Citáty na téma stálost

„Ten, kdo je stále moudrý, má smutný život.“

„Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou… Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář. Tvrdá zkouška je i tvrdé poznání. Budoucí foliant našich dějin o této době bude mít jeden podtitul: Kdo byl kdo. I dobrá paměť patří k těm stálým věcem, jichž je a bude třeba.“

„Zařizujeme si budoucnost podle toho, co nám vyhovuje dnes, nevědouce, zdali nám to bude vyhovovat zítra; děláme si o sobě úsudek, jako bychom byli stále stejní, a přitom se každodenně měníme. Kdo ví, zdali budeme milovat, co milujeme, chtít, co chceme… zdali probíhající změny tělesné nezmění naši duši a zdali nenalezneme své neštěstí právě v tom, co si zařizujeme pro své štěstí?“

„Lidem se téměř nikdy nedaří být šťastní, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost růžovější, než bude.“

„Vysoké podpatky vynalezla žena, kterou muži stále líbali na čelo.“

„Žádný šéf si neponechá zaměstnance, který má stále pravdu.“

„Žádný nepřítel se vám nezoškliví tolik, jako ten, kdo býval přítelem nebo jím stále ještě je, a takových je mnohem víc, než tušíte.
Nejhorší nepřítel je ten, který vás zná a ví, co vás nejvíc raní, a jestli je ke všemu obratnější než vy, pak na tom nejste moc dobře.“

„Každý, kdo se přestane učit, je starý, ať je mu dvacet nebo osmdesát. Každý, kdo se stále učí, zůstává mladý.“

„Dospělí sami nikdy nic nechápou a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat. Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.“

„Láska je někdy jenom proto stálá, že její trny pronikly příliš hluboko do živého a každý pohyb je bolestný.“

„Znej míru v lásce, ať je stálá, zmešká kdo otálí, i ten kdo příliš cválá.“

„Pes je velmi neprozřetelný. Nikdy se nestará o to, máte-li pravdu nebo ne, neptá se, jste-li bohat či chud. Jste jeho kamarád… Drží se vás stále, aby vás potěšil, bděl nad vámi, a v krajním případě dal za vás i svůj život. Bláhový pes, bez rozumu a bez duše.“

„Žena, která si dokáže udržet mužovu lásku a sama ho stále milovat, ta vykonala vše, co svět od ní požaduje, nebo co by aspoň požadovat měl.“

„Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný. Změna lidského charakteru, nestálost v citovém životě je přirozenou vlastností člověka. Vždyť se mění s počasím, okolnostmi, tělesnými podmínkami, jeho zájmy, schopnostmi, názory a zvyky. Člověk vidí věci různě. Je stálý ve své nestálosti a nestálý ve své stálosti, nesnáší ponurou ctnost pravidelnosti, miluje rozmanitost, je takový i onaký, ze všech stran nekonečný, můžeme o něm pronášet protikladná určení, je to ztělesněný rozpor. Jeho dnešní já je jiné než včerejší, v jeho životě není totožných okamžiků, jeho individualita není dána, je to vyvíjející se struktura, přecházející z jednoho stavu do druhého.“

„Mají-li dva lidé stále shodné názory, je jeden z nich zbytečný.“

„Důvěra je jako zrcadlo, můžete ho spravit, když je rozbité, ale stále můžete vidět trhliny ve zk**** odrazu.“

„Měj stále na paměti, že všechno je pomíjející. Ve štěstí nebudeš veselý a v trápení smutný.“

„Smrt není největší ztrátou v životě. Největší ztrátou je to, co zemře v nás, dokud jsme stále naživu. Nikdy se nevzdávejte.“

„Nedělejte si starosti ohledně vašich potíží v matematice. Můžu vás ujistit, že ty moje jsou stále větší.“

„Ideální žena je taková, která nás nepodvádí, ale je tak nádherná, jako by to stále dělala.“

„Přirozeností všech jevů je měnit se v každém okamžiku, naznačuje nám to, že všechny jevy postrádají schopnost trvat, postrádají schopnost být stále stejné.“

„Majitel auta stále šetří: jezdí-li, ušetří za alkohol, pije-li, ušetří za benzín, činí-li obé současně, ušetří za nájem, světlo a otop.“

„Odborník ví stále více o stále menším počtu věcí. Nakonec ví opravdu všechno o ničem.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Život není o tom, jak tvrdý úder umíte dát, ale kolik ran zvládnete dostat a přesto jít stále vpřed.“

