Citáty o slunci

„Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.“

„Už s chmurným mírem vchází chmurný den
a samo slunce těžkou hlavu skrývá.
Jen zprostit toho, kdo je nevinnen
a trestat provinilé ještě zbývá.
Však věčně bude srdce jímat znova
žal Juliin a bolest Romeova.“

„Víš, když je člověku moc smutno, má rád západy slunce…“

„Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.“

„Nejhorší srážka v životě, je srážka s blbcem. Blbce nikdy neusvědčíte z blbství. Z takové srážky, vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem.“

„Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá. Když zatáhne záclony a zavřete okenice, tak vám slunce do bytu neleze, jenomže je to vaše chyba, pane, že chcete žít potmě.“

„Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“

„Někteří přátelé jsou jako stín. Jsou tu jen, když nad vámi svítí slunce.“

„Až půjdeš jednoho dne do parku, slunce bude pálit, a ty se div neuvaříš, nenamáhej se hledáním lavičky. Ta jediná prázdná bude na místě, kde slunce svítí nejvíc.“

„Láska se podobá rannímu stínu, v každém okamžiku bývá menší; ale přátelství se podobá stínu večernímu, roste, dokud slunce života nezapadne.“

„Většina stínu v našem životě pochází z toho, že si sami stojíme na slunci.“

„Bankéř je člověk, který vám zapůjčí deštník, když svítí slunko, a chce jej zpátky, když začne pršet.“

„Láska? To je něco jako… znáte tu ranní mlhu, když se probudíte než vyjde slunce? Trvá jen chvilku a pak se vypaří. Láska je prostě mlha, která se vypaří s prvním zábleskem reality.“

„Když umírají koně - těžce dýší, když umírá tráva - zvolna usychá, když umírá slunce - hasne v tiši, když umírá člověk - zpívá do ticha.“

„Přátelství je slunce, co nikdy nezapadá.“

„Až ti bude v životě nejhůř, otoč se čelem ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.“

„Pochybuj, hvězda že plane,
pochybuj, slunce že žhne,
pochybuj o pravdě samé,
jen o mně, o mně ne!“

„… v každém člověku je slunce, jenom je nechat plát…“

„Falešný přítel je jako stín, provází nás, jen dokud svítí slunce.“

„Čas není žádná dálnice mezi kolébkou a hrobem, nýbrž místo k zaparkování na slunci.
Dnes žít!
Dnes se smát!
Dnes se radovat!“

„Jsou malíři, kteří dělají ze slunce žlutou skvrnu, ale jsou jiní, kteří díky svému umění a moudrosti dělají ze žluté barvy slunce.“

„Říkáte, že milujete déšť, ale schováváte se pod deštníkem. Říkáte, že milujete slunce, ale když svítí, hledáte úkryt. Říkáte, že milujete vítr, ale když přijde, zavíráte okna. Proto se bojím, když mi říkáte, že mě milujete.“

„Osobnost se vyvíjí v průběhu života z těžko znatelných nebo i neznatelných zárodečných vloh a teprve naše činy ukáží, kdo vlastně jsme. Jsme jako Slunce, které živí život na Zemi a plodí všelicos krásného, zvláštního i zlého: jsme jako matky, které nosí v lůně štěstí i hoře, o kterých nic nevědí. Zprvu nevíme, jaké činy nebo zločiny, jaký osud, jaké dobro a jaké zlo v sobě máme: a teprve podzim vyjeví, co zplodilo jaro, a teprve večer bude jasné, co ráno začalo.“

„Nejšťastnějšími z lidí jsou lékaři: na jejich úspěchy shlíží slunce, jejich nezdary skrývá zem.“

„Abys osvětloval světlem jiné, musíš nosit slunce v sobě“

„Někteří přátelé jsou jako stín! Jsou tu jen když nad vámi svítí slunce… ale moji fanoušci mě drží i v temných dnech. Dlužím jim všechno“

„Smutek se rozptýlí s východem slunce. Je jako mlha.“

„Je nad slunce jasnější, že bůh stvořil ženu, aby zkrotila muže.“

„Pochybuj, že hvězdy jsou oheň;
Pochybuji, že se slunce pohne;
Pochybnost je lhář;
Ale nikdy nepochybuji o lásce.“

„Láska dovede pohnout sluncem i hvězdami.“

„Nesmí zapadnout slunce nad jediným dnem, v němž byste nebyli bratrem nebo sestrou nějakému člověku.“

„Když uděláte něco vznešené a krásné a nikdo si to nevšimne, nezoufejte. Slunce vychází v plné kráse každé ráno, i když většina jeho publika ještě spí.“

