Citáty na téma viditelnost

„Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem; to nejdůležitější je očím neviditelné.“

„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

„Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…“
"Ano, jistě," řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce.
"Poušť je krásná…," dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic… Neslyšíme nic…
A přece něco září v tichu…
"Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…," řekl malý princ.
Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…
"Ano," řekl jsem malému princi, "ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!"“

„Někoho milovat znamená jako jediný vidět zázrak pro jiné neviditelný.“

„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

„Problémy světa nemohou vyřešit skeptikové a cynici, jejichž obzory jsou omezené viditelnou realitou. Potřebujeme muže a ženy, kteří dokážou snít o věcech, které nikdy nebyly.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Pouze ti, kdo vidi neviditelné, dokážou nemožné!“

„Tvář tvého anděla je viditelná vždy, když vidíš svět krásnýma očima.“

„Parfém je neviditelný, ale nezbytný a nenahraditelný módní doplněk. Avizuje, že žena přichází, a připomíná, když už odešla.“

„Člověk myslící pozitivně vidí neviditelné, cítí neuchopitelné a dosahuje nemožné.“

„Když ležíš v posteli a jsi nemocný, svět funguje dál svým vlastním tempem. Neptá se tě, zda může nebo zda s tím ty souhlasíš. Když se vrátíš z dovolené nebo ze zahraničního pobytu domů, život se zde nezastavil, vše pokračuje přirozeně dál, ani tě nepotřeboval k tomu, aby fungoval. Vše se děje automaticky, jakoby to řídila neviditelná síla podle jakéhosi záměru. Když jdeš spát, lidé na jiných místech planety se baví, pracují nebo odpočívají, nepotřebují k tomu tvé požehnání. Stromy rostou, květiny kvetou, příroda prochází jednotlivými ročními obdobími. Pokud bys usnul na několik dní, nic by se v tomto přirozeném procesu nezměnilo. Vše se děje bez tebe, a s tebou si to hraje tak, jak je napsáno ve vesmírném scénáři. Až zase jednou budeš chtít ovládat ze své přední pozice – ze své role okolnosti a podmínky kolem sebe, vzpomeň si, že tvé snažení Vesmír bere v potaz stejně tak, jako by se nechumelilo. Chumelit se totiž bude, až se rozhodne Vesmír – Vědomí - kosmický architekt.“

„Milovat někoho znamená být jediným, kdo hledí na zázrak, jenž je pro ostatní neviditelný.“

„Duše je neviditelná, ale ona, jen ona vidí.“

„Ztrácíme obrovské množství energie tím, že se snažíme zakrýt to, kým jsme, a skutečnost, že na dně každého našeho postoje je potřeba být milován, a na dně každého našeho hněvu je rána, která potřebuje uzdravení, a na dně každého smutku je obava, že na to nemáme dost času.

A když se zdráháme jednat upřímně a v pravdě, nevědomě sklouzneme do jakéhosi ochranného způsobu bytí, které nám brání v tom, abychom skutečně cítili svět. A tato tenká, neviditelná vrstva je začátkem naší osamělosti, která, pokud ji nesejmeme, snižuje naše šance na život v radosti.

Je to jako bychom měli rukavice pokaždé, když se něčeho dotýkáme, a pak, jako bychom zapomněli, že jsme si je sami nasadili, si stěžujeme, že necítíme nic doopravdy skutečného. Nejde tedy o to, každý den se obléct tak, abychom mohli čelit tomuto světu, ale svléct si rukavice, aby klika mohla být studená, déšť mokrý a polibek na rozloučení aby cítil rty jiné bytosti, měkký a neopakovatelný.“

„Autor má být ve svém díle obsažen jako bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.“

„Bolavé oko je viditelné, bolavé srdce nikoliv.“

„Malování je poezie, která je viditelná, ale neslyšitelná, a poezie je malířství, které je slyšitelné, ale neviditelné.“

„Elektřina, čas, zemská přitažlivost, láska. Všechny síly, který uměj člověku skutečně nakopat zadek, jsou neviditelný.“

„Tanec dělá hudbu viditelnou.“

„Co je podstatné, to je pro oči neviditelné.“

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

„Příčina je skrytá. Důsledek je však všem viditelný.“
Causa latet, vis est notissima

