Citáty na téma hranice

„I génius má své hranice, kdežto hloupost je nekonečná.“

„Lidské poznání má přece jen své hranice, a bude je mít vždy.“

„Hranice mezi dobrem a zlem, nadějí a zoufalstvím nerozdělují svět mezi "námi" a "nimi". Ta hranice probíhá prostředkem každého z nás.“

„Člověk který miluje, je ochoten tak dlouho ustupovat, až se octne na hranici zranitelnosti své hrdosti.“

„A já také vím, že kdybych překročila tu hranici, přestala bych být sama sebou, stala bych se někým jiným, a vůbec nevím kým a děsím se toho, té strašné změny, a proto hledám lásku, zoufale hledám lásku, do níž bych mohla vejít taková, jaká dosud ještě jsem, se svými starými ideály, protože já nechci, aby se můj život rozlomil v půli, chci, aby zůstal celý od začátku do konce.“

„Zlo je zlo, Stregobore,… Menší, větší, střední, všechno jedno, proporce jsou relativní, hranice nejasné. Nejsem zbožný poustevník, nečinil jsem v životě jen dobro. Mám-li však volit mezi dvěma zly, nevolím raději vůbec…“

„Život se vymyká trvalému ohraničení. Jedinou jeho hranicí je smrt.“

„Hranice států tvoří lidé a lidé je taky mění. Svědčí to pouze o síle dobyvatelů a slabosti poražených, a jedině v této síle je právo.“

„Člověk ostře, ale bez jakékoliv lítosti vnímá, že srozumění a soulad s jinými má své hranice.“

„Podívej, jak se jediná svíčka dokáže vzepřít temnotě a vymezit její hranice.“

„Pravdy neznají hranice politického zeměpisu.“

„Jediným způsobem, jak zjistit meze možného, je odvážit se alespoň malý kousek za hranice nemožného.“

„Nejlepšími spojenci jsou státy, které nemají ani píď společných hranic.“

„Úcta má své hranice, kdežto láska nemá žádné.“

„Hranice lásky nedokáže nikdo zakreslit.“

„Příliš jsem miloval radost. A když Bůh rozdílel smutek, úmyslně jsem přišel pozdě. Bál jsem se ho. Teď je můj smutek bez břehů a bez hranic.“

„Mysl nemá hranic, kromě těch, které si sami vytvoříme.“

„Tvrdohlavost a umíněnost jsou přímo úměrné omezenosti našeho rozumu: jen neochotně přijímáme to, co přesahuje hranice našeho obzoru.“

„Dokonce jsme toho názoru, že například u cikánské populace by tato věková hranice měla být snížena už od desíti let. Mezi občany dneska už názory na cikánskou populaci dospěly už do takového stádia, že jsem slyšel cituji: Cikáni by měli být trestně odpovědni již od narození, protože prakticky to už je jejich největší zločin.“

