Citáty na téma možnost

strana 6

„Možnost zajít společně na pivo neohrožena. Dik.“

„Možná se právě předstíráním stáváš statečným.“

„Náš obyčej je ale starší. Žilami Starků proudí krev Prvních lidí a držíme se víry, že člověk, který vynese rozsudek smrti, by sám měl tít mečem. Když vezmeš jinému člověku život, jsi povinován pohlédnout mu do očí a vyslechnout si jeho poslední slova. A pokud nejsi schopen udělat to, pak si ten člověk možná ani nezasluhuje zemřít.“

„Když máme pocit, že jsme v koncích, nejdeme dopředu, nebo začínáme dokonce sklouzávat nazpátek, je možné, že ve skutečnosti, už jen přiklekáme na startovní čáru, abychom mohli vyběhnout vpřed.“

„… a mě napadlo- nikoli jako protest, ani jako symbol nebo něco podobného, ale prostě jako možnost nového prožitku-, že když už jsem jednou porušil všechna pravidla lidskosti, proč bych nemohl porušit pravidla silničního provozu.“

„Není možná diskuse s tím, kdo se snaží nikoli pravdu hledat, ale dokázat, že už ji našel.“

„Nejde o to, ničeho se nebát. To ani není možný. Jde o to, naučit se svůj strach ovládat a nenechat ho rozhodovat za sebe. - Divergence“

„Smrt je konec našich lidských možností.“

„Naděje je hodně mocná motivace. Možná se v ní neskrývá nic kouzelného, ale když pořád myslíš na svoje největší přání, a nosíš ho v sobě jako světýlko, můžeš tak dosáhnout splnění svého snu - skoro jako kouzlem.“

„(Když má Tessa měsíčky)

Tessa: "Je vidět že dneska máš dobrou náladu"
Hardnin: "Ty bys možná taky měla, kdybys nebyla zrovna v týhle měsíční fázi"“

„Je lepší udělat si z tohoto života tak úplný a příjemný zážitek, jak je jen možné, pro případ, že smrt stojí za hovno, což, obávám se, tak nějak bude.“

„Je možné, aby dva lidé byli stejně nadaní, stejně krásní, ale není možné, aby se dva lidé stejně milovali.“

„Rozpad SSSR, KSSS, porážka socialismu v řadě zemí Evropy a negace dohod Jaltské a Postupimské konference šéfů vlád SSSR, USA a Velké Británie vedou nutně k otázce, zda šlo ze strany Gorbačova o omyl, neschopnost, či zradu. Soudě podle jeho postojů po tzv. pokusu o převrat v SSSR v srpnu roku 1992 možno hovořit o zradě. Bohužel, navíc i o ztrátě morálky.“

„Jenom národ zachovalý a vzdělaný může míti svobodu a spojenou s ní dobrou vládu, tuto pravdu, které nás učí zkušenost dějepisu, musíme vždy především na zřeteli míti. Národ nevzdělaný, kdyby se celý zkrvácel samými revolucemi, nedocílí přece svobody a práva, nýbrž bude vždy zase brzy ošizen a do libovlády nazpět vtlačen. Národ mravně zkažený, byť by i vzdělán byl, přece zase svou pokažeností plete vždy sám na sebe metlu absolutie. … Kde není národ zachovalý a vzdělaný, tam jest marné svrhovati revolucemi staré vlády, neboť zase se dříve nebo později všechno zlé navrátí, třeba se osoby a okolnosti změnily, a národ nemá z revoluce nic než trochu škody a nepořádku. V takovém pádu musí se napřed odstraniti tyto závady každé pravé svobody a teprva potom jest naděje a vyhlídka na možnost dobré a trvanlivé právní vlády.“

„Díky dálnicím je možné projet zemi od hranice k hranici… aniž bychom cokoliv viděli.“

„Protože jsem zažil tolik různých systémů – nacismus, komunismus i demokracii, uvědomil jsem si, jak závažný je konflikt lidské individuality a institucí. Možná proto se to objevovalo i v mých filmech.“