„Jen pohleďte na ty ďábelské prostředky ničení. Vynalezli je docela dobráčtí gentlemani, rozumní a vážení občané, kteří jsou přesně takoví, jaké si je přejeme mít. A když to potom všechno vyletí do vzduchu a rozpoutá se nepopsatelné peklo ničení, zdá se, že za to nikdo není zodpovědný. Prostě se to stalo, a přece to všechno udělali lidé. Ale protože je každý slepě přesvědčen o tom, že sám je jen svým velmi skromným a pramálo důležitým vědomím, které řádně plní své povinnosti a vydělává na skrovné živobytí, nikdo nechápe, že celá tato racionálně organizovaná masa, jež se nazývá stát nebo národ, je poháněna zdánlivě neosobní, neviditelnou, avšak hrozivou silou, kterou nikdo a nic nemůže zadržet. Tato strašlivá síla se ponejvíc vysvětluje jako strach ze sousedního národa, o němž se předpokládá, že je posedlý zlomyslným ďáblem. A poněvadž nikdo není schopen poznat, kde a jak silně je sám posedlý a nevědomý, promítá pak jednoduše svůj vlastní stav na souseda, a tak se stane jeho svatou povinností vlastnit největší děla a nejjedovatější plyn.“

„Světlo, viditelná upomínka na neviditelné světlo.“

„Vynalézání je jak tanec s neviditelným partnerem, kde každý krok je novou melodií vytvářenou duší objevitele.“

„Člověk je to, co je mu podobné. Obvykle nenávidí, a vlastní vady viditelné zvenčí ho pobuřují.“

„Umění neprodukuje viditelné. Umění činí viditelným neviditelné.“

„V životě každého člověka působí neviditelná ruka osudu.“

„Pokud se kolem vás shromáždí přátelé, kterým věříte, může být naděje fyzická a viditelná. To je to, čemu věřím…“

„Když si nevíš rady, pusť to. Obrať pozornost do sebe. Měj důvěru ve vyšší sílu. Měj důvěru v to, že pracuje v tvůj nejlepší prospěch. Netrap se. Věř, že existuje něco víc, než jen to hmatatelné nebo viditelné. Stejně, jako nevidíš vzduch a dýcháš ho.“

„Bůh je ten, jenž vztyčil nebesa bez pilířů viditelných, potom se usadil na trůnu svém a podmanil si slunce a měsíc.“

„Není naším úkolem vyšetřovat, co je náboženství a jak v člověku vzniká; stačí nám, víme-li, že je a dodává člověku, jako neviditelná vůně květině, jeho vlastné hodnoty: odstraň vůni, a květina bude tvé oko těšit, ale nebude se ti již zdát tak něžnou; odejmi člověku cit náboženský a učiníš z něho bytost, již budeš moci ctít a snad se jí i obdivovat, ale z celého srdce s ní už nebudeš moci být spojen.“

„Třebaže je bůh pro všechny smrtelníky neviditelný, mohou ho vypozorovat z jeho děl.“

„Intelekt je neviditelný pro toho, kdo žádný nemá.“

„Skutečný smysl světa není ve světě, nýbrž v jeho transcendenci. Svět potřebujete jen k tomu, abyste si mohli uvědomit neviditelné Bytí.“

„Dítě je láska, která se stala viditelnou.“

„Mágové Neviditelné univerzity si zakládali na bohatých, výživných jídlech. (…) Jedinou výjimkou byl kvestor. Nejedl mnoho, protože si užíral nervy. Byl si jistý, že trpí anorexií, protože kdykoliv se podíval do zrcadla, spatřil tam tlustého muže. Byl to většinou arcikancléř, který stál za ním a křičel na něj.“