„Knihkupectví je jeden z mála důkazů, že lidé stále myslí.“

„Často slýcháme o hrubosti nastupující generace. Sám patřím mezi staříky a dalo by se očekávat, že se postavím na stranu starších, ale ve skutečnosti mě více zaráží špatné chování rodičů k dětem než dětí k rodičům. Kdo z nás by se necítil v rozpacích při rodinném obědě, kde otec nebo matka jednají se svými dospělými potomky tak nezdvořile, že kdyby se tak chovali k jakýmkoli jiným mladým lidem, bylo by to jen příčinou ukončení známosti? Dogmaticky trvají na svém ve věcech, kterým jejich děti rozumějí lépe než oni, nezdvořile je přerušují, zcela zjevně si protiřečí, zesměšňují věci, které mladí berou vážně (někdy třeba jejich náboženství), urážlivě se vyjadřují o jejich přátelích. To všechno dává snadnou odpověď na otázku „Proč jsou stále pryč? Proč mají kteroukoli jinou domácnost raději než svůj vlastní domov?“ Kdo by nedal přednost zdvořilosti před nekulturností?“

„Sex, je-li dobrý, je velmi dobrý, a i když je špatný, je stále ještě dobrý.“

„Dá se říct, že dnes je můj cíl nejen pobavit, ale zároveň jim (mladé generaci) něco předat a donutit je občas i přemýšlet. Ale pobavení je stále dost vysokou prioritou. Český youtuber je prozatím hlavně od té zábavy.“

„Co je důležité, je bytí teď a tady. Není žádná minulost, ani žádná budoucnost. Čas je velmi zavádějící věc. Vše, co je, je přítomnost. Z minulosti můžeme získat zkušenosti, ale není možné ji změnit, a mohli bychom doufat v budoucnost, stále však nevíme, zda tu nějaká vůbec je.“

„Stále věřím, že vše, co potřebujete, je láska.“

„V životě by měl člověk jednoho dne spatřit věci jakoby poprvé a vídat je tak stále. Les, řeku, prázdniny, kvetoucí třešně, déšť, hvězdnou oblohu, štěňata, všechno. Jakoby poprvé přistupoval k tomu všemu. I k vlastní ženě.“

„Všichni lidé nosí masku.
Já, ty, všichni.
Ale existuje jenom jediná věc která může ukázat pravou tvář.
Láska.
Láska je občas bolestivá, občas přechází v nenávist občas v přátelství.
A občas taky v to, že my toho druhého stále milujeme ale nehodláme to přiznat a tak si nasadíme masku.
Ano a jsme zpátky na začátku.“

„Láska objevuje na milované osobě stále nové světadíly.“

„Je zajímavé, že z generace na generaci jsou děti stále horší a rodiče stále lepší, navíc ze stále horších dětí vyrůstají stále lepší rodičové.“

„Příroda je stále otevřená kniha a jen v ní opravdu stojí za to číst.“

„Manžel by měl stále sledovat, co právě chybí jeho ženě, protože ona to ví vždycky.“

„Mám opravdu ráda jen málo lidí a ještě méně je těch, o nichž smýšlím s úctou. Čím víc poznávám svět, tím méně se mi zamlouvá: den ze dne se mi znovu potvrzuje, že lidská povaha je nestálá a že se sotva mohu spolehnout na zdánlivé hodnoty a moudrost.“

„Člověk je divné zvíře. Klaní se mrtvému. Postrádá to, co minulo. Cítí nepřítomnost, necítí přítomnost, protože nežije v přítomnosti. "Nyní" je pro člověka jen slovo, není pro něj prožitkem. Minulost má zážitky, budoucnost existuje - ale člověk stále prochází přítomností a téměř při tom spí.“

„Nordického, germánského člověka přesvědčíte nebo zlomíte. Čecha, slovanského člověka, lze jen těžko přesvědčit, vždy se ohne, nikdy ho nezlomíte. A když ho přestanete ohýbat a pustíte jej, tu se zase vzpřímí, zase tu stojí a znovu je vám protivníkem. Z toho plyne závěr, že ho musíte pořád přitlačovat, aby musel být stále ohnut, aby poslouchal a tahal.“

„I kdybys i zlostí pukl, přes to budou lidé stále jednat stejně.“

„Posvátný cit přátelství je tak sladké a stálé a loajální a trvalé povahy, že vydrží po celý život, pokud nejde o peněžní půjčku.“

„Dívky mě nudily a stále nudí. Miluji Mickey Mouse víc, než kteroukoli ženu jíž jsem kdy poznal.“