„Hřích je především to, že nevyužiji všechny možnosti, které do mě byly vloženy, že černé perly mého nitra nechám v truhlici duše, že je nikdo nikdy neuvidí, že semena nikdy nevyrostou, poupata nevykvetou, možnosti se nenaplní. Tohle je hřích, že nechám ležet všechno dobro ve mně!“

„Odmítám věřit, že to není možné.“

„Vzpomínky a možnosti jsou stále odpornější než realita.“

„Samo přijetí nepostačuje; nestačí rozdat obložené housky, pokud zároveň s nimi neposkytnu možnost naučit se, jak stát na vlastních nohou. Dobročinnost, charita, která ponechá potřebného člověka v jeho původním stavu, je nedostatečná. Skutečné milosrdenství, které nám Bůh ukazuje a jemuž nás učí, požaduje spravedlnost. Žádá, aby se chudý člověk vydal takovou cestou, která by ho vyvedla z jeho stavu.“

„Mnozí z vás jsou muslimové či příslušníci jiných náboženství, pocházíte z různých zemí a z různých situací. Nesmíme mít strach z odlišnosti. Bratrství nám odhaluje, že tyto rozdíly jsou bohatstvím a darem pro všechny! Považujme se za bratry! Řím by mělo být město, kde se do tváře vrátí úsměv a kde člověk opět nalezne svou lidskou důstojnost. Mnozí lidé, kteří mají ve svém povolení k pobytu napsáno „mezinárodní ochrana“, jsou však častokrát zde i na jiných místech nuceni žít v obtížných a nedůstojných situacích, bez možnosti zahájit důstojný život a snít o nové budoucnosti!“

„Už nejsem do ní zamilovaná, to je jisté, ale možná ji miluju. Láska je tak krátká, zapomínání je tak dlouhé.“

„Zastavte negativní duševní chvění. Pokud si myslíte, že je něco nemožné, znemožníte to. Pesimismus otupuje nástroje, které potřebujete k úspěchu.“

„My ochotní, vedeni nevědomými, děláme nemožné pro nevděčné.“

„Možná jsem blázen, ale radši budu blázen než jako vy!“

„Žijte život tak, aby jste na smrtelné posteli mohli říct: Byla to jízda, tenhle ten život a to všechno kolem bylo skvělý, byl jsem šťastný, stálo to za to.

Žijte svůj život tak, aby jste na smrtelné posteli mohli říct, že i kdyby byla nějaká možnost něco udělat jinak, vrátit se do minulosti a něco změnit, nezměnil by si nic, protože to co bylo z vás dělá to čím jste.“

„Někdy nám přináší větší radost cesta, než cíl, kvůli kterému jsme se na ni vydali. Proto je možné, že až cíle dosáhneme budeme vlastně zklamání, protože právě ona cesta už skočila“

„Co je jeden den možné, druhý může být nemožné.“

„Vyrůstat vedle Freda a George má tu výhodu, že začneš pokládat za možné úplně všechno, pokud na to máš dost silné nervy.“

„I když možná pocházíme z odlišných míst a mluvíme různými jazyky, naše srdce tlučou jako jedno.“

„Věří také, že musíme respektovat přání jednotlivce, který se rozhodl přestat brát potravu a usadil se venku, aby ukončil svou pozemskou existenci. Nevěří, že smrt způsobená nemocí nebo úrazem je přirozená. Konec konců není přece možné zabít něco, co je věčné, a člověk nemůže zabít, co sám nestvořil. Tento názor souvisí s jejich vírou ve svobodnou vůli. Duše se svobodně rozhodne přijít. Proč by tedy mělo být spravedlivé zakázat jí odejít? Nejde o osobní rozhodnutí provedené v naší zjevné skutečnosti, ale o věčné rozhodnutí provedené vševědoucí součástí naší bytosti na rovině věčnosti.
Věří, že nejpřirozenější způsob, jak odejít z lidské zkušenosti, je uplatnit svobodnou vůli a právo na volbu. Když jeden z nich dosáhne věku 120 nebo 130 let a začne ho vzrušovat myšlenka na návrat do věčnosti, otáže se Božské Jednoty, zda je to v zájmu Nejvyššího Dobra a uspořádá slavnost na počest svého života.
Národ Opravdových Lidí po staletí pronáší k novorozencům jednu a tutéž větu a každý z nich tedy po narození slyší stejná první slova: „Milujeme tě a budeme ti na tvé cestě nápomocni.“ Při poslední oslavě obejmou jeden po druhém odcházejícího a opakují tutéž větu. Při příchodu na tento svět slyší totéž, jako když ho opouští! Pak se odcházející posadí do písku a doslova vypne své tělo. Zemře během dvou minut. Nikdo ho neoplakává a nikdo netruchlí.“