„Díky procesu duchovního rozvoje člověk nejenže pozná sebe sama, ale pozná i neviditelnou stranu okolního světa. Začíná odlišovat skutečnost od iluze, kterou dříve považoval za skutečnou. Člověk, když pociťuje svoji skutečnou duchovní podstatu, začíná o strachy, které mu vnutil Živočišný princip, přicházet. Začíná cítit svoji Duši a její svět, začíná chápat, že je-li sám průvodcem Vůle Duchovního principu, neexistují pro něj v materiálním světě v podstatě žádné překážky. Proto když člověk přebývá v takovém jasném, rozšířeném stavu vědomí, zbývá Živočišnému rozumu k tomu, aby zpět získal svoji původní moc nad danou Osobností, pouze „vyčkávat“, až Osobnost oslabí svoji duchovní kontrolu a poddá se emocím, lákadlům nějakých myšlenek, přání Živočišného principu. To je jednoduše zapotřebí chápat a nepodrobovat se jeho lstím. Co je ale v tomto procesu aktivity Živočišného rozumu během duchovního probouzení člověka hlavní, je to, že nachází-li se sám člověk na pozici Pozorovatele Duchovního principu, získává praktickou zkušenost a pochopení toho, proti čemu je Živočišný rozum bezmocný.“

„Můžeš zmizet sám ze sebe a stát se prázdnou skořápkou s depresemi v mysli. To je ten pocit neviditelnosti. Občas když vstanu, připadá mi, jako kdyby má hlava nebyla součástí mého těla - nic tam není.“

„Proto stále odhadujeme něco nového o sobě samých. Téměř každý rok se objeví něco nového, o čem jsme před tím nevěděli. Pořád si myslíme, že teď jsme u konce se svými objevy. Nikdy nejsme. Pokračujeme v objevování. že jsme to, tamto a jiné věci a někdy máme ohromující zážitky. To ukazuje, že část naší osobnosti je vždy ještě nevědomá, je to ona část, která stále ještě vzniká; jsme nedokončení, pořád rosteme a měníme se. Ale ta budoucí osobnost, kterou máme být za rok, je již zde, jenomže je zatím ještě ve stínu. Já je jako pohyblivý rámeček na filmu. Budoucí osobnost není ještě viditelná, ale pohybujeme se dál a zanedlouho dospíváme k pohledu na budoucí bytost. Tyto možnosti přirozeně patří k temné straně já. Jsme si dobře vědomi, čím jsme byli, ale nejsme si vědomi, co se z nás teprve stane.“

„Reewův zákon viditelnosti za horizont (o nesmyslnosti zákonů):
(podle skutečných událostí)
1. Čím pomaleji jedete do kopce, za jehož horizont určitě nevidíte, tím vyšší je pravděpodobnost, že za horizontem stojí jiné auto, kterého si ani přes pomalou rychlost nevšimnete
2. Tato pravděpodobnost nárůsta přímo úměrně s tím, čím měnší je viditelnost
3. Pravděpodobnost srážky s tímto vozidlem je přímo úměrná rychlosti jiného vozidla, jedoucího v protisměru
4. Tato pravděpodobnost dále narůstá s hmotností a opotřebovaností brzd nákladního automobilu, který za vámi jistě jede
5. Pravděpodobnost toho, že vám bude udělena pokuta za způsobení dopravní nehody je nepřímo úměrná vaší momentální rychlosti v době nárazu do výše zmíněného za horozontem stojícího neosvětleného automobilu, neoznačeného toujúhelníkem, jehož objetí vám znemožnil rychle jedoucí automobil v protisměru. V účinném a rychlém zabrždění vám samozřejmě bude bránit nákladní automobil jedoucí za vámi, jehož nárazník byste jen neradi viděli na místě zadních sedadel vašeho vozu.
6. Pravděpodobnost, že po vydatné pitce (kterou uspořádáte po příjezdu z policejní stanice na oslavu přežití dopravní nehody, způsobené body 1-4 a korunované bodem 5) dostanete další pokutu za výtržnost, je přímo úměrná vašemu pocitu ukřivdění.“

„Všechen ten chaos v našem světě pramení z přemíry pořádku - společnost má stále víc pravidel a zákonů na obcházení těch pravidel - a nových pravidel na obcházení těch zákonů … a lidé se pak bojí vybočit z toho neviditelného řádu, který řídí život všech.“

„Jsou hvězdy, jejichž záře je viditelná na Zemi, i když již dávno zanikly. Jsou lidé, jejichž genialita nadále osvětluje svět, i když již dávno nejsou mezi živými. Tato světla jsou obzvláště jasná za temných nocí. Osvětlují cestu pro celé lidstvo.“

