Citáty na téma let

„Miloval jsem jednu a tutéž ženu jednačtyřicet let. Jestli se to manželka dozví, zabije mě.“

„Přestože jsem po třicet let zkoumal ženskou psychiku, nejsem s to odpovědět na velkou, dosud nezodpovězenou otázku: Co vlastně ženy chtějí?“

„Kdo není ve dvaceti letech komunistou ten nemá srdce, kdo je komunistou ve třiceti ten nemá rozum.“

„Ideální manžel je muž, který nikdy nezapomene datum narození své ženy, ale nikdy neví, kolik je jí let.“

„Dvacet let jsme žili já a má žena velmi šťastně, a potom jsme se seznámili.“

„Vědy je zapotřebí. Ale kdyby Newton ležel někde jinde a nepadla mu na nos ta hruška, nebo co to bylo, a neupozornila ho na to, že je taky přitažlivost zemská, tak by ta přitažlivost byla dál. On by ji neobjevil. Objevil by ji někdo jinej. Za minutu dvacet, nebo za sto let. Ale kdyby Shakespeare nenapsal Hamleta, tak nikdy nebyl! Kdyby velký umělci neudělali svoje dílo, tak jsme byli o to chudší! Protože umění je komunikace.“

„Je hanba, že se někdo dovede namáhat po mnoho let, aby se stal dobrým lékařem, obhájcem, učitelem nebo geometrem, a přitom není ochoten namáhat se příslušně dlouhý čas, aby se stal dobrým člověkem.“

„Nemůžeme si vybrat, kolika let se dožijeme, ale můžeme si sami zvolit, kolik života našim létům dokážeme dát. Nemůžeme ovlivnit krásu naší tváře, ale můžeme ovlivnit její výraz. Nemáme kontrolu nad těžkými okamžiky života, ale můžeme si je ulehčit. Nemůžeme ovlivnit negativní atmosféru celého světa, ale můžeme ovlivnit atmosféru, která panuje v naší mysli. Často se snažíme ovlivňovat věci, se kterými nemůžeme nic dělat. Příliš málo se snažíme ovlivňovat to, co je v našich silách…. naše postoje.“

„Nejvíc nefér věc v životě je to, jak končí. Život je těžkej. Strávíte jím spoustu času. A co pak za to dostanete? Smrt! To je jako co? Bonus? Myslím, že životní cyklus by měl být pozpátku. Nejprve umřete, abyste to měli z krku. Pak žijete ve stáří doma. Když jste už moc mladí, vykopnou vás z domova, dostanete zlaté hodinky a jdete do práce. Pracujete čtyřicet let, než jste dost mladí na to, abyste si užili svůj pořádnej důchod. To znamená, že berete drogy, chlastáte, chodíte na párty a chystáte se na střední. Pak jdete na základku, stanete se dítětem, hrajete si, nemáte žádné starosti a pak jste malé dítě a vlezete si zpátky do dělohy a posledních devět měsíců si tam jen tak plavete. A celý váš život skončí orgasmem.“

„Jeden z našich největších omylů je myslet si, že nám časem přibude něčeho jiného, než let a smutku.“

„Vydařené manželství je div světa. Copak by se dnes mluvilo o Filémonovi a Baukidě, kdyby to nebyl div světa? Tři tisíce let se vzpomíná na dva neznámé lidi jen proto, že se jim vydařilo manželství.“

„Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!“

„Kdyby někdo ublížil mé rodině, kamarádovi nebo někomu, koho miluji, tak bych je snědl. Mohl bych skončit ve vězení na 500 let, ale snědl bych je.“

„Ať žiješ sebedéle, prvních dvacet let je nejdelší polovina tvého života.“

„Člověk nesmí ztrácet naději. Ztratit naději je totéž jako zemřít dvacet let před vlastní smrtí.“

„Ani malé děti, ani chlapci, ani pomatení se nebojí smrti. Je proto velká hanba pro člověka, jestliže mu rozum neposkytne stejný klid, k němuž vede nedostatek rozumu… Nepovažoval bys za nejhloupějšího ze všech člověka, který by plakal, že nežil před tisíci lety? Stejně hloupý je ten, kdo pláče, že za tisíc let nebude žít. Obojí ten čas nám nepatří. Nebudeš, jako jsi nebyl. Co pláčeš? Půjdeš tam, kam jde všechno.“