„Obklíčenému nepříteli musíte ponechat možnost úniku.“

„Dříve jsem usilovala, domnívala jsem se, že musím něco dělat, něco získat, něčeho dosáhnout. Avšak samotný akt snažení se o něco, vychází ze strachu - bojíme se, že nebudeme mít to, co opravdu chceme. Udržuje nás to uvězněné v dualitě, protože se soustřeďujeme na onu neodmyslitelnou oddělenost mezi lovcem a jeho kořistí. Teď už se nehoním za ničím, jen dovoluji.
Když například cítím obrovskou touhu, aby se můj život ubíral určitým směrem, vím, že kdybych se o to usilovně snažila, budu jen bojovat s vesmírnou energií. Čím více energie musím vložit do toho, abych něco získala, tím je mi jasnější, že dělám něco špatně.
Dovolení, na druhou stranu, nevyžaduje vůbec žádnou snahu.
Je to spíš něco jako uvolnění, protože to znamená uvědomit si, že tvoří-li všechno jednotu, pak to, co toužím získat, již mé je.
Proces dovolení probíhá tak, že napřed důvěřuji a potom jsem opravdu tím, čím jsem. Pak přitáhnu jen to, co je opravdu moje, a přitáhnu to takovou rychlostí, jaká je mi příjemná. Můžu se soustředit na své starosti, nebo na to, co mi zdánlivě chybí, ale pak se můj život nebude ubírat směrem k tomu, co bych chtěla zažít. Zůstane, jaký je teď, protože věnuji pozornost strachu a svému trápení a pocitu nenaplněnosti, místo abych rozšířila své vědomí a vpustila do svého života nové zážitky. Mohu tedy nechat své představy materializovat pomaleji nebo rychleji, podle toho, jak rychle se dokážu oprostit od svých strachů a úzkostí a uvolnit se. Čím více jsem připoutaná k určitému způsobu uvažování a k určitým výsledkům, tím více se bojím nových dobrodružství; a tím pomalejší bude vývoj, protože nejsem procesu vývoje otevřená.
Neumožňuji vesmírné energii, aby mnou volně proudila. Nechci tím říct, že sedím doma a zvažuji každou možnost a každé rozhodnutí. Dělám jen to, že vědomě žiju každý okamžik
v tomto prostoru, který je dán vnitřně, nikoli zevně.
Venku není o co usilovat a co přitahovat. A protože vesmír je v nitru, pak vše, co zažiju sama v sobě, ovlivní i Celek.
Vzhledem k tomu, že celá tapiserie všech dob již byla utkána, pak vše, co chci, aby se v mém životě stalo, již existuje v nekonečné, nefyzické rovině. Mým jediným úkolem je rozvinout své pozemské já natolik, abych dosáhla i do této sféry. Jestliže tedy po něčem toužím, nemám jít a získat to, ale měla bych rozšířit své vědomí a umožnit vesmírné energii, aby mi to vnesla do mé zdejší skutečnosti.
Snaha získat to, po čem toužím, jen posiluje oddělenost, zatímco dovolení znamená uvědomit si, že vzhledem k tomu, že tvoříme všichni jednotu, tak to, po čem toužím, již mé je.“

