stává nástrojem přesvědčujícím k dodržování těchto zákonů. Korunuje je závislost, která způsobuje, že člověk tupě poslouchá „zákon“, aniž by se nad ním zamyslel. Dnes vládne bůh závislostí - prostřednictvím peněz, drog, „léků“, „sociálních jistot“, nekvalitní, podřadné stravy apod. Zákony tohoto boha jsou zprvu prosazovány policií a armádou, ale později, až se poslušnost vůči těmto „zákonům“ vtiskne lidem do mozku, už se nikdo nebude obtěžovat zkoumáním rozdílu mezi Bohem a bohem.“

„Demokracie není zárukou, ale dokonce ani příslibem dokonalého řešení věcí veřejných, nicméně je zárukou a příslibem uznání a respektování plurality názorů a postojů milionů lidí. Je současně prostorem, kde mají tyto velmi rozmanité názory a postoje občanů ústavně garantovaný nárok na existenci a na svou veřejnou prezentaci.
Jakkoli je tato vlastnost demokracie klíčová, sama o sobě ještě nezajišťuje, že ve volné soutěži, která ji provází, vždy vítězí názory a postoje nejsprávnější, že jsou vždy a na každém zodpovědném místě ti nejlepší z nás, ani to, že je každý menšinový názor vždy a všude vyslyšen. Demokracie neznamená, že krátkodobě nemohou vítězit ti pouze nejhlasitější a nejprůbojnější, což vůbec nemusí být ti nejlepší a nejvěrohodnější. Demokracie také není jistotou, že na její bázi koncipovaný systém státu dovidí na každého, že potrestá úplně každého, kdo se proviní, nebo že pomůže úplně každému, kdo to potřebuje a kdo by si to zasloužil. Demokracie je lidské dílo, a proto má mnoho chyb.
Lepší politický systém než parlamentní demokracie – založená na existenci a konkurenci politických stran – však zatím vymyšlen a s úspěchem vyzkoušen nikdy a nikde nebyl.“

„Někdy nám život připravuje různé zkoušky.
Zkoušky hněvu, strachu, zlosti a nejistoty.
Těmito zkouškami musíme projít, abychom se
posunuli v životě na další úroveň vývoje.
Proto je důležitté zpomalit, když
jede vlak moc rychle a
pustit na chvíly to,
co se potřebuje nadechnout…“

„Břemena jsou těžká, ano, ale stejně kráčíte dál a dál. Chtěli byste slyšet, že se není čeho bát? Taková slova ode mne nikdy neuslyšíte. Vždyť nejistota a pomíjivost jsou tím, co vám nakonec přidává do kroku. Jsou jako sůl, která dráždí vody všech oceánů; snad proto nikdy neustává vlnobití?“

„Jedinou absolutní jistotou v milostném vztahu je absolutní nejistota.“

„Plamen lásky hoří jasně a silně pouze do té doby, než jej občas rozdmýchá pocit nejistoty.“

„Protože se rodíme jako děti a rozličně jsme soudili o smyslových věcech, dříve než jsme dosáhli plného užívání rozumu, jsme odváděni od poznání pravdy mnoha předsudky. Těchto předsudků se můžeme zbavit, jak se zdá, jen tak, že budeme jednou v životě pochybovat o všem, v čem nalezneme sebemenší podezření nejistoty.“

„Jaká chiméra je člověk! Jaká novota, jaké monstrum, jaký chaos, jaký subjekt protimluvů, jaký div! Soudce všech věcí, trapný pozemský červ. Správce pravdy, stoka nejistoty a bludu. Lesk i odpad vesmíru.“

„Je pět věcí, které Bůh nikdy neprodá levně - Krista, pravdu, svou slávu, nebe, a jistotu [spásy].“

„Schvalujeme svoje chování s takovou jistotou, s jakou je kritizujeme u druhých.“

„Diskuze se šílencem pro vás skončí s vysokou pravděpodobností neúspěšně; v mnoha ohledech je jeho mysl totiž mnohem rychlejší, protože se nenechá zdržovat rozvahou a podobnými věcmi. Šílence neomezuje smysl pro humor, shovívavost ani prostá jistota získaná zkušenostmi. Je logičtější, protože postrádá jisté zdravé city. Běžná charakterizace duševní choroby je z tohoto hlediska zavádějící. Šílenec není člověk, který ztratil rozum. Šílenec je člověk, který ztratil vše kromě rozumu.“

