Citáty na téma lidskost

strana 14

„Láska k vlasti je ze všech ušlechtilých lidských citů tím nejčastějším a nejpevnějším.“

„Vedle rozměru těla a mysli existuje ještě jiný rozměr, na který bychom se měli zaměřit. Není-li po vtělení do lidské podoby vámi tento rozměr rozpoznáván, nevyužíváte-li potenciálu za hranice svého těla a mysli, tak si myslím, že převtělení do lidské formy bylo pro vás zbytečné. Protože k tomu, abychom jedli, spali, rozmnožovali se a jednoho dne zemřeli, nepotřebujeme takové tělo, nepotřebujete takovou inteligenci.“

„Každá hmota kolem nás je neustále přetvářená na jinou. Tyto přechody a přeměny se dějí pořád. Změníme-li zeminu na jídlo, říkáme tomu zemědělství. Změníme-li jídlo na lidskou bytost, říká se tomu trávení. Pokud přetvoříte člověka zpátky v zeminu, je to kremace. Transformujete-li hmotné na nehmotné, jedná se o posvěcení. Proč potřebujeme přetvářet hmotné na nehmotné? Protože je to naše touha. Kdykoli řeknete, že chcete se vydat duchovní cestou, tak ve skutečnosti říkáte, že se chcete dotknout něčeho nehmotného.“

„Velikost Mikuláškovy poezie spočívá v tom, že je tu sváděn zápas jakoby o nemožné - ale právě síla tohoto tvůrčího zápasu, jeho naléhání na ty nejpodstatnější otázky lidské existence všemi silami české řeči vytvořily, paradoxně řečeno, osobitý antimýtus velké mytické prvotnosti.“

„I na Islandu se máme z čeho učit, ačkoli lidé obecně se velmi těžko učí ze zkušeností jiných než vlastních. Během druhé světové války přišla na Island řada Židů a Islanďané je nepřijali příliš vřele. Některým z nich se dostalo lepšího přijetí, většinou se jednalo o hudebníky, kteří byli na Island pozváni. Ostatní ale čelili odmítnutí, nebo opakovaným marným pokusům o přijetí. Každý lidský život se počítá, každý zmařený život v koncentračním táboře je součástí našeho svědomí. Stejné je to dnes s přistěhovaleckou krizí.“

„Na umění je nejkrásnější, co ho činí lidským, a to jsou právě chyby a občasné nedokonalosti. Nemyslím si, že by perfektní provedení bylo pro umělce ideálem.“

„Skutečně kreativní mysl v jakémkoli poli není ničím jiným než lidským tvorem narozeným abnormálně, nelidsky citlivým.“

„Pravá povaha lidí je blbost. Neexistuje žádná lidská duše. Emoce jsou kecy. Láska je kravina.“

„On byl humanista, on ustavičně tento termín, tento pojem humanismu zdůrazňoval, a v jeho poezii je to zcela zřejmé. On mluvil o člověčích podstatách a podobně, všude zdůrazňoval moment lidskosti oproti nějakému politickému zařazení. (o Lacu Novomeském)
[(sk) On bol humanista, on ustavične tento termín, tento pojem humanizmu zdôrazňoval, a v jeho poézii je to úplne známe. On hovoril o človečích podstatách a podobne, všade zdôrazňoval moment ľudskosti oproti nejakému politickému zaradeniu].“

„Člověk může přijít o všechno kromě jediného: nikdo mu nemůže vzít poslední lidskou svobodu“

„Majakovskij - to je norma. Způsob, jakým formuluje téma lásky, obrací lidské emoce v literaturu.“

„Chybovat je lidské“

„Většina kapel má jméno úplně na hovno, tak jsem přišel s něčím, co není obvyklý a co má lidské jméno, protože to rychleji osloví posluchače, je to přímější.“

„Patřím ke generaci, která se soustředila převážně na lidskou postavu a studovala ji. S velkým zdráháním jsem dospěl k závěru, že mým potřebám tohle nevyhovuje. Kdo se figurou zabýval, ten ji mrzačil. Nikdo nemohl namalovat figuru jako takovou a mít přitom pocit, že stvořil něco, čím vyjádřil svět. Odmítám mrzačit, musel jsem proto hledat jiné výrazové prostředky“

