Citáty na téma součást

„Člověk by se měl smát celý svůj život. Jestli se dokážete smát v jakékoli situaci, naučíte se jim čelit - a to vám pomůže dospět. Neříkám vám, že nemáte plakat. Ve skutečnosti však když se neumíte smát, neumíte ani plakat. Smích a pláč jdou ruku v ruce, jsou součástí jednoho jevu - autentického bytí v pravdě.“

„Ticho je vždycky součástí krásné hudby. Ticho je vždycky součástí krásného umění. Ticho je vždycky součástí krásného života.“

„Lidská bytost je součást celku, který nazýváme "vesmír", součást ohraničená v čase a prostoru. Prožívá sebe sama, své myšlenky a pocity, jako něco odděleného od zbytku - je to druh optického klamu vlastního vědomí. Tento klam pro nás představuje jakési vězení, omezuje nás na naše vlastní touhy a vztah k několika nějbližším osobám. Naším úkolem musí být osvobodit se z tohoto vězení tím, že rozšíříme okruh svého soucitu tak, aby zahrnul všechna živá stvoření a přírodu v celé její kráse.“

„Původcem lásky bývá strach ze ztráty. Když někoho máme rádi, přijímáme ho jako součást sebe, ačkoli tajně víme, a raději o tom moc nepřemýšlíme, že se při některém a kdovíjakém chybném kroku může zase od nás oddělit a pak nás bude míň o tu část, kterou jsme už pokládali za sebe sama.“

„Volný čas je nejdůležitější součást našeho života.“

„Sexualita je důležitou součástí vztahu mezi mužem a ženou, ale to v žádném případě není jediný nebo nejdůležitější způsob, jak projevit svou lásku k partnerovi.“

„Neprosím o zázrak, Pane, ale o sílu pro všední život.
Nauč mě umění malých kroků.

Učiň mě hledajícím a nalézajícím,
učiň mě sebejistým v pravý čas.

Obdař mě jemnocitem,
abych dokázal odlišit prvořadé od druhořadého.

Prosím o disciplínu, abych jen tak neproklouzl životem
a rozumně si rozdělil své dny, abych neprospal záblesky světla a vrcholy
a abych aspoň tu a tam našel čas na umělecký zážitek.

Dovol mi přesvědčit se o tom,
že snít o minulosti či budoucnost mi nepomůže.

Pomoz mi co nejlépe zvládnout to, co je nejbližší,

pomoz mi pokládat právě prožívanou hodinu za nejdůležitější.

Chraň mě před naivní vírou,
že v životě musí jít všechno hladce.

Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky,
neúspěchy a zklamání jsou přirozenou součástí života,
že díky jim rosteme a dozráváme.

Připomínej mi,
že srdce se často staví proti rozumu.

Pošli mi v pravou chvíli někoho,
kdo má odvahu říci mi pravdu s láskou.

Chléb každodenní dej mi pro tělo i duši,
projev Tvé lásky, přátelské echo, a aspoň tu a tam náznak,
že budu užitečný.

Vím, že mnoho problémů se řeší neděláním.
Dej, abych dokázal čekat.

Ať vždycky nechám Tebe i ostatní dohovořit.

To nejdůležitější si člověk neříká sám,
to nejdůležitější mu bývá řečeno.

Ty víš, jak velmi potřebujeme přátelství.
Dej, abych dorostl této nejkrásnější, nejtěžší, nejriskantnější a nejněžnější záležitosti života.

Vnukni mi pravou chvíli a pravé místo,
kde mohu zanechat balíček dobra,
slovy či beze slov.

Chraň mě před strachem,
že bych mohl promarnit svůj život.

Nedávej mi to, co si přeji,
ale to, co potřebuji.

