Citáty na téma mravnost

„Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým rostoucím podivem a úctou; hvězdná obloha nade mnou a mravní zákon ve mně.“

„Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“

„Mravnost je poměr člověka k člověku.“

„Neexistuje něco jako mravná či nemravná kniha. Knihy jsou buď napsané dobře, nebo špatně. To je vše.“

„Diletantismus je rakovina nejen rozumová, ale i mravní, má špatný vliv na charakter.“

„Demokracie pravá spočívá v mravnosti.“

„Manželství je rozhodnutí pro nemravný život s jedinou osobou.“

„Peníze budou asi vždycky stejné. Jen lidské konání má mravní kategorii.“

„Je mnoho náboženství, ale jen jedna mravnost.“

„Člověk vycvičený rozumem a uměním, ale bez mravnosti, podobá se zlaté pochvě, v které se drží olověný meč.“

„Mravní síla rozhoduje o vítězství více než počet.“

„Politika musí pokleknout před mravností… Mravnost utváří politiku odmítáním války, trváním na věčném míru a právech člověka.“

„Největší ze všech nemravností je, chápe-li se kdo práce, jíž nerozumí!“

„Rozdíl mezi studem a mravností je v tom, že který zná pocit studu, se vyhýbá nečestnému jednání na veřejnosti, člověk mravný i v skrytu.“

„Žádné zvíře nikdy nejedná krutě - na to si vyhradili právo jen ti, co mají mravní smysl.“

„Politika, která záměrně mate veřejné mínění, která vypočítavě staví na lidské mravní nejistotě, na nízkých pohnutkách, náladách a hnutích, není než velmi hanebnou, ne-li přímo zločinnou spekulací.“

„Cílem války je vraždění, zbraní války je vyzvědačství, zrada a povzbuzování k ní, přivádění obyvatel na mizinu, drancování nebo kradení ve prospěch armády, podvod a lež, nazývané válečnou lstí. Mravem vojenského stavu je nedostatek svobody, to znamená kázeň, zahálka, nevzdělanost, krutost, nemravnost, opilství. A přes to všechno je to nejvyšší stav a všichni ho mají v úctě.“

„Ženy mají pozoruhodný smysl pro mravnost, jestliže nemilují, a téměř žádný, jestliže milují. U mužů je to naopak. Nestojí-li o ženu, počíná si bez všech skrupulí. Záleží-li mu však na ní, obklopí jí mravním řádem, podle kterého by mohli žít leda andělé.“

„Skutečná dobrota člověka se může projevit v naprosté čistotě a svobodě jen vůči tomu, kdo žádnou sílu nepředstavuje. Skutečná mravní zkouška lidstva, ta nejzákladnější (uložená tak hluboko, že uniká našemu zraku), záleží v jeho vztahu k těm, kteří jsou mu dáni napospas: ke zvířatům.“

„Člověk si nemůže dovolit býti jiným před obědem a jiným po obědě. Nesmí připustit, aby čas nebo jeho útroby a účet v bance určovaly jeho životní filozofii. Musí si vytvořit svůj mravní rámec, který zajistí stálost jeho osobnosti.“

„Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo si v časech mravní krize zachovávají neutralitu.“

„Zdá se, že jen málokteří jsou si vědomi toho, že existuje cosi jako fyzická mravnost. Obyčejná slova a jednání lidí prozrazují přesvědčení, že mají svobodu dělat se svým tělem, co chtějí.“

„Mravní smrt je nejhorší smrt.“

„Musíte si vybrat. Buď ten muž byl a je Synem Božím; anebo šílencem či něčím ještě horším. Můžete ho umlčet jako blázna, můžete ho poplivat a zabít jako démona; anebo mu můžete padnout k nohám a nazývat ho Pánem a Bohem. Ale neohánějme se žádnými blahosklonnými nesmysly o tom, že to byl velký mravní učitel. Tuto možnost nám nenechal otevřenou. Neměl to v úmyslu.“

„Nepotřebujeme mravnosti a náboženství abstraktně, v soustavách a v knihách, ale v životě, v hospodaření a v politice. Etika není pro psací stůl, náboženství není pro kostel.“