„Obhajuj hranice svých možností a opravdu se jimi stanou.“

„Právě na hranici bolesti a utrpení se muži od chlapců oddělují.“

„Většina lidstva dnes postrádá synchronii Jednoty mezi Stvořením uvnitř a vně. Tato disharmonie je zárodkem nemocí, mentální lability a narušených modelů chování. Pokud lidstvo strádá díky vnitřním bojům mezi hvězdami uvnitř svých těl, což jsou „hvězdné války“, nemůže ve světě existovat mír, spravedlnost, svoboda ani radost! Nemoc je válka uvnitř. Závislost způsobuje vnitřní otroctví. Smutek znamená stagnaci ducha. Místo čistého a harmonického toku krve dochází k blokádám, které se projevují formou bolesti, otoků (včetně obezity), cyst, tumorů, kamenů, podezíravosti, nejistoty, strachu, žárlivosti, nenávisti, zloby atd. Místo toho, aby se světové problémy řešily nastolením skutečného zdraví - odstraněním vnitřního haraburdí, vytvářejí se metody, jak dokázat „žít“ se znečištěním. Upřednostňuje se „syndrom problému“, což je pro nás pohodlné. Proto věda a technika současného systému používá energii z umělých zdrojů, takže naše těla, mysl ani emoce nemohou být vyživovány čistou potravou, potřebnou k tomu, aby se systém udržoval stabilní a zdravý. Vykořisťovat a ovládat slabé tělo, mysl a emoce je totiž pro centralizovaný systém mnohem snazší. Tato kontrola vznikla v rámci monopolizace: půdy - prostřednictvím komercionalizovaného zemědělství („sklízení úrody peněz“); těla - prostřednictvím podřadné, nekvalitní stravy; mysli - prostřednictvím vzdělání, vědy, médií, politiky a zájmů založených na penězích; ducha - manipulací atmosférických podmínek, pomocí mikrovln, strachu, vnucováním politicky navržených zákonů a „náboženství“. Díky špatné kvalitě krve mysl přestala být schopná rozlišovat, co je správné a co ne. Dobro není dobré, pokud tělo musí záviset na „správném“ organizování nesprávného způsobu stravování a léčení. Podřízením se falešné víře lze ducha vtáhnout do syndikáty řízeného světa. Pod kontrolou kurupční, centralizované vlády může být „dobro“ dobré jedině, pokud lze člověka obvinit ze špatnosti. Syndikáty vnucené zákony se proto starají o to, aby zlo převládalo, a „dobrota“ státu mohla pokračovat. Odtud pochází myšlenka pěstovat nemoci podáváním léků, které umožňují „žít“ s nemocí. Proto jsou vězení semeniště zločinu - pomáhají justičnímu systému udržet se u moci. Jestliže naše „svoboda“ a „práva“ vycházejí z politicky motivovaných zákonů, umožňuje to udržovat masy v mezích omezení, která na sebe lidé dobrovolně sami uvalili. S takovou můžeme neustále bránit hranice vyvoláváním „mírových“ válek!“

„Každé náboženství měří pevnost víry ochotou dříví na hranici.“

„Aristoteles porovnával mysl člověka s prázdnou tabulkou, na které nebylo napsáno nic, ale na kterou by bylo možné vyrýt všechno. … Je tam však tento rozdíl, že na tabulku je psaní omezeno prostorem, zatímco v případě mysli můžete pokračovat v psaní a rytí bez nalezení hranice, protože, jak již bylo prokázáno, mysl nemá limity.“
Aristoteles hominis animum comparavit tabulae rasae, cui nihil inscriptum sit, inscribi tamen omnia possint. … Hoc interest, quod in tabula lineas ducere non licet, nisi quousque margo permittat: in mente usque et usque scribendo, et sculpendo, terminum nusquam invenies quia (ut ante monitum) interminabilis est.

„Moře je veliké a oceán času nemá hranic; plivej do moře, člověče, a ono se nevzedme, spílej svému osudu, a nepohneš jím.“

„"Život není sám o sobě těžký, jen my si určujeme hranici obtížnosti a sami si před sebou klademe bariéry." Markéta Reichertová“

„Když vám život nabízí sen naprosto za hranicemi vašich největších očekávání, není rozumné truchlit, když nadejde jeho konec.“

„Mezi dětstvím, jinošstvím, dospíváním a mužným věkem (dospělostí) mají ležet ostré hranice zkoušek, smrti, činů, obřadů, příběhů, písní a soudů.“

„Na hranicích logiky sice končí věda, ne však příroda, která vzkvétá i tam, kam ještě žádná teorie nepronikla.“

„Láska nezná hranic, ovšem my bychom měli znát, co je naší hranicí…“

„Každý člověk vnímá hranice svého vlastního zorného pole jako hranice světa.“

„Pravé je jedno, pravděpodobné mnohé, falešné nemá hranic.“

„Zmocnila se mě potřeba, jako jsem nedovedl pochopit: znovu a znovu jsem se snažil představit si hranici prostoru nebo jeho neohraničenost, čas s počátkem a čas bez počátku a konce, a obojí bylo stejně nemožné, stejně beznadějné… Pod neodolatelným tlakem jsem přecházel od jednoho k druhému chvílemi tak nesmírně blízký nebezpečí zešílení, že jsem vážně pomýšlel na to, vyhnout se mu sebevraždou.“