Nauč mě umění malých kroků.“

„Sex je součástí přírody. Jdu s přírodou.“

„Začátek, je ta nejdůležitější součást každé práce.“

„Smrt není opakem života, smrt je jeho součást.“

„Co ti stojí v cestě, to je její součástí.“

„Přijímej vše, co přichází, i to, co je nepříjemné, neboť vše je součástí zdraví, vesmíru a božího bohatství.“

„Krása ženství je součástí přírody, kdežto síla mužství součástí vesmíru.“

„Pravda je věčná a najít ji znamená, že i vy se stanete součástí věčnosti.“

„Moudří vynikají, protože vidí sami sebe jako součást celku. Září, protože nechtějí oslnit. Dosahují skvělých věcí, protože nevyhledávají uznání. Jejich moudrost je obsažena v tom, jací jsou, ne v jejich názorech. Odmítají se přít, proto se nikdo nepře s nimi.“

„Jako vlna neexistuje sama o sobě, ale pokaždé je součástí pohybu oceánu, tak ani my nemůžeme procházet životem sami, ale vždycky máme účast na zkušenosti života, který působí všude.“

„POHLÉDNOUT ŽIVOTU DO TVÁŘE
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Zdá se, že tato úzkost je nedílnou součástí existence. Nevychází z ničeho, co jsme zažili v minulosti. Znepokojivé otázky bublající těsně pod povrchem, otázky, které by mohly probouzet nechtěné pocity.
Kdy zemřu? (A já vím, že jednoho dne zemřu.)
Když zemřou mí nejdražší? (A já vím, že jednoho dne, možná že brzy, zemřou.)
Onemocním? Onemocní moji blízcí? Přijdu o práci? O peníze? Stane se něco, co nebudu moct ovlivnit? Stane se to někdy záhy? Jak se mohu chránit před tím, co nemohu předvídat ani ovlivnit? Jak můžu vědět, co nelze vědět?
Příteli, je toho tolik, co je mimo naši kontrolu. Někdy jsme tak maličcí, tak zranitelní, jako dítě toužící po hlubokém ujištění, že všechno bude v pořádku.
V průběhu věků nám duchovní učitelé připomínali, jak hluboká pravda spočívá v poznání, že nad životem nemáme žádnou kontrolu. Život je příliš ohromný na to, aby jej mohla lidská mysl pochopit, natož ovládat. Můžeme zdánlivě ovládat to, co můžeme zdánlivě ovládat; ale zbytek je v rukou Boha, Vesmíru nebo jakkoliv chcete nazývat Nepojmenovatelné.
Zůstaňme na okamžik s touto existenční úzkostí. Nechme ji prosáknout svou zvídavou pozorností. Dýchejme do středu této úzkosti jako čerstvě narozené dítě (protože právě tak dítě dýchá). Naslouchejme jí. Jděme se s ní projít. Pečujme dnes o ni. Nezkoušejme ji utišit nebo od ní utéct, tím jen získá víc moci.
Pomalu a jemně se nořme do vlastní bezmocnosti jako do teplé koupele po celodenní pouti.
Do menší či větší míry může být vše mimo kontrolu, ale dobrá zpráva je:
Naše bezmoc může být branou k hlubšímu odevzdání.
Ve středu naší úzkosti můžeme nalézt větší pokoj a sílu, odvahu pohlédnout životu do tváře a jít dál - třesoucí se, ale nebojácní.“

„Důležitou součástí odvahy je opatrnost.“

„Nenechám tě potopit. Jsi součástí mé lodi.“

„Už dřív jsme si uvědomili, že desky prodává i něco jiného, a teď se konečně video stalo nedílnou součástí tvorby písní. Nahraná písnička vzbuzuje určité představy a za pomoci videa tyto představy zhmotníte. A kromě toho, skupina nemůže být na všech místech najednou, ale video ano.“

„Tak, jako je pes pro nás součást rodiny, jsme my pro něj součást smečky.“

„Práce je příliš významnou součástí života na to, aby se v ní člověk trápil.“

„Odpověď na otázku, co tedy se sezonními depresemi dělali lidé před vynálezem antidepresiv, je více než jednoduchá: Nic. Nemedicinalizovali přirozený stav – smutek přicházející s podzimem, s koncem vegetačního cyklu – a podzimní rozlady chápali jako zákonitou součást roku, jako pouhou reflexi všeobecného umírání, které příroda každý rok na podzim podstupuje.“