„Fakt, že láska je slepá mě nesmírně fascinoval. Je možné, že někdo nevidí to, co má přímo před očima? Má snad žár vášně tu moczměnit vidění člověka, takže to, co je lež, se stane pravdou a sama pravda se stane neviditelnou?“

„Lidmi jsme proto, že umíme vytvářet nové světy. (…) Tenhle neviditelný vynález vyslal
lidstvo směrem… inu, k lidství, protože než se člověk pustí do přetváření světa, musí si
nejdřív vymyslet, čím by se ten nový svět měl lišit od toho stávajícího. Lidmi jsme proto, že máme představivost, ne proto, že jsme inteligentní.“

„Jen srdcem lze správně vidět, co je podstatné, je očím neviditelné.“

„Komunistická strana se chce stát moderní levicovou stranou. Úmysl je to jistě bohulibý, ale brání mu v tom některé podstatné překážky. První je ta, že těleso může zaujmout prostor pouze tehdy, není-li již tento prostor obsazen jiným tělesem; jinak musí předchozí těleso vytlačit. Prostor moderní levicové strany u nás je a – v souladu s evropskými tradicemi – bude obsazený sociální demokracií. Blíže ke středu, ale koneckonců také nalevo, jsou kromě toho socialisté… Za této situace by se měla komunistická strana hrdě přihlásit ke své dosavadní strategii života bez budoucnosti a stát tak ve své poznané pravdě. Našla by jistě dost přívrženců, kteří neviditelné ztráty nevidí, milují poslušnost a bojí se samostatného myšlení. Její diskontinuitní obrat, kromě toho, že směřuje do zaplněného prostoru, je spojen se ztrátou tradic a vzbuzuje podezření z úmyslu ještě větší nečitelnosti. Pokud by se komunisté nazvali například Stranou práce, mohli bychom si je splést s labouristy. Jejich dosavadní název naopak žádné zmatení pojmů neumožňuje, protože se dostatečně vryl do našeho vědomí… komunistická strana byla a zůstává stranou extrému. A jako taková má ve společnosti své přirozené, i když okrajové místo. Nelze ji zrušit, jako nelze rušit horečku. Její volební výsledky budou měřítkem intenzity nemoci naší společnosti, sociální rakoviny, ze které se zvolna začínáme uzdravovat.“

„Má milá, pouta jsou i neviditelná, v srdci nás všech. Viditelné jsou jen provaz a řetěz.“

„Vždy jsem viděl, co bylo pro ostatní neviditelné.“

„Televize je neviditelný štít proti skutečné realitě, chorobou kultury 20 století je pravě neschopnost se vyrovnat s realitou, lidi se shlukují kolem televizních seriálu, filmů, rockových idolů, a vzrušeně prožívají existenci symbolů, ale ve vnímání skutečnosti jsou skutečně mrtvý.“

„V hudbě jsem vždy pravdivý a je mi ctí, když mohu udělat hudbu viditelnou.“

„Nic se neděje náhodou,
všechno má nějaký důvod s pohledem na věc řídící se osudem,
jako dvě cesty ve vysoké trávě,
skoro okem neviditelné,
obě se zdají stejné přitom každá vede na opačnou stranu světa,
na vás je kterou se vydáte,
zdali dáte přednost instinktu před rozumem,
tento kosmický jev lidským okem nezpatřený,
za tož srdcem pocítěný milostný ale zvratem i bolestivý pocit,
který lidská mysl nevnímá kvůli fyzickým faktům,
toho to chaoticky ovládnutého světa,
jednoho krásného dne se přijde na to jak to vlastně opravdu stím nádherným ale nebezpečným osudem je,
to už ale vzato bude pozdě,
svět,
život na zemi bude u konce,
díky lidské hlouposti,
chamtivosti,
pohledu na věc, hlavně té naší velké vzato ale špatné zkušenosti.“

„Zrcadlo je věc, ve které člověk vidí všechno kromě sebe samotného. Všichni sdílíme osud Drákuly – jsme v zrcadlech neviditelní.“

