Citáty na téma nitro

„Jen hlupák se domnívá, že štěstí pochází z vnějšku, z předmětu; štěstí nebo neštěstí přichází pouze z našeho nitra.“

„Jedna věc, kterou nemůžete skrýt, je, když jste zmrzačení ve svém nitru.“

„Domýšlivost je naší vrozenou a prapůvodní nemocí. Nejbědnějším a nejkřehčím ze všech tvorů je člověk, i když zároveň nejnadutější… Veden marnivostí své představivosti chce se rovnat Bohu, přisuzuje si božské přídomky, drze se vyděluje z davu ostatních tvorů, vyvyšuje se nad zvířata, nad své bratry a přátele, a dle toho, jak se uráčí, uděluje jim určitou dávku schopností a sil. Avšak co mu dovoluje domnívat se, že činností svého rozumu pronikl do nitra a tajemství zvířat? Jaké srovnání mezi námi a jimi ho opravňuje k domněnce a závěru, že zvířata jsou omezená? Když si hraji s kočkou, kdo ví, nemá-li ona ze mne větší kratochvíli, než já z ní?“

„… Každý portrét, který namaloval cit, je portrétem umělce, a ne modelu. Model je jen náhodný podnět. Malíř neodhaluje nitro toho, kdo stál modelem. Spíš své vlastní nitro odhaluje malíř na pomalovaném plátně. A já nechci ten obraz vystavit, protože se bojím, že jsem v něm prozradil tajemství vlastní duše.“

„Žena, která funguje jako prostitutka, se hluboko ve svém nitru odsoudila, protože prodává cosi, co je neocenitelné, neprodejné.“

„Jen jeden div je větší než moře, a tím je nebe. Jen jeden div je větší než nebe, a tím je nitro lidské duše.“

„To, že jsem nasytil hladového, odpustil urážku a začal milovat svého nepřítele, to jsou velké ctnosti. Ale co kdybych zjistil, že nejnuznější ze všech žebráků i nejdražší ze všech utrhačů dlí v mém nitru a že jsem to já, kdo je tak potřebný almužen vlastní laskavosti a že já jsem tím nepřítelem, kterého je nutno milovat… Co potom?“

„Je opravdovou úlevou, jestliže máme někoho, s kým můžeme sdílet své nitro, komu můžeme otevřít srdce a svěřit mu svá tajemství.“

„POHLÉDNOUT ŽIVOTU DO TVÁŘE
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Zdá se, že tato úzkost je nedílnou součástí existence. Nevychází z ničeho, co jsme zažili v minulosti. Znepokojivé otázky bublající těsně pod povrchem, otázky, které by mohly probouzet nechtěné pocity.
Kdy zemřu? (A já vím, že jednoho dne zemřu.)
Když zemřou mí nejdražší? (A já vím, že jednoho dne, možná že brzy, zemřou.)
Onemocním? Onemocní moji blízcí? Přijdu o práci? O peníze? Stane se něco, co nebudu moct ovlivnit? Stane se to někdy záhy? Jak se mohu chránit před tím, co nemohu předvídat ani ovlivnit? Jak můžu vědět, co nelze vědět?
Příteli, je toho tolik, co je mimo naši kontrolu. Někdy jsme tak maličcí, tak zranitelní, jako dítě toužící po hlubokém ujištění, že všechno bude v pořádku.
V průběhu věků nám duchovní učitelé připomínali, jak hluboká pravda spočívá v poznání, že nad životem nemáme žádnou kontrolu. Život je příliš ohromný na to, aby jej mohla lidská mysl pochopit, natož ovládat. Můžeme zdánlivě ovládat to, co můžeme zdánlivě ovládat; ale zbytek je v rukou Boha, Vesmíru nebo jakkoliv chcete nazývat Nepojmenovatelné.
Zůstaňme na okamžik s touto existenční úzkostí. Nechme ji prosáknout svou zvídavou pozorností. Dýchejme do středu této úzkosti jako čerstvě narozené dítě (protože právě tak dítě dýchá). Naslouchejme jí. Jděme se s ní projít. Pečujme dnes o ni. Nezkoušejme ji utišit nebo od ní utéct, tím jen získá víc moci.
Pomalu a jemně se nořme do vlastní bezmocnosti jako do teplé koupele po celodenní pouti.
Do menší či větší míry může být vše mimo kontrolu, ale dobrá zpráva je:
Naše bezmoc může být branou k hlubšímu odevzdání.
Ve středu naší úzkosti můžeme nalézt větší pokoj a sílu, odvahu pohlédnout životu do tváře a jít dál - třesoucí se, ale nebojácní.“

