Citáty na téma člověk

strana 4

„Jako člověk miluji rozum, ale jako umělec nenávidím rozumné věci.“

„Ctnostný člověk nežije ctnostně proto, že z toho má užitek, ale proto, že je to zákonem a životadárnou mízou jeho bytí.“

„Osvětim začíná tam, kde člověk stojí na jatkách a říká: vždyť jsou to jen zvířata.“

„Moudrý člověk, neudělá tutéž chybu dvakrát.“

„Co nejlepšího může člověk mít? Vyrovnaný, spravedlivý a moudrý život žít.“

„Není-li člověk milován, prostě jen nemá štěstí. Nemiluje-li, je to neštěstí.“

„Starý člověk je podruhé dítětem.“

„Člověk je jako ovce, následuje vždy prvního mimojdoucího.“

„Svět je kapkou bláta visící v nekonečnu a člověk je zvíře, které udělalo kariéru.“

„Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém.“

„Nic se nevyrovná pocitu, když člověk ovlivní něčí život, třebaže to znamená, že dotyčného budou po zbytek života pronásledovat noční můry a celé své jmění utratí za sezení u psychologa.“

„Dokonalý člověk neznamená nic, pokud nešíří dobré skutky, pokud neutěšuje zarmoucené lidi i zvířata.“

„Bůh dává, aby člověk bral.“

„Starostlivost je jako cenný poklad, který člověk ukazuje jenom těm, které miluje.“

„Člověk se naučí milovat teprve, až už nemá k lásce sil.“

„Člověk totiž věří tomu, co chce považovat za pravdivé. Protože nemá dost trpělivosti k objevování, zavrhuje věci nesnadné, dále věci střízlivé, jež jdou do větší hloubky, neboť je pověrčivý. Zamítá rovněž světlo zkušenosti, protože je pyšný a nadutý, aby se nezdálo, že v mysli prodlévá u věcí nepotřebných a pomíjejících, dále odmítá věci paradoxní, poněvadž podléhá běžnému mínění.“

„Člověk není poražen, je-li sražen k zemi. Poražený bude jen když na té zemi zůstane.“

„V životě by měl člověk jednoho dne spatřit věci jakoby poprvé a vídat je tak stále. Les, řeku, prázdniny, kvetoucí třešně, déšť, hvězdnou oblohu, štěňata, všechno. Jakoby poprvé přistupoval k tomu všemu. I k vlastní ženě.“

„Člověk musí žít velmi dlouho, aby se stal člověkem.“

„Přestaň už vykládat o tom, jaký asi má být dobrý člověk: raději už jím buď!“

„,, Kůň je naše zrcadlo " hrozně moc používané slovní spojení, každý koňák ho slyšel.. Ale málo který koňák si ho vezme k srdci… nebo nedokáže ovládat sebe samotného, nemá své emoce pod kontrolou a své rozpoložení se odráží jako v zrcadle v jeho koni…. Proč kůň přebírá aktuální náladu od svého partnera? … Kůň potřebuje ve svém jezdci oporu, potřebuje vědět, že je jeho člověk hoden ho vést, že se na něj může spolehnout (to se dá snadno udělat pár správně provedenými cviky ze země).. Ale udržet si tu pozici toho vůdce a nespadnout na té tenké hraně do pozice vedeného nebývá vždy jednoduché. Když kůň cítí sebemenší nejistotu, začne si být sám nejistý, říká si,, ona je nervózní, asi se něco děje, asi bych měl být na pozoru, a převzít velení a ochránit se sám… Chci jet sám za sebe, s ní se necítím dobře, sobě věřím víc! " pak nemá naší pozornost, je ostražitý, často více lekavý, může strkat a předbíhat. Kůň potřebuje klidného, vyrovnaného člověka, v názorech pevného jako škálu, ale citlivého a dobrosrdečného. O toho se může opřít.. Každého falešníka jeho kůň prozradí světu tím, že je zkažený.. Že kope, kouše, je dopředný, hází kozly, je vylekaný a ze všeho má strach, nebo nás ignoruje. Jestli něco z toho váš kůň dělá, zamyslete se nad sebou samými, jestli by něco nechtělo změnit… Mluvím z vlastních zkušeností, když říkám, že největší překážkou v harmonii člověka s koněm je člověk sám :-)“

„Člověk je velmi smutné zvíře, které může milovat, i když před chvílí ještě po tom netoužilo.“

„Jsme obklopeni moudrostí, člověk není jejím pramenem, nýbrž pouhou nádrží a může vydat jen to, co nasbíral.“

„Krása má tolik významů, jako člověk má nálad. Je symbolem symbolů.“

„Kde člověk upadl, tam musí vstát, aby se opět dostal nahoru.“

„Žádné zvíře nikdy netrýzní, aby trýznilo, dělá to však člověk a takto vzniká ďábelská povaha, která je daleko horší než je povaha zvířecí.“