„Život není jenom samí slunce a duha je to hodně zlý a drsný místo a i když jsi sebesilnější stráží tě na kolena a nechá tě klečet když to připustíš nikdo nerozdává tak tvrdý rány jako život ale nejde o to jak inkasuješ jde o to kolik ran uneseš a přesto se znovu zvedneš kolik ran dokážeš přijmout ale nezastaví tě jenom tak se vítězí“

„Když gazelu v Africe probudí slunce ví, že musí dnes běžet rychleji než lev, jinak se stane jeho kořistí. A lev zase ví, že musí běžet rychleji než gazela, jinak chcípne hlady. Poučení: Je jedno, zda jsi lev nebo gazela, vyjde-li slunce, musíš běžet.“

„Oč v mládí zavadíš, zavoní jarem a v slunci rozpučí jako květ lásky… Škoda, že k podzimu dostaneš darem danajskou vakcínu zmoudřelé vrásky.“

„Miluji Slunce, miluji nebe… V Hlavě mám blbiny a v srdci tebe!“

„Slunce nás potěší, déšť nás osvěží, vítr nás povzbudí, sníh nás rozradostní. Neexistuje totiž špatné počasí, jsou jen různé druhy dobrého počasí.“

„Štěstí je jako slunce: usměje se na nás, ale pak zapadne.“

„Jestliže mám rád západ slunce, znamená to, že mu rozumím.“

„Omyly moudrého člověka se podobají zatmění slunce. Když se mýlí, všichni to vidí a vidí i jeho nápravu.“

„Obracej se ke slunci, ne k stínu.“

„Miluju tě a nehodlám si odpírat prostý potěšení říkat pravdu. Miluju tě a vím, že láska je jen výkřik do prázdna a že nevyhnutelně přijde v zapomnění, že jsme všichni odsouzení k záhubě a nastane den, kdy se všechno naše snažení obrátí v prach, a vím, že slunce pohltí jedinou zemi, kterou budeme mít, a miluju tě.“

„Stejně jako měsíc nemá své vlastní světlo, ale odráží světlo slunce, minulost a budoucnost jsou matným odrazem světla a síly věčného okamžiku.“

„Slunce svítí, nebe je modré
Je to krásné a ty tak též.“

„Mějte vždy tvář obrácenou ke slunci - a stíny budou padat za vás.“

„Člověk si nemůže koupit východ slunce nebo já nevím, oko studánky. Ale samozřejmě není k zaplacení ani cit, vztah, láska, smysl pro humor a celková citlivost.“

„Kdysi bylo znakem šílenství věřit, že se Země otáčí kolem Slunce; dnes je šílenstvím věřit, že minulost je nezměnitelná.“

„Často si říkám, že chvíle, kdy jsem byl v životě nejšťastnější, jsou chvíle, kdy jsem pozoroval západy Slunce.“

„Každý východ slunce s sebou přináší nové možnosti pro ty, kteří neztrácejí víru v sebe sama a kráčejí s hlavou vzhůru. Nikdy nikdo nespatřil kohouta s hlavou sklopenou.“

„Když se objeví slunce, zmizí hvězdy.“

„Měsíc je důležitější než Slunce, protože svítí v noci.“

„Jen jednou denně slunce vyjde, jen jednou pravá láska přijde.“

„Usměj se, lásko, třeba slzami, když jméno vepsali jsme ke jménu, my dnes to zlaté slunce nad námi vzali jsme do našich prstenů.“

„Západ slunce je důkazem toho, že i konce mohou být krásné…“

„Umění a láska působí jako slunce - probouzí energii.“

„Kdysi jsem se domníval, že za rozbřesku jarních jiter ptáci vítají zpěvem příchod slunce a světa. Dneska vím, že těch několik jitřních minut křičí hrůzou ze světa.“

„Buď statečný jako slunce. Nnavzdory všemu trápení na světě, vychází každé ráno.“

„Když mi bylo čtrnáct, byl můj otec největší hlupák pod sluncem. Když mi bylo jednadvacet, nestačil jsem se divit, jaký pokrok starý pán udělal.“

„Západy slunce jsou důkazem toho, že i konce dokážou být krásné.“

„Mraky přicházejí do mého života plovoucí od jiných dnů nikoli, aby vylévaly déšť nebo přinášely bouře, ale aby dávaly barvu mému západu slunce.“

„Závist je, když neradi vidíme, že slunce svítí i jiným lidem.“

„Zjistili jsme, že ten kdo odešel, si s sebou neodnesl slunce, ani nám místo sebe nezanechal temnotu. Prostě jen odešel - a každé "sbohem" v sobě skrývá naději.“

