Citáty na téma divokost

„Láska těl je ostřejší než kopí, kterým se krotí divocí sloni. Je palčivější než plamen, je jako šíp, zabodnutý do mysli člověka.“

„Zvyk krotí divokou bolest.“

„Kdo je samotou potěšen, je buď divoká šelma nebo bůh.“

„To je všechno krásné - kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla - nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“

„Láska je jako přátelství ulovené v ohni. Na začátku plamen, velmi pěkný, často horký a divoký, ale stále jen světlo a blikání. Jak láska roste, naše srdce dozrávají a naše láska se stává uhlíkem, hluboko hořící a neuhasitelným.“

„Trvale projevují zvířata mnohem více snášenlivosti, soudnosti i rozumu než tvor, který se sám pokládá za svrchovaně rozumného. Neboť najdeme snad v lidských společenstvech, založených na utiskování a otroctví nějaká tak účelně organizovaná jako u mravenců, včel nebo bobrů? Viděl snad někdo, že by se divoká zvířata jednoho a téhož druhu shromáždila z ničeho nic někde na planině a bez jakéhokoliv užitku se navzájem pobíjela a vyhlazovala? Zažil snad někdo, že by zvířata mezi sebou vedla náboženské války? Krutost mezi zvířaty je dána hladem a nezbytností opatřit si potravu. Krutost člověka k člověku je motivována ješitností jeho pánů a nesmyslností jeho předsudků.“

„Našli jsme moře plné lastur
divoké sladké víno
pískovcové skály co tečou
pod dotekem mokré nohy

Našli jsme čisté modré nebe
a v noci miliardy hvězd
našli jsme možná sami sebe
ale mohli jsme se splést“

„Jak je to lákavé, dát nálepku mocným vlnám, které prochází vaším nervovým systémem a promývají vaše citlivé, jemné tělo.
"Ahhh, já vím, co to je": Je to 'smutek', je to 'zlomené srdce', je to 'zuřivost', je to 'strach'. Nebo, jste-li trochu více 'duchovní' - pak je to 'kundalini', nebo 'mocné světlo Posvátného', nebo 'temná noc duše'…
Jste ochotni na chvíli připustit, že vůbec netušíte, co 'to' je? Neboť 'to' je čisté, nezkrocené, nevyřešené, a naprosto bezprecedentní. 'To' se teď objevilo úplně poprvé. Je čistým vyjádřením tvořivosti a inteligence, které vyvěrají z neznámého a neviděného, plné čisté esence moudrosti.
Najděte odvahu si přiznat, že jste se s 'touto' vlnou ještě nikdy nesetkali. Není ničím jiným než ohromnou aktivitou divoké lásky, která na sebe bere novou podobu a prohledává vaše tělo, vaše buňky, a vaše srdce jako svou nádobu nebo plavidlo. Není nepřítelem nebo překážkou, která by přicházela zvenku. Je tajemným poslem celistvosti, který je vyslán z hlubin, aby vám připomenul, na co jste možná zapomněli.
Sestupte za říši rozumu a spočiňte v prostých pocitech plných života, v posvátných informacích, kterými září vaše tělo. A přesto, že se může zdát, že máte hledat něco mimo sebe, možná, že jediné, po čem jste kdy toužili, byla vaše vlastní přítomnost.
Přijměte s úctou vše, co se ve vás pohybuje.“

„Kdykoli slyším o týrání zvířat, vzmáhá se ve mě víra v nejnaivnější a nejsilnější podobu karmického zákona: totiž že všechny naše činy zrají a jednou budeme jíst jejich plody. Že každý upálený pes, každá zaživa pohřbená kočka se mění v divoký výtrysk bolesti, který si jednou neomylně najde toho, kdo ji způsobil. Ale na rovině trochu racionálnější věřím, že společnost, která toleruje krutost ke zvířatům, si pod sebou podřezává větev, protože tím mlčky ukazuje, co si smí dovolit člověk k člověku. Vivisekce i mučení lidí jdou ze stejných psychických zdrojů a přinesou i stejně strašné výsledky.“

„Divoká zvířata nikdy nezabíjejí ze sportu. Člověk je jediný tvor, kterému je smrt spolutvorů sama sebou zábavou.“