„Bída s chudobou není totožná. Bída je následek příčin mravních, neřestí a lehkomyslnosti.“

„Mravnost dnes zanmená do velké míry mravnost politickou. Nedělejme rozdíl mezi politikou a mravností.“

„Genialita mužova je v tom, dovede-li obratně zachytit odstíny rozkoší lásky, rozvíjet je, dát jim nový sloh a vlastní výraz. Mezi dvěma lidmi, kteří se nemilují, znamená tato genialita nemravnost. Avšak laskání, jež vyvěrá z lásky, není nikdy nemravné.“

„Skauting šíří mezi mladými lidmi celého světa mravní a všelidské hodnoty a svět proto skauting potřebuje.“

„Mravním opodstatněním lži je skutečnost, že se vyplácí.“

„Rozdíl mezi nezkroceným hřebcem a mezi trpělivým tažným koněm je jen rozdíl ve cviku, Cvik je jediný mravní rozdíl mezi dnešním člověkem a člověkem před deseti tisíci lety.“

„Jsou-li zákon a morálka ve vzájemném protikladu, občan je postaven před krutou volbu – buďto ztratí smysl pro mravnost, anebo respekt před zákonem; volbu mezi stejně velkými tragédiemi, mezi nimiž je obtížné si vybrat.“

„Čistého poznání mohou dosáhnout jenom ti, kdo jsou mravně čistí podle předpisů jógy. Každý jiný člověk, i kdyby viděl do propasti bytí, uvidí vše brýlemi nižšího já, proto jeho poznatky nebudou pravdivé. I kdyby to byl člověk nejupřímnější a bohabojný, bude svými informacemi klamat, neboť vše přizpůsobí svým slabostem, domněnkám a spekulacím.“

„Vždyť v čem spočívá smysl života, zamýšlel ses nad tím někdy? Nejvyšší smysl života každého jednotlivce spočívá v poznání své duše. Všechno ostatní je dočasné, pomíjející, prostě jen prach a iluze. Jediná cesta, jak poznat svou duši, vede přes vnitřní Lásku, přes mravní očištění svých myšlenek a přes zcela neotřesitelné přesvědčení, že tohoto cíle dosáhneš, tedy skrze vnitřní víru… Dokud z tebe ještě sálá život, nikdy není pozdě poznat sám sebe, najít v sobě svou podstatu, svůj svatý, životodárný pramen duše… Vyznej se sám v sobě a pochopíš, kdo opravdu jsi.“

„Cit zmenšuje mravní vzdálenost, kterou vytvořila společnost.“

„I ten nejzchytralejší spisovatel vyzradí sebe a svůj mravní názor aspoň v každé třetí větě.“

„Člověčenstvo by mělo být obecnou mobilizací mravních sil k obhájení dobrých a pravdivých hodnot života.“

„Kdo pokračuje ve vědách, ale upadá v mravnosti, více upadá než pokračuje.“

„Mravní zákon je všelidský a když platí jen pro některé, není mravný! Sociálnost a mravnost souvisejí.“

„… opravdu soudní čtenáři z této knihy musí vyčíst, že pravým vstupem na mystickou cestu je zvyšování mravní hodnoty jejich bytosti skutky mravnosti.“

„To ne zlí, a nepoctiví padnou do hlubin! Ó ne, zlí, ale rozhodní a bezohlední tam svrhávají ty, kdož jsou mravní, čestní a ušlechtilí, avšak nerozhodní a plní zábran.“

„Jenom národ zachovalý a vzdělaný může míti svobodu a spojenou s ní dobrou vládu, tuto pravdu, které nás učí zkušenost dějepisu, musíme vždy především na zřeteli míti. Národ nevzdělaný, kdyby se celý zkrvácel samými revolucemi, nedocílí přece svobody a práva, nýbrž bude vždy zase brzy ošizen a do libovlády nazpět vtlačen. Národ mravně zkažený, byť by i vzdělán byl, přece zase svou pokažeností plete vždy sám na sebe metlu absolutie. … Kde není národ zachovalý a vzdělaný, tam jest marné svrhovati revolucemi staré vlády, neboť zase se dříve nebo později všechno zlé navrátí, třeba se osoby a okolnosti změnily, a národ nemá z revoluce nic než trochu škody a nepořádku. V takovém pádu musí se napřed odstraniti tyto závady každé pravé svobody a teprva potom jest naděje a vyhlídka na možnost dobré a trvanlivé právní vlády.“