„Ze správných pohnutek nemusí ale vždycky nutně vzejít správné výsledky…. Násilí nemusí mít vždy viditelnou podobu a rány nemusí být vždy jen krvavé“

„Pokud chcete mít lepší ovoce, musíte nejdřív změnit kořeny. když chcete změnit viditelné, musíte začít neviditelným.“

„Lidé s viditelnými přednostmi - krasavci, vtipálci a znalci mnoha řečí - bývají ješitní; lidé se skrytými přednostmi - ctností, moudrostí - bývají pyšní.“

„Srdce neomylně vytuší i neviditelné znamení.“

„Právě nepřítomnost Boha ve viditelném vesmíru nutí člověka, trápeného nesmyslností vlastní existence, aby jej hledal.“

„Realita: Viditelnost + neviditelnost.“

„V Exupéryho Malém princi, kterého nám náš otec ordinoval tak často, až jsme ho nemohli ani cítit, se v epizodě o lišce říká, že důležité, tedy to skutečně dobré, je neviditelné. A já ti řeknu, lištičko, že v tom tvém důležitém neviditelném se skrývají pasti, které by ti mohly přerazit tvůj ryšavý hřbet. A ani by ses neměla koho zeptat proč.“

„Kazatel, který je v týdnu neviditelný, je v neděli neposlouchatelný.“

„Vize je umění vidět neviditelné.“

„Síla myšlenky je neviditelná jako semeno, z kterého vyroste obrovský strom. Je však příčinou viditelných změn v životě člověka.“

„Ježíš Kristus má vliv na své poddané a dává jim příkazy, i když není viditelně přítomen v těle.“

„Naše zásady nepovažujeme za dogmy obsažené v knihách, o nichž se říká, že pocházejí z nebe. Inspiraci získáváme ne z nebe, ani z neviditelného světa, ale přímo ze života.“

„Pouze ti kdo vidí neviditelné, dokážou nemožné“

„„Kdybych byl Gerhard Schröder, vyletěli by z koalice ještě dnes. Jen proto, že chci zachovat stabilitu alespoň do konce roku, tak to neudělám hned dneska,“ prohlásil viditelně rozčilený Paroubek poté, co koaliční lidovci podpořili návrh ODS na vznik vyšetřovací komise, která by se zabývala privatizací Unipetrolu.“

„Byl plachý, úzkostlivý, mírný a dobrý, ale knihy psal kruté a bolestné. Svět viděl plný neviditelných démonů, kteří ničí a rvou člověka nechráněného. Byl příliš jasnovidný, příliš moudrý, aby dovedl žít, příliš slabý, aby bojoval, slabostí ušlechtilých, krásných lidí, kteří nedovedou podstoupiti boj se strachem před nedorozuměními, nelaskavostmi, intelektuální lží, vědouce předem, že jsou bezmocní a podléhající tak, že zahanbují vítěze.“

„Máme na sítnici slepou skvrnu: už nevidíme neviditelné.“

„Mnohý text [Písma] je napsán tajným inkoustem, který musí být přiložen k ohni protivenství, aby byl viditelný.“

„Existuje jen jeden rozdíl mezi špatnou a dobrou ekonomií: špatná se omezí jen na viditelný užitek, kdežto dobrá ekonomie bere do úvahy i ty účinky, které nejsou vidět a které musejí být pouze předvídány.“

„"Neviditelný? Jasně. Mluvící kocour už byl sám o sobě dost špatný, ale mluvící kocour se šílenými představami, to už přestává opravdu všechno!" - Vzpoura andělů“

„Bůh dal každému člověku dobré i špatné vlastnosti. Jednomu viditelné, jejichž zásluhou se lidem líbí, je jimi přijímám a o to má lehčí život, jinému je schoval uvnitř. Je jen na mně, abych v něm to neobyčejné objevila“

„Pokud se budete snažit vyhovět všem, vaše reklama bude vypadat jako všechny ostatní a budete neviditelní.“

„Viditelné linie spoďárků dokážou zničit i to nejelegantnější oblečení.“

„Když nemáš nic, nemáš co ztratit.
Teď jsi neviditelný. Nemáš žádné tajemství, které bys skrýval.“