„Města se možná stanou asambláží subkulturních oblastí.“

„Není možné přinutit vojáka, aby se přestal bát, je však možné dát mu motivaci, jež mu pomůže strach překonat.“

„Možná jsem se k tobě nechoval
tak dobře, jak jsem měl
Možná jsem tě nemiloval
tak často, jak jsem mohl
Drobnosti, které jsem měl říct a udělat
Jen jsem si na to nikdy nenašel čas
Vždy jsem na tebe myslel
Vždy jsem na tebe myslel“

„Možná měli pravdu, když vkládali lásku do knih. Možná by nemohla žít nikde jinde.“

„Nic není nemožné pro toho, kdo se snaží.“

„Růst je možný pouze v nedokonalosti.“

„Není možné žít, aniž byste v něčem selhali, ledaže byste žili tak opatrně, že byste stejně možná nežili vůbec - v takovém případě selháváte automaticky.“

„Život je jako zapálená cigareta. I když nekouříme, stejně nám z ní každou vteřinou část mizí. Když potáhneme, zmizí sice větší kus, ale bylo to naše rozhodnutí, které stálo za to. Můžeme se celý život bát a nedělat věci, které chceme, ale život nám stejně bude utíkat. Nebo si ho můžeme naplno vychutnat, i když nám to možná v celkovém důsledku ten život zkrátí. Nicméně si pak na kocni můžeme říct, stálo to za to!
Neřešme délku života, ale jeho kvalitu.“

„V Apokalypse se mluví o koních, že mají sílu v tlamách a zadcích. Co je v Apokalypse řečeno o koních, možno ve skutečnosti říci též o ženách.“

„Láska je kvetoucí sad s tak vysokými zdmi, že vidíme jen to, co je nad námi. Nic však z druhé strany světa, na níž jsou také takové sady, možná i krásnější.“

„Mezi svaly, které sport posunul až na samou hranici lidských možností, patří i jazyk rozhlasových sportovních reportérů.“

„Zpřísňování trestů je jen marným pokusem omezených hlav, terorem si vynutit úctu k zákonům. Přitom je možno pozorovat, že země, v nichž jsou tělesné tresty nejhroznější, jsou zároveň zeměmi, v nichž jsou tyto tresty nejčastější.“

„Je pošetilostí věřit, že válku je možno vybojovat rokováním nebo modlitbami.“
Stultitia est sedendo aut votis debellari credere posse

„Život je umění kreslit bez možnosti gumovat.“

„Literatura poskytuje možnost pomstít se skutečnosti tím, že ji podřídíme fikci.“

„Život je možné prožívat jen směrem vpřed a chápat jen směrem vzad.“

„Možná nemůžete určovat směr větru, ale můžete nastavovat plachty.“

„Šikovní lidé vnášejí do našeho světa hrdinou představu neomezených možností. Vrtáci však přinášejí a udržují celou epickou a přímo pohádkovou představu neomezených potíží, příhod, překážek a odporů.“

„Ve všem je lépe doufat než zoufat, neboť kdo může určit možné?“

„Světu jsi možná jen jednou osobou, ale jedné osobě můžeš být celým světem.“

„Fantazie opuštěná rozumem plodí nemožné stvůry. Spojena s ním je matkou umění a zdrojem jejich zázraků.“

„To, co přiměje lidi ke změně je vnímaná propast mezi životními touhami, očekáváními a existujícími možnostmi naplnit je v rozumné době ve stávající situaci.“

„Je nemožné být rozumný a milovat.“

„Kariéru je možno udělat buď vlastními schopnostmi, anebo hloupostí jiných“

„Umění je tím zvláštní a krásné, že v něm nelze lhát. Je možno lhát v lásce, v politice, v medicíně, je možno oklamat lidi i samotného Pánaboha, avšak v umění klamat nelze.“

„Hvězdy na nebi už možná neexistují, právě tak je tomu s ideály dřívějších generací.“

„Národové chtějí, stejně jako ženy, aby ten, kdo jim vládne, byl silný a jejich láska není možná bez úcty. Neoddávají se poslušně těm, kteří jejich poslušnost nevyžadují.“