„Je důležitější, jak člověk osud přijímá, než to, jaký ten osud je.“

„Moudrý člověk bere věci, jak přicházejí.“

„Člověk nemá přátel, jen jeho úspěch je má.“

„Děti jsou naše radost. Vedle toho se člověk z vlastní zkušenosti přesvědčí, že genialita je dědičná.“

„Člověk může být vždy laskavý k lidem, do nichž mu nic není.“

„Člověk by se nikdy neměl stydět přiznat, že byl v neprávu, což je jen jinými slovy prohlášení, že dnes je moudřejší, než byl včera.“

„Člověk musí jet daleko, hrozně daleko, aby se dostal co nejblíž k domovu.“

„Člověk je veliký tím, že pociťuje odpovědnost. Odpovědnost tak trochu za osud lidí, v dosahu své činnosti.“

„Spisovatel je člověk, kterému nestačí knihy těch druhých.“

„Člověk má rozum, aby rozeznával, a vůli, aby volil, cokoli je kde dobrého nebo zlého.“

„Boj stvořila příroda, nenávist vynašel člověk.“

„Každý by měl mít někoho, s kým by si mohl upřímně promluvit, protože někdy se člověk cítí hrozně sám, ať je sebestatečnější.“

„Člověk je tedy jen přetvářka, lež a licoměrnost, o sobě i vůči ostatním. Nechce, aby mu drzí říkali pravdu; dává si pozor, aby ji druhým neříkal sám; a všechny tyto sklony, tak nesmiřitelné se spravedlností a rozumem, mají svůj přirozený kořen v jeho srdci.“

„Člověk, na nějž nadávají blbci, je hoden důvěry.“

„Ten budiž největší, kdo dokáže být nejosamělejší, nejskrytější, nejodlišnější, člověk mimo dobro a zlo, pán svých ctností.“

„Mlčením člověk mnoho řečí odbude.“

„Člověk, který něco píše, aby se ujistil, že je kumštýř, je s odpuštěním trouba.“

„Když člověk ví proč miluje tak nemiluje.“

„Vlastně jest každý člověk i uprostřed největšího davu osamělý, poněvadž vždy jen rozumí sobě.“

„Osamělý člověk je jen stínem člověka, a kdo není milován, je pořád mezi všemi sám.“

„Každý velký člověk má mnoho nepřátel.“

„Člověk je divné zvíře. Klaní se mrtvému. Postrádá to, co minulo. Cítí nepřítomnost, necítí přítomnost, protože nežije v přítomnosti. "Nyní" je pro člověka jen slovo, není pro něj prožitkem. Minulost má zážitky, budoucnost existuje - ale člověk stále prochází přítomností a téměř při tom spí.“

„Jediné, o co by měl inteligentní člověk v tomto světě usilovat, je poznat to, co nemůže zničit ani smrt.“

„Člověk může všechno, jen sám před sebou neunikne.“

„Láska je solí života. Člověk ji potřebuje, aby poznal, jak chutná svět.“

„Brány své věznice si nese každý člověk v sobě.“

„Člověk může ztratit rozum více či méně normálním způsobem.“

„Co je významného na vlastní existenci, je si člověk sám sotva vědom, a někomu jinému by to jistě starost dělat nemělo. Co ví ryba o vodě, v níž plave po celý svůj život?“

„Člověk je sám sobě největším nepřítelem.“

„Který člověk by se nechtěl dát ubodat dýkami, aby před tím byl Caesarem?“

„Rozumný člověk má vědět, co třeba mít v hlavě a co se má hledat v knihách.“

„Účelem života je rozvoj vlastní osobnosti. Ale člověk má dneska sám ze sebe strach.“

„Vlk by dneska žil stejně jak před tisíci lety, zatímco člověk ve svý podělaný aroganci říká škodám, který páchá, pokrok.“

„Ó, jak jsi mocná, lásko! Skrz tebe hovado si vede jako člověk a člověk jako hovado. Taky labuť jsi ze sebe dělal Jupitere, když jsi za Ledou chodil… Když už i bohové jsou tak zhůvěřilí, co mají dělat ubozí lidé?“

„Tak jako kůň je zrozen k běhu, vůl k orání, pes ke stopování zvěře, tak je člověk zrozen k dvojímu, jak praví Aristoteles - k myšlení a jednání.“

„Padesátka je věk, kdy se člověk v poměrném mládí dožívá úctyhodného stáří.“

„Moudrý člověk v hádce ustoupí, ale prudký pes přichází vlku pod zub.“

„Dobrý člověk je učitelem horšího, horší člověk je materiálem člověka dobrého. Ten, kdo si neváží svého učitele anebo nemá rád materiál, s kterým pracuje, dopouští se chyby.“