„Cestování není lidské právo.“

„Není-li většího paradoxu, než že lidskostí oplývá tak málo lidí.“

„Blahoslavený je vliv jedné pravé láskyplné lidské duše na druhou.“

„Chybí nám důvěra, že lidské tělo zvládne porod samo, bez zásahů a rutiny doktorů.“

„Jsem přesvědčená, že prostředí a lidé se vzájemně ovlivňují a že atmosféra místa má vliv na lidskou duši a naše jednání i myšlení, může velmi změnit energii prostředí. A tímto způsobem můžeme mít vliv - blahý nebo neblahý - na generace, které přijdou žít na to místo po nás.“

„Existují lidé, kteří si kladou za cíl, ve jménu vznešených kvalit srdce, které vytváří jejich představivost nebo které možná sami mají, pět ódy na jiné lidské bytosti. Pokud jde o mě, využívám svého génia k zobrazení potěšení z krutosti: potěšení, která nejsou přechodná nebo umělá; ale která vznikla spolu s člověkem a zanikne s ním. Nemůže být génius spolčen s krutostí v tajných paktu s prozřetelnosti? Anebo je krutost neslučitelná s géniem?“

„Smutné, že lidský život má mnohem menší hodnotu než nějaké dílo umělce apod..“

„Jen ten může být nestranným a moudrým pozorovatelem lidského života, kdo jej nazírá z nejpříhodnějšího postavení, z postavení, které bychom mohli nazvat dobrovolnou chudobou.“

„Kolik lidského života je ztraceno při čekání.“

„Soukromé vlastnictví bylo a je i dnes příčinou nekonečného počtu zločinů a neštěstí člověka; člověk by měl uvítat dobu, kdy pokrok vědy a znalost prostředků na utváření vyššího charakteru všech jednotlivců lidského rodu způsobila, že další existence soukromého vlastnictví je nejen zbytečná, ale velmi škodlivá pro všechny. V rozumné společnosti nebude existovat soukromé vlastnictví."“

„Obiectum znamená to, co je před nás vrženo (ob-jecto, před-hazuji), tedy něco jako před-mět či námitka (srv. angl. a franc. objection), tak zároveň to, co leží přes cestu (ob-jacet) jako překážka či zábrana. Objektivita je potom ve vědě názvem pro jsoucno co do jeho pasivního výskytu. (21)
Tvrdím, že přirozenou zkušeností je zkušenost naší subjektivity. V ní se vztahujeme bezprostředně sami k sobě a skrze tuto „samovztažnost“ se vztahujeme ke všemu, co jest. Subjektivita je tím nejpůvodnějším lidským prožitkem, a také tím nejpřirozenějším: od zrození je člověk se svou subjektivitou totožný, v ní spočívá jeho přirozenost: člověk je subjektem. S touto bezprostřední subjektivitou souvisí i naše zasuté povědomí, že bytí jsoucna – veškerého jsoucna – je subjektivní povahy. (16)“

„Digitalizace světa přinesla stav, kdy mnozí z nás chodí po ulici se sluchátky v uších a odstřihávají se od reálného světa. Možná je to chyba, ale máme na ni právo, protože chybovat je lidské.“

„Literatura je stará jako řeč. Vyrostl z lidské potřeby a nezměnil se, jen aby se stal více potřebným.“

„Protože moc nevěřím na historickou paměť a lidské společenství je stejně nepoučitelné, věřím, že po zdolání téhle virové zrůdy budeme alespoň na chvíli k sobě ohleduplnější, staneme se zodpovědnějšími, budeme se navzájem více respektovat a snad budeme konečně na sebe i hrdější.“

„Teprve se asi znovu učíme odlišovat věci podstatné od věcí naprosto nepodstatných, učíme se vnímat skutečnou podstatu rodiny, přátel, potřebu pracovat a vytvářet hodnoty jako jednoho z nejdůležitějších motorů lidského snažení.“

„Strach z bolesti má nepochybně každý člověk. Když je však osvícena vírou, stává se z ní ozdravný řez egoismu, banalit a malicherností. A nejen to: my křesťané prožíváme bolest ve společenství s Ukřižovaným Ježíšem, pevně přitisknuti k Němu, vléváme do bolesti Lásku a tak ji proměňujeme v sílu, zpochybňující a přemáhající egoismus přítomný ve světě. Jan Pavel II. byl pravým mistrem bolesti vykoupené Láskou a proměněné v protilátku na egoismus, ve vykoupení lidského egoismu. To však je možné jedině když otevřeme srdce Ježíši. Jedině s Ním lze pochopit bolest a dát jí hodnotu.“

