Citáty o světě

strana 2

„Kdo ví, proč je na světě, snese každý způsob života“

„Občas si člověk přečte nějakou knížku a pocítí až fanatickou potřebu přesvědčit úplně každého, aby si ji přečetl také, protože se mu zdá, že je to jediný způsob, jak náš roztříštěný svět uvést zase do pořádku. A pak jsou knihy jako Císařský neduh, o kterých lidem vykládat nemůžete, knihy tak jedinečné, tak zvláštní a vaše, že když o své lásce k nim promluvíte, máte dojem, že je zrazujete.“

„Člověk vnímá jen ten svět, který nosí v sobě.“

„Dějiny vědeckých a technických vynálezů nás učí, že lidé právě neoplývají samotnými nápady a tvůrčí fantazií. I když třeba dávno existují jak vnější, tak i vědecké předpoklady, aby se zrodila nějaká myšlenka, většinou je zapotřebí nějakého vnějšího podnětu, aby přišla na svět; člověk musí takříkajíc do něčeho narazit čumákem, aby ho napadla nějaká ta myšlenka.“

„Na tomto světě není nic jistého mimo smrt a placení daní.“

„Na světě není hlad proto, že bychom nedokázali nasytit chudé, ale protože nedokážeme nasytit bohaté.“

„Ze všech břemen na světě je nejtěžší bytost, kterou jsme přestali milovat.“

„Svět je tragédií pro toho, kdo cítí a komedií pro toho, kdo myslí.“

„Děti se mají vychovávat tak, aby se později nevlekly smutně životem a aby nenechaly všechny poklady a krásy světa shnít jen proto, že by k nim nenalezly klíč.“

„Nikdo na světě nemá víc nepřátel než upřímný, hrdý a cituplný muž, který bere osoby a věci tak, jak jsou, a ne, jaké by chtěly být.“

„Pamatuješ si, kdo jsi byl, než ti svět řekl, kdo bys měl být?“

„Myslím si, že svět je dnes úplně převrácený a tolik utrpení je tu proto, že je tak velice málo lásky v domovech a v rodinném životě. Nemáme čas pro své děti, nemáme čas na sebe navzájem, není čas, abychom se těšili jeden z druhého.“

„Dotaz novináře: „Jak se má člověk chovat, aby dosáhl vnitřního osvícení?“
Odpověď dalajlámy: „Dobře se najíst a pořádně se vyspat. Vstanete pak jako rybička a přejde vás zlost na celý svět.““

„Čím více máme lásky, tím lehčeji projdeme světem.“

„Svět je velké jeviště: Přijdeš, odehraješ a odejdeš.“

„Vidět svět takový jaký je a potom jej milovat - to je největší umění.“

„Svět je jako roztrženej pytel sraček. Já ho nezachráním.“

„Nejdůležitější věcí v mém životě je svoboda a rovnost. V každém člověku je stejná píseň v jeho srdci, která říká, že touží po volnosti, po tom být jedinečný. To je přirozený pocit každého dítěte, být volný jako vítr a být kamarád s ostatními. Všechny problémy na světě jsou způsobeny tím, že zapomeneme na tento pocit! Chtete-li být svobodní, buďte svoji“

„Kdyby se vaše nenávist dokázala proměnit v elektřinu, rozsvítila by celý svět.“

„Tak to chodí na tom světě
každou chvíli jinák,
dneska ctí tě za svatého,
zítra budeš sviňák.“

„Zdálo se že svět je rozdělen mezi dobré a špatné lidi. Ti dobří lépe spali… zatímco ty špatní si podle všeho daleko víc užívali čas, kdy byli vzhůru.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Každý člověk je samostatný svět. Není do něj jiné cesty než přes most lásky.“

„Svět by mohl být spasen jedině tehdy, kdyby se králové stali filozofy, nebo filozofové králi.“

„Na světě jsou dvě nejsnadnější věci, které zvládne i ten nejhloupější poddůstojník: vychovávat sousedovy děti a vyhrát bitvu, která už skončila.“

„Bylo by hloupé trápit se kvůli vnějšímu světu. On sám se o sebe nestará.“

„Žena si ze všeho nejvíc přeje prostor, aby se mohla rozvíjet a růst. Nejhorší na světě je trpět omezeností a nic neomezuje člověka tak, jako omezený manžel.“