„Jakmile se jednou překročí míra, pak už není žádné hranice.“

„Nikdy se nenechme svázat a uvěznit v přísně uzavřeném kruhu takzvaně dobrého a posvěceného, protože nic není samo o sobě tak dobré, jak o sobě hlásá, vždy se nechá objevit ještě něco dokonalejšího a hlubšího a moudřejšího, protože žádná lidská bytost není dokonalá a skrze svojí omezenou mysl nemůže obsáhnout a poznat pravou povahu věcí a světa. Stále je co objevovat a zdokonalovat. Hranice těchto možností jsou nekonečné a nevyčerpatelné. Pro to je šílené ustrnout jen v pravdách Biblí, Koránů, Bhagavadgít, atd. Jsou to knihy velmi dobré, modré a poučné, můžeme v nich nalézt mnohé inspirace, rady a morální poučení, ale to hlavní musíme nalézt především každý sám v sobě ve svém nejhlubším nitru za světem myšlenek času a prostoru, kde Pravda nám je navždy nejblíž.“

„Vidím hranice svého rozumu, ale nevidím hranice lidského rozumu.“

„Můj život nekonečně překračuje hranice uvědomění, jehož kdy mohu o svém životě nabýt.“

„Tam, kde se prolínají všechny hranice a potkávají všechny protiklady, tam je bod, za kterého tryská život.“

„…Jde o to, aby se lidské chápání a cítění spíše posunulo k hranicím anarchistických myšlenek spojených s co největším odstraněním té techniky, která jakýmkoli způsobem může závažněji poškozovat životní prostředí. Jde o dlouhodobý proces, který je ale nutné v nejbližších chvílích zahájit. Je jedno, jestli si jeho nositelé budou říkat anarchisté, komunisté, primitivisté nebo třeba puntíčkovaní chrobáci…“

„Já však původ vidím v uctívání učení- uctívám les, který mi dá dřevo pro stavbu domu, zahřeje v zimě, skrývá potravu. Uctívám zvěř protože mi dává maso, kožich aj, uctívám šelmy pro schopnosti lovu. Uctívám moře pro moře ryb atd atd atd.
Čas plyne a lidé usazení v místě, mají čas přemýšlet nad mementem jednoduchých otázek jako jsou, proč, kvůli čemu, jak atd. Svět dostává pozemské hranice a člověk hledí vzhůru, noc co noc pozoruje hvězdy, planety, každé ráno uctívá slunce, které nese život a večer nechá zemi spát. Už jen krok zbývá k vyznávání bohů.
Pohádky a příběhy které si lidé generačně předávali a mísili k nim nové, brzy opomněli na původce a hle vznikla božstva. Bůh tedy znamená vědět a propagace i znásilňování druhých svými božstvi je dle mého názoru nejvíc stupidním počinem v historii lidstva. Je to jako by se sešli jednotliví kuchaři ze všech koutů světa a hlásali, že právě jejich kuchařka (kniha) je ta jediná správná a pokud nepřijmeš tato slova, mám ve jménu spisovatele mojí knihy právo tě donutit přijmout mou knihu za vlastní i za cenu, že tvou knihu spalím a zabiju každého kdo tvou knihu četl, vlastní či zná její obsah. Některá náboženství jsou jsou k druhým tolerantní, ale pokud přečtěte vše, co se o daném náboženství píše, zjistíte že pravá příčina je v aroganci a v opovrhování náboženstvích jiných.
Co mi z toho tedy vyplývá? Náboženství je stupidní přežitek a špatného chápání významu slova Bůh, tedy vědět. Přijde mi, že na téhle planetě neví už nikdo nic a je úplně jedno, že se píše rok 2016 neboť inelekt lidstva zamrzl již dávno a není cesty ven.
Pro mě tedy Bůh je výsměchem pravému významu slova a dokud to lidstvo nepochopí nikdy se neposune vpřed a možná lépe ať vyhyne…“

„Hranice mezi slovy nejsou totožné s hranicemi jevů ve světě.“

„Často mě rmoutí myšlenka, že pro genialitu existuje hranice, kdežto pro hloupost nikoliv.“