„Pokud chceš dosáhnout trvalého úspěchu, musí motivace, která tě žene k tomuto cíli, vycházet z nitra. Nezáleží na tom, kdo jsi, ani jak jsi starý.“

„Nemoc deptá tělo, ale osvobozuje duši, a také ji očišťuje. V nocích a dnech nucené nečinnosti napadají člověka myšlenky, které jako by se jinak bály příliš ostrého světla… Kdo nikdy nestonal, nezná dobře své nitro.“

„Dusík v naší DNA, vápník v našich zubech, železo v naší krvi, uhlík v našem jablečném koláči to vše bylo utvořeno v nitrech kolabujících hvězd. Jsme stvořeni z hvězdného prachu.“

„Člověk, jenž jako fyzická bytost se stále obrací mimo sebe a myslí si, že jeho štěstí leží mimo něj, nakonec svoji pozornost obrací do svého nitra a zjišťuje, že zdroj štěstí nosí v srdci.“

„Jediná cesta je ta ve vlastním nitru.“

„Říkám vám, že máte milovat sebe, protože zrodí-li se láska ve vaše nitru, můžete ji pak dávat ostatním…“

„Existuje jediná podívaná, která je velkolepější než moře, a tou je hvězdná obloha: existuje jediná podívaná, která je velkolepější než hvězdná obloha, a tou je nitro lidské duše.“

„Když myslíte na negativní věci, když myslíte na strach, když myslíte na úzkost, tak do svého nitra jen zvete to, čeho se bojíte.“

„Když věříte tomu co děláte, jak v osobním životě, tak i v tom profesním…
…a nepochybujete, někde ve svém nitru.
Pak je vaše cesta správná, vždy uspějete.“

„Potěšení vždy nacházíte v něčem mimo vás, kdežto radost vzniká ve vašem nitru.“

„Vezmete-li své štěstí a dáte-li je do rukou partnerky, dříve nebo později je rozbije. Dáte-li své štěstí druhému, vždycky vám ho může vzít. Může-li vaše štěstí vycházet jen z vašeho vlastního nitra a je-li důsledkem vaší lásky, pak jste za ně zodpovědní sami. - z knihy Láska, vztaky a přátelství“

„Nebojte se ničeho. Máte ve svém nitru všechnu moudrost, všechno vědění, všechnu energii a všechnu sílu.“

„Hudba musí nám být něčím božským, co otevírá naše nitro.“

„Nikdy se nenechme svázat a uvěznit v přísně uzavřeném kruhu takzvaně dobrého a posvěceného, protože nic není samo o sobě tak dobré, jak o sobě hlásá, vždy se nechá objevit ještě něco dokonalejšího a hlubšího a moudřejšího, protože žádná lidská bytost není dokonalá a skrze svojí omezenou mysl nemůže obsáhnout a poznat pravou povahu věcí a světa. Stále je co objevovat a zdokonalovat. Hranice těchto možností jsou nekonečné a nevyčerpatelné. Pro to je šílené ustrnout jen v pravdách Biblí, Koránů, Bhagavadgít, atd. Jsou to knihy velmi dobré, modré a poučné, můžeme v nich nalézt mnohé inspirace, rady a morální poučení, ale to hlavní musíme nalézt především každý sám v sobě ve svém nejhlubším nitru za světem myšlenek času a prostoru, kde Pravda nám je navždy nejblíž.“