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

„Nerozčilujme se otázkami hospodářskými a politickými – problém dneška není jen hospodářský a politický, nýbrž především mravní.“

„Jak může být všestranný umělec mravný, když ho líbá několik múz najednou?“

„Sociální pokrok bez mravního pokroku je barbarství, mravní pokrok bez sociálního pokroku je lež.“

„Autorita neznamená pro tupé davy žádnou zjevnou nebo pochybnou mravní hodnotu, je mu jen něčím jako svatý obrázek na stěně nebo strašák v poli.“

„Je důležité vidět, že jsou období, kdy jsou lidmi vytvořené zákony v nesouladu s mravními zákony, jsou období, kdy jsou lidské zákony v rozporu s věčným, Božím právem. Když taková situace nastane, máš povinnost je porušit!“

„V zemi, kde zemřela upřímná víra v Boha a mrtva je i autorita vládců zbyl už jen básník jako poslední výspa mravnosti a víry. Rusko je šťastný národ, protože kolik má básníků, tolik má svatých. Naše svoboda tkví v tom vybrat si mezi nimi toho, kdo je blízký naší duši.“

„Naše mravní přesvědčení se nezakládají na rozumu, nýbrž na pocitech.“

„Kněží, profesoři, učitelé, mýlíte se, vydáváte-li mne do rukou spravedlnosti. Nikdy jsem nepatřil k tomuto lidu; nikdy jsem nebyl křesťan; jsem z kmene, který zpíval na mučidlech; nechápu zákony; nemám smysl pro mravnost; jsem hovado; jste na omylu.“

„Je zřejmé, že podřízený může s opatrností podle pravidla lásky napravovat bloudícího výše postaveného a uvádět opět na cestu pravdy. Nebo kdyby výše postavený zbloudiv z pravé cesty se stal kořistí lupičů nebo se ocitl v nebezpečí smrti, měl by jej poddaný vysvobodit a tak jej zachránit před nebezpečím. Tím spíše je jeho povinnost, když výše postavený, který se dostal na mravní scestí, se stává kořistí démonů a ocitá se v nebezpečí nejhorší smrti hříšníků. Jestli by se výše postavený radoval v prvém případě, proč by se tím neradoval v případě druhém? Připouští-li strážného v prvém případě, proč ho nepřipouští v případě druhém?“

„Od slova Amor odvozujeme některá slova další, jako např. amorální neboli nemravný, a amortizovaný neboli umořený.“

„Nic není tak příznačné pro přízemního a omezeného ducha, jako láska k majetku… Majetek má se získávat prostředky mravně nezávadnými, uchovávat přičinlivostí a šetrností, a totéž platí i o jeho rozmnožování.“

„Skepticismus v mravních záležitostech je mocným spojencem nemravnosti.“

„Krása člověka ještě více zdůrazňuje jeho mravní hodnoty, avšak nemá-li jich, je pak krása jen podívaná pro oči, nikoli potěšením pro srdce.“

„Je mravním požitkem lidí nedávat do oběhu více lásky, než kolik jsme jí schopni ve svrchované míře uplatnit.“

„Zločinnost vzroste v dalších pokoleních a prokletí hříchu bude doléhat stále více a více na lidstvo, na zvířata a na zemi. Působením hříchu zkrátí se život člověka, sníží se jeho tělesná zdatnost a odolnost, jeho mravní a rozumová síla, až se svět naplní všelikým neštěstím. Ukájením rozkoší a vášní ztratí člověk schopnost vážit si velkých pravd plánu na vykoupení. Kristus však, věren poslání, pro něž opustil nebe, bude dále jednat v zájmu lidstva a vyzývat je, aby v něm hledalo svou záštitu pro svou slabost a své nedostatky.“

„Jen kdo panuje nad svou letorou, smí se honositi, že má charaktér, t.j. že smýšlí a jedná dle důsledných zásad. – Charaktér jest ve mravním světě tím, čím ve fysickém kostra.“