„Když utlačujeme a utiskujeme své bližní, kéž bychom se aspoň jednou v myšlenkách rozpomněli na nezvratnou jistotu, že každá vina vystoupí zvolna až k nebesům jako temný a těžký mrak, aby vylila na naši hlavu svou pomstu! - Oliver Twist“

„… Kdybych opravdu dokázala položit pero na papír a zplodit něco užitečného, vzala bych své vzpomínky - ty prchavé, bolestné chvíle svého života - a našla bych nějaký způsob, jak je sečíst, odečíst a vydělit, vložit do nich proměnné a posunout je, pokusit se je vytknout, odhalit jejich nepolapitelný význam a převést je z možností v jistoty.“

„Když jste špatným studentem v koleji pro vrahy, může se vám stát něco horšího, než že po vás budou házet křídou a stravování ve studentské jídelně s sebou ponese určitou dávku nejistoty.“

„Lidé by se měli znovu naučit žít v nejistotě. Právě nejistota je velkým zdrojem psychických problémů dnes, ale je pro člověka přirozená.“

„...Bábi Zlopočasová, která se celý život beze strachu procházela nočními lesy v horách obývanými bandity s jistotou, že tma neskrývá nic strašlivějšího než je ona sama...“

„Manželství omezuje jednotlivce, ale dává jistotu celku.“

„Umění má znepokojovat. Věda vyvolává jistotu.“

„Na zemi je jen jediné opojení: absolutní jistota, že druhá osoba vám patří. Já toužím po tomto opojení. Hledat nenalezitelné.“

„Jistota je nesvobodou.“

„Když vědec nezná odpověď na problém, žije v nevědomosti. Když výsledek tuší, žije v nejistotě. A když má proklatě velkou jistotu o charakteru výsledku, ještě pořád ho hlodají nějaké pochybnosti. Zjistili jsme, že pro dosažení pokroku to má ohromný význam. Musíme uznat naši ignoranci a ponechat prostor pochybám. Vědecké poznatky jsou souborem tvrzení pronesených s různým stupněm jistoty – některá tvrzení jsou naprosto nejistá, některá skoro jistá, ale žádná nejsou jistá absolutně.“

„Podle starých Řeků ani bozi nedokáží změnit minulost. Jedna z mála jistot, jaké máme.“

„Nemůžeme být spokojeni, ať už je všeobecná životní úroveň sebevyšší, pokud část našich občanů – ať už je to jedna třetina, pětina nebo desetina – trpí nedostatkem jídla či oblečení, nemá střechu nad hlavou či žije v nejistotě.“

„Karlu Lamačovi jsem byla vděčná, že chvíli, na kterou každá mladá žena čeká s nejistotou i zvědavostí, mi nijak nezkazil.“

„Musím odejít v nejistotě o svém osudu; vrátím se však sem nebo se přidám k Vaší společnosti, co nejdřív budu moci. Postačí slovo, pohled a bude rozhodnuto, zda dnes večer vejdu do domu Vašeho otce, nebo už nikdy.“

„Nevím, proč jsem tak neochvějně přesvědčena o tom, že právě on byl ideální. Vždyť já vlastně ani nevím, jaký muž by byl ideální. Já už prostě jen nechtěla znovu zkoušet. Chtěla jsem jistotu. Už jsem si nechtěla hrát.“

„Každá nejistota je motivací k tomu, bavit se s lidmi a prohloubit tak spojení s danou zemí.“

„Vaší jistotou je schopnost napojit se na vesmírnou sílu, vytvářející všechny věci.“

„Když se projevíte světu a projevíte svůj talent, přirozeně rozrušíte všechny druhy rozhořčení, závisti a dalších projevů nejistoty … nemůžete trávit svůj život starostí o drobné pocity druhých.“

„Proto dnes žiji-
s jistotou, že vyjde slunce,
které mě povede a posílí na cestě.
Pozvedne mě v každém okamžiku slabosti,
dá mi naději v každé chvíli bolesti,
utěší mě ve všech souženích,
sluneční svit a radost po dešti!“

„Můžeš si vybrat svou cestu. Můžeš jít dopředu, dozadu, odbočit a jít jinam nebo se zastavit a nejít vůbec nikam. Avšak když půjdeš hrdě a s jistotou vpřed a nebudeš se ohlížet kolem sebe, bude malá pravděpodobnost, že zase zakopneš a spadneš.“

„Naděje trvá, dokud nemáš jistotu“