„Umění je věčný pokus překročit všechny hranice, a tato odvaha je zdrojem krásna.“

„Ničím nejsme před třicátým pátým rokem života, před čtyřicátým pátým, před padesátým pátým. Pořád musíme přesouvat hranici.“

„Hranice je imaginární čára, oddělující imaginární práva jednoho národa od imaginárních práv jiného.“

„Hranice nie sú korzo, aby sa tu volakdo prechádzal!“

„Hranice mého jazyka jsou hranice mého světa“

„Mnozí si myslíme, že zdvořilost je vše, co potřebujeme na cestu životem. „Není.“ Buďme sami k sobě upřímní. Říkejme to, co si myslíme… a myseme to, co říkáme vážně. Buďme sami sebou - vězme, že ve slově „ne“ je velká síla. Tohle nás v životě může posunout opravdu daleko. Říkejme „ne“ sebevědomě; stanovme si energetické hranice. Jakmile dokážeme lidem sebejistě říci „ne“, přestaneme pohlcovat nevyžádanou energii druhých.“

„Empatie a schopnost používat vaši představivost by neměla mít žádné hranice.“

„Láska matky ke svým dětem má své hranice. Od začátku až dokonce.“

„Davový člověk se cítí dokonalým. Má-li se cítit dokonalým člověk vybraný, musí být ješitný; víra v osobní dokonalost s ním není podstatně sloučena, není v něm původní, ale pochází z jeho ješitnosti a i pro něho samotného má umělý, obrazný a problematický ráz. Proto ješita potřebujete ostatní lidi: hledá u nich potvrzení představy, kterou by rád o sobě měl. A tak ani v tomto nenormálním případě, je-li ,,zaslepen" ješitností, se člověk vybraný není schopen cítit opravdu úplným. Zato se nestane, aby o vlastní dokonalosti pochyboval nový Adam, průměrný člověk našich dnů. Jeho důvěra v sebe sama je stejná jako Adamova: rajská. Vrozená hermetičnost jeho duše mu znemožňuje to, co je předběžnou podmínkou k odhalení vlastní nedostatečnosti: srovnání s druhými. Porovnat se by znamenalo na okamžik vyjít ze sebe a přenést se do někoho jiného. Jenomže průměrná duše není tohoto cestování – nejvyššího sportu – schopna. Zde se setkáváme s rozdílem, který je od věčnosti mezi hlupákem a člověkem důvtipným. Důvtipný člověk často překvapí sám sebe na hranici hlouposti. Nelituje však námahy, aby hrozící hlouposti unikl. V tomto úsilí spočívá inteligence. Hlupák se naopak sám nepodezírá – má se za duvtipného – odtud i záviděníhodná klidnost, s níž se uvelebuje a hoví si ve vlastní lenosti. Jako hmyz, který nelze dostat z děr, kde žije, není možné hlupáka vylákat ze své hlouposti, ani na chvilku nemůže být vyveden ze své slepoty, aby se přinutil srovnat svůj obvyklý mdlý pohled s jemnějšími způsoby vidění. Omezenec je doživotní a neprodyšný. Proto Anatol France říkal, že hlupák je mnohem větším neštěstím než člověk zlý. Zlý člověk totiž občas odpočívá; hlupáci nikdy.“

„Co umíme, naučili jsme se od někoho, a udati hranici mezi napodobováním a původním tvořením zůstane věčně nemožno. Nejznamenitější umělci často užili patrně cizích myšlenek, aniž jim to na újmu vzato býti může.“

„Evropa musí dříve či později zavřít hranice, nebo ji třetí svět pohltí……Říkám to na rovinu, je potřeba některé z těchto lodí potápět.“

„Každý primitiv nenávidí vše, co přesahuje hranice jeho chápání.“

„Je zvláštní, jak nedostatečně jsou kladeny otázky po právu zabíjet zvířata a hranicích tohoto práva, filozofie mlčí, náboženská vyznání rovněž, i politické strany naší civilizace mlčí. Zvířata jsou záležitostí nanejvíš okrajovou.“

„Díky dálnicím je možné projet zemi od hranice k hranici… aniž bychom cokoliv viděli.“