„Neužitečná smlouva je ta, kterou schováváme mnoho let a potom ji vyhodíme několik dnů před tím než ji potřebujeme.“

„Ono to nebude dlouho trvat a nastane stádium mýho života, že jsem víc let v životě hrál než jsem na světě.“

„Teorie relativity může platit tisíc let a o den později může být vyvrácena.“

„Když je muži padesát a cítí se na dvacet, tak prošvihnul třicet let svého života.“

„Zmije, která mne neuštkne, ať ve zdraví žije sto let.“

„Diplomat je člověk, který si vždy pamatuje, kdy má žena narozeniny, ale nikdy si nepamatuje, kolik je jí let.“

„V období let mého boje jsem si myslel, že nemohu na sebe vzít odpovědné závazky vyplývající z manželství. Dnes, před smrtí, jsem se rozhodl vzít si za manželku ženu, která po mnoha letech věrného přátelství dobrovolně přijela do tohoto již obleženého města, aby se mnou sdílela můj osud. Zemře zároveň se mnou z vlastní vůle jako moje žena.“

„Čas, že jsou peníze? Zkuste si uložit v bance mládí a vyzvednout si je po padesáti letech!“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Moje žena a já jsme se v posledních čtyřiceti letech pokoušeli dvakrát nebo třikrát spolu posnídat, ale bylo to tak nepříjemné, že jsme toho museli nechat.“

„V mládí bez skromnosti, jak to bývá u mladíků; v mužných letech bez kloudného díla; a žít tak pořád až do zbytečného stáří - tak tomu říkám rána morová.“

„Přátelství a láska všecko zmizí, zbude jenom bolest hořký lék po letech jsme si všichni cizí máme jen hrst vzpomínek.“

„Nebojím se smrti, byl jsem mrtvý už miliony a miliony let předtím než jsem se narodil a nebylo to nic hrozného.“

„Vlk by dneska žil stejně jak před tisíci lety, zatímco člověk ve svý podělaný aroganci říká škodám, který páchá, pokrok.“

„Skálovi apoštolové - vyléčení alkoholici chodili po kořalnách a udávali ostatní pacienty. Za to směli MUDr. Skálovi, po 20 letech abstinence, tykat. Já a V. Menšík jsme panu doktorovi důsledně vykali.“

„Jeden vykope studnu - tisíce z ní pijí tisíc let.“

„Budoucností jsou děti. Problémem je mládež. Mládež, která byla svědkem nenávisti mezi svými rodiči doma, si nese smrtelná zranění po celý život. Pokud k rozvodu dochází, když je dětem mezi 9 a 11 lety, nesou si citová zranění po celý život. To se samo nevyléčí. Co se děje v celé Evropě je hrůza. Je to smrtící atentát na rodinu.“

„Je třeba dvou let, než se naučíme mluvit. A padesáti, než se naučíme mlčet.“

„Čím jsem starší, tím víc se mi potvrzuje, že být pesimistou je naprosto správný přístup k životu. Přišel jsem na to už někdy v pěti letech a od té doby se nestalo nic, co by můj názor vyvrátilo.“

„Vždycky jsem si myslel, že vydržíme nejvýš tak pět let, ale dostalo se to až do bodu, kdy jsme vlastně staří na to, abychom se rozpadli. Dovedete si představit zakládání nové kapely ve čtyřiceti? To zní dost blbě, ne?“

„Bydlím v samotě, která je bolestivá v mládí, ale lahodná v letech dospělosti.“

„Chytrý se učí pět let, hlupák to stihne za den.“

„Bernard Shaw byl živ sto let, řekněme. Byl to krátký anebo dlouhý život? Krátkej život, protože Bernard Shaw tady moh bejt ještě dvěstěpadesát let, protože pořád měl co říct. … Takhle je to. … Zatím co v této chvíli po celém glóbusu je roztroušeno já nevím kolik třicetiletých, který tady už čtyřistapadesát let nemuseli bejt.“

„Nikdy nedůvěřujte ženě, která vám poví, kolik jí je opravdu let. Žena, která vám řekne toto, je schopna říci vám cokoli.“