„Mír vychází z našeho nitra. Nehledejte ho vně.“

„Vcelku je spisovatelův styl věrným odlitkem jeho nitra: Chce-li někdo psát jasným slohem, nechť má nejdříve jasno ve své duši; a chce-li někdo psát velkolepým slohem, nechť má velkolepý charakter.“

„Pravím vám: musí míti ještě chaos ve svém nitru, kdo chce zroditi tančící hvězdu. Pravím vám: vy ještě máte chaos ve svém nitru.“

„Krása je jako trn v oku. Na co být krásná na venek když nikdo nehledí na to, co se skrývá v nitru?“

„Způsob zamlžení našeho minulého nitra se podobá způsobu zamlžení nitra ostatních.“

„Myšlení je konfrontace mezi chtěním a poznáním, která probíhá v mém nitru.“

„Vnější věci nejsou v mé moci; vůle je v mé moci. Kde mám hledat dobro a zlo? Ve svém nitru, v tom, co je mé. Ale o cizích věcech nikdy neužívej ani jména "dobro", ani "zlo", ani "prospěch", ani "škoda" a ani jiného podobného.“

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

„Jen pozoruj lidi okolo sebe, sám však jim nedávej nahlížet do svého nitra, leč bys seznal duši dobrou, upřímnou a stálou. Buď skromný zdvořilý, ale nadevšecko važ si sám sebe.“

„Nejviditelnější štěstí se nám dává poznat až v okamžiku, kdy je přijmeme do svého nitra.“

„Setkání s ním bylo pro mne vždy jako doušek čisté vody. Cítil jsem mimořádnou získávající svěžest jeho srdce. Nebylo to jen umělecké nitro, ale cosi mimořádného, vyzařujícího: pokorné umění proniknuté vírou. Nebo jinak – víra oděná krásou. Rozhovor s ním byl obdarováním: byl upřímný, opravdový, s úsměvem a svěží… Člověk cítil dech duchovního nitra. – Kardinál Vlk na svých osobních stránkách 19. března 2008“

„Když utrpení položí otázku „kdo jsi?“, musíme být schopni odpovědět zřetelně a uvést své jméno. Tím myslím, že se musíme vyslovit z nejhlubšího nitra toho, co jsme, čím toužíme být a čím jsme se stali.“

„Ukaž svoje nitro, ale neobnažuj se!“

„Herectví je pro mě vášní, vycházející odkudsi z mého nitra, z mé duše. Nevím, proč je tomu tak. Je to jako když někdo bere drogy, taky nedokáže vysvětlit, proč je bere.“

„Hřích je především to, že nevyužiji všechny možnosti, které do mě byly vloženy, že černé perly mého nitra nechám v truhlici duše, že je nikdo nikdy neuvidí, že semena nikdy nevyrostou, poupata nevykvetou, možnosti se nenaplní. Tohle je hřích, že nechám ležet všechno dobro ve mně!“