„Učitelky jsou od přírody schopnější děvčata vésti, vyučovati a - na čemž při pohlaví ženském více na vyučování záleží - je vychovávati, jim ženskou mysl vštěpovati a je zvykati mravu ženskému. Mravní nebezpečí více se odvaruje, bývají-li dívky o sobě učitelkou vyučovány.“

„Na celém světě není rozhodně nic, co by mohlo přiměti člověka, aby miloval svého bližního… Je-li a byla-li dosud láska na světě, tedy jen proto, že lidé věřili v nesmrtelnost… Kdyby v člověku vyhasla víra v nesmrtelnost, zmizí v něm nejen láska, nýbrž i všechna síla společenská. Nic nebude nemravného, všechno bude dovoleno. I lidojedství…“

„Pokud se bude člověku předvádět všechno v dobrém světle, budou se v jeho pozornosti zdůrazňovat duchovní momenty života, budou se více ukazovat příklady dobroty, mravnosti, kulturnosti, dobrého chování, duchovního způsobu myšlení, tak bude tento člověk formovat svůj pohled na svět podle tohoto klíče.“

„Skauting mi dal do života hodně. Byla to radost z přírody. Radost z dobrodružství. A také jakési mravní minimum, které může dneska znít skoro směšně – krást, dělat podtrhy a lumpárny se nemá. Přikázání platná mezi kamarády působí na každého kluka přece jenom trochu líp než sebeněžnější nátlak z domova.“

„Mravní síla nespočívá v extrémech, ale ve zdrženlivosti.“

„Velký duch, jemuž se nedostává mravního cítění, je pramenem velkých pohrom země.“

„Odkládat bez nutnosti své povinnosti znamená stávat se svým vlastním dlužníkem a podlehnout dříve nebo později mravnímu bankrotu.“

„Jak vychovat syna ke skutečné mravnosti? Způsobit, aby žil v obci s dobrými zákony.“

„Přátelství a příbuzenství, dokonce i mravnost a lidskost se nezastaví - jak praví řecké přísloví - před oltáři, ale před žokem peněz a ženami: lidé se pak stávají divochy a bestiemi.“

„Většině lidí jsou více na obtíž mravné návrhy než nemravné.“

„Největším kapitálem národa jsou jeho mravní kvality.“

„Synu, uč se od mravence mravně na tom světě žíti.“

„Příklad, zvláště příklad rodičů, je takřka morální athmosférou, v níž, jest-li příklad dobrý, děti jistý pud slušnosti, počestnosti a mravnosti vdechují, který jich nikdy zcela neopustí. Chybují-li a hřeší-li však rodiče sami, pozbývají práva na svých dětech neřády trestati, vydávajíce se v trapné nebezpečí, od dětí samých káránu a v posměch bránu býti.“

„Nevím popravdě, v čem by dnes měli mít mladí lide život těžší, než jsme my měli ve svém mládí. Mají obrovské množství možností, jediné co jim kazí život, je, že nebyli vychováni k zachování hodnot, k mravnosti. – Radovan Lukavský v internetovém interview se čtenáři Vira.cz 7. června 2007“

„Lyndon Johnson nikdy nezapochyboval o tom, že Amerika je nejlepší ze všech zemí. Z předpokladu nadřazenosti plynula pro svět mravní povinnost sdílet americký způsob života. A doprovázel ho pocit spravedlivé zloby na sebemenší kritiku Ameriky.“

„Naše postavení by bylo naprosto beznadějné nebýt jednoho. Existuje jedna věc v celém vesmíru, o níž víme víc, než se můžeme dozvědět z vnějšího pozorování. Tou věcí je člověk. Lidi nejen pozorujeme, lidmi jsme. Proto také víme, že se lidé nacházejí pod mravním zákonem, který nevytvořili, ale který nemohou zapomenout, a o němž vědí, že by ho měli být poslušni. … Kdyby někdo studoval člověka zvenčí a neznal jazyk, takže by nemohl obdržet žádnou z našich informací zevnitř a byl odkázán na pozorování toho, jak si počínáme, nikdy by nezískal nejmenší důkaz o existenci mravního zákona. … Stejně tak bychom se nikdy nemohli nadít, že pokud by bylo něco nad nebo za pozorovanými fakty, mohli bychom to objevit zvenčí. … Kdyby mimo vesmír existovala nějaká řídící síla, nemohla by se nám ukazovat jako jeden z faktů uvnitř tohoto vesmíru - o nic víc než můžeme říci, že architekt domu je ve skutečnosti v tom domě zdí, schodištěm nebo krbem. Mohli bychom očekávat, že se projeví jediným možným způsobem, a sice v nás samých jako vliv nebo příkaz…“