„Mnoho lidí si myslí, že šikana je, být zmlácen ve škole ale je to mnohem více než tohle. Pro mě to bylo celé slovní obtěžování s kterým jsem se musela vypořádat. Lidé říkají "klacky a kameny možná zlomí vaše kosti ale slova Vás nikdy nemohou zranit" ale to není pravda. Slova mohou zranit. Zranily mě. Byly mi řečeny věci, které jsem ještě stále nezapoměla.“

„Na začátku jsme byly zoufalé druhy. Potřebovali jsme věci, a když jsme je měli, byli jsme spokojení; byli jsme najezení a přežili jsme. Tyto věci nás zachránily, věci jako jídlo, zbraně, přístřeší. Ale po věcích bojů, které jsme vyhrávali, nás staří nebožtíci nechali samotné. Naši předkové zemřeli na zkažené zuby a hladovění a nemoci. Naši předkové se tlačili dozadu a vyhráli.
Ale my pokračovali!
Jedli jsme více, jako kdybychom se chystali hladovět! Nadále jsme bojovali, i když staří nepřátelé už byli pryč! Nepřestali jsme ničit životní prostředí, přestože jsme ničili především sebe. Stavěli jsme velká města, velké průmysly, velké systémy. Tyto systémy nás měly krmit, ale místo toho zabíjejí zvířata, půdu a nás. Tyto systémy nás měly chránit, ale místo toho ničí naše ovzduší a naši vodu. Tyto systémy nám měly sloužit, ale místo toho nás zabíjejí. A my stále jednáme jako jednali naši předkové; jsme chamtiví pro jídlo, ničíme přírodu, zabíjíme zvířata a sami sebe! Udržujeme systémy, které nefungovaly příliš dlouho. Tyto systémy nás zabíjejí. Tyto systémy zabíjejí vše.
Tyto systémy selhávají. Nechte je selhat.“

„Pes je zvíře a v tom je taková nějaká jistota. Lidské city jsou takové nestálé… Lásku, jakou umí projevit pes, vám žádný člověk dát nedokáže.“

„V dobrém manželství si partneři střeží svou samotu. Jakmile si uvědomí, že i mezi nejbližšími bytostmi stále existuje nekonečná vzdálenost, může z toho postupně vzejít nádherný společný život. Stačí, když budou milovat vzdálenost, která mezi nimi zůstává a která umožňuje, aby na pozadí širokého nebe… Vnímali druhého jako celého člověka.“

„Herci se mění, ale drama trvá. Vlny se mění, ale oceán je tu stále. Vy se smějete, přestanete, ale začne se smát někdo jiný, protože smích je tu pořád.“

„Dokud budeme muset jezdit na letiště autem, bude cestování letadlem stále nebezpečné.“

„Nejlepší způsob jak ztratit dítě je držet ho stále u sebe.“

„Kůň s nepřekonatelnou krásou, neměřitelnou silou a ladností, je stále dost pokorný na to, aby nesl člověka.“

„Láska je jako přátelství ulovené v ohni. Na začátku plamen, velmi pěkný, často horký a divoký, ale stále jen světlo a blikání. Jak láska roste, naše srdce dozrávají a naše láska se stává uhlíkem, hluboko hořící a neuhasitelným.“

„Ženská duše stále potřebuje milovat a být milována.“

„Zlo oplácet dobrem, ale nikoho se nebát. Ani pražádného lidského činu, protože pokud člověk zlo oplácí dobrem a šíří jen dobro za všech okolností, bude se povznášet stále výš a nikdy nepoklesne.“

„Naděje je to s křídly, co hnízdí uvnitř nás a pěje píseň beze slov a stále zvedá hlas.“

„Láska která není stálá, je bezvýznamný cit.“

„Srdce mé stále po lásce prahne, nikomu však již nevěřím. Když někdo ke mně ruce své vztáhne, ustoupím bojácně ke dveřím.“

„Pravda uhodí a třeba zničí tam, kde nejistota jen stále hlodá a otravuje.“

„Člověk v sexuálním životě v podstatě opakuje stále totéž, ale v podstatě ho k tomu žene touha po stále novém poznání.“

„V srdci lidském je stálý boj dvou nepřátel: zlé vůle a dobroty.“

„Když jste byli malé děti, nemohli jste si vybrat, čemu věřit a čemu nevěřit. Společnost vám vštěpovala svůj systém hodnot. Programovala vaši mysl. Tyto názory jsou tak silné, že když se po letech setkáte s novými myšlenkami a snažíte se činit svá vlastní rozhodnutí, zjistíte, že vaše staré názory stále ještě ovládají váš život.“

„Opakovat se je stále snadnější a myslet je stále těžší.“

„Otřepaná pravda stále platí.“

„Je možné stále klamat některé nebo občas oklamat všechny, ne však stále klamat všechny.“