„Dříve jsem usilovala, domnívala jsem se, že musím něco dělat, něco získat, něčeho dosáhnout. Avšak samotný akt snažení se o něco, vychází ze strachu - bojíme se, že nebudeme mít to, co opravdu chceme. Udržuje nás to uvězněné v dualitě, protože se soustřeďujeme na onu neodmyslitelnou oddělenost mezi lovcem a jeho kořistí. Teď už se nehoním za ničím, jen dovoluji.
Když například cítím obrovskou touhu, aby se můj život ubíral určitým směrem, vím, že kdybych se o to usilovně snažila, budu jen bojovat s vesmírnou energií. Čím více energie musím vložit do toho, abych něco získala, tím je mi jasnější, že dělám něco špatně.
Dovolení, na druhou stranu, nevyžaduje vůbec žádnou snahu.
Je to spíš něco jako uvolnění, protože to znamená uvědomit si, že tvoří-li všechno jednotu, pak to, co toužím získat, již mé je.
Proces dovolení probíhá tak, že napřed důvěřuji a potom jsem opravdu tím, čím jsem. Pak přitáhnu jen to, co je opravdu moje, a přitáhnu to takovou rychlostí, jaká je mi příjemná. Můžu se soustředit na své starosti, nebo na to, co mi zdánlivě chybí, ale pak se můj život nebude ubírat směrem k tomu, co bych chtěla zažít. Zůstane, jaký je teď, protože věnuji pozornost strachu a svému trápení a pocitu nenaplněnosti, místo abych rozšířila své vědomí a vpustila do svého života nové zážitky. Mohu tedy nechat své představy materializovat pomaleji nebo rychleji, podle toho, jak rychle se dokážu oprostit od svých strachů a úzkostí a uvolnit se. Čím více jsem připoutaná k určitému způsobu uvažování a k určitým výsledkům, tím více se bojím nových dobrodružství; a tím pomalejší bude vývoj, protože nejsem procesu vývoje otevřená.
Neumožňuji vesmírné energii, aby mnou volně proudila. Nechci tím říct, že sedím doma a zvažuji každou možnost a každé rozhodnutí. Dělám jen to, že vědomě žiju každý okamžik
v tomto prostoru, který je dán vnitřně, nikoli zevně.
Venku není o co usilovat a co přitahovat. A protože vesmír je v nitru, pak vše, co zažiju sama v sobě, ovlivní i Celek.
Vzhledem k tomu, že celá tapiserie všech dob již byla utkána, pak vše, co chci, aby se v mém životě stalo, již existuje v nekonečné, nefyzické rovině. Mým jediným úkolem je rozvinout své pozemské já natolik, abych dosáhla i do této sféry. Jestliže tedy po něčem toužím, nemám jít a získat to, ale měla bych rozšířit své vědomí a umožnit vesmírné energii, aby mi to vnesla do mé zdejší skutečnosti.
Snaha získat to, po čem toužím, jen posiluje oddělenost, zatímco dovolení znamená uvědomit si, že vzhledem k tomu, že tvoříme všichni jednotu, tak to, po čem toužím, již mé je.“

„Není pravdy kromě té, která existuje ve tvém nitru. Všechno ostatní jsou jen věci, které ti namlouvají ostatní.“

„Chudoba je velká záře z nitra.“

„Do vlastního nitra vcházej bez klepání.“

„Je mnoho lidí s krásným zevnějškem, kteří se však nemohou nijak chlubit nitrem.“

„Snažil jsem se dobrovolnou smrt pozorovat ne zvenku, ne ze světa žijících nebo přeživších, ale z nitra těch, o nichž hovořím jako o sebevrazích (suicidantech), nebo o těch, kteří se k sebevraždě chystají (suicidérech).“

„Často neříkám věci nahlas, i když bych měl. Dokážu všechno držet v sobě a rozškatulkovat si to, až už je to někdy k nevydržení: moje nitro je někdy jako sklep, ve kterém jsou uloženy stovky lahví vzteku, zoufalství a strachu, ale nikdo to na mně pouhým pohledem nepozná.“

„Spočívej na klidném místě ve svém nitru a nech záležitosti tohoto světa plynout, aniž by tě s sebou stahovaly.“

„Jedním člověkem musíš být: buď dobrým, nebo špatným; buď se musíš usilovně obírat svou vůdčí částí, nebo vnějšími věcmi; buď se cele zabývat svým nitrem, nebo vnějším světem; to jest, zaujímat buď stanovisko filosofa, nebo obyčejného člověka.“