„Láska zmenšuje svět a zvětšuje domov.“

„Lež oběhne půl světa, dřív než má pravda příležitost si natáhnout kalhoty.“

„Na světě nejsou nejkrásnější věci, ale okamžiky.“

„Svět je krásný a stojí za to o něj bojovat.“

„Na světě jen jediný tvor lže: člověk.“

„Možná že je smrt životem, a na onom světě považují život za smrt. Kdo ví?“

„Abychom uspěli v dnešním světě potřebujeme správnou kvalifikaci, správné školy a správné přátele na správných místech.“

„Ve světě plném nenávisti se ještě musíme odvážit doufat. Ve světě plném hněvu se ještě musíme odvážit věřit v Mír. Ve světě plném zoufalství se ještě musíme odvážit snít. A ve světě plném nedůvěry se ještě musíme naučit věřit.“

„Musíme uzdravit svět. Chaos, beznaděj a nesmyslné ničení nás obklopují a jsou následkem odcizení, které lidé cítí mezi sebou a vůči svému prostředí. Toto odcizení má často kořeny v citově ochuzeném dětství. Děti byly o své dětství okradeny. Dětská mysl potřebuje záhady, kouzla, divy a vzrušení. Chci, aby má práce pomohla lidem objevit dítě, které se v nich skrývá.“

„Snažte se dělat věci nejlépe na světě a svět si vyšlape cestičku k Vašim dveřím.“

„Člověk dokáže před světem ukrýt všechno až na dvě věci: že je opilý a že je zamilovaný.“

„Být na světě je zábava, ale ani jeden den v životě neprojde, aby v něm nebylo do té zábavy přimícháno trošku bolesti, trápení a lítosti.“

„Umění žít. To je to jediné, opravdu krásné umění, které jsme v moderní době vytvořili. Věřím, že kdyby alespoň jeden člověk mohl plně a cele využít svůj život, dát tvar každému citu, výraz každé myšlence, uskutečnění každému snu, světu by se dostalo takového svěžího, radostného podnětu, že bychom zapomněli na všechny choroby středověku a vrátili se k helénskému ideálu. Ba možná k něčemu ještě jemnějšímu, bohatšímu, než je ideál helénský. Doufám, že jednou najdeme ve svých srdcích tolik svobody a pravdy, že umění bude světem, v němž budeme žít, a každý bude umělcem.“

„Svět je malý, jednou se všichni setkáme v posteli.“

„Vaším nejcennějším vlastnictvím na tomto světě je váš vlastní lid, a pro tento lid a kvůli tomuhle lidu se budeme rvát a bojovat!“

„Je to tvoje mysl, která vytváří tento svět.“

„Pravá Láska, to je znovuobnovení jednoty Duší. Milující člověk vidí v jiném spřízněnou krásu jeho Duše. Když člověk opravdu miluje, nevidí povrchní krásu, tím myslím, rozumovou a fyzickou krásu jiného člověka, jeho talenty, schopnosti, ale vnitřní krásu jeho Duchovní podstaty. V tomto případě začíná člověka vidět z úplně jiného úhlu pohledu. I u této osoby také probíhají podstatné změny. Představte si, že ještě nedávno se vůči vnějšímu světu choval agresivně. Najednou v něm někdo objevil nikoli zlého člověka, ale dobrého, uviděl ne jeho špatné vlastností, ale dobré. To znamená, že obrátil pozornost na jeho duchovní krásu, která v něm také je, ale nebyla v jeho mysli dominantní. Díky tomuto upřímnému pocitu, člověk začne nejenom rozkvétat, ale i se měnit k lepšímu, přebývat svým vědomím v poháru plném Lásky. Lidé, kteří chtějí jít duchovní cestou, by neměli ztrácet čas čekáním, že někdo někdy přijde a začne je upřímně opravdově milovat. Potřebujeme se naučit odhalit lásku uvnitř sebe - Lásku k Bohu, Lásku k Duši - a pak se to odrazí ve vnějším světě, dovolí to vidět lidi z hlediska jejich duchovní krásy. Je to vlastně mnohem blíže, než si dokážete představit.“