„Pokud s námi někdo nezachází s láskou a úctou, můžeme pokládat za dar, jestliže se vzdálí. Pokud takový člověk neodejde, budeme s ním určitě snášet utrpení mnoho let. Když odejde, bude to chvíli bolet, ale naše srdce se nakonec zahojí. Pak si budeme moci vybrat to, co skutečně chceme“

„Podmanění jaderné energie bude možné za 1000 let.“

„Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než moh' srdce k boji vytasit,
zemřel – mlád dvacet čtyři let.“

„V den, kdy věda začne studovat fenomény, které nemají dočinění s fyzikou, se pokrok během deseti let posune víc, než by se posunul během několika staletí své existence.“

„Vkus se tříbí věkem. Před čtyřiceti lety se mi stávalo, že jsem se vdala za muže, které bych dnes nepozvala ani na oběd.“

„Jedné ženě trvá dvacet let, než udělá ze svého syna muže. A jiné stačí dvacet minut, aby z něj udělala hlupáka.“

„Neveď si tak, jako bys měl žít myriády let! Nevyhnutelný osud se vznáší nad tebou. Dokud žiješ, dokud ještě můžeš, staň se dobrým!“

„Ideální rozměry manžela: 90-60-40
To znamená 90 let, 60 miliónů korun na kontě a 40 stupňů horečky).“

„Ženy mají zvláštní vášeň pro matematiku: dělí své stáří dvěma, zdvojnásobují cenu svých šatů, ztrojnásobují plat svých mužů a přičítají pět let k věku svých přítelkyň.“

„Stáří a bezmocnost jsou smutní druhové posledních let života.“

„Prostý absolvent školy má tři druhy znalostí: cenné, cenné před třiceti lety a bezcenné.“

„Nepodceňujte moudrost církve! Je to jediná diktatura, která nebyla po dva tisíce let svržena.“

„Když jste byli malé děti, nemohli jste si vybrat, čemu věřit a čemu nevěřit. Společnost vám vštěpovala svůj systém hodnot. Programovala vaši mysl. Tyto názory jsou tak silné, že když se po letech setkáte s novými myšlenkami a snažíte se činit svá vlastní rozhodnutí, zjistíte, že vaše staré názory stále ještě ovládají váš život.“

„Přeji Václavu Klausovi k jeho 58. narozeninám vše nejlepší a aby ještě mnoho let strávil ve zdraví jako předseda nejsilnější opoziční strany.“

„Špatná manželka jako neúrodné pole - na dlouhých šedesát let.“

„Prý chodíte 15 let k psychiatrovi? Ano. Již brzy budu moci odložit slinták.“

„Pokud by byl hokej jenom o rychlosti, tak bych už deset let nehrál. Když mě lidi a spoluhráči pořád popichují, jak jsem pomalý, musím se tomu smát. A říkám si: O kolik vy asi musíte být horší hokejisté než já, protože já, i když nebruslím, jsem pořád o tolik lepší než vy.“

„Včera odpoledne jsem nabyl jistoty, že si přestávám rozumět. To přesně odpovídá mým výpočtům, podle nichž jsem se předběhl o takových 17 až 18 let. Nezbývá, než abych si zachoval chladnou hlavu a počkal, až mne doba zase dožene.“

„Lidská povaha se mění buďto po nějakém neštěstí nebo pod tíhou přibývajících let.“

„Nemůžeme si vybrat, kolika let se dožijeme, ale můžeme si sami zvolit, kolik života našim létům dokážeme dát.“

„Manželství - tři týdny zbožňování, tři roky hádek, a třicet let tolerance.“

„Nejdéle nežil člověk, který má nejvíc let, ale ten, kdo si svůj život nejvíce procítil.“

„Někdy mám pocit, jako bych byl na konci života, bylo mi osmdesát let a lidé mě jen poplácávali po zádech. Tak to dopadá, když člověk začíná tak mladý.“

„Co že je dobré manželství? Když ti dva po deseti, dvaceti…letech dovedou prožít týden vytrvalého deště v hotelovém pokoji a sedmého dne z něj vyjdou oba živí.“