„Tak dlouho se milovalo moře se sluncem, až se zrodila Korsika.“

„Východ slunce netrvá celé ráno,
průtrž mračen netrvá celý den.
Zdá se, že má láska vstala a odešla bez varování,
ale navždy to nebude tak zlé.
Všechno musí pominout,
všechno musí zmizet pryč.“

„Vše, co v životě skutečně potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. Vše, co je skutečně krásné, se vůbec neprodává. Můžeme se volně dívat na východ i západ slunce, na oblaka plovoucí po obloze, na lesy a pole, na nádherné moře, aniž platíme jediný haléř. Ptáci nám zpívají zadarmo, zadarmo si trháme u cesty květiny. Do hvězdami osvětlené síně Noci neplatíme vstupné.“

„Láska je přírodní živel. Jednou je sluncem, které ozařuje, jindy mračnem, které ovlažuje. Ale vždy je prospěšná.“

„Právě jsem pro tebe udělal něco dobrého. Chci, abys to předal dál, než dneska zapadne slunce.“

„Naši předkové uctívali Slunce, což není tak hloupé. Má smysl uctívat Slunce a hvězdy, protože jsme jejich děti.“

„Slunce vychází jen pro ty, kteří ráno vstávají.“

„Pokud chceš zářit jako slunce, musíš k tomu nejprve i tak hořet.“

„Duha jsou letokruhy slunce.“

„Bůh je ten, jenž vztyčil nebesa bez pilířů viditelných, potom se usadil na trůnu svém a podmanil si slunce a měsíc.“

„Pokud bude na Zemi místo, kde bude vzduch, slunce a tráva, bude muset člověk litovat, že tam není.“

„Dovol neúspěchu, aby ti dal to nejvyšší ponaučení: každý západ slunce je začátkem velmi, velmi jasného a mocného svítání.“

„Tři věci nemohou být dlouho skryty: slunce, měsíc a pravda.“

„V tenhle den jsem se zamilovala.
Zamilovala jsem se do jedné holky.
Ta holka je pro mě všechno.
Ale ona je zadaná s jinou.
Tu holka nadevšechno miluju.
Je pro mě všechno…
Jenom ona mi zvedne náladu.
A proč tohle všechno?
Protože ona je jiná než ostatní.
Ona je roztomilá, milá, krásná, šílená.
A proto jí miluju.
Na to holku si nedám dopustit.
Sice je s ní.
Ale je to moje malá princezna.
Tý holky se nikdy nevzdám.
I kdyby mě její holka zmlátila.
Já budu už navždy k týhle holce vázaná.
Líbání s ní v ten den.
Zamilovala jsem se ještě víc.
Nikdy už pro mě nebude jen kolemjdoucí.
Protože jínadevšechno miluju a nehodlám se jí vzdát.
Ta holka je moje láska.
Moje slunce v deštivém dni.
Mluvení s ní a nebo psaní s ní a ze špatného dne je den nejlepší.
Je to moje zlatíčko.
Můj miláček.
S ní si přeju ležet v posteli.
Nikdy si na ní nedám dopustit!
Nikdo mi jí nikdy nevezme.
Šáhneš na ní a zabiju tě!
Víš kdo je ta holka? TY ❣“

„Dívat se na západ slunce je krása, někdy však je potřeba vkročit do tmy a srovnat se s realitou.“

„Tak jako ještě nenastala noc, která by neskončila východem slunce, ještě se nikdy neobjevil problém, který by neměl nějaké řešení.“

„Život je jako moře.
Radost a trápení se v něm střídají jako příliv a odliv v moři. Kdykoliv mi bylo zle, vždy mi pomáhalo si uvědomit, že po každém odlivu musí přijít příliv a vysvitne slunce. A já se těšil a věřil. A povedlo se. Nakonec jsem se dostal i z největších bolestí, trápení a průšvihů.“

„Když je každý den stejný jako ten následující, je to proto, že lidé nedokáží rozpoznat dobré věci, které se v jejich životě dějí každý den, kdy vyjde slunce.“

„Lidé si neuvědomují, co dobrého jim život ukazuje, když po nebi putuje slunce.“

„Lidé jsou jako mozaiková okna v kostele. Třpytí se a září, když venku svítí slunce, jak ale přijde tma, jejich krásu prozradí jedině světlo uvnitř.“

„Netopýr schne od slunce, zlý člověk sám od sebe.“

„Je těžké přestat milovat nebo snad zapomenout na lásku, budu milovat navždy až do té doby, dokud slunce nevyjde na západě a já se v prach neobrátím…“

„Manželství bez dětí je jako den bez slunce.“

„Teprve, když slunce zakryl mrak, je cítit, jak hřeje.“

„Slunce vkládá do měsíce jas.“

„Duše je nesmrtelná, poněvadž se podobá nesmrtelným bytostem, a to je proto, ježto se věčně pohybuje, neboť všechny božské bytosti se také bez ustání věčně pohybují, měsíc, slunce, hvězdy i celá obloha.“