„To je vždycky tak. Nestvůry duše jsou mnohem horší než ty skutečné. Strach, pochyby, nenávist už ochromily víc lidí než divoké šelmy.“
„A láska," podotkl.“

„Byla to divoká, hříšná dívka. Pro tento svět hořela příliš jasně.“

„Byla to divoká oblast, s mnoha medvědy a dalšími divokými zvířaty stále v lese. Tam jsem vyrostl.“

„Po své vůli můžeš prožít život v plné duševní pohodě, i kdyby ti všichni spílali a i kdyby divoká zvěř sápala bědné údy tvé tělesné schránky. Neboť co překáží při tom všem tvé duši zachovat klid, správně posuzovat okolnosti a pohotově užívat nabízejících se příležitostí?“

„Jsem svobodný člověk, protože se ještě neobjevil člověk s divokou duší, jako mám já a stejný blázen, jako jsem já. Být single je volba a tak si vždy vyberu to, než jít do vztahu s někým nekompatibilním.“

„Zvířata, která se nenechají dobrovolně ostříhat a podojit, jsou ocejchována jako „divoká“.“

„Přistoupil jsem k westernovému žánru s velkou láskou a také velkou ironií. Na první místo jsem postavil péči o věrohodnost. Pokud se týká násilí v mých filmech, jehož přemíra se mně někdy vytýká, jde o zásadní složku oné doby, kdy se na Divokém západě lidé dožívali věku 38 let. Copak to mohly být nějaké romantické časy, jak to ukazují američtí filmaři?“

„Benjamínek našeho týmu Jakub Voráček jako plaváček se tam teď udržel v té divoké vodě, na bruslích i na kolenou a dokázal kotouč dorazit do odkryté brány.“

„Proč nesoustředí dobrosrdeční milovníci zvířat všechny své snahy na to, aby se konečně zakázalo ukazovat divoká zvířata v cirkusech a zvěřincích? Pokud naše zákony tento skandál trpí, máme málo naděje, že nás příští generace budou považovat za civilizované.“

„Dobrý lov, ó Divoké. Ať vítr stoupá pod vašimi křídly, ať vám slunce stále svítí do zad a ať zastihnete kořist nepřipravenou.“

„Líbí se mi žití. Někdy jsem byl divoce zoufalý, zkroušený, plný zármutku, ale skrze to všechno stále zcela jistě vím, že jen být naživu je velká věc.“

„Žijte ve slunečním svitu, koupejte se v moři a dýchejte divoký vzduch.“

„Přála bych si, abych byla znovu dívka, napůl divoká a vytrvalá a svobodná.“

„Amor, když do srdce vnik, divoce zmítá se v něm.“

„Jsem jako divoké zvíře za mřížemi. Potřebuju vzduch, potřebuju prostor.“

„City jsou někdy jako divoká zvířata - podceňujeme jejich sílu až do chvíle, kdy jim otevřeme klec.“

„Všechno je obřadem v divoké zahradě dětství.“

„Nemyslím tím, že jsi hezký, alespoň ne tak, jak si lidé myslí, že by měl hezký člověk vypadat. Tvůj obličej vypadá hezky. Ale tvoje oči jsou nádherné. Jsou divoké, bláznivé, jako nějaké zvíře, které vykukuje z hořícího lesa.“

„Nenastal ještě čas konečných soudů, čím jsi tu byl - to nelze určit snadno: snad větví, která pluje v divokém proudu, snad kamenem, jenž právě padá na dno.“

„Pojedu tedy na Tahiti a zemřu tam. Moje umění, které milujete, je jenom semeno a doufám, že je na Tahiti v primitivní, divoké půdě vypěstuji. Slávu ať mají jiní, já potřebuji klid. Francouzský Gauguin je mrtev, už o něm neuslyšíte. V Evropě mě bezpochyby čeká se svým hadím ocasem smrt, ale na Tahiti ji vidím jako kořeny, z kterých opět vykvetou všechny květiny.“

„Příroda je divoká, nepředvídatelná a nepochopitelně příšerná. To, co odlišuje člověka od zvířat, je schopnost mluvit jménem zla. Zločin je symbolem naší svobody.“

„Stejně to je taková legrační záležitost
ten zdravý rozum. Když o něj člověk přijde, ani si to neuvědomí. Necítí, že by mu chyběl. Uvědomí si, že
se mu vrátil, až když se skutečně vrátí – jako nějaký vzácný divoký pták, žijící a zpívající na základě
vlastní volby, ne na základě nějakého nařízení.“