„S láskou je to jako s kalamářem – po letech inkoust vyschne, ať píšeme, nebo ne.“

„Vášnivá láska vydrží ženě přibližně šest let, tak dlouho vydrží muži jedině nevěra.“

„V šesti letech jsem se chtěl stát kuchařem, v sedmi Napoleonem. Pak jsem se stal Dalím - jaká to gradace!“

„Po dvacet let už píšu tyhle sračky a lid, ta chátra, žasnout nepřestal…“

„Takové manželství, to není nějaká betonová stráda. A právě to je celej ten kumšt a celej ten vtip, že v manželství, když si dva lidi rozumějí a mají se rádi, dovedou si vodpustit a můžou se i přát. Vydařené manželství je div světa. Copak by se dnes mluvilo o Filémonovi a Baukidě, kdyby to nebyl div světa? Tři tisíce let se vzpomíná na dva neznámé lidi jen proto, že se jim vydařilo manželství.“

„Opravdové mládí je vlastnost, kterou lze nabýt jen s lety!“

„Kdyby se lidé v dospělosti stávali tím, po čem touží ve čtrnácti letech, byl by celý svět dočista jiný.“

„Láska je předem prohraný boj. Komár vydrží den, růže tři dny, kočka vydrží třináct let, láska tři. Takhle to je. Napřed jeden rok vášně, pak jeden rok něhy a nakonec jeden rok nudy.
První rok se říká „jestli mě opustíš, zabiju se“.
Druhý rok se říká „jestli mě opustíš, budu trpět, ale přežiju to“.
Třetí rok se říká „jestli mě opustíš, zlískám se šampaňským“.“

„Začínám si myslet, že jestliže je Internet CB rádiem devadesátých let, pak domácí počítač je takovým parkovištěm duše a nebezpečným nástrojem v rukách idiotů. Nakonec tenhle dobrovolně přijímanej fašismus donutí člověka, aby přesvědčil sám sebe, že už nepotřebuje myslet, a tak ho zničí.“

„Deprese je strašná věc, nechci se rouhat, ale je to snad horší než rakovina. Ztratila jsem patnáct let! Dovedete si to představit?“

„Člověk má za to, že musí být starý, aby byl chytrý. V podstatě ale má člověk s přibývajícími lety co dělat, aby se udržel tak chytrý, jak byl.“

„Muž by měl mít alespoň každých pět nebo šest let příležitost, aby se odebral někam do samoty a tam se vyplakal. Pak by přišel zpět posilněn k dalším bojům a duševně i tělesně zdráv, - protože neponížen.“

„Lidé? Je jich myslím šest nebo sedm. Je tomu mnoho let, co jsem je spatřila. Kdo ví, kde jsou. Vítr jimi povívá. Nemají kořeny a to jim velice vadí.“

„Láska je přechodné šílenství, vybuchne jako sopka a potom opadne. A když opadne, musíš se rozhodnout. Musíš zjistit, zdali je vaše kořeny propletený takovým způsobem, že váš rozchod není vůbec myslitelný. Protože právě tohle je láska. Láska není ta bezdechnost, není to vzrušení, nejsou to halasné sliby věčné vášně, není to touha pářit se čtyřiadvacet hodin denně a není to, když v noci zůstaneš vzhůru a představuješ si, že líbá každý záhyb tvého těla. Ne, nečervenej se, já ti teď říkám náramné pravdy. To je jenom zamilovanost, to svede každý hlupák. Láska samotná je to, co zbude, když se zamilovanost vyčerpá, a to je jak umění, tak šťastná náhoda. Mně a tvé mamince se to povedlo, měli jsme kořeny, které kdesi v podzemí srostly k sobě, a když nám z větvi opadaly všechny ty krásné květy, zjistili jsme, že jsme jeden strom, ne dva. Ale někdy korunní plátky opadnou a ty zjistíš, že kořeny nesrostly. Představ si, že opustíš domov a svůj lid, jen abys po šesti měsících, roce, třech letech zjistila, že strom tvé lásky nezapustil kořeny a vyvrátil se. Představ si to zoufalství, představ si, jak by tě to dusilo.“

„Jestli se dožiješ sta let, chci se dožít sta let mínus jeden den, abych nemusel nikdy žít bez tebe.“