„Při studiu myšlenek je potřeba mít na paměti, že trvání na věcné srozumitelnosti předmětů zkoumání bez citovosti, jako by byla závojem mlhy, zastírá složitost skutečnosti. Trvání na srozumitelnosti za každou cenu je založeno na čiré pověře ohledně způsobu fungování lidské inteligence.“

„Uzdravení kolektivního lidského vědomí závisí na tom, abychom vytvořili společnost, kde můžeme vytvořit prostor pro bolest. V současné době žijete ve světě, který přinesl pouze pozitivní věci, jako jsou pozitivní emoce a úspěch a být vyléčen, přijatelné. To je svět, který vidí něco méně než toto jako selhání. To brání lidem v uzdravení. Zabraňuje lidem v tom, aby se přiznali, kde jsou a podnikli někdy kontraintuitivní kroky, které musí udělat, aby se uzdravili. Je v pořádku nebýt v pořádku.“

„Ale lidský jazyk je bestie, kterou málokdo umí zkrotit. Neustále se všemi silami snaží vymanit z klece, a pokud není ochočena, zdivočí a způsobí vám bol.“

„Nechť duševní kultura jde stále kupředu, nechť přírodní věda rozvíjí se do stále větších rozměrů a hloubek a nechť lidská mysl dále rozšiřuje své obzory tak moc jak jen chce; nad vznešenost, důstojnost a morální kulturu křesťanství tak jak vyzařuje z evangelií, se nikdy nedostane.“

„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.“

„Lidská mysl je nebezpečná pouze tehdy, je-li jí to dovoleno.“

„Každá lidská mysl je mnohdy činitelem nejzvrácenějších idejí vycházejících ze samotných a temných hlubin lidské duše. Ovšem záleží na jedinci, zda své myšlenky chce uvést do praktického hlediska, nebo je podrývat a držet ve věčném duševním zajetí.“

„Veškerého života společenského základem jest rodina a jejím základem je čtvrté přikázaní boží; neboť kdo je vyvrací, společnost lidskou bourá.“

„Globální trh si na nás vynucuje emancipaci od přediva vztahů a závazků ke druhým, které dělají člověka člověkem; jen v opozici vůči tomu mohou lidé uhájit svou lidskou přirozenost.“

„I já jsem si myslela, že politici jsou jakýsi jiný živočišný druh. Ale pořád jde o lidské bytosti s emocemi. Všichni jim jen tak trochu nedůvěřujeme, a když se dostanete do politické arény, hned si pomyslíte – budu pořád schopná zůstat sama sebou?“

„Myslím, že v ní je něco známého, co lidi uklidňuje, bez ohledu na to, jak je ten příběh znepokojivý. Psychologie lidské mysli a našeho chování lidi zajímá, mají pocit, že se v tom můžou vidět. A tento text je velmi pružný, valí na vás spoustu otázek a přitom dává málo odpovědí. Každý si tak na vše odpoví po svém.“

„Demokratická touha není pouhou nedávnou fází lidských dějin. Jsou to lidské dějiny.“

„Plného potenciálu lidské zuřivosti nelze dosáhnout, dokud taktně nezasáhne přítel obou stran.“

„Každá lidská bytost je miniaturní svět.“

„Dějiny se sice neopakují, ale lidská blbost je všudypřítomná.“

„Ztratil jsem duši jako lidská bytost. Ztratil jsem sebeúctu. Nejsem milý kluk, takže pro lidi opravdu není těžké mě nemilovat.“

„Jako božské světlo lidského rozumu má jen jediný původ – ducha všehomíra, tak má i svrchovanost čili nejvyšší mocnost ve státě též jediný původ, jediný pramen, a ten jest: veškerenstvo lidu.“

„Zdá se, že svoboda a touha být lidským táhnou za jeden provaz. Ona člověku brání nejen ztrácet glanc, být za paňácu, šaška, potažmo za blba, na kdejaký lep sednout, ale má čuch pro pevno pod nohama, pohlídá si, aby se nestavělo na písku. Svoboda je jistě nezadatelným právem, nezbytným lidským rozměrem, ale v neposlední řadě i dovedností. Musí se umět. Musí se jí učit, aby byla inteligentní, vynalézavá a odvážně schopná. A také aby měla výdrž. V tomto smyslu se svobodným člověk nestává jinak než učením.“