„Potrava pochází ze Stvoření. A Stvoření vychází ze Stvořitele. Kdo má pod kontrolou potravu, má pod kontrolou náš vztah ke Stvořiteli, podle jehož obrazu jsme byli stvořeni. „Zprostředkovatel“ se nás nyní snaží přetvořit (klonováním) podle svého obrazu formou mentálních, genetických a jiných manipulací. Už máme umělou dělohu, krev (získanou z umělé stravy), umělé sperma, oplodnění, umělý porod (císařským řezem), umělé srdce, umělý mozek (počítač), způsob „života“ (vydělávání na „živobytí“ na úkor žití), umělou identitu (nakonec naimplantovaný mikročip) a smrt (oběť ve jménu „vědy“). Tohle všechno nám posloužilo jako nástroj k tomu, abychom byli schopni zaujmout k závěrečné otázce „BÝT“ či „NEBÝT“ zodpovědný postoj. Nyní musíme „NEBÝT“ změnit na „BÝT“ a stát se Pány a Mistry Sebe samých. To je ten nejzásadnější princip Seberealizace. V pozemské škole Velkého Mystéria se pro nás nyní otevírá poslední semestr k jejímu absolvování. Cílem Revoluce Jednoho srdce je dát na poslední otázku, „BÝT“ či „NEBÝT“, tu nejlepší odpověď. „JÁ JSEM“ znamená být úplně odevzdaný Stvořiteli. Velký experiment nám nabídl zkušenost „NEBYTÍ“. Teď jsme schopni poznat ony dvě extrémní možnosti, aby se Plán, kterého jsme se rozhodli být součástí, mohl naplnit prostřednictvím Lidského potenciálu, spočívajícího ve SVOBODNÉ VŮLI. Tím Plánem je učinit Zemi PORTÁLEM Míru ze svého NITRA. Revoluce Jednoho srdce vychází ze zodpovědnosti samostatně obnovit kvalitu své krve, která nám dopomůže Vzpomenout si, že VŠE JE JEDNÍM. Revoluce Jednoho srdce je pro ty, kdo mají odvahu zahájit Rozhodující bitvu v sobě samých a ZVÍTĚZIT v ní!“

„Když setrváváš na povrchu svého bytí, celá tvá existence je povrchní. Pokud tvou energii neovládají impulzy zraku, sluchu a hmatu, otáčí se pomalu k tvému nitru. Postupně se tak tvůj vnitřní zrak stává citlivým na duchovní světlo, k jeho spatření, poznání a udržení. Jakmile prozřeš, zůstaneš prost všech nároků vlastní vůle. Když se vracíš do svého nitra, stáváš se mistrem. Když se budeš pohybovat směrem ke svému povrchu, můžeš zůstat otrokem.“

„Dokud se budeme opírat o rozum, tajemství svého nitra nikdy nepochopíme.“

„Pokud chceš pravdu, řeknu ti pravdu: naslouchej skrytému hlasu; skutečnému hlasu, který je v tvém nitru.“

„Zmocní-li se láska jednou lidského nitra, stane se vážnou překážkou k jeho dalšímu sebezdokonalování.“

„Štěstí se nedá najít, není to nějaký trvalý stav. To je schopnost nitra.“

„Mír je určitým stavem mezinárodní skutečnosti, ne samostatnou a nad skutečnost povznesenou náladou a stavem nitra.“

„Zastávám velmi důležitou funkci: jsem ministrem svého nitra.“

„Láska, přátelství, to nejsou v pravém smyslu vlastnosti, jsou to stavy duše, nitra.“

„Přišel jsem na to, že všechna náboženství vycházejí z lidského nitra, z duchovna člověka, z našeho kolektivního nevědomí. Vnímám je jako majestátní a monumentální sny lidstva a tak je reflektuji i ve své tvorbě.“

„Lidé jsou zvyklí dívat se na nebesa a přemýšlet, co se tam děje. Bylo by lepší, kdyby se podívali do svého nitra, aby viděli, co se tam děje.“

„Odvrať svůj pohled ode všeho, co tě obklopuje a zaměř jej do svého nitra: to je první požadavek, který má filozofie na svého učedníka.“

„Psaní je cestou do vlastního nitra, vedoucí po křižovatce osudu až do srdcí čtenářů.“

„Matka nám vždycky říkala, že existují dva typy žen. U jedné přichází záře zvnějšku, u druhé vychází z nitra. První potřebuje lesk diamantů, aby se mohla blýsknout, ale druhou prozařuje čisté světlo duše.“

„Ve svém každodenním životě nesoustřeďujte veškerou svou pozornost na vnější svět a na svou mysl. Soustřeďte se také do svého nitra.“