„Malování je můj život…moje síla, moje láska, můj pohled na svět a věci v něm. Malování mi dává naději, že i v tomto nelítostném světě existuje něco krásného, něco co rozzáří nebo rozpláče oči, které na obraz pohlédnou,že tím co tvořím dávám i inspiraci druhým nádějným malířkám a malířům z celého světa.
Malování je můj život…také proto, že můžeme stále překračovat hranice nepoznaného, protože umění nezná hranic jak světových, tak především těch našich vnitřních, které musíme zbourat abychom mohli postoupit zase o něco dál.“

„Mezi svaly, které sport posunul až na samou hranici lidských možností, patří i jazyk rozhlasových sportovních reportérů.“

„Genialita má své hranice. Hloupost je bez hranic.“

„Před soudem dějin se inkvizice hájí tím, že když zapaluje hranice pod kacíří, šíří se světlo v temných dobách.“

„V manželství stejně jako v lásce je obsaženo sobectví, které přesahuje své vlastní hranice a rodí oddanost.“

„Člověk, když dosáhne nějakého cíle, žádá si opět jiný cíl, aniž se zastaví na nějaké hranici a aniž kdy dospěje k nějakému konci.“

„Když první kosmonauté viděli Zemi z oběžné dráhy, neviděli hranice států, jen lesy, hory, oceány, pouště. To hodně přispělo k tomu, že jsme si uvědomili, že je jen jedna Země a také jedno lidstvo, byť rozčleněné do nejrůznějších kultur a národů. Rozdíly mezi národy a kulturami se z výšky 400 kilometrů stanou nepatrnými a malichernými.“

„Voda je mnohem rozumnější než lidé, ta kašle na hranice.“

„Věnovat se sportům je pro normální lidi dobrá věc; věnovat se sportu na profesionální úrovni není dobré pro vaše zdraví. Posouvá to vaše tělo k hranicím, na jejichž zvládání nejsou lidské bytosti za normálních okolností vybaveny.“

„Vrah se tiše přesouval ze střechy na střechu, dokud mu ruch strážnice nezůstal dost daleko za zády. Dalo by se říci, že se pohybuje jako kočka, až na to, že se nezastavoval, aby pomočil různé věci a tak si označkoval hranice svého teritoria.“

„Některé skutky příliš přísné a opět některá shovívavá rozhodnutí jsou mimo hranici rozumu a mimo obecnou chápavost.“

„Stát který není schopen hájit své hranice, neexistuje.“

„Až situace dospěje do stádia, kdy klon (vytvořený k obrazu nižšího boha) dokáže běžně vytvářet klony, pak bude v rámci hologramu ohraničeného ionosférou, jejíž hranice frekvenčně odpovídá frekvencím mozku, možné „člověka“ automaticky řídit jako robota. Takže prostřednictvím internetové kontroly bude možné z nejnižší, základní úrovně plně ovládat a programovat mysl a dělat z lidí „šťastné roboty“. Když děti téměř nepřetržitě sedí u počítače, nemají příliš prostoru pro předtavivost, která by umožnila opravdu uvidět, že jsou tím trénováni k totálnímu zotročení, které je na dosah ruky. Dnes se stal „inkvizičním dobyvatelem“ každý, takže počet „obětí vytvářejících oběti“ může narůstat geometrickou řadou na mnoha úrovních a v mnoha směrech. Je to právě tento typ energie, co udržuje systém anti-tvoření. Je to past uvnitř pasti. Je to past, v níž uvízla mysl, a jak bude rozklad mysli pokračovat, uvízne v ní i duše, jejíž napadení se bude projevovat neschopností správně rozlišovat a provést svobodnou volbu BÝT. Každodenní rozprašování smrtících chemiálií (obsahujících sušenou lidskou krev) kolem Země souvisí s narušením vnitřního spojení krve mezi tenkým střevem (kde se potrava mění v krev) a mozkem. Podle proroctví Hopiů existuje pravděpodobnost, že naše myšlenky bude možné načítat z obrazovky. Tato metoda se už zavádí do praxe, ale nemůže plně uspět, dokud tady zbude alespoň jediný skutečný člověk, který si Pamatuje Jediného a disponuje Pamětí z potravy obsahující absolutní paměť. A tou je celé obilné zrno.“