„Nejvyšší akt svobodné volby, svobodného výrazu preference, v níž je Bůh tvorem milován nade vše, v níž tvor miluje Boha víc než sám sebe, je možný pouze ve stavu bytostí na cestě, v němž je přirozená ambivalence každého svobodného tvora respektována do té míry, že tvor může buď přilnout, nebo odmítnout přilnutí k transcendentnímu Zdroji svého bytí a učinit na něm závislý svůj mravní život. Tento čin volby je pro Boha velmi cenný a nemůže být vnucen… Bůh ho očekává od svého tvora, přišel jako žebrák, aby ho o něj prosil.“

„Mravnost úhelným je kamenem bytosti lidské, jímž viklati kdo se osmělí, sám se pohřbívá ve společnosti lidské sutinách.“

„Kdo nemá mravní zásady, obvykle se zahalí do praporu, a parchanti se vždycky dovolávají čistoty své rasy.“

„Skutečnost, že mi trest dělá větší starost než čin samotný, něco vypovídá o mé mravní úrovni.“

„Já však používám určitý filosofický, religionistický a historický materiál výlučně ke znázornění duševních souvislostí. Když například používám pojem Bůh nebo stejně metafyzický pojem energie, pak se tomu nemohu vyhnout, neboť jsou to obrazy, které jsou v lidské duši od počátku. Musím vždy znovu zdůraznit, že ani mravní zákon, ani pojem Bůh, ani jakékoli náboženství nenapadly člověka zvnějšku, jaksi z nebe, ale že to vše má člověk in nuce v sobě a že si to tedy také vytvořil sám ze sebe. Je tudíž naprosto liché si myslet, že k zapuzení těchto strašidel stačí pouhé vysvětlení. Ideje mravního zákona a božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše. Proto se každá poctivá psychologie, kterou nezaslepilo šosácké osvětářské tmářství, s těmito skutečnostmi musí vyrovnávat. Vysvětlováním ani ironií se jich nezbavíte. Ve fyzice se můžeme obejít bez obrazu Boha, v psychologii je to však zcela určitá veličina, s níž se musí počítat stejně jako s „afektem“, „pudem“, „matkou“ atd. Věčné zaměňování objektu a imaga vede přirozeně k tomu, že ve svém myšlení neumíme rozlišit mezi „Bohem“ a „imagem (obrazem) Boha“, takže se domníváme, že mluvíme o Bohu a že podáváme „teologické“ vysvětlení, když hovoříme o „obrazu Boha“.“

„Když se o někom řekne, že je dobrý doktor, je to hodnocení mravní.“

„Od nejvzdálenější minulosti až po nejmladší současnost rozprostírá se před námi mnohostrannost nordické tvořivé síly. Arijská Indie obdarovala svět metafysikou, jejíž hloubka dodnes nebyla dosažena: arijská Persie básnila náboženský mýtus, po jehož síle dodnes prahneme: dorská Hellada vysnila na tento svět krásu, jaká se ve své dokonalosti již nikdy neuskutečnila: italický Řím nám ukázal státní moc jako příklad, jak se ohrožená pospolitost musí utvářet a chránit. A germánská Evropa obdařila svět nejzářivějším ideálem lidství: učením o hodnotě charakteru jako základu mravnosti, oslavou nejvyšších hodnot nordické podstaty, idee svobody, svědomí a cti.“

„Všechny mravné činy, vycházejí z výchovy.“

„Mravnost odtržená od života je právě tak nemravná jako život, který ztratil jakýkoli mravní obsah.“

„Příkladnost mravných je jen umění skrývat své sklony.“

„Skepticismus neznamená jenom duchovní pochyby, ale mravní… nevíru, neupřímnost, duchovní ochromení.“