„Terorismus je z etického hlediska neobhajitelný. Ti, kdo mají na svědomí krutý čin ve Spojených státech, musí být předáni spravedlnosti, to co se stalo v New Yorku a Washingtonu a Pensylvánii je zločin proti lidskosti.“

„Lékařské encyklopedie registrují 15 či 20 000 lidských chorob, z nichž méně než 1 000 lze vyléčit nebo úplně zastavit. Daleko více nemocí moderní medicína neumí ovlivnit ani zmírněním příznaků. To je také důvod, proč bují alternativní medicína, jakkoliv zcela podvodná.“

„Jsem vlastně vášnivý voyeur: pozoruji lidi na ulici, v kavárnách – jak stojí, jak sedí, jak se jeví. Je to koníček, který se pak snažím přenést na jeviště. Je v tom myslím určitá sociologická pravda. Jsem přesvědčený, že dnešní Heda Gablerová vypadá jinak, chodí jinak, objímá jinak než Heda z roku 1880. Lidská těla se proměňují s historickým a společenským vývojem.“

„To, čemu říkáme Lidská moc nad přírodou, se ukazuje jako moc vykonaná některými muži nad jinými muži prostřednictvím přírody jako jejich nástroj.“

„Protože obraz a obavy jsou v organické jednotě, jsou pro křesťana lidským tělem a lidskou duší.“

„[Marcia Davenportová] Byla pěkná, suverénní a apartně oblékaná, vybavená samozřejmostí světoobčanky a praxí politického i literárního salónu, který udržovala v New Yorku. Úspěch ani tanec miliónů, ve kterém kroužily kolem ní číslice nabídek a podepsaných smluv filmových producentů, jí nezmátly hlavu, bylo v ní v podstatě něco lidsky blízkého.“

„Jak by asi vypadal svět člověka, který by prožil svůj svět bez ovlivnění jiné lidské bytosti.“

„Ani netušíme, jak vtipně může znít slovo lidských bytostí těm, co bučí a mečí.“

„Jen láskou lze zlomit nenávist a otevřít lidská srdce. I takový pozdrav: Dobrý den - přidáme-li k němu úsměv - působí jako sluneční paprsek.“

„Není vlastností lidského srdce vcítit se do postavení lidí šťastnějších, než jsme my sami, ale pouze do postavení těch, kteří jsou hodni politování.“

„Vzdát se své svobody znamená vzdát se své lidské hodnoty, svých lidských práv a dokonce i svých povinností. Když se kdokoli všeho vzdá, není možné ho za to nijak odškodnit.“

„Kdyby poslouchali pouze to, co Bůh mluví k lidskému srdci, bylo by na zemi na věky jen jedno jediné náboženství.“

„Soucit je první cit, který se podle přirozeného řádu dotýká lidského srdce.“

„Jakmile muž pocítí touhu za ženou, již není osamocenou bytostí, jeho srdce už není osamělé. Z tohoto citu se rodí všechny vztahy k lidstvu, všechny náklonnosti lidského srdce.“

„Odkud pochází lidská slabost? Z nerovnováhy, která je mezi silou a přáními člověka.“

„Kdybychom byli nesmrtelní, byli bychom velmi bídnými tvory. ... Kdyby nám nabídli nesmrtelnost na Zemi, kdo by chtěl přijmout tento smutný dar? Jaké útočiště, jaká naděje, jaká útěcha by nám zůstala proti úderům osudu a proti lidské nespravedlnosti?“

„Lidé buďte lidští, je to vaše první povinnost; buďte takoví vůči lidem všech stavů, vůči každému věku, vůči všemu, co není člověku cizí! Jaká moudrost může pro vás existovat kromě lidskosti?“

„Stěžujeme se na to jaké jsou děti, a nevidíme, že lidské pokolení by zahynulo, kdyby člověk nebyl nejprve dítětem.“

„Není snadné rozlišit, co je v současné lidské přirozenosti původní a co umělé, a je dobré znát stav, který již neexistuje, který snad ani nebyl, který pravděpodobně už nikdy nenastane, o kterém však musíme mít nutně správný pojem, abychom správně posoudili svůj současný stav...“