„Z vlastního nitra růst, přesvědčení se nezříkat, neplahočit se za uznáním, ale vždy svou hřivnou přispívat, aby zkvétalo to pole, jež mu usouzeno.“

„Nitro člověka se sytí ovocem úst, sytí je úroda rtů.“

„Takže, co se stane, když se dnešní peněžní systém zítra zhroutí a my jsme se doposud nesnažili praktikovat „vesmírnou výměnu peněz“? To snadno uhodnete, způsobilo by to veliké problémy - UVÍZNUTÍ v Jedu! Najednou nikdo nechce přijmout vaše peníze, ani když o to škemráte. Stal se z vás „kosmický žebrák“! Teď budete chtít, aby o vás bylo postaráno. A tak se raději starejte a dělte, dokud je čas. Vaše Schopnost starat se a sdílet NEPŘIJDE nazmar, protože budete souznít se Stvořitelem ve svém Nitru, který se neustále bezpodmínečně stará a sdílí. Dávejte a dělte se způsobem, který je v souladu s Návratem do Jednoty. Nesnažte se slevovat a ušetřit na věcech a možnostech, které potřebujeme k znovunastolení svých vesmírných kvalit. Staňte se opravdovým „revolucionářem“ Jednoho srdce! Nezpochybňujte ani neuváženě nekritizujte, jak se „ty peníze používají“, pokud je jasné, že už slouží tomu, čeho nedokážete dosáhnout sami o sobě. Pokud to nestačí, začněte se aktivně a důsledně sami podílet na akcích, z nichž se to starání a dělení se šíří dál mezi lidi. Zamyslete se raději nad vlastní neochotou a váhavostí zpochybnit a odmítnout daně vnucované systémem, díky němuž se stáváme spoluviníky za vydržování mašinérie zbrojení a mnoha dalších korupčních záležitostí, které lidstvo uvrhly do bídy těla, mysli a ducha. Jak jinak můžeme očistit krví potřísněné peníze, než když je použijeme ke službě při Očišťování těla, mysli a duše? Peníze nejsou problém. Problém je nedostatek smyslu pro skutečnou Hodnotu, zejména svou vlastní. Náš Duch je nesmírně cenný, a přesto se prodáváme za falešné peníze. Hodnota lidstva proto klesla, což jasně ukazuje skutečnost, že žádný z tímto způsobených problémů nelze vyřešit ani za všechny peníze světa, dokonce ani „obyčejné nachlazení“.“

„Nemám blízko k lidem, mám blízko k sobě. Trávím hodně času ve svém nitru.“

„Pocity jsou jako stromy lemující cestu k nitru sebe sama.“

„Jedním z největších překvapení je, že lidé přicházejí k plnému vědomí právě skrze boj s vlastním stínem, tím, že čelí rozporům odehrávajícím se v jejich nitru a spřátelí se s vlastními chybami a selháními. Lidé, kteří nikdy neprošli žádnými vnitřními boji, jsou bez výjimky povrchní a nezajímaví. Spíš je snášíme, než bychom s nimi komunikovali, neboť není mnoho toho, co by nám mohli sdělit.“

„Velké množství městských jedlíků masa, jež známe (přinejmenším v Evropě), zvířata v nitru miluje. I kdyby měli hlad, byli by těmi posledními, kdo by při pohledu na ovci, krávu nebo tele pasoucí se na louce pocítil vražedný sklon, jenž by se za stejných okolností zmocnil hladového tygra. Naopak jsou schopni dojít až k dobytčeti, aby je pohladili po hlavě, nebo natrhat trávu či květiny a nabídnout mu je – čistě pro potěšení z toho, že se krmí z jejich rukou. Rádi sledují, jak zvíře s vlající oháňkou skotačí po sluncem zalitých polích, nebo se zálibně dívají, jak klidně a pohodlně postávajíc přežvykuje ve stínu stromu. Kdyby náhle přišel nějaký člověk a začal by dobytče týrat, tito lidé by jistě přispěchali na jeho obranu, a to nejspíš rázně. Přesto přijdou domů a snědí plátek skopového, hovězího nebo telecího, aniž by pocítili sebenepatrnější záchvěv viny.“