„Za dvacet let budete více zklamaní z toho, co jste neudělali, než z toho, co jste udělali.“

„Mládí je nejen v letech, nýbrž i v myšlenkách.“

„Poznávají se tři týdny, milují tři měsíce, hádají se tři léta, snášejí se třicet let a děti začnou znova.“

„Léčba ze sexu: Nejlepší léčba z aktivního sexuálního života je několik let manželství.“

„Dokonce jsme toho názoru, že například u cikánské populace by tato věková hranice měla být snížena už od desíti let. Mezi občany dneska už názory na cikánskou populaci dospěly už do takového stádia, že jsem slyšel cituji: Cikáni by měli být trestně odpovědni již od narození, protože prakticky to už je jejich největší zločin.“

„Není žádné umění být mladý, když je nám dvacet čtyři let.“

„Dokud může žena vypadat o deset let mladší než její dcera, je dokonale šťastná.“

„Od dětských let já nebýval
jak ostatní; já nevnímal
co ostatní; já nepoznal
vášeň či cit, jenž druhé rval.
Z tohoto zdroje netryskala
ani má trýzeň; nezlákala
mých druhů radost duši ke svým hrám;
co miloval jsem, miloval jsem sám.“

„Velcí lidé jsou lidé, kteří v padesáti letech vykonávají to, o čem snili v osmnácti.“

„Kdo byl navštěvoval školy po deset let, tenť může toho s pokojným svědomím zanechati, ona jest to práce nadmíru těžká a ne tuze vážená.“

„Byli jsme vedeni k představě věcí nekonečně zázračnějších než představy básníků a snílků minulosti. Ukazuje to, že imaginace přírody je mnohem, mnohem větší než imaginace člověka. Například o kolik pozoruhodnější je pro nás to, že jsme připoutáni vlivem záhadné přitažlivosti k otáčející se kouli – polovina z nás vzhůru nohama – která si miliardy let pluje prostorem, než představa, že jsme neseni na hřbetu slona nadnášeného želvou plovoucí v bezedném moři.“

„Láska někdy potřebuje strážné anděly, kteří ji trochu popostrčí, aby se mohla odlepit od země. Ale jakmile roztáhne svá křídla k letu, zaslouží si důvěru.“

„Člověk jako jednotlivec neučinil za posledních deset tisíc let žádný morální pokrok.“

„Pokud zamýšlíte být s někým, bude to vyřešeno. Ať už je to příští měsíc nebo za pět let, to, co má být, bude vždycky.“

„Kdo ve dvaceti není dost zdráv, ve třiceti dost chytrý, ve čtyřiceti dost bohat, ten si do sta let nepolepší.“

„Ve vztazích máme sklony být líní a myslíme si, že se známe po měsících nebo letech. To je úplná iluze, zejména vzhledem k tomu, že EMOCE, ZKUŠENOSTI A MYŠLENKY patřící člověku se mění každý den.“

„Prý byly vynalezeny protézy, řízené lidským mozkem. Snad už za dvě stě, tři sta let budou celí lidé, kteří se budou řídit lidským mozkem.“

„Někteří západoevropští historikové říkali, že je nutné poskytnout lidem ve východní Evropě čas, že postrádají vědomí dějinné dynamiky, protože čtyřicet let komunismu vytvořilo bezdějinnou díru. Lidé z východních zemí to ale vnímali jinak, a měli pocit, že by mohli lidem v západní Evropě poskytnout mnohé zajímavé zkušenosti, a cítili se opuštění a odstrkovaní. A psychoanalytikové říkali, že přerušované dějiny jsou jako přerušovaná soulož a vyvrcholení že není přirozeným důsledkem spontánního aktu, ale způsobem, jak se zbavit frustrace.“

„A co Alenka? Dostala se pak ve středních letech zpátky do Říše divů, když už by jí trocha vzrůša opravdu přišla vhod? Samozřejmě že ne. K zrcadlu se pak přibližovala jedině ve chvíli, kdy si potřebovala vylepšit makeup.“

„Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel socia­lismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách světového imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků a vykořisťovat v nich lidi, a tak dále a tak dokola. Byly to všechno lži...“