„Možná, že by kritika více prospěla literatuře, kdyby především pomáhala pochopit dílo, kdyby je všeobecně chválila.“

„Svého času se v novinách objevil článek, v němž se uvádělo, že teorii relativity rozumí pouze dvanáct lidí. Nevěřím, že tomu tak kdy bylo. Možná jí rozuměl jenom jeden člověk, autor dosud nezveřejněného objevu. Ale poté, co se ostatní vědci seznámili s jeho myšlenkami, většinou tuto teorii tím nebo oním způsobem pochopili, a jistě jich bylo víc než dvanáct. Na druhé straně si však myslím, že mohu klidně prohlásit, že kvantové teorii nerozumí nikdo.“

„Chcete-li změnit svět, začnete sebou nebo ostatními? Věřím, že začneme-li u sebe a budeme dělat věci, které potřebujeme dělat, a staneme se tím nejlepším možným člověkem, budeme mít mnohem větší šanci změnit svět k lepšímu.“

„…Zásady a ideály fašismu a nacionálního socialismu uvedené poprvé v život v Itálii a Německu měly, mají a jistě i budou mít stále větší vliv a míru inspirace pro další generace politiků i prostých, ale uvažujících lidí. Vždyť jen to, co dokázal vůdce a všichni nacionální socialisté po I. světové válce, když se jim dostalo možnosti vést Německo, to se doslova rovnalo zázraku. Ze země zmítané sociálními nepokoji, anarchií, bolševickými tendencemi, hyperinflací, stagnací hospodářství a ostatními negativními jevy dokázali za několik málo let vybudovat moderní a akceschopný stát …“

„Možná se dočkáme, že se o Hitlerovi nebude smět říkat, že byl v nacistické straně, nebo že komunista Stalin byl lidožrout, protože to bude hodnoceno jako porušování práva na ochranu osobnosti. Zabývá se tím nyní náš úřad, který má ochranu osobností na starosti. Vyšetřuje, jestli se to skvělé právo neporušuje, když se píše o lidech (v jimi zkoumaném případě o soudcích, což jsou také svého druhu lidi), že byli v komunistické straně. Je to zkoumání vskutku ušlechtilé, časem se asi zakážou celé dějiny, protože je tvoří příběhy lidí, kteří někde byli, něco dělali a něco o něčem říkali. To vše může i dnes narušovat ochranu jejich většinou prapodivných osobností, viz ten Hitler. Nebo třeba i náš kokeš Jakeš. Říkat, že to byl komickej komunistickej strejc a šťastně tím zrychlil pád komunismu u nás, se nesmí. Narazilo by to na jeho chráněnou osobnost.“

„Moje ambice jsou držet se v širší světové špičce nebo na dosah té užší, ale jsem smířený s tím, že mezi nejlepších pět hráčů se nedostanu. Možná kdybych do toho investoval hodně peněz, zasvětil tomu celý život a měl štěstí…“

„Tam nahoře v českém nebi přišli na to, že by se možná v té sestavě dalo hrát a zakládají skupinu B. Nebo A – o to se budeme ještě nějaký čas přít.“

„Slova nikdy nemohou být psána dodatečně k hudbě, neboť u hudby s textem je tomu vždy tak, že si text vyžaduje přiměřený hudební výraz. Je sice možné připsat nebo dodatečně vybrat slova k nějaké drobnější melodii, ale u vážné skladby je podobný postup nemyslitelný. A právě tak nelze napsat symfonickou skladbu a pak k ní teprve dodatečně hledat program, protože i zde každá epizoda zvoleného programu vyžaduje přiměřenou hudební ilustraci.“

„Mám větší pocit spokojenosti sám se sebou, mám-li dvě povolání, než kdybych měl jen jediné. Medicína je má zákonitá manželka a literatura je moje milenka. Když mi jde jedna na nervy, strávím noc s druhou. Je v tom možná trochu zmatek, ale žádná z obou činností nestrádá mou duplicitou zájmů.“