„Nemyslím na všechnu tu bídu, ale na krásu, která stále přetrvá.“

„Choďte nohama po zemi, srdcem ale buďte stále v nebi.“

„Lidstvo jde stále vpřed, ale člověk zůstává pořád stejný.“

„Člověk, jenž jako fyzická bytost se stále obrací mimo sebe a myslí si, že jeho štěstí leží mimo něj, nakonec svoji pozornost obrací do svého nitra a zjišťuje, že zdroj štěstí nosí v srdci.“

„Pokud si stále stěžujete a jste naštvaní, lidé na vás nebudou mít čas.“

„Gentleman je muž, který se alespoň občas chová tak, jak by se měl chovat stále.“

„Svět stál a stojí na práci, ne na náladě, svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou.“

„Nenásilí vede k nejvyšší etice, jež je cílem veškeré evoluce. Dokud nepřestáváme ubližovat všem ostatním živým bytostem, jsme stále divoši.“

„Stále si pamatuji na to když mi můj učitel řekl, že fotbal mi nedá nic k jídlu.“

„Kdo touží po šťastném životě s krásnou ženou, touží vlastně kochat se chutí vína a přitom ho mít stále plná ústa.“

„Má-li tvá mysl
stále ještě řetězy očekávání,
budeš dozajista odsouzen
ke krutým zklamáním.“

„Člověk musí mít stále na paměti pravidlo: Směj se všemu a nenech se ostatními vyvést z míry! Zdá se to sobecké, ale ve skutečnosti je to jediný lék proti sebelítosti.“

„Nejsem perfekcionista, ale stále hledám dokonalost. Nejsem velký romantik, ale toužím po lásce.“

„Zrození člověka je zrozením jeho strastí. Čím déle žije, tím hloupějším se stává, neboť jeho úzkost vyhnout se nevyhnutelné smrti je stále aktuálnější. Jaká trpkost!
Žije pro něco, co je vždy mimo dosah! Jeho žízeň po přežití v budoucnu mu bere schopnost žít v přítomnosti.“

„Není žádné tajemství života. Cílem života, má-li život vůbec nějaký cíl, je stále vyhledávat pokušení. A těch není ani zdaleka mnoho.“

„Život je plamen, který stále dohořívá, ale pokaždé vzplane, když se narodí dítě.“

„Zdravý znamená být šťastný, hodně lidí si však stále myslí, že šťastnými jsou bohatí.“

„Po špičkách se má chodit kolem mládí, neboť tam, kde je skutečné, krásného života schopné mládí, tam se stále leží v bolestech. Po špičkách chodit, a ne řinčet řetězy!“

„Ztratila jsem se v tvých očích a očekávala slast, pocítila jsem smutek a bolest.
Stále jsem se nenašla.“

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

„Dva úkoly na začátku života: Stále víc zužuj svůj kruh, a stále znovu zkoumej, zda se neukrýváš někde mimo něj.“

„Vždy nestálý a měnlivý tvor je žena.“

„Někdo dokáže spálit tolik životních šancí, že by potřeboval stálý hasičský dozor.“

„Příroda obklopuje člověka mrakem a nutí ho stále mířit ke světlu.“

„Ten nejpomalejší, který neztratil z očí cíl, jde stále ještě rychleji, než ten, který bloudí bez cíle.“

„Špatně žijí ti, kteří stále žít začínají.“

„Ježíš na vás stále čeká v tichu.“

„Historie je kolektivní hovno předků lidské rasy, obrovská a stále vyšší hromada sraček“

„Zas Dušičky… A všude svíčky, květy věnce / žalostný svátek postmortální existence / kdy každý pláče, vesměs na nesprávném hrobě… / to já svůj hrob a sebe v něm mám stále v sobě“

„Věřím, že matky nás zaplavují svým jedem. Zbožňujeme je a bereme je jako samozřejmost. Nenávidíme je a obviňujeme je a přikládáme jim větší váhu než komukoliv jinému v našich životech. Žadoníme o důkaz jejich lásky, stále sami sebe ujišťujeme o jejich náklonnosti a o její biologické podstatě. Můžeme krást, lhát a odejít a ony nás stále budou milovat.“

„Jsem jako dítě, které nikdy nevyrostlo. Stále se ptám jak a proč. Příležitostně najdu odpověď.“

„Jsem stále daleko od toho, co chci být, ale s Boží pomocí uspěji.“

„Hlupáci dělají stále stejné hlouposti, ti šikovnější neustále nové.“

„Aby byl člověk šťastný, musí mu ke štěstí stále něco chybět.“

„Jako všechny zákony světa, i pravda je stálé a neměnná.“