„Vždy jsem měl pocit, že život je jako RPG hra. Každý má svoji roli, někdo jde raději sám a někdo v partě s přáteli. Každý je jiný, hraje jinak a podle jiných pravidel, někteří mají moc zraňovat, jiní snášet rány za ostatní a další nás podporují až do konce. Po celou naši cestu sbíráme zkušenosti. Snažíme se posouvat dál, abychom viděli víc, dosáhli mnoho. Před námi je fantastický svět a mi jsme hrdinové tohoto příběhu stejně jako miliony dalších lidí.
Proto je život jako RPG. Je to hra bez limitů, bez hranic.“

„Mezi nadějí a beznadějí je velmi tenká hranice, hranice lidského života.“

„V těžkostech se utěšujeme představou blížícího se nebe. Nejdražší děti, v těžkostech, temnotách, slabostech a znechuceních pamatujme na to, že nebe… nebe se blíží! Každým dnem je o celý den blíž. Proto odvahu! Ona na nás čeká, aby nás přitiskla k srdci. V nebi nás čeká pravá odměna. Žádná, byť i sebemenší námaha, sebemenší utrpení podstoupené pro slávu Boží, nezůstane bez hojné odměny, a to po celou věčnost. Bůh nás odmění dokonce za naše svaté touhy – toužit víc, toužit bez hranic!“

„V budoucnu možná zmizí hranice, nikoli však ploty.“

„Hranice slyšitelnosti je jako pták jednou při zemi a podruhé u oblak.“

„Benešův dekret znárodňující firmu Baťa, a. s. byl podepsán 27. října 1947. Někteří průmyslníci, jejichž podniky byli tak malé, že se na ně znárodňovací dekret nevztahoval, se domnívali, že budou-li v koaliční vládě podporovat levicové strany, zůstanou nakonec ušetřeni. Brzy se však přesvědčili, že dojde i na ně. Hranice znárodnění byla snížena ze tří set na třicet zaměstnanců a nakonec přišla řada i na rodinné pekárny a holičství.“

„Kdo se podívá otevřenýma očima na to, co světem hýbe a vždycky hýbalo, ten brzo ztratí z očí ono vraždění a podvádění a uvidí svět plný lidí nadšených pro pravdu. Místo šklebících se katů kolem plápolavých hranic uvidí lidi s nadšením jdoucí na smrt upálením pro Krista, místo dravých šelem v arénách uvidí křesťany nade všecko věřící v království Boží, místo surových králů vedoucích války ve jménu Kristově uvidí muže, kteří ve jménu Kristově připravují věčný mír. A na těchto spravedlivých lidech stojí svět, oni jsou strůjci dějin, jimi svět pokračuje a všechna ukrutnost je jen malicherná zlost. A oči všechněch spravedlivých lidí jsou obráceny k jednomu vůdci, ke Kristu.“

„Láska ke stvořením potřebuje s velkou péčí rozšiřovat do rozměru, který je pro ni vhodný, proti povrchnosti, která se objevuje při prvotním poznávání, způsobem, jenž nemá žádné opodstatnění ani v Tóře ani v praktickém morálním životě, jako by zdánlivě láska měla vnitřní rozpory či byla přinejmenším lhostejná, a přitom vždy láska potřebuje naplňovat celého člověka. Nejvyšší místo v lásce ke stvořením musí zaujímat láska k člověku, a ta se musí rozprostírat nad celým lidstvem, přes všechny rozdíly názorů, náboženství a víry, přes všechny rasy a podnebí, je správné pochopit různé národy a lidská shromáždění a jak jen to je možné poznat jejich kulturu a jejich vlastnosti, aby člověk poznal, jak založit lásku k člověku na základech, které mají blízko k činům. Neboť jen duši plnou lásky ke stvořením a lásky k člověku může uchopit láska k národu geniální záplavou a velikostí myšlenek a činů. Úzkost obzorů, která způsobuje, že člověk vidí ve všem, co je za hranicí speciálního národa, či dokonce jen za hranicí Izraele, jen ohavnost a nečistotu, patří ke strašlivému tmářství, jež způsobuje celkovou zkázu stavby myšlenkového dobra, k jehož světlu se upíná každá jemná duše.“