„Afrika je divoký kontinent plný násilí. Každý, kdo se to před vámi snaží skrýt, je špatný vypravěč. Pro africké květy byla a je nejlepším hnojivem krev… Píseň slonů“

„Na takovém čistě pozorovacím životě a práci s divoce žijícími zvířaty je nádherné, jak jsou sama zvířata úžasně líná. Nesmyslný pracovní shon moderního civilizovaného člověka, kterému dokonce chybí čas na vytvoření vlastní kultury, je zvířatům naprosto cizí.“

„Můžeme kácet lesy, je-li to nutné, ale je čas skoncovat s jejich ničením. Lesy… naříkají pod sekyrou, miliardy stromů hynou, doupata divoké zvěře a ptáků osiřují, řeky se zanášejí pískem a vysychají, čarovné krajiny mizí.“

„Jedna planeta Země, jedna příroda, jeden život jako planeta. Pak mnoho divů a spoustu přežití spoustu pochopení a spoustu myšlenek tolik slov knih a znalostí a přesto. Se svět tak vyvíjí až se ničí příroda nemá klid citliví jedinci šílí duše trpí. Kde ptám se kde jsou hranice moralní nastavená pravidla nebo na papíře napsaná. Kolik vezmeš z přírody tolik do ní musíš vrátit nazpět né přetvořit k obrazu svému lidskému ale spátky do klidu přírody tak jaká je divoká pestrá a plná života svobodná čistá bez zásahu člověka. Jasně pro člověka míň smířitelná a přijatelná a využitelná ale i v nás jako lidských bitostech pramení život posvátná energie bytí. Žijeme jako lidstvo tolik let s přírodou a přesto řešíme víc svoje ega a svoje plány cíle touhy chamtivost chtít víc něco víc být mocní lepší líp žít míň se starat míň se dřít víc si užívat. Proč se všechno vzdaluje lidskosti a přírodě přirozenosti života lásky k životu a vira v život. A slepě nasledujeme něco ideu něčeho lepšího co je iluze která nás dělá oběťmi informací. Které nás dělají chytřejší a propojenější informacema se světem ale né lidskými bytostmi kterým v žilách proudí krev. Vlastně každej to myslí a cítí jinak protože je jinak nastavenej chápat a má jiné životní nápady.“

„Láska z divokých pouští rajské zahrady činí.“

„Morálka je náhubek divoké vůle.“

„Přílišná hojnost slov cizích jazyků dodává takové barvy, jako pleti divokých Malajců tetování.“

„Nikdy se mi nepodařilo ani uzřít divoké koně. Viděl jsem jen daleko na obzoru od nich zvířená mračna prachu.“

„Mé tvrdé paže dál svírají uzdu života – / dál jako bezbřehý oceán / má duše vztekem a vášní klokotá. / Zůstanu nespoután. // Mé levhartí oči dál lítý mají lesk / a drží ve své moci / divoký a zádumčivý blesk / planoucí tmou pravěké noci. // Nechť zchátrá a rozpadne se v hlínu / kultury lidské každý čin. / Jsem barbar z nejhlubšlho stínu, / který se tyčí nade vším.“

„Kořeny naší civilizace jsou od osvícenství a od řádění jakobínů a jejich leninských dědiců podťaty, víra ve vlastní tradici smrtelně oslabena. Nesmíme oslavovat nesporné výsledky euroamerické civilizace, vědy a kultury, která nemá ve světě obdobu. Nezbývá než zápas se všemi utopistickými -ismy. Poslední vize Evropy (šíření tzv. univerzálních lidských práv) pohasla na bojištích Afganistánu, Iráku a Libyi, zato v západní Evropě se kdysi umírněný etický humanismus, jakkoli mylný, zvrhl v divokou ideologii jednotného lidstva bez hranic. Skrývá se za ní nenávist a naprosté odmítnutí vlastní údajně rasistické civilizace, utopická představa, že smíšené obyvatelstvo všech kultur i tradic se nějak obrousí rovností před zákonem a vytvoří laskavé a mírumilovné společenství bez předsudků. Západoevropská levice zešílela a uhranutá pravice není schopna razantní odpovědi. Masová imigrace pomalu vytváří rozvrácenou společnost nesourodých loajalit.“

„Svět v zrníčku písku rozeznat,
a nebe v divoké květině.
Nekonečno do vlastních dlaní brát,
a věčnost prožít si v hodině.“

„Divoké noci - Divoké noci!
Kdybych byl s tebou
Divoké noci by měly být
Naším luxusem!