„Proti negativním hrdinům nic nemám, ale není možné šířit pořád jenom zlo. Naštěstí režiséři pochopili, že bych měl hrát i jiné charaktery.“

„Pokud něco pokládáte za nemožné, musí být cesta, jak to udělat. Díky vám, sire, to nikdy nezapomeneme. - Andrej Kiska,Slovenský prezident“

„Ve chvíli, kdy člověk přijde o všechny možnosti, začne i v té nejmenší skulince vidět velkolepou svobodu.“

„Pokud se podíváš dál za sebe, pak možná zjistíš, že duševní klid čeká právě tam.“

„Život je možná jenom upoutávka na něco mnohem lepšího.“

„Víra, která nepůsobí k pročištění, bude působit k rozkladu. Pokud nás víra nevede ke vzdychání po svatosti, není o nic lepší než víra ďáblů, a možná ani tak dobrá jako jejich.“

„Neboť člověk se síce domníva, že se rozmýšlí a rozhoduje mezi spoustou možností, a ve skutečnosti pendluje pouze mezi útěkem a tohou a všechen útěk a všechna touha směřují nakonec k smrti.“

„Základní filosofickou otázkou je rozhodnutí, jestli život stojí či nestojí za to, aby byl žit. Vše ostatní - jestli snad svět je či není trojrozměrný, jestli lze lidské myšlení rozdělit do devíti nebo možná do dvanácti kategorií - přichází až po této otázce. To už je jen hra, protože nejprve je třeba si odpovědět.“

„Každá dobrá či špatná myšlenka, která je vložena v podvědomí, se v rámci možností může proměnit v realitu.“

„A možná, že dospívání je hlavně o tom, uvědomit si, že nemáme být jen postavičkou, které příběh nařizuje, kam jít. Jde o to uvědomit si, že ten příběh můžeme psát sami. - Dopisy na konec světa“

„… Kdybych opravdu dokázala položit pero na papír a zplodit něco užitečného, vzala bych své vzpomínky - ty prchavé, bolestné chvíle svého života - a našla bych nějaký způsob, jak je sečíst, odečíst a vydělit, vložit do nich proměnné a posunout je, pokusit se je vytknout, odhalit jejich nepolapitelný význam a převést je z možností v jistoty.“

„Nezáleží na tom, že jsi slabý. Je tam někdo, kdo ti pomůže. Možná, že je hned nepotkáš, ale prostě běž, dokud je nenajdeš.“

„Věčné mládí je nemožné; i kdyby mu nic nestálo v cestě, znemožnilo by je sebepozorování.“

„Poselstvím spisovatelů je dávat čtenářům možnost vstoupit do světů, v nichž pro slovo ´nemožné´ není místo.“

„Možná je láska to nejsladší, co může člověk od života chtít.“

„Pokud se nezřekneme blahobytu, sami máme možná ještě šanci nějak dožít; budoucí generace již takovou šanci mít nebudou.“

„Nemaximalizujme vlastnictví co největšího počtu věcí, pokud možno dovezených z co největší dálky. Nemějme největší možná auta. Nezahlcujme se zbytečnými gadgets, tedy nenutnými, naši pozornost a soustředěnost spíše rozptylujícími elektrickými spotřebiči.“

„Doporučení o způsobu rozhovoru s Ježíšem v době návštěvy: Říkejme Mu, že ho milujeme. Můžeme se Ho ptát, co od nás očekává, jaká Jsou jeho přání. Potom je také možné Ježíše prosit o něco pro sebe nebo pro druhé. Můžeme s Ježíšem mluvit jako bratr s bratrem, jako přítel s přítelem, a dokonce ještě lépe, protože se stává, že lidé nám nemohou rozumět, zatímco Ježíš rozumí každému z nás.“

„„A o co se to jako snažíš“ sykla
čímž uhasila ten náš Požár těl…
no, nevím, na co dosud byla zvyklá
svlíknout i ji jsem ale možná měl“