„V čem tedy spočívá lidská moudrost neboli cesta k opravdovému štěstí? ... spočívá v tom, že zmenšujeme převahu tužeb nad schopnostmi, a v tom, že uvádíme do úplné rovnováhy sílu a vůli. ... bída netkví v nedostatku něčeho, ale v potřebě, kterou pro ně cítíme.“

„Lidská duše je nesmrtelná adobrotivý Bůh ji stvořil tak, aby byla šťastná.“

„Celý zbytek dne jsem bádal a bloudíc hlubokým lesem, nacházel jsem tam obraz prvních dob... odkrývál jsem malé lidské lži; osmělil jsem se odhalit v celé jejich nahotě přirozenou lidskou povahu, sledovat pokrok času a věcí, které jich znetvořili, a porovnáním člověka lidského s člověkem přírodním ukázat v jeho údajném zdokonalování skutečný zdroj jeho běd ... křičel jsem ... Vy nerozumní, kteří naříkáte na přírodu, vězte, že všechny špatná pocházejí z vás! Z těchto úvah vzešla Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi.“

„Způsob vytváření pojmů dodává jistý charakter lidskému duchu. Duch, kteří tvoří své pomy pouze na základě reálných vztahů, je hloubavý duchem; duch, který se uspokojí se zdánlivými vztahy, je duchem povrchním. Kdo vidí vztahy takové jaké jsou, je duchem správným, kdo je hodnotí špatně, je duchem chybným; kdo si vymýšlí domnělé vztahy, které nejsou skutečné, ani pravděpodobné, je blázen; kdo vůbec neporovnává, je hlupák. Větší nebo menší schopnost porovnávat vztahy je to, co dává lidem více či méně ducha.“

„Konvenční rovnost mezi věcmi vedla k vynálezu peněz, neboť peníze jsou jen prostředkem porovnávání ceny věcí různého druhu. V tom smyslu jsou peníze opravdovým pojivem společnosti; jak peníze však může sloužit vše; kdysi byl jimi dobytek a ještě i dnes u některých národů se platí lasturou; železo bylo platidlem ve Spartě, kože ve Švédsku, zlato a stříbro u nás ... Kdybyste chtěli vysvětlit dětem, jak se pro znaky zanedbávali věci samy, zrodily všechny přízraky lidské mínění, jako země bohaté na peníze musí být ve všem chudé, povídali byste se s dětmi nejen jako s filozofy, ale jako s mudrci, a chtěli byste, aby porozuměli tomu, co správně pochopili jen málokteří filozofové.“

„Předmětem našeho opravdového studia je studium lidského postavení. Kdo z nás dokáže nejlépe snášet štěstí a neštěstí tohoto života, je podle mého mínění nejlépe vychovaný; z toho vyplývá, že opravdová výchova spočívá méně v předpisech a jako ve cvičeních. Učit se začínáme, když začínáme žít; naše výchova začíná našim narozením; naší první učitelkou je kojná. Proto i slovo "chovat" mělo původně jiný smysl, jaký mu dnes my dáváme; znamenalo živit.“

„Pamatuj, že náboženské povinnosti nejsou závislé na lidských institucí, že spravedlivé srdce, je opravdovým božím chrámem ... Mluv pravdu, konej dobro, to je důležité; aby člověk plnil své povinnosti na zemi ... pracujeme pro sebe tím, že na sebe zapomínáme .... jen naděje spravedlivého člověka nás nikdy nelže.“

„Nevíme, co je absolutně štěstí nebo neštěstí. Vše je v tomto životě smíšeno; neokusíme v něm žádný čistý cit, nezůstanou ve stejném stavu ani dva okamžiky. Naše duševní nálady právě tak jako naše tělesné uzpůsobení se ustavičně mění. Dobro a zlo jsou nám všem společné, ale v různé míře. Nejšťastnější je ten, kdo nejméně trpí; nejubožejší je ten, které prožívá nejméně radosti. Vždy je více utrpení než radosti: tento nepoměr je všem společný. Tedy lidské štěstí na zemi je pouze negativním stavem; třeba ho měřit podle nejmenšího množství vytrpěné zla.“