„Jdi do svého nitra, zaklepej tam a zeptej se svého srdce, co ví.“

„Tak jak lesklá plocha zrcadla odráží vše, co před ní stojí, a jak tiché údolí samo nese dál sebemenší zvuk, má karatista oprostit své nitro od sobectví a zloby, aby mohl ve všem co by ho mohlo potkat, přiměřeně jednat. To je myšleno pojmem „Kara“ neboli „Prázdný“ v Karate-dó.“

„Cena člověka, jeho dobré vlastnosti i činy, nebývají vždy zjevny v oděvu. Zmužilost a úctyhodnost jsou smysly v nitru člověka a nejeden úctyhodný rytíř zůstává neznám lidem, a proto důstojnost a neohroženost nezáleží na šatu.“

„Chceme-li zažít štěstí, nezískáme je vnějšími vlivy. Štěstí vychází vždy z nitra. Štěstí zažíváme, když ho vysíláme.“

„Vlastní nitro a vášně přátel - to je to, co nás v životě okouzluje.“

„Z útrob Asketické jeskyně v nitru Nezajímavé hory, která se tyčí v části pekla nazývané Tady-není-nic-k-vidění-jeďte-jinam, se ozývaly kutilské zvuky. Kutilství, jak možná víte, je převážně doménou mužů. Ženy - až na světlé výjimky - kutilství neprovozují, což je i důvod, proč právě muži vynalezli kůlnu a garáž, dvě místa, kam se zpravidla uchylují za účelem provádění činností nemajících žádný konkrétní účel, vyjma toho nějak zaměstnat chlapské ruce - a pokud možno něčím, co nezahrnuje jídlo, pití ani mačkání tlačítek dálkového ovladače televizoru. Velmi zřídka přinese kutilství nějaký užitečný objev; většinou je jeho náplní opravování součástek, které dosud bezvadně fungovaly, a výsledkem situace, kdy inkriminované součástky dělají něco jiného, než by měly, popřípadě nedělají vůbec nic, takže je třeba dalšího kutilství za účelem jejich opravy; jenže ani poté nefungují tak dobře jako na začátku, takže se s nimi dál kutí, což pokračuje prakticky do chvíle, než dotyčný kutil zemře, přičemž jeho smrt mívá zhusta na svědomí rozezlená manželka, která ho umlátí nefungujícím papiňákem či kusem lednice.“

„Ne, to není dobrý příběh - jeho autor byl příliš zaměstnán posloucháním jiných hlasů tak, jak měl poslouchat hlas přicházející z vlastního nitra.“

„Možná právě to měly příběhy na mysli, když někoho nazývaly nemocným srdcem. Srdce, žaludek a celé nitro bylo prázdné, duté a bolavé.“

„Vzít si život třeba není vysvobození. Člověk se chce zbavit sám sebe a svých myšlenek, ale co když nás pak čeká jen místo s našema myšlenkama bez možnosti rozptýlení. Jen ty a tvoje utrápené nitro. Třeba se je opravdu lepší snažit, a vymyslet lepší život tady na světe.“

„Nesuď knihu podle obalu. Stejně tak jako neodmítneš nahlédnout do nitra člověka, jenž nemá zazření dle tvých představ.“

„Když potkáš někoho lepšího, než jsi ty sám, zaměř své myšlenky na to, aby ses mu vyrovnal. Když potkáš někoho, kdo není tak dobrý jako ty, podívej se do svého nitra a prozkoumej své vlastní já.“

„Náš život není v minulosti ani v budoucnosti ani v přítomnosti: náš život je v našem nitru.“

„…mít opravdu rád
je skutečná náklonnost vůči lidem,
kterým můžete dát nahlédnout do svého nitra…“