„Mohl jsem buď sledovat, jak se to stalo, nebo být součástí.“

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

„Stát není řešením problému, stát je jeho součástí.“

„Žije-li člověk dlouho sám v přírodě, stává se její součástí. Příroda mu kromě obživy štědře dává mnohé. Pocit ničím nespoutané volnosti a svobody, nevídané krásy, podivné nadšení, podobající se neustálé mírné opilosti.“

„Pokud svůj život nezměníte v příběh, stanete se jen součástí příběhu někoho jiného.“

„Utrpení je bohužel součástí lidského údělu. Pouze literatura a umění, poezie a milování, procházky v přírodě a lyžování, vědecké vynálezy a tanec, přítomnost těch, které milujeme, mohou bolest zmírnit.“

„Moudří vynikají, protože vidí sami sebe jako součást celku.“

„Bůh je součástí definice člověka.“

„Co když ve skutečnosti nic neexistuje a my všichni jsme jen součást něčího snu? Nebo ještě hůř, co když ve skutečnosti existuje jen ten tlusťoch ve třetí řadě?“

„To, co je důležité, je ta naděje, mistře. To je velká součást víry. Dejte lidem sklenici džemu teď a oni si sednou a snědí ji. Konec. Slibte jim tu sklenici do budoucna, a ona je udrží na nohou navěky.“

„Sen je součástí našeho soukromí. Je cosi zvláštního v tom, sdílet své soukromí s lidmi, které milujeme. Je to pouze další způsob, jak se dát druhým poznat.“

„Narodil jsem se a hudba byla mou součástí. Stejně jako žebra, játra, ledviny, srdce. Jako krev.“

„Svých démonů se nezbavíme jsou totiž naší součástí, živí se naším strachem, smutkem a bolestí. Když budu ochraňovat svůj plamínek a překonám sám sebe. Mí démoni začnou slábnout a můj plamínek začne růst a stane se plamenem, který mi ukáže cestu i v té nejtemnější tmě.“

„V lásce je strach součástí rozkoše.“

„3D tiskárna znamená více, než si lidé myslí. V budoucnu bude běžnou součástí života každodenního.“

„Stín je součást světla, mlčení je součást řeči.“

„Romantické vztahy jsou tak intenzivní a vyhledávané zážitky, protože člověku nabízejí osvobození od hlubokého pocitu strachu a neúplnosti, který je součástí neosvícené lidské situace.“

„Baví mě být zajímavá. Celkem by mě nebavilo být nezajímavá. Myslím, že je to součást sebelásky. Sebezájmu. Řekla bych, že každý člověk je zajímavý. Je to jen o tom, jestli je ochoten se přijmout a podívat se na sebe tímto pohledem.“

„Že je někdo duchovní, ještě neznamená, že je naprosto odevzdaný své víře a neužívá si života. Naopak, umí si užívat toho, co mu život přináší, ať už jde o cokoli. Vše je dar z vesmíru a vše je vyzvou. Jde o to vnímat, jak stinnou stránku, tak i světlou stránku života. Být v souladu. Obojí je totiž naší součástí.“

„Musíme akceptovat, že ne vždy učiníme správné rozhodnutí a že někdy to skutečně zvoráme. Musíme si ale uvědomit, že pád není protiklad úspěchu, ale jeho součástí.“

„Když jsem se rozhodoval, jestli založit firmu a stát se součástí internetu, o kterém jsem byl přesvědčený, že bude trhákem, zeptal jsem se sám sebe, zda budu litovat, když to zkusím a selžu. Odpověď byla ne. To, čeho bych později na 100% litoval, bylo, že jsem to nezkusil.“

„Můžeš zmizet sám ze sebe a stát se prázdnou skořápkou s depresemi v mysli. To je ten pocit neviditelnosti. Občas když vstanu, připadá mi, jako kdyby má hlava nebyla součástí mého těla - nic tam není.“