Marné - větry -
K srdci v přístavu -
Konec s kompasem -
Konec s mapou!

Veslování v ráji -
Ach, to moře!
Mohl bych zakotvit - Dnes v noci -
V tobě!“

„Na světě je mnoho vtipných věcí, mezi nimi i představa bílého muže, že je méně divoký než ostatní divoši.“

„Příroda je krutá krásná a pestrá a má svou moudrost a rytmus koloběch a propojenost. Je divoká nebezpečná tajuplná. Ale díky lidem co si jí neváží skurvená zdecimovaná a zanedbaná zasraná od lidského odpadu. Ale přesto jsou krásná místa kterých si člověk váží a neskurvil je která jsou divem pro oko. A potěchou pro duši i mysl. A proto by se každej člověk měl snažit o to aby bylo všude hodně zeleně stromů rostlin které dělají vzduch a taky o to aby byla pestrá a žilo se pěkně i živočichům. Pak bude i klid v mysli a zdravé plíce co dýchají zdravý vzduch. A né náký zasraný sklurvený a smog.Čisté nebe a klid v mysli. Přírodní krásy a spoustu živočichů kteří nás těší svojí přítomností a kteří patří na naší planetu stejně tak jako mi lidi. Zvířata živočichové hmyz oni každý z nich má svoje poslání jak pomáhat planetě zemi. Tak abychom na ní mohli žít. Bez živočichů a hmyzu a spoustu dalšího by tu nebyl život. Nechovejte se jako sobečtí sebestřední sráci a myslete na ty živočichy oni žijou a chcou žít stejně tak jako vi i já. A chovejte se a zajímejte se o to jak funguje příroda koloběh živočichů jejich životy a koloběch rostlin a jak to všechno do sebe zapadá.
A né jenom slepě být a chtít ale i znát a vážit si přírody toho chápat to že je to živé že to má svůj úděl. Ne jenom bejt zasranej člověk sobeckej sebestřednej a plácat se vším věcma jídlem. Ale skutečně si toho věcí vážit a nemít věci co ubližujou přírodě. Příroda je ve všech zabíjíš přírodu ubližuješ přírodě zabíjíš sám sebe. Vesmír osud příroda a lidi všechno je součástí všeho jak to špatný tak to dobrý. Život chce život né záhubu. Život je krása i starost. Jak moc máš rád sebe měj dávej tuhle energií přírodě. Všímej si všech těch krás těch živočichů těch rostlin stromů barev vůní povrchů mareriálu jak je na nich život. Pak pochopíš tu sílu života. Měj se rád i přírodu zastav se vnímej jí smyslama. Buť v klidu čas takto strávený není marný. A příroda ocení že si ji taky věnoval čas když je tvojí a všech lidí součástí.“

„Každá žena je napůl Eva
a napůl Lilith –
jednou andělská a oddaná,
podruhé divoká a nespoutaná…
a muž by měl vědět,
kdy jí má obstarat květiny a kdy alibi.“

„Lidé s omezenými silami a omezenou fantazií jsou schopni, jakmile jejich fantazie zbují, mnohem větších divokostí než člověk s velkou fantazií a silou.“

„Každé manželství je jakousi divokou rovnováhou a v každém případě je tu kompromis stejně jedinečný jako výstřednost.“

„Divoké exkurzi do české politiky, příměry ke Gottwaldovi, Hitlerovi a nástupu moci, i to jsou projevy bulvarizace a skandalizace za každou cenu.“

„Žádná divoká bestie není člověku tak nebezpečná, jako jsou křesťané sami sobě navzájem.“

„Dokážu pochopit teorii snahy osvobodit lidi. Ale prostě se nemyslím, že bychom se měli s divokou palbou honit po světě a dávat lidem svobodu, pokud to přímo nesouvisí s naší národní bezpečností.“

„Z partitury Čarostřelce proudila zvláštní divoká vůně, jejíž rozkošná svěžest mne omamovala.“