„Všechno, co vidíš, možná vidíš naposledy.“

„U šikany je hlavní cíl, aby ji ten, komu se děje, naplno zaregistroval. Šikana, které si oběť nevšimne, to je prostě nemožnost.“

„Možná že slzy byly nakažlivý. Jako chřipka.“

„Nejhorší možná kombinace lumpa je: šlechtic (necita), právník (darebák) a ke všemu ministr (ouřada). Bože, proč jich máme tolik?“

„(O zaniklé vesnici) Již z dálky bylo možno vidět mohutné lípy překypující listím, duby a kaštany, cosi jako plísně […] na mrtvém stvoření, které se postupným rozkladem stává základem stvoření jiných.“

„Když to bylo možné, snažil jsem se spát u místních - každá rodina má svůj úžasný příběh, atmosféru, vůni domova - a taky jídlo a sprchu.“

„Vlastně možná vím jen to, že toho dne, kdy jsem seděl na přední verandě, když jsem se díval na Sarah a Bruce, jsem něco cítil a že jsem si přísahal, že pokud někdy budu mít holku, budu na ni hodnej, nikdy ji nebudu trápit, nebudu na ni sprostej a nikdy, nikdy jí neublížím. To jsem si slíbil a byl jsem naprosto přesvědčenej, že to dodržím.“

„Základní masou demonstrantů byli školáci a studenti, kulturní pracovníci, k nimž se postupně připojila i část dělníků a úředníků. Používaly se všechny možné formy působení na veřejnost – stávky, stávková pohotovost, setkání v divadlech, návštěvy závodů studenty a herci, velká shromáždění s řadou krátkých projevů a doplněných vystoupením herců a zpěváků a hudebních skupin, což vytvářelo zvláštní atmosféru jednoty, uspokojovalo mentalitu mládeže a zvyšovalo emoce, přitažlivost a bojovnost i odvahu. Zvlášť aktivní úlohu hráli studenti a profesoři pražských uměleckých škol, v nichž byly pěstovány opoziční nálady, nepřátelský vztah ke KSČ a SSM, elitářství a přezíravý postoj k pracujícímu člověku. To bylo i zdrojem jejich opoziční aktivity i vlivu na ostatní studenty. Přitom šlo většinou o děti umělců, které byly při velkém počtu uchazečů přednostně přijímány.“

„My nebudeme přece kopírovat, že navrátíme půdu, prostě, do pronájmu rolníkům, členům JZD, pokud ty družstva fungují. A oni fungují. No tak proč bysme to měli rozdávat? Proč bysme měli tuto operaci dělat? Ano, Sovětský svaz je něco jinýho. Nefunguje to, zaostalo to, ta vesnice je zcela jiná než naše. Naše vesnice je vysoce kulturní, podobá se městu, neliší se svým životem, kulturním životem, vybavením domácností, a tak dál, vzdělaností, od města. No to je jiný přístup třeba, a ne něco kopírovat jenom. Ano, zamyslet se, kde, co a jak použít. Ano, jestli dáváme někomu malou hospodu nějakou, kde jsme měli jednoho člověka a platili jsme ze státní pokladny každý měsíc 4 tisíce ztráty na tu hospodu, tak je asi lepší dát ji jemu, i když on si tam asi vydělá daleko víc než předtím, ale nás to ty 4 tisíce nestojí! A on slouží, a slouží možná líp než ten, který tam v těch 10 hodin přišel a do těch šesti večer měl otevřeno, a v neděli, když byl fotbalovej zápas vedle, tak neotevřel a šel se dívat na ten zápas jako každej jinej. Tu jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych tak řekl, s tou socializací. Tedy ty živnosti menší, kde pracují sami, kde nikoho nevykořisťuje, potřebujem.“

„Když neusiluješ o nemožné, nedosahuješ toho, na co bys jinak měl.“

„Možná​ si říkáte, že když už jsem celých dvaapadesát let úplný budižkničemu - možná až na úspěchy ve slovní kopané - měl jsem dost času naučit se prohrávat. Stydím se to přiznat, ale já to stále neumím.“