„Sjednotit různé národy v jeden společný útvar, dát těmto různorodým elementům rovná práva a stejné podmínky a vytvořit tak mohutný stát je skvělý a atraktivní politický ideál. Je to však chybný ideál. Sjednotit různé rasy, existující na Zemi, v jeden kmen a zrušit všechny hranice je neuskutečnitelné. Taková je pravda, prokázaná chmurnými a krvavými událostmi minulých století.“

„Když vás soused ošidí o jediný dolar, nespokojíte se s tímto vědomím… podniknete účinné kroky k tomu, abyste své peníze dostali zpět a už nikdy nebyli podvedeni. Činy založené na principu – na smyslu pro pravdu a konání pravdy, mění stav věcí i naše vztahy, a jsou proto nezbytně revoluční, odporují tomu, co bylo… tvoří hranici mezi ďábelským a božským.“

„Lze uvést mnoho známek civilizace, ale jednou z nich rozhodně je víno. Hranice vinařských oblastí jsou hranicemi civilizace.“

„Posunujte hranice, od toho tady jsou.“

„Jediný způsob, jak se můžeme dostat za hranice možného, je ponořit se do nemožného.“

„Naše doba je epochou chaosu a rozkladu. Vše se stalo problematickým. Jak se to v takových stavech děje vždy, tlačí se nevědomé obsahy na hranice vědomí s cílem kompenzovat jeho nouzi. Stojí proto zato pečlivě sledovat všechny hraniční jevy, jakkoli temné se mohou zdát, aby v nich byly nalezeny zárodky možných nových řádů.“

„Ještě jednou zopakujme, že životu nepřátelské vášně představují odpověď na existenciální potřeby člověka stejně jako vášně život podporující. Oba typy vášní jsou hluboce lidské. První z nich se vyvíjejí za podmínek, kdy neexistují předpoklady pro uskutečnění těch druhých. Destruktivní člověk může být označen za zlého, protože destruktivita je zlo, přesto zůstává člověkem. Neklesl na úroveň zvířete, není motivován zvířecími instinkty, nemůže změnit strukturu svého mozku. Mohli bychom ho považovat za postiženého existenciálním selháním, za člověka, kterému se nepodařilo rozvinout se podle svých možností a být produktivní. To, jak člověk v tomto ohledu dopadne, závisí v podstatě na tom, zda jsou mu dány společenské podmínky růstu nebo ne. Současně musím dodat, že když říkám, že společenské okolnosti jsou zodpovědné za vývoj člověka, nechci tvrdit, že člověk je bezmocným objektem zevních okolností. Faktory prostředí podporují nebo brzdí vývoj určitých vlastností člověka a určují hranice, v nichž člověk jedná. Přesto však lidský rozum a vůle zůstávají jak individuálně, tak ve společenském měřítku velice mocnými faktory. Dějiny nevytvářejí člověka; člověk se vytváří v procesu dějin sám. Jen dogmatické myšlení, pramenící z lenosti ducha i srdce, se snaží vytvářet zjednodušující černobílá schémata, která brání každému skutečnému porozumění.“

„Existují hrůzy za hranicemi života, o kterých ani netušíme, a jednou za čas jejich zlé svádění volá do našeho rozmezí.“

„Už dvě desetiletí útočí politici zásadně na druhotné symptomy rostoucí nevole. Bylo snadnější vinu nepřiznat a z jakési pomyslné morální výše odsuzovat údajnou domácí nenávist. Islamofobie se stala ochrannou známkou menšiny, tak jako antidiskriminace. Jenže ta nevinná menšina, co si s sebou přinesla svou kulturu, má často velice vinné kazatele jako Abdul Q. Baksh, zakladatel islámského střediska v Lutonu v bývalé synagoze, který uznává bičování žen, ztrátu ruky za krádež a vyhlašuje smrt židům a homosexuálům. Nic naplat, místní politici na levici každý zásah státu odmítají, nechtějí si poštvat komunitu, která už čítá 20 procent voličů. A tak jsou prokázané projevy nenávisti chráněné, kdežto kritici předem vinni. Jak dlouho bude propast mezi politiky a většinou narůstat? … Humanistický kult lidstva a otevřených hranic si pletou s univerzální etikou a občanskými právy. Levice vidí v imigrantech potenciální voliče, Evropská unie nenávidí národní stát, a mohou mít i jiné důvody. Kde ovšem selhává stát, nastupuje zločin a rozvrat.“