„Platón vizuálně interpretovaný divokým umělcem.“

„…divoký, nemilosrdný dům. Vanbrughovo šílenství.“

„Lidé vůbec divoké a nelidské povahy drsnost i nepříjemností tváři projevují.“

„Buď divoký!“

„Trubka je jako divoké zvíře. Nestačí jen poklepávat a hladit. Člověk musí převzít otěže a pořádně se na býkovi projet.“

„Je potřeba si udělat předem jasno. Ale ne si sepsat, jaký by ten muž měl být, ale jaká jsem já. Jestli to v tom vztahu může fungovat. U mě to bylo právě to, že jsem vždycky hledala ty úspěšné, divoké muže, jaká jsem byla sama. Ale to nemůže fungovat.“

„Umberto Eco poukázal, že autoři konspiračních teorií (o templářích) mají sklon promítat velkou část svých omylů do svých teorií bez ohledu na to, jak jsou divoké. Nezkoumal však skutečnost, že i autoři standardní ortodoxní historie mohou být motivováni podobnými silami: přáním získat uznání kolegů, zachovat si postavení v akademické obci nebo získáním finančních zdrojů pro výzkum, což by mohlo být vážně narušeno zvážením i mytologických stránek příběhu o templářích. Tento druhý přístup ignoruje všechno, co vypadá jako spekulace, a konzervuje tak částečný a omezený pohled na historii.“

„V životě, když vás někdo zradí a někdo vám ublíží, a to bezdůvodně, a i když je to divoké a bolestné, tak pokud chcete přežít, musíte odpustit. Na konci toho všeho přijdou ti sprostí a agresivní lidé na to, že nejvíc ubližují sami sobě.“

„Problém, zejména mimo USA, spočívá v tom, že židovská historie je ohraničena holokaustem a [izraelsko-palestinským] konfliktem. To vyvolává divoké polemiky.“

„Všechny dobré věci jsou divoké a zdarma.“

„Po dobu dvaceti let se internet vyvíjel takřka bez pravidel, až se z něho stal skutečně digitální Divoký západ.“

„Raději bych zazpíval divokou píseň, kterou by mi srdce puklo, než abych měl žít tisíc let a měl sledovat mé trávení a bát se mokra.“

„Copak živočich nemůže být hodný nekonečné lásky, a přitom postrádat rozum a užitečnost? Já věřím, že může. Vím, že takový skutečně je. A kdokoliv, kdo kdy ze země zvedl kotě, štěně či ptáče a ucítil v dlani, jak živoucí jsou, porozumí, co mám na mysli, pokud sám není zvířečtější než všechna zvířata. Měkká, hřejivá, načechraná kulička z předoucího kožíšku, která si s rozkoší protahuje sametové tlapky, zatím co její hluboké modrozelené oči vyzařují důvěru v přítele, jenž si ji odnáší domů; stvoření radostně vrtící ocasem a olizující vaši ruku, jakmile pocítí, že je máte rádi; opeřené tělíčko s třepotajícími se křidélky a vyděšeným srdíčkem, které cítíte tlouci mezi prsty; a všichni ostatní tvorové na zemi, divocí či krotcí – jsou hodni lásky sami o sobě, aniž by nutně museli být rozumní či užiteční. Jsou hodni lásky prostě proto, že žijí.“

„Rozhovor s jedním vlivnějším politikem:

ON: "Kdybysme byli na divokým západě, tak už jsi dávno mrtvej."
JÁ: "Nojo, jenže tady nejsme na divokým západě."
ON: "Máš pravdu, ale na divokým východě. A taky to pro tebe bude horší!"“

„dobře, žehnám své duši
Co je to se mnou?
Svědí mě to jako člověka na chlupatém stromě.
Kamarádi říkají, že se chovám divoce jako brouk.
Jsem zamilovaný,
Jsem celý rozklepaný.“

„Modlitba za divoká srdce, která jsou držena v klecích.“

„Vztah je divoká jízda, která nás může dostat z výšin euforie do hlubin zoufalství.“

„Lůza je společenská spodina (ve vztahu ke společenství slušných lidí), jejímiž znaky jsou: neúcta
k pravdě a spravedlnosti, odpor k vyšším hodnotám a jejím nositelům nebo vnějším projevům těchto hodnot, ignorance a snadno propukající agresivita; nejedná se tedy vždy jen o lidi chudé. Členové lůzy = zmetkové. Obzvláště agresivní zmetkové: divocí lidé. Opakem zmetka je člověk řádný neboli slušný.