„Odnaučit se kouřit je snad nejsnadnější věc pod sluncem. Já sám jsem se o to pokusil aspoň 1000 krát.“

„V rozlehlém brambořišti osamělá slunečnice pod zataženým nebem. Stojí obrácená k východu, protože slunce celý den nevyšlo zpod mraků a nyní je za mraky kdesi na západě. Jenže slunečnice zřejmě ztratila orientaci, a tak stojí celá bez sebe už od rána a čeká na slunce…“

„Soumrak. Nebe zkrvaví, když se slunce sníží na úroveň našeho pohledu.“

„Vzdalujeme-li se od Země, mrzneme, i když se přibližujeme ke Slunci.“

„Představuji si Mozartova génia jako slunce, které svítí a hřeje, aniž by opouštělo svoji uzákoněnou dráhu, kdežto Beethovena nazývám kometou, která naznačuje odvážné cesty, aniž se podřizuje nějakým pravidlům a její objevení zavdává podnět k všelijakým pověrám. Mozart vysílá věčně svěží paprsky ranního slunce přímo k zemi, Beethoven soustřeďuje v ohnisku žhavé polední paprsky a přebírá stíny noci, aby osvěžily a zchlazovaly ty, jimž je žár nesnesitelný. – Václav Jan Tomášek“

„V černobílé fotografii hraje světlo a stín. Jaké budou zákonitosti v té barevné, to já zatím nevím. A taky nevím, jestli se k tomu někdy dostanu. Ty zákony však budou jiný. Ale v černobílý fotografii, v té nuanci, která se odehrává mezi největším stínem a největším světlem, to může být i bez slunce. Hlavně, aby se tam, jak v tom světle, tak v tom stínu, něco odehrávalo! S tím musíte počítat. To je vlastně takové to kouzlo černobílé fotografie. Vona třeba zdánlivě efektní nebude, ale pořád vás k ní bude něco přitahovat!“

„Když je západ slunce neoddělitelný od myšlenky na smrt, pak úsvit je jistě znamením znovuzrození.“

„Jen Bůh je dokonalost. A někdy snad i západ slunce nebo východ měsíce nebo první krokus na jaře.“

„Ono to není tak zlý, když svítí slunce, ale slunce svítí, jenom když se mu chce.“

„Potkal jsem slunce, to mne zahřálo,
potkal jsem řeku, ta mne zchladila,
potkal jsem ptáčka, ten mi zazpíval,
potkal jsem člověka, ten mne nasral.“

„Já však původ vidím v uctívání učení- uctívám les, který mi dá dřevo pro stavbu domu, zahřeje v zimě, skrývá potravu. Uctívám zvěř protože mi dává maso, kožich aj, uctívám šelmy pro schopnosti lovu. Uctívám moře pro moře ryb atd atd atd.
Čas plyne a lidé usazení v místě, mají čas přemýšlet nad mementem jednoduchých otázek jako jsou, proč, kvůli čemu, jak atd. Svět dostává pozemské hranice a člověk hledí vzhůru, noc co noc pozoruje hvězdy, planety, každé ráno uctívá slunce, které nese život a večer nechá zemi spát. Už jen krok zbývá k vyznávání bohů.
Pohádky a příběhy které si lidé generačně předávali a mísili k nim nové, brzy opomněli na původce a hle vznikla božstva. Bůh tedy znamená vědět a propagace i znásilňování druhých svými božstvi je dle mého názoru nejvíc stupidním počinem v historii lidstva. Je to jako by se sešli jednotliví kuchaři ze všech koutů světa a hlásali, že právě jejich kuchařka (kniha) je ta jediná správná a pokud nepřijmeš tato slova, mám ve jménu spisovatele mojí knihy právo tě donutit přijmout mou knihu za vlastní i za cenu, že tvou knihu spalím a zabiju každého kdo tvou knihu četl, vlastní či zná její obsah. Některá náboženství jsou jsou k druhým tolerantní, ale pokud přečtěte vše, co se o daném náboženství píše, zjistíte že pravá příčina je v aroganci a v opovrhování náboženstvích jiných.
Co mi z toho tedy vyplývá? Náboženství je stupidní přežitek a špatného chápání významu slova Bůh, tedy vědět. Přijde mi, že na téhle planetě neví už nikdo nic a je úplně jedno, že se píše rok 2016 neboť inelekt lidstva zamrzl již dávno a není cesty ven.
Pro mě tedy Bůh je výsměchem pravému významu slova a dokud to lidstvo nepochopí nikdy se neposune vpřed a možná lépe ať vyhyne…“