„Je čas jít na to, přestat sledovat hru, být její součástí.“

„Vrcholový sport není zdravý, neustále při něm stresujete tělo. Bolest je toho součástí, naučí vás svoje tělo vnímat a zatnout zuby, pohybujete se ale na hraně.“

„Hovno je nejvtipnější součást člověka.“

„Umění odpočinku je součástí umění práce.“

„Pohlavní vzdechy jsou součástí nesmrtelných myšlenek.“

„Poněvadž součástí milované ženy se stalo všechno, co je na světě krásného, jste najednou odhodláni dělat vše, co lze na světě dělat krásného.“

„Náš druh je součástí Přírody, nikoliv v ní uzavřená říše.“

„Žádná zbraň, žádný meč, žádná armáda ani žádný král nikdy nebudou silnější než jediná věta. Meče mohou pořezat a zabít, ale slova se do člověka zabodnou a zůstanou v něm. Zanoří se do kostí a stanou se součástí těla, které si neseme do budoucnosti, a po celou dobu v něm vrtají. Už se jich nikdy nezbavíme.“

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

„Naší koncepcí je být královští a majestátní. Půvab je naší součástí a chceme být i světáčtí.“

„Nač se být součástí stáda jako ovce, pak v něm můžeš běhat jako vlk.“

„Jdi příkladem. Bav se, usmívej se, věř srdci. Užij si tento život, jak nejlépe umíš. Bohatství je součástí tebe tak, jako láska, radost, zdraví, vitalita. Zvládneš cokoliv, kdykoliv. To si pamatuj!
Jsi tvůrce a volba je v každé vteřině na tobě!“

„Nemůže být každý občan odborníkem na všechno. Ale každý občan po čertech dobře pozná, jestli žije ve stavu permanentní beznaděje a nakonec skončí u nějakých drog, anebo jestli je součástí nějakého lidského společenství, které mu v tísnivých chvílích, například když ztratí lásku, nebo mu někdo umře, které ho podrží, které je schopno mu pomoci právě proto, že má ještě nějaké lidské dimenze.“

„Jestliže chcete skutečnou rovnováhu práce a života, najděte si společnost, která vám vyjde vstříc, protože to považuje za součást své podnikání.“

„Člověk je v přírodě podřízen jejímu diktátu, jejím nahodilostem, avšak zároveň tuto přírodu překračuje, poněvadž postrádá onu nevědomost, jež činí z živočicha její součást, něco, co je s ní jedno.“

„Láska je součástí boje. Jen v manželství je součástí oddechu.“

„Vždycky jsem byl velmi ambiciózní. Nevěřím, že ambicióznost je osvojitelná vlastnost. Podle mne se s ní rodíte, je to součást osobnosti. A já se pořád budu pokoušet pohnout se dál, dostat se na další úroveň. A vím, že při pokusu na něco dosáhnout jednou zemřu.“

„Pokoj je nejvyšší vědomost a láska je ujištění, že si uvědomuji celou realitu na okraji všech hloubek a propastí. Pokoj je tajemství krásy a podstatná součást umění.“

„Říká se - zrozen, aby zemřel - a je to tak. Smrt je součást života. Stačí, když tenhle fakt člověk přijme.“

„Lidé říkají, že nechtějí chodit do církve. Chtějí tím však říct, že nechtějí být součástí nějaké instituce. Byli by rádi součástí rodiny.“

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

„Pro mne skauting znamenal celoživotní orientaci na hodnoty, které do nás škola ani rodina nedostala. Byli jsme součástí přirozeného klukovského živlu postaveném na tom, že kluci se spolu kamarádí a navzájem se vychovávají. My jsme se do té doby s klukama jenom bili. S příchodem skautingu to najednou dostalo silně dobrodružný ráz a jiný řád. Nikoliv metodou příkazů ale… – bylo to, jako když dýcháte vzduch. My jsme skautskou výchovu ani metodiku nevnímali, prostě to bylo to nejpřirozenější, co jsme tehdy mohli dělat. Věrnost hodnotám, jako je například přátelství nebo vztah k přírodě, to je něco, čeho se držím. Být věrný skautskému slibu, věrný tomu, co jsme si tehdy řekli… to je filosofie, bez které se člověk v dnešním světě neobejde, která ho drží pohromadě.“