„Žena vidí hluboko, muž daleko. Mužovým srdcem je svět, světem ženy je srdce.“

„Nejlepší barva na světě je ta, která vám jde nejlépe k pleti.“

„Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy je nenech odejít…“

„Až kvůli štěstí projdeš celý svět, zjistíš, že stálo před tvými dveřmi.“

„Láska začíná doma; láska žije v domovech, a proto je dnes ve světě tolik utrpení a tolik chybí štěstí… Každý dnes vypadá hrozně uspěchaný, ustaraný kvůli lepšímu blahobytu a většímu bohatství a tak dále, takže děti mají velmi málo času pro své rodiče. Rodiče mají velmi málo času na sebe navzájem, a tak doma se začíná ničit světový mír.“

„Veliké změny začínají jednotlivými lidmi. Základem míru na celém světě je vnitřní klid a mír v srdci každého jednotlivého člověka. Každý z nás může přinést svůj vklad.“

„Nejkrásnější místo na světě je na hřbetu koně a na srdci ženy.“

„Jak můžete říci, že to mladé dívky nepochopí? Vždyť jsou naše budoucnost. Naši budoucí lékařky, právničky, matky, prezidentky, udržují svět v chodu.“

„Kdyby celý svět mi říkal něco, co se vzpírá mému rozumu, nemohl bych takovou věc tvrdit bez odporu svědomí.“

„Mnohdy jsem seděl u stolu pokrytého ubrusem, na kterém včerejší a předvčerejší omáčky nakreslily mapy neznámých světů, a přemýšlel, proč je tolik vedoucích a tak málo vědoucích?“

„Ti, jež zabíjejí své vlastní děti a denně je rozlišují podle barvy jejich kůže; ti jež nechávají vrahy černochů nepotrestané, ochraňují je, a nadto trestají černé obyvatelstvo, protože požaduje legitimní práva jako svobodní lidé – jak můžou ti, jež činí toto, považovat sami sebe za ochránce svobody? Vláda Spojených států není obránce svobody, ale pachatel vykořisťování a útisku proti národům z celého světa a dokonce proti velké části svého vlastního obyvatelstva.“

„Když přijdeš na svět, cítíš lásku, Pokud cítíš lásku i v okamžiku, kdy tenhle svét opouštíš, pak je úplně všechno v pořádku. Se vším, co se odehrálo mezitím, se už dokážeš vyrovnat“

„Nepotřebuji tě, ale chci tě.
Nemám prázdnotu, mám prostor pro činy.
Neočekávám od Tebe, že mě uděláš šťastnou, jsem šťastná z Tvé radostí a úsměvu.
Nemusíme se milovat jako blázni, nejsem Tvá a Ty nejsi můj.
Jsem úplná i bez Tebe a Ty jsi beze mě taky úplný.
Neumřu, pokud odejdeš, a Ty budeš šťastný, i kdybych odešla.
Nejsi zodpovědný za mou osobní spokojenost.
Přijímám Tě jako své zrcadlo a posla a nabízím Ti své oči, aby ses v nich také našel.
Jsme dva krásné a vzácné vesmíry, úplné, dokonalé, připravené vytvářet nové světy.
Nejsem bez tebe osamělá a Ty nejsi beze mě ztracený.
Nebudeme zavírat dveře a okna jen proto, abychom byli vedle sebe a nemohli svobodně létat.
Vážím si Tvé i mé svobody, každého dne našeho výběru.“

„V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.“

„On totiž každej den je dobrej den, protože ona podstata světa je v tomdletom světě, on člověk má bejt tím, co je, a ne se drápat po tom - bejt ňákým svým vysněným symbolem.“

„Vždycky jsem to věděl -, že existuje východisko. Popravdě jsem byl příliš sobecký na to, abych se zabil a dopřál jim - nejen všem ve studiu, ale i rodině, učitelům, nepřátelům, světu - pocit, že vyhráli.“

„Láska je druh předsudku. Máš ráda to, co potřebuješ, z čeho máš dobrej pocit, co je vhodný. Jak můžeš říct, že miluješ jednoho člověka, když jsou na světě tisíce lidí, který bys milovala víc, kdybys je někdy potkala? Jenomže je nikdy nepotkáš. Jasně. Proto děláme to, co je v našich silách…“