„Bůh je dobrý, nic není jasnější, ale dokud se lidská dobrota projevuje v lásce k bližnímu, Boží dobrota se projevuje v lásce k pořádku, neboť řádem udržuje všechno, co existuje a spojuje každou část s celkem. Bůh je spravedlivý, o tom jsem presvedečný, a je to výsledek jeho dobroty. Lidská nespravedlnost není jeho dílem, ale dílem lidí ... Spravedlnost člověka spočívá v tom, aby dal každému, co je jeho, zatímco Boží spravedlnost spočívá v tom, že požaduje od každého účet za to, co mu udělila.“

„Lidé nejsou od přírody ani králové, ani velmoži ani dvořané, ani boháči; všichni se rodí nazí a chudí; všichni podléhají životním strastem, útrapám, zlu, potřebám, bolestem všeho druhu; nakonec všichni jsou odsouzeni k smrti. Všechno toto je opravdu lidské; žádný smrtelník není z toho vyňat. Začněte tedy studovat v lidské přirozenosti to, co je od ní neoddělitelné, co tvoří podstatu lidskosti.“

„Stejně jako zdravotní péče a právní zastoupení, není udržitelné, odolné, zdravé a krásné životní prostředí výsadou, nýbrž pragmatickou nutností a lidským právem.“

„Krajina lidského života je bez hranic a bez konce. Bez konce a bez začátku. Proto je Země asi kulatá. Má své moudré zákony a do lidské duše, hned při zrození je vložena otázka proč?“

„Ale ze všech první a základní spor je o to, v čem, zda v jediném, či ve více věcech spočívá lidské štěstí. V tomto problému jsou, jak se zdá, více než je spravedlivo, nakloněni na stranu, která je stoupenkyní rozkoše, kterou vymezují buď celé lidské štěstí, nebo aspoň hlavní jeho část. Ba - a to budí ještě větší podiv - i od náboženství, které je vážné, přísné, takřka chmurné a stroze chladné, požadují, aby přispívalo k podpoře tohoto tak choulostivého názoru. Nikdy totiž nerokují o štěstí, aby s racionální filozofií nespojovali některé principy vzaté z náboženství, a soudí, že bez nich je rozum sám o soběkusý a nedostačující k vypátrání pravého štěstí. Ty principy jsou takovéto: duše lidská je nesmrtelná a dobrodiním božím zrozená ke štěstí; našim ctnostem a dobrým činům jsou po skončení vezdejšího života určeny odměny, mrzkostem tresty. Třebaže jsou tato tvrzení vzata z oboru náboženství, přece myslí Utopijští, že lze rozumovou cestou dospět k nutnosti uvěřit v ně a přiznat jejich platnost.“

„Ve věcech lidských je čas přílivu, jenž chycen v proudu vede ku štěstí… Ano, vlny se valí ke břehu - ale opět se odlévají - a mohou nás strhnout sebou.“

„Do roku 1989 zde nebyla nějaká černá díra... Nikdy mě nepřimějete říci, že zde byla černá díra. Je pravdou, že lidé nemohli svobodně cestovat, že nebyla náboženská svoboda, že byly potlačovány lidská práva. Lidé ale vytvářely obrovské hodnoty. Pokud by v té době lidé tvrdě nepracovali, politici by na Slovensku neměli co privatizovat. To mám lidem plivnout do tváře kvůli extrémním názorům a říci důchodcům, že nic nedělali? Já projevuji těm lidem, že si je vážím. Mluvím o hodnotách, které byly vytvořeny.“

„Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá štěstí, nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle jejich přesvědčení jakožto k nejvyššímu dobru puzena naše přirozenost samou ctností, v které stoupenci opačného názoru shledávají výhradně podstatu štěstí. Utopijští totiž vymezují ctnost takto: žít podle přírody - k tomu nás totiž určil bůh -, ale jít za takovým vedením přírody, které vesměs ve vyhledávání a odmítání věcí poslouchá rozumu. Dále rozum podněcuje lidi ze všeho především k lásce a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni štěstí; za druhé nás napomíná a povzbuzuje rozum, abychom vedli život, pokud lze, co nejméně strastný a co nejradostnější a abychom ve jménu společenství stejné přirozenosti dopomáhali všem ostatním k dosažení téhož cíle. Nikdy totiž nebyl nikdo tak chmurným a strohým nohsledem ctnosti a nenávistným odpůrcem rozkoše, aby ukládaje ti námahy, bdění a strádání, zároveň ti nepřikazoval ze všech sil zmirňovat bídu a škody druhých a aby ve jménu lidskosti nepokládal za hodné chvály, je-li člověk člověku záchranou a útěchou.“