„Vše co je v člověku krásné je očima neviditelné“

„Když máš pocit,že jsi se stal neviditelný, musela to být tvoje volba.“

„Neviditelné nitě jsou nejsilnějšími pouty.“

„Stanovení cílů je prvním krokem k tomu, aby se neviditelné stalo viditelným.“

„Člověk je tím nejbláhovějším druhem. Uctívá neviditelného Boha a ničí viditelnou přírodu. Bez toho, aby si uvědomil, že ta příroda, kterou ničí, je právě ten Bůh, kterého uctívá.“

„Hloupost je jako stín – neviditelná, dokud na ni nevrhneš světlo.“

„Ženy, jež se ve třiceti letech upřímně smiřují s osudem, že zůstanou starými pannami, v pětatřiceti letech znovu doufají, že najdou manžela. Při prvních neviditelných vráskách si říkají: "Jsem ošklivá, už si mne nikdo nevšimne!" Avšak o deset let později vědí, že mohou ještě vzbudit stravující vášně.“

„Jak nepříjemně se asi cítí socha, která na vysokém pomníku ční volně do prostoru, odevšad viditelná. To bych věru raději byl přemalá soška neznámého svatého na chalupě ve výklenku, v němž bych měl chráněna záda a pod nímž by jen jednou do roka třaslavá ruka rozsvítila svíčičku.“

„Vyučování, četba, pospolitý život, příroda, ukládají v dětském duchu velikou zásobu představ, soudů, citův a nálad myslí, zásobu větší, než obyčejně se domníváme. Tato zásoba, tento duševní poklad jest ovšem mlhovitý, beztvarý, nespořádaný. Avšak není lepšího prostředku poklad ten spořádati, vyjasniti a na vědomí přivésti, nežli jej ustáliti a viditelně zobraziti v písemných pracích slohových.“

„Budou to dvě budovy viditelně zavěšené na mušlích jako kus nábytku.“

„Byl viditelnou tváří opozice katolické církve vůči rovnoprávnosti v manželství a nahlížel na něj z fundamentalistické pozice. Postavil to jako nutnost vyhlášení boží války proti tomu, co považoval za ďáblův plán.“

„Divadlo svět měnit může jen v jistých šťastných chvílích a jeho práce je povětšinou téměř neviditelná a nemá časové ohraničení. Skoro vypadá jako pouhá zábava, kdyby taky nešlo o duši.“

„NATO je tu a tvrdí, že bojuje s terorismem. Trvá to ale už desátý rok a nejsou viditelné výsledky.“

„Jazyk je vnější a viditelnou podobou ducha národního. Mezi slovy a myšlenkami, mezi myšlenkami a sociálným stavem národa je vztah, byť často temný a zdánlivě zaniklý, nicméně přece hluboký.“

„Ve vodě stál zlatý sloup. Měsíc byl ze zlata – pohyboval se – tál ve svém vlastním lesku – zlato plynulo po vodě – když se naše oči setkaly, neviditelné ruce splétaly jemná vlákna – která vnikala tvýma velkýma očima do mých očí a svázala dohromady naše srdce.“

„Kapitalistickou společnost západního typu chápu jako neviditelnou klec, která ochromuje naši citlivost a pokřivuje mezilidská pouta.“

„Architektura je o moci a penězích, protože obojí je neviditelné a je třeba architektury, aby se staly viditelnými. Myslím, že architekti mají znalosti, které mohou být užitečné pro mnoho dalších lidí.“

„Bůh je dokonce i v duchovním světě neviditelný.  Až tam odejdete, nikdy Ho neuvidíte. Budete slyšet Jeho hlas, ale nikdy na Něj nebudete moci upřít svůj zrak.“

„Neviditelná ruka trhu pana Adama Smithe z roku 1776 je materiálu neviditelně všude.“

„Básník může postupovat jen od jednoho slova ke druhému – od jedné masky ke druhé – jako neviditelná bytost, která je věčně na pouti.“

„Bůh je neviditelný, aby mu nikdo nemohl vyčítat přetvářku.“

„…aby Bůh mohl být brán vážně, musí zůstat neviditelný a nezobrazitelný.“