„Věří také, že musíme respektovat přání jednotlivce, který se rozhodl přestat brát potravu a usadil se venku, aby ukončil svou pozemskou existenci. Nevěří, že smrt způsobená nemocí nebo úrazem je přirozená. Konec konců není přece možné zabít něco, co je věčné, a člověk nemůže zabít, co sám nestvořil. Tento názor souvisí s jejich vírou ve svobodnou vůli. Duše se svobodně rozhodne přijít. Proč by tedy mělo být spravedlivé zakázat jí odejít? Nejde o osobní rozhodnutí provedené v naší zjevné skutečnosti, ale o věčné rozhodnutí provedené vševědoucí součástí naší bytosti na rovině věčnosti.
Věří, že nejpřirozenější způsob, jak odejít z lidské zkušenosti, je uplatnit svobodnou vůli a právo na volbu. Když jeden z nich dosáhne věku 120 nebo 130 let a začne ho vzrušovat myšlenka na návrat do věčnosti, otáže se Božské Jednoty, zda je to v zájmu Nejvyššího Dobra a uspořádá slavnost na počest svého života.
Národ Opravdových Lidí po staletí pronáší k novorozencům jednu a tutéž větu a každý z nich tedy po narození slyší stejná první slova: „Milujeme tě a budeme ti na tvé cestě nápomocni.“ Při poslední oslavě obejmou jeden po druhém odcházejícího a opakují tutéž větu. Při příchodu na tento svět slyší totéž, jako když ho opouští! Pak se odcházející posadí do písku a doslova vypne své tělo. Zemře během dvou minut. Nikdo ho neoplakává a nikdo netruchlí.“

„Čas je součástí života. Proto každá hodina, minuta a vteřina, je stěžejní pro využití těch nejlepších chvil s těmi, na kterých nám nejvíce záleží. Autor: Andy Andy“

„To, co děláte a co milujete, se stane vaší součástí, pokud máte štěstí.“

„Lidé jsou stvořeni k tomu, aby kontemplovali a přemýšleli o vesmíru. Oni sami nedosahují této vrcholné dokonalosti, ale jsou součástí této dokonalosti.“

„Dějiny nejsou přece "jinde"! Jsou tady, děláme je my všichni…; naše každodenní dobré či špatné počínání je jejich konstruktivní součástí; život není vně dějin a dějiny nejsou vně života.“

„Problémy jsou nevyhnutelnou součástí žitova. Očekávej je a až přijdou, drž hlavu zpříma, podívej se jim přímo do očí a řekni: "Jsem větší než vy, neporazíte mě."“

„Bohužel musím konstatovat, že pan prezident má velmi špatné informace. Protože pokud tvrdí, že z útrob sociální demokracie se doslechl, že ještě před volbami se uvažovalo o velké koalici nebo o tomto typu procedurální smlouvy, tak to prostě není pravda. Protože jako předseda sociální demokracie se cítím být součástí útrob sociální demokracie, konstatuji s plnou odpovědností, že o ničem takovém se nejednalo. Takže kdybych měl, pane šéfredaktore, zachovat onu analogii s útrobami, tak se domnívám, že pana prezidenta informovalo nějaké slepé střevo.“

„Co se týče rasismu, jde u mě přímo o fyzický odpor - jedná se o nejostudnější, nejzvířečtější součást lidského bytí -, zatímco moje reakce na kafkovskou byrokracii má blíž k vzteku a depresi - to je plod naší lidské moudrosti.“

„Není samozřejmou povinností zasvětit svůj život vykořenění jakéhokoli, i toho největšího zla, je mnoho dalších důležitých záležitostí, které se ucházejí o naši pozornost, je ale povinností každého nestat se součástí zla, nepodporovat zlo svými činy.“