„Za tohoto našeho věku knihy české tak vzácné a řídké jsou, jako nic jiného. Byla doba za mého chlapectví, brzo po vítězství pražském [1620, Bílá hora], kdy všechny knihy psané českým jazykem pokládány právě proto za kacířské nevědomostí jistých lidí, a proto bez rozdílu, ať byly dobré či špatné, odsuzovány do ohně. Z koutu domů byvše vyvlečeny nebo z rukou vyrvány (byť se nic netýkaly náboženství), byly trhány a na zapálených hranicích páleny“

„Musel jsi riskovat svůj život, abys miloval. Musel jsi se dostat až na hranici smrti, abys byl spasen.“

„Odborníci říkají, že děti hranice dokonce samy vyžadují a jsou radši, když vědí, jaký práh už nemůžou překročit, než když mají od začátku bezbřehou svobodu a už v nízkém věku se s nimi jedná jako s dospělými.“

„Láska nezná hranic.“

„Láska nemá věk ani hranice, nezná smrt.“

„Nikdy nedovolte, aby vám někdo říkal, co můžete a co ne. Dokažte, že se cynici mýlí. Litujte je, protože nemají žádnou představivost. Nebe je limit. Vaše nebe. Vaše hranice. Teď. Pojďme tančit.“

„Jedna planeta Země, jedna příroda, jeden život jako planeta. Pak mnoho divů a spoustu přežití spoustu pochopení a spoustu myšlenek tolik slov knih a znalostí a přesto. Se svět tak vyvíjí až se ničí příroda nemá klid citliví jedinci šílí duše trpí. Kde ptám se kde jsou hranice moralní nastavená pravidla nebo na papíře napsaná. Kolik vezmeš z přírody tolik do ní musíš vrátit nazpět né přetvořit k obrazu svému lidskému ale spátky do klidu přírody tak jaká je divoká pestrá a plná života svobodná čistá bez zásahu člověka. Jasně pro člověka míň smířitelná a přijatelná a využitelná ale i v nás jako lidských bitostech pramení život posvátná energie bytí. Žijeme jako lidstvo tolik let s přírodou a přesto řešíme víc svoje ega a svoje plány cíle touhy chamtivost chtít víc něco víc být mocní lepší líp žít míň se starat míň se dřít víc si užívat. Proč se všechno vzdaluje lidskosti a přírodě přirozenosti života lásky k životu a vira v život. A slepě nasledujeme něco ideu něčeho lepšího co je iluze která nás dělá oběťmi informací. Které nás dělají chytřejší a propojenější informacema se světem ale né lidskými bytostmi kterým v žilách proudí krev. Vlastně každej to myslí a cítí jinak protože je jinak nastavenej chápat a má jiné životní nápady.“

„Každý si k tobě dovolí pouze to, co dovolíš ty sám.
-hranice“

„Nemají-li děti nastavené hranice, nebude pro ně časem jednoduché dodržovat pravidla, chápat zákony, přijímat většinový názor. Nebude časem pro nás rodiče jednoduché tomu přihlížet a na vlastní kůži to zažívat…“

„Mozek, na rozdíl od zavazadel, nepodléhá na hranicích proclení. Vzniká tak skvělá příležitost pro pašeráky.“

„Člověk je snad napůl duch a napůl hmota, tak jako je polyp napůl rostlina a napůl živočich. Na hranicích leží vždycky nejpodivnější tvorové.“

„Genialita má své hranice, hloupost je bez hranic.“

„Smutná je matematika osudů. Bruno skončil na hranici a papežové si létají letadlem.“