„Nikdy jsem nechtěl analyzovat nebo kritizovat společnost, prostě popisuju lidské typy a jejich interakce.“

„Žijeme novou kapitolu dějin lidských průserů.“

„Budu se ukrývat před lidskými zraky, kdykoliv budu dělat něco dobrého, aby byl mou odplatou Bůh sám a jako malá fialka skrytá v trávě nezraní nohu člověka, který po ní šlape, ale zapomínajíc zcela na sebe vydává vůni, aby byla příjemná tomu, kdo po ní šlape. I když pro přirozenost je to velice těžké, ale milost Boží přichází na pomoc.“

„... moudrost se nezískává čtením knih, ale lidí. A tak ti, co obvykle nevědí dokázat svou moudrost jinak, velmi rádi předvádějí, co vyčetli v druhých lidech tím, že jejich poza záda nemilosrdně haní. ... Existuje však i jiný výrok. Nosce teipsum! Čti v sobě samém. ... učí nás v důsledku podobnosti myšlenek a vášní jednoho člověka myšlenkám a citem druhého každý, kdo nahlédne do svého nitra a zváží, co dělá, když myslí, uvažuje, soudí, doufá, bojí se atd. .. Mluvím o podobnosti vášní, které mají všichni lidé stejné - touha, strach, naděje ... rysy lidského nitra, poškrvnené a pokřivené přetvářkou, lží a falší, jsou čitelné pouze pro toho, kdo zkoumá lidská srdce.“

„Čas neutíká podle přitažlivosti těles nebeských, ale přitažlivosti srdcí lidských.“

„Věřme lidské imunitě. Její fungování je základní vlastností života, je to reflexe reality.“

„[…] jakýkoli Stát, ať již buržoazní nebo proletářský, směřuje ze své nejvlastnější podstaty jednoduše k utlačování a vykořisťování člověka, ke zničení všech vrozených vlastností lidského ducha, směřujících k rovnosti podepřené solidaritou v každém z nás.“

„Člověk, nevšímající sobě v životě jiného, než co má význam pro hmotný jeho prospěch, zanedbávaje v sobě přednosti srdce, v nichž přec hlavně tkví naše lidskost, pozbýval by jich jedné po druhé, až by se octnul v řadě živočichů pouze důmyslných.“

„Dnes zažíváme epidemii dvou nemocí, covidu a nemoci lidské společnosti. Nepochybuji, že nad první nemocí člověk zvítězí - a možná dříve, než si myslíme.“

„Moralizuje se místo toho, abychom řešili skutečnou lidskou, dilematickou volbu, která před člověkem vždycky stála a bude stát. Moralizování těchto věcí je jedno ze zel dnešní doby.“

„Protože milovat druhou lidskou bytost je možno ten nejtěžší úkol ze všech. Je to ten nejpodstatnější úkol. Je to práce, při níž všechny ostatní práce se zdají být pouze přípravou.“

„Nejsme v žádném katastrofickém omezování lidských svobod, peníze se dají nahradit, lidský život ne.“

„Všichni jsme si rovni. Všichni máme stejný potenciál. Všichni jsme lidské bytosti. Pouze kvůli diskriminaci v minulosti se Vám nedostávalo rovné příležitosti. Problém je pouze ve vás.“

„....sekularismus nelze odmítnout ... skládá se ze světských záležitostí, které jsou součástí lidského života ... Sekularismus zahrnuje jak posvátné tak světské, které jsou v něm od sebe odděleny.“

„Pokud můžeme rozeznat, jediným účelem lidské existence je rozsvítit světlo temnoty v temnotě pouhého bytí.“

„Myšlenka nebo spíše pocit, že základ a míra všech morálních hodnot spočívá v kráse života, a nikoli v zájmu člověka, by měl v podvědomí všech lidí – nebo alespoň v podvědomí drtivé většiny – nahradit smysl pro lidskou soudržnost, sotva méně barbarský než ty nejpřežilejší podoby kmenového, ba i osobního sobectví. Pak – a jedině pak – se člověk stane dokonalou korunou tvorstva, místo aby byl jeho soupeřem, ujařmitelem a mučitelem; skutečným panským druhem.“