„Mravnost bývá výsledkem příjmů.“

„K čemu jsou dobré zákony pouhé, chybí-li mravnost?“

„Ostýchaví muži a nehezké ženy mají trpý úděl na tomto světě, kde je třeba hroší kůže, chce-li jím člověk projít s jakýmsi pohodlím. Tlustá kůže je věru naším mravním šatem. Bez něhož se nelze objevit v civilizované společnosti. Ubohý, udýchaný a zardívající se tvor s třesoucími se koleny a s nervózníma rukama je pro každého trapnou podívanou a ježto si neumí pomoci, čím dříve jde a pověsí se, tím lépe.“

„Ženy by měly být nemravné a neměly by být slyšet.“

„Nedůvěřivost patří mezi mravní zásady stejně, jako netopýr mezi ptáky.“

„Někoho nelze rozložit chemicky, dokud se nerozloží mravně.“

„Ze směsice nemohoucnosti a pýchy sotvakdy vzejde něco mravného.“

„Pro náročnost, a analytickou a argumentační věcnost a mravní nepodplatitelnost, pro toto "šlechtictví ducha" se stal Sus obávaným nepřítelem polovzdělanců, vulgarizátorů, dogmatiků a literárních příživníků.
-- o Olegu Susovi“

„Máme mnoho písní pro mládež, včetně rapových a tanečních, ale v éteru je neuslyšíte. Při vší prostotě a lehkosti stejně zůstávají v tradicích písňové kultury sovětské estrády a nejsou natolik lehkomyslné, jak je dnes přijato. Proto je bohužel odmítají ti lidé, kteří nyní „stojí u kormidla“ showbusinessu. Je to divné. Vždyť v posledních letech sledujeme zvýšený zájem o staré písně. Lidi staršího věku ještě můžeme pochopit. Je v nich nostalgie po Sovětském svazu – mocné zemi, ve které vyrostli. Ale proč se mládež přimyká k retru? Zdá se mi, že mladým dnes schází ty vysoké mravní ideály, o kterých se mluvilo v nejlepších dílech sovětské estrády.“

„Středověká a renesanční pomlázka byla zábava výhradně dospělých a byla značně nemravná. Tehdy totiž prosté ženy nenosily spodní prádlo. Chlapci jim vyhrnovali suknice, šlehali je a vyváděli s nimi i jiné kousky.“

„Volby jsou vždycky tak trochu hazardní hrou, jako dáma nebo vrchcáby, s lehkým morálním nádechem, je to hra s dobrem a zlem, která klade otázky po morálce, a určitá sázka tuto hru přirozeně doprovázíPovaha voličů není v sázce. Odevzdávám svůj hlas, jak považuji za správné, ale nejsem příliš znepokojen tím, zda li moje pravda převáží. Závaznost rozhodnosti většiny proto nikdy nesahá za hranice účelnosti. Volit pravdu ještě neznamená pro tuto pravdu něco udělat. … Moudrý člověk ale nemůže ponechat pravdu v rukou náhody, nebo doufat, že se pravda uplatní prostřednictvím vlády většiny. V činech mas je jenom málo mravnosti… Urychlit zrušení otroctví mohou jenom hlasy lidí, kteří touto volbou chtějí potvrdit svou vlastní svobodu.“

„Katolík má tady morální povinnost dát přednost třeba i diktatuře, pokud tato ve jménu křesťanství a přirozeného mravního zákona zakazuje potraty a eutanázii, pornografii, pohlavní nevázanost a homosexuální perverzi, a všemožně podporuje tradiční rodinu a nerozlučitelnost manželství.“

„Nejsou to pouhá slova, kterých mládeži podáváme, učíce ji řečtině a latině; jsou to věci ušlechtilé a vznešené. Jsou to dějiny lidstva v obrazech prostých, velikých, nezničitelných. Ve století, jaké jest naše, vzdalovati mládež antického krásna nebylo by ničím jiným nežli mravní snížení naše uspíšiti. Nechejme mládež ve starověku jako v klidném, bouře prostém a zdravém útočišti, jež jest určeno k tomu, by ji zachovalo svěží a čistou.“