„Nakonec zůstává přece jen každý sám, takže vlastně hlavní problém tkví v tom, kdo je ten, s kým má člověk zůstat, zůstane-li sám.“

„Moderní člověk se neosvobozuje od svých iluzí, ale od situace, která iluze vyžaduje.“

„Člověk udělá hodně, aby ho milovali, a všechno, aby mu záviděli.“

„Domýšlivost je naší vrozenou a prapůvodní nemocí. Nejbědnějším a nejkřehčím ze všech tvorů je člověk, i když zároveň nejnadutější… Veden marnivostí své představivosti chce se rovnat Bohu, přisuzuje si božské přídomky, drze se vyděluje z davu ostatních tvorů, vyvyšuje se nad zvířata, nad své bratry a přátele, a dle toho, jak se uráčí, uděluje jim určitou dávku schopností a sil. Avšak co mu dovoluje domnívat se, že činností svého rozumu pronikl do nitra a tajemství zvířat? Jaké srovnání mezi námi a jimi ho opravňuje k domněnce a závěru, že zvířata jsou omezená? Když si hraji s kočkou, kdo ví, nemá-li ona ze mne větší kratochvíli, než já z ní?“

„Každý člověk viní přírodu a osud, ale jeho osud je většinou odrazem jeho charakteru a vášní, jeho chyb a slabostí.“

„Člověk by asi měl odpouštět, když to jen trochu jde, nebát se změn, když to nejde, a mít rád svou rodinu a přátele pro to, čím jsou, a ne jim ubližovat za to, čím nejsou.“

„Vždycky jsem byl toho názoru, že člověk je sám o sobě chytrý. Až teprve lidi jsou stupidní. Jen máloco to dokládá lépe nežli války, organizované náboženství, byrokracie a (střední) škola, kde většina vládne tvrdou, nemilosrdnou rukou.“

„Člověk si nemůže vybírat, jestli ho svět zraní nebo ne, ale může aspoň mluvit do toho, kdo ho zraní. Já jsem se svou volbou spokojený. Doufám, že ona s tou svojí taky.“

„Člověk se plně projeví, teprve když změří své síly s nějakou překážkou.“

„Nešťastný člověk se může osvobodit jenom zapomenutím nebo sněním.“

„Bůh se stal člověkem, aby se člověk stal bohem.“

„Lidská bytost zůstává do jisté míry narcistickou, i když už člověk našel vnější objekty pro své libido.“

„Když je člověk sám, tělesně i duševně, zrodí se samota a samota rodí ještě více samoty.“

„Je to klišé, ale je to pravda: za války člověk najde opravdové přátele.“

„Úspěšný člověk ráno vstane a večer jde spát, přičemž mezi tím dělá to, co ho baví.“

„Člověk který miluje, je ochoten tak dlouho ustupovat, až se octne na hranici zranitelnosti své hrdosti.“

„Člověk nemůže být nikdy dost opatrný ve volbě svých nepřátel.“

„Člověk je ten, kdo v sobě nosí větší bytost, než je sám.“

„Člověk může srdcem milovat, ale jen rozumem být šťasten.“

„Člověk bývá zřídka dobrý nebo zlý celkově, většinou je "dobrým" v určitém vztahu a v jiném "zlým", nebo je "dobrým" za takových a takových vnějších podmínek a za jiných jednoznačně "zlým."“

„Přátelství je jako vznešená. vynikající láska, v které se k jednomu člověku připojí jeden člověk.“

„Člověk = bytost hledající smysl.“

„Každý člověk je zrozen pro druhého.“

„Když je člověk šťastný, neměl by chtít být ještě šťastnější.“

„I ten nejskromnější člověk si o sobě myslí víc, než si o něm myslí jeho nejlepší přítel.“

„Ve svazku tak nejistém, jako je láska, je jedno zaručeně jisté - oč méně člověk miluje, o to více je milován.“

„Člověk není k stáru moudřejší, je jen opatrnější.“

„Dobrý člověk dodržuje sliby.“

„Člověk jest nevinen v bolesti své. On neřekl otci: Zplodiž mně, a matce své: podej mi prs života svého. On plakal, když se narodil, ale rodiče jeho smáli se při zplození jeho. Jaká ironie!“

„Člověk, lopotíc se od rána do večera v továrně, v pisárně, při knize - ten není nebezpečný! Nebezpečí začíná, když práce není, a začíná u bohatých.“

„Zvířata jako lidé stejný úděl mají, jedni i druzí stejně umírají, dýchají stejně, v čem je člověk před zvířetem? K jednomu místu plynou.“

„Když má člověk sto žen, jako by neměl ani jednu.“

„Čím víc člověk znamená, tím méně smí kiksnout.“

„Hudba je malbou, na kterou se člověk dívá ušima…“

„Člověk myslí, že umí chodit po vodě, jenže pak se ukáže, že má jen načuráno v botách.“