„Na některé věci už nemám trpělivost, ne proto, že bych byla arogantní, ale prostě proto, že jsem ve svém životě dospěla do bodu, kdy už nechci ztrácet čas s tím, co se mi nelíbí nebo mě zraňuje. Nemám trpělivost s cynismem, přehnanou kritikou a požadavky jakéhokoli druhu. Ztratila jsem vůli těšit ty, kteří mě nemají rádi, milovat ty, kteří mě nemají rádi, a usmívat se na ty, kteří se nechtějí usmívat na mě. Nevěnuji už ani minutu těm, kteří lžou nebo chtějí manipulovat. Rozhodla jsem se, že už nebudu koexistovat s přetvářkou, pokrytectvím, neupřímností a lacinou chválou. Netoleruji selektivní erudici ani akademickou aroganci. Nepřizpůsobuji se ani populárnímu pomlouvání. Nesnáším konflikty a srovnávání. Věřím ve svět protikladů, a proto se vyhýbám lidem s rigidními a nepružnými osobnostmi. V přátelství nemám ráda nedostatek loajality a zradu. Nerozumím si s těmi, kteří neumějí vyslovit kompliment nebo povzbudivé slovo. Přehánění mě nudí a těžko přijímám ty, kteří nemají rádi zvířata. A ke všemu nemám trpělivost s nikým, kdo si mou trpělivost nezaslouží.“

„Svět je kapkou bláta visící v nekonečnu a člověk je zvíře, které udělalo kariéru.“

„Umění je o tom hledat v lidech to dobré a dělat ze světa soucitnější místo.“

„Na světě není absolutně nikdo, kdo ti může řict že něco nedokážeš. Ty jsi na světě jediná osoba, která si může určovat limity.“

„Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“

„,, Kůň je naše zrcadlo " hrozně moc používané slovní spojení, každý koňák ho slyšel.. Ale málo který koňák si ho vezme k srdci… nebo nedokáže ovládat sebe samotného, nemá své emoce pod kontrolou a své rozpoložení se odráží jako v zrcadle v jeho koni…. Proč kůň přebírá aktuální náladu od svého partnera? … Kůň potřebuje ve svém jezdci oporu, potřebuje vědět, že je jeho člověk hoden ho vést, že se na něj může spolehnout (to se dá snadno udělat pár správně provedenými cviky ze země).. Ale udržet si tu pozici toho vůdce a nespadnout na té tenké hraně do pozice vedeného nebývá vždy jednoduché. Když kůň cítí sebemenší nejistotu, začne si být sám nejistý, říká si,, ona je nervózní, asi se něco děje, asi bych měl být na pozoru, a převzít velení a ochránit se sám… Chci jet sám za sebe, s ní se necítím dobře, sobě věřím víc! " pak nemá naší pozornost, je ostražitý, často více lekavý, může strkat a předbíhat. Kůň potřebuje klidného, vyrovnaného člověka, v názorech pevného jako škálu, ale citlivého a dobrosrdečného. O toho se může opřít.. Každého falešníka jeho kůň prozradí světu tím, že je zkažený.. Že kope, kouše, je dopředný, hází kozly, je vylekaný a ze všeho má strach, nebo nás ignoruje. Jestli něco z toho váš kůň dělá, zamyslete se nad sebou samými, jestli by něco nechtělo změnit… Mluvím z vlastních zkušeností, když říkám, že největší překážkou v harmonii člověka s koněm je člověk sám :-)“

„A přece každého dne byl svět o chlup lepší než včerejšek, i když lidi dělají psí kusy, aby tomu tak nebylo.“

„Dejte dívce ty správné boty a ona si dokáže podmanit svět!“

„Doba kráčí vpřed a svět se předhání. Už i blbci mají vyšší vzdělání.“

„Bolest jediná odolává závisti. Není tedy z tohoto světa.“

„Hranice mezi dobrem a zlem, nadějí a zoufalstvím nerozdělují svět mezi "námi" a "nimi". Ta hranice probíhá prostředkem každého z nás.“