Kdo nemá úctu k pravdě (= pokora) a spravedlnosti, člověkem řádným rozhodně není. Odtud je vidět, že padnoucí oblek, drahé auto, chování se podle společenských pravidel atd. z příslušníka lůzy člověka řádného učinit nemohou; tomu se totiž v žádném rychlokursu pro pracující (to dříve) či managery
(po r. 1990) naučit nelze. Tím se člověk s pomocí Boží, s nezbytnou vnější pomocí – tedy pod správným vedením – a ze své multisignální svobodné vůle svým usilováním časem může stát.

Postmoderním lidem, pseudohumanistům, feministkám nebo levičákům ovšem pojem zmetka s pojmem člověka řádného splývá; jsme si přece všichni ve všem rovni, a všichni máme svou nepopíratelnou lidskou důstojnost. A cítíme i stejnou radost a bolest… Odkud to ale tito mudrci asi vědí? Že by se již ani neuměli dívat kolem sebe a lidi podle jejich skutků hodnotit?“

„Nebojím se, že bych se zdejšímu prostředí nedokázal přizpůsobit. Jediné, čeho se obávám, je, že jak roky běží, slábnou moje vzpomínky na hory, lesy, na kontakt s divokou přírodou.“

„Já nemám nic proti přemnoženým druhům zířat a hmyzu atd. Já si jenom uvědomuju že jsou. A dokud mě ta verbež neleze do domu, a nebo okolo něj tak je mě to celkem jedno. Já mám ráda zvířata a je to živí tvor on taky cítí emoce a bolest a je mě jich 😞 líto. Ale právě proto aby ta verbeš nikomu nic neudělala ale některé zvířata si to fakt nezaslouží smrt. Sice jo přenáší choroby ale taky žerou jiné druhy které škodí třeba plodinám. A pokud se neodváží napadnout člověka a jeho. Nebo ho nakej blbej člověk ohrožuje v jeho přirozeném prostředí proč mu sakra ubližovat. Přece si brání taky svůj domov. Tak jako sakra jako ale pokud je to zvíře chráněný jenom proto protože zmizelo s ty oblasti nebo je ohrožený a pak se vrátí příde a jediný co dělá je že jenom škodí a nic jinýho a ono samo nemá nepřátele které by ho vytlačili z území tak se bude jenom množit bez účelně to je k hovnu. Radši střílet vlky 🐺 než lišky🦊 ty aspoň netvoří gangy a netočí ve skupině. A taky co medvědi další verbeš těch je tam beztak hodně a pak už ani neví kde mají být. Lidi se jich bojí a medvědi nemají klid a tak utočí les je domov 🐻 tak otázkou kdo z koho. Jestli poklidné procházky v lese nebo se nechat sežrat medvědem. Kdyby se přesunuly do jiné oblasti klidné bez lidí a bez stád dobytka v ohradnicích kazdej medvěd jednotlivě tak by se nemohli potkat ani množit mezi sebou. Tak by měly větší možnost sežrat více jinejch volně divokých zvířat v různých lokalitách země. Jak by asi přežil medvěd třeba převezenej na Vysočinu na okolí Velkého Meziříčí a Jihlavy do přírody jak by tam žil když některá místa jsou vikácená a nebo totální džungle zarostla listnatýma stromama. Nikde u řeky nebo potoka aby mohl chytat v řece pstruhy a měl dost vody. To by byl zajímavý experiment jestli by tam přežil. A jaký vliv by to na něj mělo. Prostě mě to zajímá.“

„Poezie je především tím, co nás přesahuje, na co možná ani nedosáhneme. Je-li nám ale milostivě nakloněna, pomáhá nám vyhrávat ztracené zápasy. Okořeňuje naše dny divoce rostoucí ambrosií, byť vydat se pro ni představuje nejedno nebezpečí.“

„Nikdy jsem neviděla divoké zvíře, které by se litovalo. Zraněný živočich nepřemýšlí nad tím, jaký má osud, a ani osud neviní za to, co se mu přihodilo. Skutečnost se má tak, že jde dál a bere věci takové, jaké jsou. - Sebelítost“