„Problém je v tom, že se fakticky jedná o manželství. Naprosto nepochybuji o tom, že dalším požadavkem bude adopce. Rodina je tradičně součástí společnosti a není diskriminační, pokud na ni jiný vztah dvou lidí nemá právo.“

„Neudělala jsem, co mi říkali: změň si jméno, narovnej zuby, změň šatník, zmenši si nos. Můj nos byl součástí mého dědictví, a když jsem měla talent na zpívání a hraní, proč by to nestačilo.“

„Na podlaze je mi mnohem líp, cítím se být obrazu blíž, jsem jeho součástí. Mohu kolem něj chodit, pracovat na něm ze čtyř stran a být doslova do obrazu ponořen.“

„Jsme stvořeny, abychom byly součástí velkého dobrodružství. Dobrodružství, které s někým sdílíme. Nejde nám o dobrodružství jen pro dobrodružství jako takové, nýbrž o dobrodružství, v němž něco znamenáme pro druhé. Nechceme v něm být samotné, chceme v něm být s ostatními.“

„Člověk svoje emoce pořád přizpůsobuje okolí, šetří ty, které má rád, hraje ty stovky drobných každodenních rolí, balancuje, vyvažuje, zvažuje, aby neohrozil celkovou stavbu, protože je sám její součástí.“

„Součástí volby je, že se vzdáme něčeho, co chceme, kvůli něčemu, po čem toužíme víc.“

„Není pochyb o tom, že součástí osudu lidského rodu je postupný vývoj ve směru zanechání jedení masa, stejně jako se divošské kmeny přestaly navzájem pojídat poté, co vešly do styku s civilizovanými národy.“

„Potrava pochází ze Stvoření. A Stvoření vychází ze Stvořitele. Kdo má pod kontrolou potravu, má pod kontrolou náš vztah ke Stvořiteli, podle jehož obrazu jsme byli stvořeni. „Zprostředkovatel“ se nás nyní snaží přetvořit (klonováním) podle svého obrazu formou mentálních, genetických a jiných manipulací. Už máme umělou dělohu, krev (získanou z umělé stravy), umělé sperma, oplodnění, umělý porod (císařským řezem), umělé srdce, umělý mozek (počítač), způsob „života“ (vydělávání na „živobytí“ na úkor žití), umělou identitu (nakonec naimplantovaný mikročip) a smrt (oběť ve jménu „vědy“). Tohle všechno nám posloužilo jako nástroj k tomu, abychom byli schopni zaujmout k závěrečné otázce „BÝT“ či „NEBÝT“ zodpovědný postoj. Nyní musíme „NEBÝT“ změnit na „BÝT“ a stát se Pány a Mistry Sebe samých. To je ten nejzásadnější princip Seberealizace. V pozemské škole Velkého Mystéria se pro nás nyní otevírá poslední semestr k jejímu absolvování. Cílem Revoluce Jednoho srdce je dát na poslední otázku, „BÝT“ či „NEBÝT“, tu nejlepší odpověď. „JÁ JSEM“ znamená být úplně odevzdaný Stvořiteli. Velký experiment nám nabídl zkušenost „NEBYTÍ“. Teď jsme schopni poznat ony dvě extrémní možnosti, aby se Plán, kterého jsme se rozhodli být součástí, mohl naplnit prostřednictvím Lidského potenciálu, spočívajícího ve SVOBODNÉ VŮLI. Tím Plánem je učinit Zemi PORTÁLEM Míru ze svého NITRA. Revoluce Jednoho srdce vychází ze zodpovědnosti samostatně obnovit kvalitu své krve, která nám dopomůže Vzpomenout si, že VŠE JE JEDNÍM. Revoluce Jednoho srdce je pro ty, kdo mají odvahu zahájit Rozhodující bitvu v sobě samých a ZVÍTĚZIT v ní!“