„Světe zboř se, pravil anarchista.“

„Uznáváme jen dvojí náboženství, totiž to pravé a nepravé, pravdivé a falešné. Pravým náboženstvím jmenujeme to, které mu ten, kdo je veřejně před světem vzývá, také skutečně v srdci svém tajně věří; nepravé náboženství, čili falešné jest každé, které se jen před světem ukazuje, v srdci však nevěří… Jsouť v náboženství věci, které jsou předmětem jen vnitřního srdečného tušení člověka, jsouť zase jiné, které sahají hluboce do občanského veřejného života a mají veliký vliv na praktický život.“

„Budoucnost patří střízlivým, totiž těm, kdož se rozhodli pro vyšší, mravnější světový názor a způsob života.“

„Nikdy nebude na světe nenávist vymýcena nenávistí. Nenávist vymýtí láska.“

„Jen doufám, že jednoho dne mě lidi uvidí takového, jaký jsem. Jako milujícího a mírumilovného muže, který chce dělat nezapomenutelné písničky a film, víš, to je všechno, co chci dělat. Chtěl bych být světu radostí“

„Když pomyslím na to množství nepříjemných lidí, o nichž vím, že odešli na onen lepší svět, jsem si jist, že peklo vůbec nebude tak zlé.“

„Nejhorší chorobou, kterou trpí svět není síla špatných, ale slabosti nejlepších.“

„Ve škole tě naučí poznávat svět. Za školou zjistíš, že je jiný.“

„Mám opravdu ráda jen málo lidí a ještě méně je těch, o nichž smýšlím s úctou. Čím víc poznávám svět, tím méně se mi zamlouvá: den ze dne se mi znovu potvrzuje, že lidská povaha je nestálá a že se sotva mohu spolehnout na zdánlivé hodnoty a moudrost.“

„Jediné, o co by měl inteligentní člověk v tomto světě usilovat, je poznat to, co nemůže zničit ani smrt.“

„Počet přemýšlivých lidí je příliš nepatrný na to, aby mohli obtěžovat svět.“

„Láska je solí života. Člověk ji potřebuje, aby poznal, jak chutná svět.“

„Přátelství je jediný tmel, který dokáže udržet svět pohromadě.“

„Demokracie je nejhorší způsob vlády na světě. Mimo těch ostatních způsobů.“

„O čem psali a píšou spisovatelé na celém světě, to by se dalo spočítat na prstech – láska, smrt, práce, boj. Všechno ostatní se dá zařadit do něčeho z toho.“

„Lidé, kteří se ve světě neztratí, jsou lidé, kteří zvednou hlavu a rozhlédnou se po tom, co chtějí.
A když to nenajdou, vytvoří to.“

„Svět zlomí každého, a mnoho jich je pak silných na místech, kde je zlomil.“

„Tvář tvého anděla je viditelná vždy, když vidíš svět krásnýma očima.“

„Svět není dokonalý, ale pořád se ještě otáčí.“

„Jen kdyby lidi nedělali pořád stejné a staré chyby, a zvykli si, že jeden druhého vždy šidí, bylo by na světě o tolik míň hádání, jenže ti lidi by nebyli lidi, kdyby neměli chyby, a ti, kteří by tu bez chyby zbyli, na co by tu vlastně byli a k čemu by tu vlastně žili bez chybování?“

„Svět má patřit bláznům.“

„Nejmocnější vodou na světě jsou ženské slzy.“

„Lidé nedovedou žít. Musí se je naučit žít. Musí se je naučit, že všecko, co se děje a co se stane v jejich vesnici zrovna tak jako ve světě, je jejich starost. Že jsou za to za všechno odpovědni. Musí se je naučit, že se věci nesmí nechat v rukou hrstky profesionálních politiků, protože to mohou být zloději, gauneři, dobrodruzi, hrdlořezové, kariéristi a kšeftaři se životy celých folků.“

„Nic na světě nám nepatří, jenom čas.“

„Na světě není nikdo tak vysoko, abych vedle něho pohrdal sám sebou.“

„I když jenom někde utíráš podlahu nebo natíráš stropy, dělej to líp něž kdokoli na světě. Buď ten nejlepší a respektuj ostatní, buď na sebe pyšný.“

„Člověk si nemůže vybírat, jestli ho svět zraní nebo ne, ale může aspoň mluvit do toho, kdo ho zraní. Já jsem se svou volbou spokojený. Doufám, že ona s tou svojí taky.“