„Čím více člověk odhaluje svoje nitro tím více to bolí ale pokud to člověk přečká uvidí v sám sobě dar největší. A tím je sám sebe jaký doopravdy je i v dobrém tak i ve zlém.“

„Pravda mluví v nitru, aniž přitom slyšeti slovo.“

„Zrak čistého srdce proniká nebe i peklo. Jakým je kdo ve svém nitru, tak posuzuje též věci zevnější.“

„Umělecká skutečnost je v nitru umělcově.“

„Žijeme životem jen polovičatým, hledíme-li pouze na povrchĺ věcí, cítíme-li pouze jejich hmotu a nepronikáme-li k jejich nitru, k jejich bytosti a duši.“

„Není-li duchovní život krásný, pak není nitro krásné. A není-li nitro krásné, co je krásné na tobě a co by ti byla platna krása celého světa? Kde není krásy, tam není radosti, tam je smutek, neštěstí.“

„Vztah k Bohu je pro věřícího křesťana důvěrně osobní záležitostí, o níž se většinou ostýchá vyjadřovat veřejně; ne snad proto, že by se obával perzekuce či posměchu jako v dobách bojovně ateistické totalitní společnosti, ale z toho důvodu, že si je dobře vědom, jak nesnadné je popsat stav vlastního nitra běžným lidským jazykem a jak nesdělitelné jsou osobní prožitky, střádající se během vlastního života – života nezaměnitelného a jedinečného v celých dějinách vesmíru…“

„Samozřejmě se snažíme popírat nejistotu, v níž žijeme, ale ve svém nitru cítíme, že nemůžeme zaručit ani to, že se ráno vzbudíme… Rakovina, infarkty, mrtvice a neléčitelné neurologické nemoci mohou kdykoli postihnout kohokoliv z nás. Jestliže život je tak nevyhnutelně riskantní, proč bychom se báli riskovat, jde-li o naši kariéru nebo o náš osobní život?“

„Zakouším pravdu, že láska je nějak poslední a nejvyšší, k čemu se člověk může vzepnout… Chápu, že člověk, i když mu už na tomto světě nezbývá vůbec nic, může být blažený (byť i jen na okamžik), je-li ve svém nejhlubším nitru oddán obrazu milovaného člověka.“

„Vztah k městu, k jeho historii a kultuře může vyklíčit v každém z jeho obyvatel, v nitru každého z nás. Věřme proto, že se Mělník nepromění v město bez paměti, že už nové mladé generace zapustí své kořeny tak hluboko, aby se dokázaly naléhavě ptát po jeho kulturním dědictví. Snad se dočkáme času, kdy noví Mělničané uctí památku Viktora Dyka se stejnou hrdostí, s jakou obyvatelé jiných měst uctívají své slavné rodáky….“

„Novináři a diváci vytvářejí obrazy herců na základě filmů, avšak pouze my víme, kdo jsme v nitru …“

„Místo je ničím, a zrovna tak i prostor, pokud v jeho nitru nestojí číslo.“

„Máme se od ostatních lišit nitrem, ne zevnějškem.“

„Vnější vzhled je zrcadlem nitra. Nitro, ale určuji svými myšlenkami.“

„Spravedlivý cítí i se svým dobytkem, kdežto nitro svévolníků je nelítostné.“

„Načež hlas v mém nitru pronesl: Je to umění. Překvapilo mě to. Nikdy mě nenapadlo, že to, co píši, má něco společného s uměním. Pak mě ale napadlo: Mé nevědomí možná utváří osobnost, která není já, která však naléhavě usiluje o vyjádření. Zcela bezpečně jsem věděl, že ten hlas vyšel z ženy. Poznal jsem hlas jedné pacientky, nadané psychopatky se silným přenosem na mne. V mé mysli se stala živou postavou.“

„Do této doby jste svůj osud řídili nevědomky. Ale můžete na tom pracovat i vědomě. Vynaložíte-li to úsili vstoupit do svého nitra, uvědomíte-li si, že všechno je na vás a změníte svůj vnitřní směr, můžete úplně přepsat a změnit svůj osud.“