„Dnešní ekonomický systém je založený na falešných penězích. Kdyby měly skutečnou hodnotu, byli bychom ji nejen schopni udržet, ale také by vzrůstala geometrickou řadou. Falešné peníze dělají pravý opak. Ustrašené držení se falešných peněz z nás udělá součást „falešné společnosti“. Nebuďte zaslepení a neztotožňujte se s tím, co může „existovat“ jedině díky iluzorní koncepci, v rámci které lze manipulovat s myslí.“

„To je součástí krásy veškeré literatury. Zjistíte, že vaše touhy jsou univerzální touhy, že nejste osamělí a izolovaní od nikoho. Zapadáte.“

„Nedílnou součástí inteligence je soucit.“

„Vítězové se nebojí porážky, ale poražení ano. Neúspěch je součástí procesu úspěchu. Lidé, kteří se vyhýbají neúspěchu, se také vyhýbají úspěchu.“

„Věda nemůže vyřešit ultimátní tajemství přírody. A to proto, že v poslední analýze jsme my sami součástí přírody, a proto i součástí tajemství, které se snažíme vyřešit.“

„Podivnost je nezbytnou součástí krásy.“

„Návrat k vědomí je proces, který se skládá ze dvou částí. Vědomí je dosaženo pochopením a prožitím, jejichž sloučení vede k poznání.
Vědomí je poznání toho, co znáš a co jsi zároveň prožil.
Jedna věc je něco znát, ale úplně jiná věc je to prožít a ještě jiná je to poznat. Jen poznání je cestou k plnému vědomí. To, že něco znáš, vede jen k částečnému vědomí. To, že jsi něco prožil, vede jen k částečnému vědomí.
Můžeš vědět, že jsi součástí božského principu, ale až když prožiješ, že jsi součástí božského principu, stane se tvé vědomí úplné skrze poznání.
Můžeš vědět, že jsi součástí kteréhokoli božského aspektu - například že jsi soucitný -, ale až když prožiješ, že jsi soucitný, stane se tvé vědomí úplné skrze poznání.
Můžeš vědět, že jsi velkorysý, ale až když prožiješ, že jsi velkorysý, stane se tvé vědomí úplné skrze poznání.
Můžeš vědět, že jsi plný lásky, ale až když prožiješ, že jsi plný lásky, stane se tvé vědomí úplné skrze poznání.“

„Rodíme se štěstím v slzách, umíráme s falešným úsměvem plného bolesti. Rodíme se se vším, zemřeme s ničím. Celým život prožijeme s hledáním radosti v něčem, co nás nebaví a nalezením nejlepší verze sama sebe, aby nás mohlo nakonec obdařit vědomí, že jsme nebyli jakoukoli součástí Božího plánu. Příkladem budiž muž, který, ačkoli jsme se moc neznali, pokusil se mi vyrojit úsměv tváři, kdykoli jsme se potkali. Viděl jeho manželku dlouho bolestivě umírat, ale vždycky se snažil, aby byla na smrtelné posteli s dětským úsměvem plná radosti a naděje. Nyní si nevzpomenu ani na jeho tvář.“

„Pravý život začíná teprve, když začíná být součástí jiného života.“

„Važme si žen - vždyť jsou součástí našeho životního prostředí.“

„Hudba není jen jakýsi druh zábavy, nýbrž ztvárnění hudebních idejí hudebním básníkem, hudebním myslitelem. Tyto ideje musí odpovídat zákonům lidské logiky, jsou součástí toho, co člověk může vnímat, posuzovat a vyjadřovat.“

„Víra je mojí neoddělitelnou součástí, mám ji v sobě. Je to podstatnější než točit film.“

„Na rozdíl od Švýcarska, které je v Schengenu dobrovolně a může kdykoliv od Schengenu odstoupit, pokud by jej potkalo něco podobného, my jsme součástí Schengenu v rámci naší Smlouvy o přistoupení k EU. Bereme buď vše, nebo nic.“

„Krize jsou součástí DNA kapitalismu.“

„Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem součástí lidstva.“